Z deníku klona CT-57/18-7514, Klonované Vánoce

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Z deníku klona CT-57/18-7514, Klonované Vánoce

Příspěvek od Jordi Linx »

Klonované Vánoce

Z deníku klonového vojáka CT-57/18-7514, 27.12.22 BBY

Nápad generálky Tachi na to, abychom my, stejně jako další běžní obyvatelé Republiky, slavili některé běžné svátky, mi zprvu přišel poněkud hloupý. Někteří z mých bratrů jí oponovali, že už Kaminoané nám zavedli oslavu narozenin, ale generálka Tachi to zamítla s tím, že tohle je úplně něco jiného. Nyní se na to ohlížím s úsměvem, jestli už nic jiného, rozhodně to byla zábava. Konkrétně se jednalo o Vánoce, svátek, kdy má být rodina pohromadě, svátky, které mají probíhá v klidu a míru.

Protože se jednalo o naše první vánoce a teprve se to mezi námi zažívalo, tak bylo už předem rozhodnuto, že každý bude kupovat dárek jenom pro jednoho jiného klona, takže každý klon dostane jediný dárek. To, kdo bude dávat dárek komu se rozhodovalo takovým divným losováním … každý si závazal oči, nebo nasadil helmu obráceně a vylosoval si jméno jedoho z bratrů, nesměl však říct dotyčnému, že si vybral právě jeho. Já si vybral medika, kterýmu neřekl nikdo jinak než Bacťák. Co jsme však bratrům měli dát, to nám nikdo neřekl. Generálka Tachi jenom řekla, že něco, co by se našim bratrům mohli líbit, nebo by to nějak ocenili. Rozhodl jsem se lov dárků pojmout podle výcviku – zjistit informace, reagoat podle informací. Vyzpovídal jsem tedy další dva mediky a u jednoho jsem použil nátlak, protože se mnou nechtěl mluvit. Výslech nepřinesl příliš mnoho užitečných informací, protože oba vyslýchaný se shodi jenom na tom, že by si Bacťák chtěl někdy promluvit s tím, kdo vymyslel tak blbý postup při Krodelbergerově zákroku. Po průzkumu databáze jsem bohužel zjistil, že Krodelberger je již několik tiscíletí mrtvý a tohle přání mu nemohu splnit. Musel jsem tedy přistoupit k plánu B – díky dobrému přátelskému vztahu se Síťákem, specialistou na přeposílání žádostí, jsem zjsitil, že věc o kterou Bacťák nejčastěji žádal byl nějaký speciální medikament zvaný Conergin, jenž byl hodně těžko přístupný. Naštěstí jsem ještě neměl vybraný opušták a po dvou dnech volna a cestě přes čtvrtku galaxie jsem měl konečně dárek pro mého bratra. Až nyní mě zajímalo, co mi některý z mých bratrů dá.

Několik z bratrů bylo navíc vybráno pro speciální přípravu do kuchyně, jsem rád, že mě služba na brambory minula, zato jsem ale musel pomáhat se zdobením lodi. Kdybych věděl, že ji budeme zdobit i z venku, tak se dobrovolně přihlásím na loupání brambor. Protože šest hodin manévrovat s jeptackem na zádech a osazovat naši loď různými vánočními řetězy a dalšími ozdobami bylo opravdu otřesné. Jediná pozitivní myšlenka, která mě během toho napadala, bylo to, že kdybys nás teď viděl nepřítel, tak se jeho droidi zkratují smíchy a to i přesto, že to jsou droidi. Alespoň jsem se nemusel uklízet mytí lodě zevnitř a drhnutí palub, z venku jsme naštěstí nečistoty maskovali právě onou výzdobou, což byl opravdu chytrý nápad našeho seržy.

