Výcvik pro Anthoniel Abarmo (Needay):Mrtvé Duše

[Gnost Kohn]

Corulag, les (Necelé dva týdny po rozkazu 66)

Jediné, co tě momentálně trápilo byla četa stormtrooperů a inkvizitor ve tvých patách. Les se zdál jako relativně dobrá volba, i když ti tví společníci nedali na vybranou. Blasterové střely narážely do stromů. Kdykoli se někdo z vás ohlédl, viděl minimálně tucet bílých zbrojí jak se míhá mezi stromy a pronásledují vás.
Pak se ti před očima objevilo v dáli několik dalších bílých zbrojí. Stormtroopeři se docela rychle shromáždili, aby vás mohli obklíčit. Bohužel, poslední co asi většina ze zúčastněných viděla byl výbuch několika granátů.


Coruscant, Chrám Jedi (Měsíc před rozkazem 66)

Rada nebyla příliž sdílná, možná protože sami toho moc nevěděli. Poslali by mistra, ale vzhledem k tomu, že probíhala válka v plném proudu, poslali raději dva rytíře jedi s příslibem případné posily. Tvoje, nebo spíše vaše mise vás měla zavést na Ord Mantell, konkrétně do hlavního města Worlportu, nedaleko kterého došlo k několika záhadným úmrtím, poté co byl odkryt starý podzemní systém, který kdysi sloužil jako tajná Sithská předsunutá základna přímo pod zraky republiky. Vaším úkolem je zjistit, co se děje, popřípadě se s tím vypořádat. Všechny potřebné informace, detaily o úmrtích a všem potřebném dostanete před cestou. Na planetě bude potřeba spolupracovat s planetárními bezpečnostními silami, což bylo několikrát zdůrazněno.
Tvým jedijským "kolegou" na tuto misi se stal rytíř jedi Gaheris Dorn. Neúčastnil se schůzky s Radou, neboť se zrovna vrátil z mise a neměl čas se dostavit do Chrámu Jedi, ale s misí by měl být seznámen. Do rukou se ti dostala adresa patro i číslo hotelového pokoje, kde ho máš vyzvednout, protože váš transport je psán, nebo spíše vlastněn jím. Do hotelu se dá dostat pěšky, ale zabere to minimálně půl hodiny, spíše víc, další možnost je vlak, nebo taxi.



____________________________________________
Víš co máš dělat.. na první část nemusíš psát...

[Needay]

Corulag, lesNecelé dva týdny po rozkazu 66)

Že jsem toho prašivce nezabila, když byla příležitost. Zaběduji vztekle v duchu. Hlasitě oddechuji. Těžce se mi dýchá. Panenky mám zúžené, obraz mám lehce máznutý. Neohlížím se za sebe, utíkám, co mi síly stačí. Okolo nás prolétávají střely vypalované od lovců. Třísky létají všude kolem. Pod našima nohama se zvedají obláčky prachu, jak se nás snaží znehybnit. Před námi zaznamenám pohyb. Je jich tu plný les. Náhle se ozvou poblíž exploze…

Coruscant, Chrám Jedi (Měsíc před rozkazem 66)

Nikdo jiný nebyl dostupný pro splnění tohoto úkolu. Proto jsem byla vybrána já a… no jak se jmenuje. Gatheris Dorn, to je ono. Nikdy jsem o něm neslyšela. Možná to je nějaký Jedi vyšetřovatel nebo tak nějak. Možná s ním bude ještě nakonec nějaká zábava. Cíl mise zněl docela jasně, najít příčinu záhadných úmrtí, a vypátrat viníka. Ku pomoci nám budou místní bezpečnostní složky.
Před odjezdem do hotelového pokoje mého spolupracovníka, si vyzvednu ve svém skromném pokoji plášť. Pousměji se na fotku své zesnulé přítelkyně a zamířím na přistávací plošinu přivolat si taxi.

[Gnost Kohn]

Coruscant, hotel Imperial

Taxi tě zavezl do hotelu Imperial, který byl znám převážně jako jeden z nejdražších hotelů na Coruscantu se svou cenou 500 kteditů za nejmelší možný pokoj na den.
Už na první pohled ti došlo, že čím vyšší patro, tím luxusnější pokoj a taky tím dražší a Gaheris bydlel asi ve třetí třídě z deseti, při čemž byla první nejlepší.
Už od tvého vstupu se na tebe upínaly pohledy všech na recepci stejně, jako poskoka ve výtahu.
Po určité době, než výtah vyjel do příslušného patra ses ocitla na chodbě. Jediův pokoj se nacházel nalevo od výtahu asi v polovině chodby. Přestože bylo docela brzo a většina zbohatlíků a jiných bytostí v homto hotelu musela jistě ještě spát zpoza Gaherisových dveří se ozývala hlasitá hudba, která byla bez problému slyšet a bylo jí i rozumět i na chodbě.

