Zpátky do práce - výcvik pro Waltera Thrana (Garth)

[East.Wood]

Nal Hutta, hl. město Bilbousa

Na Nal Huttu se pomalu ale jistě snášel soumrak.
I když zde to bylo vlastně jedno, na této potemnělé planetě se jasného počasí její obyvatelé dočkali jen málokdy. Takže světla ve městě byla takřka nedílnou součástí každého dne i noci...

V jednom z obřích mnohapodlažních komplexů sídlilo mnoho firem, organizací a soukromých osob a často zde byl velmi rušný pracovní den.
Teď však již veškerý šum ztichl a jelikož se blížila pozdní noční hodina, všechny kanceláře a pracovny nyní tonuly ve tmě.

Tedy až na jednu, ve které se stále ještě svítilo...

pracovna jistého W. Thrana

Jako každý večer jsi se zdržel v práci, tedy pokud se to, cos dělal, dalo nazývat prací - snažil jsi se nevzbouzet přílišnou pozornost a víceméně se snažit vypadat zaměstnaně. A pokud se Ti toto dařilo po celý den, večer jsi si rád poseděl za svým pracovním stolem a se sklenkou vitamínového drinku nebo šálku stimčaje jsi vzpomínal na staré časy, na rodiče, Algernona, Dragonstar...
Ne, že by Ti Tví bývalí zaměstnavatelé nebyli ochotni nabídnout lákavé pracovní nabídky a zakázky. Ale v poslední době jsi toužil po klidu a zde, doma na Nal Huttě, jsi k tomu měl příznivé podmínky.
Dalo se říci, že jsi si vybral delší dovolenou...

Ale ne všichni měli pro Tvé rozjímání pochopení.

Ozval se signál z vrátnice podnikatelského komplexu a hned po něm strážní droid, mající noční službu: "Promiňte pane, ale je tu nějaký člověk a chce s vámi mluvit. Mám jej pustit nahoru?"
Váhal jsi, enchtěl jsi být rušen a droid to jakoby na dálku poznal, neboť dodal: "A říká, že zná vašeho otce, pane!"

[Garth Devilman]

Nal Hutta - kancelář Výherní společnosti

Západy a východy slunce… Tyto časové posuny se měnily v dny a já mezi nimi pozvolna proplouval.

Bylo místy až ironické, do jaké hloubky jsem byl spjat s tímto místem. Snažíc se zapomenout na strasti, ale i radosti minulé, ale i otázkám budoucnosti jsem za peníze získané od přátel zbudoval tenhle komplex. A ať to byl jakkoli geniální tah, byla z toho všeho cítit hniloba zaobalena závojem naivity. Opřel jsem se rukama o stůl a odsunul se od stolu.
Tak za tohle jsme bojovali?

Naproti mně seděl Algernon Corriolan přesně jako před pár lety v místnosti A-32. Zamlžilo se mi před očima a instinktivně jsem si sáhl do míst, odkud jsem s oblibou tak často brával své uklidňující prášky.
Hergot…!!! Ruka vystřelila do vzduchu a dopadla na prázdnou desku stolu.
Někdy tě proklínám za to, že ses mi postavil do cesty jako zeď a nechtěl se hnout. Věříš? Pronesu do ticha neočekávaje odpověď.

Nicméně se mi jí dostalo a to v podobě droida, který ohlásil noční návštěvu. Zůstal jsem chvíli strnule sedět.

V tuhle hodinu, tady a teď? Obyčejně takové schůzky znamenají jediné, a to nepříjemnost… Dotyčný neznámý zřejmě sázel na vytrhnuté, rodinné kořeny.
Rychle jsem zkontroloval svůj vyklápěcí šuplík a ke svému překvapení i zcela proti svým zvyklostem pronesl: Ať jde dál…

[East.Wood]

Nal Hutta - kancelář Výherní společnosti

Nebyl jsi zrovna nadšen, že Tvé pozdně večerní rozjímání někdo rušil. Ovšem otázkou zůstávalo, zda neznámý má v úmyslu vyrušit Tě jen na několik málo příštích okamžiků anebo se jeho návštěva dotkne Tvého programu na více dní dopředu...

