YMPM - Epizoda II

[Merthor]

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

Sáhl jsem po lahvičce s desinfekčním prostředkem, abych dokončil co jsem chtěl udělat. Hlasy ostatních mi ovšem znovu připomněly přítomnost někoho dalšího a to, že se kromě ošetřování Shay něco dalšího děje. Slyšel jsem a rozuměl, což mě přimělo znovu vzhlédnout a ve skromném gestu pokrčit rameny. Byl jsem si moc dobře vědom toho, co dokázal Naen.
Shay jsem pomohl jak jsem uměl to bylo něco docela samozřejmého. Ale věděl jsem i to, jakou úlohu Naen sehrál.
Nebýt jeho pokusů zastavit krvácení, kdo ví, jestli nebo jak bych dokázal Shay pomoci já a v takém by potom byla stavu.
Jenže uvádět věci na správnou míru a diskutovat o tom, kdo jaké má zásluhy by věci nepomohlo. Místo toho bylo potřeba vyřešit řadu jiných věcí. Ne jen dokončit ošetření Shay, ale také zjistit, co ví ostatní, nebo kdo další se objevil.

V tuhle chvíli se počet těch o kterých jsem věděl zvýšil o dva. To bylo dobré protože nás bylo už šest a mohli se objevit i další.
Rozhodně jsme ale stále nebyli všichni. Ve skupince která na planetu vyrážela nás bylo celkem jedenáct, tedy ještě o pět víc a to jsem nepočítal skutečnost, že se sice objevilo pět mých spolužáků, ale nikdo z dospělých. Ani jedna z mistryň, jenž nás sem na planetu měly doprovázet. Ani teď jsem nepřestal doufat, že se někdo z nich brzy objeví. a že si snad bude lépe vědět rady.
V tuto chvíli byla samozřejmě důležitější přítomnost, přítomnost oněch dvou spolužáků, kteří za námi dorazili a kteří nám nabízeli svou pomoc. Ti dva naštěstí vypadali v pořádku a snad ani nebyli tak vyčerpaní, jako byl musel být vyčerpaný Naen.
Ty dva bych snad o pomoc pořádat mohl. Když ke mě a Naenovi přistoupila naše splužačka, pokusil jsem se povzbudivě usmát.
"Snad se nám ji brzo podaří probrat k vědomí... Bylo to celkem vážná, ale teď už to vypadá líp," řekl jsem abych jí i já ubezpečil o tom, že bude všechno v pořádku a zároveň, abych neopakoval to samé co už vylovil Naen.
"Ale neměli bysme ji tady nechávat. Myslíte, že jí spolu dokážeme opatrně snést dolů?" S tou prosbou jsem se obrátil na oba nově příchozí. S nimi bychom na ten úkol byli tři. Ne, že bych s Naenem vůbec nepočítal, ale respoektoval jsem, že ho jeho přdchozí usilí muselo stát víc, než to co dělal, kohokoliv z nás.

Čekal jsem na opověď, ale mezi tím, jsem dle plánu započal poslední fázi ošetření Shay. Dezinfekci jsem opatrně nanesl na kousek hadříku a s jeho pomocí jsem otřel všechny vážnější odřeniny a škrábance, které jsem u Shay viděl. Hlavně ty na hlavě.
Ty bylo důležité ošetřit už jen proto, že si tak člověk mohl ověřit pár věcí. Odřeniny boule a podobně mohly napovídat něco o tom jakou újmu hlava utrpěla. Prozatím jsem předpokládal, že pouze povrchovou, což mohlo být nepříjemné, ovšem vnitřní zranění, nebo něco jako vážnější otřes mozku by mohly být něco nesrovnatelně horšího.
Dle plánu jsem k zakrytí nejvíc citlivých míst použil kousek náplasti. To co po ošetření zbylo jsem se pokusil nastrkat do kapes od kalhot. abych to v případě potřeba mohl ještě použít. Ošetření Shay snad bylo u konce a my jsme se mohli pokusit dostat ji ven, případně pokračovat v průzkumu a hledat ostatní členy naší skupiny.

[Jordi Linx]

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Elinor Ashdale, Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Marconius si možná neuvědomoval, že se před ním hádá téměř celá skupina younglingů a rozhodl se příliš to nebrat na zřetel a spíše se postarat o úlovek, který ještě nebyl všechen zpracován. Do rozmíšky se nezapojoval ani Dll, který se rozhodl věnovat sobě a svému oblečení, které stále potřebovalo dosušit. Bokem zprvu stála i Elinor, váhající, zda-li se zapojit a pokusit se to nějak uklidnit, ale tři skupiny dohadujících se, dovedly odradit od vstupu přímo mezi ně.
Bylo to až zašustění křoví, které všechny nejprve trochu vyděsilo a umlčelo, aby se otočili daným směrem. Jakmile tam zahlédli lidskou postavu, tak je spíše přepadla úleva, než cokoliv jiného, i když se nejednalo o Tarnema. Dotyčným byl totiž Danny Linx, o němž někteří věděli, že byl součástí dvou průzkumných stíhačů, kteří sletěly na povrch planety jako první.
Co se tu hádáte? Je to slyšet na desítky metrů daleko a takhle akorát přilákáte divou zvěř, už jsem na tu nebezpečné tvory narazil,
nasadil ostřejší tón, který byl vzdáleně podobný tomu, jímž disponoval jeho otec a pokáral skupinu za její hlučnost. Při tom si ale zkontroloval, zda-li jsou všichni až na Mona přítomní a s úlevou mohl shledat, že ano.
O Mona s Tarnemem se obávat nemusíte, dorazí o něco později, ale když jsem je opouštěl byli v pořádku. Může mi někdo říct, jaký je tady stav situace?
předal bez váhání informaci o jejich kolegovi a vyžádal si hlášení o stavu zdejší skupiny, nad kterou tedy dle všeho přebral dozor.

Těžký zásah a následné zranění Tarnema Mona probralo z jeho agónie a možná i jakéhosi všeho ochranitelského amoku, aby se soustředil pouze na toho, kdo zůstal naživu. Odloživ Jordi přispěchal nejistě k padawanovi a pokoušel se mu nějak pomoci, protože nebylo pochyb o tom, že Tarnem na tom určitě nebyl dobře.
Poslouchej mě - dostal se mi od tohoto tvora do krve nějaký jed ... musím se ho pokusit neutralizovat, ale to se potom nemůžu postarat o svoje rány. Budeš to muset udělat ty ...
vydechl zhluboka poté, co se předtím na chvilku soustředil, aby promluvil vcelku. Zašmátral v levé kapse a vylovil univerzální hořák a vtiskl ho Monovi do ruky.
Musíš má krvácející místa ... vypálit, bude mě to bolet, ale zčásti to neutralizuje jed v nich ... a zastaví krvácení. Nesmíš ale moc ... nebo málo, prostě tak, aby to už nekrvácelo dál ... obvazy tu nemáme, takže ... natrhej mou vestu a potom to ... obvaž. A pak ... pak doběhni pro Dannyho ... tamhletudy ... pořád rovně ... on ... on bude vědět víc,
pokračoval Tarnem v udílení instrukcí, aby ke konci naznačil směr, kterým bylo potřeba se poté vydat. Každopádně dýchal stále těžčeji, jak musel zápolit se zraněními i jedem. Ještě chvilku čekal, jestli se Mon na něco nezeptá, jinak se již ponořil do jakési obdoby transu, aby mohl zápolit s jedem.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens, Naen Sakki)
Za daných okolností se dalo hovořit o šťastném shledání, které nejvíce asi vnímala Azíza. Už proto, že našla svou kamarádku a věděla, že bude naživu - neopomněla to tedy vyjádřit k oběma dotyčným vřelým gestem, zatímco Ircos s úlevou jen postával opodál.
Jakmile měl volné ruce, tak se Gliben pokusil ošetřit, co se dalo, ale s politováním musel zjistit, že prostě nemá dostatek náplastí, aby všemi ošetřil zranění Shay, soustředil se tedy nakonec pouze na ta nejvážnější místa. Teprve poté navrhnul možnost řešení přenosu dívky dále, ale to už se aktivně přihlásil Ircos, který se rychle rozhlédnul a pak prudce opřel do jedné z prázdných sedaček, až urval opěradlo. Naštěstí si při tom nic neudělal, ale vypadalo to nebezpečně a svalil se na zem. Rychle se však vzpamatoval a u druhé sedačky na to šel jinak a úspěšněji a za chvilku měl dvě opěradla, které v délce za sebou překonala délku kteréhokoliv z nich. Ukázal na otvory v opěradle a poté prstem nahoru, kde bylo vedení potrubí.
Když z toho dvě trubky dostaneme, budeme mít nosítka!
vysvětlil své činěné a vznesl tak prostor k zamyšlení, jak trubky dostat dolů, aby se dala připravit nosítka. Na obou koncích části trupů byly nalomené a v několika bodech je držela přišroubovaná podpora, ale nezdálo se, že by byly nějakým způsobem přivařené.
Pokud by se Naen pokoušel vstát, tak by hodně rychle zjistil, že absence sil by okamžitě způsobila problém s rovnováhou a měl by tendenci se svézt na zem, pokud by se včas nezachytil nějaké podpory.
----------------------------------
Další kolo budu uzavírat 5.10..