[Needay]

Přistávací plošina u chrámu rytířů Jedi, Coruscant

Stála jsem vyrovnaně na kraji plošiny. Můj pohled tikal z vozidla na vozidlo. V obličeji se usídlil nic neříkající úsměv. Oči zvýrazněné řasenkou jsou mírně přimhouřené, dokud neuslyším repulzory žlutého přistávajícího kočáru. Několik kroků odcouvám, po té se otočím na patě a vyjdu pomalým krokem směrem k čekajícímu řidiči. Mou ladnou chůzi doprovází klapot podpatků. Bez zastavení i pozdravení se přehoupnu jednou rukou na zadní dvousedačku. Pohodlně se usadím, ruce semknu v klínu. Promluvím rázným hlasem možná trochu překvapenému řidiči.
Hotel Imperial, nemusíte letět nijak rychle.
Opřu hlavu o koženou opěrku a zavřu oči. Nespím. Poslouchám spokojené předení motoru.

Netrvá to příliš dlouho a taxi začne zpomalovat svoji rychlost. Zamíří si to několik metrů před vstupní dveře. Zastaví. Levá ruka zapluje pod plášť, aby mohla vyplatit řidiči jeho odměnu v podobě několika placatých obdélníků.
Zbylé kredity si nechte.
Neboť jsem nepozdravila prvně, ani teď nemám tendenci naznačovat, že bych měla nějaký zájem se loučit. Vyskočím ven a poodstoupím od vozu blíž ke vchodu, abych mohla nechat místo pro odlet. Zvednu hlavu a prohlédnu si budovu.
To bude pěkný zazobanec. Nebo sakra důležitý zazobanec, že mu to rada proplácí.
Neodpustím si uštěpačnou poznámku a vydám se dovnitř. Po cestě si upravím plášť tak, aby mi vysel a krku a zakrýval mi pouze levou polovinu těla a schoval světelný meč. Dveře si nechám otevřít jakýmsi sluhou v nepěkné uniformě. Nezavadím o něj ani pohledem. Stačí, že ho musím cítit v síle. Prohlédnu si vstupní halu, nepůsobí o nic méně, velkolepěji než exteriér. Zírají na mě jako na kus masa. Koutek úst se posune nahoru, v pobavený úsměv. Možná čekali, že se ohlásím na recepci. Omyl. Kroky mě zavedou rovnou do výtahu, který mě vyveze až do patra v kterém by se měl nacházet několikrát zmíněný rytíř Jedi Gatheris Dorn. Dveře výtahu se po nějaké době jízdy otevřou. Sluchem zaznamenám jakousi hudbu.
Ne to snad ne?
Zakleji v duchu a rozejdu se směrem k nim. Ihned po zabočení do leva od výtahu, počnu kontrolovat cedulky s čísly pokojů. Stále doufám, že to nebudou ty dveře, odkud se ozývá ten rámus. Cítím tam něco. V té hlučné místnosti, nejspíš Gatheris. Zastavím se před dveřmi s tím, že zaklepu. Nakonec si to rozmyslím v moment, kdy už má ruka zatnutá v pěst málem dala vyrozumění, ve stylu někdo přišel, makej otevřít. Napadne mě, že bych si o něm něco mohla zjistit u Dornových sousedů. Vzbudit je a popovídat si. Stejně tady určitě není v utajení, to by mi rada řekla, že se mám chovat nenápadně. Z toho ovšem také sejde. Pravou rukou obejmu zdobenou kliku a pomocí síly dveře odemknu. Prsty druhé ruky se dotknu světelného meče. Snad abych se ujistila že je na svém místě. Pomalu aby dveře nevrzaly, je pootevřu, tak aby bylo možné se protáhnout dovnitř, případně shlédnout co asi nájemník právě dělá. Hudba je tu mnohem hlasitější, než se zprvu z venku zdálo.

