Coruscant
Talia Korden stála na jedné z přistávacích plošin vyšších pater Coruscantu. Oblohu nad touto velkolepou planetou hlídali miliardy hvězd a Talia mezi nimi hledala loď svého mistra. Její černé vlasy, jenž lemovaly jemnou světlou pleť se pod náporem vánku mírně vlnily, jak si s nimi pohrával. Její skvěle formované tělo ukrývala tunika, která kromě něj skrývala i světelný meč, tak charakteristickou věc pro všechny Jedie. Talia ještě ale nebyla Jedi, byla už 10 let padawankou mistra Skypho Lia a jak soudila dle mistrových slov, již nechybělo mnoho k tomu, aby se rytířkou Jedi stala. Pokud by vše záleželo na ní, byla by jím už dávno, čím dal více nabývala dojmu, že už není nic, co by se ještě mohla od mistra naučit. S touto myšlenkou si pohrávala velice často, občas se opovážila svému mistrovi i svůj názor tuto věc dát najevo. Její mistr však, muž jehož čelo pokrývaly vrásky již několik let, s prošedivělými vlasy po ramena, nebyl zrovna muž, kterému by se leckdo opovážil odporovat.
Popošla ze svého místa kousek blíže k okraji budovy, ruku měla položenou na rukojeti svého meče. Nebylo to proto, že cítila nebezpečí, ale pouze jí to uklidňovalo. Její mistr se měl nyní vrátit ze soustavy Onderon, kde byl jako diplomat vyjednávat. V krátké zprávě, kterou jí poslal vytušila, že narazil na něco, co jej přimělo přehodnotit jeho plány a vrátit se dočasně na Coruscant dříve než měl. Chtěl jí snad přeci jen vzít na to vyjednávaní s sebou, i přes nepřízeň rady?
Z toku myšlenek ji přerušil vyřvávající rodian ve speedru, který několik desítek metrů pod ní neopatrně zavadil o speeder sullustana.
Opět se podívala na oblohu. Loď jejího mistra již přistávala.
Mise pro Talii Korden (Gwendolin)
Moderátor: Moderátoři
Coruscant
Stojím na přistávací plošině a pečlivě si prohlížím každé světélko na obloze. Mezi hvězdami vyhledávám pohybující se body. Jedním z nich by měla být loď mého mistra. Přede dvěma dny odletěl na diplomatickou misi do soustavy Onderon. Původně jsem si myslela, že pojedeme společně a já budu mít příležitost po dlouhé době znovu vidět svou rodinu. Přestože takové pocity kodex řádu zakazoval, stýskalo se mi. Jen s velkými obtížemi jsem skrývala rozhořčení, když mi mistr sdělil, že poletí sám.
Rada prý nepovažuje za vhodné, abych se této mise účastnila! Taková hloupost!
Pomyslím si dnes už snad po dvacáté. Chvíli trvalo než jsem se smířila se skutečností, že zůstanu na Coruscantu. Ale povedlo se. Zpráva o mistrově předčasném návratu znovu rozpoutala bouři emocí. A hlavně otázek.
Co je tak důležité, že se rozhodl vrátit dřív? Stalo se snad něco... někomu koho znám?
Napadne mě a rázem mi srdce sevře vlna strachu. Neměla bych tak reagovat, ale nejde to. Nikdy jsem nedokázala pocity úplně pohřbít. Jediné co jsem se naučila bylo skrývat je za neutrální maskou. Do mysli se mi vkrade něčí řev. Nakloním se přes okraj budovy a pohlédnu dolu na neutuchající dopravní ruch. Život na Coruscantu nikdy nespal. Miliony vznášedel, speederů a lodí křižovalo dopravní tepny planety nehledě na čas.
Co se stane, když sullustan ve speederu narazí na rodiana, který je na Coruscantu, jako turista? Nic, protože jim vzdálenost mezi vozidly zabrání se navzájem zfackovat.
Pronesu, teď už klidným hlasem. Otočím se a odejdu od okraje budovy. To když se ozve známý zvuk přistávající lodě. Mistr je zpět. Zastavím se a vyčkávám až se otevře rampa.
Stojím na přistávací plošině a pečlivě si prohlížím každé světélko na obloze. Mezi hvězdami vyhledávám pohybující se body. Jedním z nich by měla být loď mého mistra. Přede dvěma dny odletěl na diplomatickou misi do soustavy Onderon. Původně jsem si myslela, že pojedeme společně a já budu mít příležitost po dlouhé době znovu vidět svou rodinu. Přestože takové pocity kodex řádu zakazoval, stýskalo se mi. Jen s velkými obtížemi jsem skrývala rozhořčení, když mi mistr sdělil, že poletí sám.
Rada prý nepovažuje za vhodné, abych se této mise účastnila! Taková hloupost!
Pomyslím si dnes už snad po dvacáté. Chvíli trvalo než jsem se smířila se skutečností, že zůstanu na Coruscantu. Ale povedlo se. Zpráva o mistrově předčasném návratu znovu rozpoutala bouři emocí. A hlavně otázek.
Co je tak důležité, že se rozhodl vrátit dřív? Stalo se snad něco... někomu koho znám?
Napadne mě a rázem mi srdce sevře vlna strachu. Neměla bych tak reagovat, ale nejde to. Nikdy jsem nedokázala pocity úplně pohřbít. Jediné co jsem se naučila bylo skrývat je za neutrální maskou. Do mysli se mi vkrade něčí řev. Nakloním se přes okraj budovy a pohlédnu dolu na neutuchající dopravní ruch. Život na Coruscantu nikdy nespal. Miliony vznášedel, speederů a lodí křižovalo dopravní tepny planety nehledě na čas.
Co se stane, když sullustan ve speederu narazí na rodiana, který je na Coruscantu, jako turista? Nic, protože jim vzdálenost mezi vozidly zabrání se navzájem zfackovat.
Pronesu, teď už klidným hlasem. Otočím se a odejdu od okraje budovy. To když se ozve známý zvuk přistávající lodě. Mistr je zpět. Zastavím se a vyčkávám až se otevře rampa.
-
Kapitan.Solo
Coruscant
Uběhla krátká chvíle, než loď překonala malou vzdálenost, která jej dělila od přistání. Přesto Talia připadalo, že už čeká celou věčnost... Trpělivost zněl jí hlas jejího mistra v hlavě. Mnohokrát jí tyto slova opakoval a tvářil se přitom vždy přísně. Mistr Skypho Lia byl člověk, ve kterém nebylo jednoduché se vyznat. Dokonce ani Talia, která jej znala již několik let byla mnohdy překvapená mistrovým jednáním. Upřímně řečeno, už dávno si uvědomila, že přísný výraz u svého mistra zná snad pouze ona sama. Všichni ostatní si při vyslovení jeho jména vybaví starce se zamyšleným výrazem v tváři.
Ozval se charakteristický zvuk motorů, který ohlašoval, že loď zanedlouho přistane. Talia zahnala své myšlenky a opět se soustředila na součastnost. Loď dosedla a ozvalo se mírné zasyčení typické, pro otevření otvoru, spustila se rampa, ale nikdo nevycházel. Bylo to zvláštní, protože se zdálo, že celý ruch kolem utichl. Bylo to hrobové ticho, z lodi pořád nikdo nevycházel. Talia stála asi 1O metrů od lodi.
Uběhla krátká chvíle, než loď překonala malou vzdálenost, která jej dělila od přistání. Přesto Talia připadalo, že už čeká celou věčnost... Trpělivost zněl jí hlas jejího mistra v hlavě. Mnohokrát jí tyto slova opakoval a tvářil se přitom vždy přísně. Mistr Skypho Lia byl člověk, ve kterém nebylo jednoduché se vyznat. Dokonce ani Talia, která jej znala již několik let byla mnohdy překvapená mistrovým jednáním. Upřímně řečeno, už dávno si uvědomila, že přísný výraz u svého mistra zná snad pouze ona sama. Všichni ostatní si při vyslovení jeho jména vybaví starce se zamyšleným výrazem v tváři.
