Mise pro moderátora Lukina013 - Silvie!? 2. část

[MrTukan]

Kessel

Sešli jste se s Derkem venku před otrokářským trhem na povrchu nechvalně známé vězeňské a důlní planety Kessel. Tvá vyvolena byla uvězněna uvnitř a ty ani tvůj společník jste zatím neměl plán. Derk ti na tvou otázku, jak Silvii dostanete ven, neodpověděl. Jen pokrčil rameny a zahučel:

Nevím příteli, vážně mě nic nenapadá.

Po chvíli, evidentně přemýšlení, z něj zase vypadlo:

Možná kdyby se nám podařilo nějak odlákat pozornost hlídek v tom patře... Ale i tak jich tam bylo hodně a navíc ještě je tam ta bariéra a omezovač, i kdybychom se zbavili stráží, potřebovali bychom hodně času, který bychom bohužel asi neměli. Nemůžeme si dovolit rozpoutat tam otevřený boj, protože je jich mnoho a dost možná tam budou i nějaké ty automatické mechanizmy jako jsou hlídkové věže nebo třeba doknce i droidi, těžko říct, jak dobře je to vybavené. Nic extra mě nenapadá, hochu.


Derk zakončil svůj projev a přihnul si ze své placatky koukajíc na tebe s tázavým pohledem v očích, zda něco nevymyslíš.

[Lukin013]

Kessel

Byl jsem poměrně rozveselen informacemi toho hlupáka, který mi naprosto skočil na špek. Mě samotnému se málem chtělo zvracet z podlézavého tónu, tak podobnému hlasu Twi´leků.
Potom jsem zašel za Derkem, který pronesl poněkud pesimistickou odpověď, ale mě už napadlo, jak se tam dostat...

No, jednak to potřebujeme naplánovat, proto navrhuju se nějak dostat do bezpečnostní místnosti a stáhnout plán budovy, myslím, že bychom se prostě měli převléct za nějakou tamní gorilu, samozřejmě se jí nějak zbavit. Pomocí plánů můžem získat ponětí o dalším postupu. O rozmístění stráží, o větracích šachtách a taky bychom mohli znát detailně, kudy se kam jde, což bych asi doporučoval se naučit...

Prohodil jsem svůj výklad celkem klidně, ale potom jsem si vzpoměl na jeden detail, který nám říkal ten malý chlapec:

Jo, taky, pokud si vzpomínám, podle informací toho chlapce na Dantooine ji odvlekli i s jejím otcem, až získáme způsob, jak obejít zebezpečení bychom se měli rozdělit a každý osvobodit jednoho z nich, aby nemohli otrokáři tlačit s tím, že jednoho z nich zabijí, pokud se otrok nevrátí, vezmi si, Silvie je jedna z nejdražších otrokyň a tak hádám, že si ji pojistí i jinak, než jen omezovačem.

Nebyl to však jediný důvod, tímhle jsem chtěl jen logicky vysvětlit morální povinnost, kterou jsem cítil...

[MrTukan]

Kessel

Derk na tebe chvíli rozmýšlivě koukal, přitom si přihnul ze své placatky, kterou si doplnil v kantýně, kterou jstetak hezky zlikvidovali a následně svým klidným hlasem promluvil.

To je dobrý nápad! Je vidět, že ti to myslí. Teď už jenom odchytnout nějaké ty gorily a bude to! Sice je to bude riskantní, ale co naplat.

Právě když Derk domluvil, zahlédl jsi jednoho muže v otrokářském oblečení, jak klidně odcházejícího z komplexu "tržiště" - zdálo se, že má po šichtě a míří domů za rodinou. Šel sám a z dálky jsi viděl, že má pouze lehký osobní blaster. Opakovačku dost možná nechal v "práci".

[Lukin013]

Kessel

Když jsem si povídal s Derkem, vyšel zrovna z budovy jeden ze strážců a štrekoval si to domů za svojí rodinkou.

To by mě zajímalo, kdo by s takovým individuem bydlel, vsadil bych se, že už si naněj manželka stejně brousí kudlu, myslím, že jí ukrátím práci.

Usmál jsem se nad představou vzkutku nervózní ženy, trochu mi připomínala příslušnici nějaké zaostalé rasy z planety Kashyyyk, ani jsem moc nechápal, proč mě napadla zrovna příslušnice Wookiů, ale ten chlap vypadal trochu jako zoofil. Připlížil jsem se za ním a připravil si meč, abych jej odklidil, aniž bych poškodil oblek. Inu, kdybych přišel s trikem rozseknutým u pasu nebo s dírou po blasterové střele, určitě by se divili.
Když se otočil, rychle jsem aktivoval čepel a zaútočil po krku.

