Star Wars - Sága Linxů, příběh šestnáctý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, příběh šestnáctý

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda šestnáctá - Láska v řádu
Jordi si překontroluje svoje roucho, které si nechal nedávno vyprat a spokojený s jeho čistotou a stavem zamíří do tréninkové místnosti. Bylo sice poněkud nezvyklé trénovat v takto pozdní dobu, ale náplň posledních dnů jemu, ani padawance, které s tréninkem pomáhal nedávala jinou možnost. Enkláva byla prakticky zahalena do tmy, místy svítili jenom slabá světla na chodbách a otevřené prostory skrápěl svit měsíčních paprsků. Přesto však Jordi přesně věděl kudy jít k od centra enklávy trochu vzdálenější tréninkové hale, do níž měl kdykoliv přístup nehledě na čas. Také tam byl klid a byl si jistý, že nebude nikým rušen, takže trénink bude probíhat v těch nejlepších podmínkách. Otevřel dveře do potemnělé tréninkové haly, kde svítila pouze dvě světla ze čtyř. Jordi zklamaně vydechl, že údržbář enklávy ještě nereagoval na jeho žádost o opravu, čímž stavěl jeho dnešní trénink do šerého prostředí.
"Tess, budeš se v mém stínu schovávat dlouho, nebo už konečně něco řekneš ?" podotkne Jordi k padawance, která nebyla o mnoho mladší než on, dle standartního galaktického kalendáře je dělili pouze tři roky. Jenže tyto tři roky už byl také Jordi rytířem Jedi a prošel mnoha různými misemi.
"Jednou tě dostanu a ty to moc dobře víš." brání svoji hrdost Tess, ale přesto se vesele usmívá a Jordi přemýšlí jestli svoji dětskost jenom hraje, nebo z toho ještě nestihla vyrůst.
"Jo, jo, až budu starý a budu se belhat o holi. Ale přejděme rovnou k tréninku, kde jsme skončili minule ?" mávne Jordi ledabyle rukou, aby druhou naznačil pohyb, jenž doprovázelo zavření dveří pomocí Síly. Tess ze sebe schodila plášť a došla pod jedno ze dvou funkčních světel, takže ji Jordi mohl dobře vidět. Nepotřeboval to, protože si její vzhled pamatoval moc dobře, kratší bílé vlasy, které měla vždycky pocuchané, menší ladný obličej s roztomilým malým nosem a hlavně pohled jejích stříbrných očí, tak typický pro všechny, kteří pochází z rasy Echani, za jíž hrdou představitelku se Tess považovala.
"Říkal jsi něco o obraně, ale moc si z toho nepamatuju. Ale dneska ti ukážu, co to znamená mít proti sobě skutečného echanijského bojovníka." pronese hrdě Tess, uchopí svůj světelný meč, aby nažloutlé světlo bylo narušeno fialovou září její čepele.
"Pýcha je jedním z největších nepřátel rytířů Jedi, hned po aroganci a agresivitě. Ale když chceš trvat na tom, že nejlepší obranou je útok, tak prosím." podotkne stroze Jordi, odhodí svůj plášť a v ruce se objeví jeho elegantní stříbrná rukojeť světelného meče, kterou právem považoval za svoji chloubu. Desítky hodin věnovaných údržbě, úpravám, vylaďování a dalším detailům se zůročilo v světelný meč, který reaguje na jeho jakýkoliv pohyb, čímž přesně kopíruje stav jeho mysli.
"Jedinej, kdo se vytahuje, jsi ty s tvým titulem rytíře Jedi, připrav se na svoji porážku, Jordíku." pronese vyburcovaně Tess a vrhne se přímo proti Jordimu dravým Sai, jenže Jordi si dovolí elegantní úsměv a rychlým úkrokem se bez potíží vyhne zběsilému útoku Tess.
"Základem obrany jsou jednoduché úhybné manévry, předvídání soupeřova pohybu a následné zvolení vhodné úkroku, úklonu, takže se kompletně vyhneš útoku a na rozdíl od soupeře nevydáš tolika energie." okomentuje svůj úkrok Jordi s úsměvem a úmyslně tak vyburcuje Tess k ještě větší snaze.
Tess se rozhodne odpovědět činem a provede manévr Jung, doufajíc ve využítí své pozice, kdy se octla k Jordimu zády. Ten však opakoval podobný manévr, tentokrát se však zaklonil vzad, takže světelný meč Tess prosvištěl jenom několik centimetrů na jeho hrudníkem. Další úder Tess už zastavila Jordiho stříbrná čepel. Čepele obou mečů se tedy střetly a trochu zasršely, jak byly do sebe zaklíněné. K dalšímu kroku se tentokrát odhodlal Jordi, když svým mečem zvedl ten Tessin a ramenem šťouchnul do Tess, takže ji od sebe trochu odsunul.
"Jedinou obranou není světelný meč, ale i tvé tělo, stačí si vynutit vhodnou situaci, či si na ni počkat. Soupeře to většinou rozhodí víc, než když jeho údery blokuješ světelným mečem." podotkne znova nahlas Jordi, ale Tess se k jeho překvapení škodolibě pousměje. Následuje její rychlý a prudký výpad, který zasáhne Jordiho roucho u pravého boku, takže jej kus spálí. Jordi se zašklebí, protože tahle róba patřila k jeho oblíbenějším, nedbaje na to, že většina vypadala stejně. Ale tuhle měl na sobě, když byl poprvé nazván Jedim, když splnil svou první misi a při několika dalších příležitostech. Rozhodl se tento drzý výpad nenechat jen tak a lehce šťouchnul Silou do Tess, aby rychlým sekem rozřízl jejich roucho u pravého stehna. Díky svým zkušenostem zasáhl jen její roucho a Tess tím byla perfektně zaskočena.
