Od bitvy o Yavin uplynulo téměř 130 let. Galaxie je opět ve válce. Na jedné straně Galaktická aliance, na druhé Felovo Impérium, podpořené sithskými spojenci. Spojenci, kteří u mnohých vzbuzují víc otázek, než na které by poskytovali odpovědi - a pochybností.
Kde seS vlastně vzali?
Kde byli předtím?
Co DOOPRAVDY chtějí?
Rada moffů se rozhodla jim věřit. Nabízená pomoc byla příliš cenná, než aby se dala jen tak odmítnout. Císař... jak se k nim vlastně staví Císař? Krom toho, že se snaží držet stranou od první linie bojů své imperiální rytíře.
Snad je to tím, že jsou tu jiné věci, které musí být vykonány.
Bitvy, jež musí být svedeny, byť mimo válečné pole.
Rozhodnutí, co musí padnout.
Hra je složitá a i jednotliví hráči se v ní těžko orientují. Co teprve figurky pomalu postupující po hrací ploše...
... Setkání takřka rodinné
...
Naposledy upravil(a) Elinor Yall dne 03.11.2011 21:22:26, celkem upraveno 6 x.
Jméno: Sinead Gazli Titul: Imperiální rytíř Rasa: Člověk Datum narození: 93 ABY (V době, kdy Darth Krayt uzurpoval trůn, mu bylo 37 let) Planeta narození: Bastion
Životopis:
Sinead byl potomkem imperiálního senátora Daviana Gazliho a jeho manželky, vědkyně Lileath Gazli. Byla to svým způsobem ironie, že člen prastaré jediské rodové linie a navíc Zlatonošův pravnuk je senátorem Impéria, ale bylo tomu tak. Navíc Zlatonoš by s největší pravděpodobností neměl námitky, neboť tohle nebylo Palpatinovo impérium, proti kterému do posledního dechu bojoval a které proklínal. Jeho potomci sloužili Felovu impériu, Impériu s tváří, které se distancovalo od Palpatinovy vlády pomocí útlaku a strachu.
Se Sineadovým otcem, Davianem, byla mocná Síla, ovšem po vzoru svého dalšího předka, inkvizitorky Palpatinova impéria Aestry Cognoscence, už nevěřil Republice, její byrokracii a neschopnosti jednat, a tím pádem ani Galaktické Alianci, ve kterou se Republika reformovala. Impérium představovalo moc, představovalo monarchu, který měl rozhodující slovo. Sineadova prababička Isara Gazli byla Republikou a její naprostou neschopností, která se v celé své "kráse" projevila v Yuuzhan Vongské válce, natolik zhnusena, že se po porážce Vongů uchýlila právě k nově vzniklému Felovu Impériu.
Sinead pokračoval v rodinné tradici a narozdíl od svého otce se rozhodl třímat světelný meč a stát se Imperiálním rytířem. Babička byla nadšena a i otec mohl být na Sineada patřičně hrdý, když úspěšně prošel výcvikem a pod vedením moudrého cereanského mistra se učil umění Síly, až z něj byl plnohodnotný Imperiální rytíř.
Sinead věrně sloužil svému Impériu a svému císaři Roanu Felovi, úspěšně splnil nespočet misí a nyní mu byl čerstvě přidělen učedník.
Světelný meč: Jeden světelný meč klasické konstrukce, v jehož nitru po vzoru zvyků Imperiálních rytířů dlí stříbrný syntetický krystal. Stejně tak i rukojeť je svým vzhledem téměř identická se světelnými meči Sineadových druhů.
Styl boje se světelným mečem: Sinead je mistrem Nimanu, neboť se mu zamlouvá jeho vyváženost stejně jako skutečnost, že narozdíl od ostatních forem nemá žádnou slabinu.
Schopnosti v Síle:
Telepatie, telekineze na slušné úrovni, pasivní jasnovidectví, léčivý trans, ovlivnění mysli
Dovednosti:
Považuje se za vynalézavého člověka, je schopný řidič všeho, co jezdí po zemi nebo létá ve vzduchu, případně v kosmu. Rozumí počítačům rozmanitých druhů
Vzhled: Vysoký asi 185 centimetrů, pěstuje si bradku á la bantha a dlouhé černé vlasy. Jeho tvář zdobí tmavě modré tetování abstraktního vzhledu. Nosí standardní zbroj Imperiálního rytíře doplněnou o černý plášť. V civilu se obléká do šedivé tuniky ne nepodobné oděvu rytířů Jedi.
---------------------------------
Oprava: Sinead nebyl Isadorův pravnuk, ale prapravnuk - přeskočil jsem generaci
Naposledy upravil(a) Shisco dne 30.10.2011 20:02:18, celkem upraveno 2 x.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...
Garenova rodina svým původem sahá k senátorce za Republiku, Talis Laveret-Arvis, a k jejímu manželovi-rytíři Jedi Nixovi Arvisovi. Po obnově situace po druhé galaktické občanské válce se stal Taris součástí Felova Impéria, v čemž svou roli sehrál i Garenův předek Liam Arvis. Tolik historická vsuvka.
Takže Garen se narodil jako druhorozený syn moffa Lorana Tavise a rytířky Talie Rayven-Tavis. Má o necelý rok starší sestru Gadar, ti dva k sobě měli vždy hodně blízko a to navzdory odlišné výchově (protože bylo rozhodnuto, že Garen bude kráčet jako druhé – a navíc to v Síle nadanější – z dětí ve stopách matky).
Nutno dodat, že Garen i Gadar jsou v Síle nadaní, stejně jako oba jejich rodiče.
Garen si v průběhu vzdělávání vedl dobře. V době, kdy se přidělují učedníkům mistři, byl – aby pokračování výcviku nebylo kontaminováno rodinnými záležitostmi – přidělen k bothanskému imperiálnímu rytíři Ezylovi Ther´lyovi.