[Hayasan]

Skupina mistry Atamy, Les: Monítko

O Tarnema jsem si skutečně dělal starosti. Vůbec nevypadal dobře. Když však promluvil, jen jsem otevřel pusu a takto jsem mu naslouchal.
Jed? Vypalovat ránu?
A čím to mám vypálit?
Hlesl jsem. Sice jsem přikyvoval hlavou, dokonce se v ruce svíral i univerzální hořák, ale při představě, že bych měl něco vypalovat, mne začala svírat mírná panika. Nikdy jsem to ještě nedělal a ani jsem neviděl, jak se to dělá.
Na nic dalšího jsem se nezeptal, protože jsem z Tarnemova zranění byl v šoku. A to se mne ten tvor ani netkl. Ještě chvíli jsem tam tak postával a čučel do blba, jak jsem se snažil urovnat si to všechno v hlavě. Jenže Tarnem tam jen tak seděl, možná meditoval a pomalu umíral. Pomyšlení na to, že bych míto jednoho hrobečku musel dělat dva, mne však trochu vyburcovalo a hned jsem se začal shánět po menších, suchých větvičkách, abych rozdělal oheň.
Co nejrychleji jsem se pokusil naskládat si malou pyramidku ze dřeva. Uprostřed byly malé, tenké větvičky a směrem vzhůru jsem skládal čím dál tím silnější. Jakmile byla pyramidka hotová, klekl jsem si k ní, pokusil se ji zapálit a foukáním když tak plamen podpořit a rozdmýchat, kdyby uhasínal.

[Merthor]

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

Nejprve jsem nechápal, co to Icros vlastně vyvádí, proč potřebuje lámat opěradla sedadel. Objasnil mi to až jeho návrh, zato vak dokonale. Udělat nosítka, to byl dost praktický nápad. S jejich pomocí bychom Shay určitě ven dostali a i jinak se hodily.
Snadno jsme se pro tu myšlenku nadchnul a začal přemýšlet nad tím, jak by to šlo realizovat.
Pokud šlo o získání trubek, vedoucích nad námi, napadli mě hned dva malé problémy, které bychom musely vyřešit.
"To jsou trubky vzduchotechniky? nebo k čemu myslíte, že slouží? Nemůže to být nebezpečné?" optal jsem se protože jsem jejich pravým účelem jsem si nebyl tak docela jistý. Vnitřkem kabiny by se ale snad nic opravdu nebezpečného nevedlo.
Pak tu byl samotný problém postupu, jak dostat trubky dolů. Jako první to chtělo zjistit, jak jsou vlastně uchycené.
Bylo to sice dost málo pravděpodobné, ale některé potrubí mohlo být připevněno snadno odmontovatelným způsobem.
Pokud bych si ale chtěl potrubí a jeho upevnění prohlédnout, musel bych se k němu dost blíže a to byla věc výšky.
Dospělí tu nebyli a já předpokládal, že mi všichni jsme moc malí na to, abychom na potrubí třeba jen tak dosáhli. .
Vyskočit a pokusit se trubku strhnout by asi bylo málo. To už by bylo lepší působit na ni s pomocí Síly.
Jako poslední tu byla sedadla. Určitě stálo za pokus najít způsob, jak se k trubkám dostat blíž a první možností byly sedačky. Pokud by ani ty nepomohly, pak by bylo potřeba najít něco jiného. Možností bylo určitě i opěradlo, jenže v jediné sedačce, které v této chvíli zůstalo opěradlo seděla Shay, které měla nosítka pomoci. .Pokud bych ze sedačky dohlédnul a dosáhnul na trubky, pokusil bych se zjistit, jak jsou uchyceny. I pokud bych se dostal o něco blíž a snažil se mechanismus odšroubovat by mi mohla trochu pomoci Síla, i když by to bylo třeba jen tím způsobem, že by mi umožnila dělat práci citlivěji.

[Gwendolin]

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur)

Glibenova slova mi připomenou, že ještě není po všem. Přestože již byla Shay stabilizovaná, kdykoliv se mohli objevit další komplikace – zdravotní, ze strany fauny či nestabilních trosek. Proto bylo nanejvýš důležité dostat dívku do bezpečí.

Ale jak, abychom s ní příliš nehýbaly?
Rozhlédnu se kolem sebe. Dřív než stačím na něco přijít, mou pozornost upoutá Ircos. Nejsem jediná. Všichni sledujeme mladíka snažícího se urvat opěradlo sedadla. V momentě, kdy se svalí na zem, nadskočím.

V pohodě?!
Vypísknu starostlivě. Opětovný pokus o utržení dalšího opěradla je pro mě jasný signál toho, že je spolužák v pořádku. Zanedlouho již stojí Ircos před námi a zasvěcuje nás do svého nápadu. Pohlédnu směrem, kterým mladík ukazuje.

V technice se nevyznám, ale řekla bych, že ne. Je to prasklé, ať tudy proudilo cokoliv, bude to pryč... Mohla bych tam zkusit vylézt a uvolnit je. Jsem z nás všech nejlehčí a ve šplhání jsem expert! Nebude to tak nebezpečné, jako kdybyste tam lezli vy.
Přejedu pohledem své spolužáky a vyčkám na jejich reakci. Pokud nepřijdou s lepším nápadem, začnu šplhat.

[Xavier]

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese (Dll)

Hádku naštěstí utnul mladý Linx. Zprávy co nesl, však už tak šťastné nebyly.
No, vždyť sem to říkal, že nás tady sežere nějaká bestie.
Poklesl jsem na duchu.
vzhledem k tomu, že se zde každý cítil jako kancléř galaxie, nijak jsem se nehrnul mu vysvětlovat co se tady stalo. ostatní mu to jistě velmi barvitě vylíčí.

[Jordi Linx]

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Elinor Ashdale, Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Příchodem Dannyho Linxe a jeho projevem nastalo ticho, že by přítomní mohli zaslechnout i trávu růst. Jakékoliv předchozí skupiny nebo dohady se tak v mžiku vypařily a Dannymu určitě pomohlo i to, že vzhledem trochu připomínal svého otce, jenž velel celé expedici. Jenomže na jeho výzvu nikdo neodpovídal a všichni provinile mlčeli. Mladý padawan si nakonec jen znaveně povzdechl.
Ano, řekl jsem ticho, ale to neznamená, že když se vás někdo zeptá na nějakou otázku, tak nikdo neodpoví. Takže ještě jednou, může mi prosím někdo říct, jaký je zde stav situace? Přeci jen se hned nemůžu zorientovat a po mnoha mílovém běhu lesem sem za vámi se opravdu nedovedu zorientovat během pár sekund,
pronesl tentokrát již klidným hlasem a znovu se zeptal na shrnutí situace, ať už by přišlo od kohokoliv. Pohledem navíc jasně říkal, že nikomu za to uši trhat nebude.

Šok z vývoje situace a tíhy úkolu, který dostal na bedra, nedal Monovi klidného a soustředěného myšlení. Ale vědomí těžce zraněného Tarnema jej nakonec přivedlo nazpět k činu a k tomu, že musí nejprve udělat oheň, protože dostal jasný úkol. Sehnat klestí a větvičky nebylo problém, takže měl za chvilku malou pyramidku. Uchopil hořák do ruky a spustil jej, aby získal drobný plamínek do doby, než nalezl regulátor, jímž mohl upravovat délku plamene a potom dalším i šířku a teplotu. Takto neměl problém oheň zapálit a posunout se tak dále ve svém těžkém boji o život dohlížejícího padawana.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens, Naen Sakki)
Skupinka se nyní soustředila na sestavení nosítek a to dle Ircosova návrhu. A zatímco Gliben se staral o to, jestli to byl vůbec dobrý nápad, tak si Azíza našla několik způsobů, jak se dostat nahoru, aby mohla trubky uvolnit. Nikdo proti jejímu nápadu nic nenamítnul, protože byl asi nejlepším řešením a tak již byla Azíza za chvilku nahoře a držela se vedle trubek.
Mohla tak jasně vidět, zač jsou připevněné a že jí v podstatě stačilo povolit dva šrouby a trochu praštit, aby došlo k uvolnění. Bylo jí však jasné, že ručně tyhle šrouby nepovolí a bude na to potřebovat nějaký kus nářadí. Vzpomněla si ale, že venku viděla roztříštěnou bednu, v níž se něco, co by mohlo pomocí, nacházelo. Mohla zkusit někoho požádat a popsat mu, co potřebovala, aby nemusela znova lézt dolů, nebo si to zařídit sama.
-----------------------------
Další kolo uzavírám 12.10..

[East.Wood]

Skupina rytířky Avalin, místo havárie (Naen Sakki)

Okolnosti posledních desítek minut na mne působily jako kovadlina.

Zkoušel jsem vstát, ale zmohl jsem se jen na vrávoravý pohyb a s tichým stenem jsem poklekl zpět na podlahu.
Jistě, byli tu už naši kamarádi, takže o Shay už bude postaráno. Ale jakási vnitřní síla mne dále popoháněla, abych pro tu dívku něco udělal. Ještě něco dalšího...

Zachráním Tě, Shay! Budu stát při Tobě!

Mezitím se Azíza rozhodla provést Glibenův návrh v praxi. Šplhala pro tyče, aby tak zajistila materiál pro složení nosítek.
Zprvu jsem chtěl být u Shay a hlídat její životní funkce, než to ostatní provedou.

Ale přece jen jsem znaveně hlesl: "Chceš pomoct, Azízo?!"

[Gwendolin]

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur)

Jelikož nikdo nemá námitky ani lepší návrh, přesunu se k tomu, co zbylo ze stěny. Než se však pustím do šplhání, prohlédnu si možné trasy. Vyberu tu nejbezpečnější a zároveň tu s dostatečným množstvím úchytů.

Jde se na to! Držte mi tlapky.
Povzbudím sama sebe a natáhnu se k prvnímu výstupku. Cítím oči ostatních younglingů, jak visí na mých zádech. Spoléhají na mě. Tahle skutečnost mě mírně znervózňuje, ale snažím se na to příliš nemyslet. Soustředím se pouze na svůj úkol. Netrvá to dlouho a dostanu se tam, kam potřebuji. Konečně si mohu zblízka prohlédnout upevnění trubek. Každou držely dva šestihranné šrouby. Namátkou zkusím nejbližší povolit ručně, avšak bezvýsledně.

Drží, jak přibitý!
Zasyčím rozzlobeně. V tom zaslechnu Naenův hlas.

Potřebovala bych něco, čím bych to uvolnila. Je to takový ten šestihranný šroub. Ale nejdřív je zkusím povolit Silou.
Křiknu dolu ke svým kamarádům. Poté zavřu oči. Za pomoci dechového cvičení se snažím vyčistit si hlavu. Bezvýznamné myšlenky mě opouštějí vzápětí. Nejobtížnější je přestat se strachovat o Shay. Uplyne mnoho úderů srdce, než zaznamenám první větší úspěch. Představím si šroub. Jeho tvar, závit, umístění. Sílu, která v něm proudí. S její pomocí se pokusím předmětem otáčet.

[Shisco]

Edia, skupina mistra Atamy (Marconius)

Aspoň že tak, proletělo mi hlavou, jakmile nám Padawan Danny sdělil, že Mon zakrátko dorazí.
Funěl jsem a zatínal pěsti, jak jsem v hlavě opět marně hledal slova k vyjádření toho, co jsem měl na srdci.
"Lžete nám..." vydal jsem ze sebe a slova mi nešla přes jazyk tak, jak jsem chtěl. A koukal jsem, že zatímco jsem se vzpamatovával, nikdo z ostatních se k situaci rovněž dosud nevyjádřil.
"Padawan Tarnem nám lhal!" uvedl jsem vzápětí na pravou míru.
"Můj kámoš se ztratil, byl v nebezpečí a on to věděl a dělal, jako by nic! Už jsme ho chtěli jít hledat sami a to by způsobilo další velký zmatek jenom kvůli tomu, že nás máte za hlupáky."
No, tohle nebylo nejšťastnější vyjádření, Padawan Danny za to nemůže, není to jeho chyba, zaslouží si být házen do stejného pytle? Spíše ne, řekl bych, nicméně co už, lépe jsem to tady a teď říct nedokázal...
"Co se stalo?" řekl jsem posléze, s tímto uvědoměním, hlasem o poznání klidnějším, jako kdyby se přepl přepínač naštvanosti z polohy zapnuto do polohy vypnuto.
Jo, právě nejvyšší čas vytáhnout hlavu ze své vlastní prdele a zkusit zjistit, k čemu vlastně došlo. Mají pravdu, když řeším problém v hněvu, tak ho nevyřeším. Co jsem to za Jedie, pokud se zabývám vlastní uražeností dřív než stavem přítele? Marco, ty impulzivní hlupáku, poznáváš se vůbec ještě?

[Hayasan]

[quote="Shisco"]Edia, skupina mistra Atamy Mon

Padawan mi jaksi nesdělil, čím tu jeho ránu mám vypálit a já se cítil trochu bezradně. Sice jsem tušil, že by to chtělo něco kovového, ale kde to sehnat? A ještě lépe, jak to k něčemu přiděla tak, aby to neshořelo?
Podobné myšlenky jsem hodil za hlavu v momentě, kdy jsem pomocí hořáků zapálil napřed tenké větvičky a opatrně na ně začal skládat větvičky větší, ale tak, abych plamínek když tak neuhasil. Pokud to šlo, chránil jsem jej i rukama a případně do něj i foukal.
Nakonec jsem do ohýnku (pokud jsem ho rozdělal) strčil větší klacek a čekal, až se rozžhaví. Vůbec jsem si neuvědomoval, že klacek nemusí mít dostatečnou teplotu, padawana můžu ještě popálit a do rány mu nadrobit popel. V mezičase jsem s hlavou plnou Jordi, po které jsem znovu začal pofňukovat, mrtvých tvorů a výčitek, které se na mne doslova kupily, zkoušel Tarmenovu tuniku nějak roztrhnout a dostat se k jeho zranění. Pokud by to nešlo, byl jsem odhodlán prohledat ho, jestli nemá třeba nějaký nůž. Pokud bych něco takového našel, ještě bych možná zvážil vypalování rány obyčejným klackem.

[Merthor]

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

Azízin nápad byl rozumný a proto jsem se do toho co jsem měl v plánu, tedy vlastně toho samého nehrnul a spokojil jsem se s poněkud pasivnější rolí a s tím, že kdybych mohl nějak pomoci udělám to.. Sledoval jsem, jak Azíza leze nahoru k trubkám. Vedla si opravdu dobře a v tomto ohledu zřejmě pomoc nepotřebovala. Pak se ozval Naen a už jeho hlas potvrdil můj původní předpoklad, že totiž ani Naen, i když asi ne tak vážně zraněný na tom není úplně nejlíp.
"Jsi v pořádku?" optal jsem se trochu starostlivě i když asi spíš vzhledem k podstatě věci poněkud zbytečně.
"Neunavuj se, uděláme nosítka a na nich Shay dostaneme alespoň ven, pak pomůžeme i tobě. A co bude dál to uvidíme."
Ne nehodlal jsem nechat na pospas ani Shay ani nikoho dalšího z nás. Počítal jsem s tím, že když dva ponesou nosítka jeden bude moci Naena podepřít, nebo se pro něj v nejhorším případě budeme must s nosítky vrátit a nějak odnést i jeho.

Ani já jsem ale nechtěl zůstat bez nějaké aktivity. Pomáhalo to zahánět další nepříjemné myšlenky.
Před tím jsem byl celou dobu zaměstnán hledáním lékařských potřeb a ošetřováním, teď jsem hledal další činnosti.
"Po něčem se podívám," nabídl jsem se i proto Azíze, když se podruhé ozvala s tím, že na sundání trubek něco potřebuje.
Že zřejmě nic takového není uvnitř trosky, to jsem věděl, protože jsem interiér opakovaně prohlížel a zmapoval si jej.
Další možnost tedy byla, že snad něco užitečného najdu mezi plechy, i když to bylo málo pravděpodobné, nebo spíš venku.
Opatrně jsem se protáhl od Shay do prostoru mezi sedadly, kde už se i tak nacházeli další dva další tvorové.
Snažil jsem se vysoukat blíž průlezu z trosky ven, Zatím jsem dle pokynů Azízy vyčkával, ale byl jsem připravený vyrazit,abych v případě, že Azíza neuspěje mohl opět zkusit hledat cokoliv, co by naší situaci mohlo prospět.
Předpokládal bych začít hledat hlavně v nejbližším okolí trosky a v případě neúspěchu se podívat i někam jinam.

