Nar Shaddaa
Byl to zase jeden obvyklý den na Nar Shaddaa, kdy se Enrick Riches potloukal městem, pokud se tomu tak dalo říkat a hledal místa, kde by se dal uzavřít obchod. Tyto místa obvykle nacházel v místních kantýnách, kde trávil mnoho času. Vešel dovnitř a rukou potěžkal svůj blaster, jenž mu visel u pasu, skýtal se mu pohled na obvyklou lůzu, jenž na tomto měsíci převažovala.
Došel k baru a objednal, při čekání na drink se ohlédnul a spatřil mezi bytostma také člověka sedící u stolu s Wookiem. Nebyl to nikdo jiný než Han Solo osobně. Slyšel toho o něm dost na to, aby věděl, že tento člověk může být jak zdrojem problémů, tak i peněz, Han byl totiž dobrým pilotem a měl hlavně známosti. Jeho mozek začal pracovat na plné obrátky, aby vymyslel, jak toto setkání zúročit.
Mise pro moderátora MrTukan (Han Solo)
Moderátor: Moderátoři
Nar Shaddaa
Jako každý den jsem se potuloval ulicemi a putikami měsíce Nar Shaddaa hledajíc další obět svých obchodů, pravým jménem nazvaných spíše podvodů či krádeží, ale obchodů znělo prostě lépe. Sám sebe jsem nazýval obchodníkem, což bylo skutečně pokrytecké, protože sám jsem velice dobře věděl, že mé počínání má jen málokdy co společného s opravdovým obchodem či směnou, ale pojmenování jako zloděj, či podvodník mi byla proti srsti, stejně tak jako pojmenování vrah, i když i takto by se dala má osoba popsat. Nemnohokrát jsem se musel uchýlit až k této krajní variantě, ale ne jen proto, abych uchránil před zlobou či odplatou podvedených, ale také za tučnou odměnu od lidí, kteří se chtěli zbavit někoho více či méně jim nepohodlného.
Teď jsem však vstoupil do jedné z kantýn, kde jsme měl v úmysl vyhlídnout si zase nějakého tučného blbce, který by mi zasponzoroval několik drinků či několik bezstarostných týdnů života. na prvním shlédnutí byla kantýna plná jen obyčejné lůzy, která většinou neměla kredity ani na zaplacení za pití, natož abych z nich dokázal něco vyždímat, a tak jsem přistoupil k baru a objednal si. Přitom jsem hodil na bar odpovídající sumu kreditů, kterou jsem vyhrabal kdesi v útrobách kapes svého zánovního a dost pohodlného, ale celkem věrohodně působícího, oblečení, které ukrývalo mého miláčka - můj zabijácký nůž, který poznal záda či břicho několika nepohodlných.
V poslední době jsem se vydával do ulic čím dál častěji, protože přišla hubená doba. Podvodů moc nevycházelo nebo z toho nebylo mco peněz, už dlouho si nikdo neobjednal žádný "nůž v zádech" jak jsem rád přezdíval vraždě a tak jsem trochu začal pociťovat chudobu.
Když jsem se ale znovu rozhlédl po hospodě od baru, všiml jsem si toho "slavného" Hana Sola, o kterém se legendy, povídky a povídačky dostaly až k mým uším. Rychle jsem od něj odvrátil zrak a na sucho polkl, protože hned jak jsem ho uviděl, rozblikal se mi před očima veliký rudý nápis JACKPOT. Moje mozkové závity okamžitě začaly naplno pracovat a přemýšlet, jak by se dala tahle legenda podojit tak, aby mi to hodilo pěknou sumičku. Po chvíli přemýšlení jsem však přišel na to, že by bylo možná lepší se s tímto bývalým pašerákem nejprve osobně setkat, oslovit ho a pokusit se navázat kontakt, popřípadě získat jeho důvěru a poté už se jistě najde nějaká příležitost, jak ho oškubat.
V rychlosti jsem se upravil a potom, s pokusem o nenucený krok, jsem přistoupil blíže k Solovi a s předstíraným překvapeným, ale nijak dále přehraným, hlasem jsem se zeptal:
Promiňte, nejste vy náhodou Han Solo?
Hlas potom změním z překvapeného na zvědavý, což mi jde celkem lehko, protože ve svém životě mi mé herecké výkony přinesly už nejeden kredit. Zároveň se také snažím mluvit na úrovni, ne jako pouliční buran:
Moc jsme toho o vás slyšel, ale vždycky se mi to zdálo trochu přehnané, takže mi promiňte, jestli vás obtěžuji, ale jsem velice rád, že vás poznávám a nemůžu si nechat ujít příležitost s vámi prohodit alespoň pár slov.
Celou konverzaci se snažím vést takovým způsobem, aby to nevzbuzovalo v okolí zbytečnou pozornost, protože náhoda je blbec a někde tady by se třeba mohl klidne objevit někdo, kdo se mnou nemá třeba zrovna nejlepší zkušenosti a tak by mohlo být moje snažení doslova v troskách.
No co, za zkoušku nci nedám a kdyby mě náhodou nevyhodil, tak by to třeba časem mohlo něco hodit! Už mě nebaví obírat pitomce o pár drobnejch, chtěl bych si namastit kapsu pořádně, abych z týhle díry moh vypadnotu a odstěhovat se někam, kde je pěkně a k tomu by mi mohl tenhle zlatý beránek pomoci.
