Stránka 2 z 2

Re: Gnostova MPM "Pavor Nocturnus"

Napsal: 30.6.2013 19:04:14
od Needay
Jak poznat co je dobré? Dobro je relativní pojem. Je jen síla, je pouze na nás jak jí užijeme. Rozdíly mezi mnou a ostatními, jež jsou citlivý na sílu, je ten, že já ji neužívám, ona užívá mě.

Pravé jméno: Notu Vátul
Pracovní jméno: Fredie
Rasa: Lidská
Planeta narození: Coruscant
Místo narození: Chrám Jedi na Coruscantu
Rok narození: 4002 BBY
Věk: 43let
Výška: 175cm
Váha: 55kg
Oči: Zelené
Vlasy: Hnědé, vyholené až na cop
Pleť: Lehce opálená
Tetování: Nemá
Frakce: Řád Jedi
Titul: Strážce Jedi
Podtitul: Stín
Jmění: 1000 Kreditů.
Ovládané jazyky:
-Basic, mateřský jazyk
-Huttesse, plynule
-Sithský jazyk, dokáže porozumět některým slovům či krátkým frázím, díky lovu.
-Rylothean, hovoří jím plynule díky některým Jedi, kteří tento jazyk v chrámě používali.

Životopis:
Jako člen tajné jednotky je jeho minulost značně obezřena tajemstvími. Přístup k složce jeho jména mají jen ti nejvýše postavení členové řádu. O věcech ze své minulosti před jinými nehovoří. Vlastně ani není co moc vědět. Narodil se v řádu. Je jeho rodinou. Otcem a matkou mu byli rytíři, jejichž jména nezná. Možná že okolo nich každý den co je v chrámu nevědomky prochází. Možná že jsou to taky Revanchisté. Od narození byl poučován o té správné straně síly. Principy v něm hluboko zakořenily a tak se okamžitě, jak se naskytla možnost volby budoucnosti, rozhodl stát stínem. Tvrdý výcvik ho učinil fanatickým mužem s pevnou vůlí, kterému nevadí krev na rukách. Hlavně pokud to pomůže úmyslům rady, a dá-li síla za pravdu.

Nedávno, se Notu vrátil, po úspěšně dokončené misi, kdy měl za úkol nalézt infiltrátora, který se potloukal ve spodních patrech Coruscantu. Byl pozván do restaurace svým starým známým Coredem Nassdraelem, s kterým již měl tu čest párkrát spolupracovat. Dlouho se však neviděli, ale věřil mu, byl snad jediným Jedim, ke kterému by se v boji otočil zády, aby mu je mohl krýt. Na schůzce je požádán, zda by se neúčastnil lovu na bývalého rytíře Jedi, který podlehl temné straně síly. "Najdeme-li ho, potřebuji si s ním nejdřív promluvit. Musím znát několik faktů, odpovědi. Stále doufám v tu mizivou šanci, že se k nám navrátí" Notu namítal, že je nemožné ukázat správnou cestu někomu, kdo již propadl temnotě. To si však Cored dost dobře uvědomoval. O to větší šok pro Vátula bylo, když se dozvěděl, že se jedná o Rhaegara. Byl to hodný hoch, znal ho ještě jako younglinga. Po delší výměně názorů a ujasnění si priorit, Notu souhlasil. Ne že by věřil, že se jim to snad může povézt, souhlasil, proto aby mohl galaxii očistit od dalšího zla. Když už se ocitnou tváří v tvář Rhaegarovy doufá že Cored dokáže potlačit své emoce a neohrozí výsledek mise. Rada prvního vědomí samozřejmě nesouhlasila. Dodnes netuším, jak to můj přítel učinil, ale druhý den od zrušení příprav akce za Notem přišel a řekl mu, že mají zelenou. Do rukou dostali seznam několika podobných padlých, kterých je třeba se zbavit. Na konci seznamu byl Rhaegar. Po několika měsících pátrání dostali konečně žhavou stopu. Této planetě všichni přezdívají smrt, tyto lokace jsou těmhle zrádcům podobné. Dost temné místo i na dva stíny.

