Mise pro Maxe Siphona

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, terasovité zahrady.

No jestli půjde o ksichty, tak to bude brnkačka... odpověděl jsem s úsměvem na rtech Alwinovi, záhy potom, co domluvil.
Jinak, díky za nabídku, až se budu chtít zeptat, zeptám se...
Teď mě omluvte, mistře; půjdu do zahrad, rozloučit se se svými oblíbenými místy a pak si půjdu zabalit.
Po večeři zmrknu nějaký informace o Alderaanu, ráno si hodím lehkej trénink a v poledne na značkách...
Deset minut před polednem budu stát spakovanej v docích, klasicky u informací, ne..?
zeptal jsem se nakonec, přičemž mezitím vstal z okraje nádrže, sebral svůj plášť a byl připraven k odchodu.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Coruscant, chrám Jedi, terasovité zahrady

V tom případě rozchod, padawane, okomentoval tvůj proslov Alwin a zdálo se, že uvažuje, co se z toho všeho nakonec ještě vyvrbí.
Já si ještě budu chvíli vyhřívat své staré kosti na slu...
V tu chvíli bonsai na hřbetě chrliče ztratila rovnováhu a udělala mohutné žbluňk! do bazénku, přičemž tě následná minitsunami poněkud zmáčela.
Pokud bych to měl považovat za znamení v Síle - tak už radši plav!

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Neušel jsi daleko, asi jen jedno patro a dvoje schody, když jsi natrefil na Lirsu. Tedy, natrefil... vartovala po celé chodbě, neklidně přecházela sem a tam a očividně něco hledala.
Sotva tě uviděla, rozběhla se k tobě.
Tak co říkáš na to překvapení? vybafla. A proč jsi mokrej, jako by tě počúral kryatský drak?

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, terasovité zahrady

Vyhřívat starý kosti..? zopakoval jsem mistrova slova vcelku udiveně.
Pro boha, kolik ti je..? pověděl v zápětí s notnou dávkou úsměvu.
Ovšem v tu chvíli za mými zády, ozvalo se jakési žblunknutí a než jsem se stačil zorientovat, co to bylo, ošplouchla moje šatstvo vlna z nádrže tak, že byl náhle od prsou dolů vcelku mokrý.
Vohromný... prohlásil jsem pěkně nahlas a hodil po Alwinovi, jeden ze svých sitských ksichtů.
Jo tak znamení, že mám plavat, jo..? otázal jsem se ještě jednou.
Tak jo, já teda plavu... načež jsem se otočil a skočil nádherného "lomeňáka" do nádrže.
Voda byla příjemně chladná, což mi udělalo náramně dobře a několika tempy jsem se ocitnul u protější stěny nádrže. Rukama se vytáhl ven z nádrže a vody ze mne tekly přímo proudy.
Když už, tak pořádně... pomyslel jsem si na odchodu a záhy zmizel v útrobách chrámu.

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Pohled jako na vodníka se naskytnul každému, kdo mne potkal. Plášť byl durch mokrý, stejně tak i moje zbývající oblečení, i vlasy, i boty, zkrátka všechno. Postupoval jsem po schodech o patro níž, zanechávajíce za sebou louže a kaluže vody, když v tom náhle, spatřil jsem Lirsu, jenž nervózně pochodovala po celé chodbě.
No to né, zrovna teď..! řekl si jen co ji spatřil.
Viděla mě nebo ne..? ptal jsem se v duchu sám sebe, stojíc na předposledním schodu s myšlenkou, nenápadně to otočit a vytratit se.
Viděla..! blesko mi hlavou, když se ke mne Lirsa rozběhla.
Už to slyším...
Co jsi zase dělal, že jsi tak zmáčený...
Jako moje matka...
sešel jsem poslední dva schody a už byla u mne.
Hnedle na mne vypálila pod strašlivým tlakem dvě otázky, přičemž ta první mne celkem zarazila, naopak ta druhá pobavila.
Já to říkal, že se zeptá...

Jaký překvapení máš na mysli, milá Lirso..? otázal jsem se, jen co domluvila.
A proč su mokrej..?
Hádat nemusíš, řeknu ti to...
Prostě mi bylo horko, no...
odsekl jsem.
Zrovna jdu do svého pokoje, jestli chceš můžeš mě doprovodit...
Tak co to překvapení..?
řekl jsem nakonec, když se pomalu rozešel směrem do pokoje.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Počkej, oni ti nepřidělili žádného mistra? A co po tobě teda chtěli? vyvalila na tebe Lirsa oči a připojila se k tobě.
Vyzvídala jsem u mistra Yody, jak to, že ještě žádného nemáš, jestli tě snad nechce přeřadit k zemědělským sborům, ale von říkal, že ne, že ti jenom hledá někoho, u koho by měl jistotu, že z tebe nezešediví. A pak dodal, že i když toho lituje, protože ty tebou pěstované ředkvičky jsou skvělé do drunního guláše s citronovou šťávou, někoho takového našel.
Na chvíli si dala pauzu, aby se mohla nadechnout, a pokračovala:
Takže ti museli přidělit někoho již šedivýho... Dooku, že jo? Určitě ti nemohl strčit za mistra nikoho jinýho než svýho oblíbenýho žáka!
Někdy v té době jste dorazili k tvému pokoji, jehož dveře byly k tvému nefalšovanému úžasu doširoka rozevřené a vypadalo to tam jako po boji. Konkrétně takovém, po němž zbyde jen prázdné místo bitvy, dokonale vyčištěné, a několik masových hrobů. Ticho, klid, mrtvo...
Tvůj dřívější spolubydlící nebyl do pořádku žádný maniak, a když byl přestěhován jinam a pokoj ti zůstal zcela pro sebe, rovněž jsi udržoval nějaké normy - ale tohle bylo až děsivě čisté a perfektně uklizené.
Než jsi stačil jakkoli zareagovat, prolétl kolem tebe uklízecí droid s kýblem čisté vody, hadrou a saponáty, a poplašeně kvílel. Za ním se ozýval hlas: POHNI, plechovko! a na scéně se posléze objevil asi o rok mladší kluk, vysoký, hubený, s popelavě světlými vlasy a poněkud ironickým (a značně sveřepým) výrazem v obličeji. Vypadal poněkud strhaně, což ne zcela odpovídalo hromádce čistého ložního prádla a ručníků, které se sebou táhl.

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Postupovali jsme společně a neomylně k mému pokoji a já poslouchajíc, sladce jemňoulinký Lirsin hlas, oddával se myšlenkám na Alderran. Její, pro mne, podmanivý a libozvučný tón hlasu, jindy pln klidu a harmonie, dnes nezastřel určitou dávku vzrušení. I tak mi však dodal klidu, snad až vesmírného a já, v tu chvíli zapoměl i na myšlenky blízké budoucnosti, zvláště pak, když si udělala drobnou pauzu na nádech. To se její mladá a pevná ňadra, vzepjala světu tak hrdě, že mne to málem poslalo k zemi.

Lirsa po malé chvíli domluvila a já se konečně dostal ke slovu, sic jsme byli od pokoje vzdáleni, pouze přes roh.
Ještě, že to není Dooku... prohlásil jsem.
To by jsme pak byli šedivý všici... a klasicky se na ni zazubil.
Víš, tohle přidělování mistrů mi připadá, jako... ale to už jsme se dostali před můj pokoj a mě spadla brada, při pohledu na můj, dokořán otevřený pokoj.
Nevěřícně jsem koukal, jak to to vše vzhůru nohama a pomalu vcházejíc, jsem stejně tak promlouval.
Kde..mám..svoje..věci..?
A co má tohle znamenat, bez mýho vědomí...
stál jsem mezi dveřmi, nevěřícně zírajíc na tu spoušť čistoty.
V tom se kolem nás mihnul uklízecí droid a já nekompromisně zavelil.
Droide, OKAMŽITĚ ke mě..!
Ale o vteřinu později, ozval se hlas, přicházející ze stejného směru, načež se zjevila jakási omladina.
Dal jsem si pět a pět dohromady, přičemž jen tak suše prohodil.
Ani do zítra to nemohlo počkat... a o droida se dále nezajímal.
Čekal jsem, až bude jasné, kam má ten rybízek namířeno.
Stejně na tuti ke mě do cimry, takovýho šedivýho cucáka schytat, můžu jenom já...
Ještě že už zítra mizím...
prolétlo mi hlavou, při pohledu na něj.

