1. misia pre Alexa Strafforda (LuInk): Peklo na Onderone

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, miesto havárie

Konec nastal rychleji než sem předpokládal... že jsem prostě nezůstal v nemocnici, kde byl klid, pohoda... proč?
Ptal jsem se sám sebe v zoufalé situaci, kde jsem si nebyl jist koncem, ale už jsem viděl svojí smrt. Zatímco naše ztráty a zranění jsou kolosální, nepřítel je stále při síle a dotírá na nás. Já se krčím za krabicemi a snažím se zalézt ještě víc pod ně, když uslyším varování o granátu.
Náš granát? Jejich granát? Je se mnou konec.
V tuto chvíli jsem nevypadal moc hrdinsky. Ale sám jsem si to omlouval tím, že je to moje první akce. Nebyla to omluva, ale neměl jsem nic lepšího, čím bych si zachoval důstojnost. Až pohled před sebe na Dagův pokyn ve mně opět probudil naději. Posily v čele s Jediem byly naší spásou a karty se opět obrátili na naší stranu.
Našich je skutečná přesila a samotný Jedi se hned zapojí do boje a vyřídí si to s droidem, který už zrušil několik našich vojáků.
Všichni vojáci se do sebe pustí a Dag se už dostane i k ošetřování zraněných. Já se zatím kryl za krabicemi, ale jeho slova na mně působí jako rozkaz. Podívám se kolem sebe, na bojující vojáky a poté si vyhlídnu Daga a jeho přesnou pozici. Vzdálenost mezi náma překonám rychlým chodem v podřepu a zakončím to opět skluzem, nyní ale po kolenou, abych zastavil u něj. Lehce plácnu Daga do ramene, aby zaregistroval mojí přítomnost.
Potřebuješ pomoc tady?
Zeptám se Daga, protože si nejsem jistý, jak myslel že zde potřebuje pomoc, ale v každým případě si hledám dalšího zraněnýho, o kterýho bych se postaral.
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Uživatelský avatar
Jazen
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 710
Registrován: 14.12.2009 21:52:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jazen »

Onderon, miesto havárie

Po tvojej otázke sa Dag len usmeje a ukáže hlavou na vojakove vyliezajúce črevá
Samozrejme, dones mi prosím ťa môj poľný chirurgický set.
povie ti Dag zatiaľ čo tlačí črevá naspäť do brucha jednou rukou a druhou sa snaží otvorenú brušnú dutinu držať pokope. V pozadí zatiaľ republikové jednotky ničia nepriateľov. Po pár sekundách paľba ustane, avšak čo neustane je krik ranených. Ako si môžeš všimnúť tak so záchrannou jednotkou prišli aj zopár zdravotníkov, ktorí sa pustia okamžite do svojej práce zatiaľ čo kapitán a jeho vojaci sa snažia utvoriť nový perimeter okolo bojiska. So zabzučaním začuješ ako Jedi vypne svoj meč a podíde ku kapitánovi. Začnú rozoberať nejaké veci. Na vás zostal už len ranený s otvoreným bruchom. Jedi k vám podíde a vraví
Ako je na tom? Za chvíľku by tu mal byť transport, tak sa ho snažte udržať na žive. Skúsim jednu techniku, ktorá by mu mala uľaviť od bolesti.
dopovie kľakne si vedľa Daga a začne nad telom vojaka vykonávať jediiskú techniku. Dag na teba pozrie a spýta sa
No bude to?
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

- Darth Bane, Temný pán ze Sithu

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, misto havárie

Eh, jasně!
Kývnu a skočím po tašce, která ležela nedaleko. Boj už skončil. A já sem byl naprosto klidný. Medici, kteří přišli s posilami už se dali do práce a ani já jsem nechtěl zahálet. Dag se pečlivě staral o zraněného, jehož střeva byly všude, jen né tam kde měli být.
Vrhnu se zpět před Daga a z brašny vytáhnu jeho chirurgické nářadí. Rozhlédnu se po okolí, když všechno položím vedle něj. Vidím už pouze vojáky, kteří zabezpečují perimetr, a Jedie mluvícího s kapitánem.
Z batohu jsem lovil ampulku s utišujícím lékem, když se u nás "on" objevil. S jeho nabídkou jsem nesouhlasil, protože tohle nebylo to co nás učili na akademii. Ale zdá se, že s tím nic neudělám, protože se už dal do práce.
Zatracení Jediové, jako kdyby se nám museli furt plést do práce. Pacifisti...jako kdyby o zranění něco věděli...
Zaklel jsem pro sebe a hodil s ampulkou vztekle do baťohu.
Opatrně...podržím to u sebe...
Ujmu se opět práce a chytnu ránu, jak nejlépe umím, aby zůstala uzavřená a Dag jí mohl pohodlně ošetřit, i když pouze narychlo.
Teďka s tím moc neuděláme, spoj to rychle dohromady a já mu dám něco proti bolesti, ať se můžeme přesunout...
Podívám se na Jedie a myslím na desátou kapitolu třetího svazku polní chirurgie, která kázala stabilizovat zraněného, aplikovat anelgetikum, či pokud stav dovoluje přímo anestetikum, donést zraněného na shromaždiště a jít se starat o ostatní.
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Uživatelský avatar
Jazen
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 710
Registrován: 14.12.2009 21:52:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jazen »

Onderon, miesto havárie

Spolu s Dagom ošetríte zraneného vojaka, ktorý medzitým upadne do bezvedomia, ale ako už môžeš vidieť prilieta záchranný transport, po jeho dosadnutí na zem sa otvorí nakladacia rampa kde stoja dvaja vojaci a kričia
Naložte ranených! Rýchlo!
vybehnú po rampe dole a pomáhajú nakladať ranených. Dag na teba pozrie a hovorí
Musíme ich dostať do vnútra. Počkaj tu zbehnem pre nosítka.
dopovie a rozbehne sa k mužom čo vyšli z transportu, tí ho poslali do lodi, odkiaľ sa po pár sekundách vracia so skladacími nosítkami. Rozloží ich a chytí raneného za nohy
Na tri?
spýta sa a začne odpočítavanie.
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

- Darth Bane, Temný pán ze Sithu

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, miesto havárie

Další voják je ošetřen a já si z čela strhnu kapky potu, které se rozmnožovali s přibývající prací. Transport, který nás přiletěl evakuovat znamenal konec současným potížím - i když na druhou stranu, i začátek nových.
Tak to vypadá, že to přežiju! První akce nebude současně moje poslední, to je dobrá bilance...
Zasměju se pro sebe a dokončím zdravotnické práce na vojákovi. To už na nás vojáci křičí, ať naložíme raněné. Sami pomáhají, Dag nicméně zaběhne pro nosítka do transportéru a za chvilku s nima i vyběhne.
Rychle je rozloží a už je připraveno naložit raněného. Sice jsem byl názoru, že se dal zraněný vynést i bez nich, nicméně nebudu odporovat, nosístka nám přece jenom ulehčí práci. Když chytí vojáka za nohy, automaticky vystartuju a chytnu jej pod rameny. Jeho hlava odpočívá na mé ruce a já se zapřu. Kývnu hlavou na Dagovu otázku a nestandartně začnu počítat s ním.
Raz, dva...tři.
V tu chvíli zvednu vojáka a posunu ho o kousek vedle na nosítka.
Tak, a teď do lodi, jdeme! Všiml sis ještě někoho, kdo by nás potřeboval?
Zeptám se a hned na to se "zákeřně" zasměju.
Tak tohle je to minimální ošetřování, o kterým jsi mi na základně říkal?
Nyní už jsem byl v klidu, neboť prvotní nebezpečí jednoznačně pominulo. Mohl jsem tedy v rámci mezí opět přepnout na svůj klasický režim, né ten profesionální, který se skládal pouze z otázek "Kam jsi to dostal?", "Slyšíš mně?" nebo "Můžeš se hýbat?". Poslední otázku jsem měl vlastně nejraději, neboť rozhodovala, jak jednoduchá nebo složitá bude moje práce.
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Uživatelský avatar
Jazen
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 710
Registrován: 14.12.2009 21:52:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jazen »

Onderon, miesto havárie

Dag len pokrúti hlavou a obzrie sa
Nie, nevidím nikoho. Nasadajme a vypadnime odtiaľto.
povie len a pomáha ti naložiť muža do transportu, na tvoju ďalšiu poznámku zareaguje len letmým úsmevom a rýchlo sa naprace do vnútra s ďalšími vojakmi. Netrvá dlho a už letíte smerom k hlavnému zhromaždisku.

Onderon, hlavné zhromaždisko

Transport ľahko dosadne na pristávaciu plochu, so zasyčaním sa otvoria dvere transportu a ako vidíš už sa k vám, ženú hromady chirurgov a iných zdravotníkov. Spolu s Dagom vyskočíte von, kráčate smerom k davu. Dag si odchytí jedného so zdravotníkov a spýta sa
Potrebujete pomôcť?
zdravotník len pokrúti hlavou a povie
Nie máme to pod kontrolou.
Dag len kývne hlavou a pokračuje v chôdzi, pred vami uvidíte skupinu známych vojakov, je to vaša jednotka, ktorá sa zjednocuje. Podídete k nim, veliteľ vás privíta s úsmevom a povie
Som rád, že sme neprišli o našich medikov. Poďte sem!
prikáže vám nakoniec a postaví sa na hromadu krabíc uprostred skupiny vojakov
Takže všetci doplniť zásoby, kto potrebuje ošetriť, tak to urobte. Máme chvíľu čas, než vyrazíme!
povie veliteľ a zavelí na rozchod.
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

- Darth Bane, Temný pán ze Sithu

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, hlavné zhromaždisko

Uff, potřebuju se umejt, lékarničku mám prakticky kompletní, až na pár oblbováků...
Udělám si takovou rychlou inventuru a oznámím to Dagovi. Můj první úkol byl těžší, než jsem si myslel a vlastně jsem se chopil práce medika dřív, než jsme se vůbec dostali na místo. Ale takový byl prostě boj. Nebylo to jako v zámezí, kde mi začala služba, až když jsem se uráčil přijít do práce a kde jsem pracoval, pouze když někoho přivezli až ke mně.
Nejblíž tomu byla snad nehoda transportní lodi...
Vzpomněl jsem si na velkou havárii, která se dala srovnat s tím, co se stalo před chvilkou zde. I tam jsem měl plné ruce práce.
I když tam po mně nikdo nestřílel...
Zasměji se nad ironií. Zvednu se a stoupnu si před Daga.
Takže, kde se můžu umejt a doplnit zásoby?
Zeptám se ho a čekám na odpověď. Mám od krve vlastně hlavně ruce, plus pár míst na obličeji, to když jsem si setřel pot zakrvácenou rukou, aniž by mi to došlo.
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Uživatelský avatar
Jazen
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 710
Registrován: 14.12.2009 21:52:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jazen »

Onderon, hlavné zhromaždisko

Dag sa tvojej nepatrnej poznámke s jemným náznakom irónie zasmeje a pokýve hlavou zo strany na stranu. Kapitán na krabici sa na teba pozrie a ukáže rukou
Veci si môžete doplniť tamto...
ukáže rukou na hlavný medický stan
...taktiež sa tam budete môcť osviežiť! Za dvadsať minút sa tu stretávame!
povie svoj posledný príkaz, zoskočí z krabice a zamieri si to do hlavného strediska veliteľského štábu.
Tak čo ideme?
spýta sa ťa Dag.
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

- Darth Bane, Temný pán ze Sithu

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, hlavné zhromaždisko

Jasně, jdeme!
Odpovím Dagovi a vydám se za ním do hlavního stanu mediků. Cestou ještě prohledávám tašku, co mi všechno zmizelo.
Dva Comareny, synthaplast...to není špatný...
Zkontroluju svůj stav a narazím na ampulku Comarenu, co se jen tak volně válí v tašce. Vzpomenu si, jak jsem jí dovnitř vztekle hodil, když Jedi začal používat své techniky na zraněného vojáka. Jenom jsem se lehce usmál a ampulku zařadil tam, kam patřila.
Tak, teď je to v pořádku...
Kývnu nad svojí prací a vstoupím do stanu, kde hned zamířím k vodě, bych se rychle opláchl od krve a poté se vydám hned pro zásoby, abych to měl co nejrychleji za sebou a mohl vyrazit.
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Uživatelský avatar
Jazen
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 710
Registrován: 14.12.2009 21:52:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jazen »

Onderon, hlavné zhromaždisko

Vojdeš do hlavného stanu zdravotníkov, všade na okolo sú rozhádzané zakrvavené obväzy, na zemi sem-tam môžeš nájsť aj polozaschnuté stopy krvi. Dag ťa potichu nasleduje a nad bordelom všade navôkol len krúti hlavou
To nemôžu utrieť?
spýta sa sám seba a zoberie zo stola naľavo handru a začne utierať krv zo zeme, po chvíľke keď je hotový vrhne nahnevano krvavú látku do smetí pri skrini. Počkáš poctivo na tvojho kolegu a potom pokračujete ďalej, keď nad dvermi v chodbe uvidíš nápis toalety, vbehneš dnu a rýchlo si omyješ tvár vlažnou vodou. Cítiš ako ti kvapky vody z tváre stekajú za tvoju bojovú uniformu, nevenuješ tomu dlhú pozornosť. Dag vedľa teba si umyje aj vlasy, keďže jeden vojak ktorý dostal granát pod nohy, vybuchol na milión kúskov a kusy mäsa sa pozachytávali do Dagovej bujnej hrivy. Po pár minútach čo ste sa osviežili vyjdete opäť do provizórnej operačnej sály a tam napravo pri stene sa nachádzajú hromady najrôznejších liekov a zásob. Dag pribehne k zásobám a napakuje si do tašky to čo minul, ty ho napodobníš a keď si pripravený na odchod, len na Daga kývneš a spolu vychádzate do hurhaju čo panuje vonku. Pobehujúca pechota pomaly nastupuje do transportov a odlieta nevedno kam. Na pôvodnom mieste odkiaľ ste vyrazili sa už začína kopiť vaša jednotka. Podídete k chlapom a tí na vás len kývnu hlavami na znamenie pozdravu
Tak čo medici? Ste sa zapotili docela, nie?
spýta sa ťa s pochmúrne vojak s guľometom. Potom už vidíš ako prichádza váš veliteľ
Tak chlapi, ideme do akcie!
zakričí a ukáže rukou na pristávajúci transport
Nastupovať! Nastupovať!
rozdá vám príkazy a vám nezostáva nič iné ako opustiť hlavné zhromaždisko a vydať sa za bojom do inej časti planéty.
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

- Darth Bane, Temný pán ze Sithu

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, hlavné zhromaždisko

S Dagem vejdeme do stanu a já pouze mlčky sleduji tu spoušť, co všude kolem nás je. Krev je úplně všude a při srovnání s nemocnicí daleko za bojišti jsem nacházel pouze samé rozdíly.
Stejní byli pouze doktoři a pacienti.
Dag se vztekle vrhl na krvavou skvrnu na podlaze, kterou se pokusil rychle utřít hadrou. V chvíli jsem nepochopil, co do něj vjelo, nicméně přešel jsem to pouze pohledem a na nic se neptal.
Vím, čím jsme prošli...
Shrnul jsem jeho jednání do jedné věty a pokračoval s ním v cestě. Přitom jsme narazili i na toalety, kterých jsem ihned využil ke své očistě. Mimo obličeje si umyji pořádně hlavně ruce, dokuď s tím nejsem spokojený.
Dag si začal umývat i vlasy, neboť na nich měl i zaschlé kousíčky vojákovi nohy. Než skončil, já poslušně stál na místě a vnímal, jak mně kapičky, co se dostali pod uniformu, osvěžují. Hned jsem se cítil jako nový a proto dalším mým cílem bylo doplnit zásoby.
A poté zase opakovat rutinu - najít zraněného vojáka, stabilizovat, najít zraněného vojáka, stabilizovat...
Naberu si vše co potřebuji, stejně jako Dag, takže můžeme konečně vyjít ven na čerstvý vzduch.
Né že by byl ve stanu špatný vzduch, nicméně sražená krev a zranění vojáci nevoněli nejlépe a ve stanu se to po chvilce nahromadí.
Venku už postávají někteří naši vojáci, zbytek se už sbíhá.
Na vojáka s kulometem kývnu a snažím se na tváři vytvořit jakýsi úsměv, protože odpovědět mu nechci. Z tohoto jednostranného monologu mně vysvobodí až velitel, který nařídí nastoupit do transportéru, co právě přiletěl.
Tak a zase tam...
Kouknu na kolegu a postupuji vpřed do lodi.
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Uživatelský avatar
Jazen
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 710
Registrován: 14.12.2009 21:52:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jazen »

Onderon, transportná loď

Všetci ste sa pripútali v lodi, po pár sekundách vás trochu trhne ako sa ťažká loď odlepí od zeme, veliteľ ako jediný zostal stáť
Chlapi!
začne svoj príhovor
Našou úlohou je nájsť kráľa Ommina, ktorý je podľa našich informácií obklopený temnou stranou a predovšetkým svojimi Sithmi. V spoločnosti Jediov máme viesť prvý útok na jeho pevnosť. Ako isto viete je to súčasný vládca Onderonu a môžeme očakávať, že ho budú strážiť početné jednotky na čele s naddistami a ich bojovými robotmi, s ktorými ste sa už stretli.
po jeho vetách sa objaví z holografického premietača, ktorý drží veliteľ v ruke, tvár kráľa Ommina
To je teda pekná držka.
poznamená niekto vedľa teba, loďou sa ozve výbuch smiechu
To teda áno, tak isto ako je aj hnusný je aj nebezpečný.
povie veliteľ a razom aj smiech skončí
Za pár sekúnd sa máme pripraviť na výsadok.
dopovie a sadne si do svojho kresla a pripúta sa
Toto zas bude peklo.
povie Dag vedľa teba. Tých pár sekúnd ubehlo veľmi rýchlo a ani sa nenazdáte a už vyskakujete z lode.

Onderon, nádvorie pevnosti kráľa Ommina

Vyskočíte z lode, všetci navôkol teba očakávajú ťažké boje, ale nič sa nedeje. Ticho, všade samé ticho. Počuješ len motory odlietavajúcich lodí a zvuk svetelných mečov naľavo od vašej skupiny. Je ich dosť, približne 30. Začnete sa zoskupovať a zaberať perimeter
Čisto!
ozve sa z každej strany. Potom to nastane, výbuch prvý, výbuch druhý. Nevieš odkiaľ to ani prišlo, nevidíš nič. Počuješ len krik ranených. Jediovia sa rozbehli smerom k hlavnej bráne. Ty spolu s Dagom prebehneš k prvému ranenému bez nohy.
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

- Darth Bane, Temný pán ze Sithu

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, transportná loď

Král Ommin?
Zeptal jsem se sám sebe, když nám velitel řekl náš cíl. A že to byl panečku těžký cíl.
Teďka začínám chápat, že něco na tom vychloubání od důstojníků bude.
Bohužel, v situaci mi vtip od jednoho z vojáků vůbec nepřišel jako vtip, proto jsem ze sebe musel vydat všechno, abych se vůbec usmál.
Naštěstí velitel to rychle utne a já se opět můžu vrátit ke své strnulejší povaze, čekajíc pouze na výsadek. A bohužel, ani Dag mně moc neuklidnil.
Peklo?
Stačilo mi to peklo, když nás sestřelili. Vůbec by mi nevadilo, kdybychom nyní začali s lehčí prací, třeba v polní nemocnici, daleko za všemi těmi výbuchy!
Peklo?
Promluvil jsem nyní na Daga nahlas. Výsadek se blížil a než jsem se vůbec zorientoval, byli jsme nad zemí a mohli se vylodit. Ještě jsem se naposled podíval na Daga.
Doufám že ne...
Byl jsem připravený na všechno, když jsem vylezl z lodi a myslel jsem si, že mně nic nepřekvapí. Nicméně jsem byl trochu zaražený, když jsme vystoupili z lodi a venku...nikdo. Nikdo po nás nestřílel, neházel granáty. Nikdo nikoho nezranil.
Paráda...
Usmál jsem se. Nejspíše to bude klidnější, než se čekalo. Na křídle nás chránili Jediové, my vojáci jsme zabezpečovali oblast a sledovali transportéry, co odlétávali.
Žádné peklo?
Prohodil jsem Dagovi a uchechtl se. Spravím si svojí brašnu a přesunu si jí dopředu. Uvolním se a rozhodím rukama. Je opravdu pěkný den.
Možná se mi to tady začne i líbit...
Najednou jedna rána, druhá...jediný, na co jsem se zmohl bylo spadnout na zem a krýt si hlavu. Nicméně je tu jedno silnější volání, než je volání po přežití. Je to volání raněných. Už jen letmo si všimnu, jak Jediové běží k bráně.
Odkuď to kurva přišlo!?
Zakřičím na Daga a běžím s ním k jednomu z raněných. Kousek před ním to už mé nohy nevyberou a spletou se. A celé mé tělo letí dolů, na tvrdou zem.
Na to není čas...
Plácnu dlaněmi do země a po čtyřech rychle dolezu poslední úsek cesty k raněnému. Tomu výbuch odstřelil nohu, nebyl to moc pěkný pohled.
Ustřelená noha, ustřelená noha...
Snažím se vzpomenout na postup a kouknu na Daga. V tu chvíli si vzpomenu.
Comaren, ošetřit, dezinfikovat, zakrýt, stabilizovat, jdeme dál...
Vyhrknu a v tu chvíli to musí vypadat dost směšně, nicméně to mně nebrání, abych vytáhl Comaren a kolto-sprej a obvazy.
Udělal jsem si tedy pod sebou takovou menší hromádku bordelu, nicméně postup byl jasný. Poté co jsem podal Comaren jsem si připravil kolto-sprej, který sloužil jako antibakteriální a současně regenerační látka. Byl to největší pomocník každého medika. Poslední částí bylo obvázat nohu a můžeme jít na dalšího.
Už při rutinním obvázávání jsem se díval kolem sebe, jak vypadá situace.
Zatraceně, proč nás někdy nemůžou přivítat vstřícně??
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Uživatelský avatar
Jazen
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 710
Registrován: 14.12.2009 21:52:36
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jazen »

Onderon, nádvorie pevnosti kráľa Ommina

Rýchlo ošetríte zraneného vojaka, ktorému sa v očiach hromadia slzy. Z druhej strany nádvoria kričí na vás postrelený vojak, ktorému blasterová strela odtrhla tri prsty. Rozbehneš sa k nemu, výbuch za tvojím chrbtom ťa popoženie v pred a ty dopadneš tvárou na kamennú dlažbu, obzrieš sa, Dag leží kúsok za tebou a chlap bez nohy ktorého ste ošetrili zmizol. Na jeho mieste sa nachádza len kopa mäsa a dymiaci kráter
Vy špiny!
zakričí Dag za tebou a vytiahne si šrapnel z ruky, ktorá mu krváca, uvidí tvoj pohľad a povie
Bež, ja si to obviažem sám!
hlavou ti kývne, aby si pokračoval. Na chvíľku paľba ustane ako Jediovia zatlačia nepriateľov naspäť do vnútra pevnosti.
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

- Darth Bane, Temný pán ze Sithu

Uživatelský avatar
LuInk
Kadet
Kadet
Příspěvky: 98
Registrován: 25.6.2010 19:47:17

Příspěvek od LuInk »

Onderon, nádvorie pevnosti kráľa Ommina

Tak tolik práce jsem zas nečekal, zlatá základna...
Doskočím na zem daleko před dalším raněným, který přišel o tři prsty a pokud někdo neprovede opravdu podařenou operaci, společně s hojným přísunem bacty, už v armádě skončil.
Nedopadl jsem nijak tvrdě, většinu bolesti způsobil náraz mého obličeje do dlažby, po rychlé sebekontrole jsem však usoudil, že to byl opravdu pouze náraz, bez žádných následků. Výbuch však bez následků nebyl. Odnesl to voják, kterého jsme ošetřili. Dag, který se také sbíral ze země, to okomentoval přesně a řekl přesně to, co já vyjádřil primitivněji.
Aaargh!
Zařvali mé hlasivky co mohli, když jsem si všiml kráteru po vojákovi. Paradoxně mi však nevadilo, že byl zabit voják, výbuch emocí způsobilo něco jiného.
Takový zbytečný plýtvání materiálu!
Pronesl jsem a ohlédl se na Daga. Napadlo mně, jestli to nebylo nepatřičné, nicméně mně napadlo, že materiálem se dali nazývat i vojáci. Tak či tak, bylo to necitlivé. Dag měl však jinačí problém a to byla krvácející ruka. Už jsem šahal do své tašky, abych mu to ošetřil. Přitom jsem opoměl, že Dag je medik jako já a takové zranění pro něj bude hračka.
Nechal jsem ho tedy být a doběhl k raněnému. Palba už nebyla tak ostrá, jako před chvilkou a mně se opět pracovalo lépe.
Ok, klídek chlape, drž...
Poplácal jsem ho po prsou, když jsem opět vysypal Comaren z brašny.
Druhý...
Počítal jsem si v hlavě, abych měl přehled o zásobách. Nastříkal jsem mu na ránu trochu kolto-spreje a přemýšlel co dál. Můj pacient byl nyní v rauši a mohl jsem si být jistý, že se mi nebude plést do práce. Nejraději bych se ho ale zeptal, jestli si ty prsty přeje nechat.
Beztak jo...
Musel jsem však improvizovat. Prsty jsem narovnal se snažil se umístit do přirozené pozice, abych je poté narychlo zpevnil syntha-plastí. Nakonec přišel obvaz, který to vše bude držet pohromadě, ať se děje cokoliv.
Hej!
Křikl jsem do davu, aby si mně kdokoliv všiml.
Musíme ho dostat dozadu...
Chytnu ho za uniformu a v rámci mezí jej postavím na nohy. Je stále oblbnutý Comarenem, nicméně chodit může a spolupracuje.
Podám ho nejbližšímu vojákovi.
A já se budu moci věnovat dalším...
Nechat vojáka takhle vepředu by bylo riskování, vzadu bude v bezpečí.
Rozběhl jsem se k Dagovi a podíval se na jeho zranění.
Dobrý?
Zeptal jsem se a využil situace, abych se chvilku zastavil a vydechl. Opravdu jsem nebyl zvyklý na tolik práce, v nemocnici to fungovalo jinak. Jistě, měli jsme tam operace, které trvali delší dobu, nedalo se to srovnat se vším tím adrenalínem, co se mi vyplavoval v krvi!
Nothing feels better than a corpse of the enemy!

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“