Povaha:
Zamlklý, fanatický, odhodlaný, a kreativní. Mezi stíny velice uznávaný válečník. Těch ostatních pár bytostí, jenž ví, co v řádu dělá, ho nazývají vrahem. Říkají, že to co stíny dělají je špatné, a vede k temné straně síly. Vlastně mají tak nějak pravdu. Se špatnými sny se Notu už naučil žít ale obličeje těch, které zabil, se mu stále vrací. Přehrává se mu to neustále dokola, jak zmrzačený uctívač sithského kultu leží v kaluži krve, zmrzačený s useknutýma rukama, brečí, řve o odpuštění. Stále si pamatuje, jak nad tím chudákem pronesl „Na odpuštění je pozdě, když už ses rozhodl sejít z cesty, tak to udělej alespoň hrdě se vztyčenou bradou!“ pak zažehl čepel svého meče a jedním sekem ho připravil o hlavu. Ve tváři mrtvému nešťastníkovy zůstal vyděšený výraz. Nad každým mrtvým tělem po té pronese: „Odpočívej v pokoji, tvá duše teď splyne se silou a nechá tak vzniknout novému životu“ Na svém kontu má již nespočet mrtvých.

Vzhled:
Středně vysoký opravdu hubený muž. Má široká ramena. Obličej zdobí výrazné lícní kosti. Rty jsou úzké. Od brady přes značnou část krku se mu táhne zjizvená kůže, zapříčiněná spálením, nosívá přes ni šátek.

Oděv:
Normálně nosí v chrámu oděv Stínů( asi tento http://www.imagehosting.cz/images/dodatek.png )
Plus Keramická maska.
Případně dle udělené mise.

Zbraně:
U levého boku má zavěšenou pochvu ze speciální železné slitiny imunní vůči poškození čepelí světelného meče., je délky asi 40 centimetrů. Zavěšena je bavlno-lýkovým béžovým provázkem. Do této pochvy je zastrčena do pěti centimetrů rukojeť světelného meče. Před tasením je zbraň zažehnuta a následně vysunuta. Čepel meče má žlutou barvu a střední délku. Rukojeť je uzpůsobena pro držení dvěma rukama. Jako taková záštita je použit řetěz. (viz obr.)
Dále vlastní oboustranný světelný meč se stejnou barvou jako je ten první. Nosívá ho především v chrámu, nebo ho má ve své brašně. Je to zbraň, kterou sestavil, po přidání se k Jedi stínům. Mimo jiné má v každé své tunice zevnitř zhotovenou kapsičku, ve které je schovaný duralový vyvážený nůž, vhodný na vrh. Má délku čtrnácti centimetrů.
( http://www.imagehosting.cz/images/jedilights.jpg )

Styl boje se světelným mečem: Hlavním stylem je Ataru, dále používá Djem so.

Jiné vybavení:
Komunikátor v operovaný do jeho pravé dlaně. V ukazováčku na stejné ruce má pod kůží malé sluchátko. Ve své brašně má dále kotevní hák, plynovou masku dýchací přístroj podobný tužce, dalekohled. Nosívá sebou též detonátor, kterým se vyhodí do vzduchu, v případě kdy by hrozilo zadržení. Na opasku má několik malých kapes a jeden váček, u ledvin má velkou kapsu. Přes rameno mívá brašnu, bývá v ní jídlo, datapady, mapy, oboustranný meč atd.

Schopnosti:
Základní manipulace se střelnými zbraněmi, Kradmost, Rychlý běh, Dobré reflexy, Houževnatost, stopař, Dobré znalosti přežití v přírodě, První pomoc, pokročilá manipulace se sečnými zbraněmi a bodnými, pokročilá manipulace se světelnými meči, bojové umění na blízko (Sestávající především z úchopů, páky, lámání vazu, vypíchnutí očí prsty atd.)

