5. Sraz Akademie Sithů - 4.-7. 8. 2011
Napsal: 08.8.2011 11:20:51
Galaxie se znovu dostala do potíží a bylo potřeba se znovu SRAZit a zahájit další tažení !
Pro mnohé to začalo již dnem čtvrtečním, mě nevyjímaje. Nejprve jsem si musel vlastním frachťákem zajistit obstarání zásob a přelet na první kosmoport na mém kraji galaxie, abych z něho vyrazil na Coruscant/Imperiální Centrum. Zde následovalo rychlé přemístění na jiný kosmoport, kde jsem se setkal (jak už bývá při cestách na sraz obvyklé) s imperiálními špióny v převleku žebráků. Jeho historku o tom, že se sem ztratil z vedlejší galaxie(Slovensko) a po kreditech shání jízdenku nebylo složité prokouknout. Poté se již poštěstilo nalodit se na rychlý transport směrem do světů vnitřního okraje(Pardubice). Zde byl zajištěn transport dál a vyčkávalo se na příchod posil v podobě Tukana a Disse. Dále již s nimi pod označením úderná skupina za cenu lístku pro údernou skupinu se vyrazilo dále. Zvolené téma kompletně zmátlo dva starší spolucestující v kupé natolik, že nebyli schopni slova. Po druhém přestupu, tentokráte na lokální linku ve vnějším okraji jsem navodil zamyšlení, jestli by nebylo vhodné harpunovat po cestě stojící banthy(krávy) za účelem grilování v So. Nápad byl zamítnut, protože nikdo nebyl vybaven harpunou a banthí stáda tedy nedostala redukce.
Takto skupina dorazila do místa vyzvednutí, kde se nejprve k týmu připojil Mandalorian a poté byla s pomocí místních vybudována předsunutá základna, byť Manda byl velice nespokojen s pivem, které prakticky Hoblovalo jeho žaludek(Holba). Zde se k týmu připojil Dash Spience, který byl vysazen svým rodičem, ale žel stále bez své helmy. Okamžitě zaujal roli spojaře a po upozornění mi umožnil vyslat výstrahu na naši domovskou základnu, aby zde později nepadaly Hrušky. V základně se také někteří pustili do stravování v podobě hodně masové klobásy, jak nám prozradila twi'lečka mající obsluhu na starosti. Pětičlenný tým byl o něco později vyzvednut naším hostitelem, jž nám pro plánování obrany galaxii poskytnul svůj Skrytý Hrad v hustých lesích, kde na nás čekal Garth.
Na Hradě jsme se velice rychle pustili do diskutování taktik pro velkou bitvu a objevily se první zvěsti o existenci überJediů, které stále popírám ! Začalo i mírné zavlažování, ale cestovní únava nás relativně brzy zahnala do komnat, kde však diskuze pokračovala i nadále a vše skončilo biopoplachem v dvoupatrovém lůžku, které přimělo Mandaloriana navrátit se ke svým kořenům - spaní na zemi. (ale vzhledem k navyknutí si na jeho zevnitř hezky vycpané brnění se po nějaké hodině vrátil zpět do lože doufajíc, že nebude viděn - viděli ho skoro všichni).
Další ráno jsem byl jako první naplno vzbuzen já a to přesně v sedmou ranní hodinu. Po vydatné snídani došlo ke kontrole zdejšího taktického vybavení a tehdy byly poprvé vyloženy karty. Tukan využil svých zkušeností z počítání banth na pastvinách svého domova a dobře si je propočítal, zatímco Garth útočil nečekaně náhodnou taktikou a Manda zaútočil stylem "víc banth, víc steaků pro mě !". Steaku se nakonec dočkal jakožto obědu, kdy krátce po něm přijel hlavní vlajkonoš týmu - Xavier. Jemu porce samozřejmě neutekla, protože pán paláce byl připraven i na něj a tak se mohl Xavier posílit, než vyložil své karty. Bylo to až Magické, jak se jich někteří chytli a pojali se jejich studia. To se k týmu přidal i možný budoucí rekrut Max, v současné době ve věku younglinga, jehož fascinovala přítomnost bojového týmu. Následující hodiny skončili lítými boji, kdy se každý snažil prosadit co nejlepší strategii - a Tukan dlouho držel výhodu díky agresivitě svých malých zelených obludek, ale Xavier mu nakonec srazil zobák k zemi, jak to umí snad jenom inkvizitor. Ve večerních hodinách začalo obyvatelstvo z vnitřního okraje konzumovat stále více tekutin a bylo to patrné již při počátečních kolech hry, která žel nebyla sabaccem či pazaakem, ale pouhým pokerem. Byl to Tukan, komu se podařilo uzmout vítězství, kdy svými podnapilými xichtíky kompletně zmátl ostatní, nejisté si tím, zda-li blafoval, nebo ne. Následovalo rozdělení členů do dvou komnat a před spánkem následovala další dlouhá diskuze, tak typická pro tato setkání.
Následoval hlavní den - z počátku se nastoupilo na zajištění strategických pozic v okolí, což představovalo pochod v okolí s podporou těžké vozové techniky(Garth). Pozice byly pevně získány, nikdo nebyl zraněn(i když si obyvatelstvo vnitřního okraje stěžovalo na vzdálenost ke strategickým pozicím) byť vozový park utrpěl drobný šrám následkem střetu s biologickou bombou radši neznámého původu. Po tůře byl k obědu připraven výtečný nerfí guláš a poté se již čekalo na příjezd posledního člena Easta.Wooda. Při čekání na Easta byl navíc Manda adoptován za Maxova otce a byl přinucen k revizi jeho zbraní. Manda se toho chopil tak, jak to umí jenom on a účet za munici tudíž velice hbitě narostl k Maxově radosti a Dashově nelibosti(byl nejčastější cvičný cíl). Nakonec střelby přerušil příjezd East, kdy i on vyložil bez váhání své karty a spustila se další vlna taktizování, bojů a samozřejmě dalších slovních výměn.Během toho však došlo k slavnostní chvíli, kdy byl za své hrdinné a válečné zásluhy oceněn East.Wood, který tím byl překvapen a posléze i nadšen. K tomu se později přidaly grilované nerfí klobásky i s trochou toho gorntího masíčka a v tomto duchu se pokračovalo, dokud gril nevychladl a téměř všichni se přesunuli k hrám dovnitř. Téměř všichni až na tým, který své úderné schopnosti prokázal již na minulém srazu. Za padající tmy vyrazili těžce vyzbrojený Mandalorian, prostředí znalý a vždy nebezpečný inkvizitor Xavier a silou nadaný mistr Jedi Jordi(tedy já) dobýt kótu Tří Kamenů. Náročná lesní cesta, kde nás mohli pozorovat maximálně vlci nebo nějací ztracení wookiové. Bylo to nepříjemné kamenité stoupání a prověřilo fyzičku celého týmu, navíc se stále zhoršovaly světelné podmínky. Nejlépe to vyjádřil Manda po dosažení kóty - "Je tu tma." Vzhledem k podmínkám bylo od hledání rozhledny upuštěno, obsadila se kóta a byla zde zanechána výrazná stopa. Dále následovala cesta zpět s triumfálním postojem. Tým prokázal skvělou schopnost navigace za temných podmínek, kdy k světlu bylo sáhnuto až dosažení úplně tmavého místa. Tým byl však zklamán nedůvěrou ostatních, kteří jej už málem pokládali za válečné ztráty. Následovalo další rozdělování tekutin, několik strategických her, které se protáhly až do téměř ranních hodin.
Následoval den odjezdu a já se probudil, opět, v hodinu sedmou, byť se mi povedlo ještě polospát, než do pokoje vpadl inkvizitor. Ale ještě předtím jsem byl svědkem dvou zajímavých vjemů v Síle. Tou první byla Tukyho noční můry, kdy ze spánku mluvil o tom, že mu někdo zabíjí postavu(nepopírám následný pobavený úsměv na mé tváři !). Tou druhou bylo použitím Mind tricku a slov "Nechceš chrápat", které na Tukana nečekaně zabraly prakticky okamžitě, což pobavilo i Disse, jenž byl odstavením Tukyho motorů vybrakovaných z TIE odstaven k věčnému smíchu. Po vstávání přišlo rychlé balení, hygiena, snídaně a předodjezdové přípravy. Samozřejmě následoval snímek pro HoloNet a první odjezdový tým, s pilotem Xavierem, navigátorem v mé osobě a pasažéry Tukanem a Dissem. Imperiální navigační systém vozu byl velice brzo vypnut(Tarkinovo plánování cesty bylo opravdu ... zcestné) a rychlým tempem jsme se šinuli vpřed. Brzy jsme dorazili do pasáže serpentýn, kde jsme míjeli jeden sppederový bike za druhým(cyklozávod) a Tukan bojoval s Malachorem probíhajícím v jeho žaludku. Vše se obešlo nakonec beze ztrát a oba pasažéři byli vysazeni na planetách vnějšího okraje, zatímco zbylá dvojice pokračovala v cestě směrem na Imperiální Centrum. Po drobné navigační chybě(doposud stále nepochopitelné) došlo k nepříjemné asteroidové bouři před Centrem, ale částicové štíty vše vydržely a tam došlo k rozloučení, kdy jsem opustil Xavův frachťák. Já vyrazil na kosmoport, kde jsem narazil na dalšího špióna, tentokráte slibujícího pozdější výhodný výměnný kurz, ale i ten byl odražen bez nutnosti použití Mind tricku. Zbytek cesty již proběhl bez potíží a mohl jsem si dopřát i drobné meditace vzhledem k únavě, která se nevyhýbá ani rytířům Jedi.
Naši výpravu považuji opět za úspěšnou a maximálně na rok je galaxie opět v bezpečí ! Doufám, že jsem nic neopomenul a pokud ano, tak ponechávám prostor k hlášení i ostatním účastníkům.
A málem jsem zapomněl, velký dík samozřejmě patří Garthovi a jeho rodině, kteří byli více než vzorovými a přátelskými hostiteli. Děkuji vám za možnost přijet k vám a to jménem všech účastníků naší Akademie.
Akademii Zdar !
Pro mnohé to začalo již dnem čtvrtečním, mě nevyjímaje. Nejprve jsem si musel vlastním frachťákem zajistit obstarání zásob a přelet na první kosmoport na mém kraji galaxie, abych z něho vyrazil na Coruscant/Imperiální Centrum. Zde následovalo rychlé přemístění na jiný kosmoport, kde jsem se setkal (jak už bývá při cestách na sraz obvyklé) s imperiálními špióny v převleku žebráků. Jeho historku o tom, že se sem ztratil z vedlejší galaxie(Slovensko) a po kreditech shání jízdenku nebylo složité prokouknout. Poté se již poštěstilo nalodit se na rychlý transport směrem do světů vnitřního okraje(Pardubice). Zde byl zajištěn transport dál a vyčkávalo se na příchod posil v podobě Tukana a Disse. Dále již s nimi pod označením úderná skupina za cenu lístku pro údernou skupinu se vyrazilo dále. Zvolené téma kompletně zmátlo dva starší spolucestující v kupé natolik, že nebyli schopni slova. Po druhém přestupu, tentokráte na lokální linku ve vnějším okraji jsem navodil zamyšlení, jestli by nebylo vhodné harpunovat po cestě stojící banthy(krávy) za účelem grilování v So. Nápad byl zamítnut, protože nikdo nebyl vybaven harpunou a banthí stáda tedy nedostala redukce.
Takto skupina dorazila do místa vyzvednutí, kde se nejprve k týmu připojil Mandalorian a poté byla s pomocí místních vybudována předsunutá základna, byť Manda byl velice nespokojen s pivem, které prakticky Hoblovalo jeho žaludek(Holba). Zde se k týmu připojil Dash Spience, který byl vysazen svým rodičem, ale žel stále bez své helmy. Okamžitě zaujal roli spojaře a po upozornění mi umožnil vyslat výstrahu na naši domovskou základnu, aby zde později nepadaly Hrušky. V základně se také někteří pustili do stravování v podobě hodně masové klobásy, jak nám prozradila twi'lečka mající obsluhu na starosti. Pětičlenný tým byl o něco později vyzvednut naším hostitelem, jž nám pro plánování obrany galaxii poskytnul svůj Skrytý Hrad v hustých lesích, kde na nás čekal Garth.
Na Hradě jsme se velice rychle pustili do diskutování taktik pro velkou bitvu a objevily se první zvěsti o existenci überJediů, které stále popírám ! Začalo i mírné zavlažování, ale cestovní únava nás relativně brzy zahnala do komnat, kde však diskuze pokračovala i nadále a vše skončilo biopoplachem v dvoupatrovém lůžku, které přimělo Mandaloriana navrátit se ke svým kořenům - spaní na zemi. (ale vzhledem k navyknutí si na jeho zevnitř hezky vycpané brnění se po nějaké hodině vrátil zpět do lože doufajíc, že nebude viděn - viděli ho skoro všichni).
Další ráno jsem byl jako první naplno vzbuzen já a to přesně v sedmou ranní hodinu. Po vydatné snídani došlo ke kontrole zdejšího taktického vybavení a tehdy byly poprvé vyloženy karty. Tukan využil svých zkušeností z počítání banth na pastvinách svého domova a dobře si je propočítal, zatímco Garth útočil nečekaně náhodnou taktikou a Manda zaútočil stylem "víc banth, víc steaků pro mě !". Steaku se nakonec dočkal jakožto obědu, kdy krátce po něm přijel hlavní vlajkonoš týmu - Xavier. Jemu porce samozřejmě neutekla, protože pán paláce byl připraven i na něj a tak se mohl Xavier posílit, než vyložil své karty. Bylo to až Magické, jak se jich někteří chytli a pojali se jejich studia. To se k týmu přidal i možný budoucí rekrut Max, v současné době ve věku younglinga, jehož fascinovala přítomnost bojového týmu. Následující hodiny skončili lítými boji, kdy se každý snažil prosadit co nejlepší strategii - a Tukan dlouho držel výhodu díky agresivitě svých malých zelených obludek, ale Xavier mu nakonec srazil zobák k zemi, jak to umí snad jenom inkvizitor. Ve večerních hodinách začalo obyvatelstvo z vnitřního okraje konzumovat stále více tekutin a bylo to patrné již při počátečních kolech hry, která žel nebyla sabaccem či pazaakem, ale pouhým pokerem. Byl to Tukan, komu se podařilo uzmout vítězství, kdy svými podnapilými xichtíky kompletně zmátl ostatní, nejisté si tím, zda-li blafoval, nebo ne. Následovalo rozdělení členů do dvou komnat a před spánkem následovala další dlouhá diskuze, tak typická pro tato setkání.
Následoval hlavní den - z počátku se nastoupilo na zajištění strategických pozic v okolí, což představovalo pochod v okolí s podporou těžké vozové techniky(Garth). Pozice byly pevně získány, nikdo nebyl zraněn(i když si obyvatelstvo vnitřního okraje stěžovalo na vzdálenost ke strategickým pozicím) byť vozový park utrpěl drobný šrám následkem střetu s biologickou bombou radši neznámého původu. Po tůře byl k obědu připraven výtečný nerfí guláš a poté se již čekalo na příjezd posledního člena Easta.Wooda. Při čekání na Easta byl navíc Manda adoptován za Maxova otce a byl přinucen k revizi jeho zbraní. Manda se toho chopil tak, jak to umí jenom on a účet za munici tudíž velice hbitě narostl k Maxově radosti a Dashově nelibosti(byl nejčastější cvičný cíl). Nakonec střelby přerušil příjezd East, kdy i on vyložil bez váhání své karty a spustila se další vlna taktizování, bojů a samozřejmě dalších slovních výměn.Během toho však došlo k slavnostní chvíli, kdy byl za své hrdinné a válečné zásluhy oceněn East.Wood, který tím byl překvapen a posléze i nadšen. K tomu se později přidaly grilované nerfí klobásky i s trochou toho gorntího masíčka a v tomto duchu se pokračovalo, dokud gril nevychladl a téměř všichni se přesunuli k hrám dovnitř. Téměř všichni až na tým, který své úderné schopnosti prokázal již na minulém srazu. Za padající tmy vyrazili těžce vyzbrojený Mandalorian, prostředí znalý a vždy nebezpečný inkvizitor Xavier a silou nadaný mistr Jedi Jordi(tedy já) dobýt kótu Tří Kamenů. Náročná lesní cesta, kde nás mohli pozorovat maximálně vlci nebo nějací ztracení wookiové. Bylo to nepříjemné kamenité stoupání a prověřilo fyzičku celého týmu, navíc se stále zhoršovaly světelné podmínky. Nejlépe to vyjádřil Manda po dosažení kóty - "Je tu tma." Vzhledem k podmínkám bylo od hledání rozhledny upuštěno, obsadila se kóta a byla zde zanechána výrazná stopa. Dále následovala cesta zpět s triumfálním postojem. Tým prokázal skvělou schopnost navigace za temných podmínek, kdy k světlu bylo sáhnuto až dosažení úplně tmavého místa. Tým byl však zklamán nedůvěrou ostatních, kteří jej už málem pokládali za válečné ztráty. Následovalo další rozdělování tekutin, několik strategických her, které se protáhly až do téměř ranních hodin.
Následoval den odjezdu a já se probudil, opět, v hodinu sedmou, byť se mi povedlo ještě polospát, než do pokoje vpadl inkvizitor. Ale ještě předtím jsem byl svědkem dvou zajímavých vjemů v Síle. Tou první byla Tukyho noční můry, kdy ze spánku mluvil o tom, že mu někdo zabíjí postavu(nepopírám následný pobavený úsměv na mé tváři !). Tou druhou bylo použitím Mind tricku a slov "Nechceš chrápat", které na Tukana nečekaně zabraly prakticky okamžitě, což pobavilo i Disse, jenž byl odstavením Tukyho motorů vybrakovaných z TIE odstaven k věčnému smíchu. Po vstávání přišlo rychlé balení, hygiena, snídaně a předodjezdové přípravy. Samozřejmě následoval snímek pro HoloNet a první odjezdový tým, s pilotem Xavierem, navigátorem v mé osobě a pasažéry Tukanem a Dissem. Imperiální navigační systém vozu byl velice brzo vypnut(Tarkinovo plánování cesty bylo opravdu ... zcestné) a rychlým tempem jsme se šinuli vpřed. Brzy jsme dorazili do pasáže serpentýn, kde jsme míjeli jeden sppederový bike za druhým(cyklozávod) a Tukan bojoval s Malachorem probíhajícím v jeho žaludku. Vše se obešlo nakonec beze ztrát a oba pasažéři byli vysazeni na planetách vnějšího okraje, zatímco zbylá dvojice pokračovala v cestě směrem na Imperiální Centrum. Po drobné navigační chybě(doposud stále nepochopitelné) došlo k nepříjemné asteroidové bouři před Centrem, ale částicové štíty vše vydržely a tam došlo k rozloučení, kdy jsem opustil Xavův frachťák. Já vyrazil na kosmoport, kde jsem narazil na dalšího špióna, tentokráte slibujícího pozdější výhodný výměnný kurz, ale i ten byl odražen bez nutnosti použití Mind tricku. Zbytek cesty již proběhl bez potíží a mohl jsem si dopřát i drobné meditace vzhledem k únavě, která se nevyhýbá ani rytířům Jedi.
Naši výpravu považuji opět za úspěšnou a maximálně na rok je galaxie opět v bezpečí ! Doufám, že jsem nic neopomenul a pokud ano, tak ponechávám prostor k hlášení i ostatním účastníkům.
A málem jsem zapomněl, velký dík samozřejmě patří Garthovi a jeho rodině, kteří byli více než vzorovými a přátelskými hostiteli. Děkuji vám za možnost přijet k vám a to jménem všech účastníků naší Akademie.
Akademii Zdar !