Jako každý den jsem se potuloval ulicemi a putikami měsíce Nar Shaddaa hledajíc další obět svých obchodů, pravým jménem nazvaných spíše podvodů či krádeží, ale obchodů znělo prostě lépe. Sám sebe jsem nazýval obchodníkem, což bylo skutečně pokrytecké, protože sám jsem velice dobře věděl, že mé počínání má jen málokdy co společného s opravdovým obchodem či směnou, ale pojmenování jako zloděj, či podvodník mi byla proti srsti, stejně tak jako pojmenování vrah, i když i takto by se dala má osoba popsat. Nemnohokrát jsem se musel uchýlit až k této krajní variantě, ale ne jen proto, abych uchránil před zlobou či odplatou podvedených, ale také za tučnou odměnu od lidí, kteří se chtěli zbavit někoho více či méně jim nepohodlného.
Teď jsem však vstoupil do jedné z kantýn, kde jsme měl v úmysl vyhlídnout si zase nějakého tučného blbce, který by mi zasponzoroval několik drinků či několik bezstarostných týdnů života. na prvním shlédnutí byla kantýna plná jen obyčejné lůzy, která většinou neměla kredity ani na zaplacení za pití, natož abych z nich dokázal něco vyždímat, a tak jsem přistoupil k baru a objednal si. Přitom jsem hodil na bar odpovídající sumu kreditů, kterou jsem vyhrabal kdesi v útrobách kapes svého zánovního a dost pohodlného, ale celkem věrohodně působícího, oblečení, které ukrývalo mého miláčka - můj zabijácký nůž, který poznal záda či břicho několika nepohodlných.
V poslední době jsem se vydával do ulic čím dál častěji, protože přišla hubená doba. Podvodů moc nevycházelo nebo z toho nebylo mco peněz, už dlouho si nikdo neobjednal žádný "nůž v zádech" jak jsem rád přezdíval vraždě a tak jsem trochu začal pociťovat chudobu.
Když jsem se ale znovu rozhlédl po hospodě od baru, všiml jsem si toho "slavného" Hana Sola, o kterém se legendy, povídky a povídačky dostaly až k mým uším. Rychle jsem od něj odvrátil zrak a na sucho polkl, protože hned jak jsem ho uviděl, rozblikal se mi před očima veliký rudý nápis JACKPOT. Moje mozkové závity okamžitě začaly naplno pracovat a přemýšlet, jak by se dala tahle legenda podojit tak, aby mi to hodilo pěknou sumičku. Po chvíli přemýšlení jsem však přišel na to, že by bylo možná lepší se s tímto bývalým pašerákem nejprve osobně setkat, oslovit ho a pokusit se navázat kontakt, popřípadě získat jeho důvěru a poté už se jistě najde nějaká příležitost, jak ho oškubat.
V rychlosti jsem se upravil a potom, s pokusem o nenucený krok, jsem přistoupil blíže k Solovi a s předstíraným překvapeným, ale nijak dále přehraným, hlasem jsem se zeptal:
Promiňte, nejste vy náhodou Han Solo?
Hlas potom změním z překvapeného na zvědavý, což mi jde celkem lehko, protože ve svém životě mi mé herecké výkony přinesly už nejeden kredit. Zároveň se také snažím mluvit na úrovni, ne jako pouliční buran:
Moc jsme toho o vás slyšel, ale vždycky se mi to zdálo trochu přehnané, takže mi promiňte, jestli vás obtěžuji, ale jsem velice rád, že vás poznávám a nemůžu si nechat ujít příležitost s vámi prohodit alespoň pár slov.
Celou konverzaci se snažím vést takovým způsobem, aby to nevzbuzovalo v okolí zbytečnou pozornost, protože náhoda je blbec a někde tady by se třeba mohl klidne objevit někdo, kdo se mnou nemá třeba zrovna nejlepší zkušenosti a tak by mohlo být moje snažení doslova v troskách.
No co, za zkoušku nci nedám a kdyby mě náhodou nevyhodil, tak by to třeba časem mohlo něco hodit! Už mě nebaví obírat pitomce o pár drobnejch, chtěl bych si namastit kapsu pořádně, abych z týhle díry moh vypadnotu a odstěhovat se někam, kde je pěkně a k tomu by mi mohl tenhle zlatý beránek pomoci.
-
Kapitan.Solo
Nar Shaddaa
Seděl jsem tam s Chewiem už nějakou dobu ignorujíc jeho tázavá vrčení. Věděl jsem, že bych měl už odsud vypadnout, doma na mě čekala Leia. "Doma". Zvláštní slovo. Nikdy jsme žádný doma neměl, pokud bych nepočítal Traders Luck. Byly doby, kdy mi tyhle chvíle chyběly, dopil jsem pivo, které se nedalo srovnávat s tím Alderaanským a zrovna jsem se chystal vstát, abych vypadnul, když v tom ke mně přišel nějakej chlápek. Zase jsem si sednul, vypadal docela udiveně...
A, tak už i já mám fanklub, to je skvělý... pomyslel jsem si a podíval se na Chewieho, který v té době už stál.
Jo... Těšilo mě... prohodil jsem pokřiveným úsměvem a chystal se odejít...