"Ale prudký přechod do protiútoku má taky svou nezměrnou hodnotu." podotkne s úsměvem Jordi a gestem ruky vybídne, aby Tess pokračovala ve svých útocích. Neváhala a spustila sérii úderů, které vedla střídavě zleva, zprava, shora i zdola,různou kombinací těchto směrů, aby její poslední úder byl opět bodnutím. I tentokrát Jordiho minula, ale zasáhla jeho róbu přesně na opačné straně než předtím. Jordiho následující odplata byla opět rychlá a zasáhla Tessinu pravou nohavici, tentokráte však z vnitřní strany, následkem čehož se pravá dlouhá nohavice proměnila v nohavici šortek. Tess si náhle vzpoměla na jednu z frází, které před chvilkou Jordi řekl a úmyslně si světelným mečem odřízla i druhou nohavici, takže ze svých dlouhých volných kalhot, udělala šortky a vystavila tak Jordimu na odiv své štíhlé a dlouhé nohy. Ten se jenom pousmál a pokrčil rameny, když musel vykrýt další útok, kterým bylo opět bodnutí, tentokrát na úroveň ramen a opět to skončilo jenom poškozením částí Jordiho róby. Jordi si díru prohlédl a vrhl svůj zlý pohled směrem k Tess, která už znovu útočila, ale tentokrát na jeho druhé rameno. Cítil, jak se ponořila do Síly a do svých útoků bodnutím, tak netypické strategie boje, dávala vše, co mohla. Rozhodl se pouze ustupovat a uhýbat, takže jeho horní část roucha získávala jeden zásah za druhým a postupně se měnila pouze v cár hadru. Poslední útok, který, završila sled sérii bodnutí, byl už běžným horizontálním seknutím, kterým dokončila Tess svou práci, načež se Jordhio horní roucho, respektive cáry hadrů, které z něj zbyli rozpadlo na kousky a dopadlo na zem. Při pohledu na jeho hruď netušila, že je Jordi tak slušně propracovaný, i když neměl výrazně objemné svaly, tak byli pevné a pružné.
"Tak co teď ? Přiznáš, že jsem tě porazila ?" pronesla sebevědomě Tess, ale Jordi jí slovně neodpověděl, troufale se usmál, připravil se do postoje pro Ataru a nechal se plně prostoupit Silou. Už ho takhle jednou viděla při tréninkovém souboji s mistrem Tokare, ten však byl na jiné úrovni než ona. Přesto jí projela vlna vzrušení, především, když postřehla Jordiho soustředění. To však netrvalo dlouho, protože Jordi rozpoutal svůj koncert, kdy jako skutečný virtuos v tónině Ataru vedl svou stříbrnou čepel kupředu. Bleskově se vymrštil proti Tess, která se jen zmohla na nastavení svého meče kolmo před sebe a poté jej intuitivně kladla do stran, nad sebe, vedle sebe, do všech možných pozic, aby se občas setkala s odporem Jordiho čepele. Ten jí nyní přišel jako stín, který se pohyboval nečekanou rychlostí všude okolo ní a čepel jeho světelného meče přešla v jeden souvislý a táhlý pruh stříbrného světla, který ji plně obklopoval. Sahala po Síle, napínala své smysly a snažila si pomoci i echanijskými bojovými technikami, aby nakonec dosáhla jediného, a to že se jejich čepele zkřížili a Jordi stál přímo naproti ní. Zhluboka vydechoval a jeho mužnou hruď pokrývali kapičky potu, ale přesto se vítězně pousmál, když se začala projevovat práce jeho skvostné techniky se světelným mečem. Jeden po druhým, začali odpadat kousky Tessina oděvu a postupně se tak odkrývaly ladné křivky jejího mladého těla. Po několika vteřinách tam naproti sobě stáli, Jordi polonahý a Tess pouze ve svém spodním úboru, který Jordi nechal doposud netknutý. Oba unaveně vydechovali a místností se vanulo aroma pyžma. Oba proti sobě hleděli a těkali očima po sobě navzájem, to vše v doprovodu jejich hučících světelných mečů, jež propůjčovali scéně stříbrněfialovou barvu. Tess odklonila jejich čepele bokem a přitiskla se svými ňadry na Jordiho hruď, aby si hlavu položila na jeho rameno.
«Tohle by se nemělo dít, je to proti pravidlům řádu ...» problesklo Jordimu hlavou, ale nic neřekl a ani se nijak nepohnul, cítil něco, s čím se ještě nikdy nesetkal. Přestože už se stihl značně vydýchat, tak mu srdce prudce bušilo a projela jím vlna vzrušení. Nic takového ještě nikdy necítil, natáhl se po Síle, aby zkusil najít nějakou odpověď, ale pocítil jen tichý souhlas. Ale to mu stačilo, věděl, že z toho, co udělá nemůže vzejít nic z Temné Strany a odhodil veškeré své obavy a nechal se unášet přirozenou intuicí, takže lehce uchopil Tessinu hlavu a políbil ji. Vášnivě opětovala jeho polibek a ještě více se k němu přitiskla, takže cítila hřejivé teplo jeho těla a to ji nutilo tisknout se k němu ještě víc. Jejich ústa se oddělili a Jordiho vlkhé a teplé rty začínali zasypávat polibky Tessin krk. Hladina jejího vzrušení se nadále stupňovala a z hlavy se jí vytratily jakékoliv obavy, jakékoliv zákazy či nařízení rady. Teď tu byla jenom ona a Jordi, rytíř chránící svou princeznu, rytíř jež o ní pečuje a hýčká ji, byl to její rytíř, ne rytíř Jedi. Vše další už splynulo v touhu, chtíč, potěšení, ale i šťěstí a radost a především vášeň.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“