Ezyl Ther´lya byl vcelku zajímavý rytíř a takřka renesanční osobnost.
Na rozdíl od mnoha dalších zastával názor, že součástí všeobecného vzdělání je mimo jiné i hluboká znalost literatury a filozofie, a že morální aspekt rytířského chování nesmí být podceňován. Vzhledem ke Garenovu původu výcvik cíleně stavěl na věcech jako je odpovědnost za druhé i za vlastní činy, (sebe)obětování se, chápání vyšších hodnot a cílů, hledání souvislostí. Jeho oblíbené varování znělo: „Dávej si pozor, co děláš, jinak uklouzneš a mohl bys skončit na temné straně.“ (najdou se tací, co řeknou, že Ezylův výcvik zanechal na Garenovi nesmazatelné stopy). Podle některých celkově Ezylův pohled na věc zaváněl jedijskými způsoby, ale bothanský rytíř se těšil takové úctě, že mu to nebylo předhozeno ani žertem.
Každopádně díky takto nastavenému výcviku došlo k zformování Garena v přemýšlivější osobnost, než bývá u učedníků Imperiálních rytířů zvykem.
Vzhledem k tomu, že Ezyl Ther´lya zemřel za záhadných okolností v průběhu poslední mise, kdy bylo jeho úkolem v průběhu postupu imperiálních jednotek proti Galaktické Alianci působit jako pozorovatel, byl Garen přidělen jako učedník k Sineadovi Gazlimu.
Světelný meč: jednoduchý, jednočepelový, se stříbrným syntetickým krystalem
styl boje se světelným mečem: soresu
schopnosti v Síle:
telepatie (díky blízkému poutu se sestrou a s dalšími v Síle nadanými členy rodiny), empatie, , psychometrie, štěpný bod.
Na druhou stranu, Garenovo nadání a vnímavost v Síle se dají popsat jako extrémní. To znamená, že se od podnětů v ní přijímaných nedokáže pořádně izolovat, i když by v konkrétní situaci sám chtěl a fakt hodně k tomu.
Schopnosti jako imperiální rytíř:
prohloubení výše popsaných (i toho prokletí, pokud jde o citlivost na Sílu)
absorpce
Dovednosti:
Průměrné pilotování, stíhačky a podobné technické vymoženosti právě nemiluje. To samé platí o počítačích.
Silné analytické schopnosti. Sám o sobě je dosti inteligentní, když se k tomu přičte vzdělání v nejrůznějších oblastech (byť spíše humanitních a přírodních věd), tak je to docela silná kombinace.
Vzhled:
asi 179 cm vysoký, kratší vlnité kaštanově hnědé vlasy, modrošedé oči (až na ty oči je podobou spíše po matce, ta je hnědovlasá a hnědooká).
Rytíř si své úkoly nevybírá. Jsou mu přiděleny. Tato skutečnost byla Sineadovi Gazlimu až příliš dobře známa. I když se kolem děly věci, kterým zcela nerozumněl, a i když jej rozhodnutí vyšší moci posílala vstříc úkolům, jež mu - slušně řečeno - nedávaly příliš smysl, věděl, že rozkazy se musí akceptovat.
Jako v současné chvíli.
Měl před sebou misi v sektoru Tapani se zadáním, co znělo tak jednoduše: přesvědčit lokální nezávislou vládu, aby ve válce podpořila Impérium. Samo o sobě to naráželo na menší háček, že sektor Tapani byl skutečně nezávislý a neexistoval jediný racionální důvod, proč jej do konfliktu mezi Galaktickou aliancí a Impériem zatahovat. Felovo Impérium se o něj předtím příliš nestaralo a Aliance si nevedla o mnoho hůř. Náhlý zájem - obou stran k tomu - nevěstil nic dobrého, a dalo se tedy s úspěchem předpokládat, že místní vláda nebude z podobných náhle vypuknuvších diplomatických bratření právě odvázaná. Přestože - či spíš protože - se Sineadovi dosud nedostalo podrobnějších instrukcí, mohl předpokládat, že míra šokujících informací vztahujících se k misi ani zdaleka nebyla navršena. Ostatně, i to byl jeden ze dvou důvodů, proč se musel při návratu ze splněné mise stavit na Bastionu, místo aby plynule přešel do plnění dalšího úkolu.
Ten druhý byl podstatně optimističtější. Imperiální rytířstvo mu totiž svěřilo důvěru a Sinead Gazli se stal mistrem učedníka. Nebylo to sice podle úplně klasického postupu, protože musel dokončit výcvik po zesnulém rytíři, ale když se nad tím zamyslel - o to větší to byla důvěra. Císař Fel totiž neměl nejmenší pochybnosti, že si s tím poradí skvěle, přestože zatím nikoho soustavněji nic nevyučoval.
-----------------------------------------
takže, hm, asi to nebude klasické self moder, protože zápletka a vymyšlený příběh
- momentálně máš svobodu projevu do návštěvy základny, můžeš rekapitulovat, jak chceš Pak přijdou na řadu instrukce a seznamování s učedníkem, kde už mám jisté úmysly.
- pokud máš konkrétní příběhové prvky, které chceš zabudovat, zkus se se mnou domluvit, budu chtít co nejvíc vycházet vstříc. Jenom varuju, že to budu zakomponovávat do štosu materiálů, co mi vznikl volným rozvíjením několika nápadů.
- varuji, že Sinead bude mít možnost HODNĚ utvářet příběh a že tahle mise bude spíš prolog než co jiného.
- pochopitelně, máš (ale to stejně jako ostatní, co budou tohle číst) možnost ovlivnit moje pasáže za Garena. Bude se tu objevovat hlasování mezi několika možnostmi, aby se odepisovalo co nejrychleji, tak buď mi budou stačit tři hlasy (i můj se počítá), nebo když se to tam bude válet víc než tři dny. V případě rovnosti hlasů se rozhoduji já. A opět varuji, nikde netvrdím, že Garen nebude dělat pitomosti nejvyššího řádu, je dost možné, že hlasování bude pouze výběr mezi několika různými zly.
Tak a jsem doma, pousmál se Sinead, když majestátná bitevní loď Honor of Empress jemně poskočila při výstupu z hyperprostoru. Doma, zakroutil hlavou nad tou myšlenkou. Co je to doma?
Pohédnul skrze transpariocelový průzor na oranžovohnědou kouli v dálce. Jsem Imperiální rytíř, domovem mi je celé Impérium. Impérium, které vede zbytečnou válku s Galaktickou Aliancí. No jistě, když není poblíž hrozba zvenčí, jako byli před sto lety Yuuzhan Vongové, je jen otázkou času, než se opět začneme handrkovat mezi sebou. Respekt mému otci, že se v tomto politickém chaosu vůbec vyzná. Dokonce ani císař Fel osobně tuhle válku otevřeně nepodporuje a nezapojuje nás do ní.
Vongnové, povzdechnul si. Vlastně jde pořád ještě o Vongy. Po sto letech. Celé to začalo tím, že někdo sabotoval jejich projekt obnovy toho, co zničili, když táhli napříč galaxií. Spálené světy vzkvétaly a měnily se v celoplanetární rajské zahrady, jenže po čase začalo všechno mutovat a umírat, stejně jako obyvatelé všech těch světů. Prsty byly namířené na Vongy, ale ti tvrdí, že oni za nic nemůžou a když se dva perou... Já osobně tomu věřím, ale kdo by mohl mít z něčeho takového prospěch? A najednou, z ničeho nic, se objeví Krayt a jeho Noví Sithové. Celá tahle záležitost zasmrádá sithskými intrikami. Kde byli, když Vongové táhli? Kde byli, když proměnili galaxii v doutnající trosky pokryté slizem? A teď, když zjizvenci uznali své zločiny a pokorně stáhnuli ocas, najednou se stane tohle... Je mi z toho všeho na zvracení. Sineade? vytrhnul rytíře z přemýšlení jemný ženský hlas, který přicházel zpoza dveří jeho kajuty. Iszmir? zvednul překvapeně obočí a zvednul se, aby jí otevřel. Iszmir! zvolal, když mu skočila kolem krku. Bylo to už tak dlouho, co byli naposledy spolu. Vášnivě ho políbila a zajela při tom rukou v rukavici zbroje do jeho dlouhých černých vlasů. Jak ses měl na Botajefu, můj rytíři? zeptala se, když se jejich rty oddělily. Taková menší šarvátka s Mandaloriany, usmál se na ni a pohladil ji po tváři. Císař přece nechtěl, abychom se zapojovali do bojů, lásko. Císař by určitě též neseděl se založenýma rukama, kdyby mu kolem uší začaly svištět střely z blasterů. Letěl jsem tam vyšetřovat vraždu, jak jsem měl vědět, že se ocitnu uprostřed války? A řekl bych, že světelný meč se Čtyřsté sedmé divizi zatraceně hodil, odvětil Sinead a pohlédnul své drahé polovičce do očí. Ale notak... Nečerti se, nesluší ti to... přitiskla své čelo na jeho. Vždyť já tě z ničeho neobviňuju.
Pevně ji obejmul, červená zbroj se přitiskla na červenou zbroj. Když vtom se z chodby ozval další hlas: Mohli byste si to nechat na Bastion? Raketoplán čeká. Ahoj, Elke, vzhlédnul Sinead od Iszmiřiných úst, aby pozdravil příchozí rytířku. Zabili Ezyla, pronesla k němu Elke v odpověď. Jo, já vím. Už jsem to slyšel, řekl smutně. Prý mám docvičit jeho učedníka. Garen Arvis. Ten mladík má velký potenciál, ale... Více se dozvíš na Bastionu. A teď pojďme, raketoplán čeká... otočila se Elke na podpatku a vykročila chodbou. Iszmir se Sineadem ji následovali.
Ústředí Imperiálních rytířů, Bastion
Po krátkém letu pro Imperiální rytíře tolik typickým raketoplánem třídy Sigma přistáli na jedné z vyhrazených plošin. Trojice rytítů nyní mířila k zasedací místnosti, kde na ně čekalo shromáždění mistrů svolané samotným císařem Felem. Konečně doma, pousmál se Sinead, když kráčel známými chodbami a vídal známé tváře. Jen na skok, upozornila ho Iszmir. A teď už běž - Císař tě očekává.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...
Informace o Sineadově misi budou nadhozeny dneska odpoledne/večer, teď nadhazuji i kvůli plánování setkání mistr-učedník, co mezitím dělá Garen...
Jinak ohledně Garenova dalšího postupu je první hlasování!
Garen Arvis si byl jistý, že něco je výrazně špatně. A paradoxně to nemělo co dělat se smrtí jeho mistra, náladou, která v poslední době vládla v základně na Bastionu, ani s žádnou z obvyklých starostí a problémů. Něco viselo ve vzduchu. Něco těžko popsatelného, nepojmenovatelného...
Potřeboval být sám, aby to mohl pořádně provnímat, rozložit na prvočinitele a zkusit z toho vytáhnout něco použitelného. Pocity byly vždycky použitelné, nějakým způsobem. Jen se napřed musel dostat k jejich jádru.