Na tohle jsem neměl vážně náladu. Ačkoliv Impérium už neutlačovalo Novou Republiku, o míru se vážně nedalo mluvit. Borsk Feˇlya měl pořád zálusk na post prezidenta, a tak bylo načase ukončit tenhle výlet a vrátit se zpátky k povinostem... Leiy a dětem.
Seděl jsem tam s Chewiem už nějakou dobu ignorujíc jeho tázavá vrčení. Věděl jsem, že bych měl už odsud vypadnout, doma na mě čekala Leia. "Doma". Zvláštní slovo. Nikdy jsme žádný doma neměl, pokud bych nepočítal Traders Luck. Byly doby, kdy mi tyhle chvíle chyběly, dopil jsem pivo, které se nedalo srovnávat s tím Alderaanským a zrovna jsem se chystal vstát, abych vypadnul, když v tom ke mně přišel nějakej chlápek. Zase jsem si sednul, vypadal docela udiveně...
A, tak už i já mám fanklub, to je skvělý... pomyslel jsem si a podíval se na Chewieho, který v té době už stál.
Jo... Těšilo mě... prohodil jsem pokřiveným úsměvem a chystal se odejít...
Na tohle jsem neměl vážně náladu. Ačkoliv Impérium už neutlačovalo Novou Republiku, o míru se vážně nedalo mluvit. Borsk Feˇlya měl pořád zálusk na post prezidenta, a tak bylo načase ukončit tenhle výlet a vrátit se zpátky k povinostem... Leiy a dětem.
Nar Shaddaa
Když jsem Hana Sola oslovil, tak již byl zřejmě na odchodu, a tak mě jen tak odbyl, což se mi samozřejmě nelíbilo, ale bylo mi jasné, že pokud ho něčím nezaujmu, tak z něj nevyrazím ani kredit. Velice rychle jsem musel tedy přemýšlet, čím bych ho mohl zaujmout, aby mi ten zlatý důl, jak jsem ho viděl, neutekl. Mozkové závity pracovaly naplno, avšak nebylo příliš času, a tudíž jsem se beze slova posadil k nim, naklonil se k Solovi a se zahraným vážným a tižším hlasem jsem ze sebe dostal to, co se mi zrodilo v hlavě za několik sekund:
Vy tak trochu děláte do republikové politiky, že? Měl bych pro vás, podle mě dost závažnou informaci!
Dosti ustaraným tónem v hlasem jsem se snažil větě přidat na důležitosti tak, aby to zaujalou i samotného velkého Hana Sola. Doufal jsem, že to zabere a přitom jsem horečně přemýšlel, jaký blábol bych mu mohl říct za pěknou odměnu, aby mi to sežral a nemohl jen tak prověřit.
Doufám, že je aspoň trochu zvědavej.
Informace, které se ke mě o něm dostaly byly totiž jen povrchní a nic neříkající, a tak jsem ho v podstatě neznal a musel jsem doufat, že se chytne a neprokoukne mé lstivé záměry.
Když jsem Hana Sola oslovil, tak již byl zřejmě na odchodu, a tak mě jen tak odbyl, což se mi samozřejmě nelíbilo, ale bylo mi jasné, že pokud ho něčím nezaujmu, tak z něj nevyrazím ani kredit. Velice rychle jsem musel tedy přemýšlet, čím bych ho mohl zaujmout, aby mi ten zlatý důl, jak jsem ho viděl, neutekl. Mozkové závity pracovaly naplno, avšak nebylo příliš času, a tudíž jsem se beze slova posadil k nim, naklonil se k Solovi a se zahraným vážným a tižším hlasem jsem ze sebe dostal to, co se mi zrodilo v hlavě za několik sekund:
Vy tak trochu děláte do republikové politiky, že? Měl bych pro vás, podle mě dost závažnou informaci!
Dosti ustaraným tónem v hlasem jsem se snažil větě přidat na důležitosti tak, aby to zaujalou i samotného velkého Hana Sola. Doufal jsem, že to zabere a přitom jsem horečně přemýšlel, jaký blábol bych mu mohl říct za pěknou odměnu, aby mi to sežral a nemohl jen tak prověřit.
Doufám, že je aspoň trochu zvědavej.
Informace, které se ke mě o něm dostaly byly totiž jen povrchní a nic neříkající, a tak jsem ho v podstatě neznal a musel jsem doufat, že se chytne a neprokoukne mé lstivé záměry.
-
Kapitan.Solo
Nar Shaddaa
Tak důležitou informaci... problesklo mi hlavou... Kapela zrovna začínala hrát jiný styl hudby, který mi byl příjemnější než ten předchozí, kývnul jsem na Chewieho, aby se posadil. Měl jsem takový dojem, že se ještě určitě zdržíme... Očima jsem prohlédnul okolí hledajíc nějaké komplice, či někoho nápadného... Bohužel tady byli takoví všichni.
Zvláštní, nevšimnul jsem si, že by nás někdo sledoval...
Prohodil jsem a přitom se tázavě podíval na chlupáče mou větu potvrdil, ikdyž jsem pochyboval, že by mu tenhle... rozumněl.
Tak důležitou informaci... problesklo mi hlavou... Kapela zrovna začínala hrát jiný styl hudby, který mi byl příjemnější než ten předchozí, kývnul jsem na Chewieho, aby se posadil. Měl jsem takový dojem, že se ještě určitě zdržíme... Očima jsem prohlédnul okolí hledajíc nějaké komplice, či někoho nápadného... Bohužel tady byli takoví všichni.
