Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Úvod - 18 BBY
Lov, nebo buď loven!

Byl to již rok, co skončily Klonové války a Imperátorovův složitý plán dospěl svému zdánlivému konci. Republika byla reformována v Impérium a Darth Sidious stanul v jeho čele. Pro takové, jako byl Herhast Geltgern, to byla doba hojnosti a prosperity.
Potenciál, který Herhast třímal, byl nyní naplno využit při lovu po členech Řádu Jedi, kteří přežili rozkaz 66. Omezen byl pouze informacemi a nutností utajit, co se v Impériu děje. Poslední rok si upevňoval pozici velice dobrými výsledky a na svém kontě měl již několik zářezů v podobě dvou Rytířů a jednoho padawana.

Taanab, přístavní dok města Pandath:

"Tři měsíce. Tři podělaný měsíce!" rozčiloval se Boku Vesk a rozčíleně procházel po palubě lodi Hunter sem a tam. Byl oděný do klasického bílého brnění vojáků Impéria. Ta jeho však nesla známky menších úprav. Dva zkosené rudé pruhy na steheních a předloketních plátech sloužily jako odlišení od obyčejných řadových vojáků. Těmi viditelnějšími úpravami byly vlastně spíš doplňky v podobě steheního pouzdra na blasterovou pistoli, vlastního opasku s několika noži a dalším vybavením a holenní pouzdro s vibronožem.
Boku Vesk nebyl klasickým klonovým vojákem, kteří sloužili Impérii stejně dobře, jako ještě nedávno Republice. Boku Vesk, stejně jako jeho pět kolegů sedících okolo, byl lidský žoldák. Za nemalý obnos sloužili Impériu a spadali výhradně pod tvé velení.
I ostatní členové této malé jednotky měli zbroje pokreslené a byli vybaveni vlastními zbraněmi. S úpravou klasickckých bílých brnění mnoho velitelů nesouhlasilo, ale na většinu nepřátel dovedl zastrašit už jen pohled na přilby stormtrooperů. Proto jsi jim nechal volnou ruku, aby se mohli sami odlišit od ostatních bělásků, neboť ani náhodou nefungovali jako obyčejná jednotka, která by létala po galaxii a sjednávala pořádek ve jménu Impéria. Jako jednotka neměli oficiální jméno a v podstatě ani oficiálně neexistovali. Posledních šest měsíců s tebou létali po galaxii a oddávali se honu na přeživší členy Řádu. Z toho poslední tři měsíce jste se snažili najít mistryni Hu'a Su, rodianskou Jediku, která přežila čistku a vyytrvale utíkala před Impériem.
Taanab byla již šestá planeta, kterou jste při jejím hledání navštívili. Podrážděnost z neúspěchu čišela, kromě Vura Normana a Zruxe Boskiana, ze všech přítomných.
Vur Norman, jehož brnění se odlišovalo pomocí šedého pruhu, táhnoucímu se přesně uprostřed prsního plátu a navazujícímu na přilbě, byl původním povoláním lovec lidí. Stejně tak Zrux Boskian, jehož pláty pravé ruky měly černou barvu. Pro oba byly tři měsíce lovu jako nic.
Zbylí čtyři členové jednotky neměli takovou trpělivost a byli zvyklí bojovat. Kromě Bokua to byli Loran Jorkas, jenž měl na hrudním plátu černý terč na místě, kde je srdce a který působil jako sniper jednotky, Torn Parsk, jehož brnění bylo celé černé, a Werni Jo'bra, který měl fialový pruh přes předloketní část pravé ruky. Ani jeden z nich neoplýval ukázkovou trpělivostí, ale Boku byl jediný, komu došla trpělivost a v tvé přítomnosti se neudržel.
Jako jednotka jste toho spolu moc nezažili a popravdě jste se ještě sehrávali, ale tvoji muži se zhostili rolí stormtrooperů poměrně dobře a pomalu si začli rozumět i vzhledem k rozdílným bojovým technikám.

Poslední čtyři dny jste byli usazeni na Taanabu a snažili se navázat na stopu, která vás sem zavedla z Corellie, kde se mistryně Su schovávala naposledy. Kromě pilota menšího frachťáku, který jí na planetu dovezl z Corellie a který sem letěl pro náklad, vám několik místních odpřísáhlo, že jí viděli pár dní zpátky, ale žádný z nich opravdu nevěděl, kde by mohla být. Tedy alespoň to ti tvrdila Síla a Zruxovi vyslýchací metody.
"Uklidni se Boku. Brzo jí najdeme, tohle je jedinej použitelnej přístav v okolí. Pokud nemá někde vyhrabanou noru, nemá nám kam utéct." snažil se svého kolegu uklidnit Torn a v rukou si hrál s matně černým vibronožem.
Boku se nezdál být o moc víc klidný a stále přecházel po palubě lodi VT-49 Decimator, která ti byla přidělena jako cestovní transport při plnění úkolů. Ty ti zadávali pouze ti nejvyšší velící zasvěcení do celé akce.
"Shrneme si co víme." navrhl Werni, který byl ze všech přítomných nejstarší a nejzkušenejší a tudíž působil na ostatní tak trochu jako velitel šestičlené jednotky, pokud jsi nebyl nablízku a nevydával jsi rozkazy přímo. I když i v těchto chvílích jsi si nechal poradit, pokud to situace vyžadovala.
"Cestuje sama, najímá si piloty malých lodí a platí hotově na ruku. Od pilota, který jí dovezl sem jsme zjistili, že se o částce dlouho dohadovali. To můžeš znamenat pouze to, že naše drahá Su má hluboko do kapsy a bude nutně potřebovat další finance. Tím bych možná začal. Nemůžeme uhlídat celý město, ale rozhodně můžeme hlídat frekvenci místních ozbrojených složek, kdyby došlo k loupeži, nebo se stalo něco podezřelýho. shrnul dosavadní informace a otočil se tvým směrem aby si nechal odsouhlasit svůj návrh, popřípadě přijal další rozkazy. Ostatní souhlasně přikyvovali a Boku se konečně uklidnil a posadil se vedle Torna.
"Omlouvám se, pane." dodal ještě se zvláštním důrazem na slovo pane. Byl sice žoldák, ale dobře si uvědomoval, že teď
patří k Imperiální armádě a měl by se podle toho chovat.

___
Co a jak určitě víš, takže ti jen popřeji příjemné hraní :)
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Merthor »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Stejně jako Boku jsem byl na nohou. Stál jsem poblíž prostředka kajuty a zamyšleným pohledem přejížděl zbylé osazenstvo.
V ruce zastrčené v rukávu svého pláště jsem držel dataped s důležitými informacemi, informační základnou této mise.
Část z nich patřila k oněm tajným datům, které se nesměli dostat ven. Nechával jsem si je pro sebe a ostatním je nesděloval.
Byly v něm i ty, informace, které jsme získali cestou během pátrání. Nebylo jich kdo ví kolik, ale nemuseli být bezcenné.
To, oč jsem aktuálně přemýšlel bylo, jestli z toho všeho dokážu získat ještě něco dalšího, cokoliv co by nám snad pomohlo.
K zamyšlení jsem měl celkem vážný důvod. Nebyl jsem tak netrpělivý jako Boku, ale úplně klidný jsem taky nebyl.
Trochu jsem váhal nad výsledky dosavadního pátrání. Docela spokojený jsem být nemohl. Pokud šlo o statisticky, tři měsíce nebyly příliš, ale bylo to o trochu déle, než nám trvala naše první společná výprava. I počet planet narostl na šest dost rychle.
A právě tom byl ten problém. Někteří členové mého týmu nebyli plně zasvěceni do toho, co všechno akce tohoto typu obnáší a tomu co vystupovalo na povrch mohli přikládat zbytečně velký význam. Byla to sice fakta, jenže s omezenou hodnotou.
Ve skutečnosti jsme toho za ty tři měsíce neudělali zase tak strašně málo. Úplný začátek jsem věnoval analýze informací.
Potom jsme se na základě toho pustili po mizející stopě té Jedi, té mystryně Su. Ze začátku to bylo hledání a ověřování.
Postupně jsme navštívili šest planet a na každé z nich jsme se dozvěděli něco nového, na každé jsem byli Su o kousek blíž.
Zmenšovali jsme náskok té rodianské Jedi, smyčka se pokaždé o něco zmenšila a zdálo se že by se mohla začít utahovat.
V dosavadním postupu jsem snad neudělal zásadní chyby, tomu jsem snad mohl věřit a pokračovat v souladu s tou vírou.
Teď šlo více méně o to, jak za daných okolností pokračovat dál, což byl důvod, proč jsem byli všichni shromáždění v kajutě.

Nervozita a změna nálady byly v posledních několika dnech na mužích z mé skupiny znát a dost poznamenali napjatou atmosféru panující na palubě Hunteru. To jak se choval Boku, opravdu celou situaci trochu charakterizovalo a také zvyšovalo mou vlastní zamyšlenost a rozladěnost. Řešit vedle našeho poslání ještě interní věci mohlo být kontraproduktivní.
Své vlastní lehké napětí jsem se před ostatními snažil dávat co možná nejméně najevo. Nebyl jsem si tak docela jistý, kolik toho ostatní na mě mohli postřehnout. Ukázat jim vlastní nervozitu a známky nejistoty jsem si nemohl dovolit.
Bojovou morálce ostatních a jejich pohledu na moje příkazy by to rozhodně nepřidalo. Potřeba bylo totiž udělat pravý opak, Musel jsem se chytit věcí v nichž jsem si byl sám dostatečně jistý a ukázat ostatním, že kredit má taky druhou stranu.

Když se Boku už neudržel, aby si nepostěžoval, obrátil jsem k němu svůj pohled a sevřel jsem rty. Chtěl jsem ho okřiknout.
Pak se chopil slova Torn. Nezačal špatně, tak jsem se pro začátek spokojil s tím, že jsem Bokua změřil dost přísným pohledem.
Ono strohé, "koukej rychle sklapnout Boku," které jsem měl jako první na jazyku prozatím zůstalo pouze v mých myšlenkách.
Místo toho jsem se obrátil k Tornovi a důrazně přikývl, abych vyjádřil na znamení, že zastávám podobný názor, jako on.
Nechal jsem Torna mluvit, jeho slova zněla daleko povzbudivěji, než ta Bokuova a Torn měl i v části toho co říkal pravdu.
Ne jen, že jsem měli indicie o tom, že se Jedi na planetě vyskytuje, ale důležité bylo i to, že jsme z části omezili její prostor k pohybu a k úniku z planty. Zcela jsem ovšem tuto možnost taky nevyloučili. i kdyby byl tenhle kosmoport jediný na celé planetě, určitě to nebylo jediné místo, kde se dá přistát a všechny lodě taky kosmoport nemusely využívat. Přistát se dalo třeba na soukromých nákladních rampách. Otázka bylo do jaké míry jde tyto zbývající možnosti podchytit a uhlídat.
Pokud to další, věřil bych i tomu, že si Su noru vyhrabala, jestli tuší, že jsem jí na stopě. Na Taanabu nebylo moc velkých měst, jen dvě, jinak převažovaly roviny se zemědělskými oblastmi, ale byla to dost velká plocha, kde by si mohla najít úkryt.
Stále neklidnému Bokuovi jsem dal dalším důrazným pokývnutím tentokráte k jedné z židlí najevo, aby se raději posadil.

Werniho prosté a účelné shrnutí bylo docela přesné. Jednalo se vlastně o holá fakta poslední části našeho pátrání.
Tahle fakta ovšem byla jednou z prvních věcí z níž jsem mohli při dalším postupu vyjít. Ať už se bude Su skrývat jakkoliv,
musí se jednou za čas objevit. Musí někde získat finanční prostředky, musí někde získat zásoby. O tom bychom se samozřejmě měli dozvědět a mohlo by nám to poskytnout další informace. O oblasti v které se Su pohybuje a další důležité věci.
Ve spojení s předpokladem, že ani nadále nebudeme dělat chyby a že nebudeme jen dřepět na kosmoportu, ale budeme něco dělat a budeme se sami snažit po Su aktivně pátrat to mohl být docela slušný základ pro další plán.
Maličko mě mrzelo, jak málo šancí, použít některou z metod pátrání podstatně zjednodušujících jsem v těchto fázích měl.
Některé se daly použít i tak ve chvíli, kdy se to týkalo jiných, než Jedi, jiné se použít nedaly, protože by se tím porušilo utajení věcí, akce se dotýkajících. Nejvhodnější chvíle měla přijít ke slovu při vlastním závěrečném honu.
Bokuovo uklidnění jsem přešel mlčením, jako něco co se rozumí samo sebou. Dál jsem to však nehodlal nijak komentovat.

Ve chvíli kdy skončil i Warni jsem dlouho neváhal ještě jednou ostatní přeletěl pohledem a ujal se se vší rozhodností slova.
"Jak říká Torn, už se blížíme našemu cíli a tak nesmíme právě teď ztrácet nervy.
Musíme toho hodně udělat a taky toho hodně uděláme. Já ještě jednou porovnám nově získané informace s databázemi.
Možná při patřičném srovnání dostanu ještě lepší obrázek o tom co může podniknout. Můžeme se mrknout na to kde pokračovat oblasti, kde se Su dosud pohybovala. Můžeme odhadnout okruh v němž se bude chtít ona sama pohybovat. Ten okruh může být dost velký, ale určitě v něm dokážeme vytypovat místa, kde se dá nejlépe uniknout cizí pozornosti.Vytypovat ty podezřelé... Budeme se snažit hlídat všechny odlety z planety. Krajní možnost je některé lodi přímo prohlédat. Komunikační kanály budeme samozřejmě hlídat taky. Co nejvíc plošně. Něco z toho nám musí ukázat na dostatečně horkou a zajímavou stopu.

Po tomhle snad dostatečně vyčerpávajícím shrnutí úkolů jsem se obrátil přímo na Torna, protože on poprvé zmínil přístav.
"Víme jaké jsou s možnosti přistávání na planetě mimo kosmoport a jak tu funguje letová kontrola?" optal jsem se.
Zodpovězení těchhle upřesňujících otázek jsem měl za skoro důležitější, než prosté vyjmenování toho co všechno udělat.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Nálada na palubě lodi se rázem otočila o sto osmdesát stupňů. Vysedávání a nadávání nad neúspěchem neprospívalo nikomu. Jakmile se však začlo plánovat, tvá jednotka začla uvažovat jako jeden muž. V Síle se to zdálo jakoby se všichni zaměřili na jeden jediný cíl, kterým bylo dopadení a zlikvidování nepřítele.
Torn vytáhl datapad a rychle projel několik map, které získal toho dne z hlavního terminálu zdejší domobrany. Jednalo se o docela podrobnou mapu města s vysvětlivkami a doplňujícími infomracemi o obchodech, zajímavých místech a administrativních problémech týkajících se pobytu.
Další mapy se zaměřovaly na okolí zdejšího města, tedy na farmy, lesy a hospodářská stavení, kterých bylo na planetě vskutku požehnaně. Velmi rychle vyhledat přístupně kosmoporty a doky, ze kterých by se dalo z planety relativně nepozorovaně zmizet.
"Kromě zdejšího přístavu je tu pouze jeden větší v sousedním městě. Některé vesnice mají menší přistávací plochy, ale co si budeme povídat, pokud jste v situaci, jako naše přítelkyně, jste schopní odstartovat prakticky odkudkoliv. K tomu nám ale hraje do karet zdejší vzdušná kontrola." zhodnotil to, co mohlo být každému jasné. Odletět z planety se dalo odkudkoliv, ale pokud chtěla Hu'a Su odletět nenápadně, musela přes nějaký přístav.
"Zdejší kontrola příletů a odletů je poměrně ostrá kvůli pašování, které se tu v době války poměrně rozrostlo. Nejen, že místní hlídají co a kam se vyváží. A hlavně jestli je to patřičně zdaněný, ale je tu i menší Imperiální základna, která provádí kontroly plavidel, která odlétají ze zdejšího přístavu. Tím se nám značně zjednoduší sledování těch nekolika doků, co jsou tady." doplnil ještě druhou část tvé otázky. Ostatní bedlivě poslouchali a snažili se vymyslet, jak nejlépe nyní postupovat. Slova se nyní ujal Boku.
"Není ani tak důležitý, kde se ona bude chtít pohybovat, jako spíš kde bude moct. Zdejší maj z imperiálních vítr. Stačí jim trochu pohrozit, možná vydat prohlášení v místních zprávách, že jí hledáme. Určitě se někdo ozve, že jí viděl, nebo že je dokonce někde poblíž. mluvil docela rozumně a v tuto chvíli byl zase ve svém živlu.
"Možná tady ani nikoho nezná a vzala první let z Corellie, jehož pilot byl dostatečně cáklej, aby jí svezl. Třeba se nám vydá sama, až zjistí, že jsme jí v patách a odsud se dostane jen ztuha." zapojil se do hovoru Vur, který měl s psychologií uprchlíků poměrně velké zkušenosti.
"Takže, rozkazy, šéfe?" zeptal se Werni, který byl stejně jako ostatní, natěšený na trochu akce, které by vystřídalo sezení v prostoru lodi.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Merthor »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

I při vlastních omezených zkušenostech, které jsem měl s létáním jsem pochopil, že naše situace, jak ji na základě získaných informací popsal Torn, nemůže být o mnoho lepší. To, že se dalo přistávat všude možně mimo kosmporty bylo prostě běžné a nešlo tomu nijak zabránit. Bylo to prostě riziko, které se muselo brát v potaz. Na druhé straně přítomnost silné letové kontroly a imperiální základny nám docela nahrávala do karet. Čím tvrději jsou nastavená pravidla, tím víc bude někdo váhat, než si něco dovolí, zvlášť něco jako je "pašování" Jediů, což jde velice snadno kvalifikovat jako zradu Impéria. U větších a známějších, často oficiálních firem něco takového prostě nepřipadalo v úvahu a cestování s takovými se samozřejmě Su vyhýbala. Cestovala s malými dopravci, kde bylo daleko pravděpodobnější, že se schýlí i k nějakému tomu pašování
A z toho bylo možné vycházet. Místo Jedi jsem mohli pracovat s těmi, kdo by ji snad mohli být nápomocní.
Někdo takový se dal při trochu pozorném pohledu identifikovat a taky lépe přesvědčit, aby něco nedělal.
Nebyl jsem si tak jistý, jestli ten kdo vzal Su na Corellii na palubu byl zrovna cáknutý. Pokud by se našli takoví, kteří měli dost ocelové nervy, aby dokázali chladnokrevně riskovat i takovou nebezpečnou věc jako spekulaci, mohli být dost nebezpeční.
Pak tu tedy ještě bylo riziko, že se Jedi v krajní situaci pokusí zmocnit nějaké z lodi zaparkované poněkud v ústraní. To sice mohla udělat už dřív, ale pokud by k tomu došlo, dalo by se tomu dost těžko bránit. Nemohli jsem prostě hlídat každou loď.
Minimalizovat podobné možnosti znamenalo najít a chytit Su co nejdřív, to zase záleželo na tom, jestli se jí něco nepodaří do té doby, než se dostaneme do fáze, že už se nebude moci z připravené smyčky vyprostit.
Moje úvaha o tom, že se bude chtít pohybovat v určitých oblastech souvisela s tím, že jsem předpokládal, že se bude chtít alespoň z části podobným kontaktům vyhnout. Důležité tedy bylo nakolik je to vůbec možné. Na planinách i v lesích je vždycky nějaká možnost najít si poměrně bezpečný úkryt. A pokud z něho vyleze jen občas může se ten dát hledat docela těžko.

"Nikdy nevíte, co napadne Jediho, zvlášť, když je v takové ošemetné situaci, jako je teď ona. Může jí napadnout cokoliv," poznamenal jsem směrem ke všem shromážděným a tím tak nějak stručně shrnul všechny svoje myšlenky.
Fakt byl zkrátka ten, že Jediové byli poněkud zvláštní a s tím se pojil i poněkud zvláštní způsob jejich uvažování.
Jediové málokdy přemýšleli stejně, jako normální lidé, což byla někdy náramná výhoda, ale právě kvůli tomu byli tak nebezpeční soupeři, kteří měli tendenci za války ničit všechno k čemu se třeba jen čirou náhodu přimíchali.
Zajímavé ale bylo, že i na něco z toho jejich chování Boku docela příhodně kápl. Bylo to něco o čem jsem původně přemýšlel jako o rozhodujícím úderu, který bych Su zasadil ve chvíli až bychom stáli skoro tváří tvář, nebo by ji bylo možné kontaktovat. Bokuův nápad mě ovšem přivedl na myšlenku, že by se něco podobného docela dobře hodilo použít už v téhle situaci.
Tyhle nátlakové prvky taktiky byly docela dobré findy, to se v narůstající inkviziční praxi samozřejmě dpbře vědělo.
Stačilo prostě správně formulovat pár vět, nějaké prohlášení a to mohlo zařídit půlku všeho potřebného. Brát příliš velké ohledy na místní svět nebylo nutné, jen ten zásah nesměl být až příliš výrazný. Působení na obyvatele planety, to že se budou bát, co se může stát, někteří nám půjdou na ruku a můžou nám něco důležitého prozradit, to bylo beze sporu jasné. Reakce Su už tolik zřejmá nebyla, mohla se různit podle její psychiky, pevnosti nervů a povahy. To byla jedna z těch věcí na které jsem se ještě chtěl podívat. Vzhledem k celkovému úspěchu bylo podstatné, vidět nějaký ten tah dopředu. Tím, že se přímo vzdá, bych si také nebyl tak docel jistý, ale bylo jasné, že nějaký vliv to na ní mít bude. Může se pokusit hodně rychle uprchnout, ale taky se může cítit v pasti natolik, že jí to nakonec donutí udělat nějakou podstatnou chybu a to bude její konec, nebo vlastně i takový malý test toho kolik Jediů je skutečnosti tak vzorných a zásadových jak se vždycky měli sklony tvářit.

"Dobře, už vím co udělám!" prohlásil jsem nakonec a dopřál si ještě jednu krátkou dramatickou přestávku.
"Nabídneme naší Su klasickým způsobem pár alternativ," pokračoval jsem pak ve vysvětlování svého plánu.
"Teď půjdete a vyberete mi pár vhodných lidí, abychom je mohli zajistit! V tom dostat je pod zámek, nám asi může nejlépe pomoct naše základna. Jen je tam musíme co nejrychleji nějak dopravit. Chci abyste vybírali dost opatrně!
Vyberete někoho, kdo by mohl být postradatelný, nebo i podezřelý. Možná by bylo dobré ještě jednou prověřit ty kteří Su už předtím viděli. Naopak, nesmí jich být příliš mnoho a nesmí mezi nimi být nikdo místně důležitý.
Já se mezi tím spojím se základnou a vydám další instrukce. Základna zpřísní bezpečnostní opatření a tím varuje většinu těch, kteří by si snad něco mohli chtít začít. Dále pro nás základna rozešle zprávu, že hledáme nebezpečnou zločinnou Rodianku a tak dále. Součástí té zprávy bude i dodatek, že v souvislostí s pátráním bylo zadrženo několik osob, u nichž je podezření, že nám neřekli všechno co věděli a že jsme je tudíž zadrželi, protože je potřebujeme konfrontovat s hledanou. Těm lidem klidně můžete položit několik otázek. Dále zdůraznime, že pokud bude dopadena hledaná a zjistí se nevina budou po konfrontaci ihned propuštěni. když se tohle několikrát odvysílá v místním holonetu, snad bychom měli Su ještě víc odříznout od možností a navíc ji vymezíme dost jasné alternativy. A pokud se to dozví, bude na tahu zase ona. My budeme čekat, že se nám někdo přihlásí a budeme dál vyvíjet standdardní aktivitu."


Své pokyny jsem schválně formuloval trochu opatrně. Mým cílem bylo získat do rukávu nějaký trumf, ne způsobit velký poprask. Idelní varianta by byla, pokud by všechny naše kroky působily jako naprosto logický a legální postup. Naznačit podezření mohlo vypadat dost legálně. Pod podezřením se totiž mohlo skrývat spoustu dost neurčitých věcí. Důvěryhodnost a legalitu by mělo zvýšit i to, že zprávu pošlu oficiálními kanály ze základny. Proti takovému postupu by nikdo nic nemohl mít, ani kdyby nastali komplikace. Případná další opatření by se dala vždycky nějak vysvětlit. Každý by si mohl uvědomit své postavení i to co může následovat. Pro běžné lidi i pro Jedi by to mělo být dostatečné varování. Všichni si mohli spočítat, že za určitých okolností se můžou objevit ještě přísnější opatření a další zatčení. Obyvatelé Taanabu se mohli jedi ještě víc bát a mít zájem na jejím rychlém dopadení. Pokud se Su všechno dozví, a já čekal, že se to dozví, i když by to snad mohlo nějakou chvilku trvat, možná pochopí, že se zatýká kvůli ní a že cena, kterou by obdržela za vlastní dopadení se by se mohla stupňovat. Mohla by zvolit vyčkávací taktiku, ale pravdou zůstávalo, že z téhle situace se utíká o dost hůř, což bylo přesně to co jsem chtěl.
"Je vám všechno dost jasné?" ujistil jsem se ještě ze někdo z mého týmu nemá další dotazy, nebo nějaké námitky.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Pokud se někomu z jednotky něco nezdálo nedával to najevo. Nikdo neměl nasazenou přlbu, aby mohl komunikovat na uzavřeném okruhu. Ve tvářích tvých podřízených byla vidět radost z toho, že se začne něco dít. V Síle všichni působili odhodlaně a byli připraveni splnit zadaný úkol do nejmenších detailů.
I když nikdy nenavštěvovali imperiální výcvikové zařízení, jednali opravdu jako profesionální jednotka. Nikomu z nich nevadilo poslouchat rozkazy, neboť věděli, že výplata bude více než požehnaná. Důležitou roli hrál také fakt, že mezi obyčejnými vojáky se o této malé skupince začaly šířit nejrůznější zvěsti a šestice můžu pod tvým vedením si pomalu, ale jistě zajišťovala respekt v řadách imperiální armády.
"Naprosto, pane. Zajistit podezřelé, se kterými se mohla mistryně Su setkat, plus pár dalších, pro efekt. Všechno samozřejmě podle regulí, ale dostatečně veřejně, aby se o tom začalo mluvit." shrnul tvé zadání Werni, který se postavil a vydal se k jednomu z terminálů lodi. Na obrazovce se objevilo několik holografických záznamů z předešlých výslechů. Byl zde pilot, který rodianku přivezl na planetu a kterému byla zabavena loď po dobu vyšetřování, pozornost od Bokua a Torna, dále několik obchodníků, u kterých jste předpokládali, že na Jediku narazili, nebo s ní dokonce byli v kontaktu.
Celkem bylo na displeji šest jmen. Nikdo významný, ale několik dobře známých a vážených občanů města. Pro demonstrační účely jste nemohli mít lépe vybrané cíle.

Zrux vytáhl svůj datapad a chvíli něco vyťukával. Vyhledával informace v interním Imperiálním systému o zdejší základně a velícím, který jí měl na starost.
"Je to opravdu malá základna. Posádka o šedesáti mužích, minimální použitelná technika a velitelem je jistý Veskar Noghvi. Zúčastnil se pár akcí, ale nic velkého. Je to důstojník, ale nebude mít moc zkušeností. To nám hraje do karet." obeznámil vás všechny s informacemi o zdejší základně, která fungovala spíše jako připomínka Impéria a toho, kam jeho vliv sahá, než jako snaha držet planetu pod kontrolou. I městská hlídka čítala víc mužů.
"Navrhuju rozdělení do dvojic, zatímco vy zařídíte vše potřebné na základně, pane. My mezitím zajistíme první várku a postaráme se o patřičný rozruch." promluvil Vur. Tak nějak už sis zvykl, že iniciativu v rozdělování úkolů přebíral v jednotce kdekdo. Jednak to bylo proto, že vlastně ani žádného velitele nepotřebovali, ale také proto, že cítili, že nemáš tak velké zkušenosti s vedením a snažili se tě, i když né moc nenápadně, trochu přiučit. Byť sami navrhovali postup a řešení úkolů, konečné slovo vždy patřilo tobě a podle toho se řídili.

Na Taanabu bylo odpoledne a většina bytostí právě končila v zaměstnání a chystala se vydat na odpolední nákupy. Zatím to vypadalo, že po velice dlouhé době, kdy vám mistryně utíkala, stojí Síla opět při vás a všechno vám hrálo do karet. Pokud vyrazíte ihned, bude obecenstvo nejpočetnější a davový efekt o to účinější. Tím větší byla pravděpodobnost, že se vaše konání dostane k rodiančiným uším a zapůsobí kýženým efektem.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Merthor »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

"Přesně tak," odtušil jsem docela spokojený s tím, jak Werni naprosto přesně zopakoval mé pokyny. Nebylo co vytknout.
I to jak se změnilo to, co jsem vnímal v S9le bylo o něco upokojivější. S tím, jak se překlopila celková nálada a o něco kleslo riziko, že dojde k nějakým zbytečným komplikacím, se mohla trochu zmírnit i jedna z obav, působících můj vnitřní neklid.
Celkovou připravenost a odhodlanost ostatních jsem mohl jedině chválit, ostatně, tak nějak to taky mělo být. Věci se konečně slušným tempemzačínaly vracet zpátky do stavu, v jakém jsem si představoval, speciální jednotku pod svým velením.
Pokud šlo o lehce volnější atmosféru, jaká by chování běžné jednotky imperiální armády určitě neodpovídala, ta mi v zásadě nevadila, pokud nehrozilo zjevné narušení disciplíny, nebo nedostatečná akceptace příkazů, které jsem doopravdy udělil.
Ne jen, že tohle zvláštně sestavené komando k běžným jednotkám zrovna nepatřilo, ale hlavně proto, že se hned na začátku ukázalo, že něco takového akceschopnosti jednotky spíš přispívá. Tihle žoldáci potřebovali mít jasný směr, ve chvíli, kdy bylo jasné, co mají dělat si vlastně dokázali poradit skoro bez jasného velení a omezovat je zcela jasně postavenou sérií příkazů by bylo spíš ke škodě než k užitku. Toho co uměli bylo dost a třeba zronva Werni měl zkušeností na rozdávání.
Rady v rámci společné tvorby koncepce plánu jsem taky přijímal i když zkušenosti jsem měli každý svoje. Vyloženě vojenské zkušenosti nebyli to jediné co bylo k dopadení Jediů za potřebí. V tomto směru jsem považoval vlastní postřehy z doby války a těch několika střetů s Jedii za docela cenné. Možná se opravdu obsahem blížili těm Vurovým, nebo Zruxovým.

Očima jsem sledoval Werniho, přecházejícího k terminálu palubního počítače a to jak se začal měnit vzhled jeho displeje.
Čekal jsem dokud se na obrazovce neobjevila jména všech podezřelých, Pak jsem je v duchu ještě jednou ocenil. Šest osob, to byl pro počáteční fázi mého plánu, i vzhledem k omezeným kapacitám základny docela ideální počet. Ale pro vyvolání potřebného efektu by nebylo dobré, zatknout všech šest těchto lidí najednou. V některých situacích se mohla poměrně snadno tvořit krátká spojení. Například spojení, že byl zatčený jen každý z těch, kdo už byli pod dohledem by situaci neprospělo.
Že by v první várce neměl chybět onen pilot, zodpovědný za to, že nám Su utekla z Corellie bylo nepochybné. Byl snad jedinou osobnou, proti které jsme měli přímé důkazy a tak jako tak už byl ve spojení s napomáháním nepřátelům impéria.
U těch místních jsem odhadoval, že ke způsobení dostatečného rozruchu by stačilo zadržet dva nebo tři z oněch obchodníků.
Možná důležitější než počet bylo to, kde a jak se je podaří Wernimu a ostatním zadržet. To kdy bylo taky docela nasnadě.
Že to byli obchodníci bylo logické a i to mohlo posloužit. Byli v povědomí lidí, ale jejich vliv nebyl nijak významný.
Nedostatek důkazů byl v tomto případě spíš výhodou indicie toho co nám o Jedi ještě neřekli a co nám možná mohli říct.
Pokud by u nich bylo od začátku stejně jasné jako u pilota, že s Jedi spolupracovali, neměl by plán v očích běžných lidí ten smysl, který jsem mu chtěl dát a jinak by to mohla pochopit i Jedi. S tím, že půjdeme po jejich spojencích musela počítat.
Základna taky doopravdy vyhovovala. Ať byla jakkoliv malá, tady na Tanaabu reprezentovala moc Impéria. Velká jednotka na základně nebyla to, co bylo v tuto chvíli rozhodující. Potřebovali jsme pár lidí na to, aby se střídali v terénu a pořádně pročesali pár namátkou vybraných, nebo podezřele vypadajících lodí a pak snad ještě někoho, kdo by hlídal ty které zadržíme.
Pro ty se nějaká ta místnost určená pro největší výtržníky najde na každé imperiální základně, malí i velké. A ještě tu byla třetí věc, proč mi nevadili malé základny. Její velitel se nemohl tak snadno zamotat do mých plánů, klást si podmínky.

"Přiveďte mi toho pilota a tyhle tři!" ukázal jsem na tři jména ne podle míry podezření či pověsti, ale tak, aby co nejlépe odpovídaly složení, jedna starší osoba a dvě mladší, přičemž by byla alespoň jedna z těch osob, nejlépe mladší žena.
"Na zbylé dva si vzpomeneme, když bude třeba. místo nich mi přiveďte dva jiné. Rozdělení na dvojce, dvě várky bude pro začátek ideální. omrkněte situaci a pokud to budete potřebovat, dostanete posily, ale doufám, že obtíže nebudou.
Vyrazíte hned a to je pro tuto chvíli všechno,"
vydal jsem poslední instrukce a uzavřel tím naši malou plánovací poradu.
Že chci být informován o tom, co se děje jsem považoval za dostatečně samozřejmé a proto jsem to ani přímo nezmínil.
Zůstal jsem stát na místě, dokud všichni ostatní neodešli. Můj plán byl takový, jak jsem nastínil ostatním. Pro první uvědomění základny se dalo provést odsud z lodi. Na základnu jsem sice mohl dorazit osobně, všechno si zkontrolovat a třeba podílet se i na vzbuzení dojmu vážnosti situace, ale chtěl jsem svým mužům poskytnout dost času ne splnění jejich úkolů a ten čas využít nějakou užitečnou prací se svým datapedem a terminálem palubního počítače, na nichž se nacházela databanka informací.
Posléze jsem se tudíž obrátil ke komunikačnímu panelu, udělal k němu několik kroků a položil na panel ruku s datapedem. Ještě chvíli jsem vyčkal, položil dataped na okraj panelu a pak jsem se pokusil nastavit jeden z tajných imperiálních komunikačních kanálů. Bylo jich několik, ale zase ne tak moc, aby se to nevyplatilo zkusit Na některém z nich by se v nejbližším dosahu mělo nacházet spojení s naši základnou na Tanaabu, lépe řečeno s něčím, jako její velícím stanoviště. Další chvilku jsem vyčkával a byl připraven zvolit další komunikační cestu, pokud bych na žádné vhodné spojení nenarazil.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Všichni vyslechli tvé instrukce a prohlédli si čtveřici, které se dostane jejich milé návštěvy. Byli mezi nimi lidský pilot, Quel Wasnu, který rodianku dopravil na planetu a jako takový s ní strávil nejvíce času, Milo N'ek, Sulustanský majitel jednoho menšího obchodu s exotickým zbožím, u kterého se mystrině pohybovala, Burk Gurm, lidský velitel stráží v docích, který má na starosti kontrolu plavidel a Bela Rona, mladá lidská žena, která pracuje jako celní úřednice, která taktéž dohlíží na veškeré zboží procházející dokem.
Werni nahrál potřebné informace na lodní server, odkud si ho každý z jednotky nahrál na vlastní přenosné zařízené a do datakarty uložené v přilbě.
"Boku a Torne, vy budete tvořit první dvojici, která se zaměří na našeho milého pilota." začal Werni rozdělovat žoldáky do dvojic a přidělovat je ke konkrétním tvářím.
"Loran a Zrux se vydají za panem N'kem a já spolu s Vurem se postaráme o slečnu Belu. Kdo sebere Burka, se dohodneme až jak se situace vyvrbí. Rozhodně budeme muset počkat až opustí dok, kde se běžně moc lidí nevyskytuje. Je to velká ryba a bude dobré, pokud ho s námi uvidí co největší počet civilistů." dorozdal instrukce a jednotka se zvedla jako jeden muž.
Nasadili si přilby a naladily několik frekvencí pro sledování. Jednak soukromou, mezi dvojicemi, mezi jednotkou a spojení s lodí. Nesmělo chybět ani vysílání zdejších obranných jednotek a veřejné frekvence imperiální základny.
Tohle všechno patřilo k rutině, kterou každý z nich vykonával automaticky. Informace byly velice cené a dobrá informovanost byla tedy k nezaplacení.

Každý z nich při odchodu lehce kývl tvým směrem a všech šest se vydalo ven z lodi, porozhlédnout se po tom, co jejich cíle právě dělají. Ty jsi chvíli postával na palubě lodi, než jsi se rozhodl projet šifrované frekvence, které používali velitelé Imperiální armády.
Terminál projížděl zadané frekvence. Netrvalo dlouho a počítač rozpoznal frekvenci zdejší základny. Díky vysoké prioritě, které tvé šifrování obsahovalo, jsi byl přepojen přímo k veliteli základny.
Veskar Noghi byl středně vysoký mladý muž. Jeho muskulatura nebyla nikterak výrazná, ale v šedé velitelské uniformě vypadal jako klasický zástupce Impéria. Stejně tak se i tvářil na hologramové projekci, která se před tebou objevila. Tedy alespoň do té doby, než mu došlo, že ho nekontroluje nikdo z nadřízených.
"Velitel Veskar Noghi, Imperiální základna Taanab. Co pro vás mohu udělat, inkvizitore Kestrele?" řekl zdvořile a tak, jak si regule žádaly. Už z pohledu na něj bylo poznat, že s někým z Inkvizice hovoří poprvé. Lehce se ošíval, byť se snažil vypadat vyrovnaně. V Síle by dozajista působil jako hromádka neštěstí. V posledních několika mesících se o inkvizitorech začaly povídat velice zajímavé věci a většina velících doufala, že se s někým takovým nebudou muset stýkat.
To ovšem nebyl případ velitele Noghiho, který teď zíral na tvou siluetu ve své kanceláři a očekával rozkazy.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Merthor »

TWaanab, přístavní dok města Pandath:

Werni začal pracovat se soubory oněch čtyřech vybraných a na obrazovce sem tam problikla data, základní informace o nich.
Pří pohledu na ty informace, nebo spíš na jejich pozice jsem přeci jen trochu zaváhal, zda-li jsem zvolil ty správné osoby..
Přesně dva z nich Burk Gurm a Bela Rona totiž patřili do trochu jiné skupiny, než jen k úplně obyčejným civilistům.
Jejich postavení ve vnitřní správě planety nebylo tak docela bezvýznamné a problémům s tím spojeným jsem se chtěl vyhnout.
Pokud jsem podobný krok chtěl udělat, musel jsem si tím spíš dávat pozor, abych ho měl alespoň teoreticky z části podložený.
To jsem snad i měl a zatčením těchto dvou snad stabilita místního planetárního systému nemohla příliš utrpět.
Pak tu byla věc, vnímání Jedi. Předpokládal jsem, že zatýkání zcela bezbranných civilistů, lehko zranitelných osob, by se jí mohlo dotknout více, než zatýkání kohokoliv jiného, zvlášť, pokud byl přes přístavní správu nepřímo navázán na impérium.
Své rozhodnutí jsem přes svou úvahu nikterak nezměnil. Řekl jsem si, že zaprvé tento krok zapůsobí nejvíce právě na civilní obyvatelstvo, zadruhé vliv těchto dvou může stejně dobře znamenat, že toho mohou vědět víc, než obyčejní civilisti.
A pokud by se jedi nezdálo nakládání s těmto podobnými dostatečným argumentem, mohl jsem nechat zatknout další civilisty.

Z těchto dvou osob mě více zajímala úřednice Bela. Bylo to proto, že jsem věděl, jaký charakter často má tento typ lidí.
Ženy sloužící na úředních, nebo bezpečnostních pozicích měly sklony ke dvojité povaze. Na povrch byla jakási vážnost, tu jim dodávalo jednak jejich postavení, určitý vliv na to jak naloží s věcmi druhých, jednak téměř vždycky chodily ozbrojené.
Díky tomu si myslely, že si na ně nikdo nemůže dovolit. Pod povrchem se skrývala druhá jejich povaha, skutečná povaha a ani tvrdý trénink nedokázal udělat nic s tím, že ta byla veskrze ženská a tedy mohla být o něco křehčí a zranitelnější.
Byl jsem přesvědčen, že z těch čtyř je Bela maximálně druhým, snad i prvním, kdo nám musí něco dostatečně jasně vysvětlit.
A ještě jeden účel to mělo splnit, Bela z těch přeci mohla vypadat nejzranitelněji a její zatčení mohlo mít největší efekt.

S druhým nich s Burkem jsem zase počítal jako s někým kdo by potenciálně mohl dělat největší potíže. To měli tyhle typy taky někdy ve zvyku. Někteří uměli být docela tvrdí hoši. Delší služba u bezpečnostních složek s nimi udělala svoje, i když to bylo trochu jiné, než u Imperiální armády. Burkovo postavení sice nebylo vzhledem k Impériu zrovna nejvyšší, ale bylo specifické.
Ne, že by mě napadlo, že Burkův odpor by byl nezvládnutelný, na to tu místní snad měli dost velký respekt, řekl bych spíš, že by Burkovi mohlo dát nejvíc práce vymluvit, aby ho nic nepředloženého, dělat jakékoliv drobné potíže ani nenapadlo..
To, že se jim to nebude líbit a že se mohou pokusit neadekvátním způsobem protestovat bylo možné u všech čtyřech.
V tomhle ohledu jsem sázel hlavně na to, že zatčení z rozhodnutí Impéria je něco úplně jiného, než běžná situace.
Tím, že by se někdo z oněch čtyř odvážil odporovat by sám sebe postavil do celkem nezáviděníhodné a nepříjemné role.
Pokud šlo o pilota a obchodníka, tam jsem zatím nemohl dostatečně odhadovat. Zatím jsme s nimi neměli žádné problémy, Pilotovu loď se nám zabavit podařilo a předběžný výslech pilota i obchodníka jsme měli nějaký den v kapse.
Jinak se tyto sorty většinou daleko víc různily. Ve většině případů byli piloti i obchodníci celkem normální lidé. Komunikovat s nimi z potice impéria, vzbudit u nich strach nemuselo být zas tak těžké a větší část z nich byla s impériem celkem za dobře a neodporovala mu. Sem tam se všem našel někdo, kdo se rozhodl, že bude klást odpor a dělat problémy.

Příprava jednotky na boj probíhala normálně. Mých šest můžu se připravovalo rychle a účelně a to co dělali byla klasika.
V rámci své práce si samozřejmě nahráli potřebné údaje. Když s tím byl Werni hotov, ještě jsem mu gestem naznačil, že může nechat terminál se zobrazenými informacemi o oněch čtyřech aktivní, neboť i to byly věci na které jsem se chtěl mrknout.
Rozdělení do dvojic bylo taky profesionální. Werni důsledně zopakoval přesně tu podobu rozložení v němž se zorganizovali v první fázi předběžných výslechů. To bylo samozřejmě dobré ne jen proto, že dotyční už věděli s kým nají tu čest, ale ve dvoujících se tak budovala sehranost pro účely další spolupráce. Dvojice se samozřejmě někdy mohly sem tam promíchat
míchat pokud by někde byly potřeba něčí zkušenosti, nebo šlo o někoho zvlášť nebezpečného z normálních lidí.
V takových případech bylo možné vyslat třeba oba naše bývalé lovce najednou, takto byly dvojice v síle celkem vyrovnané
Pak už jsem mohl sledovat, jak si ostatní nasazují přilby , dělají poslední technické přípravy a nakonec jejich vzorný odchod.
Pohled na přípravu všech imperiálních jednotek byl jaksi impozantní a u mé osobní jednotky tomu nebylo jinak.

S navázáním spojení jsem mohl být skoro stejně spokojený, jako jsem byl spokojený se svou jednotkou. Signál základny byl zřetelný a tak nebylo třeba s komunikačními kanály složitě pracovat. Stačila jedna drobná úprava a pak hned zafungovalo automatické vyhledávání. Základna samozřejmě vykazovala víc kanálů, které jsem našel, bylo potřeba zvolit ten správný.
To se mi taky povedlo celkem hladce. Systém priority byl vlastně už v tom, že tenhle komunikační kanál nevyužíval každý.
K tomu se přidalo nastavení mého komunikačního nastavení a výsledek byl hned znát. Ani nebylo nutné se nechat přepojit.
Budit u velitele objevivšího se na hololprojekci velký strach určitě hlavní záměr nebyl, i když jsme možná tak trochu předpokládal, že to tak bude a respekt vyjadřovaný snahou o ukázkové vojenské chování mi svým způsobem dost imponoval.
Stále jsem stál relativně klidně s rukama spouštěnýma podél těla, Tvářil jsem se sice dostatečně vážně, ty nejpřísnější obličeje a vůbec to co bylo potřeba jsem si záměrně nechal v záloze. Nejvíc se mi to mohlo hodit při dotazování zadržených.
Počkal jsem, vyslechl jsem si to, jak se velitel ohlásil i jeho zdvořilou otázku, na niž jsem automaticky navázal.
Vzal jsem to z druhého konce. Nepokoušel jsem se složitě vysvětlovat rámec toho co potřebuji, to jsem tentokrát hodlal vyřídit s instrukcemi všechno najednou. Na rozdíl od naší porady jsem začal rovnou pokusem o ujasnění si situace.
"Všechno vám vysvětlím veliteli Noghi. Pro začátek mi můžete odpovědět pár věcí, které potřebuji zjistit," prohlásil jsem.
"Jak velké opatření základna zavádí, když hrozí nějaké nebezpečí? Kolik volných mužů máte k dispozici na základně? a jak velkou kapacitu ný základna pro přechodné uvěznění zadržených osob?"
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Veliteli Noghimu chvíli trvalo, než se vzapamatoval a nahodil opět klasický pohled imperiálního velícího. S někým jako jsi ty neměl žádné zkušenosti a očividně ho příchozí hovor se zvláštním šifrováním a kódem trochu rozhodily. Snažil se však na sobě nedát nic takového znát a jednat profesionálně. Přeci jen bylo známé, že pokud člověk spolupracoval s vysoce postaveným členem Impéria, byla vysoká pravděpodobnost, že jeho kariéra tím pouze získá.
Veskar začal vyhledávat data na konzoli usazené na jedné straně jeho velitelského stolu. Byla to pouze snaha se pořádně uklidnit.
"V současné chvíli je základna osazena patnácti muži. Dalších dvacet pět je na standardních patrolách ve městě a zbylých dvacet má volno, ale je možné je kdykoliv povolat do služby. Celá jednotka funguje na tři směny." začal výčtem momentálního stavu svého mužstva. Rozdělení nebylo nikterat zvláštní, všechno jelo podle arrmádních regulí.
"V případě hrozícího nebezpečí provádíme standardní postup. Ochrana představitelů vlády a ochrana obyvatel. K tomu máme k dispozici dva chodce typu AT-ST, čtyři menší speedery pro šestičlenou posádku, deset speederbiků a dvě stíhačky typu TIE." pokračoval výčtem techniky, kterou malá základna oplývá.
Poté Noghi načetl holografický obraz základny a ukázal na podzemní patro, kde se nacházely zadržovací cely.
"Pro případ zadržení máme k dispozici šest cel s pulzním polem a zadržovacím paprskem pro obzvlášť nepřizpůsobivé návštěvníky."
Základna tedy byla vybavena poměrně dostatečně co se do počtu můžu, tak i techniky týkalo.
"Rozkazy, pane?" zeptal se konečně Veskar, aniž by se snažil vyptávat co stojí za nenadálou návštěvou jednoho z inkvizitorů. Byl to voják každým coulem a také tak jednal.

Pandath, bar "U splašené gizky":

Dvojice skládájící se z Bokua a Torna měla asi ten nejsnažší cíl. Pilotovu loď, ve které dovezl mistryni na Taanab, jste zabavili hned po příletu. Pilotovi tedy nezbývalo, než se ubytovat v hotelu nedaleko doků a vyčkávat. To většinou dělal v nedalekém baru, kde se scházela většina pilotů, ať už místních, nebo těch, co pouze plnili nějakou zakázku.
Bar byl klasický potěmnělý pajzl plný karetních stolů, opilých štamgastů a sem tam nějaké té menší výtržnosti v podobě rozbitých sklenic, židlí a hlav.
Boku a Torn vešli do baru aniž by si vyloužili jediný pohled. Ani barman se neobtěžoval.
"Tohle bude snazší než sebrat rodianovi blaster." prohodil Boku na interní frekvenci, kterou sledoval pouze Torn. Ten přikývl a celkem nenápadně, což mu jeho černé brrnění umožňovalo, se vydal směrem k pilotovi, který už pár hodin prohrával vydělané kredity u Sabaccového stolu.
"Huntere, máme vizuální konfirmaci cíle číslo jedna. Žádám o povolení o zajištění cíle." kontaktoval Torn lodní frekvenci a formálně požádal o povolení pilota zatknout.

Pandath, hlavní třída:

Lorana a Zruxe čekala menší procházka městem, neboť jejich cíl se stále nacházel v malém obchodě na hlavní třídě. Od doků to bylo pár kilometrů. Dvojice využila menší pěší výlet k zmapování této čáasti města a slepých míst, která by se dala využit v případném boji. bylo to něco, co dělali automaticky. U Lorana za to mohly roky žoldácké praxe a Zrux byl prostě lovec, který ohlíží terén, než se vrhne po své kořisti.
Neočekávali, že by s obchodníkem byly nějaké problémy. Podle záznamů byl bezúhoným občanem s celkem slušným renomé, které si získal dovozem exotického ovoce, které nabízel ve městě jako jediný.
"Doufám, že tu Jedi najdeme co nejdřív. Tahle planeta mě nebaví." postěžoval si Loran, který už měl dlouhého pátrání bez cíle plné zuby. Nyní mu svitla naděje na spnění úkolu.
"Buď rád, že Tanaab. Taky jsme mohli skončit na mnohem horším místě." zareagoval Zrux, který měl samozřejmě pravdu. Skončit na farmářské planetě bylo mnohem lepší než se prodírat nehostinou džunglí plnou nástrah v podobě nebezpečné zvěře, nebo po nehostiných zmrzlých planinách Hothu a jiných podobných planet.
Oba pomalu došli na hlavní třídu, kde je minula jedna z patrol stromtrooperů ze zdejší základny. Čtveřice si je trochu nejistě prohlížela, ale krom malého kývnutí na pozdrav nijak nereagovali a pokračovali ve své práci.
Malý obchod s exotickým zbožím byl na okraji malého náměstí, ve které se hlavní třída rozšiřovala. Okolo se ochomítalo spoustu lidí pospíchajících z práce domů. V samotném obchodě bylo několik zákazníků, se kterými si jejich cíl zaníceně povídal.
"Veliteli, tady tým dva. Potvrzujeme vizuální konfirmaci druhého cíle a žádáme o souhlas k zatčení." kontaktoval Zrux loď a spolu s Loranem se ležérně procházeli po náměstí.

Pandath, kanceláře celního úřadu:

Ani Werni s Vurem neměli dlouhou cestu na místo, kde slečna Rona pracovala. Kanceláře celního úřadu byly v podstatě nalepeny na jednu ze stěn komplexu doků. Zbývalo ještě asi půl hodiny do konce pracovní doby zdejších úředníků.
Budova měla tři patra, které byly zaplněny kancelářemi a menší recepcí u vchodu. Východy zde byly pouze dva, z nichž jeden se používal pouze v případě ohrožení a vedl na malé prostranství za budovou.
"Obhlídneme terén a vrátíme se, než bude naše milá Bela končit." zavelel Werni a spolu s Vurem se vydali na menší průzkum okolí.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Merthor »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Rozhovor probíhal více méně dle očekávání standardně, postupem jaký je při jednání s vojáky a důstojníky běžný.
Velitel základny mi jednoduše sdělil vše o co jsem požádal. Sdělil mi toho dokonce je víc, respektive podal mi ještě přesnější informace, než jsem potřeboval získat, což mi nevadilo, protože jsem věděl, že se na ty věci nebudu muset znovu ptát.
Bylo na tom ale moc dobře vidět jak je nervózní a nervozita ke standardní komunikaci rozhodně nepatřila. Ne, že by nejednal dost vojensky, jenže pokud by chtěl aby si ho někdo všimnul a případě získal odpovědnější postavení, nemohl si nervozitu, hraní o čas ve věcech, které měl moc dobře znát vůbec jakékoliv chybky dovolit. Dobrý důstojník si měl být vždy jistý.
Nahlas jsem na to neříkal a stále jsem se snažil tvářit nevýrazně. Zajímalo mě hlavně co bude následovat dál. Důležité bylo jak schopný je velet vlastním mužům, vyplnit moje příkazy a pomoci tak mým záměrům týkajícím se hledání Su.
Počet mužů včetně jejich rozdělení byl také celkem běžný a odpovídal jak pravidlům, tak i imperiálním zvyklostem.
Ani to jsem nevyslovil přímo, ale vlastní organizaci mužů, odkud si stáhne ty, které bude potřebovat jsem nechal plně na veliteli základny a jeho organizačních schopnostech. Možná, že zrovna s tím mít ani tolik práce nebude. Být na jeho místě, snažil bych se prostě co nejúčelněji nasměrovat a instruovat běžné patroly tak, aby mohly plnit úkoly mimořádné situace.
Vojáci ve stavu pohotovosti, umístění na základně se mohli také hodit a plnit nejrůznější úkoly, hlídat, dělat doprovod atd....
Jestli je nutné povolávat i vojáky mimo službu, by se teprve vidělo, podle toho, jak by se dál vyvíjela situace. Vždycky je dobré mít v kapse ještě nějakou rezervu, něco víc, něco mimořádného, co můžete vytáhnout a stále tak kontrolovat situaci.¨
To samé platilo prakticky i o technice. Těžkou bojovou techniku jsme zatím nepotřebovali. Nebylo třeba hned dělat maximální rozruch, napochodovat na scénu s bojovými chodci ve snaze okázale chránit všechny důležité představitele této planety.
Ale pokud bych bych připustil, že nevíme, co se může stát, hodila m možná i těžká technika. Stíhačky TIE by se určitě hodily pro zásah v případě, že by se Jedi rozhodla přeci jen riskovat a snažila se nám co nejrychleji zmizet přímo před nosem.
Hned by se mohla hodit vojenská vznášedla a posloužit jako účelný a hlavně hodně efektivní eskortní prostředek.
Běžní obyvatelé by pak daleko spíš mohli věřit, že rozkazy vycházejí z popudu místní imperiální základny.
Ani v případě zadržovacích prostor se nezdál být žádný problém. Vypadaly dobře zabezpečené a zatím byly i dostatečné.
Teoreticky nebylo nutné proti těmto vězňům použit všechna nejtvrdší opatření, nebo je nechat tak důkladně hlídat.
Systém cel se podle mapy zdál být docela efektivní a jeho další zabezpečení už nebylo moc složitou věcí.

Mlčel jsem až do doby, kdy velitel Noghi skonči otázkou. Pak jsem se ujal slova já, abych vyplnil jeho žádost o konkrétní rozkazy. Základní informace jsem mu sice hodlal a vlastně i musel poskytnout v podobné míře jako svému týmu, ale nic mimo to jako důvod, proč se obracím na základu Noghi vědět nemusel. Nick takového bych mu ani nebýval řekl.
"V pořádku, to může být. Teď poslouchejte co přesně uděláte. Budou to tři věci a budete v nich jednat z mého pověření co nejlépe svým jménem jako velitel této základny," začal jsem s vypočítáváním všeho, co by měl velitel vědět a udělat.
"Zaprvé, okamžitě pošlete tři vznášedla na tři místa, jejichž souřadnice vám pošlu. V každém vznášedle budou tři vaši muži a tři volná místa pro pasažéry. Postaráte se o transport celkem šesti zadržených osob ba základnu, kde je umístíte do zadržovacích prostor se středními bezpečnostními opatřeními. Prozatím každého do jedné z oněch cel. Další instrukce v tomto ohledu dostanete od mých lidí. Předpokládám, že budou chtít doprovodit zadržené na základnu."
Tento bod nebyl z oněch tří nejdůležitější, Přesto ho bylo potřeba provést první, protože všechny tři dvojice se už chystaly na zadržení svých cílů. Myšlenka se vznášely mě napadla prakticky v tu chvíli. Mělo to hned dvě výhody. Jednak efekt, jednak podstatné usnadnění přepravy zadržených na základnu stojící zřejmě jako obvykle poněkud stranou od centra místního dění.
Střední bezpečnostní opatření mi připadla jako adekvátní. Dostatečně zajišťující zadržené a přitom dávající jakýsi prostor.
Natáhl jsem se ke konzoli palubního počítače, abych veliteli Noghimu odeslal základní informace o prvních třech zadržených. Vycházel jsem z dat dosud svítící na palubním terminálu. Mezi nimi měla být hlavně totožnost oněch tří osob a místa, kde by měli být zadrženi. Dal jsme si pozor, abych neodeslal žádné tajné informace týkající se předchozí činností svého týmu.
Teprve, když jsem tuto část vyřídil, pokračoval jsem dalšími instrukcemi.

"Dále vyhlásíte určitý mimořádný stav související s tím, že se na planetě vyskytuje dost nebezpečná Rodianská žena.
Stav není kritický, ale musíme ji co nejrychleji najít a tomu budou také odpovídat podmínky zvláštního stavu. V rámci patrol částečně zintenzivníte hlídky a budete provádět namátkové kontroly lodí na odletu. Prohledáte zvlášť všechny podezřele vypadající lodě. Musíte se pokusit snížit pravděpodobnost, že ta Rodianka bude chtít opustit planetu.
Další bezpečnostní opatření nechám na vašem uvážení, ale měla by být plně dle pravidel a přiměřená situaci.
Zatřetí, kontaktujete místní bezpečnostní složky planety o možném hrozícím nebezpečí. Sdělíte jim, že ta Rodianka je velice nebezpečná a proto není možné zasáhnout obvyklým způsobem. Je nutné aby byli pozorní a aby kdokoliv něco uvidí kontaktoval bezpečnostní složka a ty okamžitě kontaktovaly základnu, která se postará o adekvátní zásah. Mimo to, informujete místní holonet. Předáte jim stejné varování a mimo to nějaké další informace. Oznámíte, že v souvislosti s ono Rodiankou bylo zadrženo několik osob, poskytnuvších nám nepřesná svědectví o nebezpečné Rodiance. Tyto osoby musí být konfrontovány s Rodiankou a musí nám poskytnout další upřesňující informace. Pokud se prokáže jejich úplná nevina, budou poté propuštěni. Samozřejmě nikdo nesmí Rodiance pomáhat v útěku a tak dále.

To bylo pro zatím prakticky všechno a nebylo toho zrovna málo, co Noghi musel udělat. Přesto jsem ještě neskončil.
"Průběžný stav mi hlásit nemusíte. V přiměřené době hodlám dorazit na základnu a všechno si prověřit osobně," informoval jsem nakonec ¨Noghiho a čekal, jak na to po nejistém úvodu rozhovoru bude reagovat. Tím jsem dal jasně najevo, že rozhovor považuji více méně za ukončený-. Od Veskara jsem očekával další ukázku jeho vojenského chování, krátkou dpověď. ještě chvíli jsem zůstal na spojení, kdyby Noghi přeci jen měl nějaké dotazy a taky jsem mu nakonec odeslal identifikační holografické zpodobení Su. I tentokrát jsem dával pozor na veškeré tajné informace.

Rozhodl jsem se zkontrolovat vnitřní komunikační kanály. Bylo na čase. Můj rozhovor na lince se základnou nějakou chvíli trval a všechny tři dvojice mezi tím v terénu postupovaly směrem ke svým cílům. Vlastně právě v tu chvíli se ozval jako první Torn.
Torn a Boku byli celkem rychlí, ale to bylo mimo jiné i tím, že to měli že to měli dost blízko.
Instrukce ohledně provedení akce jsem už v podstatě dal, ale stejně bylo dobře v dané situaci dobře, že se ozvali s potvrzením toho, že zatím všechno probíhá v relativním pořádku. Tak tomu bylo i u ostatních dvou týmů, jež se ozvaly hned po Tornovi.
U žádné ze tří skupin to zatím nevypadalo na větší komplikace a to bylo dobře. V této situaci jsem mohl prakticky všem dát volnou ruku. Každému týmu jsem odpověděl zvlášť, výsledná odpověď ale byla více méně shodná.
"Při provedení akce počítejte s příletem eskortního vznášedla ze základny. Okamžik zadržení a časovou prodlevu určete v souladu s podmínkami. Jinak pokračujte dle plánu a vhodným způsobem zajistěte cíle a případně vyčkejte."
Jediné co bylo nové vzhledem k dohodnutému postupu byl přílet eskortních vznášedel, proto jsem na to všechny upozornil.
Doufal jsem ,že jim to z části usnadní situaci při transportu na základnu. Bylo to důležité. Krok zadržení nesměl i provést ani příliš brzy, ani příliš pozdě. Já doufal, že velitel Noghi udělá co se po něm očekává a vznášedla dorazí brzy. V tom případě by měli dva první týmy načasován jednoduší a mohli by zajistit své cíle docela brzy bez velkého čekání. Nicméně konkrétní postup si mohl Torn zvolit sám. V případě třetího týmu bylo dost času na to, aby vznášedlo dorazilo na místo před zásahem.
Nakonec jsem nechal všechna kanály napůl aktivní a na terminálu palubního počítače jsem si otevřel informace o jedné z jedné ze zadržených osob, tedy o celní úřednici Bele. Zajímalo mě, nakolik jsem se v případě její povahy a pozice trefil. Podrobnější informace mi v tomto ohledu mohly něco málo prozradit a připravit mě na to k čemu jsem se chystal.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Tvůj monolog přerušovalo pouze přikyvování velitele Noghiho, který si pečlivě zapisoval do paměti všechny tvé rozkazy. Vypadal tedy naprosto soustředěně a to i tehdy, když mu na konzoli vedle něj zablikala zpráva obsahující souřadnice a totožnosti tří prvních cílů. Další dva body tvé žádosti zpracoval velice podobně a při zmínce brzké návštěvy nehnul ani brvou. Skoro to vypadalo, že ho nervozita z náhlého spojení s jedním z inkvizitorů, dočista přešla.
"Transport, zvýšení namátkové činnosti, zahrnutí místních složek." zopakoval nakonec nahlas. Spíše pro sebe a pro zapamatování, než pro tebe. Jakmile si zapsal všechno potřebné, lehce se uklonil, neb pochopil, že váš rozhovor je u konce a jeho čekájí zadané povinnosti. Když viděl, že nemáš další požadavky, sám ukončil hovor.

Jakmile se tak stalo, okamžitě zburcoval záložní stormtroopery a vyčlenil tři jednotky, kterým rozdal souřadnice tří dvojic vyzvedávajících budoucí vězně. Vše proběhlo velice rychle a profesioálně. Chvíli trvalo, než se tři jednotky zmobilizovaly, ale i tak měly spoustu času, než bude transport potřeba.
Dále se Veskar spojil s velitelem městských ozbrojených složek a domobrany a v rámci spolupráce jim šetrně zadal rozkazy a zaslal holografické zobrazení Jedi, bez jakýchkoliv dalších údajů. Správně odhadl, že čím méně budou místní vědět, tím lépe.
Posledním bodem na programu bylo zvýšení namátkových kontrol a posílení patrol. To všechno zahrnovalo trochu delší plánování a nějaký čas to velitele zabaví.

Všechny tři dvojice okomentovaly potvrzení rozkazu a přidělení transportu pouhým "rozumím". Nyní bylo vše v jejich rukou a ty jsi měl čas trochu blíže poznat zadržené osoby. Prvním profilem byla mladá žena Bela Rona. Bylo jí dvacet šest let, svobodná, bezdětná. Podle záznamů měla vyníkající prospěch v oboru administrativy na zdejší skomné akademii. Od své promoce pracovala jako úřednice celní správy v docích. V jejích papírech by jsi jen ztěží hledal nějakou chybu, ale i přes to byla imperiální rozvědkou označena jako potencionální potížista. Podle záznamů bylo důvodné podezření o jejím zapojení v jistých kruzích, kterým se nelíbilo Imperiální zřízení a které to často dávaly najevo sabotážemi, protesty a pravděpodobně i špionážní činností.
Jak k těmto informacím rozvědka přišla už v profilu nestálo.

Pandath, bar "U splašené gizky":

První dvojice mohla zasáhnout prakticky kdykoliv. Torn potvrdil rozkazy a vypnul spojení s lodí. V baru si jich stále nikdo moc nevšímal a jejich cíl mezitím prohrál další partii. To mu k náladě dvakrát nepřidalo a s úderem pěstí o stůl poslal do hry další kredity.
"Takže šéf nám zařídil transport. Te nse možná bude hodit. Tady kámoš nevypadá, že by šel dobrovolně." poznamenal Boku, který se pomalu připravoval na konfrontaci. Torn zaujal pozici nalevo od Bokua, který naní stál za pilotem.
"Tarane Fisu, jménem Impéria jste zadržen a doprovodíte nás na základnu." ozvalo se z reproduktoru Bokuovi přilby.
Ruch v baru okamžitě utichl. Všichni stočili pohledy na vás, včetně ostatích hráčů, kteří na dvojici trooperů trochu nervózně hleděli a prohlíželi si zvláštní zbarvení a výbavu jejich zbrojí.
"Co kurva ještě kurva chcete?!" praštil pilot sklenicí corellianského piva o stůl a pomalu se otočil na židli.
"Sebrali ste mi loď, už jednou mě ta vaše imperiální pakáž vyslíchala, tak mi vlezte na záda!" zařval na Bokua, který stál naprosto klidně. Torn mezitím vizualizoval okolí a byl připravený potlačit jakýkoliv náznak potíží.
"Špatná odpověď, kámo." pronesl Boku a pažbou své blasterové pušky přetáhl Tarana po hlavě takovou silou, že si dal pilot druhou o stůl. Boku bleskurychle pilota spoutal a jednou rukou ho vytáhl na nohy. Pilot se malátně snažil vysmeknout ze sevření, což troopera pouze popudilo natolik, aby mu rychlým úderem do hrudi vyrazil dech.
"To stačí, viděli dost." zarazil ho Torn na vnitřní frekvenci jejich přileb a začal si rozrážet cestu ke dveřím. Boku ho následoval a vlekl nebohého pilota za sebou.
Před barem probíhal klasický odpolední život v hlavním městě a jen několik málo lidí věnovalo trojici pozornost. Ti co se podívali, se rychle odvrátili, když viděli krvácejícího Tarana, kterého přidržoval Boku ve zpřímené poloze.
"Huntere, potvrzuji zajmutí prvního cíle, vyčkáváme na transport." podal Torn hlášení.

Pandath, hlavní třída:

Druhou dvojici čekaly o poznání klidnější chvíle. Jakmile došlo na potvrzení rozkazu, oba troopeři se vydali k obchodu. Jakmile je Milo N'ek zpozoroval, pochopil. Loran vstoupil do obchodu zrovna, když sulustan uctivě žádal zákazníky, aby dokončili svůj nákup a opustili obchod.
"Dejte mi chviličku, než obsloužím zákazníky, prosím." pronesl k Loranovi dřív, než stačil žoldák vůbec něco říct. Ten tedy pouze přikývl a podržel dveře dvěma ženám, které si nesly tašku plnou ovoce a rychle pospíchaly pryč.
"Jenom si vezmu své věci a zamknu krám." dodal sulustan po odchodu posledního zákazníka. A jak řekl, rychle udělal. Sebral své osobní věci a zabezpečil obchod bezpečnostními dveřmi a alarmem. Vypadal naprosto v klidu, když chvilku na to přiletěl speeder, ze kterého vyskočili dva stormtroopeři, aby zabezpečili okolí.
"Posílá nás velitel Noghi, nějaké problémy?" zeptal se jeden z nich a oznámil nepříliš novou informaci.
"Víme, díky za odvoz. Problémy žádné, ale raději vyrazíme." odpověděl Zrux a pomohl obchodníkovi do speederu.
O co vám šlo se pravděpodobně podařilo, neboť spousta bytostí na náměstí zadržení sledovalo a hojně mezi sebou debatovali.

Pandath, kanceláře celního úřadu:

Poslední dvojice taktéž potvrdila rozkaz a pokračovala v průzkumu blízkého okolí celnice. Bylo zde pár kancelářských budov, které patřily soukromníkům a podle záznamů, které měli troopeři k dispozici se jednalo o zavedené a bezproblémové firmy.
Když dokončili obhlídku, sešli se u celí budovy a stále jim zbývalo dobrých deset minut, než bude Belina pracovní doba u konce. Mezitím se přiřítil speeder, ze kterého vyskákali stormtroopeři.
"Výborně, chlapci. Potřebuji dva z vás k zadímu vchodu a pilot ať zůstane ve speederu." spustil Werni ještě než stačil někdo z nich něco říct. Chvíli bylo vidět, že mají soukromý rozhovor sami mezi sebou. S největší pravděpodobností se dohadovali, jestli brát rozkazy od troopera s fialovým pruhem na předloktí.
"Ještě dneska, chlapi!" zahulákal na ně Vur svým hrdelním hlasem. To je přesvědčilo, že bude lepší, když poslouchat budou. Dva z nich se okamžitě rozběhli k zadnímu vchodu budovy a pilot zaplul zpět na své místo.
"Amatéři." zabručel Vur a Werni pouze přikývl.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Merthor »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Velitel sám ukončil hovor a další komunikace vyžadovala o něco méně pozornosti. Omezovala se na stručná hlášení od týmů v terénu a protože se zdálo, že je všechno v pořádku, měl jsem nyní trochu víc prostoru na činnost, které jsem se věnoval.
Rychle jsem si prošel základní údaje slečny Bely a už prvnímu dojmu jsem se musel letmo ušklíbnout. Všechno bylo perfektní, jenomže to samo o sobě kladlo u něhoho, kdo měl alespoň trochu zkušenosti otázku, jestli je tomu tak doopravdy.
Velká část lidí ve skutečnosti dokonalý profil neměla, i když jej kazily spíš drobné prohřešky, které by nebyly v záznamech.
Ve většině případů bych si těchhle potenciálně podezřelých maličkostí ani nemusel všimnout, nebyly by tolik podstatné.
Jenže u úředníků a bezpečnostních složek, byť spadajících pod planetární správu to přeci jen bylo něco trochu jiného.
Úředníci byli zodpovědní za skutečnou místní správu a jejich selhání znamenalo vážné vychýlení stavu z rovnováhy.
Pak mě zaujaly dodatečné poznámky imperiální rozvědky. Pokud by byly pravdivé a já zatím neměl imperiální rozvědce důvod nevěřit, stavělo by to i základní informace do jiného světla a zvyšovaly by jejich význam to jsem musel považovat za důležité.
Kromě jiného tu byla otázka Belina chování a její motivace. Neměla by si tak vzorná úřednice, která je tu právě pro takové účely všimnout u podezřelé soby něčeho víc? Pokud by Bela skutečně měla něco společného s místním spiknutím, mohla by Dedi pomoci třeba i naprosto cíleně a v takovém případě by Jedi měla lepší zázemí, než takové s jakým jsem zatím počítali.
Za předpokladu, že by Bela skutečně byla do něčeho namočená, rozhodně v tom nebyla sama. V takovém případě by tu takových lidí bylo víc a já bych se k nim musel snažit nějak dostat, protože bych tak na krku měl víc jak jeden problém.
Nic z toho nebylo dostatečně prokázané, ale rozhodně to mělo svoji logiku a skýtalo to nová nepřehlédnutelná rizika.

Poté mě napadlo, jak je to s tím co říkal Boku o impériu a strachu místních lidí, jestli jsem přijal ta správná opatření.
Můj plán byl účinný zejména ve chvíli, kdy se Jedi začne ocitat v obklíčení a nemůže se spolehnout na ničí pomoc, což by za určitých předpokladů tak docela platit nemuselo a opatření by tím pádem přeci jen neměla maximální efekt.
Přesto jsem je prozatím měnit nehodlal. Existence místní protestní organizace znamenalal podobný mimořádný stav, jako přítomnost Jedi. Respekt těch ostatních nebyl v takové situaci na škodu a nějaké informace jsem tím pořád mohl získat.
Obě záležitosti jsem hodlal vzít najedou. Zatím se to jevilo tak, že bude účelné prověřit věci kolem místního spiknutí.
Největší postihy musely dopadnout právě na jeho účastníky a místní obyvatelné se to museli náležitou cestou dozvědět.
Tak jsem mohl získat další informace, zabránit tomu, aby Jedi někdo pomáhal a případě i najít její současný úkryt.
První bod ke všemu mohla být právě Bela. Ideální by bylo, kdyby se mi podařilo přimět Belu, aby promluvila. S její pomocí bych si všechno mohl pověřit relativně snadno, získat další jména a vůbec. Jenže jak jsem to viděl, domluvit se s Belou tak jednoduché být nemuselo. Ti kdcho se odvážili postavit impériu prostě museli počítat s tím, že budou potřebovat odolnější žaludek než ti ostatní, spořádaní normální lidé. Nemohl jsem moc počítat s tím, že by Bela byla z měkkého těsta.
Výsledek by stejně záležel na skutečném chování Bely i dalších zadržených a na jejich ochotě se mnou spolupracovat.

Během přemýšlení jsem znovu ověřil stav práce své skupiny. Pokračovala dobře. Dva týmy už zadržely své cíle, těm jsem potvrdil příjem zprávy, i když i já jsem to udělal formálním přitakáním. Třetí tým byl v tu chvíli na zásah připravený.
U něj jsem původně zvažoval delší odpověď, obsahující stručné varování, ale nakonec jsem nechal i tomu volný průběh.
Považoval jsem to za určitou všestrannou zkoušku. Vura a Werniho posílené o posádku vznášedla, pokud do té doby dorazí, jsem počítal za dostatečně silné na to, aby si poradili s případným odporem, i kdyby byl relativně tuhý a navíc dostali stejné informace jako jsem měl já. Měli by být schopni vytěžit z nich odhad situace stejně jako já a zařídit se podle toho.
Bele by se muselo dostat nějaké významnější pomoci, nebo by musela použít nějaký trik, aby se mohla účinně bránit.
V případě Bely mě hodně zajímala její rekce, to jestli se bude bránit a do jaké míry. Je-li pravda to co o ní dopsala rozvědka, pak by se zřejmě bránit měla a Vur a Werni by mi to později měli hlásit. Pokud by to udělala, považoval bych to za částečný důkaz. Pokud by to neudělala, mohlo by to znamenat dvě věci. Buď, to, že je domněnka rozvědky trochu přehnaná, nebo to, že je Bela velice chytrá a umí se své situaci chodit. Opravdu vzorná úřednice by totiž na jakýkoliv větší odpor snad nemyslela.

Měl jsem ještě nějaký čas a tak jsem hodlal ve studiu podkladů ještě pokračovat. Snažil jsem se jít na to systematicky.
Vzal jsem si údaje ke všem šesti podezřelým, včetně těch dvou, které jsem zatím nenechal zadržet. Každý z těch profilů jsem alespoň letmo přejel očima a u každého se zastavil na doplňujících poznámkách. Potřeboval jsem zjisti, jestli mezi podezřelými není ještě někdo, kdo by se stejně jako Bela účastnil na místním spiknutí, nebo jakou jinou zvláštní motivaci ke svému jednání mohli mít, z jakého důvodu by mohli chtít Jedi pomáhat. U pilota, případně u obchodníka s exotickým zbožím jsem hádal, že dost možná nepůjde o nic než o nelegální věci spojené právě s nějakým pašováním, na některých planetách.
U Burka Gurma a možná i u zbývajících dvou se to muselo zkontrolovat důkladně, protože Burk byl na stejné úrovni jako Bela.
V druhém kroku jsem se na věc pokusil nahlédnout z druhé strany. Pokusil jsem se zjistit, jestli jsou v databázi palubního počítače, nebo v tajných informacích na mém datapedu nějaké informace o planetě Taanab. Chtěl jsem vědět, jestli se nějaké poznámky o oněch kruzích nesouhlasících s impériem nenacházejí i jinde, než u zá dotyčných osob. Pak zde ještě byla určitá, i když velice malá možnost, že se tak nepřímo dostanu k nějakému dalšímu jménu spojenému s místním spiknutím.
Doufal jsem, že pokud mám něco najít, narazím na to. Na udržování informačních podkladů ke své práci jsem dbal pečlivě a jsem, jsem je osobně vyhledával v inkvizičním archivu a shromažďoval vše co se mohlo týkat daného případu, jsem si o nějaké požádal na dálku. Pokud bych v tom směru už vůbec nic nenašel, musel bych si ty informace vyžádat dodatečně, nebo se alespoň zeptat velitele Noghio a místních bezpečnostních složek, co podezřelého na této planetě objevil ve vztahu k impériu..
Do třetice jsem sáhl do svých tajných poznámek o údajích, které jsem měl k mistryni Su. U ní jsem si chtěl osvěžit fakta.
Důležitého toho bylo opravdu dost. Nakolik její chování odpovídalo typickému chování Jediů, co dělala za války, jestli jsou nějaké známky toho, že už se mohla zapojit do iniciativ namířených proti impériu a vůbec co o ní jde říct zvláštního.
Na tom všem záleželo, jak se mé nové plány vydaří a jak na ně bude ona reagovat.
Nakonec jsem se podíval na chronometr, zřejmě už uteklo dost času a byl pomalu čas, přemýšlet o přesunu na základnu.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Všechno šlo podle plánu a ty jsi se rozhodl prohloubit své znalosti o místním světu, svých zadržených a zejména o své kořisti. Standardní záznamy byly doplněny o informace z místních archívů a toho, co o dotyčných zjistila rozvědka. Skoro se zdálo, že agenti Impéria mají prsty všude a o každém ví aspoň něco.
Odložil jsi informace o slečně Bele, o které jsi si stačil udělat obrázek a vyčkával, jestli se podezření tajné služby potvrdí. Další ze záznamů se ti otevřel profil prvního z obchodníků, Milo N'eka. Jak jsi očekával, jeho záznamy byly plné přestupků a pokut udělených za pašování a dovoz ilegálního materiálu. V záznamech bylo zmíněno ovoce, na které neměl obchodník povolení, ale také transport hledaných osob, kterým se dotyčný několik let živil. Na pomyslném žebříčku tedy pomalu, ale jistě stoupal.
Profil pilota jsi znal nazpamět. Vyjma několika pokut za rychlou jízdu na světech Jádra, byl víceméně bez úhony a provinil se pouze tím, že přivezl Jedi na planetu. K tomu ho nejspíše donutily finanční problémy, které byly celkem zjevné. V profilu byla i výše dluhu, který měl Taran Fis u jednoho z Huttů.

Neméně zajímavý byl i profil pana Gurma, který velel jednotkám starajících se o bezpečnost v docích a který dohlížel na přepravu nákladů z lodí. Podle všeho nebyl ani spolehlivý a už vůbec ne dobrý ve své práci. Podle informací nešel pro uplátek daleko a svou pozici zneužíval, kde se jen dalo. V oficiálních záznamech města nebyl ani jednou trestán, ale rozvědce se podařilo zjistit, že měl na krku obvinění z pobuřování a byl stíhán za vraždu. Ani z jednoho však nebyl usvědčen, nebo si spíše zařídil, aby nebyl.
První, ze zbylých podezřelých byla twi'lecká žena jména Kosta Chej, jejíž profil byl čistý jako lilie, ale Impérium se domnívalo, že byla součástí místní organizace, která veřejně vystupovala proti Císaři a páchala menší atentáty v okolních soustavách.
Posledním byl člověk znám pod jménem Seryl. Jedinou informací, kterou jeho profil obsahoval, bylo zapojení do stejné buňky, ve které působila Kosta.

Profil mistryně Hu'a Su, jsi také znal víceméně zpaměti, ale přesto sis jej otevřel, kdyby jsi náhodou něco přehlédl. Z toho, co se imperiálním podařilo vyhrabat z archívů Chrámu, byla rodianka poměrně problémovou členkou Řádu. Před Radou stála pravidelně každý měsíc, kvůli jejím názorům, které se snažila vštípit svým žákům. Z toho co se dalo vyčíst a pochopit, nebyla zastánkyní dogmatického přístupu Jediů a nebránila se emocím, které podle ní Jedie pouze posilovali v boji s Temnou stranou. Sama sebe řadila k takzvaným Šedým Jediům, kteří se snažili udržovat rovnováhu mezi Jedii a Sithy. Z tohoto pohledu pro tebe byla, zatím, tou nejtěžší kořistí, neboť se nedalo předvídat, čeho všeho je doopravdy schopá, i když se poslední tři měsíce chovala jako ukázkový Jedi a to i ve vyhnanství.

Poslední sadou informací před tvým odchodem a základnu bylo info o planetě. Taanab se nechátel ve vnitřním okraji a jednalo se o vyloženě farmářskou planetu. S tím přicházely i problémy s nájezdy pirátů, kteří si rádi přividělali na cizí práci. Na planetě fungovalo několik velkých konglomerátů na zpracování potravin, které vyprodukované zboží expendovalo na světy Jádra.
Den zde byl dlouhý čtyřicet šest standarních hodin a planeta byla obydlena zejména lidmi.

Po pohledu na chronometr jsi se rozhodl vyrazit na zdejší základnu, kde už tě očekávala většina dvojic a velitel Noghi. Zajistil jsi veškeré systémy lodi, nastavil svůj komlink na frekvence týmů a vyrazil z doků na Imperiální základnu. Rozhodl jsi se pro pěší přesun, i když základna nebyla zrovna blízko. Procházel jsi chudšími částmi města, ale i okolo hlavní třídy, kde bylo nyní poměrně rušno.
Po zhruba dvaceti minutách celkem svižné chůze jsi dorazil k základně, která nesla standardní architekturu předsunutých základen Impéria. Hlídka u vjezdu tě pustila dovnitř a okolo tebe prosvištěl druhý z transportérů, který vezl nebohého obchodníka. První dvojice již byla na základně a hlídala svého vězně.
U vchodu již vyčkával velitel Noghi, který byl vyšší, než vypadal na holografickém vysílači.
"Inkvizitore Kestrele, vítejte na Imperiální základně města Pandath." uvítal tě s lehkou úklonou a kamennou tváří. Vypadal klidně. Jestli byl nervózní z tvé přítomnosti, nedal to na sobě znát.
"Vaše rozkazy byly splněny, místní domobrana byla informována a nový systém hlídek byl již uveden v platnost, pane. Zároveň jsme přijali dva z vašich vězňů." seznámil tě s novinkami.
"Chcete, abych vás provedl po základně, pane?" zaptel se ještě urychleně. Pár vteřin na to se ozval tvůj komlink.

Pandath, kanceláře celního úřadu:

Čekání poslední dvojice bylo takřka u konce. Ze dveří celní budovy se začali pomalu šourat zástupy uředníků, kteří vypadali po pracovním dnu celkem vyčerpaně. Přes hlavní město musela procházet celkem slušná řádka zásob a proviantu, který bylo nutné ověřit a zkontrolovat.
Mezi posledními vyšla i slečna Bela spolu se svými kolegyněmi. Jakmile spatřila dvojici zvláštně ošacených trooperů, zarazila se a velice rychle se rozhlédla. Vur instinktivně položil ruku na jeden z blasterů, které měl v pouzdrech na opasku.
Spolupracovnice se velice rychle rozutekly, neboť jim bylo jasné, pro koho si jdou. Bela Rona ještě pár úderů srdce stála, než rychle hrábla do kabelky a zasypala Werniho s Vurem salvou z blasteru. Oba se rychle skryli a Vur mezitím opětoval palbu. Úřednice se mezitím zbavila bot na podpatku a dala se na útek mezi kancelářské budovy.
"Veliteli, takdy tým tři. Slečna Bela si šla zaběhat. Pokud mají místní leštěnky někoho v západním kvadrantu od doků, ať jí běží naproti." oznámil ti trooper na vaší frekvenci a spolu s Vurem se rozběhli za slečnou Belou.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Merthor »

Taanab, přístavní dok města Pandath:

Další materiál, jemuž jsem se rozhodl věnovat svou pozornost nebyl o nic méně poučný a zajímavý, než ta část na niž jsem se zaměřil jako první. K většině bodů jsem našel něco, co mi připadlo zajímavé, nebo zvláštní a co upoutalo moji pozornost.
To vedlo mé myšlenky k úvaze, ze, že je v celém případě velice málo věcí, které by šlo považovat za běžné, či čistě náhodné.
Neměli jsme žádné informace o tom, že by Jedi poutala pozornost těch, kdo se nacházeli v její blízkosti, třeba tak, že někdo prošel kolem ní a něčeho si na ní nebo na tom co dělala povšiml. Všichni, jejichž údaje jsem teď procházel patrně docela dobře odhadli co je Su zač a co od toho očekávat. Z nikým z nich se zcela jistě nesetkala jen tak mimochodem.
Nyní bylo čím dál pravděpodobnější, že se všemi těmito mohla setkat za nějakým účelem. Zcela jasné nebyly jen všechny role.
To bylo na jednu stranu dobře, poukazovalo to na to, na koho je třeba se zaměřit a pak proto, že se na základě těchto souvislostí dalo zpětně rekonstruovat o jaký šlo plán. Začínal prokazatelně tím, je ji pilot vzal na svou loď. Mohl to udělat ryze pro peníze, ale taky bylo možné, že se s někým předem domluvil. Někdo mu prostě mohl dát echo, jak ty peníze může získat.
Ten Někdo mohl být třeba i náš obchodník Milo N'ek. D9ky obchodu měl určitě nějaké konexe a mimo to, že se Su domluvila s pilotem, Jedi i pilot před tím mohli tajně mluvit s někým jiným, s nějakým prostředníkem. Tak se Su dostala na tuto planetu. První na koho zde narazila byl Gurm, nebo Bela. U Gurma sice nebylo prokázáno spojení s protiimperiálními iniciativami, ovšem úplně by stačilo, aby spolu Bela a Gurm čistě v rámci své práce aktivně spolupracovali. Část podezřelých se mohla do věcí zaplést nepřímo a jen s nimi nějak pomáhat. To neznamenalo, že by s tím ne souhlasili, nebo, že by nic nevěděli.
Pak snad Jedi byla pod nějakou záminkou odvedena poněkud stranou, možná přímo na místo, kde si ji někdo mohl vyzvednout. Tady do hry mohli vstupovat další členové místní protiimperiální organizace a hned na to i obchodník u něhož se brzy ocitla.
Tyhle aspekty by ovšem byly výhodami jen tehdy, pokud bych si svoje domněnky mohl ověřit u zadržených a navíc dostat se ve svých informacích ještě dál, tak daleko, abych mohl předejít dalším událostem. Jinak bylo trochu škoda, že nemáme žádná další svědectví. Na základě dílčích nepřímých svědectví by se nám pohyb Jedi podstatně lépe sledoval. Ostatně možná přesně s tím někdo počítal. Stále jsem měli určitou šanci, že se nám přeci jen někdo z venčí ozve, pokud Jedi není někde velice dobře zahrabaná. nebyloZa těchto podmínek by skutečně plně nelogické, kdyby se uchýlila do nějakého bezpečného útočiště.

Pokud šlo o informace k jednotlivým osobám, dalo se z nich dalšími úvahami vyvodit zhruba tohle.
Co se týkalo obchodníka, jeho tendence k pašování ovoce mě naprosto nepřekvapily. Na základě pouhého pašování ovoce by se nedala utvořit přémá spojitost mezi jeho nelegální činností a přítomností Jedi. Su si asi žádné ovoce koupit nepřišla. Přeprava hledaných osob už měla k danému problému daleko blíž a dávala tušit, že se obchodník mohl pohybovat v pozadí celé záležitosti. Nemusel být iniciátor, stačilo aby působil jako další prostředník a něco pro Jedi zařídil. Jako obchodník mohl pro Jedi ledacos udělat, kromě zajištění kontaktu, třeba zajistit nějaké podpultové zboží, netýkající se jeho hlavního sortimentu.
Pokud šlo o ony záznamy, možná že žádné hledané osoby nepašoval v poslední době a možná že ano. Jak jednou s něčím začnete, zpravidla už nevíte kdy skončit a po čase si na to vždycky rozpomenete. Tak nějak jsem alespoň odhadoval.
Pak tu mohly být ještě nějaké další úlohy, jaké mohl obchodník sehrát, mohl Jedi nachvíli skrýt nebo jí poskytnout informace.
Můj zájem o něj začal opravdu stoupat. Pokud by alespoň něco byla pravda, mohl bych se jej pokusit přimět, aby mi odhalil některé věci, zvlášť ty, kterčé by se mohly týkat přímého nebo nepřímého navázání na místní spiknutí.
Pilot ke klíčovým postavám toho dění nepatřil. Ať už se to seběhlo jakkoliv, byl jen malou částí toho všeho. Byl o něco požádán a protože sám potřeboval finance, rozhodl se to risknout. Když neuspěl, muselo ho to docela dost mrzet. Jeho napojení na místní organizaci jsem ale zcela nevyloučil. Ně jaké spojení tam přeci jen být mohlo. Pilot na této planetě určitě nebyl poprvé a propojilo-li se to s jeho rejstříkem, budilo to zdání, že by i on na Taanabu mohl mít nějaké obchodní kontakty.
Pokud něco mluvilo pro jeho využití, byla to hlavně výše druhů, které si nadělal a které určitě hodlal splatit.
Za předpokladu, že nespolupracoval s místní organizací příliš těsně a že mu zatčení dalo dost na pamětnou, mohl by mít tendenci se z toho nějak dostat a případně by mohl slyšet i na to, že by si přivydělal lépe, než v případě Jedi.
Vyžadovalo by to sice po mém zásahu upravit okolnosti, ale příhodná nabídka by přeci mohla fungovat lépe než výslech.
Pilot byl první u koho jsem zvažoval změnu taktiky, ale jak jsem měl zjistit, vypadalo to rozhodně na víc, jak na jednu změnu.

