Mariandir Lightbringer - Střepy minulosti

[Mariandir]

Coruscant: Chrám Jedi - před Nejvyšší Radou

Odchádzali sme od dverí a tešil som sa že ideme konečne vymyslieť nejaký plán na misiu ale majster sa zrazu zastavil a začal na mňa rozprávať zvýšením hlasom . Pozeral mi pri tom do očí a jeho pohlad som nezvládol . Radšej som skolnil hlavu a pozeral som sa na podlahu . Ked dohovoril, pozrel som sa mu do očí a odpovedal som mu .
"Prepáčte majster . Na Rád a jeho pravidla som vôboc nezabudol . Opíjať sa nemám v pláne . Chcem si dať len za jeden pohárik možno dva . A myslel som si že s tím budete súhlasiť a ked pôjdete aj vy tak nepotrebujem žiadne povolenie ."
Ked sa majster usmial a povedal že môžme urobiť výnimku veľmi mi odlahlo že sa na mňa majster nehnevá . Chcel aby som sa prezliekol do civilného oblečenia . S Roderigom sa dohodli že Roderig nás do nejakého vhodného podniku zavedie .
Ja som sa už išiel prezliecť do mojej izby . Ako som od nich odchádzal ešte som započul ako majster vysvetluje Roderigovi aby ho neoslovoval menom . To ma veľmi pobavilo . Dúfam že stihnem prísť pred vstupné dvere chrámu za dvacať minút . Ak nie tak hádam na mňa počkajú . Radšej som sa celú cestu do mojej izby ponáhlal a tímto tempom som za nejakých desať minút už stál pred dverami mojej izby .

Coruscant: Chrám Jedi - moja izba

Vošiel som do izby a rýchlo si vyzliekol moji padawanskú tuniku . Namiesto tuniky som si obliekol hnedú košelu . Nohavice som si nechal tie čo som mal na sebe. .Podľa nohavíc nikto nezistí že som Jedi. Oblečenie teda bolo v poriadku a vyšiel som zo svojej izby . Zostávalo mi ešte asi sedem minút do nášho stretnutia . Trochu som si aj zabežal aby som tam bol presne .
Prešlo sedem minút a už som videl vstupné dvere do chrámu . Pred nimi už stáli aj majster s Roderigom . Ked som sa k ním priblížil prestal som bežať . Bol som zadýchaný a upotený . Snažil som sa vrátiť svoj dych do normálu . Nechcel som aby ma takto videli . A o chvílu som už stál vedla nich . Dúfam že si nevšimli že som sem bežal .

[Heinz]

Coruscant: Chrám Jedi

Převléknout se stačíš s rychlostí skutečně obdivuhodnou a za pár sekund už míříš zpět. Nazpátek běžíš, takže je s podivem, že se ti, nejspíš jen díky Síle, daří prokličkovávat mezi ostatními padawany i rytíři a že nepotkáš žádného mistra, který by tě mohl okřiknout. Proběhneš jen kolem stařičkého Mistra Teru Sinubeho, který je ale znám svou, pro některé až iritující, pomalostí a rozvážností, takže mu nestojíš za poznámku, nejspíš ani za zájem… podle některých se jeho svět pohybuje na úplně jiných frekvencích.
Dokonce ti zbyde i dost času, aby sis uklidnil tep a dech před příchodem. Působíš jako navrátilec z ozdravné, meditační procházky v parčíku. Mistr Breew se ale tváří, jako by měl co dělat, aby neprotočil panenky. Počká, až přijdeš, než promluví.
„Koukám, že si pospíchal,“ dlouho tápat, jestli je na tobě běh tolik znát nebo je mistr tak všímavý, nemusíš, Breew ti sám podá vysvětlení.
„Sice si se převlékl, ale za pasem ti pořád visí světelný meč. Je dobře, že sis ho vzal, ale… asi by neměl být tak vidět, zas tak neznámá věcička to, už vůbec na Coruscantu, není.“
Sám je dokonale zabalen ve svém plášti, jen kápi nemá nasazenou. Jeho plášť navíc nemá tradiční hnědou barvu, ale je zbarven do modročerné, takže se v něm v ulicích Coruscantu snadno ztratí, splyne s davem exotických ras a ještě exotičtějších mód.
„Mohu ti meč prozatím uschovat u sebe, pakliže budeš chtít. Bude kdykoli po ruce, kdyby byl náhodou potřeba. A já ho hravě schovám.“
Pohlédne na tebe tázavě, nic nepřikazuje, jen nabízí, zastává totiž názor, že meč není jenom zbraň, není ani prodloužená ruka Jediho… světelný meč je podle Breewa Jediho duše. Proto by ho měl každý nositel odkládat jen v nejnutnějších případech, jen když není zbytí. A ani mistr nemá právo, pakliže neexistují vážnější důvody, svému žákovi přikázat, aby mu ho byť jen na chvíli půjčil.
Ať už se rozhodneš jakkoli, vyrazíte bez meškání ven z Chrámu. A jelikož je Coruscant město ve výškách a fouká ostrý vítr, okamžitě pocítíš, jak se ti běh a s tím spojená zpocenost vymstily. Je ti zima. Naštěstí Roderig rychle přivolá taxi s uzavřenou střechou a vy nastoupíte do tepla. Cesta trvá asi půl hodiny, kdy jak mistr, tak Roderig mlčí, a něco ti říká, že jen u problematiky tykání a vykání jejich soukromý rozhovor neskončil.

Coruscant: bar 201 DazzleStars

Nakonec vystoupíte před decentně vypadajícím barem jménem „201 DazzleStars“, barem nenápadným, ale na první pohled vyšší cenové kategorie. Vstoupíte a přivítá vás příjemně potemnělé prostředí laděné do hněda a jizz-wail* hrající z reproduktorů.
Jelikož je poledne, v baru nikdo není, jen v druhé místnosti se ozývá bujarý hluk, někdo tam určitě silně popíjí, ale to vás teď rozhodně nemusí zajímat.
Kolem vás projde pohledná mladá servírka – blonďaté vlasy jí padají do tváře, a tak si je neustále bezmyšlenkovitým rifem vrací za ucho, úsmívá se příjemně, ale nejen protože to profesionalita vyžaduje, její práce ji očividně baví. A z čehož je Rodrigo úplně na větvi, má bujné poprsí a velký výstřih.
„Posaďte se pánové, hned budu u vás.“
Její modré oči se rozzáří, jak kdybyste byli nejdůležitějšími hosty dneška. Ale dlouho vám pozornost nevěnuje, skoro v témže okamžiku odkráčí obsloužit skupinku vedle. Roderig z ní nemůže spustit oči, mimoděk do tebe drcne loktem a potichu, že to sotva v hluku okolí slyšíš, pošeptá.
„Ta je co? Ta prdélka, ty prsíčka!“
Sednete si a za chvilku servírka opravdu přicupitá. Roderig si mezitím stačil několikrát prohrábnout vlasy, aby je měl, jak ti šeptem sdělil, „frajersky rozcuchané“, a letmo se upravit.
„Co si dáte, pánové?“

----
*

Kód: Vybrat vše

https://www.youtube.com/watch?v=PoPL7BExSQU

V místních Archívech je kdyžtak seznam nějakých alkoholických nápojů, ale galaxie je velká, takže seženeš všechno, co známe my.

[Mariandir]

Coruscant: Chrám Jedi

Majster Breew vedel že som sa dosť ponáhlal . Rozmýšlal som ako je možné že to vie ale po chvíli mi to vysvetlil . Všimol si že mi stále za pásom visí svetelný meč . Ponúkol sa že mi ho schová u seba aby svetelný meč nebolo vidieť .
"Meč si radšej nechám pri sebe . Aj keby sa nič nestane ale nemám dobrý pocit ked ho nemám pri sebe . Niekde si ho schovám ." Majster mal na sebe plášť a ja iba košelu takže on by mi meč schoval lepšie . Ale meč som si nechal a schoval som si ho do košele .
Dohovorili sme a vyšli sme pred chrám . Fúkal ostrý vietor a začala mi byť zima kvôli potu, ktorý na mne ešte stále bol . Teraz ľutujem že som bežal alebo som sa mohol aspoň lepšie obliecť . Dúfam že taxi tu bude čo najrýchlejšie . Leč čo som nad tým dorozmýšlal tak už bol pri nás taxi, ktorý privolal Roderig . Rýchlo som tam nastúpil a páčilo sa mi aké je tam príjemné teplo. Hned som sa cítil lepšie . Cestou nikto z nás neprehovoril . To sa mi zdálo čudné lebo Roderig nikdy nebýval len tak ticho . Asi to bude mať niečo spoločné s tím ich rozhovorom . Pousmial som sa nad svojou myšlienkou a rozmýšlal som čo asi tak mohol majster Breew vtedy hovoriť Roderigovi ked sú obidvaja tak ticho . Cestou som si vychutnával výhlad na Coruscant a asi po pol hodine sme prišli pred bar .