Severozápadní nádvoří zpravidla bylo vhodné místo, když člověk potřeboval chvíli soukromí. Dostatečně zapadlé a dostatečně klidné. A především tu byla kašna. Elegantní mramorové monstrum s širokým okrajem, na který se dalo pohodlně usadit, hypnotizovat hladinu a... meditovat. Většina rytířů by se nad podobným pohledem na věc asi jen ušklíbla, ale Garen podobné věci považoval za nezbytnou součást duševní hygieny. Ztišení pro něj bylo součástí normálního fungování, něco, co dávalo možnost vidět věci z jiné perspektivy. Náhle pochopil, že mu dnes asi nebude dopřáno.
Na okraji vnímání se objevil zákmit Síly, příliš známý, příliš horlivý, příliš přátelský. Alcia. K němu pospíchající Alcia. Uvědomil si její přítomnost právě včas, aby se mohl zadívat jejím směrem. Když už nic jiného, vypadal aspoň duchem přítomně. Nezdálo se, že by to na to světlovlasé děvče jeho věku, v rudé zbroji a se světelným mečem udělalo nějaký dojem. „Mistr Gazli dorazil, právě má slyšení u císaře,“ vybafla na něj. „Jo?“ zdvořile se zeptal a seskočil z okraje. „Jo. A místo toho, aby ses snažil co nejdříve setkat se svým novým mistrem, tak se tu zavrtáváš!“
Pohled, který Garenovi věnovala, byl hyperkritický. Důvody si uměl představit víc než dobře. Přece jenom, ON ve zbroji nebyl a světelný meč se sebou rovněž netáhl. „Hele, zamysli se nad sebou. Vím, že to máš těžký. Vím, že potřebuješ asi chvíli vypnout. Jenže jsme ve válce! Nemůžeš ji ignorovat a...“
„Já ji neignoruji,“ upozornil ji na důležitý detail, který podle něj velkoryse přehlédla. „Jenom z ní odmítám udělat střed svého života. Imperiální rytíři jsou ochránci pořádku a spravedlnosti. Nejsou tu od toho, aby vraždili civilní obyvatelstvo.“
„K tomu potřebují být patřičně vyzbrojeni.“
„Ale to já jsem,“ Garenův výraz se protáhl do pobaveného úsměvu. „Nevšimla jsem si. Bez meče, bez zbroje, kdyby na tebe někdo zautočil...“
„Tak to zkus.“
Dívka věnovala Garenovi šokovaný pohled. „Myslím to vážně. Zapni si meč. Zaútoč. Umíš to snad, ne?“ popichoval ji.
Alcia s tichým zabzučením zažehla meč. Ne na tréninkové nastavení. Garen na to neřekl nic, jen se opřel dlaněmi o hrazení kašny. „Výborně. Pokračování nebude?“
„Nechci tě zabít.“
„Nestarej se.“
„Jsi neozbrojený. Bez zbroje.“
„Rytíř NIKDY není neozbrojený a bez zbroje. Nevěříš? Tak to zkus. A zkus jako skutečně zkus, protože jin...“
V tu chvíli se Alcia pohnula. Výpad to byl rychlý, tvrdý. Garen uhnul, jako by v poslední okamžik. Zatím, co se dívka chystala k útoku, stačil se ponořit do Síly – bleskově a hluboce. Během manévru ji dívku za zápěstí, přirazil jí ke kašně a zkroutil ruku, tak, aby zbraň s elegantním žbluňknutím spadla do vody a deaktivovala se. „Myslím, že tohle na ukázku stačilo,“ poznamenal suše a pustil ji. „Skutečně si myslíš, že je absence zbroje vážnější problém?“
Chvíli na něj zírala, jak si dávala dohromady jedna a jedna. Něco podobného čekala, ale ne takhle... „Zbláznil ses?! Teď, když mám zítra letět na misi, tak mi utopíš meč?!“ zasyčela na Garena. Ten jenom pokrčil rameny. „Dám ti svůj. Navíc je vodě odolný. Tohle je také důležitá vlastnost pro Imperiálního rytíře, předvídavost a připravenost.“ „Vtipálku,“ procedila skrz zuby. „Mistr tě přerazí, až to zjistí...“ „Můj, nebo tvůj?“
„Oba,“ dodala pomstychtivě.
Garen v duchu konstatoval, že jí to zatraceně sluší. „Kdy se vracíte s mistrem z mise?“
„Proč?“
„Mohli bychom si zajít.. třeba na kafe a na sendvič?“
Pokud by mladí imperiální rytíři uměli škrtit pohledem, Garen by ztěžka lapal po vzduchu. „Vtip,“ prohodil vzápětí, s dlaněmi zdviženými do nejstaršího gesta kapitulace. „A pěkně blbej k tomu,“ souhlasila Alcia.
Císař Fel Sineada očekával, v soukromí. Nebylo to zrovna obvyklé, každopádně to ještě posílilo dojem, že jde o něco mnohem víc než jen diplomatickou misi. „Předpokládám, že s hrubým obrysem mise ses již seznámil,“ promluvil po chvíli císař. Byla na něm vidět únava. V posledních... dnech, týdnech, měsících... se toho sešlo příliš. „Kdybych to měl stručně shrnout, Galaktická aliance začala s námluvami v sektoru Tapani. Ty podle všeho pokračují úspěšně, řád Jedi tam v současnosti vysílá misi rytířů Jedi. Z toho důvodu rozhodla i rada moffů o vyslání imperiální delegace, a protože ve hře jsou Jediové, tak delegace Imperiálních rytířů.
Dalo mně dost práce je přesvědčit, že se jedná o dobrý nápad.“
V očích Roana Fela problesklo cosi mezi pobaveným světýlkem a zákmitem obav. „Sineade, tahle mise musí selhat. Je to divadlo pro moffy, vládu galaktické aliance, radu Jedi... a naše sithské "přátele".
Sektor Tapani si musí uchovat svou neutralitu.
Zatím, co všem na očích budou probíhat jednání o tom, ke komu se sektorová vláda přikloní, plánuje komtesa Adelheid Mecetti zahájit jednání mezi Imperiálními rytíři a řádem Jedi – vlastně spíš jednou z frakcí, co se v poslední době v řádu Jedi vytvořila. Jejím plánem je vytvořit tajnou společnou frontu proti Sithům. Má pro to mnoho svých důvodů. Cítí se být ohrožena Kraytem. Podařilo se jí dostat k důležitým informacím ze sithských zdrojů, podobně jako naše rozvědka. Sice se od sebe v některých ohledech značně liší, ale jedno je společné: všichni máme v současné době svázané ruce.“
Na chvíli se odmlčel. Snad, aby mohl Gazli strávit předchozí instrukce, snad si potřeboval utřídit další myšlenky, zda se o nich zmínit, nebo ne. „Za zásadní považuji, že Adelheid Mecetti skutečně získala důvěru některých v řádu Jedi. Osobně mám pochybnosti ohledně čistoty jejích úmyslů. Myslím, že si toho nechává pro sebe více, než by bylo vhodné. Ale zároveň nejsem v situaci, kdy bych mohl – a chtěl – podobný návrh přímo odmítnout.
Posílám tě, abys byl v sektoru Tapani mýma očima. Abys pozoroval, co se děje, zkusil co nejvíce proniknout do skrytých souvislostí. A podle toho zvážil, jestli a jak se do komtesou budovaného spojenectví zapojit. Věřím tvému úsudku stejně, jako bych věřil svému.
Zároveň bych tě chtěl upozornit na dvě věci.
Za prvé – navenek se jedná o diplomatickou misi, která má působit určitým dojmem. Utajení skutečných jednání a jejich obsahu je smrtelně důležité. Tomu budeš muset přizpůsobit i výběr lodě. Předpokládám, že Garena si dokážeš zorganizovat sám, a stejně tak sám usoudíš, co z intrukcí o misi a jejím pravém významu mu předáš.
Za druhé – vím, že jste měli s Elke jiné plány, ale budou muset počkat. Čas není na naší straně a nejpozději zítra byste měli vyrazit. Cesta do sektoru Tapani hyperprostorem totiž nepatří k těm z nejkratších...“
Garenovské hlasování uzavřeno, zvítězila možnost "Výměna mečů proběhne úspěšně. Mistr Gazli natrefí na Garena s Alcií ještě pohromadě." (3 hlasy; zbývající tři byly rozděleny mezi možnosti jedna a tři)
"Rozumím, Vaše veličenstvo," přikývnul Sinead pokorně hlavou. Nelíbilo se mu, že nebude mít čas na Iszmir, jak si představoval už na palubě křižníku Honor of Empress, který ho po velkém vítězství, na kterém měl sám nezanedbatelný podíl, vyzvednul z Botajefu. Bylo mu líto, že se nebude moci Iszmir věnovat tak, jak by si zasloužila. Jenže byli Imperiální rytíři a když je Impérium potřebovalo, musely jít jejich osobní potřeby a touhy stranou. "Co se týče výběru lodi, raketoplán dlouhého doletu třídy Sigma je dostatečně reprezentativní a zároveň rychlý a spolehlivý. Jeden z nich si vezmu a vyrazím hned, jakmile bude Elke připravená. Do té doby bych se ještě chtěl seznámit se svým novým učedníkem. Jistě mě již očekává a jestli je to všechno, co jste mi chtěl říci, nechť vás provází Síla, veličenstvo." "Nechť provází i tebe, Sineade," rozloučil se s ním císař, načež se Sinead udeřil pravou rukou do hrudi a opustil císařovu komnatu. "Budeš to potřebovat," dodal s povzdechnutím, když odešel.
* * *
Chvíli se jen tak procházel základnou, aby si v hlavě utřídil myšlenky a na okamžik se uvolnil. Toulání se ústředím Imperiálních rytířů bylo jeho oblíbeným způsobem meditace, pomalu šel a hledal svého nově přiděleného učedníka, neboť ve své ubikaci nebyl.
Kráčel známou chodbou na severozápadním nádvoří, měl namířeno ke kašně, kam chodil Ezyl Ther'Lya za svého života rozjímat.
Když dorazil ke kašně, ucítil směsici vůní z rozmanitých rostlin, které na nádvoří rostly. Alcia pronesla svůj komentář, Garen se na to zatváří, jako by zrovna spolkl velkou polévkovou lžíci hořčice, načež se obrátí směrem k budově, že se půjde dát do jiného než civilního stavu a dá Alcii svoji zbraň, aby na misi nestrádala. Oba učedníci v tu chvíli uvidí mistra Gazliho. "Máš tu mistra," rýpne si Alcia a zamává Gazliho směrem. Garen se tváří trochu nervozně. "Zdravím," pousmál se Sinead a jeho pohled sjel ke světelnému meči, který Garen právě předal Alcii. "Výměna světelných mečů je pradávný jediský rituál, ke kterému se uchylovali pouze ti členové Řádu, kteří si bezvýhradně důvěřovali," pronesl směrem k nim.
Zdá se, že Alcia má sto chutí něco dodat, ale radši si to nechá pro sebe. Garen působí dojmem, že je tomu i rád. "Opravdu?" zeptá se se zájmem. "No, já už asi budu muset jít," dodá Alcia a začne se klidit ze scény, kde jí není právě nejpříjemněji. "Nebudu vás rušit při seznamování, ještě si musím nachystat věci na zítřejší cestu a..." "Opatruj se," usměje se na ni Garen. Pohled, jehož se mu dostane na oplátku, rozhodně nepatří mezi nejmilejší. "Ty se opatruj. A hlavně nevlítni po hlavě do nějakého průšvihu." "Jsem Sinead Gazli, tvůj nový mistr," představil se zbytečně, ale zdvořile. "Mohu si jej prohlédnout?"
Nečekal na odpověď a Alciin světelný meč mu skočil z Garenova opasku do nastavené ruky. Stisknul aktivační tlačítko a nic se nestalo, přesně jak očekával. "Tuším, co se s ním stalo," vlídně se pousmál a pohlédnul na zčeřenou hladinu vody v kašně. "Spravím to. Pojďme do mého pokoje, mám tam potřebné vybavení."
Garen od doby, co si mistr půjčil meč, tušil, že se schyluje k nějakému průšvihu, v tomto případě... docela velkému. Při Sineho reakci se mu tedy skutečně ulevilo. Ještě tak nějak nebyl pořádně schopen slova, takže jenom krátce přikývl.
"Záleží ti na ní, že ano?" prohodil k němu, když kráčeli chodbami ústředí k Sineadově ubikaci. "Asi je to hodně vidět, co?" odpoví podobným tónem Garen. "Vidět ani ne, ale už když jsem přicházel ke kašně, cítil jsem v Síle tu přitažlivost... Neměj obavy, nic ti nevyčítám. Sám se nechovám jinak." "Doufám, že bude v pořádku. Mám obavy, aby se jí něco nestalo, aby neudělala nějakou hloupost." "Patří k Imperiálním rytířům. Síla je jejím spojencem, ať ji její cesty zavedou kamkoliv," odvětil a přitisknul kartu na čtecí plošku na dveřích, které se vzápětí se zasyčením zasunuly do stěny.
Jakmile vešli dovnitř, Garena upoutala sbírka světelných mečů na stěně. Některé z nich vypadaly velmi starobyle, obzvlášť ten dvojitý úplně nahoře. "Z toho mám právě obavy," namítl Garen, "z toho kamkoli." Vzápětí se ale ocitne v mistrově ubikaci. "To je... nádhera," vydechne po chvíli, kdy se rozkoukává. "Rodinné dědictví?" "Ano. Ten, na který se právě díváš, patřil prvnímu Gazlimu, o kterém existuje historická zmínka. Mí dávní předkové ho vyzvednuli z mrtvého povrchu planety Katarr. Je starý asi čtyři tisíce let a stále funguje." "To je úžasné. A ty další?" "Všechny je vyrobili moji předkové. Například tento patřil lady Slanii Gazli, byla generálem Armády Světla za Nových Sithských válek."
Sinead pokračoval ve výkladu a krátce shrnul historii všech dalších deseti mečů i s jejich majiteli. "A tento patřil Zlatonošovi. Rané Palpatinovo impérium. Stálo mě hodně úsilí ho získat. Ale neplýtvejme dále časem, musíme opravit ten Alciin.
Sinead se posadil do křesla ke stolu a vzal do ruky Alciin světelný meč. Nechal ho levitovat nad stolem a pomocí Síly ho rozebral. "Je naprosto jednoduchý, takže by mělo jít o normální výměnu energetického článku, vyčištění vnitřku a ošetření pro ochranu před korozí. Plus jsem si říkal, že pokud bude víc času, zkusím ho vylepšit, aby byl také voděodolný," shrnul Garen svoji představu, co podniknout s rozbitým světelným mečem. Celkově to působilo, že s podobnými záležitostmi už má nějakou praxi, trochu větší, než jaká by se dala u imperiálního rytíře jeho věku a zkušeností očekávat. "Máme čas, než se mistryně Vetter přichystá k odletu na misi. Letíme do sektoru Tapani..."
Zatímco se zabýval opravou Alciiny zbraně, uvedl Garena do jejich dalšího úkolu, ovšem o komtese a jejím shromáždění se nezmínil. "Co tam?" zeptal se Garen suše. Zdálo se, že místem mise je poněkud překvapen. "Když přihlédnu k tomu, že minimálně od Vongských válek si Tapani zachovává striktní nezainteresování se do jakékoli politiky v jádru. Diplomatické styky s Aliancí byly vždy poněkud chladné, nejvřeleji se mají ke Konfederaci. Co vím, Impérium zvysoka ignorují už kvůli své minulosti z dob první občanské války. Přítomnost Imperiálních rytířů na jejich území je poněkud... zvláštní, zejména jestli s ní souhlasí místní vláda." "Sektor Tapani je soběstačný a právě proto je pro Impérium tolik cenný. Navíc časy se mění a tohle není Palpatinovo impérium, první císař z dynastie Felů se od jeho hrůzovlády distancoval."
Sinead udělal levou rukou téměř neznatelné gesto a jednotlivé části meče do sebe s lupnutím zapadnuly. "Navíc je tady ještě jedna záležitost, kterou musíme vyřídit, ale je to tajné," kývnul na Garena a s kývnutím hlavy mu podal opravenou Alciinu zbraň. "My to víme, GA to ví, ovšem zaregistrovali to místní politici? Ona i ta Konfederace se občas tváří, že jí to uniká," rýpl si Garen. Při zmínce o něčem tajném mu lehce cuklo v koutcích. Tohle mu nějakým způsobem smysl dávalo, stejně jako to, že by nebylo rozumné, kdyby se blíž ptal. Místo toho raději zažehl čepel a vyzkoušel, jak bude zbraň fungovat. Pokoj v mžiku naplnila záře, kterou hučící stříbrný paprsek vydával. Několikrát zkusmo máchnul zbraní, opatrně, aby nerozsekal vybavení mistrovy ubikace.
Garen vyzkoušel, jak zbraň dopadla v praxi, její vyváženost a další podobné věci, co jsou u světelného meče potřeba. Pak jej spokojeně vypnul.