Jistota je jistota...

[MrTukan]

Kessel

Chvíli ses jako duch plížil za strážcem až do uličky, kde nebyl absolutně nikdo kromě vás dvou. Tam se také otočil a všiml si tě, když jsi byl několik metrů od něj. Okamžitě začal tahat blaster, ale tys byl rychlejší a tak jsi ho svým mečem ladně připravil o hlavu, která odlétla stranou. Bohužel i přes spálenou ránu, která zabraňovala drobnému krvácení, krční tepna začala v intervalech srdečních stahů chrlit množství krve, které potřísnilo celou vrchní část "uniformy" ještě předtím, než tělo dopadlo na zem, kde se u holého krku začala tvořit krkvavá louže. Derk po chvíli dorazil za tebou a když shlédl, jak sis pořídil uniformu, jen se štiplavě zasmál a pak prohlásil:

Cheche, to budeš tvrdit, že ses říznu při holení?

[Lukin013]

Kessel

Když jsem viděl tu krvavou lázeň, udělalo se mi trochu zle. Tolik krve jsem nepochopitelně viděl jen ve svých snech na Akademii.

Proč pokaždé, když někoho zabiju, mé oběti teče krev, kdybych věděl, že můj meč spálené maso neopeče, pořídím si vibromeč. Do háje!

Hned po pocitu nevolnosti se mě zmocnil pocit nepochopení. Nemohl jsem tomu uvěřit. Takový pech, a za mými zády Derk, který si toto náramě užívá. Pocítil jsem jeho přítomnost a hned potom jej uslyšel. Na jeho posměšnou poznámku jsem jen s lehkým úsměvem odpověděl:

Ne, píchnul jsem se špendlíkem, proč jsou ty bestie všude?!

Dořekl jsem a kopnul do mrtvoly.

Zmetku jeden sirová, hajzlík až do smrti! No nic, musíme ho uklidit. Počkáme si pak na dalšího...

[MrTukan]

Kessel

Derk dál už nic neříkal, jenom se ti nepokrytě smál, přičemž ti pomohl mrtvolu schovat. Následně jste se vrátili číhat před trh na další oběť, což se ukázalo jako celkem nudná činnost. Asi po hodině jste zahlédli dalšho muže v "uniformě" jak taktéž míří stejným směrem jako ten první. Derk tě zastavil, když rozhodl plížit za žoldákem a místo toho se za ním vydal dál. Tys byl jen kousek za ním, takže jsi se mohl učit z toho, jak pracuje pořádný mistr. Derk byl díky Síle tak tichý, že se muži v nestřežený okamžik v odlehlé uličce dostal přímo za záda, následně ho chytil do kravaty a bez toho, aby mu vydal jedinou hlásku, byl Derkem uškrcen. Dost možná mu dokonce Derk pro své potěšení rozdrtil hrdlo. Vojákova mrtvola padla k zemi a tvůj učitel se na tebe vítězoslavně podíval se slovy chlouby:

Tak takhle se to dělá, mladej!

Což samozřejmě doprovodil smíchem. Následně tě už jenom vyzval:

Tak se převleč a mazej tam, já tu na tebe počkám. Doufám, že to zvládneš, ber to jako součást výcviku!

[Lukin013]

Kessel

Ano, tak tohle by mě na Akademii neučili. Mít datapad, napíšu si poznámku, pro převlek nesekat, ale drtit. Vypadalo to, že si to budu muset zapamatovat. Derk vypadal nad mrtvolou tak nadmutě, že jsem se bál, že když se vyfoukne, odletí mi na Kuat, ale to se naštěstí nestalo. Odešel jen kousek za roh a já se převlík za otrokáře. Moc se to nezlepšilo, stále víc jsem si připadal jako idiot, tohle oblečení rozhodně nebylo příliš in a já se v něm necítil moc příjemně. Musel jsem se s tím ale smířit. Kdybych jim tam naklusal v rouchu, asi by mi uvěřili, že tam nejdu dělat pro ně nic nepříjemného.

Voilá!

Pronesl jsem se smíchem a sledoval Derkovu reakci, až mě v těchhle cárech uvidí.

[MrTukan]

Kessel

Když ses Derkovi ukázal, tak sem ohl potrhat smíchy.

No jo, vážně ti to sluší! Určitě tam zapadneš jako ten největší gauner.

Po těch slovech, která představovala v podstatě výsměch, změnil trochu tón a mluvil vážněji:

Tak fajn, běž na to, já tu na tebe počkám v téhle hospodě a zatím nám zařídím pokoj, protože si nemyslím, že bychom to sfoukli za dnešek. Dyť už bude brzo večer. Takže se tam moc nezdržuj.

