Daleko od "přátel"

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

We’u’rinový důl, ubikace

Když jsem se probudil, ucítil jsem poslintaný polštář pod tváří. A čichem strašný smrad. Krom těchto menších či větších nepříjemností se zdálo, že mi nic nechybí, minimálně co se týče končetin. Tento pocit mi zůstal jen do té doby, kdy jsem se pokusil převrátit na druhý bok. Pár zhmožděnin již delší dobu nepatří k mému rannímu standartu. Tedy od doby, kdy jsem problém řešil kredity nebo blasterem místo pěstí.

Počkej, až do sebe dostanu kafe a rozbiju ti rypák.
Nechal jsem si pro sebe. Možná nejsem nejchytřejší, ale nejsem tak blbej, abych si dělal nepřátele v novém prostředí. Přestože by mi nemusel rozumět, jistě by si to domyslel. To, co projelo mým tělem při kontaktu s podlahou mě ale probralo mnohem účinněji než kafe. V prvních okamžicích mi před očima naskočily dost hnusné představy, podobné těm, které jsem viděl, když si na mě Aestra zkoušela ty svoje triky. Když jsem nohy zvedl, účinek odezněl, ale při dalším kontaktu se dostavil pocit, podobný tomu, jaký cítíte v jazyku poté, co olíznete slabší baterii. Toto ovšem prolétávalo celým mým tělem. Další hatmatilka, tentokrát dozorce překazila můj plán zůstat v posteli, dokud se situace sama nevyřeší a musel jsem se připojit do proudu. K mé radosti jsme přišli do jídelny. O čemkoliv, co by se dalo jíst jsem ani neuvažoval, ale pokud budu muset pracovat v dolu, bude to snesitelnější s poloprázdným žaludkem než hladový.

Jídelna

Zařadil jsem se do bližší fronty a po chvíli jsem dostal svou misku s kaší. Rozhlédl jsem se, jestli někde neuvidím nějaký zásobník na příbory, ale pak mě další za mnou odstrčil a nezbývalo mi, než si sednout k nějakému stolu. Vybral jsem si volné místo u jedné skupinky, která se nejméně snažila mě zabít pohledem.

Ovládá někdo z vás Basic?
Zkusil jsem navázat kontakt a pohledem jsem skákal z jednoho na druhého, abych zjistil jakoukoliv pozitivní reakci. Bez ohledu na výsledek si naberu na prsty kaši a strčím si ji do úst a co nejrychleji polknu. A pak další a další.

Než tady chcípnu, tak aspoň posílím imunitu.
Řekl jsem si polohlasem. Pokud mi někdo rozumí, získám si jeho sympatie kritizováním podmínek. Toto je ve všech vězení stejné.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

We’u’rinový důl, jídelna

Působili na tebe podobně. Každý z nich svou kaši pojídal klidně, ne jako by měli všechen čas světa, ale minimálně deset minut. Nemluvili mezi sebou nijak hlasitě. O čem se bavili, jak bych to jen řekla, za svého minulého působení si měl celkem přehled i o jiných jazycích než Basic. Měl si ponětí i o několika jeho příbuzninách, ale tohle znělo, jako by to někdo vytáhl z nejstaršího svitku, který nalezl hluboko zakopaný v nějakém zapadlém chrámu na ještě zapadlejší planetě, několik století tvrdě drezůroval a pak podsunul téhle rase, která jak sis všiml, měla mimo jiné i přirozeně ostré všechny zuby, až příliš ostré.
Když jsi promluvil, skupina kolem tebe utichla. Měřili si tě pohledy. Upřenými, zkoumavými a následně pobavenými.
T‘rim tapti‘ sulig resu’cejis.
Poznamenal pomalu a zřetelně ten, který seděl naproti tobě. Když ses mu podíval do očí, viděl jsi oči vraha a násilníka. Bytost schopnou zabíjet jen tak, pro pobavení. Hnědé vlasy plné prachu měl zkrácené po špičaté uši, upřel na tebe zrak.
Tu zinot’va dabar kez‘uma.
Prohlásil sebevědomě a odešel. Kolem sedící se pobaveně zašklebili a pokračovali klidně v jídle dál. Do doby tvého zhodnocení jídla nikdo nezareagoval.
Ty tady asi nebudeš pracovat za vraždu, co?
Lebku měl celou vyholenou až na tlustý cop uprostřed hlavy, který se mu táhl kamsi na záda.
A jak si se sem sakra dostal? Myslel jsem, že blokáda Shi’u pokračuje.
Prohlédl si tvůj výraz a pokrčil rameny.
Jsem Zyr, ruku ti nepodám zrovna jím.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

We’u’rinový důl, jídelna

Jídlo chutnalo jako ... vlastně nechutnalo nijak. Mazlavé bláto bez chuti. Něco na způsob červa, kterýho jsem ochutnal na planetě Trando. Krom nepříjemné zkušenosti s jednou z místních děvčat lze ochutnávka larvy považovat za obohacující zážitek. Nebo alespoň za trénink na čas trávený ve vězení. Jen si nejsem jistý, jestli to přežiju víc jak týden. Ale moje situace mi nenabízí nic lepšího než to zkusit. Praštit největší zvíře můžu vždycky. Pohled zabijáka jsem viděl častěji než vlastní obraz v zrcadle, a několik jsem střelil, když jsem jim "platil" za služby. Dokud nezaslechnu basic, nereaguju nijak. Když konečně uslyším basic, cuknu sebou a rozhlédnu se, abych našel toho, kdo na mě mluví.

Já? Zatím se tady jen krmím. A jsem tady neprávem stejně jak každej, znáš to.
Odpovím s úsměvem. Z tohoto místa nemám vůbec dobrý pocit, mám dojem že na mě brzo spadnou všechny stěny. Ale ukázat, že mám strach je letenka první třídy na dno nějaké odpadní jámy.

Tak blokáda funguje, ale ne dost dobře, jinak bych se sem nedostal ne?
Snažím se nemluvit vážně. A ten, co se ptá nechce slyšet pravdu, ale odhadnout, z čeho jsem udělanej. Musím se ukázat v co nejlepším světle, abych měl co nejlepší šanci tady přežít.

Mě můžeš říkat pane Caho, nebo Jakeu.
Pak se rozhlédnu po místnosti.

Jak tady celý ten cirkus vůbec funguje?
Snažím se maximálně využít situace. A také ho dostat v hierarchii pod sebe. Služebníček se mi bude hodit víc než slabý šéf. A pokud se nenechá, tak z něj udělám parťáka. Co nejrychleji se musím dostat ke špičkám potravního řetězce, i kdybych kvůli tomu musel někoho zabít. Zatímco bude mluvit, zkusím sníst celou svou porci.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

We’u’rinový důl, jídelna

Při tvé první větě něco pobaveně odfrkne. Při druhé vypadá, jako že si tě zaškatulkoval a co se týče třetí, zjevně si je už jistý, co s tebou.
Jednoduše. Člověk pracuje a dostává najíst a když člověk nepracuje, …
Na chvíli se odmlčel.
Oni jej popoženou.
Pohodil hlavou ke skupině strážných.
Nic náročného, ale člověk se ptá na něco jiného, že?
Akcij’va!

Ozvalo se od strážných. Vězni začali stávat. Misky nechávali na stolech a vycházeli v řadě ven a dál do chodeb.
Člověk by se měl držet toho, koho zná.
Řekl ti Zyr a zařadil se mezi chumel vězňů.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

We’u’rinový důl, jídelna

Rozumím.
Odpověděl jsem a pokračoval v jídle. Ve vězení jsem už byl, ale ve srovnání s tímto bych to považoval za lepší hotel. Po chvilce se ozve jeden ze strážných a všichni se začnou zvedat. Nacpu si zbytek jídla do pusy a držím se těsně za Zyrem. Uvědomím si, že jsem měl nějaký úkol a postupně si vzpomínám na detaily tří cílů, které mám najít a zatknout.

Koho tady znáš ty? Hodilo by se mi pár lidí, u kteří mi nebodnou kudlu do zad. A já bych možná mohl být prospěšný tobě nebo tvým přátelům.
Zeptám se Zyra, když se zastaví ve frontě s ostatními.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

We’u’rinový důl, jídelna

Člověk to zváží.
Prohlásil Zyr a postupoval frontou ven. Viděl jsi kolem sebe samé špičaté uši a ostré rysy. Do houfu twi’leček by ses asi dostal raději.
Všechno je organizované, lid Shi-u má moc hrdosti, než aby po sobě nechal často řvát. Ať to člověk nazývá třeba spolupráce, nebo výhodná dohoda.
Vypadal, jako by odpovídal na soubor několika tvých otázek najednou. Problém byl, že těch nevyřčených.
Člověk ví všechno na všechny.
Dokončil odpovědi na tvé nahlas vyřčené otázky, když jste odcházeli z jídelny.

Šachta Vina'Mirtis


Z jídelny jste vyrazili chodbami, výtahy a několika dalšími blíže nespecifikovanými dopravními prostředky. Cesta trvala něco málo přes půl hodiny. Všude zářily bílé svítící houby, sem tam bledé umělé světlo. Na jednom z důlních vznášedel jste náhle začali projíždět pod obloukem do tunelu, což v podzemí nebylo nic zarážejícího, akorát že nad obloukem byl jasně vyrytý nápis prorostlý houbama tak, aby byl dobře vidět.
To je Vina'Mirtis.
Zašklebil se Zyr.
Nejnebezpečnější mrcha ze všech dolů.
Následovalo další půl hodiny cesty, než vás vyložili a poháněli podél dlouhé řady krumpáčů, každý si bral jeden a pokračoval dál. Ani ne o další čtvrt hodinu si již stál vedle Zyra v ruce s krumpáčem před zdí, do které začal s rozmyslem kutat. Na tom úseku vás bylo asi deset a v povzdálí stál jeden z dozorců. Vyholená lebka tiše zářila ve stínu, do kterého se uchýlil. Jen tam tak nehybně stál. Taková tichá připomínka toho, že by jste měli něco dělat.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Zamčeno

Zpět na „Ostatní“