Akademie Síly

Neznámo kde "Nemyslím, věřím," opravím ji. "Dáváš si dost práce tak působit." Takže se jí to dotklo! Sotva zatajený úsměv, stěží zachytitelný zákmit radosti. Pocit určitého uspokojení, že není tak nedotknutelná a nad věcí, že je možné po ní seknout zpátky a bude to mít i nějaký vliv než netečný kam...

Neznámo kde: "Áha." Jen stručné odtušení. Víc se na to říct nedá. Pro mě je její volba... rezignace. Ztrácení se. Zapomínání. Vyšší forma svinstev, kterými se sjíždí značná část galaxie. Malý, červený vykřičník. O moc? Spíš iluzi moci, pevně ohraničenou ochotou druhých si s ní hrát. V rámci tohoto ...

Neznámo kde Výraz ve tváři a v očích se nezmění. V Síle... v Síle taky ne. Zůstává analyzující chlad. Vpodstatě Teru neposlouchám. Zajímavé je něco jiného. Něco - důležitějšího, než přetvářka a rozdělení rolí. Cosi, co mi unikalo celou dobu. V něčem jsme stejní. "Mimochodem. Tvá slabá stránka je to...

Neznámo kde: Střepiny bolesti. Doznívají, někde na pozadí mozku. Najednou nejsou skutečné. Ne tak, jak by mohly. Pomalu se vrací uvědomění. Podlaha herny. Její stěny. Dívka. Dívka a její otázka. Snažím se nedívat jejím směrem, stačí vnímat pocity. Nebylo to asi příjemné pozorovat. Ostatně,prožívat ...

Tasler: Vývoj situace nepůsobí optimisticky. Generálovi se zjevně nechtělo čekat na podávání hlášení - a tak si pro ně přišel za námi. Pro případ, že bych se opravdu snažil setkání vyhýbat, jak jen to jde? Nad touto myšlenkou ani neuvažuji. Mimoděk si vybavím Yae´lovu poznámku o tom, že nejlépe se ...

Neznámo kde Poprvé mě napadne, že Tera asi moji složku příliš nečetla. Nebylo to pro ni dost zábavné. Jinak by… jinak bych k tomuhle nikdy nedostal možnost. Po které… nevím, jestli bych sáhl s plným vědomím toho, co najdu. Do mozku se zaboří střepy agonie. Tisíce podnětů z heren, z tohoto místa. A ...

Neznámo kde "Hm. Jo, dá se to tak říct," připustím nepříliš ochotně. Měl bych víc mluvit, snažit se působit důvěryhodně, ale vůbec se mi do toho nechce. Vlastně ani pořádně nevím, jak na to. Co říct, aby mi to nepřipadalo pokrytecké. Znovu se natáhnu po Síle a plně se soustředím na okolní prostor. ...

Neznámo kde Podlaha se mi metaforicky zhoupne pod nohama. Tohle... ...přesně tohle... ...jsem čekal. Možná ne úplně přesně tento obraz, ale něco velmi, velmi podobného. Jenže mezi "očekávat" a "natvrdo narazit" se schovávalo minové pole střední velikosti. Pro tuhle chvíli je ignoruji. Místo toho si...

Tasler Rychlá kontrola zpráv před snídaní nepotěšila. Po několika užitečných se objevila i jedna očekávatelná, ale v kontextu rozhovoru se sithským vědeckým velením znepokojivá. Setkání s otcem. Na zlomek vteřiny se z podvědomí vyhrne obsah posledních dnů, tréninky s Yae´lem, Taraelovo zadání mise,...

Neznámo kde: Při Teřině zmínce jen povytáhnu obočí. Chutě? Chutě by byly. Odpovědnost taky. A ona si je toho vědomá více než dobře. Zhluboka se nadechnu. Z chodby mi... není dobře. Ke každému kroku se musím nutit, tichý, pozorovací a analyzující hlásek v hlavě zaznamenává každou podrobnost, každou ...

Loď třídy Consular – Sien Lai: Takže známe jenom pozice. To samo o sobě příliš povzbudivé nebylo, vnášelo to do hry větší množství neznámých, než by bylo zdrávo. Na druhou stranu, někteří museli být s pozicemi obeznámeni víc než dobře. Větší "konspirace" uvnitř řádu? To samo o sobě znělo dost šílen...

Neznámo kde Čas k odpočinku? Přelétnu Teru opovržlivým pohledem. Tohle není o čase k odpočinku. Tohle je o… Zvednu se ze země a vydám se za ní. Každá vteřina odkladu bude bolet. Víc, než by bylo snesitelné. Její rady a instrukce jsou v tomhle dostatečná nápověda. Čím dřív… tohle budu mít za sebou… ...

Loď třídy Consular – Sien Lai: Sien Lai patřila k TĚM LODÍM. Snobsky diplomatickým, sloužícím na normálních okolností k převozu politiků, tvorbě zázemí pro různá jednání a k tomu, aby prostě a jednoduše reprezentovala. Nebo k nim aspoň patřila v dobách, kdy se vybavoval jednací sál. Zapadnu na druh...

Foless „Památky?“ utrousil Demagol koutkem úst, zatímco se odepínal z pilotního křesla. „Deset metrů před námi vidíme sochu personifikované Republiky a...“ „Toho času v troskách a bez hlavy. To není památka, ale politický komentář,“ rýpl si Kyr. Bo jen láskyplně pohladil Mistra Všechnofuče po hlavn...

Trošišišilinku dost.