Zvláštní, nevšimnul jsem si, že by nás někdo sledoval...
Prohodil jsem a přitom se tázavě podíval na chlupáče mou větu potvrdil, ikdyž jsem pochyboval, že by mu tenhle... rozumněl.
Nar Shaddaa
Zdá se, že mi uvěřil, aspoň prozatím a podařilo sem i ho zaujmout a tudíž se znovu klidně usadil a pokynul na svou cvičenou opičku, aby se také ještě posadila. Byl jsem nadšen, že vyšel alespoň první krok, ale v zápětí jsem se schladil opět myšlenkou na to, jak mco ještě chybí k tomu, abych něco vydělala a nepřišel přitom o krk. Han Solo potom však pronese zvláštní větu, kterou jsem nejprve nepochopil, avšak pak mi bleskne hlavou, že mi nevěří až tak úplně a tak to, že jsem samotář teď hraje pro mě. Proto pak znovu zahraným, nechápavým a trochu nervózním hlasem položím Solovi potichu otázku:
Kdo by nás sakra měl sledovat? To by bylo mizerný, kdyby nás někdo sledoval, protože nechci přijít o krk!
Nervózně se kouknu kolem a pak pokračuju ještě potišeji nakloněn téměř k jeho uchu:
Ta informace, o kterou se s vámi chci podělit, by pro mě mohla být smrtelná, pokud by se dozvěděl nějaký nesprávní člověk o tom, že to vím a navíc, že jsem to prozradil i vám!
Samozřejmě lžu jako když tiskne, ale lhal jsem už tolika lidem nespočetněkrát a své lži beru pomalu jako pravdu a samozřejmost, tudíž nemám nijak přehnané obavy, že by mě Solo, aspoň v tomhle okamžiku, prokoukl.
Zdá se, že mi uvěřil, aspoň prozatím a podařilo sem i ho zaujmout a tudíž se znovu klidně usadil a pokynul na svou cvičenou opičku, aby se také ještě posadila. Byl jsem nadšen, že vyšel alespoň první krok, ale v zápětí jsem se schladil opět myšlenkou na to, jak mco ještě chybí k tomu, abych něco vydělala a nepřišel přitom o krk. Han Solo potom však pronese zvláštní větu, kterou jsem nejprve nepochopil, avšak pak mi bleskne hlavou, že mi nevěří až tak úplně a tak to, že jsem samotář teď hraje pro mě. Proto pak znovu zahraným, nechápavým a trochu nervózním hlasem položím Solovi potichu otázku:
Kdo by nás sakra měl sledovat? To by bylo mizerný, kdyby nás někdo sledoval, protože nechci přijít o krk!
Nervózně se kouknu kolem a pak pokračuju ještě potišeji nakloněn téměř k jeho uchu:
Ta informace, o kterou se s vámi chci podělit, by pro mě mohla být smrtelná, pokud by se dozvěděl nějaký nesprávní člověk o tom, že to vím a navíc, že jsem to prozradil i vám!
Samozřejmě lžu jako když tiskne, ale lhal jsem už tolika lidem nespočetněkrát a své lži beru pomalu jako pravdu a samozřejmost, tudíž nemám nijak přehnané obavy, že by mě Solo, aspoň v tomhle okamžiku, prokoukl.
-
Kapitan.Solo
Nar Shaddaa
Otázky ohledně sledování jsem už úplně vypustil, vypadal po nich dost nervozně, já jsem se chtěl hlavně dostat k jádru věci, nemluvě o tom, že to tu dost zavánělo zradou...
No dobrá, oco jde?
Přisunul jsem se blíž ke stolu a opřel se o lokty pozorujíc ještě nedůvěřivěji své okolí. Kousek od nás stál nějaký rodián, který si nás nervozně prohlížel.
Jestlipak patří k sobě?
No, ať už to bylo jakkoliv, brzy se to dozvíme. Byl jsem skutečně zvědav, co za informaci pro mě má.
Otázky ohledně sledování jsem už úplně vypustil, vypadal po nich dost nervozně, já jsem se chtěl hlavně dostat k jádru věci, nemluvě o tom, že to tu dost zavánělo zradou...
No dobrá, oco jde?
Přisunul jsem se blíž ke stolu a opřel se o lokty pozorujíc ještě nedůvěřivěji své okolí. Kousek od nás stál nějaký rodián, který si nás nervozně prohlížel.
Jestlipak patří k sobě?
No, ať už to bylo jakkoliv, brzy se to dozvíme. Byl jsem skutečně zvědav, co za informaci pro mě má.
Nar Shaddaa
Po tom, co mě Solo vyzval k tomu, abych vysypal oč jde, tak jsem se ještě jednou rozhlédl a potom jsme se k němu naklonil a potichu řekl:
Náhodou jsem vyslechl, jak nějaký nóbl chlápek zaplatil několika z nejlepších nájemnejch vrahů, který znám, aby někoho oddělali!
na chvilku se odmlčím a dodám:
A to jich znám fakt hodně! Jenže mám takovej pocit, že ty chlápkové vědí, že je někdo poslouchal a tak mám trochu strach, aby na mě nepřišli.
Důrazným hlasem se snažím Solovi naznačit, že ho ta informace bude stát nemálo kreditů. Abych přidal na věrohodnosti, znovu se nervózně rozhlédnu a sám sobě si pomalu začínám vsugerovávat, že po mě opravdu někdo jde a začíná mi nabíhat husí kůže. Je zajímavé, jak si sám dokážu vnutit vlastní lež. Na mysl mi však taky přichází, bych svou roli nepřehrál a tak radši čekám na jeho reakci.
Po tom, co mě Solo vyzval k tomu, abych vysypal oč jde, tak jsem se ještě jednou rozhlédl a potom jsme se k němu naklonil a potichu řekl:
Náhodou jsem vyslechl, jak nějaký nóbl chlápek zaplatil několika z nejlepších nájemnejch vrahů, který znám, aby někoho oddělali!
na chvilku se odmlčím a dodám:
A to jich znám fakt hodně! Jenže mám takovej pocit, že ty chlápkové vědí, že je někdo poslouchal a tak mám trochu strach, aby na mě nepřišli.
Důrazným hlasem se snažím Solovi naznačit, že ho ta informace bude stát nemálo kreditů. Abych přidal na věrohodnosti, znovu se nervózně rozhlédnu a sám sobě si pomalu začínám vsugerovávat, že po mě opravdu někdo jde a začíná mi nabíhat husí kůže. Je zajímavé, jak si sám dokážu vnutit vlastní lež. Na mysl mi však taky přichází, bych svou roli nepřehrál a tak radši čekám na jeho reakci.
-
Kapitan.Solo
Nar Shaddaa
Přestal jsem se opírat o stůl a zpátky se opřel zády o opěrku. Pohlédnul jsem na Chewieho, věděl jsem, co je jeho výraz značí a také to, že tahle informace nebude tak úplně zadarmo. Ten člověk, jehož jméno jsem ani mimochodem neznal mi začínal přípomínat mě samotného před mnoha lety. Před lety, kdy ještě blaster byl předmětem diplomacie.
Zvážil jsem, kolik může chtít, kolik u sebe mám kreditů a velkou možnost, že blafuje. Vypadal velice důvěryhodně, pokud někdo, koho potkáte v baru a kdo se s vámi chce prve seznamovat jako s velkým hrdinou a následně na vás vytasí informaci o plánované vraždě důvěryhodný může být...
*Trochu rozladěně s typickým kyselým úsměvem se Han rozhlédl kolem sebe a pak se zcela nenuceně ledabyle zeptal, co jej ta informace může stát*
Pořád jsem pozoroval rodiána kousek od nás. Chewie si ho taky všimnul, byl jsem rád, že tahle paranoia nepřepadala jen mě.
Přestal jsem se opírat o stůl a zpátky se opřel zády o opěrku. Pohlédnul jsem na Chewieho, věděl jsem, co je jeho výraz značí a také to, že tahle informace nebude tak úplně zadarmo. Ten člověk, jehož jméno jsem ani mimochodem neznal mi začínal přípomínat mě samotného před mnoha lety. Před lety, kdy ještě blaster byl předmětem diplomacie.
Zvážil jsem, kolik může chtít, kolik u sebe mám kreditů a velkou možnost, že blafuje. Vypadal velice důvěryhodně, pokud někdo, koho potkáte v baru a kdo se s vámi chce prve seznamovat jako s velkým hrdinou a následně na vás vytasí informaci o plánované vraždě důvěryhodný může být...
*Trochu rozladěně s typickým kyselým úsměvem se Han rozhlédl kolem sebe a pak se zcela nenuceně ledabyle zeptal, co jej ta informace může stát*
Pořád jsem pozoroval rodiána kousek od nás. Chewie si ho taky všimnul, byl jsem rád, že tahle paranoia nepřepadala jen mě.
Nar Shaddaa
Solo zřejmě chvíli přemýšlel a vyměňoval si pohledy se svým "opičákem", čímž mě snad chtěl znervóznit nebo to možná doopravdy nehrál a přemýšlel, avšak já si z toho nic nedělal a snažil jsme potlačit svou nervozitu, i když to, že chci podvést takovou legendu a strach z toho, aby mě neprokoukl tuto snahu dost stěžovalo. Stále jsem se snažil uklidnit tím, že takových důvěřivých "staříků" jsem podveld už nespočet, přesto bylo tohle trochu něco jiného.
Současně s ním jsem i já přemýšlel o tom, kolik si za tuhle smyšlenou informaci říct.
15 000? Ne to je moc. Tak co 10? ... Tolik ale u sebe určitě mít nebude, ale byla by to asi dost důvěryhodná suma. Kolik by tak mohl mít?
Z přemýšlení mě vytrhne jeho otázka, kolik ho to bude stát. Předtím jsem však ještě zachytil jeho pohled po kantýně, hlavně na nějakého rodiana, kterého jsme v životě neviděl. Jeho podezření se však pokusím využít a znovu se s hraným strachem rozhlédnu tak, aby bylo moje rozrušení znatelné. Pak se s nadějí v hlase, doufajíc, že tím nepohřbím jeho důvěru v mou osodu, zeptám:
Jakou cenu pro vás taková informace má? Já nejsem zas tak náročný a mám smysl pro právo a spravedlnost, takže mi bude potěšením vám tuto informaci podat, ale přeci jen by se nějaká sumička hodila. To víte, mám o sebe trochu strach. Není to žádná sranda, něco si začít s těmahle chlápkama!