[Gnost Kohn]

Coruscant, hotel Imperial

Za pomoci Síly si odemkneš a pootevřeš dveře. Naskytne se ti pohled do luxusně zařízeného bytu velkého tak, že by se sem vlezlo a mohlo zít aniž by si překázelo víc jak deset lidí. Celkově se dalo odhadnout, že je byt minimálně třikrát větší než velká zasedačka Rady v hlavní věži. Projdeš chodbou, na jejíž jedné straně jsou dvole zavřené dveře do velké místnosti, která vypadá na jedné straně jako obývák, na druhé bar a na třetí kuchyně.
To tě nikdo neučil klepat?
Ozvalo se a z části, která by měla být kuchyně. Pak kolem tebe prošel podle všeho Gaheris Dorn jen v kalhotech, což ti poskytovalo pohled na relativně vypracované, ale také zjizvené tělo. Přešel kolem tebe do části, která asi složí jako obývák a padl na sedačku spolu s miskou v jedné a datapadem ve druhé ruce.
Dobře že jdeš... ale ještě se msuím najíst a zabalit si... jo a příště klepej, nebo si dávej větší pozor... senzory pohybu.
Zamával datapadem a hodil ho na sedačku.
Kdyby byly ty dveře zaminovaný tak končíš...

[Needay]

Coruscant, Hotel Imperial

Použiji opětovně sílu, aby se dveře potichu dovřely. Rozhlédnu se. Tyhle prostory jsou opravdu obrovitánské. Procházím chodbou, jediné co mě prozrazuje, jsou ty zatracené podpatky. Nahlédnu do obýváku a opřu se bokem o zeď. Nohy překřížím. Najednou se z kuchyně ozve hlas. Odvětím.
Fešáku, věz, že od klepání tu má charismatická maličkost není.
Při prohlížení si najémníka od shora dolu, nasadím na moment laškovný výraz. Jakmile projde, tak jej následuji do obývacího pokoje. Zatím co si sedne, já se procházím po pokoji a prohlížím si různé případné serepetičky, knížky a podobné. Po tom co pohodí datapad na sedačku, otočím hlavu jeho směrem a zamířím si to k němu. Odepnu si u krku plášť. Pod ním mám černou saténově matnou tuniku s krátkým rukávem a širokým klínovitým výstřihem. Pas je stáhnutý opaskem s jednou kapsou na zádech, přibližně v úrovni ledvin. Plášť přehodím přes opěradlo. Uvelebím se vedle něho a zvednu malé zařízení.
Dobrou chuť…
Popřeji.
Gatherisi, že? Abarmo, Anthoniel. Těší mě. Toť asi vše k představování.
Zaktivuji přístroj a otevřu postupně všechny složky a podsložky abych se mohla o misi dozvědět podrobnější informace.
…Většinou dveře nepoužívám.
Ujistím ho o svých zvláštních způsobech.

[Gnost Kohn]

Coruscant, Hotel Imperial

Gaheris se spíše věnoval jídlu, ale bylo jasné, že si tě koutkem oka prohlíží.
Hodně štěstí, až sem příště polezeš oknem... užiješ si.
Řekl celkem chladně a pokračoval v jídle. Taky se podíval směrem do rohu, kde byl usazen ten největší reproduktor a hudba trošku ztichla.
Datapad ti vyhodil jednu celkem obsáhlou složku. Většina informací byla už řečena. Mise, účastníci, náplň mise, cíl mise. Všechno storkát opakováno, než se začaly oběvovat informace o vraždách. Zničeno celkem dvacet důlních robotů, zabito deset dělníků v rozmezí tří dnů. Něco podle všeho nehoda, jeden byl prakticky stažen z kůže. Další byl například rozřezán plazmovým hořákem. O pár dní později zmizelo několik členů bezpečnostních složek. Jejich zbytky nalezeny různě po lese, jeden doslova ukřižován na stromě a tak dále. Dokonce zmizelo i pár lidí z města, kteří šli na procházku. Celkově žádný proakzatelný důkaz nebo vodítko, kdo by mohl vraždit ani při jednom z osmi pátrání nenašli nikoho, ani stopu po vrahovi.
Jdu se oblíknout....
Řekl po chvilce a vyrazil do pokoje vedle, při čemž za sebou zavřel dveře.

[Needay]

Coruscant, hotel Imperial

Většinu informací jsem již slyšela. Jeho sledování mé osoby nevnímám. Snažím se z toho mála vyčíst, co nejvíc. Prstem jsem zastavila rolující posuvník. Objevily se mi tu podrobnostmi, které byly oproti ostatním, no, zajímavé. Ve čtení mě vyruší promlouvající Gatheris. Datapad vypnu a položím zpět na místo, kam ho můj kolega prvně pohodil.
Nač? Mě tvé tělo neuráží.
Hodím po něm pohledem. Než zavře dveře optám se ho ještě na jednu maličkost.
Co máš s okny?
Když zavře, pomalu vstanu a dojdu k oknům. Dotknu se jich dlaní a podívám se do rohů.
Žádný miny?
Zamířím do kuchyně prohlédnout ji jak to tu vypadá. Pootevírám pár skříněk, případně ledničku a ukořistím si něco na zub.
Uchechtnu se a rozhodnu se ještě na chvilku užít si té pohovky, doslova na ni hupsnu a po té si lehnu. Nohy mi vyčnívají přes opěrku na ruce. Z pod zad vytáhnu znovu Datapad a zapnu jej. Pročtu si některé údaje znovu, ač mě vůbec nezajímají. Nemám co dělat a šmírovat mu tady moc nehodlám.

[Gnost Kohn]

Coruscant, hotel Imperial

Ale já nebudu pochodovat po Coruscantu polonahej.
Řekl ještě než se zavřely dveře. Na oknech nebylo nic zvláštního, možná spíš to, že kdyby se okno neotevřelo, nebo člověk spadl dolů, asi by ho už nikdo nikdy nenašel. Po nějaké době vyšel Gaheris z pokoje v róbě jedi s baťohem přes rameno. Přešel až k tobě a sedl si na kraj pohovky.
Můžeme jít? Nebo si chce slečna ještě počíst? Dát si vínečko?
Pak se na chvilku zamyslel a vstal.
Poletíme ještě do chrámu pro tvoje věci? Nebo rovnou na Ord Mantell?

[Needay]

Coruscant, hotel Imperial

No že ti to trvalo.
Zazubím se a ohnu hlavu tak, že jej v leže vidím obráceně.
Obsloužila jsem se sama, když jsi mi nic nenabídl.
Myslím, že už měl dost času vynadívat se na mé tělo, a tak se posadím.
Víno vezmi sebou. Stavíme se ještě v chrámu.
Postavím se přes opěrku. Datapad uložím do kapsičky na opasku. Zbraň rytířů Jedi mám připnutou na stehnu. Podívám se krátce naň, než se natáhnu pro svůj plášť. Zapnu si ho u krku a znovu jej nastavím do takové polohy, aby bylo jedno rameno vidět. Projdu kolem Gatherise a prsty mu přejedu po tváři.
Tak mě veď, kde tady v tomhle bludišti máte hangáry?
Usmívám se pomalou cestou ke dveřím.

[Gnost Kohn]

Coruscant, hotel Imperial

Na misi se pít nebude, pokud tam nebudeme dýl samozřejmě.
Když jsi mu přeleja prsty po tváři celkem hbytě ji chytil. Musel švindlovat a použít Sílu, takhle rychle to nemohl nikdy udělat bez pomoci.
Povedu vás slečno...
Řekl s úsměvem, ale v jeho očích se zrcadlilo něco temnějšího. Tohle nebyl pohled někoho, kdo by tě chtěl svést, ale spíš někoho, kdo by tě chtěl zabít.
Držíce tě za ruku vyrazil ke dveřím. Prošli jste dveřmi, které Gaheris mávnutím volnou rukou zamkl do výtahu.
Jak dlouho budeme na dovolené drahá?
Zasmál se asi po půl minutě ve výtahu. O pár vteřin později výtah zastavil a dveře se otevřely. Vyšli jste a přešli několik přistávacích ramp.
Zastavili jste se u jedné na které byl YT-1760.
Vyhovuje?

[Needay]

Coruscant, hotel Imperial

Je to tvé pití a tvá loď, pít se bude, až řekneš.
Slovně ustoupím. Jeho chování mě opravdu vzrušuje. Usmívám se na něj a dívám se do jeho vražedných očí. Tenhle je docela tvrdej. To se mi líbí.
Bude mi potěšením pane Dorne.
Následuji ho po jeho boku, velice blízko. Když kráčíme k výtahu, pochopím, že o jeho povolání tu asi moc lidí neví. Proto pokračuji v naší hře.
Tak dlouho dokud mě dokážeš uspokojovat, lásko.
Roztomile se zachichotám a přitulím se k němu. Po tom co se zavřou dveře výtahu, se nenápadně rozhlédnu po možných kamerách. Netrvá to dlouho a jsme na místě. Pohlédnu na náš dopravní prostředek…
No je to loď. Tuto reakci nespíš nečekal. Umí-li to lítat je mi jedno co je to za plavidlo. Nastoupíme tedy už drahý?