[Elinor Rahl]

Edia, skupina mistra Atamy (Elinor)

Nestačím ani dojít k Monovi, když vypukne hádka, a než stihnu zakročit do ní, dorazí Danny.
DANNY!
V první chvíli na něj jen upřeně zírám, nejradši bych se k němu rozběhla a skočila mu kolem krku ze samého nadšení, že ho vidím. Ne že bych chtěla nějak navazovat na naši tradici emotivnějších setkání za dramatičtějších a emotivních událostí, ale ve chvíli, kdy se objeví, mi spadne kámen ze srdce.

"Kvůli bouřce jsme ztratili kontakt s lodí nad planetou. Druhou skupinu to zastihlo ještě v modulu. Mistr Atama se jim vydal na pomoc, my s Tarnemem měli dojít do tábořiště. Dorazili jsme sem, dali si pauzu. Tarnem zjistil, že jeden z nás zmizel, nechal nás na místě čekat, než se s ním vrátí," vychrlím ze sebe, aby se Danny dostal i k jiným informacím než že nám mistři a padawani lžou.
"Co tady děláš ty? A tvoje máma je někde poblíž?" dodám vzápětí dvě upřesňující otázky.

[Jordi Linx]

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Elinor Ashdale, Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Ze šoku z nově příchozí se konečně někteří začali probírat a skoro zároveň k Dannymu vyrazili hned dva younglingové, Elinor a Marconius. Ostatní jim ustoupili z cesty a zatímco Elinor byla šťastná, tak si Marconius musel ze sebe dostat břímě, které jej tížilo. Danny se směrem k Elinor trochu pousmál, aby ji dopřál jakého uklidnění a s naprostou vážností se otočil k Marconiusovi.
Právě pro tohle, jak ses teď vztekal. Nemáš svoje emoce pod kontrolou a přestáváš uvažovat racionálně. Jak bys reagoval, kdybys našel Mona zraněného pod nějakým tvorem, hmm? Rovnou bys na něj v zuřivosti zaútočil? Protože, takhle by sis už rovnou mohl vybrat červený krystal, až si budeš skládat meč. Možná jste učedníci v Řádu, ale pořád vám chybí spoustu zkušeností a tréninku, což jsi právě prokázal. A zamysli se, Tarnem vás chtěl co nejméně stresovat, ne všichni se cítí příjemně, pokud někdo z jeho okolí zmizí na neznámém místě a on musí v džungli čekat, zatímco je dotyčný zachraňován. A rozhodně vás nemohl vzít všechny s sebou, protože by vás tím o to více ohrozil, co bys udělal ty na jeho místě, hm? Rozdělil vás na skupinky a pročesával les?
odpověděl naprosto chladně Danny a s rozhodným výrazem v očích. Každému v tu chvíli muselo být jasné, že od otce toho pochytil více, než by se mohlo na první pohled zdát.
Děkuji za informace Elinor. Jestli si pamatuješ, tak jsem s Velmére měl jinou separátní misi na planetě, ale když jsme viděli, co se stalo, tak jsme okamžitě separátně vyrazili za vámi. A mamka tady určitě není, ledaže by s taťkou chtěli chvilku soukromí na druhé straně planety, ale mám dojem, že to plánují na jindy,
otočil se Danny na chvilku k Elinor, aby odpověděl i na její otázky, než se vrátil pohledem k Marconiovi a ostatním.
Mon narazil na nějakého místního predátora, ale naštěstí jsem dorazil na poslední chvíli, abych ho zachránil. Musel jsem použít radikálnější řešení, což Mon neunesl. Potom dorazil Tarnem a zůstal u něho, zatímco jsem vyrazil za vámi, abych zajistil, že budete v pořádku,
odpověděl nyní už o něco mírněji Danny, který byl přeci jen rád, že tu byli všichni v pořádku.