Coruscant: bar 201 DazzleStars

Vstúpili sme do baru a páčilo sa mi to tam . Je to tu príjemné a teraz tu skoro nikto neni . To je dobre. Aspoň nás nikto nebude rušiť.
Okolo nás prešla mladá servírka . Pozrel som sa na ňu a všimol som si že je blondína a je veľmi pekná . Videl som že Roderig sa po nej tiež pozerá a je úplne na větvi z jej veľkého poprsia a výstrihu . Bola proste úžasná ale ja som Jedi a ženy by ma nemali zaujmať.
Sadli sme si a Roderig po nej stále pozeral . Zrazu mi niečo pošeptal . Ledva som ho počul ale rozumel som čo mi povedal . Nechcel som aby ma počul majster tak som aj ja Roderigovi pošeptal moje slová .
"To áno Roderig . Je to nádherná žena a má dokonalú prdelku a aj prsíčka . Ale som Jedi a nezaujma ma to ."
Usmial som sa naňho a potom som sa pozrel na majstra či ma náhodou nepočul . Chvílu po tom k nám prišla servírka a spýtala sa nás čo si dáme . Chvílu som sa nad tím zamyslel a povedal som jej.
"Tak ja by som si dal Alderaanské ale . A ešte k tomu jeden Ardees."

[Marinho]

Coruscant: bar 201 DazzleStars

Možná zde nekontrolují, zda zákazníci dosáhli plnoletosti, nebo jsi to řekl dostatečně jistě, ale servírka jen párkrát ťukla do datapadu a pohled věnovala mistrovi a Roderigovi. Oba byli poměrně zaskočeni tím, že sis objednal jako první. Nejrychleji se probral Rodrigo, který chvíli zápolil s pohledem na její výstřih, než dokázal zvednout oči výš.

Tak to samé, třikrát. Děkuji.
Objednal za celou vaši skupinu a jako třešničku doplnil objednávku perverzním úsměvem, který by neudělal dojem ani na krysy v místních kanalizacích. Servírka se na tebe mile usmála, zatímco Rodrigovi nevěnovala víc pozornosti, než kolik by měla podle své pracovní smlouvy.

Viděl jsi? Mohla na mě oči nechat. Kdy odletáme?
Šťouchl do tebe a pak se zeptal mistra.

Hned jak to bude možné, ale dříve jak zítra kolem poledne to nebude. Pane Lightbringere, přemýšlel jste, jak nás dostanete do vašeho podniku, aniž by to nevyvolalo příliš velké podezření?
Odpověděl mistr, zatímco si pohrával s papírovým táckem pod sklenice. Vypadal poměrně netrpělivě. Než stačil Rodrigo odpovědět, přišla servírka s objednanými nápoji. Před každým z vás přistála půllitrová sklenice s Ale a asi poloviční sklenice s koktejlem. Rodrigo počkal, až servírka odejde.

No všichni doma ví, že jsme letěli sem na Coruscant. Během těch pár dní, co jsem čekal, až mě ta vaše Rada vyslechne jsem přemýšlel. Nejpřesvědčivější bude, když vás představím jako obchodní partnery, Mariandir může být stínový manažer nebo sekretář a vy mistře vedoucí nějaké společnosti. Jistě pro vás nebude problém vymyslet společnost a v databázích vytvořit historii společnosti.
Rozvykládal se Rodrigo. Mistr souhlasně přikyvoval. Když Rodrigo domluvil, mistr se zvedl.

Omluvte mě na moment.
A odešel k baru, kde ho servírka nasměrovala ke dveřím s výmluvným znakem.

Konečně na chvíli sami. Tak povídej. Jaký to je žít jako Jedi? Nechtěl by ses na to vykašlat a jít do byznysu se mnou? Hodila by se mi chytrá hlava, které budu moci věřit.
Naklonil se k tobě Rodrigo a cinkl si s tebou Ardeesem.