Sinead letmo pohlédnul na chronometr na stěně. Elke se ještě neohlásila, ale plánovaný čas odletu se nemilosrdně blížil. "Možná by sis měl jít zabalit, za hodinu a nějaké drobné vyrážíme."
Garen přikývnul a hbitě opustil místnost.
* * *
Když Sinead s Garenem dorazili do hangáru, Elke už tam na ně čekala. Oblečená ve zbroji se s šálkem horké čokolády v ruce opírala o křídlo raketoplánu a na tváři jí svítil široký úsměv. "Co tak dobře naladěna?" prohodil k ní Sinead. "Konečně mírumilovná mise, při které nám nepůjde o kejháky," odvětila a uskrnula si čokoládu. "Tím si nemůžeš být jistá nikdy." "Nemůžu," přikývnula Elke a stiskem tlačítka otevřela rampu raketoplánu, načež vešla dovnitř a oba rytíři ji následovali. "Ale kdo by nás tam chtěl odstranit?"
"Jak říkal Ezyl - Zlo je vždycky tam, kam se zapomeneš podívat," odvětil Sinead a jakmile byli všichni tři na palubě, rampu opět zavřel a usadil se do křesla pilota, aby zahájil předletovou kontrolu systémů.
Zatímco Sine zabral pilotní křeslo a začal řešit s Elke detaily mise (dost možná i ty tajné, jeden nikdy neví), stáhl se Garen stranou, aby pro rozebrání podobných věcí mohli mít oba rytíři nerušený prostor. "Jen mi vrtá hlavou, proč by šlechtična z neutrální soustavy svolávala setkání Jediů a Imperiálních rytířů, když se jí válka vlastně netýká," přemýšlel Sine nahlas, zatímco startoval motory raketoplánu.
Elke povytáhla obočí. "Tak proto ty všechny tajnosti?" Chvíli si prohlížela Sineho. "A co když se jí týká něco jiného než válka?"
Sinead se chopil kniplu, načež se raketoplán zlehka odlepil od země a vylétnul střešními vraty ven. "Nevím. Nevím, jaké cíle může sledovat," přiznal se. "Však to zjistíš," poznamenala Elke. "Doufejme."
Za pár chvil opustili atmosféru Bastionu, Sinead zadal do navigačního počítače požadovaný vektor pro hyperprostorový skok a v okamžiku, kdy zatáhnul za příslušnou páku, se tečkami posetá černota vesmíru rozmazala do modravého tunelu hyperprostoru.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...
Raketoplán dlouhého doletu třídy Sigma, v hyperprostoru
Letěli už dlouho. Sice ne tak, aby to pro Sineada bylo neobvyklé, ovšem dostatečně dlouho k tomu, aby to pro něj bylo unavující. Mnoho hodin prospal a když zrovna bděl, jeho dva parťáci ne, takže byl téměř po celou dobu letu sám se svými myšlekami. Elke, rozvalená v křesle kopilota, poklidně dřímala a čas odčasu něco nesrozumitelně zamumlala ze spaní. Do výstupu z hyperprostoru zbývalo už jen několik desítek minut a Sinead se rozhodl protáhnout ztuhlé tělo tím, že si trošku zacvičí se světelným mečem.
Švihal a bodal hučící stříbrnou čepelí po imaginárních nepřátelích, když byla jeho čepel znenadání zablokována druhou. "Je nebezpečné někoho vyrušit, když trénuje," pronesl ke svému učedníkovi, kterého nejspíš bzučení Sineadovy zbraně probudilo. "Neřekl bych tomu - vyrušit."
Garenovi v očích hrály veselé jiskřičky a svým způsobem to vypadalo, že ho celá situace baví. Sinead uskočil od Garena a skončil ve vyčkávacím postoji Nimanu. Provokativně kroužil čepelí, snažíc se svého protivníka přimět k akci.
V reakci na provokativní kroužení čepelí se Garen stáhl do základní obranné pozice Soresu a provokativně vyčkával, jak dlouho bude mistr zkoušet přimět jej k akci.
Chvilku kolem sebe obcházeli jako dva kathští psi, až to Sineada omrzelo a bodnul vpřed.
Garen čepel zablokoval, za pomoci manévru tekoucí vody se přiblížil k mistrovi, prosmekl se kolem něj a na půl vteřiny opět zaujal obrannou pozici. Tentokrát však šlo spíše o klamný manévr, protože z ní vyšel pro výpad směřovaný na mistrovo pravé rameno.
Mistr však uskočil vlevo a pomocí Síly zatlačil na jeho nohy ve snaze shodit ho na zem. Garenovo tělo mělo tendenci pokračovat v setrvačném pohybu, ovšem jeho nohy tohle nadšení nesdílely a on sklouznul na podlahu. Bleskurychle se však otočil a vymrštil zpět do postoje, přičemž v poslední chvíli postavil paprsek svého světelného meče do cesty tomu mistrovému. "Ezyl tě učil dobře," pokýval Sinead uznale hlavou.
Garen se k uznání nevyjádřil. Sice se dalo vnímat, že jej pochvala skutečně potěšila, ale zároveň se jí nenechal rozptýlit. Držel se obranné pozice Soresu a pozoroval, s čím by mohl přijít mistr nyní.
Sinead provedl tři rychlé seky vedené na Garenovu hruď a jakmile Garen přešel do protiútoku, srazil jeho čepel stranou a zkroutil mu ruku svírající světelný meč za záda.
V průběhu mistrova manévru Garen deaktivoval čepel. Zároveň se natáhl po Síle a s její pomocí se pokusil do mistra šťouchnout v Síle, aby ztratil rovnováhu. Sice to znamenalo slušnou pravděpodobnost, že oba skončí na hromadě, ale Garen počítal s tím, že se při tom mistrovo sevření a hlavně koncentrace uvolní natolik, aby se mohl vyprostit.