Schopnosti v síle (základní):
-Zneviditelnění (Force Cloak)
-Zamaskování (Force Concealment)
-Cítění Síly (Force Sense)
-Telekineze (Telekinesis)
-Skok (Force Jump)
-Přitažení (Force Pull)
-Odhození (Force Push)
Schopnosti v síle (univerzální):
-Porozumění řeči (Comprehend Speech)
-Dopplegänger (Dopplegänger)
-Tělo Síly (Force Body)
-Odrážení (Force Deflection)
-Proklouznutí (Force Flash)
-Odříznutí Síly (Sever Force)
-Tapas (Tapas)
Schopnosti v síle (světlá strana):
-Bojová předvídavost (Battle Precognition)
-Crucitorn (Crucitorn)
-Stěna Světla (Wall of Light)
-Ovlivnění (Mind Trick)
-Přesvědčení (Force Persuasion)
-Osvěžení (Revitalize)
Schopnosti v síle (temná strana): pozn. Používáno ve prospěch světlé strany
-Krádež vědomostí (Drain Knowledge)
Schopnosti v síle (bojové, kombinace se světelným mečem):
-Vržení (Hození) Meče (Saber Throw)
Made by
Needay (SychArt)
©


Re: Gnostova MPM "Pavor Nocturnus"

Napsal: 30.6.2013 19:06:24
od Elinor Rahl
Jméno: Rhaegar Tainer

Titul: bývalý rytíř Jedi (Jedi Shadow)

Rasa: člověk

Rok narození: 3989 BBY

Planeta narození: Alderaan

Životopis:

Začátky nemá moc smysl řešit. V řádu se ocitl již v útlém dětství a prošel si běžnou younglingovskou výchovou. Velmi nadaný, s neochvějným spojením se Silou, s černobílým viděním světa, bez skrytých časovaných bomb v minulosti, s omezenou schopností do hloubky prožívat emoce. Ideální materiál pro výcvik Stína. Nebo... ne tak docela?
Padawanský výcvik zvládl Rhaegar bez potíží a v necelých devatenácti složil rytířské zkoušky. Suverénně, asi jako když čepel světelného meče prochází máslem.

Postupně se začínaly objevovat náznaky potenciálních budoucích problémů. Svou roli hrálo to, že to Rhaegarův mistr v programování svěřence lehce přehnal. V kombinaci s tím, že Rhaegar byl až příliš dobrý... a v jednu chvíli toho bylo na něj tolik, že začal přemýšlet. Způsobem, jaký smysl mají věci, co dělá. V galaxii viděl spoustu opravdu ošklivých věcí. Jen minimum souviselo s temnou stranou, s jejími artefakty. „Specializace“ se postupně přesunula na lov, na cílené likvidování různých sithských či jenom temnou stranu následujících kultů.
Tahle změna mohla zneklidnit mnohé. Nezneklidnila, protože nikdo nic nechtěl vidět. Nikdo nechtěl čelit otázkám, které by logicky přišly. A Rhaegar je ani nechtěl pokládat. Likvidování temných kultů dělalo z galaxie lepší a bezpečnější místo. S tím se dalo žít víc než dobře.

Co zbyde, když odložím meč? - Idealista. A stroj na zabíjení.

Válka si ho našla tak nějak bez jeho vlastního přičinění. V průběhu „pokojné likvidace uctívačů sithských duchů“ se ocitl na světě pod intenzivním mandalorianským útokem. Zjištění, že existuje něco, co zabíjí, zmrzačuje a ničí mnohem efektivněji než sithské kulty, byl pro Rhaegara šok.
Na něco podobného nebyl Rhaegar připravený a byla to pro něj lekce. Lekce, že v době, kdy se dějí podobné věci, nemá smysl řešit následky minulosti. Že je nutné se zvednout a vybojovat budoucnost, kde se nic podobného dít nebude.

Rozhodnutí jít do války nakonec bolelo víc, než čekal.
Nešlo jen o drastičtější výměnu názorů s Radou, při které mu asi poprvé v životě skutečně ulítly nervy. Mnohem horší bylo spálení všech mostů. Stát se prakticky přes noc z respektovaného spolubojovníka zrádcem... zraňuje. Ale bylo to potřeba. Pro lepší, bezpečnější svět.

Někdy musíme zvolit tmu, abychom zachránili světlo.

Stejně tak bylo potřeba... to ostatní. Během války se Rhaegar účastnil (a spoluorganizoval) množství black ops akcí. Řada byla za lajnou stejně nebo snad ještě víc, než když se člověk objektivně zamyslí nad jeho likvidacemi sithských kultů. Rhaegar stál proti nepřátelům Republiky se stejnou nesmiřitelností, jako proti stoupencům temné strany. Jenže vesmír kolem něj dávno přestal být černobílým. Vlastně se z něj stala sakra šikmá plocha směřující k temnějším stránkám.
Co bylo na tom všem nejhorší, Rhaegar si to začal uvědomovat. Možná i dřív, než mohlo být pozdě. Ale až do Malachoru nebyl v situaci, kdy to vše nespadalo pod „menší zlo“.
A po Malachoru... po Malachoru už nemělo smysl podobné věci řešit.

Závěrečná bitva Mandalorianských válek nejen v Rhaegarově případě dorazila, co předchozí tažení úspěšně začala. Ocitl se díky ní v situaci, kdy mu ani nezbývalo, než odejít do neznámých oblastí.

Do hajzlu. Tohle jsme nechtěli. Nikdo z nás.

Neznámé oblasti znamenaly... problém. Přestože Rhaegar věřil Revanovi a považoval jeho vizi za správnou, byly tu další věci. Až příliš ostře se rýsující hrozba z neznámých oblastí. Podivná spojenectví. Změny, které Malachor přinesl mezi Revanchisty. Mnoha z nich náhle nešlo o menší zlo, ale o vlastní prospěch. Ze zachránců – a dost možná i jediné hráze, která dělila galaxii od pádu do skutečné temnoty – se stávalo něco zcela jiného.
A pak tu byla Smrt. Divoká karta, která mohla přinést další chaos. Nebylo nad čím váhat.
Pár indicií stačilo k nasměrování Stínů. A k misi, jejíž přežití Rhaegar nepovažoval za prioritu.

Světelný meč: vzhledem k válce přešel na dva jednočepelové, které se dají spojit dohromady
Jistější se nicméně cítí buď s jedním jednočepelovým, nebo se dvěma jednočepelovými. Přece jen, v jeho akcích za války na „klasický stínovský meč“ nebyly zrovna ideální podmínky.

Barva čepele: žlutá

Styl boje: niman mixnutý s ataru

základní vybavení:
poměrně slušná zásoba pyrotechniky, blasterová pistole s dostatkem náhradních zásobníků, vojenský nůž, datapad, železné zásoby pro přežití v divočině, dalekohled... a, pochopitelně, světelný meč

Schopnosti: 
Kdyby Rhaegar zůstal v Řádu, už by byl pravděpodobně se vším, co má za sebou jako Stín, mistrem. Takže úroveň schopností tomu odpovídá. Pokud jde o temnou/světlou stranu, Rhaegar si standardně drží úroveň „jsem mezi tím“ - což začalo, ještě když byl Stínem.
- veškeré související se zamaskováním přítomnosti v Síle a s maskováním se – v extrémní podobě
- psychické ovlivňování - „začíná to ovlivněním a končí kontrolou mysli“
- rozvoj a zlepšení bojových dovedností – zejména Silové vylepšení
- paprsek
- morichro
- krádež vědomostí
- světlo Síly a stěna světla
- projekce
- absorbce

Krom silových pak skvělé zacházení se sečnými a střelnými zbraněmi, hloubková znalost pyrotechniky, schopnost přežít v divočině, první pomoc, kradmost.

Poznámky:

Vzhled: 
Asi středně vysoký, krátké, věčně rozcuchané, tmavě hnědé vlasy, zelené oči – vlastně až na ně je jeho tvář dokonale nevýrazná, nic, co by si kdo zapamatoval na první pohled a nepříliš udržované strniště dojem zrovna nezlepšuje. Většinou nosí jednoduché, praktické oblečení v tmavých barvách – ne protože temná strana, ale protože určité odstíny černé (kde je smíchaná s dalšími barevnými podtóny, ne čistě černá) jsou praktické, není na nich vidět špína a krev.

Povaha:
Idealista.
Přemýšlivý? - Rozhodně. Ke spoustě rozhodnutí a problémům by nedošlo, kdyby Rhaegar jenom poslouchal rozkazy a bral je jako dostatečný důvod „proč“.
Nekompromisní? - Samozřejmě. Dělal a dělá věci, které považoval za správné. Proti všem okolnostem, v poslední fázi třeba i proti vůli Rady.
Nedá se říct, že by se Rhaegar někdy vzdal toho „být Stínem“. Je to v něm až příliš zažrané. Válka jej donutila pouze přemýšlet, koho a jak chrání. Proč. Samozřejmě, že si myslí, že temnota je špatná a je nutné ji zničit. A samozřejmě si uvědomuje, že je aspoň jednou nohou na temné straně. Ale válka mu zároveň poskytla trochu jiný vhled do toho, kde se táhne či netáhne linie „temnoty“.
V konečném důsledku je to i to, co jej přivedlo na Smrt a přimělo přihrát Stínům informace, kde se právě nachází.

Re: Gnostova MPM "Pavor Nocturnus"

Napsal: 01.7.2013 18:30:33
od Merthor
Jméno: Cored Nassdrel

Pracovní přezdívka: Dorsten

Titul: Mistr Jedi ( jako rytíř Strážce Jedi)

Zaměření: Stín

Rasa: Člověk

Rok narození: 4007 BBY(48 let)

Planeta narození: Coruscant

Životopis postavy: Sílu zdědil Cored po svém otci, ale od počátku bylo téměř úplně jasné, že stín svého otce nechá daleko za sebou. Jeho otec se totiž měl stát rytířem Jedi, jenomže patřil k jedněm z mála těch, kterým se nepovadlo složit zkoušky. Pracoval tedy v chrámu i když zůstal Jediem pouze v omezeném slova smyslu. Jednu výhodu to ale přece jen mělo. Cored tak od začátku vyrůstal v prostředí silně ovlivněném Jedii a jejich myšlením.
Malý youngling a později mladý padawan Cored mohl směřovat téměř jakýmkoliv směrem. Kdyby si sám mohl vybrat, kdo ví jestli by se třeba nestal ochráncem Jedi. Bojovat uměl opravdu dobře a velice se zajímal o jiné kombinace zbraní, než byl pouze jednočepelový světelný meč. Díky jeho loajalitě a také snad pro jeho názory, ovlivněné zřejmě právě jeho rychlými začátky, si ho vybral rytíř Jedi, který patřil mezi stíny a tak se nakonec i Cored stal stínem. Cored šel ve svých znalostech a dovednostech nahoru běžným tempem, nijak zázračně, ale protože měl dobrého mistra naučil se toho již v padawanských letech poměrně hodně. Jako rytíř Jedi také nelenil a to vedlo k dalším zlepšením. Mohl se učit další a další věci a zdokonaloval se v tom, v čem až zas tak nevynikal. Když si pak vybral svého prvního padawana, měl mu již skutečně co předat a také to činil s největší svědomitostí. Mezi tím samozřejmě plnil celou řadu různých úkolů, ne zcela jednotného charakteru, všechny ale byly zaměřeny na boj ve jménu síly, takže ty nejdůležitější zpravidla spadaly do jeho specializace. Zakládal si také na tom, že i když stínové měli někdy jiné hranice, než jiní Jediové, on ty svoje nepřekročil víc, než bylo nutné.
Coredův padawan, Rhaegar Tainer, jenž ho doprovázel na mnoha z jeho cest byl opravdu dobrý. Tak dobrý, že si snad Cored nemohl lepšího přát. Jenomže padawani se nakonec ukázali tím jediným, na co měl Cored opravdu smůlu. Rhaegar zmizel kdesi ve válce, bez poděkování, bez omluvy a celkem stejně neslavně to dopadlo i s jeho dalším nadaným žákem, o němž ale Cored dobře věděl, že padl aniž mu Cored mohl nějak pomoci. Nestihl ani dokončit svůj výcvik.
Celá tahle válka byla vlastně docela prašivá věc. Jakou cenu v ní musel řád zaplatit. Tolik zrad, tolik Jediů, kteří mohli zůstat věrní radě….. tolik scén, hádek, rozepří, tolik nepřátelství. A Rhaegar? Kdyby to neviděl na vlastní oči, v životě by tomu Cored neuvěřil. Ledová sprcha a zklamání pro mistra který v to co dělal a co Rhaegara učil bezmezně věřil. To co tehdy zaznělo se nedalo nijak sloučit s filozofií, jenž Cored a samožejmě zdaleka ne sám. zastával. Rhaegar byl zrádce….. stejný zrádce, jako mnozí další. On nejlepší z žáků, které znal. ……
Postupem času si Cored v řádu získal poměrně velkou vážnost a za své zásluhy byl posléze povýšen do hodnosti mistra.

Barva čepele: obě žluté

Světelný meč: dva jednočeplelové meče, celkem klasické konstrukce, častěji používá oba, ale je silný i v boji s jedním.

Styl boje se světelným mečem: Ataru, k jiné formě sahá jen velmi málo, ale pokud to situace vyžaduje, sáhne občas k obranným prvkům založeným spíše na Soresu.

Schopnosti v síle: všechny základní schopnosti ovládá velice dobře i pokročilých formách, jako je levitace a další schopnosti související z kinetikou. Opravdu dobře ovládá zamaskování Dále ovládá v základech větší část pokročilých dovedností, z nichž jsou nejlepší
předvídavost
absorpce
silové vylepšení
forcebrariéra
léčení vlastních zranění

Vzhled, poznámky: K Coredově postavě se toho mnoho říct nedá. Mezi lidmi mnoho nevyčnívá do žádného extrému. Rozhodně není žádný parametr, který by zatlačoval ty ostatní zcela do pozadí. Coredova postava je vyvážená, dobře trénovaná a na svůj věk stále ve výborné fyzické kondici, kterou si Cored i v době mimo mise udržuje pravidelným cvičením a tréninkem.
Černé vlasy, které nejsou zcela krátké, ale dřív bývali určitě delší jsou stále husté, místy se však již objeví drobná šedina. Na zčásti odhaleném čele jsou vidět dvě drobné vrásky, otázkou je, jestli ale jsou pouze následkem stárnutí. Čelo zakončuje klenuté obočí, pod nímž se nachází pátravé zelené oči. Jeho obličej není nijak zvlášť pomačkaný, že ale Cored není žádný nerozvážný mladíček je vidět na první pohled. Tvář pokrývá pečlivě udržované strniště.
Nosí celkem klasický oděv, tedy vzhledem k příslušnosti k řádu, skupině, v níž se uvnitř řádu pohybuje a své specializaci. V lemu rukávu má schované dvě jedové kapsle.
Povahově je Cored klidný a při troše nadsazení až lehce hloubavý, pokud se týče běžného chování, pokud ale hájí to co je mu posvátné je zpravidla nekompromisní i když při tom neprojevuje mnoho emocí. Ty se u něj projevují pouze ve velmi výjimečných ojedinělých případech. Jen velice málo věcí ho dokáže vyvést z rovnováhy a z klidné rozvážnosti.

Re: Gnostova MPM "Pavor Nocturnus"

Napsal: 05.7.2013 18:33:23
od Reamax
Jméno: Sorath Reese

Titul: Sith

Rasa: Zelosian

Datum narození: Někdy kolem 3985 BBY

Planeta narození: Zelos II

Životopis:

Mír je lež, existuje pouze vášeň.


Vysvobozen z krutého údělu bezvýznamnosti, vychován a vycvičen na akademii k dokonalosti. K pevnému a solidnímu obrazu pravého Sitha, jenž pochopil...

Skrze vášeň získám sílu.


Pochopil pravou podstatu věcí, pochopil co to znamená býti Sithem. Zkraje byl terčem posměchu a šikany ze strany jeho vrstevníků a protivníků na akademii, jenže dokázal se z toho vymanit. Přestože čelil četným posměškům a cíleným zlomyslnostem, zpravidla mířené na jeho neschopnost vidět ve tmě, obrnil se a objevil pravou a nespoutanou vášeň. A právě vášeň se stala spouštěcím motorem, díky níž začal jednat jinak, jako by pokaždé viděl něco, co ostatní vidět nedokáží, načež začal využívat svých slabin a přeměnil je ve své přednosti.

Skrze sílu získám moc.



Moc. Ošemetná, leč tolik chtěná věc. Paradoxem jest, že většina jedinců nedokáže rozeznat rozdíl mezi vládnutím a skutečnou mocí. Já nejsem jedním z nich. Jakmile jakákoli inteligentní bytost dokáže rozpoznat tuto základní skutečnost, už jen tím získává určitou kontrolu. V pozdější části mého děství jsem dosáhl bodu, kdy si žádný z mých vrstevníků nedovolil jít proti mně. Můj výcvik pokračoval a dosahoval jsem nadprůměrných výsledků, ale hlavně jsem rozšiřoval svůj vliv.

Skrze moc dosáhnu vítězství.


Vítězství chápu jako vítaný, nicméně nikoli nutně nezbytný prostředek potřebný k získání či udržení skutečné moci. Jádro moci leží jinde, třebaže vítězství je taktéž svým způsobem důležité. Za mé nejpodstatnější vítězství považuju získání nadvlády nad svým osudem a likvidaci příliš zjevných a očekávaných slabin. Vypořádal jsem se s každým, kdo mi v minulosti nějakým způsobem zkřížil cestu a chtěl zneužít mé tehdejší slabosti. Z každé takové situace jsem se ponaučil a tím se zocelil, zatímco jsem spřádal důkladnou pomstu. Nic nepotěší tolik, jako když vidíte zemřít svou rukou tyrana z minulosti se zjevným strachem v jeho bezcenných očích...

Skrze vítězství jsou mé řetězy přetrhány.


Přestože jsem vždycky uvažoval nad tím, že v této části by místo vítězství měla figurovat moc, nikdy bych si nedovolil znehodnotit Sithský kodex a proto jsem si své myšlenky nechal pro sebe a více to nerozebíral. V konečném důsledku na tom stejně nezáleží, vítězství a moc jsou pevně spojeny a zatímco moc bez vítězství možná je, vítězství bez moci neexistuje.

Síla mě vysvobodí.


Už je to poměrně dlouhá doba, co jsem dokončil výcvik a ponořil se hlouběji k porozumění temné strany Síly. Můj dlouhodobý a hlavní cíl je tuhle formu Síly pevně uchopit a následně plně ovládnout. Všechno ostatní není tak relevantní. Znával jsem mnoho skvělých šermířů, jimž bych se býval v pravém souboji nevyrovnal. Jenže síla je dle mého názoru daleko mocnější nástroj. Své protivníky nezabíjím jednoho po druhém v první linii, to nikoli. Porozumněl jsem totiž tomu, že mnohem účinnější metodou je systematická likvidace, ať už pomocí triků, lstí, jedů nebo Síly. Na tom nezáleží – všichni ti, kteří se snaží státi hrdinou, jsou blázni. Mě zajímá pouze moc, jež je úzce spjata se Silou a je mi jedno, jakým způsobem té moci dosáhnu. Tudíž zákeřnost je má divoká karta.

Trpělivost může být zbraní, pokud víš jak ji správně využít.


Nyní trpělivě pátrám po každé zmínce o nějakém amuletu či talismanu, po jehož užívání bych ještě zesílil a přiblížil se tolik vytouženému zdokonalení v sithské magii. Jsem přesvědčen o tom, že právě zde pramení ohromný zdroj moci, která čeká pouze na něčí uchopení...

Světelný meč: jednočepelový světelný meč s klasickou konstrukcí; žádné přebytečné vymoženosti na tomto meči nenajdete

Barva čepele: červená

Styl boje: Niman v časté kombinaci s dun möch.

Schopnosti v Síle:
Jelikož k plnému porozumění Síly se musí postupovat obezřetně a od úplných základů, tak vesměs všechny základní schopnosti temné strany Síly ovládám. Ti méně ambiciózní jedinci si s něčím takovým obvykle postačí, ovšem já mířím daleko výše. Již několik let se snažím vniknout do tajů sithské alchymii a dokonce i sithské magie, v níž jsem objevil vše o čem se mi kdy zdálo. Jinak se soustředím spíše na manipulativní schopnosti.

Vzhled, poznámky: Vysoký zhruba 1,75m, průměrné postavy, zelené oči, nevidí ve tmě, nosí černou róbu s černou kápí, z níž svítí pouze zelené oči.

Charakteristika: manipulátor nejvyššího kalibru, zákeřný, lstivý, možná až posedlý mocí
(start na Korribanu)