Daleko od "přátel"

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

Pozor!!! Může se objevit násilí, i vulgarismi.

Sem mi hoď přihlášku Marinho a začnem :mrgreen:
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

Jméno: Roy "Jockey" Strudwick

Povolání: agent Impéria

Rasa: člověk

Věk: 27

Životopis:
Během Klonových válek pracoval pro Separatisty jako informátor, sabotér, vyhledávání a občas nějaká likvidace nepohodlných osob, zvláště pirátů. Po události, která byla velmi nepříjemná pro velkou část hlavních osob CIS se rozhodl stáhnout a vyčkat, než se situace vyjasní. Nerad by totiž pracoval pro stranu, která prohrává. Dřív, než se ale mohl rozhodnout sám si jej Impérium našlo a donutilo jej ke spolupráci. Během Klonové války měl poměrně rozsáhlou síť informátorů, během svého ukrývání ale musel přerušit veškerý kontakt.

Hlavní zbraň: A-280

Záložní zbraň: pistole SC-4 (má uvnitř sledovací zařízení)

Schopnosti:
demolice, hackování do různých zabezpečovacích systémů (specializace, jinak zná od všeho trošku)
střelba na krátkou a střední vzdálenost - dobrá, na velkou vzdálenost - slabší (ale trefí odpovídající zbraní neběžící cíl)

Vhled:
výška 1,8 m, běloch, dohola ostříhaný
tmavě hnědé kalhoty, zelené triko, černá vesta, černý dlouhý plášť, pevné boty (něco na způsob kanad), pásek na pouzdro od pistole a další výbavu

Vlastnosti:
Nemá problém obětovat kohokoliv (klidně střelit do zad), aby si třeba jen usnadnil úkol, zabránil prozrazení nebo získal něčí podíl.
Celkově má násilnou povahu. Nemá rád Stormtroopery a všechny, kterým nemůže vidět do tváře.

Kazma: pokud budeš chtít nějaké podrobnosti, dej vědět, v jiném případě se bude charakter postupně vykreslovat.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

Úvodem

Píše se rok 17 BBY. Moc Impéria se zdá být nepodlomitelnou a neochvějnou. Ty a tobě podobní však víte, že je to blbost. Kdyby totiž Impérium nepodlomitelné bylo, neměl bys práci. Agenti, inkvizitoři, ani jim podobní. A možná, že kdyby Císař nebyl člověk, vypadalo by všechno jinak, jenže Císař byl člověk a lidsky též vládl, což se některým nelíbilo, a proto si měl práci a spoustu práce. Spoustu práce. Bylo to už velice dávno, co sis mohl hodit nohy jen tak na stůl a přemýšlet, co bys mohl dělat. Za tvého působení v C.I.S. si měl často volna mnohém víc a mnohem méně nepřátel. Je ovšem pravda, že jsi neměl také skoro žádné přátele, jen lidi, ze kterými si více, čí méně vycházel. Litovals jedině toho, že … Jak bych to napsala.
K C.I.S. se přidala dva roky před klonovýma válkama. Aestra Cognoscence. Tehdy to byla patnáctiletá, hezká a nebezpečná Dookuova akolytka. Kdo ví, co se s ní stalo. Ano, něco mezi vámi bylo. Vztah z lásky? Ne. Rozumu? Možná. Samota? To spíš. Sami a víceméně bez přátel, s podobnými sklony k násilí, s podobnými názory na svět a se stejnou schopností nechat ty pomalé, mrtvé za sebou. Čím víc ovšem válka pokračovala, tím méně jste se viděli a čím víc šli sepíci k sithu, tím víc mezi vámi docházelo k různým sporům. A asi tři týdny před Dookuovou smrtí, jste se na sebe už nemohli ani podívat. Často sis na ni rád zavzpomínal -ohebná, křehká s dlouhými černými vlasy, schopná tě zabít mávnutím ruky- schválně zapomínajíce, jak to mezi vámi neslavně skončilo.
Když jsi zběhnul od C.I.S. a stáhl se do ústraní, netušils, že řád galaxie bude natolik pozměněn, najde tě a donutí spolupracovat.
Smířil jsi se se spoluprácí s egoisticky-narcistickou a namyšlenou inkvizicí. Dokonce jsi časem našel způsob jak s nimi vyjít a občas (čtenáři prominou, nenapadnul mě slušný výraz) dokonce vyjebat. To vše ovšem do toho osudového roku 17 BBY.

Současnost, první polovina 17 BBY

Shi-Ravez. Je to peklo. Kamenité pouště, vysoké hory, země bohatá na nerosty, ale chudá na jakékoliv zemědělské pokusy. A právě drahé kovy přilákaly pozornost Císaře. To bylo v roce 19 BBY. Teprve teď o dva roky pozděj složili tito ostří a houževnatí obyvatelé zbraně. Ovšem k žádnému míru nedošlo. Už tři měsíce imperiální stormíci nahánějí po čertech a ďáblech rebelující skupiny.

