Výcvik pro Merthora (Fabian Stiplett)

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Výcvik pro Merthora (Fabian Stiplett)

Příspěvekod Jordi Linx » 10.2.2018 00:28:55

Chandaar, V zákrytu měsíce: (19 BBY)
Kontrola stavu paliva ti potvrdila tvé nejhorší obavy, zbývalo ti sotva na nějaký krátký skok, jenž by tvou situaci nikterak nevylepšil. Tak jako tak jsi byl v separatistické soustavě - po tvém úspěšném úniku z Rainforceru, jsi docestoval až do sestavy Chandaar, která náležela separatistům a velká armáda Republiku sem doposud nezavítala. O to horší to vše bylo, že ses nacházel v raketoplánu s republikovými insigniemi a volacím znakem.
Naštěstí se ti povedlo včas dostat do zákrytu vzdálenějšího měsíce, aby sis mohl promyslet, jak postupovat dále. Z ryhclého průzkumu po příletu a mezi schováním jsi mohl vidět pouze menší orbitální stanici a občasné hlídky stíhaček, takže s trochou štěstí by ses možná mohl dostat do atmosféry planety.

Dle informací palubního počítače bylo hlavním městem Ambaril, což znamenalo také největší separatistickou posádku droidů. Nějaký významný kosmoport pak mělo ještě jedno další město, ale těžko věřit, že by ten nebyl hlídaný. Kdysi v historii to sice bývala významná industriální planeta, ale stejně dávno v minulosti ji postihl silný úpadek. Mnoho měst se tak stalo pustinou a populace planety výrazně klesla a to na takovou míru, že v současné době byly na planetě v oficiálních záznamech jen dva veřejné kosmoporty. Po několika tisíciletích se pak sama planeta částečně vzpamatovala z velkého znečištění a dost kdysi obrovských městských komplexů bylo "přetvořeno" v jakousi džungli. Nicméně podle reportů, které jsi měl k dispozici se podezíralo, že tu separatisté zkoušeli obnovit provoz dávných továren, aby posílili své síly.

Nejhorší však byla naprostá absence informací ohledně toho, co se vlastně dělo v Republice a její armádě. Jak jsi byl na útěku, tak jsi neměl šanci nic pochytit, až na to, cos zjistil, ještě před únikem. Vykonání jakéhosi rozkazu 66, zrada Jediů proti Republice a pokus o atentát na kancléře Palpatina. A pak samozřejmě ta děsivá vlna v Síle, kdy v krátkém okamžiku zemřelo mnoho osob citlivých na Sílu.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6488
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Výcvik pro Merthora (Fabian Stiplett)

Příspěvekod Merthor » 11.2.2018 21:14:12

Chandaar, V zákrytu měsíce:
Přinejmenším poslední z těch několika krátkých hyperprostorových skoků mě dostal z bláta do louže. Chandaar byl ideální příležitostí navštívit místa jinak nepřístupná kvůli válce, ale pro osamělý republikový raketoplán tu mohlo být dost horko. Kdybych neseděl sám v létající krabici, které dochází šťáva, mohlo to být v pořádku. Kdyby ovšem událost nepřepíše a se zástupem separatistických droidů nebývá snadné pořízení. Výmluvy jsem nehledal. Palubní počítače obvykle chyby nedělají, takže jsem se musel dopustit chyby při zadávání souřadnic. Původně jsem si své směrování do separatistického prostoru ani neuvědomil. Navíc jsem musel svým kvapným poskakováním hyperprostorem spotřebovat nadměrné množství cenného paliva.

