Cassidy Reginleif - Hříšníci a svatí (Gwen)

[Gwendolin]

Antar 4, Jedi Chapter House

Tichou chodbou se z nenadání prožene mužský hlas. Otočím se, ale nezastavuji. Malými krůčky couvám a vzdaluji se od Thomase.

Nevíš o, co přicházíš!
Křiknu v odpovědi, pohodím vlasy a opět se otočím. Zatímco mířím do svého pokoje, uvažuji nad osobností svého bývalého instruktora. Jeho veselá, leč arogantní povaha získala nebývale temnou stránku. Někoho by jistě napadlo, že jde pouze o změny nálad způsobené hrůzami, jimiž ranger prošel. Posttraumatická stresová porucha. Případ pro psychoterapeuta. Já se však nemůžu zbavit dojmu závažnějšího "poškození". Jako kdyby v Thomasovi nyní byly dvě osobnosti, které postupně získávaly nadvládu. Ať je to jakkoliv, můj přítel už není stejný jako dřív. Síla ví, zda mu mohu důvěřovat.

Stoprocentně můžeš věřit jen sama sobě.
Připomenu si slova, která mi mnohokrát vštěpovali jak rodiče, tak instruktoři. Netrvá to dlouho a dorazím do svého pokoje. Mé první kroky vedou ke skříni s oblečením. Vyberu si stejnokroj a vestu, vše v barvě khaki. Pevné boty, opasek. Kolem krku si uvážu šátek maskáčové barvy, pod kterým později skryju rudé vlasy. Mezi maskovacími plášti zvolím nejvhodnější do zalesněného prostředí. Složím ho a vložím do batohu. Vzápětí k němu přidám malou lékárničku, lahev s vodou, provaz, energetické tyčinky, náhradní zásobníky, pár granátů. Do pouzder na opasku připevním své dvě KYD-21 blasterové pistole, vibrodýku. Do kapes u vesty schovám zásobníky do blasterové pušky, pozorovací dalekohled, malý datapad (vhodný jako záznamové i orientační zařízení) a na čestné místo uložím balíček kapesníčků. Do kapes stejnokroje schovám izotermickou fólii, kapesní nůž, kartu od bankovního účtu (na falešné jméno), uhel, papír a propisku. Jakmile se obléknu, přehodím si batoh přes rameno, vezmu blasterovou pušku a takto vybavená zamířím do hangáru.

Doufej v nejlepší, připrav se na nejhorší.
Vybavím si moudro, jež jsem přijala za své heslo. Pravda, mohlo se zdát, že toho tahám hodně. Nicméně přebytečné věci mohou zůstat na lodi. A raději zjistím, že toho mám moc než naopak málo.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
800. příspěvek!

[Gnost Kohn]

Antar 4, Jedi Chapter House

Sbalila ses a vyrazila do hangáru. Chodby se trošku více zaplnily vašimi kolegy, ale pamatovala jsi i vlídnější časy pro Rangery.
Před tím ti ale neunikly myšlenky na Thomase. Zejména jeho psychickou část. Aby byl znovu schopný akcí, určitě jej museli prověřit a podle jeho vlastních slov to netrvalo chvíli, ale lidé se někdy mění. Někdy k horšímu a někdy k horšímu. Rošťák Thomas nejspíše při své zkušenosti dospěl a jeho rošťácká část, ačkoli se stále držela, se možná opravdu rozvinula v něco temnějšího.

Když jsi dorazila do hangáru, bylo tam několik připravených lodí. Na jedné vystouplé rampě byl připraven menší frachťák, stále napojen na palivovou hadici a dva žlutí astromechové se motali kolem něčeho na vrchní straně. Oba se motali dokola a prohlíželi trup lodi. U toho možná trošku podrážděně pískali a po pár vteřinách sis všimla, že do sebe i naráželi.
Rampa do lodi byla spuštěná a světla uvnitř se zdála vypnutá. Po Thomasovi nebylo ani stopy a to ani v kokpitu, který byl otočen směrem k tobě.
Najednou se ozval kovový zvuk, jakoby někdo mlátil trubkou do něčeho pevného a lidské zavrčení. Hned na to se zpoza stěny vynořil Thomas a s úsměvem k tobě vyrazil. Na sobě měl Vysoké boty, černé kalhoty s tmavě zeleným maskáčovým vzorem, stejnou měl i bundu s vestou, na které měl ještě rangerskou bundu. Na rukou měl rukavice pokryté kovovými destičkami pro ochranu.
"Jsi rychlá raketko. Jde vidět, že jsme tě vycvičili neplýtvat časem."
Zasmál se a ty sis všimla malé ranky na jeho rtu, která tam dříve nebyla.
"Ještě musíme doplnit palivo a pak poletíme."
Mrkl na tebe a zmizel v lodi, která se pomalu začala zevnitř rozsvicet, vyrazil směrem doprava, tzn. do kokpitu.