Monovi se povedlo relativně rychle rozdělat oheň a to i díky kvalitnímu hořáku. V podobném tempu se mu povedlo i najít vhodně vypadající klacek z nějakého tvrdšího dřeva, který zapálil co nejvíce u jeho kraje a pak uhasil, aby měl žhavý konec.
Potíže nakonec neměl ani s trháním tuniky, i díky tomu, že byla v zasaženém místě protržená a odtud se trhala o to lépe. Hrot klacku mu sice během toho trochu vychladnul, ale chvilka nad ohněm mu opět vrátila jeho teplotu. Naposledy polknul a přiložil rozžhavený konec klacku k ráně, aby se ozvalo zaškvaření, když se dostal do kontaktu s kůží. K tomu se připojil i pach spáleného masa, ale když Mon po chvilce klacek odendal, tak zjistil, že část rány byla do jisté míry zacelená. Celý tento postup nakonec musel opakovat ještě třikrát, než mohl přestat vidět nějakou tendenci krvácení. To tedy vyřešilo první část jeho úkolu.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens, Naen Sakki)
Skupina se dala do pohybu, tedy s výjimkou Naena, který se opět navrátil do své sedačky, jak jej přemohla vlastní únava. Musel se tedy pro současnou chvíli spokojit s rolí pozorovateli, byť nabídl alespoň symbolicky svou pomoc. Skupinka si však dovedla v tu chvíli poradit i bez jeho přičinění. A zatímco se Azíza rozhodla pokusit povolit matky s pomocí Síly, tak Ircos s jasným "jdu na to" vyrazil pryč z trosky, aby se podíval venku, zatímco Gliben začal postupně ohledávat část lodi v níž se nacházeli.
Azízino úsilí se z počátku zdálo marné, takto jemná manipulace pro ni byla spíše novinkou a zprvu měla potíže jen řádně uchopit matku a ne celou část okolo. To se jí sice nakonec povedlo, ale její pevné dotažení bylo proti její schopnosti s tou matkou aktuálně otočit. Než to však mohla zdát a slézt dolů, tak se vrátil Ircos s nástrojem.
Vzpomněl jsem si, že venku byla bedna, když jsme šli dovnitř a našel jsem tohle!
zatvářil se vítězoslavně a dorazil pod Azízu, aby ji byl připraven nástroj podat. Byl to univerzální klíč, který se dovedl přizpůsobit různým typům matice, takže i v tomto případě by dovedl posloužit. Ke správnému použití pak stačilo zmáčknout jenom to správné tlačítko, přiložit nástroj a on se pak přizpůsobil matici.
----------------------------------
Další kolo uzavírám 19.10., jinak aktuální docházka je obstojná. Nejvíc fluktuuje asi u Waylin, takže ta by si to měla aktuálně hlídat nejvíce, nicméně zatím je to v pořádku.

[Shisco]

Edia, skupina mistra Atamy (Marconius)

Svěřil jsem se Padawanovi Dannymu s tím, co mě tížilo, a proud jeho slov následně nešlo zastavit. A na mnohé z toho, co říkal, jsem do této chvíle nepomyslel.
"Emmm, ano, přesně to jsem měl v úmyslu," promluvil jsem defenzivně, ale teď už spíše polohlasně než abych hlas zvyšoval.
Ajaj, sakra... No... Aspoň že to dopadlo dobře i bez nás. Možná lépe. To mu musím dát za pravdu. Tím, že bychom tam naběhli, bych docílil leda tak toho, že potvora, která Mona málem sežrala, bude mít zásoby na zimu.
"Byl v nebezpečí... Myslím, že jsem to cítil skrze Sílu... A já... Omlouvám se, Padawane Danny."
Ale ten pocit... Ten byl zvláštní. Jako bych najednou byl nezranitelný, když jsem se rozčílil.
Vybavily se mi příběhy o Exaru Kunovi a zamrazilo mě v zádech.
Takže takhle mu to začalo... Nechci skončit jako chudák Exar...
Třebaže vztek mě již opustil, nyní jsem začínal mít pro změnu celkem strach. Vyvalil jsem oči a sklopil uši dolů tak, že jsem je měl po stranách hlavy.
"Co můžu udělat?"