Na hraně středu - 1. kapitola

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Na hraně středu - 1. kapitola

Příspěvek od Garth Devilman »

Sluneční svit dopadal na střechu budovy Galaktického Senátu. Začalo se smrákat. Provoz byl stejně chaotický jako vždy a při pohledu okna budovy působil spíš jako neorganizované hejno mušek, než regulérní doprava. Walter Thran stál u okna a pozoroval to divadlo. Tiše zaklel: Už to byl rok, co ho kontaktoval neznámý a nechal mu cenná data uschovaná v depozitní skřínce. Data se týkala tajného projektu DOP. Tato organizace donedávna bděla nad vším, co se v Republice i mimo ni dělo. Za doby Impéria byla většina technologií ztracena nebo odcizena. Díky databázi získané právě z depozitní skříňky, získal poměrně přesnou představu o tom, co skupina jako taková představovala. Byly zde tajné informace, plány, výzkumy, technické pokroky. To vše mohlo znamenat obrovský přínos pro Republiku a Galaxii obecně. A on se plácal na komisionálním slyšení.

„Kafe?“ z úvah ho vyrušil přátelský hlas.

Derek Keyen, jeden z prvních, byť neoficiálních rekrutů, které Thran našel v chudinské čtvrti. Jeho výsledky byly v provizorních podmínkách více než působivé. Jeho předešlý životní styl mu zanechal na čele víc vrásek, než by se u sedmnáctiletého očekávalo. Walter nejednou přemítal jak by za podobných okolností dopadl on.

Tázaný se ušklíbl: „Nelegální drogu vyměnit za legální? Skvělý...“

„Nikdy tě otázka legitimity netrápila.“ Poukázal na fakt Derek.

Thran souhlasně přikývl a vzal si od přítele nabízený kelímek, ze kterého si vzápětí usrkl.

Oba chvíli zamyšleně hleděli za obzor, dokud nepadla další zvídavá otázka: „Vysvětli mi něco... Jak se z blbce, stane týmovej hráč?“

„Takže sis četl moji složku,“
pokýval bývalý Patron hlavou, kopl na ex obsah kelímku a po chvíli pokračoval: „Netuším, hádám, že musíš potkat nekonvenčního Jediho, vysadit prášky, překonat absťák, pak přetrpět psychické mučení u Rebelů, odolat sexy nadřízené a...--“

„Smířit se?“
nadhodil Keyen.

Než mohl odpovědět, pokyn komisního asistenta ho vysvobodil. Šáhl do kapsy a v ruce sevřel datakartu. Byrokratický šiml zasáhl. A stejně tak mohl zasáhnout v prospěch, či naopak neprospěch jeho plánu. Derek měl pravdu, změknul. On sám si však nebyl jist, zda tento fakt ho posunuje k lepšímu nebo horšímu. A toho možná děsilo víc, než celá komisní mašinérie Pokývl na přítele a dal mu znamení ať počká a vstoupil.

Srdce mu bušilo jako o závod a v hlavě mu hučelo. V duchu si nadával, že se kávy zbavil tak rychle. Z toho co věděl bylo jasné, že komise se bude skládat ze tří komisařů. Ocitl se v místnosti, kde stál kruhový stůl, na něm holoprojektor a u něj seděli: zabracká žena, člověk a twilek.

„Posaďte se pane Thrane...“ byl vybídnut.

Lehký úklon hlavy a následný posaz byl až příliš výmluvný.

„Prošli jsme vaši výpověď, započal svou velkoplošnou řeč lidský komisař, očekávaje reakci. Nedočkal se. „V první řadě, chceme poděkovat za službu, kterou nám prokazujete.“

„Nicméně,“ vzal si slovo twilek. „Žádná organizace by neměla být stavěna nad Republiku, jakožto suveréní subjekt. Toho už jsme si užili dost.“

Walter mírně pozdvihl obočí: Se vší úctou pane komisaři, dle záznamů, které mám k dispozici, DOP nikdy neoperovalo mimo republikové zájmy. Troufám si tvrdit, že po kostrbaté dohodě s Rytíři Jedi, by pro Republiku jako celek bylo výhodné mít obranný val. Nepočítám-li podporu veřejnosti. Předpokládám, že ani jeden z nás nechce, aby se opakoval Převrat.