Když se dveře kanceláře se sykotem otevřely, vstoupil starý muž s šedivými vlasy a ustaraným oblyčejem. Přesto, že nebyl tebou nijak vyzván, pozdravil a udělal pár kroků k Tvému pracovnímu stolu: "Doufám, že si pro mne můžete udělat chvilku, poručíku Thrane! Neobtěžoval bych vás takto pozdě v noci, ale okolnosti mne donutily se s vámi sejít... Neznáte mě zřejmě a proto bych se rád představil. Mé jméno je Gallamin, Cyd Gallamin. Jak jsem říkal vrátnému, znal jsem vašeho otce - skvělý voják, pane Thrane!" odříkaval stařík a nevědomky Tě svým proslovem tak trochu zaujal. Neboť pokud takto mluvil o Tvém otci, musel notně mít něco společného s jeho poněkud nejasnou minulostí u jistých složek Staré Republiky.

A to nebylo rozhodně nic, co by se dalo přejít mávnutím rukou...

[Garth Devilman]

Kancelář Výherní společnosti

Nutno říci, že jsem byl velmi překvapen tím co anebo spíše koho jsem spatřil. Příjemného staříka a zajisté vitálního, neboť cesta kterou podnikl by byla pro kteréhokoli člověka jeho věku jistě náročná. A pak tu byla zmínka o mém otci.

Jistě, byl to pašerák s duší vojáka, ale nikdy se nezaplétal do něčeho nebezpečného…
Tak proč se tehdy naše ulice hemžila Impériem? Duše popírala toto spojení, ale mozek zvyklý analyzovat tuto bariéru surově bořil.

Vstal jsem ze svého místa a vytáhl odkudsi z temného kouta křeslo pro případné hosty.
Neposadíte se pane? Rozhodně vás nehodlám vyslýchat… Usměji se a ukážu na volné místo.

Obávám se, že k pití vám mohu nabídnout pouze ovocný džus, ale pokud byste trval na něčem ostřejším, s radostí váš požadavek splním... Přejdu ke stolu a usadím se.
Říkal jste, že jste znal mého otce. Odkud přesně? Otec často působil jako dopravce pokud vím…

[East.Wood]

Kancelář Výherní společnosti

Cyd Gallamin se posadil do křesla a souhlasně přikývl na Tvou nabídku: "Děkuji, v mém věku je džus tou správnou volbou." řekl.

Když zvlažil rty, jal se pokračovat a nepřímo tak odpovědět na Tvoje dotazy: "Musím říct, pane Thrane, že jsem se o vás ráčil informovat a vím, jaký je váš životopis. Vezte, že stejně, jako Kevin Thran dělal v dopravní branži, tak i Vy pracujete zde. To je v pořádku, alespoň pro veřejnost. Ovšem co se skrývá za oponou, je další věc..." začal poněkud tajemně starý Gallamin.

"Podívejte se, Vás otec se mnou spolupracoval pár let a za tu dobu se mnohé změnilo. Stará Republika padla a nastoupilo Impérium, to známe všichni. A Vy sám jste proti nim nasazoval svůj krk po boku Rebelů, což z vás činí hrdinu. Jste po otci, to nezapřete... Také byl dobrodruh a tak trochu snílek. Jenže ti, pro které dříve pracoval, mu jeho sny zadupali do země. Chtěl sloužit právu a pořádku, jenže to se nestalo a Kevin Thran se upsal té špatné straně. Doufám, že Vy takovou chybu neuděláte..." pohleděl významně do Tvých očí a znovu usrkl ze sklenky červenou šťávu.

Prozatím se Ti mohl zdát Gallaminův proslov tajemný a místy nesrozumitelný, ale jisté narážky způsobovaly, že jsi začal mít zájem dozvědět se více.
Vytušil to i Gallamin a zeptal se Tě: "Vy víte, kde je Váš otec a co právě dělá, pane Thrane?"

[Garth Devilman]

Kancelář Výherní společnosti

Ačkoli to ve mně vřelo, dělal jsem vše co jsem mohl abych zachoval klidný výraz i hlas. Chtěl jsem se zeptat na tolik věcí, že jsem ani sám nevěděl, kde bych měl začít.
Otce jsem neviděl od doby, co k nám vtrhli imperiální jednotky. Tehdy mě odnesl jeden z vojáků, ale o otci opravdu nic nevím. Vysypal jsem ze sebe pravděpodobně rychleji, než jsem měl původně v úmyslu.

Proč teď? Otázka vylétla tak rychle, že jsem ji ani nestačil zarazit.
Cením si zásluh které mi zde vypočítáváte, víte toho o mně pravděpodobně víc, než já sám. O co tu vlastně jde? Nejste tu jistě proto, aby jste mi na krk pověsil medaili s nápisem „nedoceněný“, a za zvuku velkých famfár mi tady pěl ódy… Postupně jsem zjišťoval, že ona klidná maska se ztrácí kdesi v dáli.

Hlava říkala „brzdi,“ ale co se dělo dál už bylo mimo rozumové vnímání.
…Takže můj otec vzal za vděk vládní práci? Senzace! Nepřemýšlel snad o tom co takové rozhodnutí provede s rodinou? A CO PROVEDE SE MNOU?!
Zabořil jsem hlavu do dlaní a trvalo předlouhou minutu, než jsem se mohl svému hostu podívat do tváře.
Omlouvám se, nechal jsem se unést… Hlas se však už ani zdaleka nepodobal mému vlastnímu.

[East.Wood]

Kancelář Výherní společnosti

"To je v pořádku, nemáte se za co omlouvat!" uklidnil Tě starý muž.

Ovšem vzal si z Tvé reakce ponaučení a další rozhovor se snažil směřovat trochu jiným směrem: "Každopádně je tu věc, kvůli které jsem vlastně tady. A věřím, že jsem na správné adrese!" řekl, přičemž se zase trochu napil, aby zvlažil vyprahlé hrdlo.

Začínal jsi být nervózní, děda to bral kolem horké kaše...

Nakonec šel s pravdou ven: "Hrozí vám nebezpečí, pane Thrane! A já přišel za vámi, abych vás varoval. Ti, co kdysi naverbovali vašeho otce, se nyní angažují v podsvětí a snaží se eliminovat veškeré staré vazby... Což v praxi znamená, že se zbavují nepohodlných svědků, prostě všech, co měli kdy co dočinění s jejich organizací ještě za Staré Republiky! Váš otec už na to doplatil, ale obávám se, že půjdou i po vás, jelikož jste jediný přímý potomek Kevina Thrana..." mluvil starý Gallamin a hlas se mu čím dál tím více třásl. Musel se znovu napít, ale sklenka mu uklouzla ze slabých rukou a roztříštila o zem...

"Omlouvám se... já... nemám už moc času... vědí o mně..." koktal Gallamin.
Zřejmě byl ve stejném ohrožení a bál se o svůj život.

[Garth Devilman]

Otázka nemožnosti úniku

Naše jméno bylo vždycky zvučné… Odtuším a začnu horečnatě přemýšlet.
Náš milý Gallamin z nich má pěkně naděláno…
Přejdu ke skříni, kde nacházím svou starou zbroj, a to i včetně pistole.
Obléct! Zazní ta nejlepší rada, kterou jsem v tu chvíli mohl dát zatímco se přesunuji ke svému počítači.
Když to nevyjde bude to vražda, když to vyjde bude to tunel…

Vyhlášen kód Q... Řekl jsem droidovi smutným hlasem, jelikož jsem dobře věděl co bude následovat.
Nyní jsme měli celkem dvě minuty na to, abychom opustili budovu dřív, než dojde k přetížení sítě a následnému výbuchu.

Pokud jsou to profíci jak stařík tvrdí...
Vytáhl jsem ze stolu zbraň a odjistil ji. Na svém kapesním datapadu, jsem vypnul tepelné čerpadlo na udržení pokojové teploty, která se vztahovala na garáž a především můj soukromý skleník. Počítal jsem, že na případnou cizí přítomnost nás čidlo upozorní při samovolném zvýšení teploty.
Doufám, že netrpíte klaustrofobií... Otočím se na svého společníka a vykopnu část dřevěné podlahy.

Tajná chodba vedla skříní přímo do garáže.
Vypadá to, že bude třeba využít starých kontaktů k tomu dostat se s planety...
Což v překladu znamenalo: Dokud nevíš proti komu přesně stojíš, tak zdrhej.

[East.Wood]

budova - únik

Gallamin zprvu nevěděl, o co se snažíš, ale snad tomu ani nechtěl rozumnět. Byl si naprosto jistý, že víš co děláš a tak Tě následoval bez sebemenšího náznaku odporu. Věděl, že mu jde o život a tak byl rád za každou možnou společnost - tedy i tu Tvou...

Dostali jste se do tajných prostor, kam jsi měl přístup zřejmě jen Ty sám a podle toho to v přímém okolí také vypadalo - žádný personál, stráže ani civilisté. Takže ideální možnost k nepozorovanému útěku z dosahu nepříjemných událostí, které měly brzy nastat.
Gallamin se při svém věku snažil, aby se Ti co nejvíce vyrovnal. Bylo na něm znát, že je ze staré školy, ale taky měl už svá léta. Nicméně tvrdý výcvik mu stále dával šanci, že nebude po Tvém boku jen tak do počtu...
"Takže? Kam to vlastně běžíme?" ptal se za běhu a překotného funění.

[Garth Devilman]

Budova - únik

Čiň vojně službu, rentou se ti odmění...

Donedávna bych tomuto tvrzení, věřil. Svá nejlepší léta jsem obětoval pro dobro věci, ale byly chvíle, kdy jsem se sám sebe ptal zda to za to stálo. Svého času jsem tyto vnitřní dilemata tlumil svými prášky. Nyní jsem měl však nový cíl a to "přežít!" Přísahal bych, že jsem hluboko uvnitř slyšel autodestrukční odpočet.

Gallamin se navzdory svému věku držel za mnou, což bylo více než obdivuhodné. V rychlosti jsem přejel pohledem po datapaadu. Teplota neustále klesala.
Dospěli jsme nakonec chodby ústící pod garáží.
Kráčíme za světlem... Poučím svého společníka.

Pokud tam máme hosty, teplota by měla navzdory klesající tendenci stoupnout. Věnoval jsem pohled datapaadu a snažil se odhadnout čas.

V garáži je k dispozici vznášedlo. Jak jste se dostal sem? Zeptám se Gallamina zatímco rychle a obezřetně otvírám východ.

[East.Wood]

Budova - únik

Na Tvou otázku jsi dostal tak trochu nepřímou a přesto víceméně jasnou odpověď: "Jak? Splynul jsem s davem..." nadhodil Gallamin mezi výdechy, když jste se přibližovali oné garáži, o které jsi mluvil.
"Vy jste asi dlouho nejel veřejnou linkou, co?" ušklíbl se po chvíli.

Dorazili jste na místo.
Vznášedlo skutečně stálo opodál, kromě jiného vybavení tu byl také menší nepořádek, ovšem jen pro neznalé a necvičené oči...

Ty jsi se tu očividně vyznal, takže jste zakrátko seděli v transportu a nyní chyběly už jen vteřiny do exploze...

[Garth Devilman]

Budova - únik

Obecně se vyhýbám přeplněným stanicím... Nuceně se usměji a skočím do vznášedla.
Datapaad neukazoval žádné teplotní výkyvy.
Myslíte, že bychom si měli dělat starosti s otevíráním dveří? Položím řečnickou otázku.
Waltere, Waltere, ty zas camcáš...
Motor naběhl a spokojeně zavrněl.
A mizíme...

