Akademie Síly

Dantooine - Akademie, ubikace Shadea si už dále nevšímám. Pravda, byla bych raději, kdyby se mu ten datapad rozkřápl o hlavu, ale člověk nemůže mít na světě všechno, co by chtěl. To už dávno vím, ale nechci na ty základní lekce vzpomínat, protože bych si musela vzpomenout na tatínka a ten je mrtvý....

Dantooine - Ukrytý komplex akademie Muž, který mne vyzvedl, se opravdu snažil být milý. Ačkoliv jsem bývala chvílemi v pokušení, abych se na něj upjala podobným způsobem jako na Kestrela a dříve tatínka, neudělala jsem to. Všechny ty zrady jsem měla až v příliš čerstvé paměti a další by pro mne byl...

Dantooine - Ukrytý komplex akademie Nikdo mi nic nevysvětlil. Nalodili mne do nějakého raketoplánu? jako nějakou bagáž. Dost dlouho jsem brečela. Možná hodinu. Slzičky mi stékaly na tvář a posléze na postel, kterou promáčely. Jenže čím déle jsem plakal, tím to bylo těžší. Takže jsem nakonec přestal...

Garqi, Vesnice: No, jednu porci polévky jsem už vylila. Nechtěla jsem mít na svědomí podobnou nehodu během jedné hodiny, protože by si někdo mohl myslet, že to dělám naschvál. Navíc jsem se ani nepostarala o uklizení a jenom jsem utekla. Takže jsem si na polívku nechala zajít chuť. A těžké to nebyl...

Garqi, Vesnice: Našla jsem příhodné místo k odpočinku a sotva jsem se uvelebila... tak jsem úplně odpadla. Mé sny nebyly nijak příjemné. Zdálo se mi o mém mistrivo, který se ovšem netvářil jako normálně - tedy maximálně vyrovnaně. Siliin měl na tváři příšerný škleb, vysmíval se mi a řval na mne, že...

Garqi, Vesnice: Sallwits na mne ani nepočkala a vydala se kamsi do pryč. A také na mne vyjela v momentě, kdy jsme vylezli z ordinace toho umělce. Cožpak ji někdo praštil do hlavy a trpí výpadky paměti? Byla jsem opravdu unavená, sotva jsem stála na nohou. Usínala jsem prakticky ve stoje. Byla jsem ...

Prakith, inkviziční pevnost - Tvůj pokoj Sotva inkvizitor vstoupil, já se postavila před svá koťata. Byla jsme ochotná bránit je celou svou silou. Která sice nebyla moc velká a inkvizitor by mne přemohl raz dva, ale já nemínila svá koťátka nechat napospas zdejšímu, krutému světu. Dívala jsem se mu ...

Garqi, Vesnice: Dál jsem se nepřela. Sall totiž jednoznačně pravdu neměla. Pořád jsem byla svéprávná a měla jsem právo o svém ošetření rozhodnout a případně jej i odmítnout. Navíc kdyby mé oblečení jednoduše rozřízla, ušetřil by čas ztracený mým svlékáním. Jenže opakovat argumenty nemělo cenu. Naví...

Garqi, Vesnice: Ucítila jsem jen lehké varování v Síle, ale byla jsem příliš vyčerpaná a pomalá. Nestihla jsem se bránit. Ale všimla jsem si, jak mi do rány stříkl nějakou látku a potom... potom jsem byla lehce otupělá. Doktore, tohle byl vtip, že ano? Řekla jsem, že nechci nic proti bolesti. Často...

Prakith, inkviziční pevnost - Tvůj pokoj Opět jsem zůstala sama. Neinformovaná, zmatená a Kestrelem zrazená. Dokonce ani můj tatínek za mnou nechodil. Ani nový,ani starý. Prvních pár dní jsem probrečela. Objímala jsem Sváču i Bubáka. Byla jsem skutečně ráda, že jsem si je vydupala. Byli mými jediný...

Ten přerušený oběd byl opravdu divný. Strašně rychle jsem byla odvedena do svého pokoje, aniž by mi bylo cokoliv vysvětleno. Ze všeho jsem měla takový zvláštní pocit. Nevydala jsem ze sebe ani hlásku. Nepořádek v pokoji jsem přelétla pohledem. Sice bych měla koťata pokárat, jenže neměla jsem na to e...

Garqi, Cestou do vesnice: Sall mi doslova vnutila pomocnou ruku. Co jsem s tím asi měla dělat? Vyjet na ní a seřvat ji? Vždyť to byla moje kamarádka. Ninnův výraz jsem zahlédla a na náladě mi moc nepřidal. To můj mistr se na mne nikdy tak nepodíval. V jeho očích jsem pravidelně vídala spíše jenom z...

Garqi, Cestou do vesnice: Bylo mi tak trošku ukradené, že mne Ninn nechápe. Ale já si prostě od nikoho pomáhat nenechám. Vždyť jsem to zvládala i bez pomoci. Jsem dost silná. Možná nejsem až zas tak chytrá, jak jsem si myslela a možná nejsem ani dost schopná na to, abych někdy mohla být užitečným J...

Garqi, Cestou do vesnice: Raději bych se s Ninnem dohadovala, jenže já plánovala odmítnout jeho pomocnou ruku. U Sitha, nepotřebovala jsem ji. Za prvé toho sama zvládnu celkem dost a za druhé... najednou se všichni mohli přetrhnout, jak mi chtěli pomáhat. Prostě mi to celé nesedí. Proč mi najednou ...

Garqi, Cestou do vesnice: Byla jsem ráda, že mi to rytíř všechno tak krásně vysvětlil a zcela přesně věděl, jak reaguji. Rytíři, víte, jaký je základní rozdíl mezi padawany jako jsem já a vámi? Položila jsem spíše řečnickou otázku. Z toho, co rytíř totiž řekl, jsem měla dost smíšené pocity. Možná t...