Ayla Ordo - první mise: Intriky za stínu měsíce (Gwendolin)

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Jako žena jsem se vedle boje učila i vařit. Přeci jen se ode mě očekávalo, že budu schopná postarat se o věci kolem domácnosti. Nijak extra mi to nevadilo. Mám ráda dobré jídlo. Ale nelíbilo se mi automatické určení mé role v životě. Takže nyní mě nově zjištěná schopnost Oriona příjemně překvapila. Ba co víc, muž v kuchyni působí velmi sexy! Snad to bylo alkoholem, snad dobrým jídlem, ale cítila jsem se v jeho přítomnosti poprvé příjemně uvolněná. Nepříjemný pocit byl pryč a já si tento okamžik užívala naplno. Dokonce pociťovala i nové emoce. Silné pouto. Opravdové přátelství?
To máš samozřejmě pravdu. Ale je vařit a vařit. Ty hraješ nejvyšší ligu.
Stejně jako muž i já si užívám své jídlo. Nicméně, jeho vášeň pro dobré víno nesdílím. Rituály, které právě prováděl jsem neznala, takže jsem mohla pouze sledovat jeho počínání. Talíř byl za nedlouho prázdný a spolu s příborem poputoval do myčky. Pomalu jsem dopila svou sklenku, odnesla ji a otočila se k Orionovi.
Ještě jednou děkuji, musím ti to někdy oplatit a uvařit. Kdyby něco, budu v pokoji. Ještě si projdu nějaké informace.
Podělím se o svůj plán a opustím kuchyň.

[Artas Nostra]

Orionova utajená základna

Orion si po sobě začal uklízet nepořádek, který vzniká při přípravě každého dobrého jídla, takže měl o "zábavu" postaráno.
Zase tak dobré to nebylo, ale někdy tvé jídlo okusím.
Dodal ještě nechal tě odejít pryč z kuchyně. Po chvíli si dorazila zpět do Orionova, nyní i tvého pokoje. Tam si navázala na četbu informací, které si doháněla za svůj pobyt na Dxunu. Desítky standardních minut plynuly, přesto se nikdo neukázal. Orion měl zřejmě nějakou vlastní práci, takže tě nevyrušoval. Načetla si sice kvanta informací a mozek si pod tím náporem začínal "škvařit". Přesto bylo jasné, že si nyní nemůžeš pořádně pamatovat ani celou čtvrti materiálů a to ještě z různých odvětví, ne jako ucelenou věc. Proto si už musela nyní studium ukončit, přeci jen si už něco málo věděla a díky kodexu od Oriona si snad byla schopna na měsíci přežít. Co by si měla dělat nyní byla pravděpodobně záhada i pro tebe samotnou.

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Neměla jsem zůstat a pomoct s úklidem?
Zarazím se a váhám zda se nemám vrátit. Nakonec ale přeci jen pokračuji do svého prozatímního pokoje. Zavřu za sebou dveře a usadím se ke konzoly. Alkohol v krvi zhoršuje mé soustředění. Každou informaci si raději přečtu dvakrát, jinak bych si ji asi nezapamatovala.
Aaa! Už mě to nebaví!
Vydechnu a mnu si znavená víčka. Zář od počítače mi začíná vadit. Oči a stejně tak i mysl jsou unavené. Záda od sezení ztuhlá. Vstanu, protáhnu se. Dostaví se křupnutí a mírná únava.
Teď bych uvítala nějakou akci. Nebo aspoň tělocvičnu či střelnici.
Zmáčknu ovladač dveří a ty se vzápětí se zasyčením otevřou. Na základně znám pouze tři místa. Přistávací rampu, pokoj a kuchyň. Stále, ale zbývá řada dveří, za kterými bych mohla najít nějaké odreagování. Cvak a nic. Dveře naproti jsou zamčené. Vyrazím tedy k dalším asi o tři metry dál.

