I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Neznámé místo

Otevřel jsi pomalu těžká víčka. Do nosu tě praštil smrdutý puch přirovnatelný k pukavcům. Ležel si v haldě odpadků, vysypaných z protrhaných černých igelitových tašek. Tvoji tvář osvětlovalo tlumené světlo čínských papírových lampionů táhnoucích se podél úzké nesymetricky kamenně dlážděné uličky. Byla noc a tak jsi nerozpoznal příliš záchytných bodů, které by ti mohly napovědět, kde jsi se to ocitnul. Poslední vzpomínka byla tak čistá, jakoby se odehrála před necelou minutou. Padl si na tvrdou podlahu Ostrovětru a upadl do bezvědomí. Tiché hlasy oslovující tvé jméno jakoby z ničeho nic byly na kilometry vzdálené. Vytratily se. Tvé tělo však pociťovalo silnou bolest hlavy.

Cihlové stěny domů přetřené před mnoha lety šedou barvou byly oloupané a poznal si že by se některé mohly při sebemenším úderu sesypat. Tvůj pohled před tím nežli si se zvednul, směřoval k nebi, posetém tisíci hvězdami. Mezi okny byly natažené šnůry s prádlem a dokonce bylo možné zahlédnout zvláštního bílého čtyřnohého tvora s mohutnými tesáky sedícím na parapetu, rozhlížeje se po teritoriu.

Něco tě táhnulo ještě užší ulicí, jež pro jistotu nebyla dlážděna vůbec. Proto se tvé boty zabořovaly do ohromné zakalené louže, jejíž podloží tvořila rozmáčená hlína. Chtěl si zastavit, ale nešlo to. Ani upřeně dopředu zaměřené oči jsi nemohl ovládat. Zmocnil se tě pocit dežaví. Náhle spoutání svalů odvanulo jako mořský vánek. Před tebou se rozprostírala ulice několik metrů široká. Byla silněji osvětlena a obyvatel zde bylo k vidění také mnohem více. Před tebou, naproti tobě z boční uličky, ze tmy vystoupil… Ne to není možné… Byl si to ty, jinak oděný, mladší a s puškou v ruce.
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Prázdnota, Ostrovítr

Kurva, to je ale síla. Jako kdyby si usralo stádo bantů. Taková je má první myšlenka, když se mi slepená víčka odlepí od sebe a škvírami mezi nimi pronikne světlo vycházející z lampionů rozvěšených všude po okolí. A kurva, zakleji sám pro sebe v duchu znovu, když si uvědomím, že ještě před chvílí jsem vlastně byl na palubě své lodi a opravoval nějakou pitomost ve strojovně. A tohle rozhodně jako strojovna nevypadá. Tohle vlastně nevypadá jako nic, co jsem kdy viděl. Tedy alespoň nic, co by se mi aktuálně vybavilo.

Hlasy, které se mi ozývaly v hlavě, utichli a já se tak mohl plně koncentrovat na místo, na kterém jsem se ocitl. Ne, že by to byl nějaký extra pokrok vpřed. Ty hlasy alespoň věděli, jak se jmenuji. Dalo by se říci, že mimo vzpomínek to bylo jediné pojítko k tomu, co sem si naposled pamatoval. Já sám sem rozhodně netušil, jak a proč sem se ocitl v téhle díře.

Rozhlédl jsem se kolem a prvně se podíval na nebe. Bylo temně modré a poseté zářivými hvězdami. Zatraceně, tam někde bych teď měl být. Tam a ne tady. Ať je to „tady“ již kdekoliv.
Baráky okolo vypadaly starodávně a čtyřnohá bestie zase dosti nebezpečně. Naštěstí to nevypadalo, že si mě chce dát k večeři.

A pak se stalo něco zvláštního. Dal jsem se do pohybu. A sakra, ať mě sežere rancorn, jestli to dělám dobrovolně. Nohy se mi bořili do bláta a pohybovali se vpřed, jako kdybych byl nějaký maňásek v představení. To bylo setsakramentsky divné a pravda, dosti nepříjemné. Oči sem měl jako ve svěráku a zírali tupě tam, kam chtěli oni. Já s tím nemohl udělat vůbec nic.

Pocit deja vue v mé mysli zesílil. Následně jsem se ocitl na ulici, ve které byli další lidé, a já se mohl konečně zase hýbat. Ať mě již drželo cokoliv, pustilo mě to z vodítka. To bylo dobré. Tedy ne „dobré“, ale řekněme lepší. Stále tu bylo příliš nezodpovězených otázek a další přibývaly každou sekundou.
Pak jsem spatřil něco, co mě málem přivodilo infarkt. Byl jsem to já. Já o mnoho let mladší. Vybavený puškou a v ohozu, který jsem kdysi dávno nosíval.

Tak jestli tohle nebylo divné, tak už vážně nevím co jiného se za „divné“ dá nazvat. Neměl jsem slov. Mozek přestal pracovat a tělo odmítlo poslouchat. Jako kdybych byl znovu na drátkách v cizí moci. Tentokráte jsme, však věděl, že tomu tak není. Něco ve mně se rozhodl jít blíž. Ujistit se, že to jsem skutečně já, tedy mé mladší já. Nemohl jsem si za všechny bohy vesmíru vzpomenout, kdy jsem tu již byl. Vše mi bylo povědomé. Vše tvořilo jakousi směsici vjemů, která mi něco připomínala. Jako nějaká vzpomínka, kterou máte na krajíčku mysli a prostě si ji nedokážete v tu chvíli vybavit.

Nezbylo než následovat sama sebe a zjistit více. Snad si mozek vzpomene. Snad se stane něco, co to všechno objasní. Protože pokud ne, tak tu asi brzy zešílím. Zatraceně.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Neznámé místo

Chladný vánek přes ulici kutálel smetí ze strany na stranu. Tvůj mladší odraz stále kráčel pevnými kroky kupředu. Zplodina obyvatelstva živořící na tomto místě se před ním rozestupovala, možná z důvodu jasně, již z velké dálky viditelně držené pušky. Před tebou, jež si se doslova sledoval, se utvořená cesta uzavírala. Nikdo se nesnažil zanechávat pohled na ozbrojené postavě, déle než dvě vteřiny. Nikdo si nechtěl přidělávat více starostí, jakoby již neměli svých dost, to by jim tak chybělo, do něčeho nekalého se připlésti. Ten pašerák jež tu měl nejvíce pozornosti, pomalým pohybem natáhl pušku a odjistil ji. Hlaveň namířil před sebe, avšak nebezpečnou hračku držel mírně nad pasem. Pokračovali jste ještě několik dlouhých minut, než se posérii zákrutů a odboček, konečně mladík zastavil. Chvíli nehybně stál, jakoby přemýšlel. Pak, se stala další vůbec nečekaná věc. Rychle stočil pohled na tebe. Mířil ti přímo mezi oči. Spoušť stisknuta nebyla. Hledí na tebe, po chvilce se začne zdát, že oči mhouří skrz tebe. Jako by jsi tu ani nebyl. Muška se vrátila do původního směru. Druhý Cliffeon nejspíš shledal že za ním nic není, nebo to nestojí za povšimnutí. Tvým tělem rázem proletěl slabý výboj. Odraz se v ten moment posunul o celou desítku metrů ulicí dál. A znovu. Mladý Zak si vůbec nelámal hlavu s vyhazovačem, který jej nechtěl vpustit do podniku na nějž upoutávalo mnoho velkých neonových panelů popsaných jazykem Huttů. Pažbou jej udeřil do do hlavy a hlavní poté rozhrnul závěs. Jen co zalezl dovnitř se ozvala hlasitá střelba.
Obrázek


Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“