Komisaři při této odpovědi mírně škublo v obličeji: „Zpochybňujete kompetentnost komise?!“

„Nic takového zde netvrdím,“ Thran nyní v duchu děkoval bohu, za vypitou kávu. „Nemůžeme se spoléhat, že ostatní systémy budou příště tak štědří...“

Zdálo se, že ostatní členové komise tuto debatu sledují se zájmem. Skoro to vypadalo, že žadatele testují, nakolik je schopen si svou žádost obhájit. Ovšem třetí komisař nehrál dle pravidel. Zdálo se, že se snaží návrh zastavit hned v zárodku a očividně byl rozhodnutý, proto udělat maximum:

„Pochybujete o demokratických principech? Snažíte se zmenšit oběti, které jednotlivé národy přinesli? Vzhledem k vaší minulosti by to bylo pochopitelné...“

Nehnutí brvou a klidný hlas, to a ještě mnohem více, zanechal výcvik majora Adriana Raidena: „Vsadíte na to životy miliónů lidí?“

Komisařova žlutá kůže nyní doslova zmodrala. Než ale cokoli stačil říct, byl přerušen jedinou ženou v místnosti.

„Shodneme se na tom, že určitá bezpečnostní akce je nutná," umlčela komisařka kolegu. „Nejsem si však jistá, nakolik jste vzhledem ke své minulosti věrohodný...“

Kdyby byl Thran nevinný pozorovatel, pravděpodobně by nyní tleskal. Způsob jak umlčet nepohodlného rejpala tím, že mu dáte co chce slyšet, aniž byste si museli s kýmkoliv zavdat. Hojně využíváno ve vysoké politice. Politická kariéra paní komisařky vypadala velmi, slibně.

„Stručně řečeno, vojenská restrukturalizace je nutná,“ ujal se nyní slova lidský komisař, jehož hlas nyní nabral podivnou barvu. "Tato komise váš návrh schvaluje a podá návrh Senátu. Obávám se však, že si užijete hodně velké politické mašinérie."

Následovalo pár zdvořilostních frází, načež byl žadatel propuštěn.

„Jak to šlo?“ uvítal navrátilce Keyen sedící na lavičce.

„Šlo to až moc dobře...“ Lavička mírně zasténala, jak nová zátěž nekonvenčně zatížila její konstrukci.

„A to tě štve? Sakra, užij si výhru! Derek očividně nechápal přítelovo znepokojení.

„Vítězství je cenné pouze tehdy, pokud víš, že můžeš vyhrát...“

„Nejsem si jistý jestli tě chápu...“

„Jak chceš přesvědčit bandu Bath povalujících se u koryt a toužících po moci, že tvůj návrh je sto k předložení do Senátu?“

Bývalý žák chvíli žmoulal jazykem v puse: „Hodíš jim kost?“

„A pokud to není nutné?“

„Pak je to blbost...“
rozvažoval Derek pomalu.

„Proč?“ zeptal se Walter a oči mu jen svítily jako kočce, která právě zahnala svou kořist do kouta.

„... Protože jediný důvod, který by měli je buď mě potopit, anebo se někdo zatraceně snaží, aby ten návrh prošel.

Chodbu právě zaplavila skupinka turistů v čele s droidím průvodcem něco žvatlajíc o stáří budovy a a vychvalování jí do podoby stavebního klenotu.

„Máš pravdu, až na jeden detail... To už byly dva důvody.“ upozornil Thran jemně,zvednuvše se ze svého místa a Keyen učinil také tak.

„Co čekáš, že se stane?“ zeptal se s mírně zvědavým podbarvením hlasu, když přicházeli k výtahu vedoucímu k ulici, kde stál jejich transport, jenž je měl odvést do hotelu.

„Jestli mám pravdu,“ promluvil Walter vážně. „Tak tohle bude památná noc.“
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“