Podíval jsem se na udivený pohled Lirsy, která dle mého pohledu, nebyla zcela v obraze, ale zato já ano, a zcela klidně ji odpověděl.
Neboj, já ti to hned vysvětlím, jen co zpracuju tohodle bažanta... řekl jsem závěrem, celkem žertovně a čekal na příchod toho "šediváka".
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Droid, vyděšen tónem tvého hlasu, zakvílel, přerušil svou cestu smykem, až voda vystříkla a ohodila celou chodbu i její osazenstvo a začal cosi bzikavě vysvětlovat. Zároveň se ukázalo, že voda nebyla horká, spíš přívětivě pokojové teploty.
Bažant se asi na vteřinu a půl zatvářil značně nechápavě, nicméně pak plynule pokračoval tvým a Lirsiným směrem.
Doufám, že nevadí, že jsem se pustil do úklidu toho skladiště, co nám ho přidělili za pokoj, oslovil tě čímsi, co byl velmi klidný omluvně-optimistický tón. Buď přehlédl tvou náladu, nebo ji cíleně ignoroval, nebo něco mezi. Nebo mu došlo, že bys s jeho úklidovými aktivitami mohl mít nějaký problém a snažil se ho chladnokrevně odkecat pod koberec - a riskoval, že místo toho třeba dráždí hada bosou nohou.
Předpokládal jsem, že jsi někde na misi a věci sis tam nah... ehm... dal před spěšným odletem, takže se ti to nechtělo nějak uklízet, tak jsem to chtěl zvládnout, než se vrátíš. Aby to bylo obyvatelné.
Protože narozdíl od vás starších nás mistři nikam do terénu neberou, takže bych v tom Nar Shaddaa musel existovat - chápu, že to nebylo zdvořilé, ale co jsem měl dělat? To poslední neřekl nahlas, ale bezpochyby si to myslel a rozhodně se to dalo z jeho projevu vyčíst.
Takže... vítej zpátky v chrámu, když budeme dva, tak celý ten úklid sfoukneme tak za hodinku.
Při těch slovech se na tebe povzbudivě usmál.

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Hele ty cucáku, já tě myslím taky sfouknu a budu to mít rychlejc, jak ty ten úklid... řekl jsme mu hned v zápětí přátelským, sic celkem arogantním tónem hlasu.
Droid, který byl před chvíli pln zděšení, teď stál vedle mne v pozoru a čekal, co se bude dít dál. Já se však stále věnoval "šedivákovi" a tomu jeho separatistickému postoji.
To víš, že mi to vadí...
Bez mýho vědomí jsi začal úklízet můj skvělej brloh a čekáš, že ti za to budu ještě děkovat..?
Mám dojem, že jsi někde po cestě upadl rovnou na tu svou šedivou kebuli...
pověděl jsem se smíchem na rtech.
V zápětí jsem začal velet svoje stanoviska.
Droide, ty mazej dovnitř, mám pro tebe speciální ůkol...
Lirso, prosím...
a pokynul jí rukou, ať vspoupí.
A teď ty, šediváku...
Dej mi svoje věci a čekej tady...
A ne že budeš poslouchat za dveřmi...
komicky mu pohrozil, vzal mu ten jeho komínek věcí a zmizel za dveřmi svého pokoje.

Coruscant, chrám Jedi, Maxův jedinečný brloh

Hned poté, co se za námi zavřely dveře pokoje, položil jsem hromádku textilií svého spolubydlícího na stůl a vzal datapad, jenž zde výstavně ležel. Chvíli do něj zadával všechny věci, které budu na zítra potřebovat a pak jej podal droidovy se slovy.
A makej, nemáš na to celej den a ještě tě čeká vyšůrovat chodbu až k terasám...
Všude jsou totiž kaluže vody...

Pak spatříc stojící Lirsu, zahlásil jsem.
Prosím tě, sedni si někam, třeba tady na postel...
Stejně je to jedno, mladej tady bude šůrovat ještě tejden...
a hrdelně se zasmál.

Droid se pustil do hledání věcí, které předtím uklidil bůh ví kam a já přešel k vestavěné skříni s úmyslem se převléci do suchého.
Aspoň, že hadry mám tam, kde byly... prohlásil jsem poté, co skříň otevřel.
Ták, myslím Lirso, že jsme skončili někde u toho mistra, že..? a s touto otázkou, sletěl na zem, zcela promočený plášť.
No tak za mistra mi přidělili Alwina...
Pamatuješ si na něj, ne...?
a tentokráte, pleskl na zem, svršek mého oděvu.
Zalovil jsem v útrobách skříně, abych si po malé chvíli, přehodil kolem krku čistý a suchý ručník.
Ano ano, Alwina... pokračoval jsem, sundávajíc si spodek oblečení i spodní prádlo.
A rovnou nám přidělili i misi... zvolal jsem zrovna ve chvíli, kdy si utíral svou sexy rostlou prcinu.

Jakmile jsem usodil, že je všude na mém těle sucho, oblékl si suché trenky a otočil se směrem k Lirse, jenž si mne jistě celou dobu prohlížela a vysoušíc si vlasy ručníkem, přisedl jsem na protější postel za Lirsou.
Zítra v poledne, vyrážíme na Alderaan a náš cíl je generál KFC...
Nemáš o něm nějaké informace, náhodou..?
zeptal se jí s úsměvem.
Vůbec nic o něm nevím a řekl bych, že Alwin ví taky pěknej prd...
S vysušenou hlavou, přistoupil jsem znovu ke skříni a malou chvilku hledajíc ten správný ohoz ho vylovil a oblékl se. Droid už měl všechny moje věci nachystané a s dlouhým pípaním mi to oznamoval.
Moc na mě nepípej a mazej uklízet tu chodbu... přikázal jsem mu.

Nyní už kompletně oblečen, přešel jsem k nachystaným věcem, za opasek připnul svůj meč a počal svoje věci rovnat do příručního, nevelkého zavazadla.
A přijdeš se se mnou zítra rozloučit do doků, ne..? zeptal se jí z čista jasna, jak to celé dobalil.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Tvůj spolubydlící zaujal místo na rohu chodby a tvářil se, že hlídkuje, jestli nikdo nejde.


Coruscant, chrám Jedi, Maxův (nyní již z velké části uklizený) brloh

Zatímco droid kmital, Lirsa se usadila na pohovce a poslouchala tvůj monolog.
Hele, nebuď na něj moc hnusnej. Chtěl pomoct, vyjádřila se k tvému pokojovému ko-obyvateli, ale to už jsi pokračoval směrem k mistrovi a k prohrabávání skříně.
Alwin... počkej, TEN Alwin? On už je mistr?! A už mu dali padawana? To je divný, vždyť mu ještě není ani jednadvacet! Teda, myslím.
Zamračila se a možná ne jen v souvislosti s překvapující totožností tvého nového mistra, protože vzápětí okázale začala sledovat dveře - aby ti dopřála pro převlékání patřičné soukromí.
A co máte za misi? Nic ve zlém, ale připadá mi absurdní poslat s padawanem na misi člověka, který s největší pravděpodobností na těch civilizovanějších planetách nemůže ani zajít do kantýny na panáka! Teda, ne že bych chtěla, aby ses s mistrem flákal po hospodách a chlastal, ale právě v kantýnách můžete narazit na nejrůznější zdroje, kontakty a tak, který budou pro misi důležitý...
Dopřevlékal ses a Lirsa zachytila tvůj pohled.
Hele, musela jsem ti přece dopřát alespoň takovýhle soukromí. Chápu, že nemáme čas si promluvit v klidu, tak tě ještě nebudu znervozňovat víc, než je nutný! dodala poněkud překotně, a jeden by si ani neuvědomil, že vedle dveří je umyvadlo a nad umyvadlem zrcátko.
Ale to už se řeč stočila na KFC.
KFC... KFC... Kronos Frederic Castelo? Jo, to vím. Pěknej magor. Měl by sis poslechnout jeho nějakej projev, budeš z toho vysmátý ještě hódně dlouho. Politickou korektnost viděl leda tak z hyperprostoru, pořád řeční o tom, jak jsou huttové nebezpeční pro galaxii a snaží se znevážit lidský druh a genetiku, a tak. Přitom to všechno pojímá tak, že to musí jednotlivým huttským klanům jenom zvyšovat prestiž. Taková komická figurka...
A jasně, že tě půjdu vyprovodit! Odlet na tvoji první misi, to si přece nenechám ujít!
Všiml sis, že Lirsa při těch slovech zazářila jako sluníčko.

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, Maxův jedinečný brloh

Jen co mi Lirsa kladně odpověděla, otevřely se dveře mého pokoje a droid vystartoval, jako o závod, šůrovat celé podlaží. "Šedivák" nahlídnul do pokoje a já mu ukazovakem pokynul, ať vstoupí dovnitř.
Co na mě tak čučí..? pomyslel jsem si na jeho pohled a prohlrábl si kštici.
Aha, učesat bych se mohl... a přesel k umyvadlu vedle dveří, kde vyselo zrcátko.
"Šedivák" sice vešel dovnitř, ale zůstal stát u stolu, kde byl vcelku nesvůj. Když jsem ho uviděl v odrazu zrcadla, neubránil se úsměvu a musel mu hřebenem pokynout, aby si sednul.
Hele šediváku, zatím si dřepni na postel, já stejně zítra mizím pryč, kdo ví na jak dlouho, tak si tu pak dělej co chceš...
Ale tady Lirsa, na to bude sem tam dohlížet,že..?
a od postele jsem ukázal hřebenem na Lirsu, pak na sebe a dále pověděl.
Jo, aby jsme se poznali...
Tohle je Lirsa a já su Max...
a otočil se zpět, čelem k zrcadlu a učesal se.
A tak nám o sobě něco řekni, šediváku... nadhodil jsem téma, při pohledu na jeho zrcadlově obrácený obraz.
Odkud seš, a tak něco... otočil se čelem k němu, ted už fešácky načesán.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Coruscant, chrám Jedi, Maxův jedinečný brloh

Tvůj spolubydlící přelétl brloh ještě jednou pohledem, a to takovým, že sis nebyl jistý, do čeho že se to vlastně z mise vrátíš. Přezdívka se mu patrně rovněž příliš nezamlouvala, ale byl natolik velký realista - či dokonce znalec lidských povah, dá-li se něco takového říct o asi třináctiletém klukovi - že pochopil, že má prostě smůlu.
Pro jistotu se rozhodl zbytečně neprovokovat.
Donovan Ashdale, představil se poněkud stroze. Z Alderaanu.

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, Maxův jedinečný brloh

Takže Don van Ash, hmm...
to není špatný jméno...
podíval se na "šediváka" a částečně se zazubil.
Ovšem, to pak obešel postel, na níž Lirsa seděla opřená o zeď a sedl si ji k nohám se slovy.
Dovolíte nožky sličné,
hladit vás chci, nič iné...
a to už se Maximus zubil na celé kolo.
Podíval se šedivákovi do obličeje a pořádně si ho prohlédl. Byl to klasický venkovský balík, nebo alespoň takový dojem vytvářel. Prostě člověk by na něm neshledal nic neobvyklého, ale Max ano.
Byla to taková zláštní šmouha pod nosem a Max si zprvu vůbec nebyl jistý, jestli to co vidí je skutečné. Proto nahl se blíže k šedivákovi a zřel, že pravdu měl.
Je to knírek a já si myslel, že mám haluz... ozval se z čista jasna Max.
No ale to by sis měl oholit, takle vypadáš fakt divně...
tak jako, kdybys byl divně špinavej...
No zkrátka "šedýknírek"...
a v tu ranu, se Max svalil na postel a v naprosté křeči smíchu se jen podivně cukal.
No to né, já si právě cvrknul... zahlásil znenadání z té prapodivné křeče.
To totiž není ledajakej knírek...
to je šedýknírek z Alderaanu...
a následovala další vlna křeči, která odezněla během pár minut.
S dlouhým dýcháním se uvedl do sedu a pohlédl na šedykníra.
Promiň, ale ohol si to, nebo tohle mě zabije... a při těch svovech si utíral slzy z očí.

Já nevím jak vám, ale mě vyhládlo...
Pokecáme u večeře, ne..?
nadhodil okamžitě Max, hned co si protřel oči, a aby řeč nestála.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Coruscant, chrám Jedi, Maxův jedinečný brloh

Dalo by se říci, že kdyby Donovan uměl použít blesky, byla by v tu chvíli z Maxe hromádka doutnající organické hmoty. A kdyby zvládal škrcení Silou, asi by si mladý Siphonus záhy již nestěžoval na nenadálou bolest v krku.
Naštěstí pro jeho mistra nic z toho neuměl, a tak se spokojil s poněkud vražedným pohledem "JEN POČKEJ, PISOÁRE!".
Pokud se chystal k nějaké odpovědi, nedostalo se mu k ní prostoru. Vzápětí se totiž otevřely dveře a dovnitř vstoupil, poněkud rozladěný, Jedi. Podle odhadovaného věku a následné reakce patrně mistr tvého spolubydlícího.
Rychle přelétl pokoj pohledem, který se pak zastavil na mladém Ashdaleovi.
"Donovane, mohl bys mi laskavě vysvětlit, co to je na chodbě za rybník?" tón jeho hlasu byl nepatrně ostřejší, ale i tak se Šedivák zatvářil jako důkladně spráskaný pes.
"Mistře Corriolane... to mohu vysvětlit..."
"Opravdu?"
Ještě jednou se rozhlédl po pokoji. "Zajímalo by mě, jestli to tu jako Nar Shaddaa vypadalo i předtím, než ses pustil do úprav. Ale o to až TOLIK nejde. Hledám tě totiž z úplně jiných důvodů."
Mistrův výraz ještě o něco ztvrdl.
"Ano, správně. Ty důvody se jmenují přednášky z hyperprostorové navigace." Omluvně se pousmál na tebe a Lirsu. "Nenechte se rušit, tohle se týká jenom zbytečného pruzení mého vzorného padawana."
Jeho výraz ti připadal poněkud zlomyslný. "Takže?"
Tvůj spolubydlící se vytratil na chodbu nenápadněji než by kdy svedl sithský duch.
"Tomu se říká správný pozitivní přístup.
A vy dva zatím zkuste provést něco s tou klouzačkou, ideálně dříve, než se to donese mistrovi Ruademu,"
upozornil na možné riziko hrozící od jednoho z nejpřísnějších mistrů v chrámu. Viděl jsem smečku younglingů, kteří prohlašovali, že když dotáhnou dalších pět, šest kýblů, budou si moct na chodbě pouštět lodičky.
Zdálo se, že na rozdíl od jiných to považuje za poměrně zábavný nápad.
S tím se s vámi rozloučil a než za ním zaklaply dveře, dolehly k vám z opačného konce chodby dětské hlásky plné jásavého výskání. Younglingové si zřejmě našli novou zábavu.

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, Maxův jedinečný brloh

Řeč ovšem stála a dlouho. Lirsa ani slůvka nevydala a v Šedivákovi to vřelo, jako v nějakém kotli. Maximus se proto zaměřil více, na ty jeho emoce, jenž v něm nekontrolovaně proudily.
To tvoje ego... pomyslel si nenadále Max.
Tě jednou zabije a nejen tebe, ale vás všechny...
Jak chceš kontrolovat něco, čemu absolutně nerozumíš, protože jsi to nikdy neokusil..? zeptal se ho z očí do očí, jakoby telepaticky.
Faleš to je, to, co potom vzniká... napadlo Maxe nakonec.

Okamžiky plné ticha, protnulo všemi nečekané otevření dveří pokoje. Jak mohl Artur v zápětí zjistit, byl to Šedivákův mistr, kdo vstoupil do místnosti.
Artur se jen otočil a sedíc stále na posteli, popřál pěkného dne. S chutí pak sledoval Šediváka, jeho reakce, postoj, charakter.
No nic moc, kde je teď to tvoje ego... pomyslel si usměvně Artur.
To je ono, je třeba jáství dusiti ve vlasní šťávě... Ale to už si Artur musel přidržet ústa, aby znovu nevybuchl smíchy.
Mistr a hlavně jeho padawan se vytratili a Artur s Lirsou byli vyzváni, aby se postarali o ten, neskutečně obtížně ukliditelný, nepořádek.