Na odlet jsem měl naprosté minimum času. Všechny úkony spojené s ním jsem prováděl ve spěchu, pod psychickým tlakem a při nedostatečné znalosti řídícího panelu raketoplánu. Věděl jsem, že za takových podmínek dojde velmi snadno k přehmatu, jenže rána vibrodýkou umí být bolestivá a rozhovor klonových důstojníků měl totožný efekt. Probírané informace mi dočista vyrazily dech. Vůbec jsem na něco podobného nebyl připravený. Jednu z kajut důstojnického bloku Rainforceru jsem už třetím rokem považoval za přechodný domov a mnohé klonové vojáky ze 195. za přátele, kteří mi vždycky kryli záda. A najednou se mi to, co mi v průběhu války bylo jedinou jistotou, zakymácelo pod nohama. Byl jsem vhozen do vod téhle situace, abych plaval. Nejvíce ze všeho mě trápilo, že nevím proč. Vůbec jsem tomu nerozuměl. Nikoho jsem nezradil a ani jsem neznal jediného Jedie, ochotného zradit Republiku. Nedokázal jsem si představit, co se stalo mistru Atwellovi, co se může dít dále…

Snažil jsem se plavat, jak se dalo. Utonout, ať v situaci, nebo v přívalu silných pocitů, bez boje, jsem rozhodně nehodlal. Zvyknul jsem si od sebe požadovat minimálně tolik, kolik by ode mě požadoval můj mistr, což se vztahovalo i na požadavek nenechat se tlakem situace vykolejit. Tápaní myšlenek hledajících, cokoliv nápomocného pochopení situace, se za žádných okolností nesmělo změnit paniku. Pokračovat v myšlenkách dále tímhle směrem, byl bych na nejlepší cestě k psychickému zhroucení. Z kapsy jsem vyndal malou energetickou tyčinku, jedinou vlastní železnou zásobu na delší cesty do terénu. Snědl jsem ji na místo vojenské stravy, zmeškané kvůli útěku. Potřeboval jsem být dostatečně fit, soustředit se přemýšlet. Potom jsem přesměroval své myšlenky od hodnocení situace ke způsobu, jejímu řešení.

Zjišťování možnosti polepšit si skokem do hyperprostoru jsem měl za sebou. Výsledek byl jasný. Bez ohledu na osobní postoj budu muset zamířit dolů k povrchu. Naděje získat prostředky a odletět mlhavá, šance přijít k úhoně vyšší i konkrétnější. Měnit značení lodi za současných okolností vyloučené. I kdybych zůstal schovaný v zákrytu měsíce, dřív, nebo později si mé přítomnosti povšimnou. Aktuálně jsem potřeboval vědět dvě další věci. Ta první byla, v jak dlouhých intervalech přede mnou prolétají stíhačky. Pohnout jsem se musel ve chvíli, kdy mi stíhací hlídka zmizí z dohledu. Tím bych se mohl na krátko stíhaček zbavit. Jakmile se vynořím zpoza měsíce, všimnou si mě bystré oči orbitální stanice. V atmosféře jsem musel kromě stíhačů v patách počítat s protileteckou palbou, plus senzorovým pokrytím. Druhou věcí bylo definitivní vyloučení přistání mimo kosmoporty, na blízkém měsíci, případně jiném tělese soustavy. Na povrchu Chandaaru by přistání muselo proběhnout rychle, poblíž obydlené části planety, aniž by došlo k poškození lodě. Pozůstatky budov zarostlé vegetací byly příliš riskantním terénem. O nalezení lepšího místa k přistání jsem pochyboval.

Pokud si mě do téhle chvíle nevšimli, vyčkávání jsem ukončil sám. Rozhodl jsem se pokračovat v léčbě stresu prostřednictvím vyvíjení činnosti. Mezi děláním terče v zákrytu měsíce a dělání terče v atmosféře, byl rozdílem akorát čas vyplněný těkáním myšlenek, jinými slovy, čekání až Síla udělá zázrak. Sáhl jsem po řízení.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 674
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Re: Výcvik pro Merthora (Fabian Stiplett)

Příspěvekod Jordi Linx » 13.2.2018 23:39:20

Chandaar, V zákrytu měsíce:
Nebylo jiného východiska než cesty na povrch Chandaaru a prakticky ses rozloučil s tím, že se to obejde bez zpozorování. Přesto sis hodlal připravit co nejvíc informací předem a to včetně místa, kde bys mohl přistávat. Také jsi vypozoroval pohyb hlídky stíhaček a v ten nejspíše nejvhodnější moment jsi vyrazil vpřed.

