Dheth Artem - Karneval rzi

[Artie]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

Uviděl jsem rodianovu reakci a na zádech mě zamrazilo, bylo by to mé první selhání v této oblasti vůbec a já se připravoval čelit otázkám či střelám, které by ze situace mohli vyplynout, nic se však nedělo a já se spokojeným úsměvem nechal uvést dovnitř budovy. Mnohem pravděpodobnější by bylo, že mou sugesci prostě zavrhne stranou a bude si říkat, co ho to napadlo za banthovinu, ale existují lidé, kteří by v případě neúspěchu dokázali poznat pokus o přesvědčení a já nechtěl nic riskovat.

„Výborně, s čekáním nemám problém, ohlaste mne jménem Artem.“

Nebál jsem se možnosti, že by mé jméno někdo znal, nebyl jsem dost důležitý, nevykonal nic velkého a i kdyby ano, Císař by se určitě postaral, aby byl jeden z jeho služebníků opět inkognito.
Byl jsem odveden do jednoho z pokojů, kde jsem měl na senátora čekat.
Pokoj byl nehorázně bohatě vyzdoben, většinou to působilo přesně opačným dojmem, než je krása, zdejší dům byl ovšem výjimkou, i přes drahou výzdobu byl krásný a na mou mysl působil jako balzám, při pohledu na podlahu jsem měl zjistit proč, byla pokryta tisíci krystalů, takových jaké jste mohli najít ve světelných mečí, je s tím rozdílem, že tyto byly slabé a pro udržení stabilní čepele naprosto nepoužitelné, nicméně mi zde čas rychle plynul, čerpal jsem psychické síly a nechal vše vyznít stranou.

'Nacházím se v hlavním městě Thani na Telosu IV, Jedi má rivala, jehož pomoc hodlám využít, bude-li ochoten spolupracovat, měl-li bych snad selhat, planeta bude vedena Jediem a to nesmím dopustit, pro dobro Impéria.'

Nevěděl jsem, zda mne slyší, ale využil jsem umělého posílení v Síle, abych kontaktoval svého Pána a sdělil mu svůj momentální postup. Při čekání na odpověď čas uběhl jako voda a ať už s kladným či záporným výsledkem rozhovoru se ukázal můj hostitel i s doprovodem tří žen a notnou dávkou alkoholu v krvi.
Doteď jsem vlastně netušil, jaké rasy senátor je, nyní jsem však věděl, že je Theelin, rasa která byla odsouzena k záhubě.
'Fůry hlasů zní skvěle, cokoliv, jen aby to uškodilo Jediovi.'

Čekal jsem další čtvrt hodiny, ale když se v pokoji objevil upravený Theelin má mysl byla čerstvá a tělo odpočaté, byl jsem připraven jednat.

„Dobrý večer senátore Gentilesi, nemyslím si, že jsme měl to potěšení vás osobně potkat, jmenuji se Dheth Artem.“

Napřáhl jsem ruku ve všeobecně uznávaném projevu přátelství a nechal senátora ji stisknout, poté jsem opět odstoupil a čekal, zda nabídne možnost posezení.

„Pokud smím přejít rovnou k tématu, jaký je váš vztah k panu Blakeovi, jakožto k politickému rivalovi?“

Když jsem byl tady a teď, napadlo mě, že by mi nemusel pomoct Blake-a odstranit, lidé by si mohli myslet, že to nechal nařídit, no kdyby to vypadalo jako nehoda...

[Shisco]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

Jandro Gentiles tě zběžně přejel očima a kývnul na tebe hlavou s vlasy ostříhanými tak nakratičko, že to ještě zvýrazňovalo jeho ne úplně lidské rysy.
"Dobrý večer i vám, pane Arteme," pozdravil tě senátor a dle zvyklostí ti potřásl rukou.
"Potěšení je na mojí straně,", řekl, načež ti pokynul rukou ke křeslu a sám se uvelebil do křesla vedle, takže jste seděli vedle sebe čelem k akváriu.
"Posaďte se, prosím. Mohu vám nabídnout něco k pití? Džus? Nebo víno, ale to už si s vámi asi nedám, kdybych ještě trochu pil, asi už by mi začalo být špatně. Vida, Sylfaen už vám nabídnul," zkonstatoval, když spatřil, že jím zmíněné nápoje společně se dvěma sklenicemi již stály na stole.