Když domluvil, vlezl do baru, který se necházel jen několik desítek metrů za rohem od místa, kde jste zabili otrokáře.

[Lukin013]

Kessel

Očekávaná reakce se dostavila jen Derkovo oko zahlédlo mé vzezření. No, čekal jsem to, ale i přes to jsem se cítil ještě více jako postižený. No, prostě takový, abych tam zapadl. Derk potom změnil svůj tón na neobvykle vážný, ale bylo to jen o plánování. Srdce mi začalo bušit o něco rychleji a výcvik mi v tu chvíli byl trochu ukradený. Teda dokud jsem si toho nevšiml. Potom jsem se zase uklidnil a rozvážným, ale nadutým krokem jsem vyrazil k budově. Vešel jsem a mávnutím ruky pozdravil zdejší. Potom jsem začal pomalu procházet jednotlivé oblasti a hledal bezpečnostní místnost. Meč jsem měl dávno schovaný a za opaskem blaster. Kolem byly klece s ubohostí protknutou posádkou. Otroky pro nižší vrstvy měli narvané do ne příliš pohodlných klecí.

Divím se, že to vydrží.

Pokračoval jsem ale dál.

[MrTukan]

Kessel

Procházel jsi spodními patry, ale nemohl jsi narazit na žádnou řídící místnost či známky po něčem takovém. Vlastně sis vzpomněl, že jsi nic takového nezaznamenal v žádném patře, ve kterém ses ocitl i jako návštěvník předtím, tudíž zřejmě nervové centrum tohoto zařízení muselo ležet někde jinde či tam, kde jsi nebyl.

Proplétal ses mezi mnoha kupci a otrokáři. Všichni si hleděli svého. Po chvilce tě však zaujalo počínání jednoho chudě vypadajícího svobodného člověka, jak se snažil otevřít nestřeženou klec s nejmizernějšími otroky. Chvilku potom, co sis toho všiml, se mu to dokonce i podařilo a z klece pádilo zoufale ven několik desítek otroků přímo tvým směrem. Po chvilce si toho všiml i jeden z otrokářů a zařval na celou halu:

Popláááááááááááááááááách! Chyťe je, zabte je!

Již při svém řevu zastřelil dva z otroků, kteří se řítili právě jeho směrem a náasledně pálil po dalších. Několik dalších vojáků mu běželo napomoc. Otroci však nezaháleli a kupcům, které náhodou povalili braly blastery a začali zoufale bránit své již předem ztracené životy. Na tebe se právě řítili tři takoví otroci, z nichž jeden byla mladá žena a další sotva patnáctiletý chlapec, který byl tak jen o trochu mladší než ty. Posledním z nich byl starší muž a ty jsi měl pocit, že k sobě všichni patří, snad jako rodina. Ani jeden z nich neměl blaster a ty jsi viděl jejich prosebné pohledy v jejich očích, když tě zahlédli v uniformě otrokářů. Běželi tvým směrem zřejmě proto, že jsi stál velice blízko jednomu z mnoha východů z tržiště, který nebyl pravděpodobně ani střežen.

[Lukin013]

Kessel

Nemohl jsem se dívat, jak ti otrokáři zabíjejí tyhle chudáky. Jak povstání otroků v tomhle patře mění zničené životy otroků ve smrt. Jak otrokoáři bez milosti zabíjejí každého, kdo se pokouší uniknout. Jenže nebylo jak, i kdyby se jim povedlo utéct, hlídači jim vyhodí hlavu do vzduchu. K čemu by to bylo? Rozhodl jsem se proto pustit se s tou rodinou do boje. Ale nehodlal jsem je zabít. Zaútočil jsem na nejstaršího muže a rozhodl se jej chytit do kravaty. Potom, tak ať to nikdo neslyší jsem zašeptal:

Pane, nejsem jedním z nich. Jsem tu proto, abych zabránil prodeji své blízké a pokusím se udělat cokoli, aby jste se odsud dostali, ale teď se prosím vás vzdejte. I kdybyste utekli, zabijí vás vysílačkou. Už kvůli tomu chlapci a té ženě se vzdejte. Prosím.

Potom jsem ho pustil a zamířil na něj zajištěným blasterem. Aby to vypadalo, že je mám v pasti. Doufal jsem, že to vzkázal i svým spolubojovníkům a přitom si dával pozor na další, aby mé snahy nezkazili.

Nejsem zrůda. Jednu otrokyni jdu zachránit a další bych nechal zemřít? To NE! Přesto není v mé moci, abych jim pomohl uniknout.