Začátek byl nadějný a nezdálo se, že by si tě všimli minimálně do půlky cesty. Tehdy se ozval signál z orbitální stanice o tom, že jakožto republikové plavidlo vstupuješ do separatistického prostoru a pokud se do deseti sekund nepřipravíš na kapitulaci, tak budeš bez váhání sestřelen. A protože kapitulace nepřicházela v úvahu, tak jsi se pokusil z raketoplánu vyždímat co to šlo a mířil jsi rovnou k atmosféře.
Netrvalo dlouho a zachytil jsi čtveřici stíhačů, kterak se s k tobě blížily. Rychlý odhad ti napověděl, že tě doženou zhruba v době vstupu do atmosféry, což by ti mohlo v situaci trochu pomoci. Než jsi pak dorazil k hranici atmosféry, tak jsi mohl jen prosit Sílu, aby nepřátelské stíhače byly o něco pomalejší, než jsi znal z dosavadních střetů s droidy. Naštěstí pro tebe byl raketoplán vybaven alespoň základním štítem a první dva výstřely droidů skončily na něm při tvém vstupu do atmosféry. Potom už následoval ostrý vstup v plné rychlosti a několik dalších sekund na to, aby ses vzdálil stíhačům, které pro vstup postupovali podle naprogramovaného protokolu.

Jasná obloha a rychlost stíhačů ti vše jen zkomplikovaly a malinký náskok, který sis stihl vytvořit, se vytratil stejně jako rychle, jako se tvůj dosavadní život převrátil naruby. Nezbývalo ti, než se pokusit je setřást úhybnými manévry, každopádně jsi nemohl předpokládat, že jim jen tak unikneš. A štíty mohly vydržet maximálně pár dalších zásahů.
V dosahu pak byl jen pozůstatek města, přesněji průmyslové části, kde se od povrchu tyčilo množství vysokých komínů. Ale i ty byly porostlé popínavými rostlinami, jak si místní flora postupně podmaňovala neosídlené části tohoto světa.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6488
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Výcvik pro Merthora (Fabian Stiplett)

Příspěvekod Merthor » 15.2.2018 16:24:18

Chandaar, V zákrytu měsíce:
Bylo by hloupé předpovědět scénář sestupu do atmosféry, včetně propočtu šancí a následně věřit, že k jeho naplnění nedojde. Když jsem loď s motor nastavenými na plný tah směroval do jedné přímky s povrchem Chandaaru, dech se tajil napětím. Důležitá byla každá vteřina. Varovný signál zazněl oproti předpokladu trochu později, reakce stíhačů se dostavila příliš brzy.
Jeden, dva a tamhle další dva. Čtyři na jednu kraksnu, co by ji z oblohy smetla i vodní stříkačka, spočítal jsem nemilosrdně dotahující protivníky. Strnule jsem zíral kupředu, uvědomoval si rychlost, s níž se za mnou ženou ale s řízením odmítl hnout. Palba byla nepříjemná, úsporná a přesná. Jak jinak. Nežeňte se hladově za strojem fakticky neschopným vaši palbu opětovat.
"Za trefu z decky do vrat od hangáru ještě nikdo vyznamenání nedostal," zamumlal jsem potichu směrem ke stíhačkám při dvojitém zásahu štítů. Znovu jsem pomyslel na svou Etu 2, z donucení ponechané v hangáru destruktoru. S její obratností bych je lépe prohnal. Droidi pilotující velkou část separatistických stíhačů nemohli cítit tlak v břiše z přemíry Gček, netušili, jaká masová konzerva by vzniknula při havárii způsobené přejitím raketoplánu do vývrtky. Já si to naneštěstí představit uměl. V důsledku jedině bod pro separatisty. Jednaly takticky naprosto správně. Ani Republika by nejednala méně rázně.
"Tak tedy jedná jízda po vzdušné skluzavce, exkluzivně zdarma." komentoval jsem proražení hranice atmosféry.

První fáze průletu atmosférou svou trajektorií připomínala let neřízeného šutru typu vzduch - křoví. Raketoplán padal z oblohy bezmála v kolmé poloze, div že se nerozpadl na kusy už za letu. Kde jaký palubní systém, včetně signalizace zahřívání křídel a stabilizátoru, zaprotestoval proti zacházení, jako byl vstup do atmosféry skorekcemi tahu motorů. Kontrolní panel se rozblikal. Mě se gravitace pokusila procpat opěradlem pilotního sedadla, moje prsty se stále křečovitě tiskly k ovládacím prvkům. Otáčet hlavou, hledat polohu stíhaček, či použít Sílu bylo namáhavé. Přesto jsem tušil hrozbu, znovu se řítící v mých patách. Bránil jsem se myslet na to, že se celý můj let s raketoplánem podobá zatraceně účinnému způsobu, jak si zlámat vaz.
Druhá fáze průletů atmosférouu, kdy jsem s trochou potíží stačil okolnostem přizpůsobit potřebná nastavení, byla celkem podobná té první. Směr, rychlost klesání i její důsledky, to vše zůstalo stejné. Změnou byly pouze pokusy o elementární úhybné manévry znesnadňující palbu. Rychle letící raketoplán se ovšem nezmohl, než na občasné klouzavé poskoky do stran.

Stále jsem se přibližoval povrchu, klesal jsem, dokud bylo klesat kam. Střemhlavý let jsem zmírnil, teprve když jsem na komínech bývalého továrního komplexu začal pozorovat podrobnosti. Zároveň jsem raketoplán donutil vybočit ostře doleva. Vedl jsem pronásledovatele na poslední krkolomný úsek vzdušné skluzavky. Na pomoc jsem přibral repulzní phon. Začal jsem se proplétat na dosah od terénu, vyhýbajíce se překážkám v cestě. Jak to šlo, snažil jsem se využít všech reflexů, přirozených instinktů a naslouchat i Síle. Očima jsem před sebou pátral po místě pro alternativní, tvrdší nouzové přistání. Po místě neznamenajícím přrpadnutí po hlavě do komína. Rozhlížet se dalo, dokud to vydrží štíty, déle stěží. Tovární Komplexy jistě měly vedle komínů sem tam nějaké nádvorní prostranství. Snížit výkon na minimum, zabránit propadnutí a usadit raketoplán k povrchu by mělo být proveditelné. V opačném případě se pravděpodobnou jevila varianta ohřátá masová konzerva, zvlášť jestli tyhle stíhačky nebyly ve vzduchu dlouho.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 674
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Re: Výcvik pro Merthora (Fabian Stiplett)

Příspěvekod Jordi Linx » 19.2.2018 21:51:01

Chandaar, Opuštěná tovární čtvrť:
Úhybné manévry, nebo jak jsi se odvažoval nazývat podivuhodné pohyby raketoplánu do stran, prodloužily životnost raketoplánu, protože droidi najednou musely počítat složitější vzorce pro střelbu a po krátkém dotyku štítů dvou stíhačů do rovnice přidat i své kolegy. Kolik ti to ve výsledku přidalo jsi však vědět nemohl. Ale rozhodně s počítala každá sekunda, kterou jsi měl navíc.

Přesto jich bylo příliš málo na to, abys našel vhodné místo k přistání. Po dokončení oblouku a vyhnutí se komínu přišly další dva zásahy, které ukončily krátký život štítů tvého letounu. Díky Síle jsi pak provedl zatím nejlepší úhybný manévr, ale raketoplán proti tomu zaprotestoval vrzáním plechů a četným skřípáním o jehož původu možná bylo lepší nevědět. Podruhé už jsi tak úspěšný nebyl a levé křídlo dostalo přímý zásah. Nepřišel jsi o něj, ale letové vlastnosti se znatelně horšily a mnohem více jsi musel zápolit s řízením. Štěstí v neštěstí pak bylo, že se ti třetí střela dík tomu vyhnula.
Čtvrtá si však našla cestu k tvým motorům a v tu chvíli se ti rozblikala snad polovina červených kontrolek. Začal jsi rychle ztrácet výšku a dospěl jsi k rozhodnutí, že nejlepším místem pro přistání bude širší ulice, kdysi možná nějaká hlavní třída.

Dokud jsi měl ještě něco málo energie v motorech, zhoupl si se níže, aby ses pokusil co nejvíce srovnat a dosedl na břicho a nebořil se špičkou. Už se zdálo, že se ti to povedlo a dosedneš na břicho, když přišla další sprška výstřelů. Z jakž takž řízeného nouzového přistání se stala horská dráha, kterou neměli snad nikde v galaxii. Loď se nekontrolovaně roztočila a tys nepoletovala po kokpitu jenom díky, tomu žes byl připoután. Ale ani to ti nepomohlo k tomu, abys při finálním nárazu nepřišel o vědomí.

Probudila tě až ostrá bolest v hrudníku. Bezvědomí rychle ustupovalo a ty sis uvědomil, že jsi stále naživu. Byl jsi i nadále připoutaný v pilotním křesle, nicméně vůči povrchu jsi byl bokem a bezpečnostní pásy tě nepříjemně řezaly do levého boku. Ale co hůř - jen kousek nad pravou ledvinou ti z těla trčela kovová tyč. Také se ti hůře dýchalo, třeštila tě hlava a to vše za pronikavého pískání v uších. Pozitivem však bylo, že raketoplán , nebo to, co z něj zbylo, zatím nebyl v plamenech.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6488
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Výcvik pro Merthora (Fabian Stiplett)

Příspěvekod Merthor » 21.2.2018 22:02:03

Chandaar, Opuštěná tovární čtvrť:
Piloti, vediovojáci i Jé, ti všichni jsou za frajery, dokud okolnosti hovoří v jejich prospěch a mají kapku váleného štěstí. Zasažením pár droidů si hned vyslouží poklepání po rameni. Pak se změní okolnosti, dojde štěstí a největší frajer si neškrtne. Se všemi instinkty, se Sílou je to stejné. Dokážete se díky nim lépe hýbat, orientovat, pomohou vám vyhýbat se překážkám, proti nimž je jiný bez šance, ale bránit ve střelbě čtyřem o třetinu rychlejším stíhačkám je zcela mimo moc většiny vlastností. Mě štěstí začalo opouštět v tuhle chvíli. Za tři roky války jsem měl na svém kontě patnáct sestřelů a větší počet droidů, dostačující po přetavení na pomník v nadživotní velikosti, což se ve střetnutí já vs. separatisti dalo označit za kladnou bilanci. Nyní přišla řada na mě. Štíty raketoplánu jsem uhájil po dobu dvou a půl oblouku, přičemž každý oblouk zabral tak šest vteřin. Změna jednotvárné tovární scenérie byla kdesi v nedohlednu. Dál jsem proti vlastnímu sestřelení nemohl udělat vůbec nic. Konec přišel najednou, tak rychle, že vyjma několika intuitivních pohybů předběhl myšlenky i pocit strachu.