Chutná? Dneska to musíme zapít, snad nebude mít ten tvůj hlídač nic proti, když zapijeme to naše setkání po tolika letech. Ty si mě asi ani pořádně nepamatuješ co?
Pokračoval Rodrigo. Po nějaké době, odpovídající běžnému času trávenému na toaletě se k Vám mistr vrátil.

[Mariandir]

Coruscant: bar 201 DazzleStars

Majster Breew a Rodrigo zostali zaskočeni s toho že som si objednal ako prvý . Chápem ich . Je to dosť divné . Som padawan a vôbec nepijem a zrazu si objednám prvý ako nejaký alkoholik . Rodrigo objednal to isté pre všetých troch a perverzne sa usmial na servírku . Moc pozornosti mu nevenovala ale na mňa sa milo usmiala . Bol to dobrý pocit že sa na mňa usmiala taká nádherná žena . To som moc často nezažíval . Keby nie som Jedi tak hned by som sa o ňu zaujmal .
Servírka potom odišla a Rodrigo do mňa štúchol a niečo mi k tomu povedal . Nič som mu na to nepovedal a len som nad ním zakrútil hlavou. Ty si ale namyslený hlupák . Vôbec ju nezaujmaš .
Majster s Rodrigom sa začali rozprávať o našej misii a ja som ich ticho počúval. Medzitím prišla servírka s našimi nápojmi a rozhovor pokračoval až ked odišla .
Aby sme nevyvolali veľké podozrenie na našej misii Rodrigo vymyslel plán že budeme ako jeho obchodný partneri . Je to dobrý plán . Malo by sa to podariť . A aby sme tam už boli . Neviem sa dočkať kedy konečne dostanem toho muža čo sa hrá na mňa .
Majster s Rodrigovim plánom súhlasil a odišiel od nás . Zostali sme len ja a moj brat . Rodrigo mi dal otázku a skôr ako som mu odpovedal som sa napil z môjho Ale.
"Žiť ako Jedi je ťažké ale už ako malý chlapec som túžil byť Jedi a splnilo sa mi to . Takže je to pre mňa úžasný život . A mám veľkú radosť s toho že by si ma chcel do svojho byznisu ale určite to musím odmietnuť . Môj život je v chráme Jediov a byť Jedi je jediná vec , ktorú chcem ."
Potom sme cinkli Ardeesem a vypili ho . Chutilo to celkom dobre .
"Dá sa to vypiť. A nehovor mu hlídač . Je to môj majster a mal by si si ho vážiť tak ako ja. A prepáč mi to ale ja nebudem zapíjať nič . Rád by som ale čo by si o tom myslela Najvyššia rada keby sa to dozvedia ? A ja si ťa vôbec nepamätám . Doteraz som ani nevedel že mám nejakého brata ."
S úsmevom som dohovoril a práve sa k nám vrátil aj majster Breew .

[Heinz]

Coruscant: bar 201 DazzleStars

Alkohol sice chutná dobře, ale co naplat, jsi padawan, který nikdy, snad kromě velmi zvláštních příležitostí, alkohol nepil, takže na charakteristické pálení v krku zvyklý nejsi. Ne snad, že bys nemohl mít příležitost občas si loknout, i když jen podpultově. Říká se totiž (a snad je to i pravda), že do Chrámu někteří méně ukáznění rytíři a padawani alkohol pašují a zatím jim to u Mistrů prochází. Ale ty sám si po tom nikdy nepátral a neznáš nikoho, kdo by chrámovou prohibici porušoval, tak nevíš, co je na tom pravdy.

Roderig je zklamaný, když odmítneš jeho nabídku pracovat s ním v podniku, ale to je nic ve srovnání s tím, jak se tváří, když začneš hovořit o tom, že ho vlastně ani neznáš - vypadá jak smrtelně uražený hapan, který tě co nevidět vyzve na souboj.
„Tak nejenže seš podpantoflák, bratříčku, ještě se ke mně chováš jak k cizímu! Tady nejde o to, jestli si mě pamatuješ, jsem tvůj brácha ksakru! Tvoje vlastní krev!“
Mistr přijde, ale než usedne, Roderig rázně vyskočí na nohy.
„Musím si taky odskočit!“
Vyštěkne uraženě a zamíří tam, odkud se vrátil Breew, na toaletu. Mistr na něj sekundu nechápavě kouká, než se otočí k tobě a s podezřívavým pohledem se otáže:
„To už jste se stačili za tu krátkou dobu pohádat?“
Netrvá to ani tři minuty a přijde servírka – a, co je zvláštní, nejde s prázdnou.
„Ták, je to tady pánové.“
Postaví před tebe sytě žlutý nápoj a znovu se příjemně usměje, i když tentokrát s jistou obavou v očích. Druhý nápoj nechá veprostřed stolu. Mistr na tebe kouká jak na nejhoršího zločince, mračí se a v jeho tváři vidíš výčitky a přísnost hrozící trestem.
„Objednáváš si další? A navíc Juma juice? Víš vůbec, můj mladý, z řetězu puštěný učedníku, co to před sebou máš?“

Ještě nějakou chvíli trvá, než se vrátí tvůj bratr, ale když se vrátí, na tváři nemá ani špetku předchozího vzteku a uraženosti, naopak, usmívá se od ucha k uchu úsměvem vítěze, který nikdy neprohrává.
„Řek‘ sem, že zapijeme setkání, tak budeme zapíjet!“
Střelí po tobě jedním ze svých úsměvů pro zvláštní příležitosti, tentokrát ne perverzním, ale šibalským, který ale – stejně jako ten předchozí – působí jak úsměv kowakianské opico-ještěrky.
„A možná v tobě konečně prolomím ten tvůj dogmatickej ‚já nemůžu‘ a ‚já nesmím‘ a ještě si vzpomeneš, že nám v žilách koluje stejná krev!“
Mistrovi rychle dojde, jak se věci mají, a tak jen pro sebe, i když dostatečně nahlas, abys to slyšel i ty, prohlásí:
„Je mi to jasné.“
Zároveň obrátí oči v sloup - nemusíš umět číst myšlenky, abys dokázal poznat, co si myslí - U Síly, to je trotl… Roderig mezitím pozvedne sklenici tak, aby sis s ním mohl ťuknout, a ať už se přidáš nebo ne, hodí do sebe obsah sklenice naráz. V tváři okamžitě zbrunátní a vytrysknou mu slzy. Jelikož si ještě nesednul, lehce se zamotá a málem sebou švihne na zem. Pro jistotu se chytne stolu. Juma juice rozhodně není pití pro někoho, kdo neumí pít – a Roderig, i když s jistotou pije často, dvakrát dobře pít neumí.
„Nechceš si sednout?“
Zeptá se ho mistr Breew hlasem trpělivého otce, jehož nezletilý syn se poprvé vrátil domů ožralý jak doga.
„Co? Jo…“
Sedne si a začne se natahovat po svém ale.

Hlasy z vedlejší místnosti začnou být hlasitější, za chvilku vyjdou dva mladíci. Od pohledu coruscantská zlatá mládež, která nemá co na práci, ale zato má spoustu peněz na vyhazování. Oba dva jsou úplně namol. Servírce, která se právě chystala dojít pro mistrovu prázdnou skleničku, zastoupí cestu a s oplzlými výrazy si ji prohlížejí.
„Uš - už ti někdo řek‘, že seš kočka?“
Klukovi už se plete jazyk.
Jeho kolega se nenechá spolupijákem zahanbit a ihned dodává.
„A že máš hezkou prdel? Můžu si šáhnout?“
Na dovolení nečeká a chytne ji za zadek, za což si vyslouží ovace a potlesk u zbytku osazenstva jejich stolu. Servírka se automaticky napřáhne, že mu dá facku, ale jeho ruka ji zastaví.
„Tohle je moje šance…“, prohlásí Roderig a v tu ránu, dřív, než ho kdokoli dokáže zastavit, je na nohou a míří k dvojici opilců. Jeden je o hlavu vyšší než on a nejmíň o půl těla širší, ale ani to lehce navátému Roderigovi nevadí, chce se prát.
„Necháš ji napokoji, ty tlustá vopice?“
Oba dva se na něj otočí, vedlejší stůl ztichne. Ten menší a drobnější z opilců popojde blíž a sebevědomě prohlásí.
„Co si na mě otvíráš hubu, ty špíno? Víš vůbec, kdo já sem?“
Roderiga to nezastaví.
„Nevím, ale vím, co budeš, až to s tebou skončím!“
A v tu chvíli mu Roderig vrazí řádně mířenou pěst do zubů, až floutkovi vytryskne krev – asi si prokousl jazyk nebo mu praskl ret. Hromotluk ale na nic nečeká, chytne tvého bratra za triko a po rychlém, krátkém nákroku ho trefí pravým kolenem do břicha, až Roderig hlasitě vyjekne.

[Mariandir]

Coruscant: bar 201 DazzleStars

Po mojej odpovedi sa Roderig urazil . Poznám ho zatial len chvílu a on si asi myslí že sa k nemu budem správať ako keby sa poznáme už od detstva .
"Ukludni sa Roderig . To je v poriadku že si moja vlastná krv ale poznám ťa zatial len chvílu tak ako sa mám k tebe správať ? Ked sa lepšie spoznáme tak to bude lepšie . Neboj sa ."
Ked dohovorím tak príde majster a Roderig odíde . Odišiel si tiež odskočiť . Majster sa ma spýtal či sme sa pohádali.
"Nie majster . Ja som sa nehádal . To Roderig má asi nejaký problém . Myslí si že sa k nemu správam ako k cudziemu ."
Po asi troch minútach príde servírka a položí predo mňa žltý nápoj a do stredu stolu další . Majster sa na mňa prísne pozeral ako keby som spravil niečo zlé .
"Ja som si nič neobjednal majster . To musí byť nejaký omyl ."

Po nejakom čase sa vrátil Roderig a už nebol urazený ale usmiaty . Ja aj majster sme už pochopili že ten alkohol objednal Roderig .
Stále chcel zapíjať naše stretnutie aj ked som mu raz povedal že ja nemôžem . On naozaj neni normálny . Ale nevadí mi to . Som rád že je to taký veselý človek . Ked si ja ako Jedi nemôžem užívať tak nech si užije aspoň môj brat .
Usmial som sa a prehovoril som k nemu.
" Je mi tu ľúto Roderig ale vo mne nič neprelomíš . A som si vedomý toho že nám v žilách koluje tá istá krv. Možno ked splníme našu misiu tak potom to môžme osláviť na Naboo ."
Roderig zdvihol pohár tak aby som si s ním mohol ťuknúť ale tentokrát som to neurobil a svoj pohár som nevypil . Roderig si musel sadnúť . Juma Juice je silný aj na Roderiga .
S vedlajšej miestnosti vyšli dvaja mladíci . Obidvaja na mol . Začali obťažovať servírku . Zatial som len čakal . Kým neurobia niečo vážnejšie tak nezakročím . Nechcem sa prezradiť že som Jedi .
Jeden z nich ju chytil za zadok ale stále som to neriešil aj ked som začínal cítiť hnev . Nič sa nedeje.
Potom sa postavil od stolu Roderig že to je jeho šanca a zapojil sa do toho. Začal sa s nimi rozprávať a potom jednému z nich vrazil . Tomu menšiemu . Väčší z nich potom dal Roderigovi kolenom do brucha . Už som toho mal dosť a musel som zakročiť . Nezaujmalo ma ani to že sa prezradím že som Jedi. Postavil som sa a pribehol k ním. Z košele som vytiahol svoj svetelný meč a čakal som ako zareaguju na to že vidia zelenú čepel môjho svetelného meča .

[Marinho]

Coruscant: bar 201 DazzleStars

Větší z nic chytí Rodriga za vlasy a chystá se mu napálit jednu do obličeje, když s tichým vzuum aktivuješ svůj meč. Větší z nich se zastaví v nápřahu a chvíli na tebe kouká, pak se podívá na svého kumpána. Menší z nich si sundá zakrvácené ruce z krvácejícího obličeje a na tváři se mu objeví pobavený úsměv. Nezdá se, že by cítil bolest, nebo ji přebil alkohol či jiné povzbuzující látky. Ať je to cokoliv, zvedne se ze země, kam ho poslal Rodrigo a s mírně rozpaženýma rukama přijde až k tobě.

Takže ty seš velkej džedáj co? Co uděláš teď? Zabiješ neozbrojeného civilistu? Co?
Z každé strany ti na tváři přistane silná facka.

Dělej! Bojuj! Nebo snad máš strach? S mečem v ruce se cítíš jako drsňák, že?
Přitvrdil menší jak slovy, tak silou facek. Cítíš, jak tě tváře už pálí od úderů.