Coruscant, soukromá vila tvého nadřízeného

…což je také důvod, proč jsem si vás nechal zavolat Strudwicku. Mí nadřízení chtějí, aby se někdo z mých lidí vetřel do přízně tamní největší a nejorganizovanější rebelské skupiny „Stoupenci Idaky“ a přivedl je před Inkviziční spravedlnost.
Soukromá vila tvého nadřízeného v nejvyšších patrech metropole Impéria. Neosobní, snobská, stejně jako tvůj nadřízený. Asi padesátiletý člověk, jehož už opravdu nedokázalo překvapit vůbec nic.
Vaše nová identita leží přede mnou na stole. Co vás přesně ještě zajímá?
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

Coruscant - můj byt

Už pár minut ležím v posteli. Užívám si volno, které může každou chvíli skončit. Minulou prácičku jsem zvládl s předstihem a neinformoval jsem o tom nadřízené, takže jim pár dní trvalo, než si toho všimli. To je akorát dost času se vrátit na Coruscant, zajít do některýho z barů s naivníma holkama, oblbnout chlastem, hrstí kreditů a kecama o lásce na celý život a hvězdách v očích a ráno se jí zbavit. Pár kreditů "od cesty" mi většinou skončilo v ksichtu a holka s brekem utekla. Některé za použití různé intonace, hlasitosti a vulgárních výrazů dožadovaly splnění mých slibů. Příliš dotěrné dostaly pěstí, ostatním jsem nechal v pokoji a šel si po své práci. Ochranka měla pokyny, že za hodinu ji mají vytáhnout z bytu a odvést ji někam pryč. Nikdy jsem neměl čas a ani chuť takové věci řešit sám, protože inkvizice mě hnala z jednoho kouta galaxie do druhého.

Comlink zapípal.
Ti plasťáci jsou neschopní.
Najít ten vrak lodi, ve kterým byl umístěn můj úkol v pohřebišti lodí, které zůstalo po nějaké bitvě z klonových válek není jen tak, zvlášť když jsem "omylem" dal vyhledávací zařízení do jiného vraku. Pousmál jsem se nad žertíkem, který mě bude těšit ještě hodně dlouho.
Vylezl jsem z postele a šel se osprchovat. Když jsem se vrátil, ještě spala. Tak jsem se oblékl, k holoprojektroru, ve kterém byla nahrána univerzální zpráva o tom, že nám to nemůže fungovat a tak dál, jsem položil hromádku kreditů, co jsem našel po kapsách a vydal se na cestu. Ochrance stačil jen můj pohled a bylo jim jasné, co mají za pár hodin udělat.

Cestou jsem si mohl konečně zapálit. V bytě jsem nemohl, protože bych riskoval, že se probudí a zkazí mi ráno, ve výtahu jsou citlivé detektory kouře. Zastavil jsem se v "fly thru" bistru, na lepší trávení si dal panáka domácí pálenky z chladničky v speederu a vyrazil směrem k místu setkání. Už podle adresy a souřadnic mi bylo jasné, že je to v centru sektoru plné zazobaných parchantů. Ale to, že půjdu rovnou k inkvizitorovi jsem zjistil až podle zběžných instrukcí běláska a taky podle toho, že mi ani nevzali zbraň. Důstojník mě doprovodil až ke vchodu vilky, která byla na vrcholu budovy.

Coruscant, soukromá vila nadřízeného

Doufám, že ten týpek v tom vraku neexnul.
Byl to sice jen obyčejný pašerák a dělal jsem si srandu ze stormíků, ale i tak inkvizice nemá příliš smyslu pro humor. A taky jsem předtím zkontroloval zásobu kyslíku v té krabici a měl tam vodu na pár dní. Stát se ale mohlo cokoliv.

Jakmile se otevřou dveře, típnu zbytek cigarety o helmu stormíka a vkročím do místnosti. Okamžitě mě pohltil nepříjemný pocit, podobný tomu, co jsem cítil v blízkosti Aestry. Je to nějaká aura, kterou tato skupina vyzařuje kolem sebe. Osobně jsem je neměl rád, protože používají moc, které nerozumím. To asi byl taky důvod, proč mi to s Aestrou přestalo klapat. Po chvíli jsem si zvykl na tuto změnu prostředí a rozhlédl se kolem. Hnus. Všude samé cetky, které mezi sběrateli často měly hodnotu slušného frachťáku. Přitom to byly jenom věci, bez užitku, jen ohromovat návštěvníky. Můj byt měl 2 místnosti-ložnici a koupelnu, v ložnici byla jen velká postel, holé stěny. A pěkný výhled. Víc bych nepotřeboval, i kdybych trávil v bytě víc jak jednu noc za 3 týdny.

Shi-Ravez? Větší díru pro mě nemáte? A ještě navíc zničit zevnitř nějaký partyzány.
Perfektní prácička, opravdu. Podívám se na svoji novou identitu, která byla doplněny o záznamy z vězení a další věci.
Jméno: Jake Caho ... víc nápadný jméno by bylo snad už jenom Darth Vader

Takže ten váš člověk asi budu já předpokládám. Za prvé se tam musím nějak dostat, jak je mi docela jedno, čím pohodlnější a rychlejší, tím líp. Za druhé bych potřeboval se setkat s někým kompetentním, kdo by mi zajistil případnou vojenskou podporu. Za třetí, koho všechno chcete mít k dispozici živé? Za čtvrté, bude tam někdo od inkvizice, kdo už zařídí výslech a tu vaši spravedlnost?
Vysypal jsem ze sebe pár základních požadavků, které jsem považoval za nejnutnější v tento moment. Detaily se pořeší až na místě, případně za pochodu podle situace. Hlavně jsem chtěl vypadnout z dosahu toho šílence a z té hnusné místnosti.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

Coruscant, soukromá vila tvého nadřízeného

Zabývající se tím, co bylo, jsi vstoupil před svého šéfa. Místnost nepříjemná, inkvizitor nepříjemný, všechno nepříjemné a do toho nový úkol. Ano přesně tak, bylo to za trest, Imperiální inkvizice nenechávala jen tak nic beztrestně, také k tvoji škodě.
Do 5 hodin se dostavte do hangáru Inkvizice, budete ta mít už připravený frachťák, vy víte, kde to je. Prvním a nejdůležitějším vaším cílem, je bývalí Jedi Aro Hitali, bratr Firise Hitaliho, „vládce planety“.
Kdysi možná mocný muž, dnes? Loutka Impéria, přinejlepším.
Neobyčejně nebezpečný, ale také neobyčejně potřebný.
Pro obě strany.
Druhým je Tako Imagini, bývalí velitel ozbrojených sil. Třetí je Irene Le’Amiri, hledaná vražedkyně, ovšem důležitá osoba v partyzánských odbojích. Tito musí přežít určitě. Zbytek víceméně může přežít též, ale tito tři MUSÍ být zatčeni. Na tomto datapadu máte všechny informace, které potřebujete. Doporučuji vám, si je nastudovat při letu hyperprostorem, pak už nebudete mít čas.
Jako bys zahlédl v koutku jeho úst zřetelný úsměv a v tónu jeho hlasu určité zadostiučinění.
Už by jste měl jít, čeká vás hodně práce.

Inkviziční hangár

Stál v rohu, průměrný kus šrotu držíc pohromadě jen vůli někoho mnohem mocnějšího. Když jsi kráčel k frachťáku, měl jsi v hlav vlastně spíš jenom jednu myšlenku, zhruba tohoto stylu:
Jestli tohle je schopné doletět na Shi-Ravez, tak já jsem Vrchní Inkvizitor.
Toliko k představám o tomhle stroji.

Cesta na Shi-Ravez

Výjimečně si dal na radu Inkvizice a prohlédl sis dokumenty o misi ještě včas. Možná z hrůzy z toho pomstychtivého úsměvu, možná to byl šestý smysl, ať tak, či tak, nahlédl si do nich.
  • Jméno: Aro Hitali "Idaka (dvouoký)"
    Rasa, pohlaví: Člověk, muž
    Věk: okolo 70
    Místo narození: Shi-Ravez
    Poznámky:
    -vysoký, světlá kůže, blond až bílé vlasy -dlouhé
    -pravé oko biologické modré, levé kybernetické červené
    -Přes levé oko jizva po světelném meči (staré zranění)

    Jméno: Tako Imagini
    Rasa, pohlaví: člověk, muž
    Věk: 52
    Místo narození: Shi-Ravez
    Poznámky:
    -vysoký, světlá kůže, krátké sv. hnědé vlasy
    -modré oči

    Jméno: Irene Le‘Amiri
    Rasa, pohlaví: člověk, žena
    Věk: okolo 30
    Místo narození: neznámé
    Poznámky:
    -střední výška, světlá kůže, lesklé černé vlasy -dlouhé
    -zelené oči
Ke krátkým zápisům, které psal zjevně nějaký laik, byly přidány i fotografie. Na první byl poměrně rozmazaný stařík v Jedijské róbě. Druhá byla ceremoniální, jakéhosi týpka s přísným obličejem a orlím nosem. Třetí byla jak Holonetových zpráv, takový ten typ, kde už jen chybí titulek: Hledá se! Živá či mrtvá! A podobně. Byla na ni mladá žena s tváří poznamenanou zločinem a dlouhými rozcuchanými vlasy. Chvíli jsi měl pocit, jako že vidíš Aestřinu starší verzi, rychle jsi tu myšlenku zaplašil s tím, že vzpomínky už jsou trochu bledší a že ti stejně na Aestru nezbyla žádná fotka, se kterou bys mohl srovnávat. Navíc, už z předchozích pátrání si věděl, že HoloNet Aestru nezná, ani při použití sebetajnějších kódů k přístupu k sebetajnějším dokumentům.

----------------------
Nevyskakuj z hyperprostoru.Máš spoustu místa na vymýšlení hovadin.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

Coruscant - soukromá vila nadřízeného

Jasný, zatknout brášku vládce planety, který je náhodou Jedi, co nějak přežil první vlnu Rozkazu 66, šéfa ozbrojených sil a ještě nějakýho zabijáka, samozřejmě ženskou, aby to nebylo moc jednoduchý.
Najít v dnešní době Jediho je nemožné, pokud neznáte jeho alespoň přibližnou lokaci. Smrtelně nebezpečné je pokusit se ho konfrontovat, s opravdu velkým štěstím můžete uniknout ze souboje, téměř nemožné ho zabít, pokud nemáte opravdu dobý plán. A chytnout ho živého? Samozřejmě, nebude vadit, když si u toho budu čistit boty?

Dál je tu bývalý velitel ozbrojených sil. Toho najít nebude problém, mělo by to být nejsnažší. Problém bude s jeho únosem, protože určitě kolem sebe bude mít věrné a schopné vojáky, kteří ho budou doprovázet i na záchod. Asi to bude hlavní velitel a koordinátor odbojové skupiny, jedi bude spíš takový poradce, vražedkyně bude plánovat sabotáže a podobný věci.

Jak vás tak poslouchám, tak k večeři asi nebudu zpátky, že?
Neodpustil jsem si poznámku.
Už by jste měl jít, čeká vás hodně práce.
Jo, jasný, taky jsem vás rád viděl a příště si snad víc pokecáme u sklenky.
Neříkal jsem to nahlas, protože smysl pro humor není vlastnost, která by se běžně vyskytovala mezi inkvizitory.
Vezmu ze stolu datapad, na kterým mají být bližší informace, novou identifikační kartu.
Průběžně se vám budu hlásit.
Vyrazil jsem svým speederem k hangáru.

Coruscant - hangár inkvizice

To co jsem uviděl mi udělalo radost.
Radši bouchnu v hyperprostoru než se pokoušet zatknout Jedije.
Pro jistotu nechám správce hangáru dvakrát zkontrolovat, že je to opravdu frachťák pro mě a že je podle databáze stále funkční.

Takže budu chtít astromecha do toho frachťáku. To nejlepší, co máte k dispozici. Nechte ho znovu zkontrolovat všechny systémy a taky to, že ten kus šrotu jde vůbec nastartovat. Za pár hodin se vrátím možná i s nějakým dalším nákladem.
Nechal jsem ho dělat jeho úkoly a vydal se k imperiálnímu skladišti. Můj plán spočíval v tom, že se pokusím vetřít do přízně té odbojové skupiny. K tomu budu potřebovat nějaké zbraně, zdravotnický materiál a podobně. Prostě sehnat jim cokoliv, co by jim chybělo a co by mohli potřebovat. Do frachťáku toho stejně nenaložím tolik, aby tím vyhnali stormtroopery zpátky na orbit, tak snad to nebude problém. Radši bych vzal zbraně z klonových válek, bude to působit míň podezřele. Dostat to na povrch by neměl být problém, když dělám pro inkvizici. Ať už se mi podaří sehnat něco, nebo ne, vrátil jsem se do hangáru, kde už astromech dokončil testy a věnoval se menším opravám na trupu lodi. Po případném naložení beden okamžitě nastoupím do lodi i s astromechem a nechám droida, aby nás nasměroval směrem k mému cíli, planetě Shi-Ravez.

Hyperprostor - Cesta na Shi-Ravez

Měl jsem dost času na nastudování materiálů, které mi dal inkvizitor, něco bych mohl zkusit najít v databázích, ke kterým mám přístup.
Takže popořadě. Máme tu Jediho, v docela pokročilým věku, což je bohužel horší, protože má dost zkušeností s tím nenechat se chytit nebo zabít.
Jedi jsou jako víno, čím starší, tím lepší. Cestu k němu bych mohl najít přes jeho bratra, který teď slouží Impériu. A nebude ani moc záležet na tom, jestli spolu mají dobrý nebo špatný vztah. Lepší by byl ten špatný, získal bych tak informace, který bych z něj jinak musel vymlátit, a to by se iknvizitorům asi nelíbilo.

Pak tu máme toho velitele. K němu bych se mohl dostat přes nějakou vojenskou pomoc. Abych se k němu dostal blízko, budu se muset aktivně zapojit do odboje a získat jejich důvěru.
K tomu bude stačit sejmout pár stormtrooperů, zničit nějakou techniku, vykrást sklad nebo tak něco. Problém by mohla být ta Irene. Zabijáci se nehledají, zabijáci hledají vás. Takže tou se budu zabývat až později, až získám informace od odbojářů. Spíš teda pokud je získám. Stejně asi najde ona dřív mě. Podle fotky vypadala jako Aestra, ale to byla jen náhoda, nevím, co by dělala v takové díře. A navíc věk moc neodpovídal. Zapálil jsem si cigaretu a snažil si zapamatovat tváře mých cílů a jejich krátký popis. Pak jsem zavolal astromecha a vyžádal si od něj stručnou zprávu o stavu lodi. Asi po čtvrthodině se mi začaly čísla a analýzy plést dohromady.
Nepochopil, co myslím tou stručnou zprávou.
Poslal jsem ho tedy, ať se věnuje udržení lodi v jednom kusu. Vydal jsem se tedy do své kajuty s tím, že se pokusím na pár hodin prospat. Po nějakých 4 hodinách spánku jsem něco pojedl a pokoušel se najít informace jak o planetě samotné, obyvatelích, historii, tak hlavně o mých třech cílech. Na chvíli jsem se ponořil do vzpomínek na strávený čas s Aestrou, ze kterých mě vytrhlo pískání astromecha. Podle otřesů a překladače jsem vyrozuměl, že se buď rozpadáme nebo vystupujeme z hyperprostoru. Vydal jsem se tedy do kokpitu, ale pilotáž jsem nechal na droidovi, já svou pozornost věnoval planetě a lodím, co byly kolem ní.
Pokus se přistát v hlavním městě.
Řekl jsem astromechovi ihned po opuštění hyperprostoru.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

To co bylo

Podařilo se ti sehnat několik beden zbraní, granátů a nějaký zdravotnický materiál. Přesně jak si předpokládal, na vyhnání Impéria zpět do vesmíru to nebylo, ale nebylo to množství zanedbatelné.
Cestu na Shi-Ravez si strávil hrubým plánováním.

Nad Shi-Ravezem

Tvůj kus šrotu neletěl k planetě nijak dlouho, než si byl kontaktován jednou z –jak si odhadoval- největších lodí flotily. Byly to standardní otázky, které se pokládají ve chvíli, kdy je nad planetou vyhlášena blokáda, o které si nevěděl.
Na to kdo jsi, co vezeš a jaký je účel tvoji cesty se tě ptal hologram uniformovaného čtyřicátníka, tak nevýrazným a panovačným hlasem, že být průměrný člověk, začínáš mít strach.

……………………
Je to celkem krátký, přiznávám, ale jde o hodně
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

Shi-Ravez, orbit

Když jsem před sebou viděl planetu, na které jsem měl plnit svůj úkol, začaly sílit mé obavy, že se k samotnému plnění opravdu dostanu. Když se předemnou objevil hologram důstojníka, přikázal jsem droidovi, aby přerušil přistávací manévr.

Neměl bych je dráždit. Na palubě lodí tvořících blokádu je jistě dost nadšenců, kteří čekají na to, až si budou moci procvičit střelbu na živý cíl.
Blesklo mi hlavou a představil jsem si sebe v jejich situaci. Měsíce sedět na zadku a čekat. Čekat na nic. Prostě jen čekat, jíst, spát, občas zajít do tělocvičny, plnit rutinní rozkazy. Takové zničení pašerácké lodi je pak něco, o čem můžete básnit celé dny, přestože jedinou věc, kterou jste pro to udělali je, že jste spoušť stiskli dříve než kolega. Zatřepal jsem hlavou, abych se vrátil zpět do reality. Důstojník po mě chtěl informace podle předpisů. Tvářil se u toho, jakoby mu patřila půlka galaxie. Omlouvá ho ovšem to, že neví, kdo jsem a kdo mě poslal. Takových jsem už viděl. Mezi "svými" jsou drsní hoši, ale jak mají stát před některým z inkvizitorů, tak na první pohled vypadají víc mrtvě než živě. Popelavá barva ve tváři, strnulý pohled. Takový pohled mě nikdy nepřestane bavit. Sám jsem proti tomu už imunní. Když si člověk uvědomí, že vlastně nemá co ztratit.
Jasně, mohou mě zabít, a to neuvěřitelně bolestivě, ale nic víc.

Dobrej, tady je frachťák ...
začal jsem hlášení, když jsem si uvědomil, že neznám označení své lodi.
... Mass of Junk, na palubě jsem jen já, astromech a zásilka, která musí být doručena na Shi-Ravez.
Z placu jsem pokřtil "loď", ve které jsem seděl. Záměrně jsem nezmínil, že vezu zbraně a další materiál pro povstalce, jinak bych to ani nestihl doříct a byl bych se součástí vyprávění dalšího bezejmenného vojáka, který měl to štěstí a měl zrovna službu. Pokoušet se o proklouznutí blokádou na povrch je moc nebezpečné. Jednak jsem naložený výbušninami, takže by stačil jeden zásah a končím, jednak i samotné zapnutí štítů by mohlo vést k přeměně mne i celé lodi na čistou tepelnou energii. Navíc mám další kousek do mého plánu.

Pošli žádost na Coruscant o povolenku pro transport zbraní na Shi-Ravez. Na jméno Jake Caho, loď Mass of Junk. Ať ji pošlou přímo veliteli blokády.
Využil jsem krátké pauzy pro zaúkolování droida.

Můžete mě přepojit na vrchního velitele celé blokády? Jsem si jist, že ho můj náklad bude zajímat. A mám pro něj pár důležitých informací, které bych mu ale chtěl říct osobně, pokud to bude možné.
Dodal jsem pár neurčitých informací důstojníkovi, abych ho trochu uklidnil a načrtl mu situaci. Pokud nebude jiné cesty, budu muset prozradit cíl mé mise veliteli, pokud mu nebude stačit povolenka od inkvizitora. Je to riskantní, ale na druhou stranu bych tím mohl získat podporu, v případě potřeby. Ale to jsou zatím jen plány a předpoklady. Nervózně jsem očekával odpověď důstojníka.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

Shi-Ravez, orbita

Droid se okamžitě pustil do provádění úkolu, který si mu zadal.
Pochybuji, že by bylo něco …
Muž, který na tebe mluvil se najednou neznatelně otočil dozadu, jako by poslouchal hlas někoho dalšího.
Inkvizitor Jutse Targaněv s vámi chce zjevně hovořit. Zasíláme vám přistávací souřadnice ...
Jeho další slova si nějak přehlédl, možná byly o neodchylování se ze směru a něčem podobném. Zjevně si úřednický speedr trochu hejbnul, nechtíc tě nechat čekat před jasnou přesilovkou. Na mysl se drala určitá otázka, věděli to? Věděli, že se do takovéhoto problému dostaneš? Určitě.
Přijímáme přistávací souřadnice.
Oznámil droid syntetickým hlasem a čekal na tvůj příkaz.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

Shi Ravez, orbita

Chvíli se mi v hlavě promítaly nejrůznější konce, jak tento úvod může skončit, drtivá většina z nich ale skončila výbuchem. Když důstojník začal naznačovat, že o mě nemá žádné informace, cítil jsem, jak střelci na všech okolních lodích nervózně kousají do rtu a čekají na spásný povel. Jeho pootočení jsem velmi dobře všiml, ačkoliv se snažil to zamaskovat. Nejen díky zkušenostem, ale hlavně proto, protože jsem se snažil v jeho hologramu předpovídat vývoj další situace. Při zmínce dalšího inkvizitora, bylo mi jasné, že dnes mám prostě špatnej den.

Na co čekáš, plecháči? Už jsme tam měli dávno být.
Popohnal jsem kopancem droida. Droidi mají jednu ohromnou výhodu. Můžete se k nim chovat jakkoliv a stejně zůstanou poslušní a loajální. Takže je nemusíte v případě nutnosti přede všemi zastřelit.

Můžete informovat Inkvizitora Targaňeva, že mne může každou chvíli očekávat v hangáru.
Odpověděl jsem důstojníkovi, zatímco hromádka kovu, oddělující mě od mrazivého a nekonečného vesmíru, mne unášela směrem k vlajkové lodi blokády. Ukončil jsem komunikaci a vydal se do své kajuty, kde jsem zkontroloval svůj zevnějšek a čekal jsem, až loď dosedne v hangáru. Přemýšlel jsem, jakou roli bude inkvizitor hrát v mé misi, zda mě jen kryje moje přistání, nebo má pro mě nějaké další informace. Nebo se bude přímo podílet na misi. Vzhledem k tomu, že se mnou chce mluvit osobně, tak připadají v úvahu spíš poslední dvě možnosti. Nebo je tu nějaká další alternativa. To se dozvím za několik okamžiků. Po přistání jsem přišel k vyklápěcí rampě a pomocí panelu jsem ji vysunul. Po několika hodinách letu ve frachťáku jsem ocenil přeci jenom pevnější půdu pod nohama. Rozhlédl jsem se po hangáru a případně zběžně zkontroloval trup lodi, jestli někde něco neupadlo nebo není poškozeno v neobvyklé míře. Zajímalo by mě, co ode mne bude Inkvizitor chtít, přeci jenom mě mohl jen nechat proletět blokádou ...
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

Na lodi

Čekala na tebe tlupa stormíků.
Jake Caho? Jestli u sebe máte nějaké zbraně, tak mi je okamžitě odevzdejte.
Promluvil jejich kapitán. Odevzdat je musíš, jestli si chceš udržet hlavu na krku. Všichni si to užívají. Vezmou tě mezi sebe a vedou k výtahům. Otázka zní, je to všechno jenom kvůli tomu, že se tak strašlivě nudí, nebo proto že si byl označen za chodící problém? Nebo je proto, že si miláček Inkvizice?

Inkvizitorova ubikace

Nevýrazná, účelná a dočasná pracovna. Za stolem seděl inkvizitor zřejmě pracující na něčem neodkladném. V chvíli kdy si vešel tak vzhlédl, přestal pracovat a poslal stormíky pryč. Hubený a černovlasý Jutse Targaněv byl podle toho, jak vypadal, mladý a podle toho, jak se choval v Inkvizici nový. A navíc, ten typ lidí, co si myslí, že galaxie se bez nich neobejde, prostě takový ti, co dělají velice unáhlené rozhodnutí.
Agente Strudwicku. Měl jste příjemnou cestu?
V jeho hlase byla zlomyslnost věštící problém.
Naštěstí pro vás jsem zrovna mluvil s Vrchní inkvizitorem. Jinak by vás mí chlapci roztahali po orbitě. Co vezete v tom frachťáku za materiál?
Ovzduší v kajutě zhoustlo.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

Shi Ravez, orbit, hangár

Když jsem vystoupil, už na mě čekal kapitán a jeho šest poskoků.
Ne, vy mi okamžitě odevzdejte vaše zbraně.
Napadlo mě, ale tento vtípek jsem rychle zahodil. V mém dnešní plánu totiž nefigurovalo zastřelení bandou stormtrooperů.

Samozřejmě kapitáne ...
S těmito slovy jsem mu podal pistoli. Dřevěnou vyřezávanou pistoli. Vyrobil jsem si ji už dávno, když jsem tři dny zůstal trčet ve vesmíru s poškozenou lodí a čekal na záchranný tým. Byla obarvena na první pohled mohla vypadat přesvědčivě. Určitě měli všichni radost, že tu nejsou úplně zbytečně, ale že jejich práce slouží k šíření slávy a moci Impéria. Kapitán si připojil pistoli k opasku a vydali jsme se směrem k výtahům. Kapitán a dva další přede mnou, dva za mnou a zbylí dva po stranách. Cestou výtahu jsem si pobrukoval improvizovanou melodii, přibližně v polovině cesty výtahem mi dloubnutí hlavní do zad napovědělo, že je mi dovoleno být i zticha. Buď to byla náhoda, nebo bezpečnostní opatření, ale cestou nikdo další nenastoupil. Když se opět otevřely dveře, vystrčili mě z kabiny a zastavili jsme se až před jedněmi dveřmi. Všechny dveře vypadaly stejně a byl jsem překvapen, že je dokázali bez zaváhání najít.

Inkvizitorova ubikace

Mě by tady z těch šedých chodeb do půl roku určitě hráblo.
To se ale už otevřely dveře do kanceláře, za stolem seděl inkvizitor, který poslal můj doprovod pryč.

Jak vidím, má identita je prozrazena. Děkuji za optání, cesta je zatím velmi dobrodružná a plná překvapení. Určitě by jste měl něco podobného taky zkusit.
Odpověděl jsem inkvizitorovi s úsměvem.

Jsem rád, že vám za to mohu poděkovat osobně. Co se týče nákladu, vezu nějaký osobní arzenál, je to přeci jen válečná zóna a nechci tam pobíhat s holou prdelí, potraviny a další humanitární zásoby, které budu možná potřebovat k výměně za informace. Pokud jen víte, že pracuji pro Impérium, tak Vám nemohu říct další informace.
Odpověděl jsem mu částečnou pravdu o nákladu. Stál jsem v pozoru a upřeně hleděl někam za něj, abych mu naznačil, že víc mu říct nehodlám. Pokud nebude mít žádné bližší otázky, požádám ho o nějaký způsob přímého kontaktovaní pro případnou vzdušnou nebo pozemní podporu.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

Inkvizitorova ubikace

Inkvizitor se rozvalil v židli a spojil prsty v úrovni tmavých očí. Vypadal jako někdo, kdo ví o tvém úkolu víc, než ty. Jako by se něco změnilo.
Byl jste někdy na Shi-Ravezu? Pravděpodobně ne. Je příliš blízko slunci, než aby byla planeta při pohledu z vesmíru zelená. Ale není tak blízko, aby na ní nic nedokázalo žít. Pro Impérium je důležitá svou bohatostí na kovy a vzácné minerály. Mají jen dva možné tresty. Smrt, nebo práci v dole. Zkoušel jste už někdy pracovat, myslím, opravdu tvrdě pracovat. Já ne, ani nechci.
Mávnul lehce rukou.
Mám pro vás velmi špatnou zprávu. Budete souzen za napomáhání partyzánům. Nemluvě o pokusu pašování přes blokádu.
Ten jeho ksicht vypadal opravdu strašlivě, najednou si měl tušení k čemu dojde. Neznámá síla tě začala škrtit. A zvedat ze země.