Palbě jsem stoupavou protisměrnou zatáčkou kontroval marně. Přímý zásah levého křídla bylo potřeba okamžitě vyvážit ztlumením motoru na pravé straně a rovněž průběžným vychylováním řízení na pravou stranu. Trefa do motorů byla ránou z milosti, vybízející k zamávání odepsanému raketoplánu. Tehdy mi do očí padla široká ulice přetínající tovární komplex. Naprosto jsem otočil raketoplán po směru oné třídy. Raketoplán neochotně klouzal k úzké přistávací ploše, vystavujíce se příchozí palbě. Přitahováním řízení k sobě jsem raketoplán vyrovnával. Na druhou stranu se z raketoplánu ztrácejícího většinu výkonu stal napůl statický cíl. Vlivem závěrečné salvy jsem definitivně přišel o řízení. Udělal jsem několik nedobrovolných kotrmelců, lomcoval nefunkční ovládacími praky a čekal náraz. Za přežití jsem vděčil převrácení raketoplánu blízko povrchu.

Základní povinnost pilota, zjistit stav svého stroje, následovaná starostí o pohyb nepřátelských jednotek, resp. droidích komisí pro vyšetřování havárie, byla dočasně odsunuta stranou bolestí celé horní poloviny trupu, příčiny to nepohodlného probuzení. Nabývání vědomí se vůbec neslo ve znamení palčivých příznaků. Pouhé otevření očí si vyžádalo zvýšené úsilí vynucené vůlí. Pochybnosti se chopily příležitosti polevující koncentrace mysli, aby v ní znovu prováděly hlodavčí práci. Ztráta lodi, zranění, to jsou samy o sobě malé věci. Každý Jedi by si s nimi měl být schopen poradit. Jenže součet těch malých věcí, dává ve stylu, stokrát nic umořilo banthu, dohromady mnohem větší problém. U větších problémů se hůře nalézají východiska.
Cesty Síly jsou nevyspytatelné, když nechá přežívat toho, kdo zároveň ztrácí směr. Ale možná pro to má nějaký důvod. mihlo se mi hlavou, než jsem obnovením kontroly, udělal hlodavčím myšlenkám opětovně přítrž. Úkol sebrat se, vzpamatovat se z nárazem vyvolaného šoku a pohmožděnin dostal přednost před vším ostatním. tentokrát hlavně před vojenskou povinností.

Bolest hlavy i dotěrné myšlenky narušující soustředění jsem musel prostě ignorovat, ačkoliv se to snadněji řeklo, než udělalo. Rovněž naražená žebra nevyžadovala víc než zvednutí ruky a ohmatání. Dokud nebyl hrudní koš proražený, nebylo to fatální. Tlaku na hrudník bránícímu volnému dýchání jsem mohl ulevit uvolněním bezpečnostních pásů, plus několika delšími nádechy. Rukou jsem nahmatal přezku bezpečnostních pásů, pokusil jsem se vstát. Před nekontrolovaným sklouznutím jsem se chránil snahou dovažovat gravitaci s pomocí Síly. Důležité bylo dostat se do jistější stabilnější pozice, umožňující rozhýbání končetin. Zbývající nejbolestivější šrám jsem mohl řešit až ve stabilnější poloze mimo pilotní křeslo. Pozornost si vyžadovala jen skutečnost, aby manipulací neutrpaěla ledvina. Dosáhnout rukou na ono bolestivé místo, zjistit rozsah poškození tkáně byla jedna věc. S vytažením trubky jsem váhal, jakkoliv cizí předmět musel co nejdříve z rány pryč. Zvládnout sebeošetření, až rána bude krvácet a byla věc druhá. Vždyť sám léčitel mnohdy snese zásah léčitele. Navzdory smyslům žádajícím dostatek klidu na ošetření, nebo snad kapku bacty, jsem nesměl odkládat ani zjištění stavu dalších věcí. Možná že od dopadu na povrch utekl nějaký čas a ze všeho nejlepší by odsud bylo vypadnout.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 674
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město


Zpět na Výcvik I

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron