MYMPM - Výcviková loď

[Elinor Yall]

Vlna Fyodu

Trochu jsem zbledla.
Jak, může ohrozit?!? - To je podraz!
Nějak se to vymklo. O tom, že by to snad náhodou jelo podle plánu, se nedalo ani mluvit. Zadoufala jsem, že je Shien v pořádku, protože přivedení pomoci se zvrtávalo.
Hnusní, hnusní sithové!

Vzápětí mi došla další nežádoucí skutečnost.
Jsem tady jediný Jedi při vědomí. Takže se podle toho musím chovat!
Naprosto se mi to nelíbilo. Ale zjevně v okolí nebyl nikdo, kdo by to udělal za mě. Zvlášť když jediná naděje – totiž dospělý člověk v dosahu – se k tomu zjevně neměl.

Prostě budeme muset udržet ty dvě minuty naprostý klid, sdělím Vikovi zřejmou skutečnost. Na kterou si měl přijít sám a ne se z ní hroutit.
Přece jen, bylo mu MNOHEM víc než osm.
Pravda, neměl výcvik v Síle, ale i tak byl mnohem zkušenější než já.
Lítostivě jsem se koukla na mistrův světelný meč a zalitovala, že si ho nemůžu půjčit.
Moje zbraně zůstaly v pokoji, prak dokonce byl zabaven...
Rozhlédnu se rychle kolem sebe, jestli nenajdu něco, z čeho by se dalo vytvořit provizorní avantgardní bojové opatření. Krom pasťové nitě jsem nic vlastního se sebou neměla a... a vzpomněla jsem si, jak jsme se s Cormem plížili po chrámu, maskovali se v Síle a dělali lumpárny.
Tohle... tohle by mohlo být řešení.
Mohlo by...
Takže asi budeme muset s těmi vojáky začít.
Natáhnu jim nit, aby se o ni v plném běhu přerazili, půjdu jim naproti, nalákám je sem a až spadnou, tak je zastřelíš... nebo tě napadá něco lepšího?
Můj vážný výraz a pokus o povzbudivé pousmání asi nedopadl zrovna nejlépe.

[Xavier]

Vlna Fyodosu

Po cestě k výtahu jsem byl vážně nervózní. Díky Síle naštěstí jsme nikoho nepotkali.
Seskok na víko výtahu se mi moc nepovedlo, podjely mi nohy a posadil jsem se na zadek.
Raději jsem se však zvedl, hladěje si zadek.

[Pear]

Vlna Fyodosu

Trochu zklamaně jsem se společně s Dllem přesunul k výtahu. Nedostali jsme zbraň, přesto jsem stále doufal, že na někoho narazíme, mistryně nám rozdá zbraně a budeme se bít. Nic takového se samozřejmě nestalo a tak jsme se dostali až k turbovýtahu.
Dveře se otevřeli a nečekaně tam turbovýtah nebyl. Byl až nějákejch půl metru pod náma, takže co bude dál bylo úplně jasné. A mistryně nám to ještě potvrdila. Jako gentleman jsem ponechal možnost prvníhu skoku Dllovi, kterýmu se moc ale nepovedl a a zranění bylo hned na světě. Nic na sobě ale nedal znát, rychle se zvedl a svědkem jeho nešikovnosti už zůstane pouze modřina na zadku.
To já se musím pochválit, protože sem spadl pěkně na nohy. Ještě jsem se ujistil, jestli jsem opravdu v pořádku, jestli mi něco nechybí, nebo jestli se nemusím vrátit zpět na ošetřovnu. Dll si stále tře pohmožděný zadek a já se na něj vítězoslavně podívám.
Whohoo, sem dobrej!
Zajásám na Dlla a čekám na mistryni, než k nám dorazí...

[Jordi Linx]

Vlna Fyodosu:
Poté co se oběma klukům povedlo seskočit na střechu turbovýtahu, i když Dll si ustlal na zadku, tak se dveřmi protáhla mistryně Siume. Zachytila se na římse vedle dveří a počkala až se zavřou, aby z druhé strany zajistila jejich opětovné otevření někým neautorizovaným. Byl to rozumný postup, který by jim v případě pronásledování poskytl potřebný čas na více. Mistryně Siume poté seskočila mezi kluky a trochu pobaveně se pousmála nad Christianovo sebevědomou radostí.
Hmm, takže první poleze Christian, za ním Dll a já vás budu jistit zezadu. Kluci, lezte opatrně a nikam se nežeňte, v případě jakéhokoliv nebezpečí mi dejte vědět, ano ?
rozhodne nakonec po chvilce váhání mistryně Siume, kdy byla v pokušení jít první, ale zase musela být připravená na to, kdyby někomu z kluků uklouzla ruka nebo něco podobného. Takhle se mohli všichni začít šplhat vzhůru o patro výše. Drobnému Dllovi to dělalo podstatně větší potíže, než Chrisovi, přesto se zastavil až téměř o patro výše, kdy se Chris mohl rozhodnout vyčkat na pokyny mistryně, nebo se soukat na úzkou římsu poblíž. Dlla v ten moment přepadl takový podivný pocit, pocit, jakoby poblíž byl ještě někdo další.

Elinor z počátku nejistota Vikka Razina příliš nepomohla, ale připomenutí si, že je studentkou Řádu a budoucí Jedi jí dodalo odvahu. Pokusila část svého nalezeného entusiasmu přenést na Vikka, ale toho to spíš zmátlo a proto se pustila do rychlého natažení nitě. Zanechala Vikkovi ještě instrukce a vydala se naproti nepříteli.
Počkej ...
pokusil se ji nejistě zastavit Vikko, ale Elinor už byla na cestě.

Netrvalo jí ani deset vteřin rychlého běhu v dětském podání, než mohla konečně spatřit čtveřici vojáků. Jejich brnění se shodovalo s tím, které mohla zahlédnout na těch v zahradách. Tihle však při jejím spatření vypadali poněkud překvapeně.
Eh, stůj ! Za ní !
vykřikl jeden z vojáků trochu nejistě, než se rozhodli všichni čtyři za ní vydat a jeden dokonce vyslal varovný výstřel půl metru vedle Elinor.
---------------------
Další kolo bude nejpozději 28.10. nebo dříve, když odpoví všichni zúčastnění.

[Xavier]

Vlna Fyodosu

Poznámka mistryně, že by jsme měli šplhat pomalu, byla v mém případě zcela zbytečná, měl jsem problémy se nahoru vůbec pohybovat, natož nějak rychleji.
Chrisovi to šlo o poznání lépe, a tak za chvíli již byl nahoře.
Já zas dostal ohromný strach, že je někdo poblíž, nicméně jsem se pokusil utišit třepoucíse kolena a znovu pokračovat v lezení.
Kdyby nám něco hrozilo, mistryně by nás varovala.
Povzbuzoval jsem se v duchu a snažil uklidnit svou paranoiu.

[Jordi Linx]

Vlna Fyodosu:
Chris se celý nedočkavý už chtěl soukat z výtahu ven, ale vnitřní ovládání výtahových dveřích ho neposlechlo a tak musel čekat, až se tam dostane mistryně. A zatímco on nijak nevnímal přítomnost někoho dalšího, tak Dll ano. Usoudil ale, že jeho mistryně o tom ví a její postup dále, kdy suverénně přikročila ke dveřím a začla zadávat potřebný kód pro otevření, naznačoval, že se nejedná o nikoho nebezpečného. Dveře se konečně se zasyčením otevřely a Christian se mrštně protáhl okolo mistryně ven do chodby, jen aby narazil do mohutného těla před sebou a přistál na zemi. Mistryně Siume naopak vylezla ze dveří opatrněji a dohlížela na Dlla, když se i on opatrně a poněkud nejistě dostával ven z výtahové šachty. Před výtahem na ně čekal další z mistrů, kterého už kluci mohli vidět při začátku útoku - mistr Jedi Alfons Haiku.
Tekko, chlapci, jsem rád, že jste v pořádku. To jste všichni ? Nikdo další ?
pronesl s nefalšovaným nadšením mistr Haiku, aby jej vystřídaly obavy. On sám měl mírně potrhaný oděv a několik škrábanců, ale nikde nic, co by nasvědčovalo nějaké vážnější zranění. Mistryně Siume mu smutně pokývala, aby se mistr Haiku zachmuřil.
A co mistr Linx nebo Yaelo, nevíš o nich něco nebo o někom dalším ?
zeptala se mistryně Siume, ale zachmuření ze tváře mistra Haiku nezmizelo.
O Jakallovi nemám zprávy od doby, co mi nakázal opustit můstek. A Yaelo, Yaelo leží v bezpečnostní místnosti a ... odpočívá.
odpověděl mistr Haiku a poslední slovo pronesl značně zdráhavě a zdánlivě nenápadně se podíval po obou klucích, kteří zde byli přítomní.

Elinor se trochu zarazila, když vele ní dopadl výstřel, ale na nic dalšího už nečekala a vyrazila plným tempem kupředu, směrem ke své pasti. V hlavě měla nyní jenom dvě věci - utíkat co nejrychleji a skočit ve správný moment, aby se vyhnula své vlastní pasti. Pozorně se dívala na zem před sebou, než konečně nastala ta správná chvíle a odrazila se kupředu. Čtveřice vojáků to brala jako pokus o úhybný manévr a tak tomu skoku nepřičítala žádnou výraznou důležitost, což se jim stalo osudným. První, nejvíce napravo jenom mírně škobrtnul a udělal kotoul vpravo ke stěně, kde se zatím nehýbal. Druhý, který běžel před dvojicí svých kolegů zavadil celou nohou a o něj zakopli i dva jeho kolegové, což byla chvíle, kdy spustila blasterová palba od Vikka. Bylo to zběsilé a zcela chaotické, ale přesto všechny střely směřovaly do haldy trojice popadaných vojáků, kteří neměli šanci cokoliv udělat. Palba od Vikka umlkla až ve chvíli, kdy ji nahradilo vyděšené cvakání spouště blasteru, jež ustalo po dalších několika vteřinách. Až tehdy si Vikko uvědomil, že mu došel zásobník a přestal s tím, aby udýchaně hleděl na spoušť před sebou. Všichni tři vojáci na hromadě byli jistě mrtví, ale Vikko si nevšímal toho čtvrtého, který se pomalu sbíral ze svého kotoulu a nárazu o zeď, které ho uchránily od zběsilé palby Vikka.
------------------
Další kolo končí nejpozději 11.11. či dříve v případě odpovědi všech hrajících.

[Xavier]

Vlna Fyodosu

Když se otevřeli dveře objevil se tam mistr Haiku, velmi se mi ulevilo.
Jednak že je naživu, jednak, že to není další útočník.
Do rozhovoru mistrů jsem se raději nepletl. Spíš jsem se potřeboval vydýchat, po dosti namáhavém šplhání.

[Pear]

Vlna Fyodosu

Hbytě jsem lezl v před a doufal, že už co nejdřív budu na pevné zemi, ale ovládání dveří mně zbaběle zadrželo! Mistryně ale přiskočila, a otevřela mi vchod - aspoň trochu, ale dostatečně, aby se do ní vešlo mé silné, vypracované, ale přesto malé tělo.
Konečně!
Rozběhl jsem se kupředu a ani si nevšiml postavy předemnou. I když budu říkat, že sem si všiml a jenom sem ho chtěl shodit aby neohrozil mistryni a Dlla.
Až když lezli mistryně s Dllem ven, všiml jsem si, do koho jsem narazil. Mistra jsem si pomatoval, ale zaSílu jsem si nemohl vzpomenout na jeho jméno.
Pomalu jsem se zvedl a oprášil si oblečení.
Ehm, to bylo plánovaný...
Zašeptal sem směrem k Dllovi a čekal jsem co vyleze z rozhovoru mistrů.
Taky bych si...odpočinul...
Pověděl jsem poslední slovo stejně zdráhavě, aniž bych věděl proč.

[Jordi Linx]

Vlna Fyodosu:
Ani jeden z younglingů se nechtěl plést do diskuze obou mistrů a tak zatímco se Dll vydýchával, Chris si oprašoval oblečení a snažil se vypadat, jakoby to byla vlastně vina mistra Haiku, že se octl na zemi. Při zmínce o odpočívající mistryni Num se k němu oba mistři natočili a tvářili se trochu zachmuřeně, než si uvědomili, že Chris úplně přesně nepochopil, jak mistryně Num odpočívá.
Zaveď je dovnitř Tekko, zůstanu na stráži. Vevnitř je pilot Krieg Mino a navigátorka Rellyn E'kla, možná budou už něco vědět o ostatních.
rozhodl mistr Haiku, který se ujal vůdčí pozice skupinky, která zde byla přítomná. Tekko Siume mu přikývla a pobídla oba chlapce, aby vešli dovnitř.

Konstrukční místnost, která byla určena jako bezpečnostní místnost v případě nalodění na loď byla docela velká. V prostředku byly rozmístěny čtyři konstrukční stoly, kde bylo všechno potřebné nářadí a některé součástky pro konstrukci světelných mečů. Šlo zde samozřejmě upravovat i všechno další než jenom světelné meče, především optická zařízení. Jeden ze stolů však byl uklizen a odstrčen do rohu, kde na něm ležela bezvládná Yaelo Num a ať by se oba kluci snažili sebevíc, nemohli by ji v Síle vůbec zaznamenat. U stolu blíže k ním seděli na židlích lidský pilot a caamasijka a unaveně odpočívali. Oba měli několik zranění, pilot Mino měl obvázané stehno a navigátorka E'kla hruď a levou ruku. Okolo dvou volných stolů bylo ještě několik židlí. Při stěnách místnosti bylo množství skříni a v jedné byla i konzole, která se ale zdála být neaktivní. Jedna ze stěn umožňovala výhled ven, ale momentálně byla stažena silná clona, takže jediné co osvětlovalo místnost bylo nouzové osvětlení.

Vikko se šokovaně usmíval, když si uvědomil, že s Elinou pomocí zastavil útok na jejich pozici. Jenže jeho úsměv trval pouze několik vteřin, než se chodbou rozlehl výstřel a Vikko se skácel k zemi zasažen. Když se ozvaly druhý a třetí, tak už Eli byla v pohybu a díky tomu se jim vyhnula. Když se jí povedlo dostat do pozice, kdy se otočila směrem k doposud žijícímu čtvrtému útočníkovi, který mohutně vydechoval, klečel a snažil se ji dostat do mířidel. Elinorce nezbylo nic jiného, než znova uskočit do strany a vyhnout se dalším dvěma výstřelům, i když ten poslední dopadl velice těsně vedle ní. Nezastavovala se a pohybovala, díky čemuž soupeř ještě třikrát minul, než se začal zabývat svou zbraní, tedy vyměňováním zásobníku. Malá Elinorka neměla mnoho možností, ale přesto měla trochu času, obzvlášť, když se nemohla střelbě vyhýbat dlouho a kdyby utekla, tak by nechala útočníkovi na pospas jak Vikka ležícího na zemi, tak mistra Linxe.
------------------
Další kolo končí nejpozději 25.11. či dříve, pokud všichni odpoví.

[Xavier]

Vlna Fyodosu

Na vyzvání mistra jsem se odebral do konstrukční místnosti. Zde mne poněkud překvapila postava na stole. Necítil jsem jí v Síle, ale to vůbec nic neznamenalo, mé nadání bylo slabé, a mnohdy jsem necítil, ani když mi starší děti v chrámu šli ubližovat. Takže jsem si z toho ani moc nedělal, vzal jsem si židli a sedl si do rohu, kde jsem byl dostatečně daleko od dveří, přeci je se sithové mohli vrátit, a i od těla na stole, ze kterého mě dosti mrazilo.

[Elinor Yall]

Vlna Fyodosu

UPS!
Situace se zvrhla.
Nepříjemně.
V zásadě nepochybuju o tom, že až se mistr Linx probere, nakope sitha do zadnice. Jenže to se napřed mistr Linx musí probrat!
Na to, že měl být mimo jen dvě minuty, se nějak neangažuje.
A dvě minuty už přece musely utéct!

"Hra na pohyblivý terč" trvala příliš dlouho a kolem se navíc povalovaly mrtvoly. Hezký pohled na ně nebyl. Ale byli to sithové a chtěli nás zabít a my to zvládli dřív. To Jediové dělají. Mimo jiné. Asi.
Pořád lepší sejmout sitha než nechat se sejmout sithem.
S Cormem jsme sice tvrdili, že dobrý sith, mrtvý sith, ale při pohledu na mrtvé sithy jsem si tím tak zcela jistá nebyla. Vypadali... mrtvě. Bezvládně. Vyřízeně.
O to horší bylo si uvědomit, že jestli něco neudělám, budou úplně stejně vypadat Vikko a mistr Linx!
A jediné, co mi jde dobře, je ztrácení času...
Koutkem oka zaznamenám, že sithům při vpádu do pasti popadala výzbroj. Reakce byla okamžitá, nijak nepromýšlená, ovlivněná drilem z tréninků telekineze.

Nejblíž povalující se sithskou pistoli si přitáhnu k sobě a okamžitě namířím na sitha, tak, aby to viděl. Přece jen, rytíři Jedi jsou ochránci míru a pořádku, takže musí dodržovat pravidla. Táta to měl potřebu neustále mně a Cormovi připomínat, takže na tom asi i něco bylo.
Vzdej se! vybafnu na něj a jak se mi klepou ruce, prst omylem zavadí o spoušť a sithovi cosi prskne před nohy.
Já ho snad málem trefila!
Snažím se vypadat nevyděšeně a srovnat hlaveň tak, abych v případě, že by se nevzdal a naopak se mně snažil zmrtvolkovat, byl zmrtvolkován on. V kombinaci s třesoucíma se rukama a prstem kolem spouště to fakt, fakt není dobrá pozice pro vyjednávání.

[Pear]

Vlna Fyodosu

Do mísntosti vejdu hned za Dllem a podívám se na spícího člověka na stole. Překvapivě vůbec nic necítím a než si to v hlavě srovnám stojím chvilku zmateně.
Aha, ona používá stejnou taktiku jako já na ošetřovně. Snad se mně povedlo zamaskovat se stejně.
Pomyslím si a vesele se vydám za Dllem. Ten si ale sedne do rohu. Tam se mi moc nechce. Vezmu si proto židličku a posadím se blízko ke dvojici a taky odpočívám.
A překvapivě mlčím.

[Jordi Linx]

Vlna Fyodosu:
Oba chlapci vešli poslušně dovnitř a každý si zabral jiné místo. Na stole ležící Yaelo Num si nevšímali, nebo možná radši už ani nechtěli všímat. Krátce po nich vstoupila dovnitř i Tekko Siume a zamířila po krátkém kontrolním pohledu k dvojici členům osádky můstku. Pokusila se na ně vřele usmát, ale nijak to jejich náladu nezlepšilo. Když krátce pohlédla směrem k Yaelo Num, tak jí tvář na chvilku ovládl bolestivý výraz, ale hned se zase vrátila pohledem zpět k dvěma členům posádky můstku.
Ráda vidím, že jste v pořádku. Podařilo se vám navázat spojení ještě s někým ?
zeptala se jich, ale shodně zavrtěli nesouhlasně hlavou.
Jenom se nám podařilo vyslat nouzovou zprávu z můstku, než jsme celou loď navedli na krátký automatický skok a vyřadili to tam. Mistr Linx to tam bránil, aby Sithové nevěděli, kam jsme skočili a nemohli nás jejich posily tak rychle nalézt. Ale od té doby jsme mistra Linxe neviděli, poslal nás pryč prakticky ještě před skokem.
odpověděla Rellyn E'kla a Tekko se zachmuřila ještě více.

Elinor se snažila udržet chladnou hlavu a koncentraci přesně tak, jak ji to učili při výcviku a povedlo se jí do ruky si přivolat jeden z blasterů padlých vojáků. V moment, kdy namířila na jediného žijícího sithského, zacvakl jeho zásobník, ale jenom překvapeně ohlédl na malou dívku s blasterem v ruce. Než mohl něco udělat, tak už jej Elinor vybídla ke kapitulaci a zároveň omylem vystřelila. Její míření však bylo srovnatelné s tuskenem, který se právě přepil vody. Sithský voják se sebevědomě usmál a přesnou ranou ukázal Elinorce, jak se střílí, když jí vystřelil blaster z ruky. Pocítila mírnou popáleninu, ale nebylo to nic hrozného, prozatím.
Jsi odvážná děvenko, ale to ti nijak nepomůže.
zazubil se sithský voják a chystal se vystřelit.
To si nemyslím !
ozval se hlas Jakalla Linxe a než se voják mohl otočit k němu, tak už přeletěl přes celou chodbu na stěnu. Úder o ní jej poslal do hlubokého bezvědomí, ale to už se Jakall zvedl a rychle obhlížel situaci, aby přikročil k postřelenému Vikkovi.

Tekko chvilku přemýšlela, než dospěla k jasnému názoru.
Zkuste se znova spojit s mistrem Linxem. Kluci, podívejte se tu o skříních a všelijak, jestli nenajdete něco užitečného, nějaké hořáky, nebo něco, co by mohlo za jistých okolností vybouchnout.
rozhodla nakonec Tekko a přiměla k nějaké aktivitě i oba chlapce, čímž je chtěla zabavit od toho, aby moc přemýšleli nad tím, co vše už si museli prožít.

Jakall Linx klečel u Vikka a strhnul z něj vestu a natrhl košili, aby řádně viděl na jeho ránu v hrudníku. Jeho soustředění narušil pípot z jeho pláště, který si předtím podložil pod sebe, než si vzal onen medikament.
Elinor, zjisti, kdo se mi snaží dovolat na ten komlink,musím tu ošetřit Vikka.
pronesl směrem k dívence a do ruky si přivolal něco z lékařských zásob, které s sebou Elinor přinesla navíc.
Mistře Linxi, slyšíte nás ? Opakuji, mistře Linxi, slyšíte nás ?
začalo se ozývat z komlinku, když k němu Elinor přišla blíže.
-------------------------
Další kolo končí nejpozději 9.12. či dříve, zda-li odpoví všichni.

[Xavier]

Vlna Fyodosu

Na výzvu, abychom se podívali do skříněk, jsem se jimi začal prohrabovat.
Postupně jsem je vyndaval ven a pokládal za sebe na zem. Vzhledem k tomu, že jsem u drtivé většiny předmětů netušil k čemu jsou dobré, a příliš jsem se bál zeptat, nechával jsem je tam raději ležet, aby si někdo vzdělanější než já mohl všimnout případné užitečné věci.
Když jsem prolezl několikátou skříňku, napadlo mne, konečně, že na věcech, které jsou vznětlivé a podobně bývá znak, který to říká, začal jsem ho tedy na předmětech hledat.

[Pear]

Vlna Fyodosu

Hned jsem se vrhl ke skříni, až jsem málem převrhl židličku. Od samého začátku jsem je chtěl přehrabovat, nicméně jsem se celkem úspěšně ovládal, abych se na ně hned nevrhl. Po posvěcení od šéfů sem nemeškal!
Otevřel jsem první, ke které jsem dorazil a začal z ní vyndavat různé pomůky.
Cotoé?
Prohlásil jsem udiveně, když mi spadla do ruky zvláštní věc. Byla dlouhá tak 30cm, z měkkého materiálu. Byl to takový dlouhý válec, jehož konec byl rozšířen. Nevypadalo to jako zbraň, protože to bylo měkké a tupé. Po celém těle objektu byly různé výstupky. I když se přes předmět dalo vidět, materiál měl lehký růžový nádech.
Mimo této věci jsem našel i nespočet zbytečností, jako třeba láhev se zajímavou značkou větráku se třemi lopatkami.
Ha, palivo do klimatizace!
Řekl jsem si, když sem zahodil podivně vypadající láhev s oranžovo-černým znakem. Prohraboval jsem dál a nacházel jsem samé pěkné věci, mimo jiné i kulatý kanystr na kterém byl nakreslený černý kruh z kterýho sršeli paprksky na všechny strany. Na mně to bylo moc chaotické. Odstrčil jsem to tedy k náplni větráku a hledal jsem dál...