Výcvik pro Safiru (Re-La Aavim)

[Jordi Linx]

Stanice Void, Centrum:
K odpovědi ses nechtěně dostala jako první a dle pozorování tvá slova nijak výrazně neohromila, ale ani neměla opačný efekt. Vrchní služebná jen přikývla a přešlo s toutéž otázkou k dívce vedle tebe a pak dále. Většina odpovídala v podobném duchu - tvá "kolegyně" z testu nepopřela, že jí šlo o dobrý výdělek. Až se dostala na řadu poslední dívka s dlouhými černými vlasy, které ji kompletně zakrývaly uši.
Tuto práci potřebuji kvůli získání dostatečného obnosu, abych mohla vycestovat na nějakou akademickou planetu a tam absolvovat studia, což však není zadarmo. Do budoucna chci dosáhnout vysokého postavení na to, aby možnost dalšího studia byla rozšířená víc v galaxii,
odpověděla sebejistě, byť se ostatní dvě nové kolegyně neubránila pousmání nad těmito cíli. Ale ty sis přeci jen dovedla během chvilky všimnout, že dotyčná skrývala zašpičatěné konečky uší. Nebyl problém si poté uvědomit, že se nejednalo o běžného člověk, ale buď sephi nebo některý z druhů blízkých lidem.
Dobrá, to je hezký cíl, ale pamatujte jedno. Vaším hlavním cílem je, aby náš pán byl spokojený a nemusel se zabývat povinnostmi, které nespadají do jeho pracovních záležitostí nebo zábavy. Jmenuju si Dorothy a jsem tu jako hlavní služebná. V následujících dvou týdnech se budete zaškolovat. Během té doby budete všechny pouze na premisách pozemku a vždy přiděleny k nějaké zkušenější služebné, abyste se naučily, jak tu co funguje, co jak správně dělat, kdy a kde být nebo nebýt a také abyste věděly, kde se co nachází,
představila se nyní Dorothy a prozradila vám, co vás v nejbližší době čeká.
Budete mít společně pokoje po dvou. Nyní si společně projdeme sídlo, abyste se pomalu začaly orientovat. Vyzvedneme uniformy, ukážeme ubytování a dostanete kratší cvičení, nějaké otázky?
zeptala se ještě nakonec Dorothy a pohledem přelétla všechny čtyři přítomné.
-------------------
Po této obchůzce bych nechal provést "časový skok" právě o dva, možná tři týdny, které by tvá postava mohla pojmout pasivně. Přeci jen jde o infiltraci a tam by vždy měl být nějaký čas na zapadnutí do prostředí. Pokud tedy nebudeš nic namítat, tak to v dalším příspěvku poskočím.

[Safira]

Stanice Void; Centrum:

Má slova nikoho nevyvedla z míry, přesně jak jsem chtěla a jak jsem i očekávala. Ze začátku jsem si sice myslela, že to je další zkouška, možná lest, ale z upřímnosti, s jakou odpověděly mé nové kolegyně jsem usoudila, že tomu tak není.
Když jsem nad tím trochu uvažovala, došla jsem k názoru, že se tím pravděpodobně Dorothy snažila navázat alespoň jemný vztah mezi námy - tím, že k sobě máme budeme upřímné. A řekla bych, že se nás tím snažila sama poznat.
Vzpomněla jsem si, jak jsem byla v Chrámu mimo jiné učena, abych byla upřímná k druhým, abych nelhala, a díky této vzpomínce jsem se na jeden kratičký okamžik trochu zastyděla. Na ten okamžik jsem se cítila jako zrádce - zradila jsem učení Jediů, něco, čím jsem, něco, čemu jsem byla učena celý svůj život.
Tenhle pocit téměř ihned zahnala myšlenka, že to dělám pro větší dobro.
Tyto dívky nesmějí vědět, kým jsem, pokud má být má mise úspěšná, bylo už od začátku jasné, že nebudu moct být upřímná a budu se muset uchylovat nanejvíš k polopravdám ohledně mého původu, nechápala jsem, proč jsem s tím na ten krátký okamžik měla takový problém.
Je špatný čin s vyšším dobrým záměrem stále dobrý nebo špatný?
Ale kuš, teď nejsi Jedi, teď jseš své alter-ego a to by jenom těžko trápily podobné otázky. Tak se podle toho zařiď. Přijmy situaci, jaká je a nesnaž se na ní něco pozměnit. Prostě dělej, co se od tebe očekává, vynadala jsem si a soustředila jsem se opět na rozhovor.
Na slova Sephi - nebo jsem ji alespoň považovala za Sephi - jsem nijak zvlášť nezareagovala, ani jsem moc nechápala, proč se mé kolegyně tak usmívaly. Mně osobně to připadalo jako cíl jako každý jiný. Dokonce díky němu Sephi trochu vzrostla v mých očích - líbilo se mi, že už od začátku myslela na konec, že měla přesně rozplánované, co s penězi podnikne a že je nevyhodí někde v baru nebo na nákupech, ale využije je k něčemu, co má smysl.
Ale řekla jsem si, že bych si k těm dívkám žádné citové pouto vybudovat neměla, abych se díky nějaké konverzaci neprozradila, a tak u mě nic víc, než malé uznání ani Sephi, ani jiná z dívek nezískaly.
Pak jsem opět svou pozornost věnovala Dorothy a jejímu proslovu.
V duchu jsem se pousmála nad myšlenkou, že i na místech mimo Chrám funguje něco ve stylu “mistr - učedník”, jenom mezi jednotlivými osobami nevzniká takové pouto, jaké jsem zdílela já se svým mistrem. Uvědomila jsem si, že se alespoň z těch prvních dnů budu muset držet trochu zkrátka, jak už tomu na misích bývá, abych služebnou, která mě bude mít na starost neoslovila omylem ‘Mistryně’, nebo tak podobně, ale věděla jsem, že zrovna tenhle detail bych měla zvládnout s přehledem.
Kratší cvičení? pomyslela jsem si, ale nahlas jsem neřekla nic - bylo by zbytečné se ptát na něco, co hned v zápětí zjistím.
Mlčky jsem Dorothy pohled opětovala a čekala jsem, až se půjdeme porozhlédnout po sídle.


