Oli-Werova pomsta

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Oli-Werova pomsta

Příspěvekod Shisco » 14.6.2012 22:20:28

TIE Predator sklopil svá špičatá křídla, aby se mu při vstupu do atmosféry lépe manévrovalo. Řítil se proti dříve snad obydlené oblasti plné slumů a chudinských obydlí, ve kterých nyní zely jizvy po sithském bombardování.
Oli-Werovi se tvář zkřivila do úšklebku, když to spatřil. Úšklebku plného opovržení a škodolibé radosti. To, že viděl tohle místo hořet ho těšilo tak moc, že by to ani nedokázal vyjádřit slovy. Klesnul s TIE Predatorem níže, aby vybral vhodné místo k přistání. Chtěl, musel, se ještě podívat tam. Navštívit staré známé v místě, kde vyrůstal, než si ho Imperiální misie odvezla na Bastion.
Zatlačil na knipl a stíhačka zamířila k zemi, aby po chvíli složila špičatá křídla vzhůru a ladně kolmo dosedla na sutí a střepinami pokrytý betonový plácek. Odepnul si pásy a zatlačil na kryt kokpitu, jenž v okamžení povolil a odklopil se. Oli-Wer se pak chytnul průlezu a vyhoupnul se ze stíhačky ven.
Deset let. Bylo to už dlouhých deset let, co tohle místo opustil. Deset let, co se vymanil ze spárů šikanujících vychovatelů a prohnaných tyranských správců.
Plocha, uprostřed které Oli-Wer přistál se svým stíhačem, vzdáleně připomínala dětské hřiště. Ani dříve tady nebylo příliš útulno nebo cokoliv k vidění, nyní však byla celá plocha zaplavená vodou. Stál v ní do půlky lýtek, pohlédnul na svůj odraz v bahnem zakalené hladině. Na karmínově červenou zbroj Imperiálního rytíře, kterou měl na sobě a která vypadala bahnitou vodou pokřivená a zkreslená. Pak vykročil. Mohl v tomto zařízení vůbec zůstat někdo naživu?
Oli-Wer se zaposlouchal v Síle a ucítil je, byli jako vřed, který škodil už jen svou vlastní existencí. Odepnul od opasku světelný meč a připravil si jej do ruky.