Zařadil jsem nejvyšší možnou rozjezdovou rychlost, což budilo značnou motorovou nevoli.

Nemůžeme si dovolit jít veřejnou linkou. Jestliže dědečka hříbečka sledovali máme problém. Vznášedlo se rozjelo a já rychle odškrtával seznam lidí, kteří by nás z planety mohli dostat.
A poprvé v životě za dlouhou dobu se modlil...

[East.Wood]

bývalá budova...

Modlení se přineslo ovoce, neboť v momentě, kdy váš dopravní prostředek opustil komplex, ozvala se rána, světlo zalilo celé okolí a následovala zkáza, kterou jsi vlastně spustil Ty sám.
Tvá kancelář i všechna další pracoviště Výherní společnosti rázem přestala existovat. Takže stopy byly zahlazeny, tedy pokud se někdo nerozhodne najít tělo. Tvé tělo...

Nal Hutta, Bilbousa, ulice

V tuto pozdní noční hodinu jste již daleko od místa neštěstí nebudili přílišnou pozornost. A proč taky... Pár uklízecích droidů ve špinavých uličkách hlavního města huttské planety by si vás dva jen těžko mohla spojit s událostí, o které nota bene ještě nic nevěděli. A Huttové sami se budou o výbuchu budovy Výherní společnosti dovídat až z ranních hlášení, neměli ve zvyku ponocovat.
Jisté tedy bylo, že ačkoliv na místě exploze budou zanedlouho vyšetřovatelé, nezjistí v nejbližších hodinách nic moc o tom, co se stalo. A to vám vyhovovalo, zanedlouho jste mohli již opustit Nal Huttu.

Projeli jste pár hlavních ulic, když tu se vedle Tebe ozval starý Gallamin: "Něco bych snědl. Co vy na to?"

[Garth Devilman]

Nal Hutta, Bilbousa - ulice

Phuuuuuf.... Takhle nějak jsem se cítil, když jsme opustili potápějící se loď.
Přesněji řečeno, šlo spíše o přátelský ohňostroj pro nikoho. Bez jistoty, bez zázemí, s průšvihem v zádech.
Zas!!!

Zaparkoval jsem vznášedlo v poněkud temnější uličce a s vážnou tváří se otočil na Gallamina:

Právě jsme se oficiálně nechali ugrilovat. Což znamená, že nemůžeme využít žádné platební čachry. Jinými slovy: Pokud nemáte ultra, super, mega, tajnou platební kartu... Lehce jsem našpulil ústa a kopl do jedné s přihrátek. ...Tak se budete muset spokojit s čokoládovou tyčinkou a pomerančovou šťávou.

Sprostě jsem zaklel, když jsem si uvědomil ještě jednu zásadní věc.
Ačkoli by to bylo jednodušší, nemůžeme se dostat z planety legálně. A to je problém: Pokud na to skočili je menší šance, že budou mít soukromý sektor pod dohledem. Pokud ne... Přetlumočil jsem své domněnky svému společníkovi.

[East.Wood]

Nal Hutta, Bilbousa - ulice

Gallamin na Tebe významně mrkl a prohlásil: "Víte, nešel bych za vámi, aniž bych se nepřipravil na jisté komplikace a jejich možné řešení. Kousek odtud je bar, kde pracuje moje známá. Řekněme, že jsme si bývali velmi blízcí..." zamyslel se a v koutku úst mu významně zacukalo.
Poté pokračoval: "Můžeme se u ní na chvíli zastavit a najíst se a napít. Co tomu říkáte? Vy byste zatím mohl pokusit kontaktovat někoho ohledně naší přepravy z Nal Hutty, zatímco budete konzumovat svou čokoládovou tyčinku..." dodal postarší muž jízlivě a usadil se pohodlněji do sedadla.

Popravdě se jeho nabídka zdála být více, než přijatelná.
Příliš možností jste momentálně stejně neměli...