[Artas Nostra]

Orionova utajená základna

I další dveře byli uzamknuté, takže si chtěla zkusit jiné na druhé straně chodby. Když si je chtěla otevřít, k tvému překvapení se otevřely sami. V nich se zjevil tvůj dobře známí twi'lek, který právě někam mířil s datapedem v ruce. Když si se mu objevila v cestě, zvedl od monitoru oči a podíval se na tebe s lehkým zábleskem překvapení.
Co chceš ženská? Nebo si snad konečně ukázala pravou tvář a ukážeš mi jak se v tobě Orion spletl? Druhá varianta je lepší, ale co z toho je tvá volba?
Zatvářil se poněkud zvláštně a ocasy na hlavě se zavlnily. Těžko říct co to v jazyce twi'leků znamená, ale dobrý pocit z toho asi nikdo neměl.

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Zase nic.
Dovnitř bych se dostala leda násilím nebo nabouráním se do elektronického zámku. Ale takové počínání by se jen stěží obhajovalo, pokud by mě někdo přistihl. Otočím se tedy k těm na opačné straně. Zde už konečně slavím úspěch. Ozve se typické zasyčení a mě se naskytne pohled na mého oblíbeného člena základny. Twi'leka jsem vyrušila zrovna uprostřed nějaké činnosti.
Co chceš ženská? Nebo si snad konečně ukázala pravou tvář a ukážeš mi jak se v tobě Orion spletl? Druhá varianta je lepší, ale co z toho je tvá volba?
Sleduji řeč těla. Díky informacím z Orionova počítače vím, že se tento druh dokáže dorozumívat také pohyby ocasů. Co však znamená toto gesto můžu jen hádat. Jistě nic dobrého. Právě jsem narušila Ornovo teritorium, takže musím být opatrná. Nahodím pazzak face a složím ruce na hruď.
Ani na okamžik nepochybuji, že bys druhou variantu hned uvítal. Ale musím tě zklamat. Hledám nějakou tělocvičnu. Máte tu místnost, kde si dáváte do těla, ne? Pokud nepočítám ložnici.
Usměji se a podívám se muži zpříma do očí.
A pro příště mě můžeš oslovit jménem. Jsem Ayla. Žádná ženská, hej ty nebo tak podobně.
Promluvím s trochou drzosti v hlase a nespouštím z Twi'leka oči.

[Artas Nostra]

Orionova utajená základna

Hmm jak milé.
Odvětí twi'lek sarkasticky a zápolí s vyslovením nějaké urážky. Nakonec se však ovládne. Nakonec však svým vlastním způsobem napodobí tvůj výraz hráče pazzaku. I když jeho hlas stále vyzařuje anti-sympatie vůči tobě.
Ach jak intelektuální činnost.. To si dělala i na Dxunu? Vzpírala kokosy a houpala se na liáně? No co za dalo čekat od tak neotesané, holé opice.
Pronesen posměšně s jistou dávkou zadostiučinění a ušklíbne se.
No aby si se dostala do posilovny. Musíš na konec chodby, tam zahnout doprava a jsou to 4té dveře vlevo...
Jak vidno neměl chuť se tebou ztrácet svůj drahocenný čas. Takže za sebou zamkl dveře nesmírně složitým algoritmem a odmašíroval pryč. Tvé chování u něj spíše utvrdilo dojem, že si jen barbar bez mozku a není potřeba tě tu mít. No zkrátka nemáš dle jeho názoru ani dost mozkové hmoty na práci vyhazovače v kantýně.

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Slovní přestřelka pokračuje. Tentokrát je na řadě twi'lek. A zasahuje. Jsem pyšná na svůj původ i rodnou "planetu". Ale co je moc to je moc.
Já bych se na Dxunu houpala na liáně, zatímco tobě by nějaká potvora okusovala ocasy. Takové jako ty máme na jídelníčku denně..
Labužnicky si olíznu rty.
Mňam!... Doprovázet mě nemusíš, teď už trefím.
Muž konečně uzamkne dveře a odpochoduje.
To je ale kokot! Ale jestli mě považuje jen za divocha bez mozku a vzdělání může to být pro mě výhoda. Podceňovat soupeře se ještě nikdy nikomu nevyplatilo.
Otočím se a vyrazím udaným směrem. Původní záměr odpočinout si, se rázem změnil. Teď toužím jen do něčeho pořádně praštit a představovat si při tom Ornův obličej. Vztahovačný, podezřívavý a nepřátelský twi'lek musel být v tom, co dělal opravdu klasa, jinak by ho tady Orion netrpěl. Aspoň myslím. Podle pokynu zahnu doprava a odpočítám čtvrté dveře.

[Artas Nostra]

Orionova utajená základna

Dveře tiše zasyčí a otevřou se. Tobě se naskytne pohled na plně vybavenou tělocvičnu. Několik elektronických činek, které můžou měnit svou hmotnost díky elektromagnetu. Poté tu byl běžecký pás, bange a další stroje na posilování nejrůznějšího svalstva. Místnost proto nebyla jednolitá, ale rozdělená do jedné větší a druhé menší části, kovovou přepážkou. Na větší části povrchu stěn byli zrcadla. Celé to působilo jako po nedávné rekonstrukci, ostatně celá základna vypadala, že se postupně rekonstruuje a vylepšuje. Na jednom stroji byl právě Orion svlečený do půl těla (má kraťasy^^) a s těžkým závažím v každé ruce dělal sklapovačky. Stroj tvořila v podstatě sešikmená lavice se zarážkami pro nohy. Takže jako proti váha se využívá samotný uživatel a nehrozí převrhnutí. Nyní se ti poprvé naskytl pohled na jeho svalstvo bez toho, aby jej zakrývala oblečení, nebo zbroj. Každopádně pokračoval ve své sérii dál i po tvém nenadálém vstupu. Když nakonec o pár minut později skončil. Došel si pro lahev vody, kterou měl v rohu místnosti. Z té sna napil a poté část vylil na hlavu a nechal v pramíncích stékat po tváři, šíji, prsním a břišním svalstvu dolů. Mírně se pod náhlou sprškou studené vody oklepal, ale vypadal, že se tím příjemně osvěžil. Nakonec si začal sušit své středně dlouhé, kaštanovo-havraní vlasy ručníkem a během toho na tebe promluvil.
Takže si se studiem konečně sekla jak koukám? No snad ti to k něčemu bylo..
Pousmál se a pokračoval ve vysoušení.

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Za takovou tělocvičnu by se žádné výcvikové středisko nestydělo. Je zde snad vše na co si mohu vzpomenout. Činky, běžecký pás, posilovací věž, rotoped, posilovací lavice, boxovací pytel a další vybavení. Místnost samotná je rozdělena na dvě části. Větší a menší. Stěny z velké části pokrývala zrcadla. Vše vypadalo nově zařízené. Zdá se, že cokoliv co Orion vlastní postupně vyšperkovává.
Já o Orionovi a Orion na stroji...
...a posiluje. Jako při každé jiné činnosti ani teď mi nevěnuje pozornost a plně se soustředí na to, co právě dělá. A já stojím a tiše si ho prohlížím. Zatím jsem neměla příležitost vidět jeho postavu. Vždy ho zakrývalo oblečení nebo zbroj. S každým cvikem se svaly na jeho těle napínaly a uvolňovaly. Krůpěje potu se třpytily a stékaly po vypracovaném těle. Ano, byl to velmi pohledný muž. Uplynulo pár minut a Orion skončil. Odložil závaží, došel si pro láhev vody a osvěžil se způsobem vnitřním i vnějším. Kapky vody stékaly po tváři, krku, hrudi a já si začala připadat trochu nesvá. Naposledy byli naše role obrácené a s mužem to nic nedělalo. O mě se to však říct nedalo. Minimálně jsem se dostala do rozpaků.
Znalostí není nikdy dost. Ale už jsem u toho nemohla vydržet. A potom co jsem potkala TVÉHO přítele se potřebuji nějak vybít. Jak ho můžeš snést? Obávám se, že jakmile se vzdálíš, tak se navzájem zabijeme. Má přítomnost mu je příjemná asi jako kolonoskopie.
Pronesu nevraživě a držím se nedoplňit i pár peprných slov.

[Artas Nostra]

Orionova utajená základna

Když si dosušil vlasy, hodil si ručník za krk. Trochu zatřepal hlavou, aby vlasy uvolnil a mohly nabrat přirozený tvar.
No Orn je.. Prostě Orn a není to moc velký fanda změn, přesněji těch náhlých. Ovšem tyhle jeho ne zrovna příznivé vlastnosti více než vyváží jeho přínos. Navíc vůči mě se nikdy špatně nechoval, takže to musí být něco konkrétně mezi vámi.
Konstatoval nakonec a dal si další lok ze své lahve. Trochu si protáhl krční svaly, protože začali tuhnout po cvičení.
OK, já si půjdu dát horkou sprchu, takže si to tu užij. Máš to tu jen pro sebe.
Pousmál se a mrkl na tebe, klidnými kroky vyrazil ke dveřím. Během toho si tiše něco hvízdal. Počkal než se otevřou dveře a pomalu odkráčel. Z čím dál větší dálky si slyšela doléhat jeho vzdalující se kroky. Nastávali otázky typu, co se to právě teď stalo? Co tím myslel a podobně.

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Mezi námi? Neuvědomuji si, že bych mu něco udělala. Kromě toho, že jsem se tu, tak z nenadání objevila. Možná to je ten důvod.
Zamyslím se nad příčinou.
Třeba mu Orion taky propůjčil svůj kodex. Pravidlo číslo jedna: Nikdy nemůžeš nikomu zcela důvěřovat.
Ať byl důvod twi'lekovi antipatie jakýkoliv, vyřešit jí mohl pouze čas...
...nebo přiložení čepele dýky na krční tepnu a táhnout... Ne, ač je to lákavé, budu se muset spolehnout na čas. Zatím.
Pohroužená do myšlenek jsem ani nezaregistrovala mužův odchod.
Počkej! Kde najdu spr...chy. Doháje! Zas budu muset tipovat.
Orion už je daleko, neslyšel mě.
Prostě to nebudu nijak přehánět. Jen mírné odreagování a pak půjdu.
Mezi řečí si začnu stahovat ocelové prsteny a schovám si je do pouzdra na opasku. Poté odepnu i ten, sundám si vestu, boty a přistoupím k boxovacímu pytli. Místností se začne ozývat pravidelné bušení. Představím si tmavě modro-fialovou tvář, přidám ránu loktem a výkop. Do ran vkládám veškerou agresi, vztek. Cítím, jak mě postupně opouští a já si ten moment začínám užívat. Zopakuji si několik výpadů bojového umění, které mě učila matka. Nyní už cvičím jen pro radost. Kdybych právě teď potkala Orna, možná bych se na něj dokázala i přátelsky usmát. Pokračuji tak ještě několik minut. Dokud se nezačnou objevovat první krůpěje potu. Poté přestanu, posbírám své věci a vyrazím k ubikacím.
Tam bude zaručeně nějaká koupelna.
V pokoji si odložím věci, vezmu čisté oblečení a začnu hledat.

[Artas Nostra]

Orionova utajená základna

Když si dokončila několik základních sérii bojových chvatů. Sebrala si své věci do ruky a rychlými kroky vyrazila k ubikacím. Tam si vše nepotřebné odhodila na postel a vzala pár kusů nového oblečení, jako je spodní prádlo, nějaké tílko a kalhoty. Nakonec ještě ručník. S touhle výbavou si vyrazila na svou expedici do sprch. Vycházela si z konceptu, že sprchy jsou někdy tady na ubikacích a můžeš z toho vyškrtnout tenhle a Ornův pokoj. Takže si začala hezky od začátku, první dveře, malý sklad s různými věcmi pro úklid a párem malých uklízecích droidů. Další dveře, zamčené, stejně tak se to opakovala ještě u dvou dalších dveří. Nakonec si zase u dveří, které byli poprvé zamčeny. Zkusíš to a dveře k tvému překvapení zasyčí a otevřou se. K tobě dolehne teplý a zároveň vlhký vzduch a trocha páry. Navíc slyšíš téct vodu za matnou, skleněnou zástěnou. Občasné mlaskavé zvuky, jak si Orion přejíždí mycím gelem po těle, navíc taková zvláštní, ale příjemná vůně. Zároveň slyšíš, že si stále něco pohvizduje. Ta melodie a rytmus jsou opravdu zvláštní a jako by hluboce povědomé. Je jen na tobě co se rozhodneš udělat, navíc sis vzpomněla, že nemáš sebou na základně žádné mycí potřeby.

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Znovu procházím chodbu a zkouším dveře. Vynechám "svůj" i Ornův pokoj. První dveře skrývají malý prostor s prostředky na úklid a dvěma malými droidy.
Až mě bude chtít Orion potrestat, budu vědět, kde mám hledat hadr a koště.
Pomyslím si a kráčím dál. Uklízení nebyla nikdy má oblíbená činnost. Udělat se to musí, ale rozhodně se při ní nerozplývám blahem. Něco jiného platilo u čištění zbraní a zbroje. Tyto věci jsou vojákova vizitka. Navíc, pokud by vám selhal blaster uprostřed boje mělo by to neblahé následky. Nejprve bolestivé zranění, později i možnou ztrátu života. Stisknu další ovladač.
Cvak...
...a nic. Dveře jsou zamčené. Bezpečně chrání obsah místnosti. Stejné zklamání sklízím i u dvou následujících. Až páté dveře, ty které byli při mém prvním průzkumu zamčené, se začnou otevírat. Pára, teplý vzduch a zvuk tekoucí vody mluví za vše. Jsem na místě. Naneštěstí nejsem sama. K uším mi doléhá hvízdání a známá melodie. Být tam twi'lek okamžitě se otočím a vrátím se později. Ale Orion mě už viděl a já jeho. Navíc se na něj nechci vrhnout a ukázat mu k čemu všemu jsou ústa užitečná. Chci se jen umýt. Svléknu se. Oblečení a ručník odložím na poličku, odhrnu zástěnu a přistoupím k volné sprše. Muže se snažím ze všech sil ignorovat. Otočím kohoutkem a začnu si vychutnávat ten nádherný, osvěžující pocit, když vám teplá voda začne stékat po pokožce. Konečky prstů projedu dlouhé vlasy a rozhlédnu se po nějakém mýdle. Nejbližší a jediné patří Orionovi. Jednou rukou cudně zakryji ňadra a otočím se k němu.
Mohla bych si půjčit mýdlo? Bohužel žádné nemám.

[Artas Nostra]

Orionova utajená základna

Když se vkradeš do sprchy, Oriona to mírně překvapí, ale pokračuje ve své očistě dál. Navíc se na tebe také nedívá. Celkově se chová stejně přirozeně, jako by byl ve sprše jen on sám. Nechává si proud horké vody stékat přímo po páteři a vypadá, že je mu to příjemné. Nakonec se k němu s podivně pokroucenou cudností otočíš a letmo si kryješ ňadra.
Hmm není problém. Pokud ti tedy nevadí, že budeš mít podobnou vůni jako já.
Mírně se pousměje a podá ti svůj mycí gel a šampón v jednom. Mezi tom si spláchne pěnu z čerstvě umytých vlasů.
Jen tak mimochodem. Na Dxunu ženy běžně chodí za muži do sprch?
Pobaveně se usmál a dál pokračoval ve smývání pěny.

[Gwendolin]

Orionova utajená základna

Ať bych udělala cokoliv asi by ho to nijak viditelně nerozhodilo. Na Dxunu po mém představení u řeky vypadal jako mražená makrela. Copak se mu ženy nelíbí? Nebo jen já?
Nevadí. Je to příjemná vůně.
Odpovím a vezmu si od muže sprchový gel. Trochu si odliji na dlaň a vmasíruji ho do vlasů. Bílé bublinky se začnou rychle šířit. Během chvilky mám pěnu úplně všude. Cítím krásnou květinovou vůni a štípání v očích. Nastavím tvář pod tekoucí vodu a jemně si třu víčka. Orionova otázka mi na tváři vykouzlí úsměv.
Ano, bez pochyb jsem nejtroufalejší žena ve vesmíru.
Za každým ne. Jen za těmi pohlednými.
Stojím k němu zády. Pootočím pouze hlavu a zasměju se.
Jen za Ornem bys mě nedostal ani párem bom.