Guam Grey - Tulák z širých plání (East)

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa, kosmoport

Ačkoli jsi seděl jen za pouhou hospodskou bitku, soud se s vámi příliš nepáral. I když jsi byl oficiálně bezúhonný, dostal jsi půl roku v jednom z nejhorších vězení, o kterých jsi slyšel. Vzhledem k tajnosti místa jsi ani neznal jeho jméno, ale průběh tvého pobytu byl neustálé se ohlížení. Vězni si krátili čas závody kluzáků, karetními hrami, či nepovolenými gladiátorskými hrami. A to jsi byl umístěn do části s vězni "nižší" kategorie. Každopádně jsi se po půl roce dostal konečně na svobodu. Samozřejmě sis svůj transport musel zaplatit, nebo počkat neurčitou dobu na jiného vězně, který by tě byl ochoten vzít na své náklady. Jak jsi byl informován, čekat měsíc mimo věznici ve skafandru s omezeným kyslíkem by nebylo úplně ideální.

Nakonec jsi skončil zde. Nar Shaddaa, měsíc pašeráků, kolébka řemesel, které jsi tak dobře znal a které tě dostaly za mříže. Zpátky ve svém nevypraném, od krve a alkoholu nasákkém oblečení, ve kterém tě přes půl rokem zatkli. Za transport z vězení jsi dal poslední kredity na svém účtě a co sis pamatoval, v bezpečnostní přihrádce, které možná už i vypršelo předplatné jsi měl mimo svoji pušku a možná pár posledních kreditů záchrany. Teď bylo na tobě, zda tě pobyt za mřížemi napravil, či jen zdržel od práce pro kterou se zdá tvůj druh jako stvořen.

V kosmoportu se střídaly lodě jedna za druhou. Luxusní lodě, či lodě které držely pohromadě silou vůle. Výletní fregaty i transporty z uprchlíky. Znal jsi tento život i život, který byl mimo toto místo. Měsíc pašeráků nabízel tisíce možností, jak si pŕivydělat a tisíce možností, jak u toho přijít o hlavu. Od mala ses naučil v tomto světě chodit, ale i tak, Vabank má svá rizika i své plody.

[East.Wood]

Nar Shaddaa, kosmoport

Tak, jsem zas tady! Kdo by to byl řekl?

V duchu jsem se ani tak nepodivoval nad tím, že po měsících zábavy a odpočinku za mřížemi jsem opět na místě, kde si podávají ruku nejhorší zabijáci, zloději a podvodníci celé galaxie. Ne, spíše jsem se divil tomu, že jsem tu živý a zdravý, s minimem šrámů a psychických prožitků, jež bych nejraději vymazal ze své paměti.

No, odněkud se začít musí... napadlo mě, když jsem se rozhlédl kolem sebe.
Znal jsem to tu, i když protřelý lovec ještě nejsem. Nebo se spíš za něj nepovažuji. Spíše se v tomhle hnusném prostředí dokážu pohybovat tak, abych napáchal co nejméně škody a vydělal co nejvíc kreditů. Poslední prachy jsem naštěstí stačil rozfofrovat ještě předtím, než mě tak idiotsky sebrali.
Stejně za to mohl ten dementní gamorreán, který do mě strčil a ještě mě polil pivem!

Moje první cesta měla vést pryč z kosmoportu, kam dál, jsem přesně nevěděl. Jisté bylo, že dřív či později musím něco začít dělat. Propuštěným vězňům tady pšenka nikdy nekvetla...
Ale jak tak koukám na svůj vohoz, budu se muset nejdřív ze všeho někde převléct a dát si horkou sprchu.
Logicky jsem zapátral v paměti, kdy naposled jsem používal svou bezpečnostní schránku, kde jsem kromě zbraně měl mít ještě nějakou železnou zásobu na horší časy.
A ty časy, zdá se, nastaly... pousmál jsem se trpce a vydal se k prostoru se schránkami.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa

Za chvíli dýchání ne přílliž čistého vzduchu Nar Shaddaa plného povýstřelových spodin, vylitého paliva, zapáleného paliva a mísících se pachů nesčetného množství druhů, které kolem tebe prošlo. Začal ses vzpomínat, kde máš svůj balíček poslední záchrany. Poslední peníze a také svůj umělecký nástroj. Schránku jsi si založil v kosmoportu u soukromníka, který se, alespoň podle tvého odkoukání ke svých zákazníkům choval naprosto profesionálně.