Konejšil jsem své svědomí, že přesvědčuju tyto lidi, aby se vrátili do nenáviděných klecí. Opravdu se ale nedalo nic dělat.

[MrTukan]

Kessel

Celkem bez problémů se ti podařilo muže chytit i přes to, že se bránil. Nebyl příliš bojově zručný či jinak cvičený, a tak neměl proti tobě, leč o mnoho mladšímu, žádnou šanci. Evidentně však rozumněl tomu, cos mu říkal a kdyžs ho pustil, uviděl jsi na jeho tváři úžas. Pravděpodobně ti uvěřil. Bylo mu asi jasné, že pokud nezahynou zde, umřou někde jinde a v tvých slovech spatřil naději. Rychle svedl ruce nad hlavu a pobízel i svou rodinu a další otroky kolem.

Otrokáři během několika chvil postříleli, poranili nebo pochytali všechny otroky, kteří se pokoušeli uniknou a přeživším ali za vyučenou kopanci a pěstmi. Těm, kteří se však vzdávali v podstatě nic neudělali a pouze je zahnali do cely, stejně jako rodinku, kterou jsi zachránil. Několik otrokářů bylo taky zraněno a jeden dokonce zabit. Otrokářský kapitán k tobě přistoupil a poklepal ti na rameno.

Dobrá práce mladej, jak se ti je podařilo přesvědčit, aby se vzdali? Udělal jsi to dobře, protože každej z nich má aspon nějakou cenu, ale musí bejt živej.

Po chvíli se však trochu zamračil a zeptal se tě.

Ale ty nemakáš podemnou. To bych tě musel znát. Podle toho, jak elegantně jsi je zastavil, bych tipnul, že děláš pro Goroana nebo snad Tia-la?

Pro sebe si pak poznamenal potichu:

Sakra, jak se takovej mrňous může dostat do vyšších pater, když já už tady dole blbečkuju spoustu let.

[Lukin013]

Kessel

K mé radosti se mi povedlo přesvědčit muže, aby se vzdal, ba co víc, přesvědčil jak svou rodinu, tak i další otroky. Měl jsem z toho hřejivý pocit, že se mi povedlo zabránit krveprolití a že většinou ti, co se vzdali neměli nějak divoký trest, jako třeba jiní. Jenže můj úsměv po chvilce trochu zkysnul a změnil se v nucený, protože jsem na sebe upozornil kapitána. Ten mi poklepal na ramena a pochválil mě za "elegantní" řešení situace. Jenže mu došlo, že nepracuju pod ním, v hlavě mi začalo šramotit, snažil jsem se během malé chvilky vymyslet co nejdokonalejší a nejneprůstřelnější výmluvu. Během pár vteřin jsem odpověděl.

Promiňte, ale nejsem ani pod jedním, přiletěl jsem z Dantooinu, byl jsem speciálně vycvičen jak pro boj, tak i pro diplomacii. Proto mi nedělalo problém je přesvědčit. Nejprve jsem tam pracoval jako obchodník, ale potom jsem se rozhodl přiletět sem, slyšel jsem, že obchod s otroky je celkem výhodný. Přijali mě teprve před chvilkou, takže mi ještě nepřidělili velitele. Vlastně jsem měl teď nastoupit do práce.

Nebyl jsem si zrovna jistý, jestli to bude fungovat, nebo jestli si nebude chtít ověřit mou totožnost, či jestli nedávno někoho nepřijali. Přestal jsem přemýšlet a začal přivolávat Sílu nejlépe, jak jen jsem mohl. Potom se mi v hlavě uformovala myšlenka:

Vítám tě, posily se vždycky hodí...

Tuto myšlenku jsem záhy poslal k tomu kapitánovi, a doufal, že se mi to povede. Změnu myšlenek jsem o Dantooine nezkoušel, ale mělo to jen podtrhnout mé vysvětlení. Navíc, jak jsem doufal, byla to nenápadná myšlenka, která ho nezalarmuje.

[MrTukan]

Kessel

Kapitán si tě vyslechne a pak uznale pokejve hlavou a promluví.

Vítám tě, mladej, posily se vždycky hoděj. Takže pod kým že to máš začít? Když tě brali, tak ti to určitě museli říct, ale jestli máš vážně takovej výcvik, jak říkáš, nechápu, proč jsi šel do takovýhle díry. To musíš dělat snad skoro pro šéfa, abys dostával nějaký slušný prachy, ne?!

Kapitán se trochu rozpačitě podrbal na hlavě a bylo vidět, že ti tak trochu závidí, protože si byl jist, že on by otroky bez zabití některého z nich zastavit nedokázal a bylo mu jasné, že takové kvality se jeho šéfům docela líbí, protože každý otrok jsou pro ně kredity.