"Dobře... Dobře..." uslyšel jsi v hlavě pomalu říkat Císařův hlas a naprosto přesně sis dokázal představit úšklebek, který má právě na tváři. "Jen ho využij, a pokud není proimperiálního smýšlení, zabij ho také, až přestane být užitečný."

"Pan Blake, hmmm," začal senátor a propletl si prsty na rukou. "Mezi námi a panem Blakem panuje... nazval bych to zdravou soutěživostí. Generál Blake je skvělý velitel a zdá se, že se snaží navázat na časy Armády světla a stát se novodobým jediským lordem. Což o to, ono to svého času fungovalo, a fungovalo to velice dobře. Nicméně v leckterých věcech se neshodneme, dá se říct, že některé naše názory na vedení Telosu jsou diametrálně odlišné. Dost možná to pramení z toho, že jsme se oba účastnili Klonových válek, avšak každý z nás z jiné strany a z jiné pozice, třebaže s Rozkazem 66, kdy pana Blakea málem zavraždili jeho vlastní vojáci, jsme se ocitli na jedné straně. Každopádně už teď je podle mého názoru v ulicích až příliš mnoho bitevních droidů a co teprve, až by se generál Blake stal guvernérem. Chápu jeho rozhořčení z toho, co se jemu a ostatním Jediům stalo. Jenže teď už je na změnu strany pozdě. Válka skončila, prohráli jsme. A je třeba se s tím smířit."

[Artie]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

Když jsme si se senátorem vyměnili zdvořilosti a já usedl do nabízeného křesla, konversace začala. Vzhledem k tomu, že křesla byla vedle sebe a natočená byla na akvárium, ve kterém se to hemžilo exotickými druhy, musel jsem své křeslo pootočit šikmo k senátoru, abychom si viděli do očí, vždy je dobré sledovat oči, tak poznáte, zda vám subjekt věří, zda je podezřívavý nebo vám dokonce lže.

Při zmínce o pití jsem se mimoděk podíval na stůl a spatřil dva plné džbány, ten s džusem jsem tedy uchopil a nalil do dvou sklenic, nepůsobilo by dobře, kdyby senátor pil něco jiného než já nebo abych dokonce pil víno sám.
'Sylfaen musel přijít když jsem kontaktoval Císaře, proto jsem si ho nevšiml...'

Já o vlku... Hlavou se mi rozléhal Císařův hlas, téměř jako by se v mých představách i zhmotnil, jeho prsty se na špičkách spojili a s důvěrně známou grimasou v obličeji mi dal další instrukce.
'Provedu, můj Pane.'

Senátor se o Blake-ovi dosti rozpovídal, zdá se, že se znají již delší dobu, z jeho výpovědi soudě od rozkazu 66, pokud jsou přáteli, dosti mi to ztíží situaci, budu proti němu muset Gentilese poštvat, vyvolat v něm pocit, že je chce Blake zatáhnout do války, která by je všechny stála život...

„A proto, pane Gentilesi, jsem za vámi přišel, bojím se totiž, že by chtěl pan Blake, měl-li by vyhrát volby, rozpoutat válku s Impériem a to by nemohlo dopadnout v žádném případě dobře, představte si, jaký katastrofální dopad by to mělo na obyvatelstvo, tisíce ba i miliony mrtvých civilistů! Blake možná býval velký generál, bojím se však, že mu rozkaz 66 pochroumal mysl, v žádném případě nesmíme dopustit, aby se ujal kontroly nad planetou.“

Vybíral jsem pečlivě body, do kterých zasáhnout, životy civilistů, psychický stav Evana Blake-a, drobné připomenutí skutečnosti, že už neexistují téměř žádní Jediové... Byl jsem se svým proslovem spokojen, ve výrazu jsem to ovšem nedal znát a dál se tvářil velmi naléhavě, zatímco jsem čekal na Gentilesovo vyjádření, napil jsem se ze sklenky džusu, měl sladkou osvěžující chuť s nahořklým dozníváním, málokde najdete tak kvalitní pití, jaké si dopřával senátor.