————

Nic nenamítám.

[Jordi Linx]

Stanice Void, Centrum:
Sídlo, kterým vás Dorothy provázela, se zdálo zevnitř mnohem větší, než vypadalo zvenčí. Tři podlaží, desítky místnosti, velká jídelna, dvě menší, veliká kuchyně, množství toaleta, odpočinkové místnosti, bazén, garáže a mnoho dalšího. Úvodní prohlídka sídla obnášela kuchyni, jídelny, prádelnu, sklady zásob, prádla a čistících prostředků, úvodní halu a poté část sídla, kde byly pokoje služebnictva. Zastavily jste se až u dvou pokojů více vzadu, kde jste měly bydlet - tvou spolubydlící byla nakonec určena dívka, kterou jsi odhadovala na Sephi, ale neměly jste více než času než na odložení si věcí a následovaly jste Dorothy dále.

Další zastávkou byl sklad oblečení včetně uniforem služebnictva - tam jste nejprve obdržely oblečení vhodné velikosti a pak i tři další sady navíc. Své civilní oblečení i náhradní oblečení jste si pak odnesly do svých pokojů, abyste se pak připravily na cvičení. Tím se ukázala být příprava ložního oblečení a seznámení s úklidovými postupy, stejně jako množství drobných tipů, jak se pohybovat a počínat si ve vašem současném oblečení. Dorothy zmínila i to, jak dlouho by vám jaké které úkony měly trvat, ale zároveň si nedělala iluze, že to takhle rychle budete zvládat z počátku. Na konci pak definovala časy, kdy máte prostor pro snídani, samozřejmě dle toho, kdo má jakou službu a zbytek večera vám ponechala volný s tím, že první vstávání vás čekalo ve čtyři ráno místního času.

Následující dva týdny jsi pak byla vždy půl dne přidělena pod jinou služebnou a vypořádávala ses s běžným úkoly k tomu náležejícími. První části byl úklid a praní prádla, což s ohledem na počet pokojů zabralo docela dost času. Teprve až v druhém týdnu jste začaly pomáhat i v kuchyni a několikrát se dostaly do kontaktu s pánem domu - Grolem Ve'tu. Ten vám nevěnoval příliš pozornosti a věnoval se svému. Navíc povětšinou nebyl v sídle přítomen.
Tvá spolubydlící se nakonec ukázala být jiného druhu než sephi - konkrétně to byla Iliitivanenka. Pocházela z planety stejného názvu, která ležela mimo obchodní trasy galaxie, neměla žádné významné suroviny a obecně by se dala označit za "zapadákov" galaxie. Nicméně její druh se od lidí kromě uší a lepšímu sluchu odlišoval i délkou života přesahující dvě sta let.

V půlce třetího týdne se ti povedlo vypozorovat, že pán domu kromě běžné práce, druhý a čtvrtý den v týdnu odcházel večer kolem deváté a vracel se až někdy k půl dvanácté. Nebral si vůz ani šoféra, s nimiž jezdíval běžně a doprovázel jej pouze bodyguard. Ty měl celkem tři a na služebnictvo shlíželi s poměrně nadřazeným nadhledem, nicméně k žádnému konfliktu doposud nedocházelo. V sídle ses nyní navíc dobře orientovala a již jsi věděl, kde jsou Grolovy pokoje, stejně jako pracovna. Také jsi si byla vědoma toho, že na hlavních chodbách byly umístěny kamery, navíc některé umístěny opravdu nenápadně.

Teď jsi se nacházela ve svém pokoji i se Sanni a za hodinu jsi si měla vyměnit informace s tvým mistrem, což znamenalo se na něco vymluvit a dostat se nezpozorována na místo, kde jste si měli předávat informace.
----------------
Máš možnost se "prohrabat" ve svých vzpomínkách během uplynulého dva a půl týdne a poptat se na věci, které mohla tvá postava vidět, všimnou si jich a já je doplním.

[Safira]

Stance Void, sídlo Grola Ve’ta:
Sídlo mi připadalo opravdu velké - ne tolik, jak Chrám kde jsem vyrůstala, ale i tak to rozhodně bylo... impozantní. Na velikosti mu přidávalo i velké množství všelijakých místností. Naše úvodní prohlídka se však skládala pouze z místností, které v našich rolích nových služebných budeme potřebovat, takže jsem v tom až tak velký nepořádek neměla. Celkově to nebylo nic neočekávaného, vzhledem k tomu, že mi připadalo, že by se za podobné sídlo nemusel stydět kde-jaký senátor.
Při cvičení jsem již některé postupy znala, protože i můj mistr po mně chtěl se svým “uklizený pokoj je i uspořádaná mysl“, abych měla ve svém pokoji jakž takž uklizeno. I tak pro mne byly některé postupy nové a typy, jak se lépe pohybovat v šatech jsem opravdu uvítala.
První týden jsem měla za úkol uklízet a prát prádlo, z čehož jsem moc velkou radost neměla a tyto úkoly několikrát zakoušely mou trpělivost, ale pak jsem se naučila toho využívat a pomalu zjišťovat, který pokoj patří komu. Údaje jsem každý večer zaznamenávala do svého datapadu a občas jsem se pak vypravila k jižní stěně, nebo do jednoho z obchodů, kde jsem informace zanechala svému mistrovi. Nechodila jsem pryč pokaždé, aby to nebylo zbytečně podezřelé a z části také proto, že jsem až tolik výmluv, proč se vytratit neznala.
Až v druhém týdnu jsem se dostala do kuchyně, což pro mne bylo trochu známější bojiště a připadalo mi, že v těchto úkolech jsem o něco lepší než v těch uklízecích.
Setkání s pánem domu moc nebylo a málokdy si služebných všímal, často ani nebyl ve svém sídle. Něco takového jsem i vzhledem k povaze mise očekávala - určitě bude mít nějakou tu “legální práci”, nicméně jsem zpozorovala, že pán domu jezdí i mimo tyto časy někam pryč. Nebral si sebou šoféra, což mohlo být podezřelé, ale nechtěla jsem ho rovnou z něčeho obviňovat - přecejen, až tak velké město to asi nebude a třeba jen tak chodí na procházky po okolí, nebo do nějakého baru si něco popít s nějakým svým známým -, ale i tak jsem to do svého datapadu také připsala, včetně přibližného času, kdy odchází a kdy se vrací.
Když jsem i to zapsala, chvíli jsem přemýšlela nad jeho bodyguardy. Přemýšlela jsem, jak asi umí bojovat a jestli bych je přeprala i já.
Také jsem chvíli přemýšlela nad možným ‘projektem’, skládající se z toho, že bych mohla zmapovat celé sídlo, popsat pokoje, konkrétně to, co v nich je, čí jsou nebo k jakému účelu jsou, a poté tam přidat i umístění kamer. Pak jsem to ale zavrhla jako zbytečnost. Rozhodně se nejedná o nic, co by se nedalo vyhledat, pomyslela jsem si, vyndala jsem z datapadu datakartu a schovala jsem si jí do kapsy, ke kreditům.
„Jdu do obchodu, chtěla by jsi něco přinést?” otočila jsem se ve dveřích na Sanni.
Pokud by něco chtěla, zbývala mi celá hodina danou věc sehnat a pak se vymluvila třeba na to, že obchod, kam jsem původně šla byl zavřený, byla tam fronta nebo tak něco a kdyby nic nechtěla, volnou hodinu bych strávila meditací schovaná někde v zahradě poblíž jižní stěny. Častá meditace, na kterou jsem si v Chrámu navykla mi teď trochu chyběla, stějně jako jistý nadhled, který jsem při meditaci získávala, ale při přítomnosti ostatních jsem meditovat nemohla.

[Jordi Linx]

Stance Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
Pro vytracení se z pokoje jsi použila jednu z nejklasičtějších výmluv a to na lov takové té menší večerní svačinky. V případě služebnictva to navíc nebylo o mnoho podivnější, protože to bylo až takhle navečer, kdy služebné měly nejvíce volno. Výjimkou pak byly nějaké večerní události, ale tys zatím neměla možnost zde zažít.

Právě směrem ke kuchyni vedly i tvé první kroky s vědomím kamer sledujících každý tvůj pohyb. Naštěstí ven domu jsi mohla vyjít z několika míst, včetně z kuchyně a to přes sklad zásoby a zásobovací vstup. Nicméně dále, než na pozemek ses v poslední době nedostala a první volno s vycházkou jsi měla k dispozici až za dva dny. I když bylo sice původně řečeno, že se bude jedna o dva týdny, tak se konkrétně tvoje volno protáhlo o něco déle a to i kvůli náhlé nemoci jeden z postarších služebných. Nicméně nyní to vycházelo, že od dalšího týdne bys mohla mít takovéto volno jednou týdně navečer a pak půlku dne o víkendu. Znamenalo to, že v následujících dnech budeš společně s ostatními novými členkami týmu muset zvládat již veškerý rozsah prací, ale měla jsi už zjištěno, že bys to měla zvládat relativně v pořádku.

Těsně před vchodem do kuchyně jsi však narazila na nečekanou překážku - ze dveří právě vycházela Dorothy a nesla si tác s hrnkem a konví čaje. Stejně jako již dříve jsi mohla jasně vypozorovat až neuvěřitelnou jistotu v jejím pohybu, kterou s ní nesdílela žádná jiná ze služebných.
Ah, dobrý večer slečno Eilim. Kampak jste vyrazila takhle navečer? Pamatujte, že brzy ráno pomáháte připravovat jídelnu a posléze snídani,
pronesla s jistým náznakem podezíravosti, ale to u ní nebylo nic neobvyklé. Nicméně jsi situaci rozhodně nemohla podcenit, protože prozrazení by i nyní mohlo celou vaši akci zhatit.
---------------
S ohledem na to, že jsem opět dlouho neodepsal to tentokrát pominu, ale pozapomněla jsi na fakt, že první dva týdny jsi v rámci zaškolení neměla žádné "vycházky". Proto jsem trochu upravil tvůj důvod odchodu - a to, žes nešla nakoupit, ale pro něco k snědku.
Jinak, pokud bys ode mě chtěla získávat nějaké další informace nebo něco navíc, tak mi dej vědět a do příspěvků dodám. Stejně jako se neboj zeptat, pokud by sis něčím nebyla jistá.

[Safira]

Stanice Void; sídlo Groleho Ve’tu:
Má spolubydlící se mě rozhodla nenásledovat, což se mi hodilo, proto jsem nijak neváhala a vydala jsem se rovnou do jídelny, z části také z důvodu všudypřítomných kamer. Cesta k jídelně byla rychlá a relativně bezproblémová, až na Dorothy nesoucí tác s čajem ve dveřích. Přestože ukázka jejích dovedností v praxi na mě dokázala udělat dojem, teď momentálně se mi další z jejích show nehodila.
Ale k Sithu, pomyslela jsem si.
„Já... jsem... dostala chuť na nějaké ovoce,” pronesla jsem druhou věc, která mě napadla. Tu první jsem ihned zavrhla - vykradnutí se tajně ven a předání informací by se jí asi jako důvod nezamlouvalo.
Šup, běž si po svých, přemlouvala jsem ji v duchu. Odolala jsem myšlence odehnat jí Mind Trickem, protože Síla ví, jaký by to mělo účinek a i kdyby se mi to povedlo, bylo tady dost kamer, které by můj kousek mohli nahrát, což už by byl problém.
Když dodala, že zítra mám práci již brzy ráno, prostě jsem jenom přikývla hlavou že rozumím a doufala jsem, že si vyrazí po svých a mě nechá mému osudu.

[Jordi Linx]

Stance Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
Ve své odpovědi Dorothy sis nebyla úplně jistá a její pohled nevěstil nic dobrého a chvilku jsi byla na vážkách, jak zareaguje. Nakonec jenom udělala několik kroků okolo tebe, než se k tobě otočila nazpět.
Když je takhle po noci hlad, tak ovoce je opravdu dobrá volba. Hodí se to i doporučovat pánovi, když si někdy poručí takhle později. Ale vždy nějak jemně a nenásilně, pán je občas zbytečně tvrdohlavý, i když to jako správné služebné myslíme dobře i v zájmu jeho zdraví,
pronesla nakonec a vydala se dál svým směrem, abys ji mohla ještě chvilku sledovat před pokračováním ve své cestě na čerstvý vzduch.

Dostat se dále ven potom už nebylo problém, protože nikdo další v okolí nebyl a tys tak stanula kousek od plotu včas. Do deváté hodiny zbývalo jenom málo a nechtěla jsi svého mistra prošvihnout.
Netrvalo to dlouho a mohla jsi v Síle vnímat známou přítomnost mistra Semara. Nepochybovala jsi o tom, že on zaznamenal tvou přítomnost a mohla jsi vnímat, že zpomalil ve svém kroku.
Bylo tedy na tobě, abys nyní předala datakartu, kam jsi mohla zaznamenat informace ze svých pozorování a získané informace. Nicméně jsi také mohla vnímat od svého mistra, že i on pro tebe měl datakartu. Vše tedy nasvědčovalo k vzájemné výměně a bylo nyní na tobě, jak se jí zhostíš.
--------------
Máš samozřejmě možnost shrnout, co bys případně chtěla svému mistrovi předat za informace.

[Safira]

Stanice Void, Sídlo Groleho Ve’tu
Má odpověď nebyla tak jistá, jak jsem plánovala a nedokázala jsem rozeznat výraz Dorothy, takže jsem na malý okamžik zapochybovala, jestli byla má odpověď správná, jestli by jí mé ne-jediské alter-ego použilo. Nakonec ale prošla bezeslova kolem mě. Už jsem se chystala, že jí nějakou otázkou zastavím, třeba jestli tam najdu ještě nějaký druh ovoce, ale to už se otočila a podělila se se mnou o dvě informace - jak o tom, co je dobré v noci “ulovit” k snědku, tak o občasné, zbytečné tvrdohlavosti pána domu. Přikývla jsem jakože rozumím a tak mě nechala o samotě, což se mi hodilo. Ještě jednou jsem se nenápadně rozhlédla, abych se ujistila že mě opravdu nikdo nepozoruje, pak jsem se vydala ven.
V hlavě mi běželo několik věcí. Předně to byla Dorothy - doufala jsem, že ke mně nepojala podezření, umanula jsem si, že budu muset být alespoň teď na chvíli opatrnější. Dále to byla otázka ovoce - přemýšlela jsem, že si alespoň cestou zpátky něco vezmu - ne, že bych měla velký hlad, ale spíše na zahlazení stop, kdyby náhodou Dorothy opravdu podezření pojala. Další byly informace na datakartě, kterou jsem měla v kapse - znovu jsem si v duchu projížděla, co jsem tam napsala. Rozhodla jsem se psát informace ohledně nejdůležitějších osob v domě, se kterými jsem přišla do styku. Zahrnovalo to jak něco málo informací ohledně Groleha Ve’ta, které se mi už povedly z mého omezenějšího úhlu zaškolující se služené zjistit, tak i osoby pohybující se v jeho okolí s jejich výraznými rysy či znaky, podle kterých šli lépe rozeznat od ostatních, nebo jen zmínkou, pokud jsem je nepovažovala za tolik důležité, nebo se o nich někdy někdo v souvislosti s pánem domu zmínil, ale já jsem je ještě nepotkala (za předpokladu, že se něco takového stalo). Datakarta také obsahovala zmínku o Ve’tových vycházkách - jak ty s doprovodem, tak ty bez něj, také jsem si vedla zápisky kdy zhruba chodil pryč, za předpokladu, že bylo možné se k dané informaci nějak nenápadně dostat, tak, aby to nevzbudilo podezření, protože takové věci by nám mohly poskytnout nějaký náhled na jeho denní režim. Datakarta také obsahovala kratší zmínku ohledně vycházek, které už zanedlouho budu mít povolené, což by mohlo ulehčit výměnu informací. Přemýšlela jsem, jestli bych tam neměla něco přidat z nově získaných informací o pánovi domu. Jenže datapad jsem si nechala v pokoji, takže tuto informaci by můj Mistr stejně obdržel až při příštím předávání. Tvrdohlavost pána domu jsem považovala za informaci, která stojí za zmínku, nicméně není důležitá tak, abych se kvůli tomu vracela zpět do pokoje pro datapad a vysvětlovala, kam jdu tentokrát. Vzpomněla jsem si, jak jsem si datapad nevzala už na začátku mise a rozhodla jsem se, že od teď si ho budu nosit vždy sebou, nebo alespoň pokud to půjde.
Dnes to až tak důležitá informace nebyla, ale příště tomu může být jinak.
Jelikož už nikde nikdo nebyl, dostat se ven pro mne nebyl problém, což jsem uvítala - jednak, protože jsem nemusela přijít s výmluvou, jak jsem se od ovoce dostala až na cestu ven, ale také proto, protože do deváté hodiny už moc času nezbývalo. A opravdu jsem již zanedlouho vycítila přítomnost mého Mistra, kdy pouto mistr-padawan opět zafungovalo. Můj Mistr zpomalil, což mi mělo poskytnout výce času dostat datakartu tam, kam jsem potřebovala. Rozhodla jsem se ponořit se trochu více do Síly, abych se nejdříve porozhlédla po okolí a ujistila se, že opravdu není nikdo v blízkém okolí, kdo by mohl spatřit levitující datakarty, popřípadě, abych vycítila negativní pocity z mého Mistra, kterýmy by mi mohl dávat najevo, že výměna dnes nebude z nějakého důvodu možná, i když jsem tušila, že i on pro mne má datakartu, ale co je jejím obsahem, to jsem mohla zatím jen hádat. Dále jsem z pocitů mého Mistra mohla vyvodit, jak moc jsou důležité informace, které měl on na své datakartě a podle toho se zařídit - byla možnost návštěvu kuchyně s ovocem vynechat, za předpokladu, že by se jednalo o něco velmi důležitého, ale nezahladit po sobě stopy by mohla být chyba, jestliže Dorothy pojala podezření.
Upozadila jsem všechny myšlenky, které se netýkaly momentálního úkolu - přenesení datakarty přes zeď - a když byl můj Mistr ve správné pozici - několik kroků před místem, kde jsem na druhé straně stěny stála já, tudíž i nejkratší vzdálenosti, kterou datakarta musela uletět, přičemž jsem předpokládala, že se můj Mistr bude pohybovat stále stejnou rychlostí kupředu (a za předpokladu, že cizí přítomnost nebránila předání datakaret), natáhla jsem se v Síle pro datakartu, abych jí vyzvedla a navedla přes zeď tak nízko, jak jen to šlo, ale aby se nedotkla stěny a aby přistála v ruce mého Mistra, jestliže by si jí nepřevzal dříve, ještě ve vzduchu. Zároveň jsem byla připravená chytit v Síle datakartu, kterou by mi předával můj Mistr.

[Jordi Linx]

Stance Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
I přes vír myšlenek na nejposlednější události sis byla dobře vědoma, nemalou částí díky výcviku, že pro klíčové momenty je důležité mít čistou hlavou. A proto, když se přiblížila ta nejvhodnější chvíle, byla jsi naprosto soustředěná a nebyl pro tebe žádný problém dostat svou datakartu přesně tam, kam jsi potřebovala.
Lehké vyhození do vzduchu a dále už telekinetická manipulace pomocí Síly - i díky titěrné velikosti datakarty to bylo ve výsledku velmi jednoduché a byť jsi ji na chvilku ztratila z dohledu po překonání zdi, jasně jsi věděla, že skončila v rukou tvého mistra.

Karta od něho byla předána úplně jiným způsobem - místo přímé levitace, jako v tvém případě, byla hozena obloukem a tvůj mistr jenom korigoval její trajektorii a občas ji trochu pošťouchnul. V podstatě to zvenku mohl vypadat jakoby jenom něco zahodil přes plot a možná tak působit o to nenápadněji. Dobře jsi věděla, že několik místních výrostků si už několikrát rozhodlo "vystřelit" z osazenstva sídla a naházelo přes plot určité množství odpadků. Každopádně během pouhých dvou minut byla výměna dokonána a nic nebudilo dojem, že byste při ní měli být spatřeni.

Bez potíží ses nakonec dostala i zpět do kuchyně a ulovila ovoce citrusového typu, které se dobře loupalo a bylo ti představeno jako domarin. I když jsi se v Chrámu mohla setkat s mnoha různými potravinami, tohle ovoce jsi viděla prvně, i proto, že na světy Jádra se prakticky nedováželo.
Tahle kamufláž se ti nakonec i vyplatila, protože při cestě chodbou nazpět do svého pokoje, jsi narazila na jinou ze služek, která byla vůči tobě služebně starší. Zatím jsi o ní věděla, že nebyla příliš hovorná, ale svou práci vždy stíhala včas a s přehledem.
S ohledem na brzké vstávání jsi měla ještě dost času si zkusit projít přijatou datakartu, ale nesměla jsi zase zapomínat na to, že kvůli svým povinnostem jakožto služebné jsi musela vstávat brzy.
----------------
Omlouvám se za hodně pozdní odpověď, ale trochu se mi věci sešly a žel Akademie musela jít stranou. V následujícím období by to už mělo být lepší, vyjma týdne s akademickým srazem, kdy i s dalšími kolegy budeme mimo.

[Safira]