* * *

„Díky Síle, že jste tady,“ přivítal jej známý hlas postaršího lidského muže, kterého Oli-Wer poznal ještě dávno předtím, než se na něj vůbec podíval.
„Jsem správce Ysaiden–“
„Vím, kdo jsi, starče,“ přerušil rytíř správce uprostřed věty a se zamračením si ho změřil pohledem.
„Oli-Were?“ zarazil se správce. „Jsi to ty? Je z tebe Imperiální rytíř. No to mě teda podrž–“
Správce ucítil neviditelnou dlaň, jak mu prudce zatlačila na hrudník a odhodila ho vzad proti stěně deset metrů za ním. Narazil do ní zády a bolestně zaskučel, v očích překvapený a nechápavý pohled.
„Deset let jsi se mnou zacházel hůř než se zvířetem. Deset let jsem tě nenáviděl a dalších deset jsem se na tebe snažil zapomenout.“
„Oli-Were, co to–“
Správce si vzpomněl na chlapcova dětská léta, jež strávil ve zdech tohoto sirotčince, a z té retrospekce se mu udělala husí kůže. Ani se nenadál a neviditelná síla jím mrštila o protější zeď.
Mlácení, zavírání do temné studené kobky a moření hladem, kterým si na tomto chlapci kdysi vylíval vztek, mu proletělo před očima. A teď byl ten chlapec znovu tady, schopný ho zabít mávnutím ruky.
Nepatrným gestem s ním prudce hodil o podlahu, kde se správce rozplácnul jak široký, tak dlouhý, a po tváři mu stékala rudá krůpěj krve.
„Oli-Were,“ vydechnul. „Mistře Twiste. Prosím nezabíjejte mě.“
Postavě ve zbroji Imperiálního rytíře se na tváři objevil zvrácený úšklebek. Úsměv sadisty.
„Řekni mi jediný důvod, proč bych tě neměl zabít.“
„Jistě, je jich… Je jich tolik, jsi přece Imperiální rytíř, a Síla–“
„Síla mi pomáhala přežít, když jsi mě nechal v kobce pět dní bez vody!“ zařval Oli-Wer a napřáhnul proti správci ruku. Z konečků prstů mu vystřelil modrý elektrický oblouk a ve vzduchu zasmrděl ozon. Správcovo tělo se prohnulo jako luk a přes rty se mu prodral výkřik.
„O Síle nevíš vůbec nic, červe. A je to právě ona, kdo ke mně šeptá, že nadešel čas mé pomsty.“
Zpražil ho dalším bleskem a chodbu naplnilo správcovo bolestné vřeštění.
„Ne, nezabiju tě,“ pronesl se značnou dávkou uspokojení v hlase Oli-Wer.
„Naopak, budeš litovat, že ses vůbec narodil.“
Další výboj se zakousnul do správcova těla. Hryzl se do jazyka, protože už neměl sílu křičet.
„Karta se obrátila, správce. Třeseš se strachy, když zaslechneš můj hlas?“
Oli-Wer s typickým klap-bzzzz zažehnul světelný meč a ztemnělou chodbu naplnila stříbrná záře jeho čepele.
„Jsi stvůra, Twiste.“
„Mé jméno je Darth Furious. A né, to ty jsi stvůra. Na tvém utrpení budu hodovat jako na slavnostní tabuli, kterou sis vystrojoval, zatímco my jsme živořili v bídě a nemocích. Začneme od nohou a pomaličku se budeme propracovávat výš. Dáte si kousek slaniny, správce?“
Oli-Wer švihnul hučícím světelným mečem dolů k nohám ležící postavy, nad níž se tyčil, a jeho vesmír se utopil v nářcích a němých prosbách o slitování, které nebudou vyslyšeny. Které si nezaslouží být vyslyšeny.

* * *

„Světelný meč vypaluje rány, takže ne, nenechám tě tady prostě vykrvácet,“ promluvil Darth Furious k torzu člověka, bezrukému, beznohému a zjizvenému. Ve vzduchu visel zápach spáleného masa.
Furious se na to, co kdysi bývalo správcem Ysaidenem, podíval s výrazem uspokojení, jako když si umělec prohlíží své čerstvě dokončené mistrovské dílo.
„Ale tím tvoje utrpení zdaleka nekončí. Slyšel jsi někdy o takzvaném přenosu esence?“
Stisknul aktivačního tlačítko světelného meče, který se se zasyčením deaktivoval. Pak si pověsil rukojeť na opasek a odněkud ze záhybů svého pláště vytáhnul malý kruhový amulet zdobený runami.
„Je to pradávná sithská technika, která umožní vyrvat duši z umírajícího těla a uvěznit ji v předmětu.“
Na spálených zbytcích správcovy tváře se promítlo čiré zděšení, které předčilo veškerou dosavadní bolest.
„Měl bys mi vlastně poděkovat. Hodlám ti darovat nesmrtelnost…“
Furious sevřel amulet mezi prsty a namířil ho na správce. Vyšlehnul z něho elektrický oblouk silnější než všechny předchozí dohromady. Pražil do k nepoznání znetvořeného torza dál a dál a nepřestal, dokud z něj nevyprchala poslední špetka života a nepřemístila se do amuletu.
Oli-Wer si pověsil amulet na řetízek na krk a nasadil si kápi, zpod které nebylo z jeho obličeje vidět nic než svítící červenožluté oči, jako dvě žhnoucí zřídla surové energie temné strany Síly.
Pomsta měla chuť sladší než jakákoliv jiná krmě v galaxii.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Zpět na StarWars příběhy a povídky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron