Rafael Person - Aspekt lovu (Raepssim)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Rafael Person - Aspekt lovu (Raepssim)

Příspěvek od Gnost Kohn »

Neznámo kde, u únikového modulu

Celé posádce byla nařížená evakuace. Někdo to stihl do stíhaček, jiní museli skočit do únikových modulů. Ty jsi byl jedním z těch, kteří se museli spolehnout na to, že je modul doveze v bezpečí na planetu a nikdo vás nesestřelí.

Původně jste letělí z Coruscantu, kde jste strávili necelý týden. Vaše první mise, tedy... první mise vaší jednotky, zbytek vojáků na palubě destruktoru, primárně z oddílů stormtrooperů už byli služebně a mnohdy i věkově starší. Vaší misí bylo pomoc potlačit vězeňskou vzpouru na jedné planetě, konkrétně úkolem vašeho oddílu bylo pochytat vězně, kteří uprchli a poschovávali se po lesech. Pak jste ale opustili hyperprostor před plánovaným časem. Vaše loď, jakožto nejbližší byla první, která mohla odpovědět na nouzové volání jiného křižníku. Byla to lež. Jakmile jste podruhé opustili hyperprostor na stanovených koordinátech, spustilo proti vám palbu několik lodí. Všechny doprovodné byly okamžitě smeteny a ačkoli Imperiální Destruktor předčil silou štítů i palebnou silou kteroukoli z nepřátelských. Udolal vás jejich počet. Poslední co si pamatuješ bylo jak jsi spolu s několika ostatními skočil do záchraného modulu, když se začala loď rozpadat.

Probral jsi se na zádech. Hleděl jsi na stromy, skrze jejichž větvě pronikalo světlo a modrá obloha. Kolem sebe jsi slyšel hlasy. Jako první věc, co tě zaujala byl únikový modul, který to nejspíše schytal během letu dolů, takže možná proto jsi měl na nějakou dobu výpadek. Tvá helma, stejně jako blasterová puška E-11 ležely vedle tebe, osobní blaster jsi měl pořád v pouzdře u pasu. Jedno z mála štěstí bylo to, že jste byli všichni v plné zbroji, když na vás začali střílet, takže se vaše šance na přežití zvýšily.

Když ses konečně posadil, viděl jsi že jsou s tebou ještě další dva stormtroopeři. Nikdo nechtěl riskovat, že bude na lodi v momentě, kdy se roztrhne, nebo vybouchne. "Jak se cítíš?" Klekl si k tobě scout a po krátkém zasmání si sundal helmu. Simeon Tosh byl jen asi o rok mladší, než ty, ale někoho, jako on jsi neznal. Ve volném čase byl téměř nejupovídanější z celé vaší jednotky, ale při tréninku jsi od něj neslyšel téměř žádné slovo, mimo hlášení. Tenhle blonďák byl schopen se svojí odstřelovací puškou E-11s zmizet a neukázat se až do konce tréninku, zatímco vám stále hlásil cíle a poskytoval podporu. Jen jednou se stalo, že se pod ním větev v umělém terénu ulomila a strávil několik dní na ošetřovně s vnitřními zraněními.

"Máme tři E-11 a já E-11s. Pokud po nás půjdou a to včetně zvěře... s municí dost dlouho nevydržíme, takže musíme šetřit. Posily nemusí přiletět zrovna brzo, nebo vůbec. Viděli jsme padat několik modulů a transportér, jestli naš..." Simeon zhluboka vydechl, aby naznačil své pochyby, že se jedná o imperiální jednotku. Nakonec vstal a natáhl k tobě ruku.

____________________________________________
Základní pokyny:
-Nehraj za jiné postavy, než za tu svou
-Posuň děj o kousek napřed, ale jeho vývoj, reakce okolí či zda ti tvůj čin vyjde nebo ne určuji já
-Dodržuj pravidla a tvar příspěvku
-Nemusíš se bránit návratu do minulosti v myšlenkách, popisu okolí, pocitů
-V úvodním příspěvku máš nejvíc volnosti. Můžeš zavzpomínat na uplynulá léta. Na dětství, rodinu, výcvik, nějakou nedávnou událost, cokoliv.

Tak, snad se ti to bude líbit a hodně štěstí.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Raepssim
Učedník
Učedník
Příspěvky: 3
Registrován: 22.6.2015 13:01:43

Re: Rafael Person - Aspekt lovu (Raepssim)

Příspěvek od Raepssim »

Neznámo kde, u únikového modulu

"Snad v pohodě..." Dostal jsem ze sebe a snažil se postavit na nohy, bez pomoci, jak jen to šlo.
Kde jí mám, kurva? Bez ní nikam nejdu!
Ještě na kolenou jsem hned šáhnul po helmě a nasadil si jí na hlavu. Byla to důležitá součást výstroje a v případě nebezpečí raději budu postrádat hlavní zbraň. Snažil jsem se zorientovat a přitom poslouchat Simeona. Tak troch se mi ulevilo, že tu byl s náma. Mimo akci nás dokázal všechny zabavit svým osobitým přístupem a vyřídilkou, kterou by mu záviděla leckterá opakovací puška. Byl to ale také profík každým coulem a v terénu se soustředil pouze na svojí práci. Dalo by se říct, že to vyhrál jako člověk i jako voják. V ruce třímal svojí sniperku, i já už svíral svojí E-11.

"To je teď jedno, hlavně musíme vypadnout od modulu, jestli se někdo podíval aspoň jednou nahoru, tak nás musel vidět padat. Ztratil bych se do lesa, pak můžeme jít zkontrolovat ostatní moduly, v naší situaci se hodí každej scout a blaster."
Využíval jsem pokročilých senzorů ke skenování okolí. U toho se dokončila diagnostika a kalibrace systémů a já opět cítil ten hřejivý pocit klidu, protože vše bylo opět jak při výcviku.
Zbraň, zbroj, munice, les, přežití... to je jako simulace... dokonce po nás ani nikdo nestřílí ostrejma...
Musel jsem trochu popřít, že naše loď padla do pasti a byla nemilosrdně zničena. A to naše první mise zněla tak povzbudivě. Už při prvním briefingu jsem čekal uvolněnou jízdu po lese a odchytávání věznů, kteří utekli. Celou cestou hyperprostorem jsem přemýšlel, jak budeme koordinovaně nahánět každého uprchlíka sobě navzájem a hrát si na kočku a myš.
Naše současná situace byla lehce odlišná. Nebylo jasné, jestli tu vůbec myši pobíhají, ale bylo nám nadevše jasné, že tady pobíhají další kočky, co nás chtějí sežrat.
Hra na kočku a myš je už nuda, hra na kočku a kočku možná zní zajímavěji.
Hledal jsem kolem sebe orientační body, něco, co by nám řeklo, kudy bude nejlepší se vydat. Bylo jasné, že to tady sami nezvládnem a hlavně naše přežití bude záležet na schopnosti pohybovat se skrytě.

"Nejdřív bych posbíral všechny přeživší a potom našel způsob, jak kontaktovat flotilu a zavolat posily. S našema možnostma si sami nevystačíme... co si o tom myslíš, Sime?" Jeho názor byl pro mně důležitý, protože to byl jeden z lidí, kteří stáli pevně nohama na zemi a dokázali s klidnou hlavou vyřešit i ty nejhorší situace. Až teď jsem si všiml třetího scouta, který celou dobu stál opodál. Udělal jsem tři kroky vstříc poslednímu neznámemu.
"A kdo seš ty, mimochodem?" Mně všichni znali jako Perse. Už od školy jsem byl zvyklý se otočit, když někdo zavolal "Persi". Akorát hrstka bližších přátel mi říkala jménem a já to měl stejně. Zajímalo mně, s kým jsem havaroval. Ještě víc mně ale zajímá názor Simeona, proto se na něm ustálil můj pohled, který na něj z pod helmy řval, ať přijde se zatraceně dobrým plánem, který mně nenapadl a všechny nás zachrání. Tušil jsem nicméně, že to tak jednoduché určitě nebude.

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Rafael Person - Aspekt lovu (Raepssim)

Příspěvek od Gnost Kohn »

Neznámo kde, u únikového modulu

"Maják jsme zapli před chvíli, možná nás zaměří, ale pochybuji že ho nebudou rušit, takže jsme na to sami. Doufám, že odvysílali náš status, než destruktor vybouchl, jinak nikdo nepřiletí několik dní, možná týdnů. No a... chtěli jsme tě nést, ale probudil ses, takže..." Simeon si vzal pušku do levé ruky, vstal a pomohl i tobě na nohy, pustil tě až v momentě, kdy si byl jistý, že jsi plně schopen chodit.
"Naši kamarádi z stormtooperských oddílů Erec a Kiran. Máme štěstí, že Kiran je medik." Stormtrooper s červeným nárameníkem zakával hlavou.
"Tebe už nám představil... měli bychom jít." Ozvalo se z reproduktorů Erecovy helmy, který se otočil a vyrazil pryč. Simeon udělal krok před tebe a několik pozadu. U toho pokrčil rameny, neslyšně tleskl a mávl rukou za sebe, čímž dával znamení, že je oblast čistá a můžete jít. Samozřejmě tentorkát nebyl ve vyvýšené pozici, aby viděl, ale většinou se jeho úsudku dalo věřit. Nálada obou stormtrooperů, kteří nebyli zrovna výmluvní se dala vysvětlit dvěma způsoby. Není to tak dlouho, co vás sestřelili a pravděpodobně budete teď lovná zvěř. A nebo šlo o běžný vztah vašeho sboru se sborem stormtrooperů, vlastně jakéhokoli jiného. Bylo známo, že se většina scoutů považuje za nadřazený a lépe vycvičenou jednotku, než jakékoli ostatní. Toto plus spousta incidentů vedla k podobným ale i daleko horším situacím mezi sbory.

"Půjdeme k nejbližšímu modulu, na sto metrů se rozprostřeme, já půjdu napřed oklikou a budu hlásit pohyb." Ozval se ti z reproduktorů Simeonův hlas, který se rychleji vzdaloval diagonálně od vás tří.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“