[Gnost Kohn]

Coruscant, hotel Imperial

Gaheris tě ještě ve výtahu jednou rukou objal a škodolibě se usmál.
Jsem si jistý, že vás dokážu uspokojovat dlouho slečno.
Při tvojí reakci na loď se na tebe podíval a zkoumavým pohledem si tě prohlédl.
Bez pilota, co odblokuje všechno, aby loď nevybouchla je ti to k ničemu....
Zašeptal ti do ucha a mávnutím ruky spustil rampu do lodě.
Až po vás drahá.
Zastavil se a nechal tě nastoupit první.
Gaherisova loď byla celkem jednoduše, ale pěkně zařízena. Prakticky nic tady nebylo původní a vypadalo to tady lépe, než ve standartním modelu.
Black Bride...Práce jednoho starého přítele... dá se tady bydlet. Šest postelí, obývák, koupelna, dílna... další blbosti kam chodím jenom občas na kontrolu...
Obeznámil te s lodí a vyrazil do kokpitu. Po chvilce jste vzlétli směrem ke Chrámu Jedi.

[Needay]

Coruscant, hotel Imperial

Ještě než odtáhne svoji hlavu od mé, šeptnu mu nazpátky. Abychom si ujasnili vzájemná mínění.
Myslíš si snad, že jsem blbá?
V hlase mi zní špetka ironie, vyprchá, jakmile musím promluvit nahlas.
Děkuji ti drahý.
Věnuji mu milý úsměv, políbím ho na tvář, takže mu pozůstane na památku otisk mé rtěnky. Zamířím po rampě do útrob Gatherisova plavidla. Změna teploty není příliš jako u jiných podobných transportních lodí cítit. Až nastoupí, dveře se za ním zavřou. Vyslechnu si Dornův krátký popis interiéru a zamyslím se. Myslím, že na něho budu mít pár otázek. Odeberu se proto za ním do kokpitu. Protáhnu se pod zmenšenou klenbou, otevřu si dveře a rozhlédnu se po místnůstce vybavené desítkami přístrojů, kdy u většiny nevím, k čemu mají sloužit. Posadím se na místo kopilota.
Dorne, mohu otázečku? Co jste zač? Vyšetřovatel, Stín nebo něco jiného? Nemůžeš být nic druhořadého, to by sis nemohl dovolit takto drahé bydlení.
Zapnu si pásy.
A pokud jsi opravdu něco takhle nebezpečného, proč jako tvého partnera zvolili zrovna mě? Nač ti bude diplomat, hlídka Jedi? V chrámu bylo dost jiných možných bojovníků.
Domluvím a nechám mu prostor aby se mohl vyjádřit.

[Gnost Kohn]

Black Bride

Gaheris tě opslouchal a jedním okem střídavě sledoval, protože pilotoval.
To jako, že mi to rada proplácí?
Zadíval se na tebe a pak se dál věnoval pilotáži.
Jsem z celkem bohaté rodiny a můžu si ten byt dovolit. Tenhle byt je nic proti našemu sídlu.
Pak se chvíli díval z okna a zdálo se, že přemýšlí nad odpovědí na druhou otázkou.
Dá se říct, že jsem vyšetřovatel, neřekl bych, že je to nebezepečná práce... nebo... stejně nebezpečná jako každá jiná, tak asi takhle. A ano... v chrámu Bylo dost jiných zkušenějších... ale Radě se zdají některé moje postupy a tak dále a tak dále bla bla bla blbost a další sračky trošku... sobecké, nepřizpůsobivé, neochotné.. cituji... nebo radši ne... prostě se staroušům nelíbí, jak řeším některé problémy a ty tady seš, protože... mě máš něco jako krotit, vyřídit mluvení, protože mám.. prý problém spolupracovat s bezpečnostními složkami a všeobecně s ostatními. Od boje a takových věcí jsem tady já, zbytek máš na starost ty... je lepší mít dva lidi, aby zmákli celou práci dobře, než dva lidi, aby zmákli půlku výborně a druhou vůbec... takhle bych to řekl.
Když Gahreis domluvil, už jste viděli Chrám jedi a pomalu přistávali.
Dojdi si pro věci, já počkám tady.
Rekl, když jste přistáli.

_________________________________________________________________________________________________________
Jestli půjdeš do pokoje, nebo kamkoli jinak pro věci a tak, tak příspěvek ukonči v pokoji, abych ti to nemusel useknout.