Po několika letech v konfrontaci s Dookuovými akolyty a Aestrou, jsi byl schopen určit, k čemu tady dochází a že to nemůžeš nijak ovlivnit, neboť ti kolem očí začali pobíhat různobarevné světýlka.
Který samozřejmě neuspěl a Imperiální síly vás zatkly. S přihlédnutím k tomu, že se tedy nacházíte v sektoru Shi-Ravezu a Impérium nechce násilím postupovat proti rozumným zvyklostem a právům, budete odsouzen an dobu neurčitou k práci v dole na We’u’rin. Nemějte obavy z učení se s novými těžebními stroji. Těží se ručně.
Světélka pomalu ale jistě začaly přecházet v mlhavo.
Vítejte na Shi-Ravezu, … Caho.
V té větě bylo řečeno všechno. Mluvil o prokletí, prokletí planety. Při jeho slovech se stěna zatraceně rychle přiblížila, a pak tě obklopila sladká, nic neřešící temnota.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Marinho »

Inkvizitorova ubikace

Nikdy jsem těm posluhovačům Síly nerozuměl. A ani vlastně nikdy nedůvěřoval. Z jeho výkladu jsem si bral podstatné informace, které se víceméně shodovaly s tím, co bylo o planetě v archívech. Jeho další slova ale změnila směr, kterým jsem myslel, že se toto setkání ubírá. A věděl jsem co se děje. Sice jsem nevěděl proč, ale zdálo se, že od něj se to nedozvím a ani se dozvědět nemám. Hlavou mi běžely různé myšlenky. Původně jsem myslel, že je to způsob, jak se dostat na planetu sice s prázdnýma rukama, ale věrohodným příběhem.

Ale já jen plnil úkol, který mi ...
Ale než jsem stačil dokončit myšlenku, něco mi sevřelo hrdlo a nemohl jsem dýchat. Reflexem jsem se snažil uvolnit ze sevření, ale prsty našly jen můj krk. Kopáním do vzduchu jsem se snažil vyprostit, ale věděl jsem, že mi nic nepomůže. Ovšem instikty jsem ovládnout nedokázal. Začal jsem ztrácet vědomí a jen vzdáleně slyšel, co mi Targaněv říká. Pak už jen mou tvář ovanul proud vzduchu a sledoval jsem, jak se proti mě valí stěna. A pak už jen tma. Žádná bolest, nic.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Daleko od "přátel"

Příspěvek od Kazma »

We’u’rinový důl, ubikace

Vexog ze’bra!
Vzbudil tě ostrý drsný hlas v jazyce, který si opravdu neznal. Otevřels oči. Osvítilo ti je vel mi jasné umělé světlo. Když ses rozkoukal, zjistil si zhruba toto:
Místnost byla velká, plná dvoupatrových paland, osvětlená do nejmenšího detailu (obytná zóna Auschwitz-Birkenau, jen tak pro příměr, akorát že tohle je v úpravě na jeskyni). Tvůj nos zaznamenal absenci sprch a jiných hygienických zařízení. Na palandách těsně vedle sebe leželi humanoidní postavy. Měli na sobě obyčejné šedavé oblečení v různých stádiích rozkladu. To tvoje vypadalo ještě celkem zachovale. Bytosti se začaly méně, či více ochotně zvedat a vycházet z místnosti.

Společným znakem této rasy byly vysoká šlachovitá těla, ostře řezané rysy tváře, tmavé vlasy, žádné vousy a špičaté uši.
I přes situaci, která vládla okolo se pohybovali způsobem, jaký by jim záviděl každý hapesan. Jednoduše řečeno: „Můžou mi vzít svobodu, hrdost ne.“
Ten kdo vedle tebe vstával tě neobratně nabral loktem do žeber.
Li’u’zod.
Zavrčel. Nevěděls, jestli se omlouval, nebo ti nadával. Ve chvíli, kdy ses dotkla nohama země utpěls šok. Tělem ti prolétl výboj, který bys bez trochy představivosti označil za inkvizitorský blesk. Osvědčený to vyšetřovací prostředek. Zůstala po něm jen patrná rezonance, vždy, když si stál alespoň jednou nohou na zemi.
Akcij’va!
Křikl dozorce. Byl to hladce oholený Shi-Ravezan oblečený v nějaké místní verzi dozorčí uniformy se zbraní v rukou, která určitě vypadala střelně a větším množstvím delších i kratších nožů za opasky.

Jídelna

Šel jsi raděj s davem, neboť chodby za místností kde si spal se porůznu větvily, snižovaly, zvyšovaly no a tak nějak podobně.
Nepochodovali jste ani nijak dlouho než jste dorazili do rozlehlé jídelny. Trochu připomínala tu armádní. Výdejová okýnka. Dlouhé stoly se stejně dlouhými lavicemi. Holé stěny.
Dav, byla vás asi stovka, se rozdělil automaticky do dvou úhledných řad, po každé straně stěny jeden, dostával snídani a šel si sedat.
Dostal jsi kašoidní hmotu do kovové misky. Lžíce byly zřejmě až příliš protekční, neboť si ji neviděl u nikoho okolo. Na rozdíl od většiny Republikových vězeňských jídelen, zde neprocházeli mezi stoly dozorčí, stáli u dveří a o čemsi živě diskutovali.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Zamčeno

Zpět na „Ostatní“