S hraným tónem hlasu a výrazem v obličeji se Sola snažím přesvědčit o své důvěryhodnosti a solidnosti a hlavně o tom, že se mu vlastně snažím pomoci.
Solo zřejmě chvíli přemýšlel a vyměňoval si pohledy se svým "opičákem", čímž mě snad chtěl znervóznit nebo to možná doopravdy nehrál a přemýšlel, avšak já si z toho nic nedělal a snažil jsme potlačit svou nervozitu, i když to, že chci podvést takovou legendu a strach z toho, aby mě neprokoukl tuto snahu dost stěžovalo. Stále jsem se snažil uklidnit tím, že takových důvěřivých "staříků" jsem podveld už nespočet, přesto bylo tohle trochu něco jiného.
Současně s ním jsem i já přemýšlel o tom, kolik si za tuhle smyšlenou informaci říct.
15 000? Ne to je moc. Tak co 10? ... Tolik ale u sebe určitě mít nebude, ale byla by to asi dost důvěryhodná suma. Kolik by tak mohl mít?
Z přemýšlení mě vytrhne jeho otázka, kolik ho to bude stát. Předtím jsem však ještě zachytil jeho pohled po kantýně, hlavně na nějakého rodiana, kterého jsme v životě neviděl. Jeho podezření se však pokusím využít a znovu se s hraným strachem rozhlédnu tak, aby bylo moje rozrušení znatelné. Pak se s nadějí v hlase, doufajíc, že tím nepohřbím jeho důvěru v mou osodu, zeptám:
Jakou cenu pro vás taková informace má? Já nejsem zas tak náročný a mám smysl pro právo a spravedlnost, takže mi bude potěšením vám tuto informaci podat, ale přeci jen by se nějaká sumička hodila. To víte, mám o sebe trochu strach. Není to žádná sranda, něco si začít s těmahle chlápkama!
S hraným tónem hlasu a výrazem v obličeji se Sola snažím přesvědčit o své důvěryhodnosti a solidnosti a hlavně o tom, že se mu vlastně snažím pomoci.
-
Kapitan.Solo
Nar Shaddaa
Aha... Tak ty nejseš náročnej... No fajn, že jsem to zavčasu zjistil... Pomyslel jsem si kysele a začal usilovně přemýšlet. Měl jsem několik možností. Ten člověk jistě blafuje, ale co ten rodián za ním. Vážně po něm někdo jde... Tak že by opravdu něco věděl?
Každopádně pokud ho doopravdy sledují, bylo pozdě, abych se z toho dostal.
*Výraz Sola se opět uvolnil a na jeho obličeji se opět objevil ten známý úsměv.*
A co kdybych ti na oplátku nabídnul tvůj život? Zeptal jsem se, jako by se vůbec nic nedělo a mi vlastně hráli sabacc o hrstku kreditů. Mezi tím, co jsem mluvil jsem se nenápadně rozhlížel a snažil se vymyslet plán, jak se odsud dostat. Každopádně bylo jasné, že ten rodian nebyl sám.
Aha... Tak ty nejseš náročnej... No fajn, že jsem to zavčasu zjistil... Pomyslel jsem si kysele a začal usilovně přemýšlet. Měl jsem několik možností. Ten člověk jistě blafuje, ale co ten rodián za ním. Vážně po něm někdo jde... Tak že by opravdu něco věděl?
Každopádně pokud ho doopravdy sledují, bylo pozdě, abych se z toho dostal.
*Výraz Sola se opět uvolnil a na jeho obličeji se opět objevil ten známý úsměv.*
A co kdybych ti na oplátku nabídnul tvůj život? Zeptal jsem se, jako by se vůbec nic nedělo a mi vlastně hráli sabacc o hrstku kreditů. Mezi tím, co jsem mluvil jsem se nenápadně rozhlížel a snažil se vymyslet plán, jak se odsud dostat. Každopádně bylo jasné, že ten rodian nebyl sám.
Nar Shaddaa
Když Solo promluvil, tak jsem stuhl a netušil, o co mu jde. Rázem byla tatam má jistota a hraní. Jenom jsem na něj vyvalil oči a po chvilce ze sebe vykoktal:
C-c-co? Jak? Jak to sakra myslíte?!
Moc dobře jsem si uvědomoval, jaké proti mě sedí legenda a tak jsem měl tařka nas*áno v gatích, aby mě na místě o můj, pro něj naprosto bezcenný a nepodstatný, život nepřipravil. Nechápal jsem přesně, co myslel svou nabídkou, ale nebyl jsem s to se zvednou a rychle někam zmizet.
Když Solo promluvil, tak jsem stuhl a netušil, o co mu jde. Rázem byla tatam má jistota a hraní. Jenom jsem na něj vyvalil oči a po chvilce ze sebe vykoktal:
C-c-co? Jak? Jak to sakra myslíte?!
Moc dobře jsem si uvědomoval, jaké proti mě sedí legenda a tak jsem měl tařka nas*áno v gatích, aby mě na místě o můj, pro něj naprosto bezcenný a nepodstatný, život nepřipravil. Nechápal jsem přesně, co myslel svou nabídkou, ale nebyl jsem s to se zvednou a rychle někam zmizet.
-
Kapitan.Solo
Nar Shaddaa
Konečně se z jeho obličeje vytratil ten sebejistý výraz. Tohle mě fakt potěšilo, takže jsem si přestal všímat rodiana kousek od nás a se zaujetím se naklonil blíž k cizinci, abych mu vysvětlil, že jeho život tentokrát nahradí kredity pro jeho kapsu, když v tom Chewie zavrčel varování.
Cože? Letmo jsem vrhnul pohledem po Chewbaccovi, to už hudba nehrála, během krátké vteřiny jsem postřehnul rozruch kolem nás. Následovaly dva krátké záblesky, rodian ležel na podlaze a Chewiemu se mírně kouřilo z poraněné tlapy. Teprve až teď jsem si všimnul těch ostatních, kteří nás sledovali, vytáhl jsem blaster, popadnul jsem cizince za jeho oblečení a za usilovného střílení jej táhl ven.
*Han tvůj rukáv na chvíli pouští, plně se soustřeďuje na střelbu. Stáváš se volným a před tebou je východ. Máš možnost pokusit se o útěk*
_________________________________________________________________________________
Takže máš před sebou dvě možnosti, buď si vybereš východ a můžeš se pokusit o útěk. Nebo budeš pokračovat v této etapě děje po boku Sola. Jen zdůrazním - pouze jedna z těchto možností je správná a ta ti zaručí postup v misi. Ta druhá tě bude stát život.
Konečně se z jeho obličeje vytratil ten sebejistý výraz. Tohle mě fakt potěšilo, takže jsem si přestal všímat rodiana kousek od nás a se zaujetím se naklonil blíž k cizinci, abych mu vysvětlil, že jeho život tentokrát nahradí kredity pro jeho kapsu, když v tom Chewie zavrčel varování.
Cože? Letmo jsem vrhnul pohledem po Chewbaccovi, to už hudba nehrála, během krátké vteřiny jsem postřehnul rozruch kolem nás. Následovaly dva krátké záblesky, rodian ležel na podlaze a Chewiemu se mírně kouřilo z poraněné tlapy. Teprve až teď jsem si všimnul těch ostatních, kteří nás sledovali, vytáhl jsem blaster, popadnul jsem cizince za jeho oblečení a za usilovného střílení jej táhl ven.
*Han tvůj rukáv na chvíli pouští, plně se soustřeďuje na střelbu. Stáváš se volným a před tebou je východ. Máš možnost pokusit se o útěk*
_________________________________________________________________________________
Takže máš před sebou dvě možnosti, buď si vybereš východ a můžeš se pokusit o útěk. Nebo budeš pokračovat v této etapě děje po boku Sola. Jen zdůrazním - pouze jedna z těchto možností je správná a ta ti zaručí postup v misi. Ta druhá tě bude stát život.
Nar Shaddaa
Začínal jsem mít opravdu velký strach, že mě Solo prokoukl a nebude se mnou mít slitování jako s odporným lhářem a zlodějem. Už se ke mě nakláněl, aby mi dal kázání, které zřejmě mohlo vést k mé smrti, jak jsem si v tu chvíli myslel, a tak jsem instinktivně bloudil rukou směrem k blasteru a druhou k noži, i když jsem věděl, že proti někomu takovému, navíc ještě v doprovdu velkého "opičáka", nemám šanci.
V tu chvíli se však v podniku začalo dít něco divného, nebezpečného. Padly dva výstřely a rodian, kterého Solo i jeho cvičená opička sledovali padl k zemi. Z ruky toho chlupáče se trochu kouřilo. Hudba přestala hrát a v lokále bylo najednou až příliš horko a dusno.
Co se to sakra děje? kam jsem se to zas připlet?!
Nestihl jsem se ani vzpamatovat a uvědomit si co se děje a už mě samotný Han Solo táhl k východu za mou paži.
Sakra co to blbne? Že by mu můj život nebyl tak lhostejný?
Znovu mi probleskne hlavou, pro mě trochu překvapující a bláhová myšlenak, o které jsem ani nevěděl, kde se mohla vzít. V tu chvíli mě zrovna pustí a naplno se začně věnovat střelbě po mnoha mizerech, kteří mu palbu zuřivě opětují. Jsem teď volný a musím se ve zlomku vteřiny rozhodnout. Útěk nedalekým východem mi připadá jako celkem dobrá šance jak se vyhnout dalším problémům. Na druhou stranu mi stále leží v hlavě, proč se se mnou Solo vlastně obtěžoval táhnout od stolu až sem. Má zvědavost, ale také trochu vypočítavovat zvítězila nad strachem a tak jsem rychle tasil blaster a začal pálit směrem ke komplicům rodiana, který teď už dávno ležel nehybně na zemi. Ale protože nejsem žádný hrdina, tak jsem se předtím radši uklidil do bezpečného krytu za jedním ze sloupů dekorujících místnost - kdo ví, jestli mají vůbec jiný význam, nwež dekorativní, přsto jsem zpoza tokovéhoto sloupu začal pálit hlava nehlava směrem, kde se zřejmě "nepřítel" nacházel.
Začínal jsem mít opravdu velký strach, že mě Solo prokoukl a nebude se mnou mít slitování jako s odporným lhářem a zlodějem. Už se ke mě nakláněl, aby mi dal kázání, které zřejmě mohlo vést k mé smrti, jak jsem si v tu chvíli myslel, a tak jsem instinktivně bloudil rukou směrem k blasteru a druhou k noži, i když jsem věděl, že proti někomu takovému, navíc ještě v doprovdu velkého "opičáka", nemám šanci.
V tu chvíli se však v podniku začalo dít něco divného, nebezpečného. Padly dva výstřely a rodian, kterého Solo i jeho cvičená opička sledovali padl k zemi. Z ruky toho chlupáče se trochu kouřilo. Hudba přestala hrát a v lokále bylo najednou až příliš horko a dusno.
Co se to sakra děje? kam jsem se to zas připlet?!
Nestihl jsem se ani vzpamatovat a uvědomit si co se děje a už mě samotný Han Solo táhl k východu za mou paži.
Sakra co to blbne? Že by mu můj život nebyl tak lhostejný?
Znovu mi probleskne hlavou, pro mě trochu překvapující a bláhová myšlenak, o které jsem ani nevěděl, kde se mohla vzít. V tu chvíli mě zrovna pustí a naplno se začně věnovat střelbě po mnoha mizerech, kteří mu palbu zuřivě opětují. Jsem teď volný a musím se ve zlomku vteřiny rozhodnout. Útěk nedalekým východem mi připadá jako celkem dobrá šance jak se vyhnout dalším problémům. Na druhou stranu mi stále leží v hlavě, proč se se mnou Solo vlastně obtěžoval táhnout od stolu až sem. Má zvědavost, ale také trochu vypočítavovat zvítězila nad strachem a tak jsem rychle tasil blaster a začal pálit směrem ke komplicům rodiana, který teď už dávno ležel nehybně na zemi. Ale protože nejsem žádný hrdina, tak jsem se předtím radši uklidil do bezpečného krytu za jedním ze sloupů dekorujících místnost - kdo ví, jestli mají vůbec jiný význam, nwež dekorativní, přsto jsem zpoza tokovéhoto sloupu začal pálit hlava nehlava směrem, kde se zřejmě "nepřítel" nacházel.
-
Kapitan.Solo
Zhodnocení:
Takže zatím sis vedl velmi dobře a hlavně ses rozhodl správně. Ta druhá možnost by tě stála život.
Maximální body k dispozici: 8
Dosažené body:
Zaujetí postavy: 2/2
Rozhodnutí v krizové chvíli: 2/2
Charakteristika postavy: 2/2
Gramatická stránka příběhu 2/2
Dosažené body: 8
________________________________________________________________________
Nar Shaddaa
Cizinec odběhl za sloup, odkud začal pálit ze svého blasteru. Možná jsem už začínal být naivní, když mě překvapilo, že jej vůbec měl.
*Chewie zavrčel otázku.*
Jo, máš pravdu, měli bychom rychle vypadnout...
Kývnul jsem na cizince, čímž jsem naznačil, ústup, ještě jsem několikrát vypálil za běhu a směřovali jsme k východu. Kousek odtamtud jsem měl Falcona. Stačilo jen se k němu dostat, pevně jsem doufal, že u vchodu nebude nikdo čekat někdo další...
Nečekal, očividně ti, kteří nás chtěli zabít, nečekali velký odpor...
Dostali jsme se k Falconu, cizinec se nás neustále držel, když jsem si uvědomil, že během střílení bylo dost času na jeho útěk, musel jsem ocenit, že zůstal, aby nám pomohl. Když konečně vyjela rampa, vyběhli jsme nahoru do lodi, abychom krátce na to opustili pevnou půdu pod nohama.
V té chvíli jsem se otočil na cizince s pohledem, který jasně naznačoval, můj názor na celou věc a očekával vysvětlení.
Takže zatím sis vedl velmi dobře a hlavně ses rozhodl správně. Ta druhá možnost by tě stála život.
Maximální body k dispozici: 8
Dosažené body:
Zaujetí postavy: 2/2
Rozhodnutí v krizové chvíli: 2/2
Charakteristika postavy: 2/2
Gramatická stránka příběhu 2/2
Dosažené body: 8
________________________________________________________________________
Nar Shaddaa
Cizinec odběhl za sloup, odkud začal pálit ze svého blasteru. Možná jsem už začínal být naivní, když mě překvapilo, že jej vůbec měl.
*Chewie zavrčel otázku.*
Jo, máš pravdu, měli bychom rychle vypadnout...
Kývnul jsem na cizince, čímž jsem naznačil, ústup, ještě jsem několikrát vypálil za běhu a směřovali jsme k východu. Kousek odtamtud jsem měl Falcona. Stačilo jen se k němu dostat, pevně jsem doufal, že u vchodu nebude nikdo čekat někdo další...
Nečekal, očividně ti, kteří nás chtěli zabít, nečekali velký odpor...
Dostali jsme se k Falconu, cizinec se nás neustále držel, když jsem si uvědomil, že během střílení bylo dost času na jeho útěk, musel jsem ocenit, že zůstal, aby nám pomohl. Když konečně vyjela rampa, vyběhli jsme nahoru do lodi, abychom krátce na to opustili pevnou půdu pod nohama.
V té chvíli jsem se otočil na cizince s pohledem, který jasně naznačoval, můj názor na celou věc a očekával vysvětlení.