Rád bych se s tím mistrem Ruadem setkal osobně, protože takovou anarchii tady já nepamatuju..! zvolal Artur k zavírajícím se dveřím.
Tady je bordel, jak v té nejzahulenější putice a já s tím teď hodlám zatočit... řekl Lirse zcela vážně.
Artur vyšel z pokoje a to co spatřil, mu spustilo bradu hodně nízko. Z pravé strany chodby se k němu hrnula vlna vody, sahající aspoň ke kotníkům. Na této vlně surfovalo zcela prazvláštním způsobem osm malých lodiček. V pozadí stál hlouček osmi malých, radostně jásajících harantů, fandících každý té své lodičce a šest identicky převrácených kyblů.
Kde si myslíte že jste, parchanti... zařval Artur na tu smečku a rozběhl se jejich směrem.
Ladným skokem překonal tu patnácti centimetrovou přílivovou vlnu a v mžiku stál u těch zkoprnělých prcků.
Ták a teď mi každej z vás, řekne jméno svýho mistra...
A fofrem...
zatvářil se Artur přísně.

Vlna postupovala nezadržitelně chodbou a rychlostí nemalou, směřovala ke schodišti, kde se mohla už konečně pořádně prozlít.
Hlasy za Arturovými zády měnily se v řev a i tento řev zesiloval, s přibývajícíma čavachtajícíma nohama.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Sotva tě younglingové uviděli, celá patnácticentimetrová tsunami udělala velké žbluňk! a s mohutným cáknutím dopadla na podlahu a schody, kde již pokračovala normálním tempem tekoucí, Silou nijak neupravované kapaliny.
Lodičky pochopitelně přestaly s elegantním surfingem a místo toho se zcela všedně, nevzhledně povalovaly v kalužině.
Mládežníci místo toho vyjekli hrůzou, nicméně sotva se k ním Max dostal a začal s výslechem, dva si dodali kuráž a jali se zdrhati.
Ostatní na něj koukali jako gizka na sitha a mlčeli a mlčeli...

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Coruscant, chrám Jedi, chodba

Max počítal s tím, že se nějakej hrdina najde, který vezme "trty pali", ale že to budou hned dva, o tom se mu ani nezdálo. Proto, když se ti dva dali na úprk, otočil se Max na, ve dveřích stojící, Lirsu a zvolal.
Pohlídej tu partičku, já si chytnu ty dva smrady malý... a rozesmál se tak, jak se snad jen může zasmát čtrnáctiletý, pubertálně mutující, mladík. Zvuk podobný oslímu nářku, rozezněl se chodbou současně s Maxovým pohybem kupředu.

Doběhl je až za rohem, na místě nedaleko dalšího schodiště. Oba běželi pěkně vedle sebe a tak Max naběhl mezi ně, chytl je oba za límec a zdvihl se slovy.
Ale kampak, dětičky moje...
Na hajání je ještě vcelku brzy, ne..?
A my hajat nebudeme, my budeme pucovat dlažbu...
Ták.., a teď se dětičky moje držte pevně.., protože za pár vteřin točíme krátkým ostrým vektorem na stoosmdesát.., směrovky podlaha.., příčnej náklon negativních třicetosm stupňů...
Dost možná to bude házet... zasmál se Max s peklem v hrdle.

Maximus provedl s těma dvěma nádhernou a učebnicovou otočku v prostoru širokého schodiště, takže to ani moc neházelo. Pelášil s těma dárečkama jak nejrychleji mohl, jelikož ho síly rychle opuštěly a už kousek za rohem, vláčeli oba nohy po podlaze.
A dost.., že já se tady s váma ještě tahám.., vy smradi... a popustil je tak, aby pochopily, že se mají postavit na vlastní.
Půjdete hezky posvých a přejte si.., ať tam není mistr Ruadem...
Kéž by tam byl, chtělo by to pořádnější melu... šibalsky se Max usmál, pohlížíc přitom těm dvěma na záda.
Když tam žádnej mistr nebude.., tak to rychle uklidíte a já nikde nic povídat nebudu.., ovšem když tam bude.., nó to bude jiná... pokračoval Max dále.
Jó jó, kdo z nás může vědět, co těch vašich šest kýblů všechno způsobilo...

Tato trojička mířila na místo činu docela svižným tempem, takže ani ne za minutu, byly nadohled celé vzniklé situaci.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“