Vypadlo to, že vlídná slova zafungovala stejně tak jako pasivní agrese, no v tomhle případě nebyla agrese moc pasivní. Geril se skutečně chytil příležitosti a snažil se z hlavy vydolovat i to, co nemohl vědět.
Začal ze sebe sypat další podrobnosti jako poznávací znamení pachatele či umístění datapadu v tajné schránce spolu s přístupovým kódem.
Velmi se mi ulevilo, že nebylo potřeba na Gerila více tlačit, to co nám nyní poskytl bylo víc, než v co jsme mohly doufat. Z neznámého důvodu jsem i v samotném Gerilovi pocítila jistou dávku úlevy, jako by z něj spadla obrovská tíha. Zda to bylo tím, že už nic netajil nebo to bylo tím, že se pokusil zvýšit své šance na přežití, to už nevyčtu, ale každopádně jsem byla ráda i za něj.
Mistr na nic nečekala a okamžitě zavelela k odchodu, poslušně jsem následovala téměř v poklusu, jak moc Mistr spěchala. V mezičase, kdy si zjišťovala Gerilovu adresu jsem si všechny poznatky, které nám zdělil, rychle uložila do datapadu.
Do bytu jsme se dostaly díky taxíku, poté stačilo nechat se vyvézt do předposledního patra a prohledat Gerilův byt. Ovšem to by nebylo jen tak.
Po otevření dveří nás uvítal nejen pach zatuchlosti, který nám sdělil, že zde opravdu nikdo nebyl. Alespoň ne dlouhodobě. Mistr stejně tak jako já, i když o pár vteřin později, zaznamenala přítomnost dalších návštěvníků, kteří měli pravděpodobně stejné úmysly jako my.
Nepromarnila tak příležitost, aby zkusila, jak bych postupovala já.
Zamyslel jsem se, měly jsme na naší straně okamžik překvapení, věděly jsme co hledáme a kde to máme hledat. Na rozdíl od našich soků jsme věděly, že v bytě někdo je. Každopádně rozložení bytu hrálo proti nám, kdyby mělo dojít k nějaké větší šarvátce.
"Navrhuji toto."
Zašeptala jsem téměř neslyšně polohlasem.
"Můžeme se proplížit do kuchyně a tiše si na naše nepřátele počíhat, v horším případě je vylákat ven bouchnutím dveří či podobně. Vylákáme je tak z komplexu pokojů, ve kterém je náš počet nepodstatný, jelikož neumožňuje útok ze zálohy."
Poněkud mě zarazilo, že se i nad tímto Mistr pozastavila, jelikož já sama jsem nepředpokládala žádný větší odpor, protože pokud tu byl někdo vyslán, určitě to nebude někdo velice důležitý nebo přehnaně nadaný v umění boje se světelným mečem. Spíše bych to tipovala na nějaké dva vagabundy s blastery, ale pro všechny případy jsem se snažila přijít s nejvýhodnějším řešením pro nás dvě.
Začal ze sebe sypat další podrobnosti jako poznávací znamení pachatele či umístění datapadu v tajné schránce spolu s přístupovým kódem.
Velmi se mi ulevilo, že nebylo potřeba na Gerila více tlačit, to co nám nyní poskytl bylo víc, než v co jsme mohly doufat. Z neznámého důvodu jsem i v samotném Gerilovi pocítila jistou dávku úlevy, jako by z něj spadla obrovská tíha. Zda to bylo tím, že už nic netajil nebo to bylo tím, že se pokusil zvýšit své šance na přežití, to už nevyčtu, ale každopádně jsem byla ráda i za něj.
Mistr na nic nečekala a okamžitě zavelela k odchodu, poslušně jsem následovala téměř v poklusu, jak moc Mistr spěchala. V mezičase, kdy si zjišťovala Gerilovu adresu jsem si všechny poznatky, které nám zdělil, rychle uložila do datapadu.
Do bytu jsme se dostaly díky taxíku, poté stačilo nechat se vyvézt do předposledního patra a prohledat Gerilův byt. Ovšem to by nebylo jen tak.
Po otevření dveří nás uvítal nejen pach zatuchlosti, který nám sdělil, že zde opravdu nikdo nebyl. Alespoň ne dlouhodobě. Mistr stejně tak jako já, i když o pár vteřin později, zaznamenala přítomnost dalších návštěvníků, kteří měli pravděpodobně stejné úmysly jako my.
Nepromarnila tak příležitost, aby zkusila, jak bych postupovala já.
Zamyslel jsem se, měly jsme na naší straně okamžik překvapení, věděly jsme co hledáme a kde to máme hledat. Na rozdíl od našich soků jsme věděly, že v bytě někdo je. Každopádně rozložení bytu hrálo proti nám, kdyby mělo dojít k nějaké větší šarvátce.
"Navrhuji toto."
Zašeptala jsem téměř neslyšně polohlasem.
"Můžeme se proplížit do kuchyně a tiše si na naše nepřátele počíhat, v horším případě je vylákat ven bouchnutím dveří či podobně. Vylákáme je tak z komplexu pokojů, ve kterém je náš počet nepodstatný, jelikož neumožňuje útok ze zálohy."
Poněkud mě zarazilo, že se i nad tímto Mistr pozastavila, jelikož já sama jsem nepředpokládala žádný větší odpor, protože pokud tu byl někdo vyslán, určitě to nebude někdo velice důležitý nebo přehnaně nadaný v umění boje se světelným mečem. Spíše bych to tipovala na nějaké dva vagabundy s blastery, ale pro všechny případy jsem se snažila přijít s nejvýhodnějším řešením pro nás dvě.