Bohužel, neměl jsi možnost si diktovat, kde tě mají vyzvednout, ani jsi na to v tu chvíli moc nemyslel a musel jsi se trošku projít, z planetárního hlediska... z hlediska pěšího chodce ses mohl připravit na pěknou procházku. Vzhledem k tomu, že jsi neměl v kapse ani vindru, nemohl sis vzít taxík. na Nar Shaddaa se takové věci platily předem, v případě, že byl někdo dost odvážný toto povolání dělat. Nikdy nebylo jisté, jestli zákazník přežije cestu.

Pouť začala výborně. Vymotal jsi se z kosmoportu a vyrazil směrem, kterým tě poslala konzole. Šel jsi nějakých patnáct minut, než se v ulici před tebou rozezněly blasterové výstřely. Několik speederů, před podnikem posloužilo jako barikády pro jednu skupinku, zatímco místo, které jsi podle neonových světel s nápisem "Děravý džbán" odhadoval na typický Nar Shaaddský podnik hostilo skupinku druhou. Blasterové paprsky létaly od speederů do baru a z baru do speederů. Něž jsi stačil vůbec pomyslet na to, že by ses zamyslel o tom změnit cestu střelba utichla. Když jsi nakoukl ze svého instinktivně nalezeného úkrytu za kontejnerem, viděl jsi, jak skupinka od speederů vstává a někteří odvážlivci lezou dovnitř. O nádech později jsi uslyšel vítězný jásot. Otázka zněla, je cesta bezpečná? Nebo to dlouze obcházet s pravděpodobností, že se nestane něco podobného, při hodu dvacetistěnu, při kterém jsou jen dvě strany klidná cesta.

[East.Wood]

Nar Shaddaa

Když jsem si celkem jednoduše dal dohromady jedna a jedna, vyšlo mi, že se musím pěšky přesunout k chlápkovi, který provozoval onu úschovnu, kde jsem si ještě před uvězněním uložil své osobní věci. No a bez peněz jsem nemohl využít jakoukoliv dopravu, takže mě čekala slušná procházka.

Dalo se čekat, že se dá na takové obchůzce zdejším prostředím dá zažít mnohé. A skutečně, první nepříjemný okamžik na sebe nenechal dlouho čekat. Byl jsem svědkem nějaké pouliční přestřelky, která mohla znamenat cokoliv. Od války místních gangů, přes vyřizování účtů, až po nájemnou vraždu. Skryl jsem se stejně, jako většina přihlížejících kolemjdoucích a nechal věci volně plynout. Věděl jsem moc dobře, že jako právě propuštěný nemám nejmenší zájem na tom vtáhnout se do nějakého konfliktu. Zároveň jsem byl neozbrojený a pěsti by mi v záři blasterových výbojů jen stěží pomohly.

Jakmile se situace zdála být skončena, měl jsem v úmyslu odejít původně zvoleným směrem.

Ať se tam třeba navzájem pozabíjejí... blesklo mi hlavou a lehce jsem se pousmál.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa

Když bouře blasterových střel rozličných barev skončila, rozhodl jsi se pokračovat dále nijak zainteresovaný touto malou a naprosto běžnou potyčkou. Vzhledem k tomu že se našlo jen velmi málo odvážných kteří by na této planetě udržovali pořádek a gangy si to spíše vyřizovaly mezi sebou se nikdo nestaral o to rychle z místa vypadnout. Několik zainteresovaných si tě podezřívavě prohlédlo, zřejmě očekávajíc nějaký ten grantát, ale naštěstí tě nechali být.

Štěstí stálo při tobě, že tě na cestě nepotkalo už nic stejného, ne-li horšího. Došel jsi do kosmoportu, chvíli bloudil, než našel poměrně velkou "úschovnu". V paměti jsi doloval svůj bezpečnostní kód, ale dokázal sis vzpomenout, v kritické situaci, jakou je tato by bylo velmi nepříjemné stát před svojí schránkou a nemít jak se do ní dostat. Quarrena za pultíkem sis pamatoval od své poslední návštěvy a vlastně všech ostatních, vždy tu byl on a občas ještě néjaký jiný zaměstnanec. Jméno, číslo schránky... quarren chvíli ťukal do datapadu a pak se zamračil, jeho chapadla se zavlnila, zkroutila a opět narovnala.

"Vaši schránku jsme vyklidili před dvěma týdny." Podíval se na tebe, než ještě něco ťuknul do datapadu. "Ano, ale věci pořád schováváme pro takové případy, než je vyhodíme." Quarren položil datapad a rozhlédl se kolem, potom udělal několik kroků, nejspíše tě chtěl zavést na místo, kam "uskladnili" tvé věci. Pak se ale zarazil. Vrátil se k datapadu a ještě něco do něj naťukal. "Málem bych zapomněl. Dva týdny přechovávání mimo přidělenou schránku, která vypršela, to máme... dvě stě padesát kreditů." Vyčíslil ti nakonec, kolik kreditů, které nemáš máš zaplatit za to, abys dostal své poslední věci.

[East.Wood]

Nar Shaddaa

To si snad dělá prdel? Tak já se tu plahočím přes půl města a pak se dozvím, že k mým věcem se dostanu jen za tučný poplatek?! Budu si asi muset s tím staříkem pokecat o slušném vychování...

Přistoupil jsem ještě blíž pultu a opřel se rukama o něj.
"Poslyš, příteli! Co kdybychom zapomněli na poplatky a dals mi můj vercajk? Byl jsem teď dlouho pryč a jediné moje peníze jsou právě v té schránce s mými věcmi, kapišto?"

Snažil jsem se o mírný tón, abych jej nikterak nezastrašil a byl co nejpřívětivější. Nepotřeboval jsem, aby na mě ten quarren zavolal ochranku. Chtěl jsem jen svoje věci a byl jsem rozhodnutý dostat se k nim legální cestou.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa

Když jsi se opřel o pult, quarrenovi poskočila chapadla a ťukl do datapadu. Stihl jsi tak akorát na vteřinu přesně uhnout dozadu hlavou, aby ti jí neprojely čepele, které vyjely z pultu, jako mříž... poněkud, smrtící mříž, ale i tak.
"Nejsem žádný tvůj přítel. Poskytuji službu úschovy, za uričtý obnos, který byl předplacen, ale ne dostatečně. Kdokoli jiný by ty vaše krámy vyhodil, nebo prodal, my je dál schováváme, ještě nějakou dobu. Jistě, že za poplatek, ale i tak. Takže, jak se říká. Nemáš prachy, nemáš nic... kapišto? Tohle je Nar Shaddaa, tady není nic zadarmo."

Quarren odložil datapad a mříž se pomalu zasunula. Pár vteřin přešlapoval, než se na tebe otočil se založenýma rukama.
"Automatický senzor, takže se znovu nenahnětě, nad pult. Ale jak se říká, všechno na Nar Shaddaa má svoji cenu. Takže, za menší službičku jsem ochoten vám za menší službičku odpustit veškeré poplatky." Quarrenova chapadla se zavlnila a to, co měl zrovna s obličejem ti připadalo, jako obdoba quarrenského úsměvu.

[East.Wood]

Nar Shaddaa

Mohl jsem se přesvědčit, že s tímhle panáčkem nebude žádná legrace. Celkem jasně mi dal najevo, že buď zaplatím, nebo už svou pušku a ostatní věci nikdy neuvidím. Leda bych do úschovny najel s nějakým tankem a četou droidů...

"No, vypadá to, že nemám na výběr. Tak co máte na mysli tou... ehm... službičkou?" rezignovaně jsem naznačil, že jsem ochoten udělat co po mě chce.

Nemohl jsem si vybírat. Násilím tady jeden příliš nezmůže. A já prostě musím dostat zpět své vybavení. Jinak bych nemohl zase začít "pracovat".

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa

Quarrenův pohled tě děsil a fascinoval zaráz... grimasy, které jeho chapadlovitý obličej vytvářel byly opravdu, jako z malířova hororu.
"Výborně, jde vidět, že máte obchodního ducha." Promnul si ruce a ťukl do datapadu, nejspíše, aby deaktivotal mříže. Potom natáhl datapad přes pult a ukázal ti trojrozměrnou mapu. "Pět pater nahoru, a potom tudy..." Ukázal ti prstem červenou čáru, která protínala mapu. "Klub Top Row, ptejte se po Baronce, že vás posílá Andes." Kývl hlavou a počkal, než si byl jistý, že jsi pochytil cestu.

"Ona vám řekne všechno, co potřebujete. Až budete hotov, vraťte se ke mě a budeme vyřízeni." Položil opět datapad bokem a opřel se o stůl. "Třeba si i příjdete na nějakou sumičku. Záleží, jakou bude mít Baronka náladu." Tuto větu následovalo podivné zachrochtání, které mohlo značit spoustu věcí.

[East.Wood]

Nar Shaddaa

No, pokud bude ta Baronka jen trochu mladší a sexy, tak bych jí mohl náladu spravit... napadlo mě a neubránil jsem se úšklebku.

Převzal jsem od něj datapad a bylo mi jasné, že musím zachovat dojem, že pro své věci udělám cokoliv. Ten quarren mě pro tuto chvíli držel v hrsti. Jen jsem doufal, že ta služba pro Baronku nebude spojena se střílením, protože mou zbraň momentálně držel ten vydřiduch.

"Tak doufejme oba, že mě Baronka nevyhodí zadními dveřmi," suše jsem zavtipkoval.
"Řekl jste Andes? Tak zatím... Ještě se uvidíme!" prohodil jsem při odchodu, aniž bych se otočil.

Teprve před terminálem jsem zapochyboval, zda moje rozhodnutí bylo správné. Popravdě jsem neměl v plánu se zabývat nějakými malichernostmi. Chtěl jsem vzít svoje věci a začít zase "podnikat".
Ale co, třeba mi tahle prácička přinese fakt nějaký prachy, pokud ten šupák nekecal. Pak bych mohl mít něco do začátku...

Trochu otrávený a možná i v očekávání, co mi přinesou následující hodiny, jsem se vypravil svižným krokem na místo určení.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa, Top Row

Chvíli jsi pochyboval o svém rozhodnutí vzít tenhle job. Ale bylo to stejně riskantní, jako cokoli na téhle planetě. Vyrazil jsi do klubu Top Row. Vyjel jsi několika turbovýtahy a ušel opět pěknou řádku kroků, než jsi došel před vcelku luxusně vypadající podnik. Venku stály celé frony a spousta bouchačů, kteří dovnitř pouštěli jen někoho.

Když jsi se prodral až dopředu, barabel, který držel datapad se tě zeptal na jméno, ale než jsi stihl promluvit ukročil stranou a před tebe se postavil o dost menší sullustan, který ti pokynul, že jej máš následovat. Vešli jste do klubu a v momentě, kdy jsi se rozkoukal jsi poznal, že ta armáda, která tvořila ochranku měla svoje opodstatnění. Tento klub se mohl měřit i s těmi lepšími na Coruscantu. Tedy, pokud by jsi nebyl na Nar Shaddaa, zde to byla kolébka organizovaného zločinu, v kombinaci s tou Coruscantskou bandou snobů, která by zde normálně tvořila hlavní část osazenstva.

Klub samotný měl několik pater, z toho každé bylo podsvíceno jinou barvou a ozývala se trošku jiná melodie, které všechny dohromady vytvářely zajímavou kombinaci. Vyjeli jste dalším turbovýtahem do vyššího potra, které bylo podsvíceno modře oproti červené spodního patra. Došli jste do "salonku", kterých jsi tady viděl plno. Nešlo úplně o salonek obehnaný stěnami. Šlo spíše o malou "přistávací plošinu" obehnanou zábradlím se sedačkami a stoly. Uprostřed plošiny byl vyvýšený plac, kde tancovala jedna twi'lečka a jedna lidská žena.

Obešel jsi stůl k dlouhé sedačce, na které sedělo několik osob, ale ze všech vyčnívala zeltronka. Měla fialovou barvu kůže s vytetovanými modrými linkami na obličeji a modrými střiženými po ramena. Bylo ti rychle jasné, že už jsi se nadýchal jejích feromonů, takže jsi neměl sebemenší chuť si prohlížet, kdo tam je sní, než všichni ne její mávnutí ruky odešli.
"Jsem ráda, že nám Andes zase někoho poslal. A zrovna někoho vašeho druhu. Guan Grey, od mala v organizovaném zločinu, čerstvě propuštěn z vězení. Nedivte se, vím víc. Někoho s tímto obsahem bezpečnostní schránce si holt proklepnete."
Usmívala se a těkala po tobě očima. S posledním slovem natáhla bosou nohu na stůl a posunula sklenku s nápojem, který měl několik pater barev, stejně jako tento klub. "Dejte si, je to na mě."
Na chvíli se odmlčela a potom se vrátila pohledme k tobě. "Takže... někaký zvláštní talent? Kromě... však víte."

[East.Wood]

Nar Shaddaa, Top Row

Ani mne příliš nepřekvapilo, že do klubu Top Row jsem se dostal tak snadno.

No jasně, čekaj na mě...

Vevnitř to bylo nevšední. Nikdy jsem nebyl žádný nadšenec klubů a barů, pokud jsem zrovna neoslavoval s kumpány nějakou dobře zvládnutou fušku. Ale z tohohle mě přímo bolela hlava. Ty barvy, zvuky, hudba a pachy... Všechno se to spojovalo v bláznivé směsi, která by pohltila každého slabého jedince. Musel jsem se hodně ovládat, abych nezavrávoral a udržel jistý krok.

Konečně se objevila moje nová zaměstnavatelka. Kočka, to se musí nechat. Její vzezření mě včas varovalo, abych si držel jistý odstup. Bohužel zeltronské feromony udělaly svoje a tak jsem jen mlčky přisedl a poslouchal. Nemohl jsem z ní spustit oči. Určitě to poznala.

"Díky, ale napiju se až po dokončené práci..." utrousil jsem, když mi nabídla drink pochybné konzistence.
"Ptáte se, co umím? Třeba tohle..." opáčil jsem na její otázku a jen tak mimochodem jsem vstal a využil svých schopností. Udělal jsem ze sebe černošského chlapíka lidské rasy, aby chvilku na to moje podoba připomínala onoho sullustana, který mne sem doprovázel. Po této malé ukázce jsem se opět jako clawdite usadil.
"Jistě chápete, že pro mne není problém infiltrovat se kamkoliv a vykonat daný úkol. Krádeže, únosy, vydírání. Vraždy nedělám. Ještě něco...?"
__________________________________________
Do přihlášky jsem zapomněl zmínit jednu důležitou skutečnost, za což se omlouvám. Většina clawditeů se za svůj život naučí měnit se do pár základních podob, určitě neumí proměnit se v kohokoliv. Takže jsem si vybral člověka, sullustana a řekněme twi'leka. To jsou rasy, které Guam zvládne. Od propuštění z lochu do návštěvy baru Top Row zatím neměl důvod měnit se, takže byl ve své původní podobě.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa, Top Row

Baronka nevypadala potěšeně, když jsi odmítl pití, ale nic na to neřekla. Její feromony na tebe nepůsobily až tak aby z tebe byl slíntající pes u jejích nohou. Pří ukázce tvých schopností ani nemrkla. Připadala ti jíná, než jiní zeltroni, které jsi potkal a oproti tomu, co jsi slyšel. Připadala ti docela chladná, ale vzhledem k byznysu, ve kterém se očividně pohybovala to nebylo nezvyklé.
"Dobrá, přesně to, co jsem očekávala." Pousmála se a napila se ze své skleničky. "Takže se dokážete proměnit relativně rychle, ale co stres? Jiné faktory, dokážete udržet formu? A taky... jak dlouho vám zabere proměna v někoho jiného, než koho máte prohlédnutého už roky a máte ji jako svoji vlastní? Řekněme, kdybych vám dodala holografický plně detailní sken a pět hodin? Dokážete se dostatečně soustředit a udržet vzhled i kdyby na vás mířily zbraně?" Stále měla na tváři malý úsměv, zatímco ty ses cítil, jako přikovaný na místě, nebo zalitý v karbonitu a nemohl jsi odtrhnout oči. Na druhou stranu jsi věnoval pozornost jen této jediné osobě. "Samozřejmě pravděpodobnost smrti je velmi nízká až nulová. A nebojte. Myslím že patnáct tisíc kreditů by byla dostatečná odměna. S tím, že jsem ochotna připlatit pokud by se vyskytly... komplikace."
Pak se od tebe otočila, a ty jsi na chvíli koutkem oka a o vteřinu i celým zrakem dokázal kouknout bokem, ale to už se zase otáčela na tebe s malým holoprojektorem v ruce, který jí někdo donesl. "Potřebujeme jen někoho dostat ven, takže... jednoduše vás budou muset porovnat, kdo je ten pravý. A jen vás budeme sledovat. Téměř žádné nebezpečí nehrozí." Zkrouhla plán na to nejdůležitější, co jsi potřeboval vědět a otočila se, aby mohla sledovat tanečnice, které jsi mohl vidět, když jsi přišel.

[East.Wood]

Nar Shaddaa, Top Row

Zdálo se, že moje nová zaměstnavatelka nebyla úplně spokojena s mou kvalifikací. Možná čekala víc, ale nenechal jsem se rozhodit jejím míněním. Na poznámku o stresu jsem ji obdařil ne zrovna přívětivým pohledem.

"Svou práci dělám na sto procent. Kdyby tady byl... ehm... jistí lidé by Vám mohli dát solidní doporučení na mou práci... pokud... by žili..." trochu jsem se zamotal do jedné staré události, jež se stala před několika lety.

"15 tisíc kreditů by mělo stačit. A pokud říkáte, že nehrozí potíže, pak zajisté nebudu potřebovat zbraň... je to tak?" dodal jsem jízlivě. Nezamlouvalo se mi nasazovat krk pro někoho, koho neznám. Notabene pro zeltronku, která mě skoro držela v hrsti.

Nakonec mi došlo, jaký úkol mne čeká, ale pro jistotu jsem to zkusil zjednodušit.
"Takže chcete, abych někoho osvobodil a zaujal jeho místo, dokud ten dotyčný nebude sedět ve vašem baru u sklenky vychlazené limonády?" poněkud nejistě jsem zopakoval, co se ode mně zřejmě očekávalo.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa, Top Row

Zeltronka spokojeně kývnula, když jsi souhlasil s finanční odměnou a tím, že bys něměl potřebovat zbraň.
"Zkráceně ano. Zjednodušeně na sebe upoutáte pozornost, necháte se zajmout. Budou muset zjistit, kdo je ten opravdový. My vám poskytneme vzdálenou podporu. Náš člověk, pro kterého jdete zná naše postupy a poskytne vám zbytek informací na místě. Poskytneme vám dostatečnou podporu. Včetně extrakce, jakmile se dostanete na jedno z míst."

Natáhla ruku s holoprojektorem, který položila na sedačku mezi vás. Mimo holoprojektoru tam ležel i malý váček a komlink. Potom se zase vrátila pohledem na tanečnice. "Tisíc kreditů a holosnímek. Tady ho nevytahujte. Máte pět hodin. Potom vás kontaktujeme."
Dál si tě nevšímala. Mohlo to značit spoustu věcí, bylo na tobě, jak si to vyložíš.