Stanice Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
Když jsem datakartu od svého mistra sevřela v ruce, opatrně jsem se ještě jednou rozhlédla, jestli to nikdo neviděl, spíše z instinktu než protože by se zdálo, že někdo naší výměnu viděl. Pak jsem jí uschovala a rychle jsem šla zpět. Byla jsem opatrná, dávala jsem si pozor na to abych nikoho nepotkala...
Když jsem se dostala do budovy, vzpoměla jsem si na Dorothy a ihned jsem zamířila do kuchyně. Nakonec jsem objevila domarin, což jsem nikdy v Chrámu neviděla. Možná že i to přispělo k tomu, abych nakonec vzala dannou plodinu místo čehokoliv jiného, byla jsem zvědavá, jak asi bude chutnat.
Cestou zpět do pokoje jsem damarin pomalu ujídala, jednak kvůli kamerám a druhak pro to, abych to ovoce dojídala ještě před Sanni, abych měla i živého svědka - a třeba jí bude zajímat, co je to za ovoce. I když byl domovský svět její rasy blíže Okraji než Coruscant, nevěděla jsem, jestli pochází z něj či jestli se demarin dováží i tam a jestli by to také nechtěla ochutnat. Nechtěla jsem se s ní ale dávat do řeči, pokud to nebylo nutné z hlediska mé mise a pověsti mého alter-ega, takže jsem rozhodně neměla v plánu za ní hned jít a ptát se jí na to, ale kdyby chtěla, rozhodně bych se s ní rozdělila - a je také možné, že bude zvědavá a dojde si pro to někdy sama bez toho aniž by mě o tom informovala - ostatně jsem to ani nepotřebovala vědět.
Ty tady plánuješ Síla-ví-co, jen počkej. Až tam příjdeš, bude už dávno spát, řekla jsem sama sobě.
Nicméně jsem vnímala že je potřeba pracovat na pověsti mého alter-ega, snažila jsem se z něj udělat osobu s nejnudnějším životním příběhem, že těžší než objevit zajímavý příběh z minulosti mého alter-ega by bylo přinutit Hutta předběhnout land-speeder, protože v minulosti mé postavy nic takového nemělo existovat; zároveň ale to měl být někdo hodný, věrný a spolehlivý, od koho by zrada byla nejméně čekaná. A i tím že doopravdy před Senninýma očima splním to co jsem řekla že udělám by mohlo pomoci. Jak jsem v souvislosti s infiltracemi jednou zaslechla v Chrámu, i malé jistkřičky dokážou udělat velký oheň.
Nakonec jsem potkala jinou služku, takže jsem jí ze slušnosti pozdravila a hleděla jsem si svého.
V pokoji jsem s vědomím zítřejšího brzkého vztávání raději datakartu ihned zasunula do mého datapadu, aby si nikdo nevšiml, že ta původní chybí či byla nahrazena jinou. Nicméně jsem se rozhodla že si její obsah prostuduji až zítra, nejlépe ještě před začátkem směny...
Následně jsem datapad opět položila na jeho místo a šla jsem spát.

- - - - - -

V pohodě, užijte si to.

[Jordi Linx]

Stance Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
Připravovala jsi si hned několik možností, jak se vypořádat s případnými Sanninými dotazy, žes možná mohla pocítit jistou míru zklámaní, když tvá kolegyně a spolubydlící již dávno spala. Nepohnul s ní skoro vůbec ani tvůj příchod, jen se trochu zavrtěla a přitáhla si deku, když jsi otevřela dveře. Ale i díky Síle sis mohla být jistá tím, že se neprobudila a byla to opravdu jenom reakce na otevření dveří a drobného průvanu, stejně jako že ji předtím deka nepokryla jednu z nohou.

K přečtení informací na datakartě ses odhodlala až ráno, ideálně ve chvilce před tím, než ti měla začít služba v jídelně. To se ti povedlo jen z části, protože byť jsi vstala se slušným předstihem na směnu, ukázalo se, že na datakartě bylo více informací, než jsi původně očekávala.
Před směnou jsi se dozvěděla o tom, že se tvůj mistr konečně dostal k letovým plánům, dokumentaci o nákladech a dalších věcí z kosmoportu. Na základě toho odhalil osobu jistého "Otuga", jenž se stal dalším předmětem jeho pátrání. Díky "dobře" položeným otázkám, jak zmínil a tys dobře věděla, že zahrnovaly i trochu nepříjemnější metody získávání odpovědí, se mu povedlo získat vodítka spojující Otuga s Grolem Ve'tem. Stejně jako to, že seznamy nákladů lodí, které posílal Otugy byly lživé a neobsahovaly to, co měly. Co však bylo pro tebe zajímavé - byl fakt, že většina těhle nákladů odlétala pravidelně a to vždy 4. den v týdnu.

Zbytek dne jsi pak neměla moc možností si v klidu a soukromí doprojít zbytek informací, protože nejprve jsi pomáhala připravovat snídani. K níž Grol Ve'tu neměl žádné připomínky, což dle Dorothiina výkladu znamenalo, že mu chutnalo a poté jsi pomáhala s praním záclon celého sídla. Oběd a krátkou pauzu během něho jsi nemohla strávit nikde sama a nakonec tě Dorothy přizvala i k servírování odpoledního dezertu.
Dorothy, pozítří dorazí vzácní hosté z Bothawui a zdrží se do dalšího dne. Očekávám, že bude připraveno vše na nejvyšší úroveň, může to významně pomoci mé prestiži,
pronesl Grol Ve'tu k vrchní služebné, zatímco jsi zrovna připravovala zákusek, ktreý si pán poručil.
Kolik hostů můžeme očekávat, pane?
zeptala se bez rozpaků Dorothy.
Dohromady tři, jeden pár a jednoho staršinu, všichni s významným postavením. A chci, aby měl každý k dispozici vlastního sluhu. Nesmí dojít k žádné chybě, rozumíš?
odpověděl a na konci možná až příliš zdůraznil, slova žádná chyba. Kdekoliv jinde bys to mohla dobře považovat i za výhružku, nicméně s Dorothy to ani nehnulo a zbytek svačiny se odehrál bez další konverzace. Během chvilky jsi pak byla s Dorothy nazpět v kuchyni a uklízela po svačině, čímž měl tvůj dnešní program skončit a večer jsi měla mít volný, samozřejmě stále v rámci sídla.
-------------------
Vím, že odpověď mi poněkud ... trvala (slabý výraz, dřív bych pěšky dorazil z Coruscantu na Dac) a za to se ti omlouvám. Bylo toho hodně, Akademii jsem odsunul někam daleko a dlouho jsem hledal sílu a impulz pro aktivnější návrat. Nicméně teď by to snad mohlo vyjít a pokud bys chtěla pokračovat dál, jsem ti k dispozici.