Přesně jak Garen předpokládal, spadnuli na zem. Mistr po něm ještě vleže seknul, ale stihnul se dostatečně rychle odvalit stranou a úder vykrýt. Opět sjel technikou tekoucí vody po Sineadově čepeli dolů, ale jaké bylo Garenovo překvapení, když se paprsek Alciina meče deaktivoval. Pár úderů srdce mu trvalo, než si uvědomil, že mistr nastavil jeho čepeli do cesty svůj loketní chránič potažený čistým cortosisem a nyní se nad ním tyčil, přičemž mu stříbrný paprsek mířil na hlavu. "Bojoval jsi znamenitě."
Čepel mistrova meče zasyčela a zmizela, načež v důvěrném gestu podal Garenovi ruku, aby mu pomohl vstát. Garen přijal pomoc a za Sineho pomoci se zvedl ze země. "Děkuji."
Opět si připnul meč na místo na opasek a na mistra se usmál. "Byl to dobrý souboj."
Jakmile to dořekl, loď sebou lehce škubnula. "Vida... Zdá se, že jsme na místě," okomentoval to Sinead a též si připevnil svůj meč k opasku.
Sektor Tapani, Nyssa
Ohlášení lodi nad vládním kosmoportem a přistávací procedury probíhaly... ne zcela podle plánu. Souřadnice pro přistání zavedly loď na jiný kosmoport, podle všeho patřící přímo k sídlu samotné vévodkyně Adelheid. I tohle byla Nysa, nejen současné centrum sektoru Tapani, ale především planeta, na níž po stovky generací vládl rod Mecetti.
Provinčnost dýchala už z pohledu na kosmoport – provinčnost a pocit, že staré dobré časy minuly a ty současné nejsou tak... bohaté, jak by mohly být.
Tento dojem však vzbuzovalo pouze cosi těžko pojmenovatelného, skoro nepostřehnutelného. Samotný kosmoport byl moderní, podle všeho nedávno prodělal rekonstrukci.
Imperiální delegace již byla očekávána.
Adelheid Mecetti, v doprovodu staršího muže v tmavé uniformě toho typu, co vypadá jak reprezentativně, tak prakticky, působila neočekávaně. A nejen proto, že se jednalo o sotva pětadvacetiletou dívku s dlouhými medovými vlasy. V honosné róbě se takřka ztrácela, jenže stačil jediný pohled na její tvář, aby člověk pochopil, že je politikem na svém místě. Působila křehce a vypadalo to, že je zvyklá se o svůj doprovod často opírat. Ale její oči byly zároveň očima někoho, kdo je zvyklý přemýšlet, rozhodovat, vydávat rozkazy – a nést za ně odpovědnost. Zdánlivá bezelstnost a nevinnost pro ni znamenaly především výhodu proti jejím protivníkům. Že není radno podcenit mladou a pohlednou dívku, to pochopili v sektoru Tapani mnozí z rodů nepříliš nakloněných rodu Mecetti.
A pak tu bylo něco těžko pojmenovatelného, co se na ní Garenovi nezamlouvalo. Spíš na jejím doprovodu. Jako by se kolem nej ovíjel stín. Rychle zamrkal a natáhl se po Síle, aby to mohl lépe prozkoumat – jen aby si uvědomil, že nic takového tam není.
Komtesa Adelheid se na delegaci široce usmála a bylo to, jako když probleskují první paprsky březnového slunce. „Vítejte v sektoru Tapani, rytíři Gazli,“ oslovila nenuceně Sineada a pohledem přelétla po jeho společnících. „Omlouvám se za toto prosté přivítání, ještě ke všemu přímo v mém sídle, ale nepotrpím si na přehnanou obřadnost a předpokládám, že i vás by uváděla do rozpaků. Vlastně si užívám každou chvíli, kdy nejsem spoutána dvorskou etiketou ve vztahu k ostatním rodům a jejich zástupcům. Plukovníkovi Graysenovi se to sice dvakrát nezamlouvá, ale i když je velitel ochranky, musí se v tomto mým rozmarům podřídit.“
S upřímným úsměvem podala Sinemu ruku, tím způsobem, co by báječně vypadal na holosnímku, až na to, že nikde žádné kamery nebyly. Někteří lidé se zjevně s podobným talentem už rodí. „Pokud se jedná o vaše kolegy z řádu Jedi, dorazili již před nějakou dobou. Mezitím se stačili zabydlet a v jednom případě i zatoulat,“ nadhodila zlehka. „I to je jeden z důvodů, proč jsem změnila místo pro přistání. Nemůžeme zbytečně ztrácet čas.“
"V tom případě nemeškejme," odvětil Sinead a společně s Garenem vykročili za šlechtičnou. Co je pro Sílu tohle? řekl si Sinead v duchu, když se mu zdálo, že koutkem oka zahlédnul jakýsi stín. Generátor maskovacího pole?
Natáhnul se v Síle kolem sebe a cítil jen ty bytosti, které viděl očima. Bytosti, napadlo ho vzápětí. A co když je to droid?
Lehce, téměř neznatelně kývnul na Garena, aby mu položil nevyřčenou otázku, zda si toho všiml také. Nechtěl rozpoutat zbytečnou paniku kvůli něčemu, co mohlo být jen hrou světla, ovšem Sineadova pravá ruka byla připravená uchopit světelný meč a zažehnout ho, kdyby to bylo potřeba.
Garen si toho všiml také, ale taky se zdá, že si není tak docela jistý, jestli se mu to jenom nezdálo. Pokud jde o komtesu a Graysena, nezdá se, že by si něčeho všimli - a to jak pocitu stínu, tak menší imperiální paranoie.
Sinead se rozhodl o tom dále nepřemýšlet a dál následoval komtesu, avšak se zvýšenou opatrností.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...