To co následovalo na onen štědrý den nás všechny trochu překvapilo, ale jednodenní půst není nic, co by mě nebo mé bratry nějak rozhodilo. Ale je pravda, že o to více nám chutnala večeře, kterou jsme nakonec museli mít v hangáru, abychom se tam vešli všichni a mohli tam mít ten velký stromek. Ještě, že jsme pro něj neletěli na Kashyyyk, jinak by jsme hangár museli mít otevřený, takhle jsem se stavili akorát na planetě Wayland a jeden tam nabrali. O jeho zdobení se postarala generálka sama a připustím, že vypadal lépe než předtím, dokonce by se do něho dala schovat celá jednotka klonů, aniž byje někdo spatřil. Kéž by takovýhle stromů bylo více v okolí základech droidů. A po večeři, kdy se servírovalo z obrovského kotle bramborového salátu(těch kotlů muselo být saozřejmě víc) a k nim ryba, jež jsme nabrali na Mon Calamari(doufám, že tam kvůli nám nebudou hladovět, protože těch ryb bylo opravdu hodně) jsme se konečně mohli vrhnout k rozbalování vánočních dárků.

Doposud jsem neviděl tolik radosti v očích mých bratrů(je pravda, že obvykle vidím jenom jejich hledí jejich helem, ale … ), protože skoro každý dostal to, co si přál. I Bacťák byl spokojený, protože mohl hned uspat jednoho svého kolegu, který mu pořád lezl na nervy a tím se i z části vysvětlil deficit tohoto medikamentu na naší lodi. Možná budu po skončení své služby v armádě v nějaké civilní průzkumné složce. I já jsem byl spokojený, už dlouho jsem si totiž přál nový lesk na brnění, protože ten starý mé brnění nedělal skutečné bílé. Když bych měl shrnout nejčastější dárek na palubě, tak jsem sestavil takový jednoduchý žebříček:
  • 1.Nová helma 786 kusů
    2.Čistící prostředek na zbraň 422 kusů
    3.Lesk na brnění 406 kusů
    4.Nové vojenské kamuflážní spodky 251 kusů
    5.Nový blaster 234 kusů
Sestavení tohohle žebříčku mi jistě pomůže i při výběru dárku na další Vánoce, stačí uř jenom vědět, jestli to bratr nedostal minulý rok, nebo jestli se mu některý z těchto produktů nedostává. Jenom to čekání při rozbalování, kdy každý z 2750 bratrů musel postupně přistoupit ke stromečku a najít si svůj dárek bylo hodně dlouhé. Proto jsem uvažoval, že se na příští Vánoce nechám převelet na nějakou menší loď, kde není více než 500 členů dohromady. Každopádně já i mí bratři jsme byli s tímto svátkem spokojeni, i když generálka Tachi z nějakého důvodu tvrdila, že jsme naprosto nemožní, zvlášť potom, co jsem ji ukázal žebříček nejpopulárnějších dárků. Ale po Vánocích nás teď čekají těžké galeje, serža si usmyslel, že rozmazlování bylo dost a je potřeba shodit nadváhu z toho salátu, protože to byla po dlouhé době porce, kterou jsme si mohli přidávat a taky to tak podle toho vypadalo. Nyní jsem si alespoň jistý tím, že kloni jsou jako lidi, protože většina bratrů souhlasí s tím, že takovýto svátek dovede být přínosný, což si u droidů nedovedu představit.

Málem bych zapoměl i na to, kdo nám vlastně dárky rozdával. Jeden z klonů byl totiž vybrán, aby plnil roli Kloníčka. Kloníček má být úplně první bratr, který byl narozen a poté upálen separatisty, podle nějaké zprávy měl údajně červené brnění s bílými insigniemi a speciální helmu s čepicí. Vybraný klon z toho nebyl nadšený, protože kvůli tomu musel přebarvovat celé svoje brnění a navíc musel každému z našich 2750ti bratrů vyhledávat dárky, takže role Kloníčka nebyla žádná výhra. Přikládám holosnímek, který se jednomu z bratrů povedlo pořídit, nešťastný výraz našeho bratra naštěstí maskuje jeho helma.

Obrázek

P.S.z 30.12.21BBY: Musím doplnit, že jsme zapoměli na výzdobu na loďi a vlétli takto do bitvy … byl to geniální nápad, než sepákům došlo, že jsme válečná loď, tak jsme vyřadili tři jejich křižníky, dvě fregaty a ten zbytek proti naší flotile potom už neměl šanci. Prostě ty Vánoce byly opravdu skvělé ! Navíc Bacťák se zmínil i o tom, že existuje nějaká oslava nového kalendářního roku, už se nemůžu dočkat !
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“