[Shisco]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

Po vyslechnutí tvého projevu se senátor pomalu napil džusu a když položil ještě z poloviny plnou sklenici zdobenou gravírováním na stůl, zaskočeně povytáhnul obočí a věnoval ti již o poznání méně důvěřivý pohled než předtím.
"Pane Arteme, nevím, z jakého důvodu jste za mnou přišel a jaké cíle sledujete, a i když si cením vaší podpory, nemám moc ovlivnit, kdo se stane guvernérem a kdo ne, tu moc má jedině senát.
Generál Blake je možná v některých ohledech psychicky nevyrovnaný a jeho motivy ne vždy jasné, ale není to idiot a sebevrah, který by vedl svůj lid do zkázy. Co by zmohla jedna planeta proti celé mezihvězdné říši rozléhající se přes velký kus galaxie? Nejsem sice voják, ale kdybychom se s Impériem pustili do boje, za podmínky, že budeme dobře vyzbrojení, bychom mohli odolávat i měsíce, ale nakonec nás stejně dobyjí."
Jandro Gentiles vypadal, že během vašeho zatím celkem krátkého rozhovoru snad i částečně vystřízlivěl. Natáhnul se opět po sklenici a na jeden zátah ji vyprázdnil.
"Nakonec už by to nebyla ani válka. Spíše jednostranný masakr. Pokud by generál měl v úmyslu to, co říkáte, byl by to běh na hodně dlouhou trať a musel by to dělat opatrně, plánovat dlouho dopředu, zbrojit a hledat spojence, kteří zbrojí taky, aby dali dohromady bojovou sílu schopnou se s Impériem vůbec utkat.
Jak ale říkám, nejsem voják, spíše ekonom, a věřte, že válka je drahá."
Nato se senátor na okamžik odmlčel a očima zkoumaje sklenici si ji otáčel v rukách a pohrával si s ní, načež ji postavil na stůl.
"Pan Blake je skvělý generál a velmi schopný bojovník, ale generálem by měl i zůstat, protože post guvernéra ale vyžaduje víc než to. A jak naznačujete, už jen skutečnost, že si generál musí vydržovat dvorního psychoterapeuta, o něčem svědčí. Naše cíle se překrývají, vy chcete generálu Blakeovi zabránit dostat se k větší moci, než jakou už má, a já se chci stát guvernérem. Napadají mě ale teď dvě otázky - co chcete dělat, a co z toho budete mít vy. Už dávno jsem přestal věřit, že by se někdo angažoval z čisté starosti o blaho lidu... Tedy nějaká tam být musí a měla by, ale nejen z toho je jeden živ, pokud mi rozumíte, pane Arteme."

[Artie]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

Ztratil jsem důvěru, očividně jsem na věc šel moc zhurta a řekl něco, co se senátoru nějakým způsobem nezdálo, jednání však nebylo u konce a já mohl situaci zachránit, jak ovšem postupovat dál jsem si nebyl jist.

„Právě toho jsem se bál, omluvte mně, ale než si Impérium znepřátelit, nebylo by lepší navázat s ním dobré vztahy? To je něco co by vedlo k zlepšení finanční situace planety, není to však bohužel něco, co by si pan Blake přál.“.

V hlavě se mi rýsoval nápad, pokud bych přesvědčil senátora, že dobré vztahy s Impériem jsou jeho nejlepší volba, mohl bych poté snadno vykouzlit člověka v armádě, který má ambice být generál a je proimperiálního smýšlení, vykouzlit, tedy najít. Pokud zjistím, že se mnou senátor souhlasí budu pokračovat takto:

„Víte existuje jeden člověk, který má schopnosti i ambice být generálem a na rozdíl od pana Blake-a nechová proti impériu zášť, která by vyplývala ze zničení nějakého zkorumpovaného řádu, pokud by pan Blake byl shledán neschopným dále kandidovat a vy se tak stal guvernérem, mohl by jste tohoto člověka generálem jmenovat, správně? Jak zabránit panu Blake-ovi dále kandidovat ovšem záleží na tom, jak daleko jste ochoten zajít.“

Je to drobné popostrčení, pokud by pokus selhal, ani by si ho nevšiml, byl kladen jen na jedno slovo.

Pokud se mnou ovšem nesouhlasí, bude se rozhovor ubírat takovým směrem, abych ho přesvědčil, že můj názor je správný.

[Shisco]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

"Možná že máte pravdu, pane Arteme, ale neodpověděl jste na moji otázku, tedy co z toho budete mít," pružně zareagoval senátor Gentiles, načež mocně vydechl a protáhl se, upíraje zrak na zlatými šupinami pokrytou rybu, jak pomalu okusuje košatou vodní rostlinu.
To, co jsi však řekl potom, senátora opět probralo do plné pohotovosti.
"To, na co narážíte, je nemyslitelné!" změnil hlas a v očích se mu zablýsklo. "Chci jen, aby zůstal tam, kde je, rozhodně ho nehodlám nechat odstranit. Myslím, že už vím, o co vám jde, a raději se nebudu ptát, kdo vás najal. Nechci to vědět. Nechci s ničím takovým mít nic společného."
Senátor rozpačitě strčil ruku do kapsy od kalhot a několik úderů srdce tě sledoval a čekal, jak zareaguješ, načež se dveře otevřely a zůstal v nich stát rodiánský strážce.

[Artie]

Telos, hlavní město Thani, residence senátora Gentilese

'Do Jedie, to se to hezky posralo, co teď, co mu řekneš teď?'
Než jsem však něco vymyslel, unikla mi skutečnost, že rozhořčený senátor přivolal ochranku, muselo tedy dojít na nejhorší.

"Pan Sylfaen mě vyprovodí?"

Když se mi dostalo kladné odpovědi, zdvihl jsem svou tašku a na cestě k ochrance jsem již ponořen v Síle hledal vědomí tří dívek, které si senátor přivedl, alespoň k něčemu ten masakr bude dobrý. Když jsem je našel v předsíni, tam kde je senátor nechal, připravil jsem se promítnout jim do mysli Iluzi černovlasého, modrookého Jedie se zlatým mečem v ruce, tak jak jsem si ji vybavil ze záznamů, bude překrývat mé vlastní tělo. Mezitím jsem došel k Sylfaenovi a upustil tašku, ze které mi za pomoci Síly vyskočila rukojeť do ruky, aktivoval jsem čepel a vrazil ji do hrudi služebníka. Poté jsem uchopil senátora a odvlekl ho do předsíně, kde jsem na sebe promítl dívkám od hlavy Blakeovu iluzi.

"Já budu guvernérem, já! A vás všechny zabiju, zabiju!"

Začal jsem kolem sebe mávat jedním mečem, abych dodržel Iluzi a senátora přepůlil, poté jsem udělal krok k dívkám, které z místnosti zběsile utíkali, nechal jsem je běžet, poslouží svému účelu. Navíc mé vzezření neznají, při příchodu senátora mě nemohli vidět, pouze ví, že senátor měl schůzi, teď ví i s kým.

'Tak, a jak se odsuď dostanu?'
Poté jsem si něco uvědomil.
'Ne tak zhurta, co kamery?'

Rychle jsem proběhl dům a našel kamery, kterým jsem vymazal paměť, sledoval kam míří a těm oblastem se obloukem vyhnul.

Poté jsem jen počkal, až okolo projede taxi, do kterého bych nasedl, i jemu bych musel vymazat paměť, případně použít Blakeovu iluzi.

