4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
Ninnův příchod přerušil mé přípravy na eliminaci mého malého problému. Rychlá kontrola jeho práce mne přesvědčila o tom, že můj malý problém i nadále zůstane malým problémem a nijak se nezvětší. Kývla jsem hlavou na znamení, že rozumím.
Tak trochu jsem byla i ráda, že tu není druhé tělo. Ne že bych toho chlapa, nebo co je ten náš pronásledovatel zač, s pomocí Síly neunesla, ale zbytečně by mne to vyčerpávalo. Kdybych měla použít jen fyzickou sílu, tak ho snad ani nezvednu a to nijak slabá nejsem.
Jenže potom jsem zahlédla to super místo. Trošku jsem se zarazila.
Mám to risknout? Co když už žádné další takové místo neobjevím? Jenže zase, co když bude pokračovat jinam a já se nebudu muset vláčet s tělem?
Nakonec jsem se rozhodla následovat rytíře a risknout to. Kdyby přišlo na věc, tak mírné přidušení bytosti za námi dobře rozhodně neudělá a já se třeba ani nebudu muset schovávat za nic jiného, než za nějakou zatáčku, kterých tu zatím bylo dost.
Což o to, kdyby to znamenalo úspěch naší mise, tak budu vláčet klidně dva takové, co má Ninn na ramenou celý den, ale nemohla jsem vědět, co mne čeká dál. V noci jsem se nevyspala, jenom jsem meditovala a co se mě týče, tak spánek je prostě spánek a meditace mi jej nahradí jen částečně. Sice jsem při síle byla a mohla jsem fungovat, jen toho nevydržím tolik, co včera. A zpacifikování našeho nechtěného společníka zatím nebylo akutní. Pokud to bude třeba, vyřeším to tak dobře, jak jen budu moci, ale zatím jsem se rozhodla spíše šetřit síly, následovat Ninna a doufat, že se od nás nakonec odpojí. Naše zadky jsem samozřejmě hlídala dál stejným způsobem, jako před přerušením.

[Jordi Linx]

Garqi, Základna v hoře:
Zaváhala jsi nad možnou příležitostí neutralizace dalšího z místních a pohrávala si s variantou, jak by se to dalo realizovat. Nakonec jsi však vzhledem k vývoji situace nebyla nucena do akce a byť jsi byla v jistém pokušení, rozhodla ses prozatím pro tu méně násilnou metodu a s očima a Sílou na šťopkách ses jala pokračovat ve sledování Ninna.
Společně jste kousek pokračovali, dokud jste nedorazili k bezpečnostním dveřím, což bylo relativně neobvyklé na dosavadní podobu komplexu. Rychlá kontrola dozadu ti prozradila, že dotyčný upustil od vašeho "pronásledování" a pokračoval dál rovně. To tedy znamenalo čistá záda, která byla nyní mimo ohrožení všeho, co jsi mohla vycítit v Síle.

Ninn chvilku stál u dveří, než se ohlédl směrem k tobě.
Jsme už blízko, ale před námi v chodbě jsou dva strážný, jeden vpravo, druhá vlevo. Musíme je ideálně omráčit současně. Já bych si vzal toho vlevo a ty toho vpravo,
prozradil ti rytíř a při natažení do Síly bys pak mohla potvrdit totéž. Blížili jste se tedy k celám a popravdě už to byly jenom nějaké desítky metrů, alespoň dle toho, co by sis mohla troufnout odhalit.
Lidský muž něco málo přes 170cm, krapet utahaný, takže by moment překvapení měl být dočista jasný. Ten můj je nějaký přerostlý a chlupatý druh,k terý ale rozhodně není wookie,
prozradil ještě Ninn a dal ti prostor pro přpadné otázky nebo poznámky.

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
S mírným potěšením jsem zjistila, že náš pronásledovatel odbočil jinam. Znamenalo to o starost méně, což bylo samozřejmě fajn. Ostatně, zachovala jsem se správně. Ono je kolikrát lepší nic nedělat a ono se to zaonačí samo a lépe, než kdybych vyvinula nějakou aktivitu, která by danou situaci mohla zhoršit.

Ty dveře sice byly mírným překvapením, ale více mne udivovala neaktivita Ninna. Prostě chvíli stál a čučel do blba. Kdybych mohla, povzdechla bych si.
To něco zkoumá, nebo se snaží přijít na způsob, jak se dostat přes ty dveře? No, já sice nejsem expert v oboru, ale nezkusil jsi náhodou prohledat našeho kamaráda, kterého tak ochotně taháš přes rameno? Je pravděpodobné, že bude vlastnit něco jako vstupní kartu.
V momentě, kdy Ninn promluvil, tak jsem zjistila, že jsem mu mírně křivdila. Tentokrát nestál a nesnažil se urychlit tok svých geniálních myšlenek.
Pěkný,
poznamenala jsem. A tentokrát jsem neodolala a jeho tvrzení si zkontrolovala. Jo, měl pravdu, dva tam fakt byli. Ale jak proboha přišel na to, že ten jeden je chlupatý? Já věděla jen to, že tam jsou… s trochou soustředění a snahy bych také odhadla, že alespoň ten můj je unavený, ale abych věděla, že ten druhý je chlupatý?
Alespoň, že se zanedlouho rozdělíme. Po dnešním dnu na tebe, Ninníšku, fakt nebudu mít hodně dlouho náladu.
Jasně,
kývla jsem hlavou. Dotazy jsem neměla. Tušila jsem, že pokud by se vyskytly problémy a já to nezvládla, zřejmě bych musela zůstat ze zajatci a mé místo by zaujala pravděpodobně Hey, zatímco já bych byla pod velením někoho, kdo se bez asistence Ninna ani nedokáže rozhodnout, co si dá k večeři.
Tak, jak na to? Plížení a použití nějakého chvatu, který mne učil mistr? Nebo bych si ho mohla přidržet pomocí Síly, aby se nehýbal, stejným způsobem mu zacpat ústa, aby neřval a sejmout ho až potom? No, ještě uvidím, co bude lepší, ale pojistit se Sílou, když si v těchto věcech ještě nejsem úplně jistá… bude asi ta nejlepší cesta.
Otevřete ty dveře? Já zatím pohlídám okolí,
nabídla jsem se, že na chvíli převezmu i předek, aby se Ninn mohl věnovat tomuto úkolu. V tomto směru jsem nechtěla vyvíjet žádnou zbytečnou aktivitu a zcela jsem to přenechala na Ninnovi. Zatím jsme byli pořád v utajení a než něco pokazit… tak ať to raději pokazí Ninn a spadne to na jeho hlavu.

[Jordi Linx]

Garqi, Základna v hoře:
Spokojená s tím, že jsi nezasahovala, protože se nakonec neukázalo jako potřebné, jsi chvilku sledovala Ninnovo chování a opět ses jej jala odsuzovat, než ti jednoznačně vyložil, proč to vlastně dělal. Jeho argument byl více než pádný a předurčil, že tentokráte se aktivnějšímu zapojení již nevyhnete. Trochu tě udivila úroveň detailu, kterou byl schopen Ninn poskytnout, ale nikterak to nezměnilo tvoje smýšlení, které jsi o něm aktuálně měla. Naopak, brala jsi to jako příležitost se konečně dostat k osamostatnění se od tohoto rytíře, který ti, podobně jako naprostá většina ostatních, lezl krkem.
Dveře zařídím, jakmile je vysadím, vyraž ke svému cíli, já vyrazím ke svému,
pokýval souhlasně a načrtnul, jak by měl pokračovat váš další postup. Počkal si na potvrzení, že jsi tomu rozuměla a přešel nejprve k pantům, které prozkoumal, než si pohrál s nastavením meče a nastavil si na něm hodně krátkou čepel. Skoro se to ani čepelí nazvat nedalo, ale účelu to pomohlo více než dostatečně. Po chvilce byly oba panty seříznuty a podpírajíc dveře se přesunul k zámku, který tentokrát potichu odemknul. Meč měl v tu dobu již schovaný a navrácený do původního nastavení. Klíč od dveří jistě získal od vašeho dosavadního zajatce, který ležel omráčený opodál a vše nasvědčovalo tomu, že ještě nějakou chvilku omráčený zůstane.

Jakmile byly dveře připravené k vysazení, tak Ninn udělal tři kroky dozadu a uchopil mohutné dveře pomocí Síly, aby je velmi jemnou manipulací vyndal z rámu směrem k vám. Povedlo se mu to bez jakéhokoliv zaskřípání, což vám i nadále dávalo k dispozici moment překvapení a udržovalo auru utajení. Dveře potichu položil vedle a čekal až jako první vyrazíš ke svému cíli, který by podle všeho měl být vůči tobě i zády.

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
Nebylo pravda, že mi všichni lezli krkem. Nemusela jsem jenom Ninna, Renmira, Hey a možná pár dalších členů lodní posádky, se kterými jsem se také dostala do konfliktu. Co se Sall týče, tak u té jsem vlastně ani nevěděla, jak na tom, po naší výměně zpráv, jsem a u Siliina mi vadilo akorát to, že v porovnání s Taso z toho vycházím pravděpodobně o hodně hůř a zřejmě i můj vlastní mistr o mne nemá příliš valné mínění. Když to vezmu kolem a kolem, tak nikdo si asi o mě nemyslel nic pěkného a to bylo smutné.
Jak poroučíte,
pronesla jsem a opřela se o stěnu. Okolí jsem nezapomínala prozkoumávat a pozoroval jsem Ninnovo počínání. Dala jsem si ale pozor na tón hlasu, aby nemohl říct, že jsem drzá, nebo tak.
Ne, my nemůžeme dveře obyčejně otevřít. My jsme Jediové, my je musíme totálně vysadit.
Nedbala jsem toho, že se Ninn může dívat a obrátila jsem oči v sloup. Tak jistě, dveře, které zde nejsou, nemohou zdržovat při rychlém ústupu, ale také nám nemohou pomoci. Kdybychom je narychlo zavařili mečem, jistě bychom mohli získat hodně minut navíc či bychom naše nepřátele úplně oddělili a dostali bychom se ven úplně v pohodě. S trochou štěstí by se naši protivníci navíc ještě rozhádali, jestli riskovat útěk zajatců nebo riskovat spadnutí celé chodby při nějaké větší detonaci vzhledem k tomu, že to byly bezpečnostní dveře a ty obyčejný granát asi nezničí.
Nahlas jsem ale nic neřekla. Kdyby se mne Ninn zeptal, byla bych jasně proti ničení dveří.
Vždyť teď sejmeme další dva strážné. To by bylo dost přístupových klíčů. Jeden já, jeden ty a jeden holky. Šance, že by se ty dveře staly pastí pro nás, je přece minimální. I když jsou dveře pravděpodobně centrálně ovládané, přece by je centrálně nezablokovali, protože to by mohli ohrozit i svý lidi. Navíc ty zajatce chtějí živé a ne mrtvé, takže kdyby zablokovali dveře, pravděpodobně by se strhl malý masakr. Logičtější by přece bylo dostihnout je a obklíčit na volném prostranství, kde i můžu uplatnit výhodu většího počtu zbraní,
trošku jsem zakroutila hlavou. Ne, já bych ty bezpečnostní dveře opravdu riskla.

S vysazenými dveřmi jsem už toho moc dělat nemohla a kdo ví, jestli bych Ninnovi nakonec bránila. Ostatně, mé starosti se dveřmi ustoupily, neboť jsem měla zneškodňovat svého prvního protivníka při něčem jiném, než při tréninku.
Jako budoucí strážce to musím zvládnout,,
nadechla jsem se. Přestala jsem se opírat o stěnu, otřela jsem si trochu vlhké dlaně o oblečení a velmi opatrně jsem se začala plížit chodbou. Ne, na nějaký chvat jsem si netroufla. Neměla jsem je ještě pořádně zažité a hrozilo, že udělám nějakou chybu, způsobím poplach a dostanu se pod velení Sallwits. Musela jsem na to jít jinak. Naštěstí jsem plán měla. Pro jistotu jsem si meč do ruky připravila už teď.
Pokud jsem se dostala do relativní blízkosti obou, začala jsem dávat extrémní pozor. Nevěděla jsem, co je to za rasu. Klidně to mohl být i kříženec kdo ví čeho s kdo ví čím. Takže jsem se snažila dávat větší bacha, abych mu nestoupla třeba na dlouhý ocas. Bylo nepravděpodobné, že by příslušník něčeho chlupatého obsáhl očima úhel 360°, ale stejně jsem na to myslela. Ono mohlo být možné nakonec všechno a nebylo radno podceňovat mezidruhové křížení.
V případě, že jsem se dostala bez nějaké nečekané události do vzdálenosti vhodné pro útok, vyčkala jsem na Ninnovo znamení. Poté jsem se pomocí Síly pokusila toho člověka totálně znehybnit, zacpala jsem mu i pusu, aby nemohl řvát, a jílcem meče jsem ho vzala přes palici. Pokoušela jsem se trefit do místa, které mi na Quelloru ukazoval mistr. To všechno jsem se snažila udělat tak rychle, jak to jenom šlo. A chlapa případně zachytit, nejen fyzicky, ale musela bych určitě využít i Sílu.

[Jordi Linx]

Garqi, Základna v hoře:
Nesouhlasila jsi s Ninnovým postupem ohledně dveří, i když bylo znatelně vidět, že panty a pár věcí okolo bylo narezlých a mohlo by zaskřípat při jejich otvírání, což by vás při nejmenším stálo výhodu překvapení. Ale to již bylo připraveno vše k tomu, abyste mohli vyrazit skrz a Ninn ti pokynul, abys vyrazila ignorujíc tvůj výraz, kdy jsi naznačila, že ti vyloženě poroučel.

S napjatými všemi smysly jsi vyrazila vpřed nejdříve si dávajíc pozor na levou stranu, aby ses nemusela vypořádávat s někým větším a potom již na svůj cíl. Po rychlé analýze jsi mohla souhlasit s popisem rytíře, který základní charakteristiky obou strážných odhadl relativně dobře. Ten vyšší a chlupatý, ne však wookie, byl více než dvoumetrový příslušník nějakého kočkovitého druhu, který ale rozhodně nebyl cathařan nebo togorian, byť jim mohl být do značné míry podobný. Ten však nebyl tvou starostí a soustředila ses na toho svého, k němuž ses co nejtišeji blížila.
Ninn se blížil k tomu svému a viděla jsi, že se už pomalu chystal k útoku, když sis uvědomila, že čekal na to, až ty zaútočíš jako první. Tímto způsobem ti chtěl darovat co největší výhodu, takže jsi začala se svým manévrem. Ale už znehybnění se ti nepovedlo, když se dotyčný jen trochu hlasitěji zakuckal a začal se otáčet směrem k tobě. Naštěstí úder rukojetí světelného meče do spánku vykonal to, co jsi plánovala jiným způsobem a člověk se začal hroutit k zemi. Zachytit jej a zmírnit pád, aby nebyl hlučný už pak byla relativní drobnost.

Po otočení se směrem k Ninnovi jsi pak mohla pozorovat, jak stál nad ležícím kočkovitým druhem a ujišťoval se, že je v bezvědomí. Poté opticky zkontroloval tvou pozici a při ujištění, že jsi byla v pořádku začal prohledávat strážného. Kousek od vchodu se totiž nacházely relativně silné dveře a ty si mohl s pomocí Síly vycítit, že obě holky byly na druhé straně. Když Ninn skončil s prohlídkou, tak se vrátil na chodbu, aby přinesl bezvědomého muže, kterého jste zpacifikovali už o něco dříve.

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
Orezlé panty mi příliš starostí nedělaly. Kdyby to bylo na mne, dotykem bych je zkontrolovala, jestli je někdo nenamazal něčím mastným. Ono to skřípání není nikdy moc příjemné, takže osobně bych hádala, že se o to postarali sami lupiči. Jenže já této misi opravdu nevelela a své názory jsem si mohla nechat tak akorát pro sebe.

Můj úžasný plán nebyl až zas tak úžasný, jak jsem si zprvu myslela. Ale na durhou stranu, nezaznamenala jsem žádný poplach, takže to nakonec bylo celkem v klídku. Jen mi dost vadilo, že Ninn měl soupeře o dost těžšího a provedl to úplně bezchybně.
Co bude jako teď? Obejmeme se, poplácáme se po rameni a budeme předstírat, že jsme kámoši?
Podívala jsem se na Ninna zrovna ve chvíli, kdy mne kontroloval.
Ne,to asi ne.
Já Ninnova vzoru nenásledovala. Opět jsem se ponořila do Síly. Omráčit již omráčeného člověka dokážu bravurně, to mi fakt jde. V tomto ohledu jsem si věřila. Kdyby se mi to ale nějakou náhodou nepovedlo tak, jak jsem si představovala, sklonila jsem se k muži a kontrolu jsem provedla po staru.
I já jsem se rozhodla, že svého strážného prohledám. Ale napadlo mne to zcela automaticky, v tomto směru jsem Ninna opravdu nepotřebovala. Nezapomněla jsem ani na boty. Po Quelloru vím, že i tam bývají zbraně. Nicméně kromě kontroly bot jsem strážného ohmatala po celém těle. Nic sexuálního v tom nebylo a ani rejpal Ninn by v tom nic sexuálního vidět nemohl. Jen jsem chtěla být pečlivá.

Jakmile se Ninn vrátil, založila jsem si ruce na hrudi a čekala na pokyny.
Teď bude jako co? Jestli budu pod velením Sall, tak se jdu picnout. Je to sice má kamarádka, ale nevložím svůj život do rukou někoho tak nerozhodného. To po mě nemůže nikdo chtít.
Přirozeně, že jsem chtěla nechat Ninn i holky za sebou a postarat se o drobnou diverzi, kterou jsem sice vymyšlenou neměla, ale ona se nějaká příležitost určitě najde.

[Jordi Linx]

Garqi, Základna v hoře:
Spokojená s úspěšnou pacifikací, přesto jsi nepolevila a svůj cíl jsi ještě jednou zkontrolovala. Potvrdila sis jeho úspěšné omráčení a mohla tak po téhle stránce zůstat v klidu. Stejně jako v Ninnovo případě ses i ty pustila do ohledávání, abys zjistila, co nejvíce informací. Jako první jsi nalezla dva zásobníky do blasterové pušky, které byly standardního formátu.
Po kapsách jsi dále nalezla několik kreditů, dva digitální klíče (představ si to jako normální klíč bez konce, kde je pouze elektronický kolík - kód k zámku je pak daný hardwarem uvnitř) a něco jako talisman.

Když jsi se se svým úlovkem zvedla od svého omráčeného, tak se k tobě blížil Ninn a v ruce držel podobné dva klíče, jaké jsi našla i ty.
Netuším od čeho jsou, ale očividně je tu má každý s trochou více zabezpečení. Ten trianii je měl také, ale ten, kterého jsem omráčil předtím nikoliv. Určitě si je nech u sebe, druhé budu mít já. Hlídej nám zatím záda, já osvobodím zajatce,
shrnul situaci a počkal, jestli nebudeš mít nějakou poznámku k tomu, případně se vydal ke dveřím do cely.
Místo, aby použil světelný meč jako prve, se tentokrát rozhodl zkusit digitální klíče a na jeden opravdu dveře zafungovaly a on je tak mohl v klidu otevřít.
Buďte tiše a připravte se odejít. Jsme Jedi a přišli jsme vás zachránit, máte zraněné?
pronesl nejprve stručně a informativně Ninn, když k němu přistoupily Hey a Sall.
Jednoho s poraněnou nohou, jinak ostatní mohou chodit. Jednoho ze zajatců ale odvedli, mistře,
odpověděla Sall a ke dveřím se postupně začali všichni hrnout.
Tušili jsme to, krátce po startu kolony jsme dostaly informace. Tady jsou vaše meče děvčata. Trefíte ven?
pokračoval Ninn ve výměně informací.
Cestu dovedu najít, ale co ten zraněný a nezvěstný?
namítla Hey a tobě zněla úplně jinak, než když ses s ní musela dohadovat někdy na lodi. Byla taková važnější a soustředěnější.
Dostaňte ho ke vchodu. V ústí tunelu vedoucí ven jsou při stranách skrytá nosítka, která jsme s Hayasan připravili. U vchodu byli dvě osoby, cestou můžete potkat možná jednoho dva další. Pokud zvládnete přimět ty tvory, tak je použijte, jinak je poplašte, aby je nemohli použít. Já se podívám po tom nezvěstném ... Hayasan, poradíš si s tou diverzí?
přednesl stručně plán, aby se v jeho závěru otočil na tebe a zeptal se na stav, ohledně tvé připravenosti. Z otázky jsi nemohla vycítit žádné pochyby, nebo něco podobného - byla prostá a jednoduchá otázka, jestli se může s tímhle plánem počítat nebo nikoliv.

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
Mé úlovky ohledně strážného nebyly až zas tak skvělé. Zásobníky jsou sice fajn, ale bez pušky mi byly jaksi na nic. Přes to jsem si je však schovala.
Třeba má něco Ninn, nebo později nějaký sama získám. Kéž bych měla svůj blaster, na který jsem zvyklá!
Digitální klíče jsem si schovala. Stejně jako kredity a zabavila jsem i talisman. Nad morální stránkou věci jsem si ale hlavu příliš nelámala. Pro kredity najdu využití zcela určitě, a co se talismanu týče, možná mi bude nosit více štěstí, než předchozímu majiteli. A pokud by byl pěkný, možná bych ho mohla použít jako dárek pro někoho, ale to zjistím až na slunečním světle.
Na informace od Ninna jsem kývla hlavou. Dle mého názoru si své rozumování mohl klidně ušetřit. Jeho řeči byly nicneříkající. Zařídila bych se stejně, i kdyby mlčel. Ono bylo lepší ty klíče mít u sebe i v případě, že je nakonec nepoužité vyhodím.
Záda jsem nám samozřejmě ihned začala hlídat a byla jsem na sebe trošku naštvaná, protože jsem to měla udělat automaticky a nečekat, až mne ten chytrolín upozorní. Zároveň jsem se ale rozhlížela kolem sebe, jestli ta blasterová puška neleží opřená opodál. Cítila bych se s ní jistější.
Do následného povídání jsem se moc nezapojovala, tedy až do doby, než přišla řeč na cestu ven. Jen jsem uhnula, abych nezavazela.
Prostě půjdeš rovnou za nosem, Hey. Nemůžeš se ztratit,
upřesnila jsem, aby neztrácely čas případným rozmýšlením, nebo tak. Možná to bylo i zbytečné, ale aspoň se nebudu muset cítit blbě, že jsem mlčela, kdyby se něco stalo.
Ti tvorové měli na ocasech přivázané nějaké roští, nebo co to bylo, aby za sebou smazali stopu. Hádám, že to nevyhodili a mají to připravené na další použití. Možná bys to mohla využít, Sall, kdyby to šlo extrémně dobře a nepotřebovaly jste každou vteřinku. Také by tam někde mohla být sedla,
svůj další postřeh jsem mířila na Sallwits, jako velitelku. Podívala jsem se na ni, abych zjistila, jak na mne reaguje. Usmála jsem se na ni. Dokonce jsem si dovolila i maličké, přátelské šťouchnutí v Síle jejím směrem. Opravdu jsem si moc přála, abychom i nadále zůstaly kamarádky. Též jsem se ale o naše kamarádství začala trochu bát, protože s Hey strávila příliš mnoho času a společně prožité nebezpečí je mohlo sblížit. A co se Hey týče, tak s tou se bavit nebudu. Já se k ní zprvu snažila chovat přátelsky. Podobné úvahy jsem ale nechala být, jelikož bylo třeba, abych se soustředila spíše na misi.
V momentě, kdy se Ninn otočil na mne, přikývla jsem.
Samozřejmě, že to zvládnu,
potvrdila jsem. Sice jsem neměla absolutně žádnou představu, jak to udělám, byť že pár návrhů Ninn měl, ale to bylo vedlejší. Hlavně jsem se nechtěla dostat pod velení Sallwits a dělat ze sebe před Hey pitomce, byť že má neschopnost nechat se zajmout naznačovala, že asi jako pitomec vypadám.

[Jordi Linx]

Garqi, Základna v hoře:
I když jsi skoro automaticky potvrdila, že jsi schopná splnit původní plán, tak jsi mohla postřehnout v Ninnově výrazu trochu nejistoty, ale nahlas nakonec nic neřekl. Tahle část tedy byla odsouhlasena a mohla jsi si v hlavě už chystat, jak odvedeš pozornost a zároveň se nenecháš zajmout. Nikdo to samozřejmě neřekl, ale sama sis musela být vědoma toho, že by tu nějaké podobné riziko mohlo hrozit.
Sedla určitě zkusíme nasadit, ale těmi metlami se nebudeme zdržovat. Čím déle bychom se zdržovali, tím větší šance, že by se něco mohlo pokazit. Zraněnému pomůžou dva zdraví lidi z ochranky, jsou dost silní a navíc díky tomu budeme mít s Hey volné ruce pro vyčištění cesty před námi,
naznačila Sall plán, kterého se chtěla držet a rytíř Ninn jen souhlasně přikývnul. Jeho padawanka zbytečně nevymýšlela nic složitého a snažila se prioritizovat rychlý únik a zdraví zajatců.
Dobře, jakmile dosáhnete venku, zavolej na tohle číslo a řekni jim, ať začnou akci. Měla by ses dovolat mistru Siliinovi,
předal své padawance svůj komlink a ukázal jí správné číslo.
Já teď vyrazím za zajatcem a Hayasan se postará o diverzi. Vy vyražte za p ... deset minut, to je nejdřívější doba, kdy můžeš zahájit diverzi. Do té doby bych snad měl najít toho dalšího zajatce a postarat se o to, abychom se odsud dostali. Jakmile provedeš diverzi zamiř ke stájím a buď se připoj k holkám, nebo ustupuj s nimi, já půjdu poslední, pohlídám si to v Síle,
doladil rytíř zbytky vašeho současného plánu a čekal, jestli nebude mít někdo nějaké námitky. Hey se sklonila k jednomu ze zajatců a odepnula mu chronometr.
Tyhlety zatím zavřeme dovnitř místo nás, potřebuje ještě někdo chronometr?
promluvila a podívala se tvým směrem, stejně jako Ninnovým, protože minimálně jeden se ještě dal ukořistit od zajatců. Rytíř však zakroutil hlavou a ukázal na vlastní, který měl na levé ruce.

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
Ninnova výrazu jsem si velmi dobře všimla. Na podobné projevy jsem byla celkem háklivá. Ale nic jsem neřekla, dokonce jsem si i odpustila nepříjemné pohledy a úšklebky.
Jasný, kdyby se jednalo o kteroukoliv z těch dvou, něco podobnýho by sis odpustil. Jasně, jsem nejhorší, kdybych trénovala… nakvákal jsi toho za dnešek dost. Ale to nemůžeš mít aspoň tu minimální slušnost, abys to před ostatními nedával najevo?
Rozhlédla jsem se po zajatcích.
No, vzhledem k tomu, že možných pomocníků je tu celkem dost a rytíř původně chtěl nějakou práci nechávat na samotných zajatcích… ale je to tvá volba, když chceš riskovat minimální zdržení za znesnadněného stopování,
odpověděla jsem, protože to zdržení by rozhodě nebylo dlouhé, pokud by vůbec nějaké bylo, když by se práce dobře zorganizovala. Dál jsem to ale považovala za uzavřené, protože na můj názor se jaksi nehledělo. Plus to ani nebyla má starost. Já se postarám o diverzi, pokud budu moct, pomůžu a nějaká další zodpovědnost na mne v tomto směru neležela, za což jsem byla částečně i ráda.
Ne, už vím, jak na to. Pokud to jen trošku půjde, tak je pomocí toho centrálního hlášení dostanu jinam. Nebo se o to aspoň pokusím. Ale zcela jistě bych jim mohla šlohnout nějaké jejich záznamy komunikace, které by mohly pomoct vyšetřování. Jo, to by byl fajn, ukázat, že nejsem až zas tak velký idiot. I když, na druhou stranu, ať si myslí, co chtějí.
Jeden mi hoď,
odpověděla jsem Hey.
No dobře, kam půjdu? Rozhodně dál. Pokud chci nějaký komunikační terminál, tak ten nenajdu na běžně přístupných místech. Možná bych mohla vyhlásit poplach na druhé straně komplexu, pokud tu něco takového je. Jo, to zvládnu, nehledě na Ninnův debilní postoj.
Jo a rytíři, nemyslím si, že by bylo moudré, kdybyste na mne měl s tím zajatcem čekat. Nevíte, co se může stát a podobně. Cestu najdu sama a zatarasit ji zvládnu taky,
namítla jsem. Opravdu bylo možné, že se hrabáním v jejich elektronice zdržím (i když nic bych nestahovala, prostě bych vytáhla pevný disk a bylo by to vyřešené). Nechtěla jsem, aby Ninn na mne ještě čekal, nebo se mne snažil zachraňovat. Jestli to jen trochu půjde, mohla bych se tam porozhlédnout i víc a donést něco užitečného. Mistr Siliin sice důkazy a tak podobně možná sežene také, ale bylo by lepší to mít pojištěné. A holky to zvládly beze mne celkem dobře a za předpokladu, že se diverze povede, mohly by to zvládat i dál.

[Jordi Linx]

Garqi, Základna v hoře:
Připojila jsi do diskuze svůj postřeh ohledně využití zajatců, ale Sallwits ti bez většího přemýšlení zavrtěla nesouhlasně hlavou a to bez toho, aniž by předtím s kýmkoliv komunikovala.
Budeme rády, když se nám podaří je držet v nějaké rozumné skupině, než je ještě organizovat. Při útoku musela Hey jednoho nenápadně omráčit a jakmile vyprchaly ty drogy způsobující zmatení, tak se stihlo několik jedinců pohádat. Čím míň toho budou muset dělat tím lépe - navíc, co kdyby to někdo z nich připevnil špatně a spíš by zanechával ještě větší stopu?
vysvětlila svůj názor a Hey pochmuřeně přikývla, jak souhlasila se Sallwitsiným vyjádřením.
Od Hey jsi přijala jeden chronometr potom, co ona zkontrolovala, že na obou jde stejně čas. Musela jsi trochu poštelovat řemínek, pokud by sis jej chtěla připnout na ruku, nehledě na to, že šlo o pánský model, ale byla tam pozice, při níž by ti neměl nijak výrazněji překážet.
Ninn se mezitím přichystal vyrazit, když se ještě rozhodl ti odpovědět na tvou poslední poznámku.
Hayasan, jako nejstarší a nejzkušenější tu mám za vás všechny zodpovědnost a už proto na tebe musím počkat a opouštět to tu jako poslední. Mohl bych tak reagovat i na to, kdyby se některé z vás něco stalo nebo potřeboval nějakou pomoc. Ty i holky tohle pochopíte hlouběji, až budete mít samy jednou padawany, a už proto se musím postarat, abyste k tomu tu příležitost měly. Budťe opatrné a provázej vás Síla,
pronesl ještě, než se mírně uklonil a rychlým klusem, který byl prakticky neslyšný, vyrazil hbitě kupředu hledat posledního zajatce. Hey poklepala na chronometr, aby ti připomněla se na něj podívat, než se rozhodneš taky vyrazit, zatímco Sallwits začala organizovat zajatce a chystat je na únikový plán.

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
Na poznámku Sallwits jsem přikývla hlavou. Jo, pokud byly mezi zajatci nějaké hlubší rozpory, nemělo smysl pokoušet se o nějakou větší spolupráci. Beztak by se znovu pohádali. Takže čím míň příležitostí k hádkám bude, tím líp. S druhým argumentem jsem až zas tak nesouhlasila, protože to se dalo vychytat, ale znamenalo by to další ztrátu času.
Chronometr jsem si na ruku upevnila. Dokonce jsem s ní i zatřepala, abych zjistila, zda mi sedí dobře a není třeba jej dotáhnout. Sice se mi design tohoto zařízení nelíbil a normálně bych si takový krám na sebe nevzala, ale asi jsem nebyla v situaci, kdy bych si mohla vybírat výrobce, typ, barvu a podobně.
I na Ninnovy informace jsem přikývla. Ale nebyla jsem z nich nadšená. Znamenalo to, že na nějaké větší plížení se po komplexu, nebudu mít čas.
Já, že bych měla někdy padawana? To určitě.
Ta představa, že bych měla někoho něco učit, opravdu byla úsměvná, ale něčím podobným jsem se bohužel zabývat nemohla. Podívala jsem se na chronometr, abych věděla, kolik je přesně hodin. Připomenutí Hey ani nebylo třeba.
Ať se tobě i Sallwits daří,
popřála jsem holkám a i já se rozhodla vyrazit.
Škoda jen, že zbraně strážných asi někam zapadly.
Znovu jsem se rozhlédla, jestli se zde někdy neválí. Pokud by tomu tak bylo, jednu z blasterových pušek bych si ukořistila. Mít náboje a nemít zbraň je celkem hloupé. Poté jsem ale mírným poklusem
pokračovala chodbou dál. Zatím jsem stejně odbočit nemohla. Prostor kolem sebe jsem si v Síle začala hlídat také.
Takže, chtělo by to nějaký rozhlas. Vyhlásila bych poplach na druhé straně komplexu, určitě tu mají více než jeden východ. Jenže chtělo by to nějakou mapku. Nebo aspoň tu místnost, kam bych je mohla zavřít, jak navrhoval Ninn. To tu někde na stěnách nemůžou mít mapku? Evakuační plánek, nebo tak něco? Když nic nenajdu, budu za blba! A třeba to ani nebude má chyba. Prostě blbě odbočím… jak se tu mám vyznat? Přemýšlej… co zatím vím o komplexu? Jak je situován, je zde možné odhalit nějaký vzor?
Urychleně jsem přemýšlela tak usilovně, že jsem si ani nestačila vynadat za to, jak jsem byla blbá. Vždyť to jsem měla sledovat hned od začátku! Ale ať už mé přemýšlení dopadlo jakkoliv, napadla mne ještě jedna možnost.
Výrazná komunikace prý zanechává výrazné stopy. A Síla mi co? Síla mi je může pomoct najít! Jen kdybych věděla, jak na to…
Pokusila jsem se hlouběji ponořit do Síly, jestli s její pomocí nezachytím něco neobvyklého. Jestli mi třeba nenapoví… jestli se v Síle něco neprojevuje, protože tam by pak mohlo být více bytostí pohromadě a tam bych jim mohla aspoň troch zavařit.

[Jordi Linx]

Garqi, Základna v hoře:
Ještě před odchodem jsi zauvažovala o vybavení se blasterem, ale všechny byly posbírány a připraveny pro vybrané ze zajatců, kdyby případně šlo do tuhého. Ti přece jen na rozdíl od tebe neměli alespoň světelný meč a Sílu, takže se zdálo jenom rozumné jim nějaké zbraně navíc ponechat.
Ve správnou chvíli jsi tedy vyrazila kupředu, ale už po momentu jsi se zarazila a přemýšlela, kam vlastně hodláš jít. Věděla jsi, kudy jsi zhruba přišla, ale o zbytku komplexu jsi neměla ani tušení. A ke tvé smůle nikde na zdi nevysely žádné plány o tom, jak je komplex uspořádán, nebo kudy by jsi zhruba měla jít. A už po chvilce jsi se dostala na první rozcestí - a klasickou volbu, vpravo nebo vlevo.
To tvé situaci nijak nepřidalo a jen ti to přineslo další otázky, kamže ses mohla vydat. Nakouknutí do obou chodeb taky nebylo nijak jednoznačné a zdálo se, že nějakou chvilkou vedou podél sebe.

Nakonec ses tedy rozhodla obrátit na svého nejvýraznějšího spojence, který tě snad nikdy nezradil a neměla jsi prakticky tušení, jak by i mohl - Síla. Nepídila ses po něčem specifickém, pídila ses po čemkoliv, co by ti jakkoliv mohlo pomoci. Vnímala jsi nejprve chlad místního prostředí a tak jsi se postupně snažila obsáhnout větší a větší prostor. Nakonec jsi něco zachytila - nejprve to byl spíše takový pocit, vjem, ale po dalším soustředění se jednalo o výraznější vjem, který na takovou vzdálenost mohlo znamenat jen více bytostí. Vše navíc nasvědčovalo tomu, že by tě tam měla zavést cesta vedoucí paradoxně vlevo, která by se mohla zdát, že vede více od středu do komplexu někam do stran.

[Hayasan]

Garqi, Základna v hoře:
S výsledky svého průzkumu jsem byla spokojená spíše jen napůl. Jasně, můj úkol byl poměrně jasný. Pozdržet co nejvíc lupičů co nejdéle na jednom místě, aby neohrožovali holky, ale já osobně bych uvítala ještě něco, čím bych se před ostatními Jedii mohla blýsknout. Ne proto, že by snad změnili své mínění o mě (z podobných snah jsem byla celkem vyléčená, snad asi napořád budu ta, co se jenom flákala), ale spíš kvůli svému vnitřnímu pocitu.
Hm, každý den asi nemůžu najít na vybombardovaný planetě funkční landspeeder.
Trochu jsem si povzdechla, ale nedalo se nic dělat, musela jsem jít doleva.
Teď musím postupovat ještě opatrněji, hlavně se nesmím nechat chytit. Potřebuju je nějakým způsobem uvěznit.
Do ruky jsem si připravila světelný meč, abych ho potom nemusela kdovíjak lovit. Pokud to ještě šlo, pokusila jsem si zostřit všechny smysly na maximum. Opatrně jsem našlapovala, snažila jsem se nevydávat žádné zvuky. Též jsem byla připravená buď uskočit a pokusit se krýt nalepením na skalní stěnu, byť že by můj úskok nemusel být nic platný, nebo zažehnout čepel světelného meče a bránit se. Tu druhou možnost bych ale zvolila fakt jenom v krajním případě. To už bych se spíš snažila použít Sílu, pokud by to jenom trochu šlo. S mečem v ruce jsem pořád žádná velká kamarádka nebyla a moc jsem si s ním nevěřila.