Profil Kosty Chej na mě působil v podstatě stejným dojmem jako profil slečny Bely. Při jeh čtení mě napadaly prakticky stejné věci. Bylo zajímavé, že ve většině případů se informace podezřelých osob daly zahrnout do dvou případů. Oba svým způsobem poutaly pozornost. Do prvního schématu spadali ti lidé, kteří se chovali až příliš podezřele a druhé schéma obsahovalo ty, kteří se chovali příliš málo podezřele a tak málo, že to neodpovídalo přirozenému stavu a to byl tedy i případ Kosty Chej.
Kromě toho i Kosta byla označená jako možná příslušnice místního spiknutí. Měl jsem štěstí, že jsem se k ní vrátil, když se započítal i jinak zřejmě nejméně významný Seryl, měl jsem nyní tři pokusy jak se dozvědět něco o místní protestní organizaci místo jednoho. V tomto bodu jsem tedy také započítal změnu taktiky a rozhodl jsem se, že pošlu některé z týmů, aby se dva případy pokusili zaskočit a dovést na základnu. Musel jsem ale počítat i s tím, že už se dozvěděli o zadržení přechozích osob.
Gurm patřil k těm odlišným případům, než byly Bela a Kosta. Ani se nepokoušel tvářit, že je s ním všechno v pořádku, snažil se dosáhnout vlastních cílů a vlastního prospěchu dosti otevřeně a podstatně méně skrytě. Také Gurmovi zřejmě hodně záleželo na tom aby mohl vyhovět co nejvíce požadavkům a aby za to dostal co nejvíce peněz. To paradoxně na první pohled vypadalo o něco běžněji, Podobným způsobem se chovalo dost lidí a ne všichni museli mít něco s nelegálními protestními organizacemi.
Gurmova přesná pozice mi nebyla zcela jasná. Gurm samozřejmě byl mezi podezřelými, bylo jasné, že by se odvážil čehokoliv,
Tím pádem se zdál relativně nápadný a členové oné organizace mu dost možná ve snaze nepoutat zbytečnou pozornost, nesvěřili nejdůležitější roli. Vazby s onou organizací pravděpodobně měl, tyhle kruhy lidí umí docela dobře držet při sobě.
Bylo docela dobře možné, že se spiknutím třeba jen spolupracoval, nebo ho využívali za konkrétním účelem, Ale i on musel něco vědět a třeba se na tom snažit vydělat. Byl však nebezpečnější i něčím dalším. Na základě záznamů to vypadalo, že jeho vliv na místní rozhodně není zanedbatelný, Musel být známý minimálně tím, že byl hodně drahý a že v případě problémů štědře vytahoval z kapes. Nebýt toho, zřejmě by si se svými schopnostmi tak snadno svou pozici neudržel a musel odejít.
Musel jsem počítat s tím,, že Gurm má čím platit a podobně výhodné obchodní transakce jsou použitelné leckdy jindy.

Hu'a Su byla trochu zvláštní případ a její případné reakce se museli posuzovat v částečně odlišné rovině, než u ostatních.
Skutečnost, že nepatřila k typickým Jediům věci trochu komplikovala. U typičtí Jediové měli kromě toho, že se jejich chování dalo o něco lépe číst snadněji využitelné slabiny. Využít slabin mistryně su bylo o trochu složitější. Nedodržování některých pravidel jí dávalo možnost se těm to slabým místům vyhnout. Jenže ani Su se nemohla nástrahám namířeným na některá slabá místa vyhýbat úplně. V jistém ohledu totiž tak docela nezáleželo jen na tom, nakolik Jedi respektoval pravidla.
V předchozím případě jsem měl možnost zjistit, že Jedi, který měl na vůči pravidlům vždycky relativní respekt a sám na sebe kladl dost vysoké nároky byl poté co přežil rozkaz 66 nucen od části těchto individuálních požadavků upustit. Tady se jednalo o opačný případ a Su se začala chovat o něco předvídatelněji, než před tím, původní rozdíly se z větší části začaly stírat.
Mimo to, nakolik Jediové dodržovali formální pravidla bylo velice důležité i to jaký měli osobní postoj k různým věcem, jaké si stanovili poslání a nakolik byli ochotni ho plnit. I takový Jedi, který byl náchylnější emocím, ale toužil druhým pomáhat byl dost zranitelný. Něco takového se samozřejmě v záznamech našlo jen zřídka, ale stále nebylo úplně vyloučené, že by Su někde mohla takovu slabinu mít. Téměř každý tvor v Galaxii takovou slabinu měl, ať už byl Jediem nebo nebyl.
Spousta Jediů byla vnímavějších vůči neštěstí jiných, mohli to vnímat jako lítost, nebo jako nenávist, ale prostě to vnímali.
Bylo mi jasné, že Jedi v současné situace musí nějakým způsobem dát své reakce najevo, přičemž i netečnost by byla reakce.
V údajích o planetě žádné důležitější informace týkající se místní protiimperiální organizace nebyly. To znamenalo především to, že místní organizace stále ještě není příliš významná, nebo že o ní rozvědka nemá žádné detailnější informace.
Pokud by se jednalo o organizaci vyžadující větší zřetel, snad by to bylo zaneseno i do informací o planetě, nebo by ona organizace měla připojený zvláštní soubor. Na druhou stranu, pokud se zmohla na atentáty v okolních soustavách, zcela bezzubá a na místní poměry přehlédnutelná být taky nemohla. Musela mít k dispozici určité vybavení a muselo mít nějaký vnitřní systém. Kolik přesně lidí by ji mohlo tvořit, nebylo jednoduché odhadnout. Menší atentát zvládnei několik málo lidí.
Ale zahrnutí úředníků by svědčilo spíš o tom, že je to nějaká středně velká skupina bez problémů s personálním zajištěním.

Když mi hlavou stále ještě procházely myšlenky a já se podíval na chronometr, usoudil jsem, že jsem opravdu věnoval studiu věcných podkladů docela dost času. Během těch pár chvil jsem toho stihl zjistit dost z čeho by se dalo smysluplně vyjít. Ne, že bycse nedalo zjistit víc, ale vyhrabat další informace by mohlo být delší, než vlastní pátrání a tak jsem se chtěl zaměřit právě na něj. Zjistil jsem, že něco z toho, co jsem již udělal jsem udělal skutečně správně, něco jsem mohl udělat lépe.
Každopádně teď jsem z těch informací, jež jsem měl k dispozici musel vytěžit co se dá a správným způsobem to využít.
Abych se o to mohl pokusit, musel jsem se dost na základnu, protože tam teď byla většina těch, kdo mi mohli pomoci.
Nejdřív jsem se věnoval přípravě. Do svého datapedu jsem si přetáhl všechny ty důležité informace z palubního počítače.
Chtěl jsem je mít při ruce, abych po nich z nich kdykoliv mohl vyčíst něco dalšího. Co se mi bude hodit jsem nemohl vědět.
Pak sjem si přenastavil komlink. Spojení se svým týme už jsem tam měl předdefinované, ale přidal jsem spojení na základnu a na místní bezpečnostní složky. Vypnout některé lodní systémy bylo taky nezbytné. Přesto, že jsem měl podporu impéria a mohl bych kdykoliv znovu nabrat palivo, bylo by nechat běžet systémy v plně aktivním stavu naprosto zbytečným plýtváním.
Co nejrychleji jsem vrazil směrem k základně. Toho, že jsem se rozhodl jít pěšky jsem příliš nelitoval, chůze mi vyhovovala a mohl jsem si ověřit, jak to v tuto chvíli vypadá s děním ve městě. Během svého přesunu jsem se rozhlížel, zda-li se v ulicích neděje něco zvláštního nebo nepatřičného. Zajímaly mě i známky toho, v co jsem doufal, že se bude odehrávat.
Co mi vyhovovalo trochu méně byl čas, jaký cesta zabrala. Každou chvíli se mi mohl ozvat někdo další a i když jsem i prostřednictvím komlink měl k dispozici skoro všechna spojení, na míst samém se přijímala všetšina opatření lépe.
Nakonec se ale během mé cesty k základně vůbec nic nedělo a to mě přeci jen trochu uklidnilo. Základnu jsem neměl problém rozeznat, viděl jsem ji už z dálky a zamířil jsem přímo k ní. Když už jsem byl skoro u ní, zahlédl jsem i přilétající vznášedlo.
Na základně se zdálo být všechno v pořádku, což platilo i o onom přilétajícím vznášedle. .Dvě dvojíce splnili svůj úkol.
U vstupu základny jsem se zastavil, abych se prokázal hlídce a vyhověl tak přepisům a pak jsem svižně pokračoval dovnitř.
Uvnitř jsem zamířil rovnou k veliteli Noghimu. V tuto chvíli nebyla jediná věc, kterou bych mu mohl vytknout. Z toho co jsem mohl vidět se zdálo, že Noghi moje rozkazy opravdu vyplnil choval se zdvořile a nyní profesionálně, plně dne předpisů.
O prohlídce celé základny jsem neuvažoval. Velitel Noghi si možná myslel, že jsem přijel i na inspekci, ale to nebyl ten hlavní problém, dokud se neobjeví nějaké nesrovnalosti. V tu chvíli jsem se chtěl věnovat spíše podezřelým a zadrženým osobám.
"Děkuji. To nebude nutné, spíš by..." stačil jsem ještě říct, před tím, než moje slova utnulo zapípání komlinku.

Obrátil jsem svou pozornost od velitele ke komlinku, neboť jsem zprávu týmu číslo tři považoval za důležitou. To co jsem se dozvěděl mě ovšem moc nepotěšilo. Okamžitě jsem pochopil, že v tomhle případě se v plánu někde musela stát chyba.
"Nenechte ji utéct! Při nejmenším chci mít přehled o tom, kde se pohybuje. " Odpověděl jsem týmu tři.
Přitom jsem spoléhal na Vura, Vur jako bývalý lovec musel mít spoustu právě při tomhle hodících se zkušeností.
Kde se stala chyba, to jsem zatím přesně nevěděl, na to bych potřeboval poněkud delší hlášení Vura. Ale byla to první věc, která nevyšla, jinak zatím všechno šlo bez nejmenší chybičky. Právě proto jsem se snažil uvažovat o slabých místech svého plánu. Belu a ostatní členy místní organizace jsem po tom všem považoval za docela důležité a nechtěl jsem aby se jim podařilo zcela uniknout. Hodlal jsem udělat všechno proto, abych Belu dostihnul. Teď už jsem ani trochu nepochyboval o tom, nakolik jsou informace rozvědky o Belině příslušnosti ke spiknutí pravdivé. Bela se sama přiznala tím že začala prchat.
Dlouho jsem neváhal. věděl jsem, že zapojit se osobně do honby za Belou by nemělo moc velký význam, ale stále zde ještě byly dvě možnosti, pokud bychom byli dostatečně rychlí mohli bychom se pokusit i ně, dříve, než stihnout úplně zmizet.
"Slyšel jste? Západní kvadrant vedle doků!" obrátil jsem se rychle zpátky k Noghimu. "všichni kdo jsou aktuálně poblíž se na chvíli stáhnou a podpoří pronásledování. Ať pronásledování skončí, vrátí se k plnění původních rozkazů."
Pak jsem rychle přepnul komlink na frekvence prvního a druhého týmu a vydal další pokyny svým vlastním lidem.
"Zajistěte zadrženého, přenechte ho v péči základny a co nejrychleji se dostavte ke vstupu na základnu, připravte se na splnění dalších rozkazů, v akci budeme muset pokračovat svižnějším tempem." Doufal jsem, že se mi tímto způsobem podaří co možná nejrychleji vyslat další dvě skupiny pro vlastníky dalších dvou jmen, odkud ještě není pozdě. Přitom jsem zvažoval, že se akce jedné skupiny budu účastnit osobně. Podstatně bych tak zvýšil šance na její případný úspěch.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Herhast Geltgern - Lov, nebo buď loven!

Příspěvek od Phate »

Taanab, Imperiální základna města Pandath:

Velitel základny měl komlink v ruce ještě dřív, než jsi jeho směrem vyhrkl rozkazy. Vteřinu na to již povolával volné zdroje na místo dění se stryktním dodržováním rozkazů tvé jednotky. Hodně rychle mu došlo, že pomalovaní troopeři budou něco extra a budou mít situaci pod kontrolou.
"Hotovo, pane." ohlásil chvilku na to a dál mlčky vyčkával dalších rozkazů.
Mezitím se z útrob základny vynořili Torn s Bokuem a v těsném závěsu za nimi vyběhli Loran a Zrux. Koutkem oka jsi mohl zahlédnout Noghiho, jak si čtveřici prohlíží, ale snaží se udržet tvář profesionálního hráče Sabaccu. Všichni o speciálních jednotkách slyšeli, ale málokomu se poštěstilo se s nimi setkat. Kdyby věděl, z jakých individuí se jednotka skládá, nejspíš by nebyl příliš nadšený.

"Slyšeli jsme, že se slečna vydala na procházku. Máme letět lovit, nebo zajistit poslední cíl, pane?" spustil Zrux trochu neformálně, což už velitelův obličej nezvládl a ukázal svou lehce udivenou stránku. Boku s Tornem si toho okamžitě všimli a začali se smát. Oficiálně by měli spadat pod velitelovo vedení, ale všem na místě bylo jasné, že se zodpovídají jedině tobě. Noghi posbíral zdravý rozum a raději se chopil rozdat pár rozkazů přes komlink.
"Speeder pro vaše muže tu bude během okamžiku, pane." oznámil ti a opět nahodil sebevědomý výraz.

Pandath, někde v ulicích:

Bela kličkovala úzkými uličkami a jakmile se bíle odění vojáci ukázali v jejím dohledu, zasypala je sprškou blasterových střel. Werni jí vytrvale sledoval, zatímco Vur se vydal jinou cestou. Na vnitřním displeji své přilby si zobrazil podrobnou mapu města a přibližné pozice imperiálních jednotek, které získal díky frekvenci, kteru použil velitel Noghi k jejich zburcování. Rozhodl se slečně Bele odstřihnout cestu a nahnat jí přímo k posilám, které se blížily ze severu.

___
V rámci domluvy to omezíme hlavně na interakci, neb vše potřebné snad máš a co budeš potřebovat, na to se optáš.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“