[Shisco]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

Zavládl okamžik ticha, kdy atmosféra v přijímacím pokoji zhoustla natolik, že se v Síle místnost naplnila emocemi, jako jsou pohrdání, hněv, ale také strach.
"Dopijte prosím své pití a odejděte, pane Arteme," řekl Theelin a postavil se, opíraje se o křeslo, jako kdyby měl sto chutí se od něho odrazit a vrhnout se na tebe, avšak jeho zdravý rozum a pud sebezáchovy by mu to nedovolily.
"Tenhle rozhovor je u konce," dodal a svraštil obočí, přičemž díky ostnům vyrůstajícím z jeho tváře vypadal jako rozzlobený dikobraz.
Na tvou řečnickou otázku, zda tě pan Sylfaen vyprovodí, odpověděl jen všeříkajícím pohledem z očí do očí a mlčky přikývnul.
Když ses i ty sám zvedl ze křesílka, zapátral jsi v Síle a ucítil tři roztoužená dívčí těla a mysli, z nichž pramenila skoro až hmatatelná netrpělivost. Byly ve věžičce nad touto místností po schodech, kterými jsi přišel, ještě více nahoru a která se zdála být senátorovou ložnicí.
Ne, vlastně scházely po schodech dolů a jejich kročeje se ozývaly za zády Sylfaena stojícího ve dveřích.
"Ale Jandro, říkal jsi chvilku," postěžoval si elegantně znějící ženský hlas.
"Trpělivost, má drahá, už brzy skončí," odvětil druhý. Rodián otočil hlavu a posunkem dámám naznačil, aby radši zůstaly tam, kde jsou, a nechodily blíže. Poté, co jsi rovněž vstal a uchopil tašku za popruh, Sylfaen udělal krok dopředu a musel asi periferně spatřit, jak se ti v rukou zaleskla rukojeť světelného meče, a položil ruku na pozdro pistole, aby ji vytasil, jenže nebyl dost rychlý a v okamžiku, kdy pouzdro nacvičeným pohybem otevřel a pistoli uchopil, jsi jej probodnul bzučící červenou energetickou čepelí a on se okamžitě skácel k zemi.
"Co to-" nestačil Gentiles vykřiknout, když jsi ho popadnul a vystrčil ze dveří přes tělo Rodiána, který byl nyní již mrtvý nebo právě umíral.
Za hlasitého křiku jsi kolem sebe vířil mečem a přeseknul senátora od rozkroku ke krku. V posledních desetinách sekundy, než z něj nadobro vyprchal život, měl ve tváři výraz zděšení a ústa otevřená zrovna tak jako ryby, které na tebe předtím koukaly skrz skleněnou stěnu akvária.
Tří dívky stojící nahoře na schodech vykřikly zděšením, lidská rusovláska a Twi'lečka se zelenou pletí se duchapřítomně obrátily a utíkaly zpátky nahoru do ložnice, zatímco Theelinka se nedokázala hnout z místa, jen se krčila a třásla se hrůzou, a jakmile jsi k ní udělal několik kroků, jen se pozadu plazila pos schodech a držela se zábradlí s němým výrazem ve tváří, jímž prosila, abys ji nezabíjel.
Nicméně mechanické kroky, jež se ozývaly zespoda, zvěstovaly, že boji se zase tak jednoduše nevyhneš. Tito droidi, kteří stoupali nahoru po schodech, nebyly jednoduché a hloupé B jedničky, které jsi potkal jako kosmoportovou stráž. Čtveřice bezpečnostních droidů, jejichž modelovou řadu jsi nepoznával a bylo docela dobře možné, že byli na zakázku, se kolem tebe stahovala jako supi a střídavě pálila z rychlopalných blasterů zabudovaných do konců jejich paží. Dva jsi několika seky světelného meče změnil v hromádku použitých elektrotechnických komponent a náhradních součástek, zbylí dva, nicméně, nehodlali prodat svou pancéřovou kůži lacino a vyskočili na stěnu.
Lezli po ní jako mouchy a chtělo o poznání více snahy je zlikvidovat, když tě ostřelovali ze všech směrů i shora ze stropu a skákali z jedné stěny na druhou, kde pokaždé chvilku setrvali a fungovali jako blasterová věžička.
S jejich likvidováním sis užil již poněkud perněkší chvilky, nicméně jednomu nakonec Síla velmi ochotně pomohla dolů ze stropu a druhý opustil budovu skrz prosklenou kopuli ve střeše, notno říci, že ne zcela úplně dobrovolně.
Řídící místnost byla ve sklípku vedle nabíjecí stanice pro droidy a regálu dobře uleželých zaprášených lahví vína, nicméně nepodařilo se ti přihlásit do ovládací konzole a musel jsi se tedy uchýliti ke zničení všech kamer. Dle náhledů na ovládacím panelu jsi snadno odhalil jejich polohu a zneškodnil je, včetně několika koulí vznášejících se ve vzduchu, které fungovaly zároveň i jako svítidlo.
Následné čekání na náhodně projíždivší taxi se mohlo velmi protáhnout, nicméně po zběžném ohledání rodiánského strážce jsi nalezl čipový klíč od vznášedla zavěšený na řetízku na jeho krku. Nebylo pochyb, že musí pasovat do nádherného luxusního vznášedla, které jsi předtím viděl parkovat na nádvoří...

[Artie]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

'Všichni jsou blázni a v tomto impériu pro ně není místo, mohl získat moc a postavení, ale byl to blázen... blázen... mrtvý blázen... Všechny jsem zabil, ale poslouží vyššímu cíli, Jedi zemře a v Impériu zavládne klid a mír... Klid je lží, existuje pouze vášeň... vášeň... ženy... poslouží svému účelu, vše směřuje na Jedie... nesmí narušit práci mého Pána...'

Ano, byl jsem trochu rozrušený, byla to má první vražda, byl jsem na mnoha misích, ale nikdy jsem nemusel zabít živou bytost a mírně, eh možná trochu víc než mírně, se to na mně podepsalo, nehodlal jsem však v tomto stavu dlouho přetrvávat, přede mnou se objevili droidi a já musel zmatek ve své hlavě urovnat a čelit jim s utříděnými myšlenkami a soustředěnou myslí.

Vrhl jsem se kupředu s mečem roztočeným v rudém kruhu a po třech krocích za sebou nechal několik částí s oranžově rozzářenými okraji, jak se pod náporem světelného meče tavili, které dříve patřili dvěma členům droidské ochranky.
Pokračoval jsem dále upředu a provedl rychlý výpad na droidův senzor, ten však vyskočil na stěnu a společně s dalším po mně pálili a já byl tak donucen vytáhnout druhou čepel a bránit se, laser létal na mě a poté byli odraženy jiným směrem, nepodařilo se mi však žádný z paprsků odrazit zpět ke svému majiteli a nakonec jsem se uchýlil k použití Síly, která strhla jednoho z droidů na zem, kde se stal snadnou kořistí mého výpadu a druhého poslala bzučícího střechou pryč, když jsem byl nyní bez soupeře podíval jsem se dolů a ujistil se, že je droid nepoužitelný.

Další stanicí mého řádění se stala řídící místnost, chtěl jsem kamerám vymazat paměť a deaktivovat je, to bylo nicméně nemožné, uchýlil jsem se tedy k jejich zneškodnění. Když jsem byl hotov, zavadil jsem pohledem o mrtvolu rodianského služebného, zaujal mě blyštivý kovový předmět, přešel jsem tedy k němu a předmět uchopil do rukou, byl to klíček od vozidla a já věděl jen o jednom. Nedaleko bylo zaparkované senátorovo vozidlo, blyštivé vznášedlo a sice trochu poutá pozornost, ale Blake přece nějak uprchnout musel...

'Vzhůru do kosmoportu.'

[Shisco]

Telos, hlavní město Thani, rezidence senátora Gentilese

Probil sis cestu ven z budovy, kde jsi narazil ještě na několik zbývajících droidů, a zanechal za sebou jen kusy rozsekané světelným mečem, které se povalovaly všude, kam se člověk podíval, a jejich rozžhavené, žárem svítící okraje pomalu chladly.
Jakmile byla oblast vyčištěná, vrátil jsi se ještě jednou dovnitř, abys po sobě smazal stopy a zlikvidoval kamery. Po děvčatech již nebylo ani vidu, ani slechu, takže se jim patrně podařilo utéct. Ani když jsi rozšířil své vědomí do Síly a pátral po nich Sílou, již jsi je necítil.
Nastartovat vznášedlo a opustit místo bydliště nyní již zesnulého senátora už pak bylo otázkou malého okamžiku a za chvíli už sis to svištěl vzdušnými cestami napříč úrovněmi telosského hlavního města. Černé sportovní coupé působilo velmi luxusním a elegantním dojmem, repulzor pod ostře řezanou kapotou s chladícími průduchy ryčel jako dravý nexu a měl takový výkon, že tě s každým sešlápnutím akceleračního pedálu a zatáhnutím za dvouosý kůží potažený volant přetížení rázně tlačilo do sedačky. V protějším směru kolem tebe prosvištěl průvod několika vznášedel místních bezpečnostních složek s blikajícími majáky na střechách, a za nimi následovalo hejno supích droidů jako doprovod.
Proletěli kolem jako by nic, třebaže když jsi je míjel, byla tady šance, že se obrátí a pustí švihem za tebou.
Nad městem už panovala tma a na vzdušných trasách bylo poznat, že večerní špička skončila, mohl jsi tedy letět rychle a plynule bez toho, aby tě zpomaloval hustý provoz. Prolétal jsi uličkami, propletl se ulicemi zábavní čtvrti plnými barů, klubů a domů červených lucerniček, když tu se objevilo několik policejních vznášedel přímo za tebou, vynořivších se z boční uličky, již jsi právě minul. Spustili sirénu a začali blikat výstražnými světly.
"Pilote černého Feratu Lucrecia, prosím přistaňte na plošině a vystupte z vozu!" ozvalo se z megafonu, zatímco ses přibližoval ke mnohoúrovňové křižovatce mající tvar jako jakási gigantická chobotnice se spoustou chapadel představujících odbočky, výpadovky a tunely vedoucí neznámo kam.

[Artie]

Telos, hlavní město Thani, residence senátora Gentilese

Když jsem usedal za volant speederového vozidla, vůbec mě nenapadlo, jaké problémy by to mohlo vyvolat, nevím na co jsem myslel, ale mohlo mě napadnout, že zaprvé může být vozidlo jediné svého druhu nebo zadruhé jedno z mála svého druhu či zatřetí může být na senátora registrováno, myslel jsem si, že jedu opatrně a nenápadně, ale člověk o tom v prázdné dopravní tepně ztrácí přehled a již ten fakt, že jsem v ní byl v tuto hodinu byl nápadný jak Hutt mezi hladovějícími. A tak, když se za mnou z boční uličky vynořilo policejní vozidlo, stačilo mi jen doufat, že se jedná pouze o variantu druhou a že piloti nebudou robotičtí, na něž neplatí použití Síly. Když se ozval příkaz k zastavení a já nerozpoznal žádné známky umělé řeči, oddechl jsem si, mohl jsem použít stejnou iluzi jako již jednou tento večer bez strachu z toho, že by mě zachytila kamera skrze jejíž objektiv by pozdější detektivové mohli vidět toho, který iluzi seslal. Jal jsem se uposlechnout příkazu a zastavil na plošině, když mne vozidlo dohánělo, rozprostřel jsem své vědomí a připravil se ošálit mysli , bude-li to nutné. Nejlepší by bylo, pokud bych uměl napodobit senátorův hlas, mohl bych pak jednoduše vzít na sebe jeho podobu a s policisty se domluvit, nakonec jsem se rozhodl vzít na sebe opět Blake-ovu podobu, abych tak dodržel historku o tom, že zabil senátora a poté ujel jeho vozidlem, dívky jistě nemohli stihnout nahlásit vše policii, a pokud ano, bude tato hlídka zlikvidována, speeder však budu muset schovat, aby někdo nevyžvanil policii, že viděl senátorův speeder zajíždět do kosmoportu.

Takto připraven jsem konfrontoval hlídku, sekundy ubíhali v minutách a minuty v hodinách...
'...Tik ťak, tik ťak...'
Nahmatal jsem kličku a začal otevírat dveře, promítl iluzi do mysli policistů a vykročil na pevnou podlahu, ruka nenápadně přichystaná vytáhnout meč z kabátu, mysl přichystaná jej proměnit ve zlatý, opatření proti svědkům. Ještě byla jiná, velice nepravděpodobná možnost, že se mi podaří vyváznout jen tak, možná s pokutou, ale to se uvidí podle reakce policistů.

________________________________________________________
Že nejsou droidi jsem předpokládal z tvého příspěvku, že jsi mě o tom neinformoval když promluvili, pokud to nutně směřuje na boj, můžeš to klidně posunout.

[Shisco]

Telos, hlavní město Thani

"Pane, máte vůbec představu o tom, jak rychle jste letěl?" pronesl příslušník bezpečnostních složek v okamžiku napětí, kdy jsi vzal za páčku dveří a vystoupil ze sporťáku ven, třebaže v hlavě už jsi měl připravené scénáře, co udělat, pokud by příslušníkům zapálilo a dali si dvě a dvě dohromady.
"Vaše doklady, prosím."
Strážník byl člověk, muž, odhadem kolem padesátky s rezavými vlasy, ve kterých se začínala usazovat šeď. Vytáhnul z pouzdra na opasku přístroj, pomocí kterého si přečetl vysílání transpondéru vznášedla k jeho identifikaci.
"Víte, co nemám rád? Frajírky, kteří si půjčí rychlé vznášedlo a hned si myslí, že jsou Anakin Skywalker. Takže tentokrát je to za pět set kreditů," pronesl, zatímco se díval na displej.
Vtom najednou strážníkovi zacvrlikal maličký komlink, který měl vložený v uchu. Nacvičeným pohybem po něm přejel prstem, otočil se trochu stranou, čímž ses přesunul z centra jeho pozornosti, a po dobu několika úderů srdce poslouchal hlášení, načež jen odvětil:
"Hlídka pět set sedmnáct centrále, rozumím."

___________________________
Kostka mluví ve tvůj prospěch, pokračujme zatím polehoučku, leč s frekvencí vyšší než malou

[Artie]

Telos, hlavní město Thani

„Nemám ani ponětí, ale prázdná vozovka k rychlosti nesmírně svádí.“
Podal jsem mu prázdnou kartičku a zatímco jsem mu ji podával jsem mu do mysli začal vykreslovat doklady devatenáctiletého mladíka z bohaté rodiny s teprve prvním prohřeškem za rychlost, který bude brzy udělen.
„Ujišťuji vás, že se to už nebude opakovat, zase tolik se snad nestalo.“
Sáhl jsem do váčku pro požadovanou sumu kreditů a podal jse strážníkovi.
„Je třeba, abych něco podepsal?“
Zeptal jsem se, abych nabudil dojem, že zpytuji své svědomí a doufám, že se o ničem nedozví rodina.
„Teď, pokud mohu, pojedu domů, už takhle jedu pozdě.“

[Shisco]

Telos, hlavní město Thani

Během dalšího okamžiku čekání strážník se zamračeným výrazem ve tváři proletěl očima tvé "doklady", načež vytáhl z vnitřní kapsy pláště kus flimsiplastu, aby vypsal pokutový bloček, a ten ti vtisknul do dlaně, načež přebral kredity, které jsi mu vysázel.
"To doufám," zabručel, načež vsypal kredity do služebního měšce a ten následně uschoval.
"Už ať vás tady nevidím... Ale mějte se na pozoru, pane. Právě přišlo hlášení, že v okolí se může pohybovat nebezpečný zabiják."
Kývnul na tebe a poté se otočil a dal signál, že můžeš pokračovat v cestě.

Let klidným večerním městem se ukázal být již bez dalších narušení, když nepočítáš několik dalších policejních hlídek a dokonce i kolonu po zuby ozbrojených vojenských speederů, kterou jsi potkal na hlavním tahu v centru směrem na kosmoport, nicméně ta se bez povšimnutí prohnala kolem tebe a tys dorazil do cíle své cesty nerušen ničím a nikým.
Posadil jsi vznášedlo na veliké záchytné parkoviště, odkud sis prvně odchytil odvoz, a zamířil dovnitř, abys navštívil dok, kde parkoval Krkavec, a připravil se na další část svého plánu.
Nicméně již přede dveřmi jsi viděl - a varovný záchvěv v Síle ti to potvrdil - že vstupní hala se hemží bitevními droidy i ozbrojenci ve světle modrých uniformách s dlouhými rychlopalnými blastery zakončenými bajonety.
Na obrazovkách, jež když jsi tu byl posledně sloužily jako reklamní poutače, běžela zpravodajská relace opět s omwaťanskou hlasatelkou.
"Mimořádné zprávy, před pouhými několika minutami byl senátor a kandidát na guvernéra Telosu Jandro Gentiles nalezen zavražděný ve své thanijské vile. Jak nám sdělil komisař Městské hlídky, po ohledání senátorových ostatků je patrné, že byl zabit světelným mečem. Okolnosti vraždy jsou vyšetřovány a byla přijata mimořádná opatření k zadržení pachatele..."
"Kosmoport je uzavřen," prohlásila důstojnice Hlídky strážící vchod, lidská žena tmavé pleti oděná do světle modré uniformy, a demonstrativně položila ruku na pouzdro s pistolí.
"Do odvolání nesmí žádná civilní loď opustit planetu."

[Artie]

Telos, hlavní město Thani

„To abych se klidil, já zemřít rozhodně nechci.“ Vysoukal jsem ze sebe s předstíranou nervozitou a pak nasedl do vznášedla, abych si to povolenou rychlostí nasměroval do kosmoprtu...

'Do Jedie...'
Kosmoport se hemžil stráží, droidi stáli vyrovnaně v řadách a hlídali jakoukoli podezřelou aktivitu, pokud bylo pronesení věcí ven hračkou, pronést je zpět bude procházka peklem, vzpomněl jsem si, že mám meč v kabátě, a to by mohlo věci pokazit, dal jsem jej tedy do tašky...
Vystoupil jsem ze speederu a vkročil nohou na tvrdý povrch parkoviště, rozhlédl jsem se, kdo kouká mým směrem a pak když jsem si byl jistý, jsem se vydal obyčejnou chůzí ke dveřím, mou pozornost upoutala velká obrazovka, na níž byl promítán obličej televizní reportérky a já věděl, že vyšetřování je v plném provozu, to samé se však nedalo říct o kosmoportu.

„Co se děje, má to co dělat s támhletou reportáží? Potuluje se tu vrah?“
Snažil jsem se vypadat panicky, rozhazoval jsem rukama a když žena odpověděla dodal jsem:
„Je tu bezpečno? Můžu na svou loď? A jak dlouho zde budeme drženi, za týden potřebuji odletět, víte? Má sestra se bude vdávat a já tam nesmím chybět, bude to v tu dobu již možné? Ach, pokud se mi něco stane...“
Očekával jsem, že mě žena začne uklidňovat a já začal omdlévat s tím, že se tak dostanu dovnitř, abych si sedl, chvíli bych poté seděl a pak se vydal na svou loď, kde bych si dal jedničku za herectví...