Ozval se charakteristický zvuk motorů, který ohlašoval, že loď zanedlouho přistane. Talia zahnala své myšlenky a opět se soustředila na součastnost. Loď dosedla a ozvalo se mírné zasyčení typické, pro otevření otvoru, spustila se rampa, ale nikdo nevycházel. Bylo to zvláštní, protože se zdálo, že celý ruch kolem utichl. Bylo to hrobové ticho, z lodi pořád nikdo nevycházel. Talia stála asi 1O metrů od lodi.
Coruscant
Všechno proběhlo tak jak má. Loď přistála bez problémů. Elegantní dosednutí mě jen utvrdilo v přesvědčení, že je mistr skvělý pilot. Postavím se do mírného pozoru a nasadím slavnostní výraz. O něčem jako trpělivosti se v této chvíli nedalo mluvit. Jsem napnutá jak struna kytary. Za zády si hraji s prsty, abych tak uvolnila napětí, které ve mě panuje. Otevře se rampa a... nic. Žádná vrásčitá tvář, kterou lemují prošedivělé vlasy.
Možná si jen bere nějaké věci.
Pomyslím si. Nervozita se ve mně pomalinku začíná odrážet. Namísto přetahování prstů si začnu upravovat oblečení. Pak účes a nakonec skončím u svého světelného meče. Chladná rukojeť, která se před mnoha lety stala mou součástí mi teď dodá pocit jistoty. Zavřu oči a soustředím se na Sílu. Chytám se každého paprsku vycházejícího z lodi. Hledám jakékoliv narušení, něco co by mě mohlo upozornit na nebezpečí. Něco tu je. Drobnost, ale přesto. Musím být opatrná. Otevřu oči, uchopím meč a vstoupím do lodi. Připravena na cokoliv opatrně postupuji místnostmi.
Mistře? To jsem já, Talia.
Všechno proběhlo tak jak má. Loď přistála bez problémů. Elegantní dosednutí mě jen utvrdilo v přesvědčení, že je mistr skvělý pilot. Postavím se do mírného pozoru a nasadím slavnostní výraz. O něčem jako trpělivosti se v této chvíli nedalo mluvit. Jsem napnutá jak struna kytary. Za zády si hraji s prsty, abych tak uvolnila napětí, které ve mě panuje. Otevře se rampa a... nic. Žádná vrásčitá tvář, kterou lemují prošedivělé vlasy.
Možná si jen bere nějaké věci.
Pomyslím si. Nervozita se ve mně pomalinku začíná odrážet. Namísto přetahování prstů si začnu upravovat oblečení. Pak účes a nakonec skončím u svého světelného meče. Chladná rukojeť, která se před mnoha lety stala mou součástí mi teď dodá pocit jistoty. Zavřu oči a soustředím se na Sílu. Chytám se každého paprsku vycházejícího z lodi. Hledám jakékoliv narušení, něco co by mě mohlo upozornit na nebezpečí. Něco tu je. Drobnost, ale přesto. Musím být opatrná. Otevřu oči, uchopím meč a vstoupím do lodi. Připravena na cokoliv opatrně postupuji místnostmi.
Mistře? To jsem já, Talia.
-
Kapitan.Solo
Coruscant
Talia vyslala Sílu směrem k lodi, aby zapátrala po příčině toho, že její mistr ještě nevyšel. Nic. Nenalezla v lodi žádné známky života. Směs pocitů, které se jí přelili nejen přes její mysl, ale i srdce se nedaly popsat. Udělala to znovu s odůvodněním, kterým chlácholila sebe sama, že v nervozitě mohla něco přehlídnout. Ve skutečnosti však dobře věděla, že přítomnost svého mistra by v Síle rozhodně nepřehlédla. Opět nic. Rampa zela pořád neobjasněnou prázdnotou.
Dole, o několik pater níže byl slyšet opět křik, když do sebe dva speedery narazily. Tentokrát ani však tato událost nepřivolala Talii k okraji budovy. Ani tuto skutečnost ve své mysli nezaznamenala. Bezmyšlenkovitě se vydala vstříc rampě, na které měl již dávno stát její mistr. Každým krokem pátrala Sílou po lodi, ale pořád se jí nedostávalo odezvy. Vyšla po rampě, několika kroky se dostala do pilotní kabiny. Na místě pilota seděl protokolární droid C5PO, byl však vypnutý.
Rychlým stisknutím tlačítka uvedla droida do provozu. Jeho plechové tělo se napřímilo s typickým zařinčením plechů o sebe, když se do jeho obvodů opět dostala energie. Typickým pohybem otočil hlavou směrem k Talii.
O, vy jste jistě padawanka mistra Skypho Lia. odpověděl hbitě basicem.
Talia vyslala Sílu směrem k lodi, aby zapátrala po příčině toho, že její mistr ještě nevyšel. Nic. Nenalezla v lodi žádné známky života. Směs pocitů, které se jí přelili nejen přes její mysl, ale i srdce se nedaly popsat. Udělala to znovu s odůvodněním, kterým chlácholila sebe sama, že v nervozitě mohla něco přehlídnout. Ve skutečnosti však dobře věděla, že přítomnost svého mistra by v Síle rozhodně nepřehlédla. Opět nic. Rampa zela pořád neobjasněnou prázdnotou.
Dole, o několik pater níže byl slyšet opět křik, když do sebe dva speedery narazily. Tentokrát ani však tato událost nepřivolala Talii k okraji budovy. Ani tuto skutečnost ve své mysli nezaznamenala. Bezmyšlenkovitě se vydala vstříc rampě, na které měl již dávno stát její mistr. Každým krokem pátrala Sílou po lodi, ale pořád se jí nedostávalo odezvy. Vyšla po rampě, několika kroky se dostala do pilotní kabiny. Na místě pilota seděl protokolární droid C5PO, byl však vypnutý.
Rychlým stisknutím tlačítka uvedla droida do provozu. Jeho plechové tělo se napřímilo s typickým zařinčením plechů o sebe, když se do jeho obvodů opět dostala energie. Typickým pohybem otočil hlavou směrem k Talii.
O, vy jste jistě padawanka mistra Skypho Lia. odpověděl hbitě basicem.
Coruscant
Mé volání se nedočká žádné odezvy. Loď je tichá, jediné co ten nepříjemný klid narušuje jsou zvuky kroků a můj pomalu se zrychlující dech. Pečlivě se rozhlížím okolo sebe. Veškerá elektronika, zařízení a přídavné systémy jsou vypnuty. Žádná blikající světélka ani zvuky.
Jako kdybych vstoupila do hrobky.
Pomyslím si. Obavy a nepříjemné pocity narůstají. Snažím se od nich svou mysl oprostit, ale jde to jen s velkými obtížemi. Konečně se dostanu do pilotní kabiny. Ze srdce mi spadne velký kámen, když zjistím, že na lodi není žádný nepřátelsky vyhlížející tvor. Jeho místo však nahradí ještě větší šutrák, protože pochopím, že tu jsem sama. Ne, na místě pilota sedí droid. Na nic nečekám a stisknutím tlačítka vrátím protokolárnímu droidovi život.
Přesně tak. Kde je můj mistr, C5PO?
Odpovím naléhavě.
Mé volání se nedočká žádné odezvy. Loď je tichá, jediné co ten nepříjemný klid narušuje jsou zvuky kroků a můj pomalu se zrychlující dech. Pečlivě se rozhlížím okolo sebe. Veškerá elektronika, zařízení a přídavné systémy jsou vypnuty. Žádná blikající světélka ani zvuky.
Jako kdybych vstoupila do hrobky.
Pomyslím si. Obavy a nepříjemné pocity narůstají. Snažím se od nich svou mysl oprostit, ale jde to jen s velkými obtížemi. Konečně se dostanu do pilotní kabiny. Ze srdce mi spadne velký kámen, když zjistím, že na lodi není žádný nepřátelsky vyhlížející tvor. Jeho místo však nahradí ještě větší šutrák, protože pochopím, že tu jsem sama. Ne, na místě pilota sedí droid. Na nic nečekám a stisknutím tlačítka vrátím protokolárnímu droidovi život.
Přesně tak. Kde je můj mistr, C5PO?
Odpovím naléhavě.
-
Kapitan.Solo
Coruscant
Přesně tak. Kde je můj mistr, C5PO? Tento dotaz, který zněl velmi naléhavě spustil v droidovi jakousi skrytou programovou sekci. Jeho rudé "oči" se stlumily až na neznatelný náznak slabého podsvětlení.
Talie ovzal se z útrob hlas mistra. Talie sebou škubla, něco takového opravdu nečekala. Mistrův hlas zněl plechově, jak už to v takovýchto případech bývalo, ale kvalita nahrávky bylo momentálně to poslední, co Talii zajímalo. Při misi na Onderonu jsem narazil na něco opravdu moc zvláštního. Potřebuju tě tady co nejdříve! Mistrův hlas zněl velmi naléhavě. Nastala krátká odmlka. A neříkej o tom nikomu, ani radě! Poslední mistrovo slovo bylo obvzlášť zdůrazněno ani radě.... Ještě chvíli po tom pořád zněly tyto slova Talii v uších. Ani nevnímala, že nahrávka již skončila a droid se opět samovolně vypnul. Posadila se do sedadla kopilota a chvíli prázdně hleděla průzorem ven... Na ruch Coruscantu.
Přesně tak. Kde je můj mistr, C5PO? Tento dotaz, který zněl velmi naléhavě spustil v droidovi jakousi skrytou programovou sekci. Jeho rudé "oči" se stlumily až na neznatelný náznak slabého podsvětlení.
Talie ovzal se z útrob hlas mistra. Talie sebou škubla, něco takového opravdu nečekala. Mistrův hlas zněl plechově, jak už to v takovýchto případech bývalo, ale kvalita nahrávky bylo momentálně to poslední, co Talii zajímalo. Při misi na Onderonu jsem narazil na něco opravdu moc zvláštního. Potřebuju tě tady co nejdříve! Mistrův hlas zněl velmi naléhavě. Nastala krátká odmlka. A neříkej o tom nikomu, ani radě! Poslední mistrovo slovo bylo obvzlášť zdůrazněno ani radě.... Ještě chvíli po tom pořád zněly tyto slova Talii v uších. Ani nevnímala, že nahrávka již skončila a droid se opět samovolně vypnul. Posadila se do sedadla kopilota a chvíli prázdně hleděla průzorem ven... Na ruch Coruscantu.
Coruscant
Zamračím se, když si uvědomím, že jsem nechtěně spustila nějaký program. Robotovo pohyb a funkčnost se omezí na minimum. Odstoupím kousek stranou, když se ozve praskání a šum. Nakonec se ukáže, že zdrojem těchto zvuků je nekvalitní nahrávka, kterou má na svědomí můj mistr. Po několika vteřinách je konec. Všechno se znovu ponoří do ticha. Zůstávám bez hnutí sedět v sedadle kopilota a přemýšlím.
O co jde? Co je tak důležité, že se to bojí mistr říct jinak než do očí? A proč se o tom nemám zmiňovat radě? Rada přeci rozhoduje o všem, zadává úkoly, řeší spory, komplikace během misí. Nemůžu jí jen tak vynechat... Nebo ano?
Spouštím systémy a připravuji se na start.
Živě vidím, jak stojím před radou a vysvětluji své počínání. Proč neinformovala si nás padawanko?
Napodobím hlas mistra Yody.
Zamračím se, když si uvědomím, že jsem nechtěně spustila nějaký program. Robotovo pohyb a funkčnost se omezí na minimum. Odstoupím kousek stranou, když se ozve praskání a šum. Nakonec se ukáže, že zdrojem těchto zvuků je nekvalitní nahrávka, kterou má na svědomí můj mistr. Po několika vteřinách je konec. Všechno se znovu ponoří do ticha. Zůstávám bez hnutí sedět v sedadle kopilota a přemýšlím.
O co jde? Co je tak důležité, že se to bojí mistr říct jinak než do očí? A proč se o tom nemám zmiňovat radě? Rada přeci rozhoduje o všem, zadává úkoly, řeší spory, komplikace během misí. Nemůžu jí jen tak vynechat... Nebo ano?
Spouštím systémy a připravuji se na start.
Živě vidím, jak stojím před radou a vysvětluji své počínání. Proč neinformovala si nás padawanko?
Napodobím hlas mistra Yody.