[Safira]

Stanice Void, sídlo Groleho Ve’tu:
Když jsem se vrátila z večerní výměny, má spolubydlící již spala. I když jsem z části cítila úlevu, že už spí, z té druhé části jsem byla trochu zklamaná.
Tak skvělý plán... myslela jsem si, když jsem rychle dojídala ovoce.
Rozhodla jsem se, že si zprávu od mého mistra přečtu až ráno, neočekávala jsem, že by byla tak dlouhá.

Při pročítání jeho zprávy jsem se ušklíbla nad “‘dobře’ položenými otázkami”. Dokázala jsem si jeho kladení otázek představit. Hlavou mi bleskla myšlenka, jestli ty zdroje před tím opil, aby si z toho ráno nic nepamatovali. Opět jsem ale zpozorněla, když jsem se dozvěděla o Otugových nákladech, které odlétaly každý 4. den v týdnu. Vzpomněla jsem si na Ve’tuovy večerní procházky bez ochranky.
Souvisí to spolu? ptala jsem se sama sebe.
Bohužel, dál jsem se již v textu nedostala, jelikož jsem musela pomáhat, ale slíbila jsem si, že se k němu večer vrátím.

Pomáhala jsem připravovat snídani, která podle Dorothy byla vpořádku.
To je dobře, alespoň Ve’tua nebudu zajímat... To kdyby se ptal, kdo něco tak hnusného stvořil, to by byl problém...
Následovalo praní záclon a oběd, vše bez problému, což bylo dle mého názoru dobře. Měla jsem chvilu volno, ale řekla jsem si, že si zbytek zprávy projdu až v klidu odpoledne.
Poté mě Dorothy přizvala k servírování zákusku. Měla jsem možnost si poslechnout Dorothyn a Ve’tuův rozhovor. Pečlivě jsem si do paměti uložila nové informace - tři hosti z Bothawui, kteří přijedou pozítří a den poté odjedou. Dva muži a žena, významní natolik, že mohou Ve’tuovi pomoct k lepšímu jménu.
Rozhodla jsem se, že se o tom v další zprávě mému mistrovi musím zmínit a musím mu jí dát co nejdříve, nejlépe ještě dnes večer. Možná se jednalo o legální záležitosti, možná ne, to jsem nevěděla a rozhodla jsem se nedělat ukvapené závěry. Napadlo mě, že bych se mohla zeptat, o koho jde, ale než jsem promluvila, řekla jsem si, že by se to v mé pozici neslušelo a pokud se nechci ptát stejně ”příjemně” jako můj mistr, asi bych se to ani nedozvěděla. Pak mě ale napadlo, Ve’tu přece říkal, že každý bude mít svého sluhu. Nemoha bych tam proniknout takhle...? Jestli tedy sluhové budou chodit všude tam co oni.
Zvážila jsem své šance, dostat se mezi ty tři.
Řekla bych, že jednou z nich bude Dorothy, jakožto vrchní služka a také nejvíce zkušená. Budou-li vybírat podle zkušeností, mám hodně malou šanci, jelikož jsem byla zaměstnaná teprve před čtrnácti dny. Tahle možnost mi zněla nejlogičtěji, vzhledem k tomu že prý “nemá dojít k žádné chybě”. Navíc jsem se na to moc necítila, obsluhovat významného Síla-ví-koho, ale byl by to možný dobrý zdroj informací. A na tom záleželo více.
Pak už se Dorothy nevyptávala, asi jí stačilo vědět, kolik významných lidí přijede. Buď jí informace kdo přijede byla lhostejná, nebo věděla, na co se neptat. A já jsem neměla v úmyslu udělat to za ní. Nikdo už po zbytek svačiny a při uklízení nepromluvil. A po úklidu jsem měla konečně čas vrhnout se na zprávu a vymýšlet další výmluvu, proč se dnes vypařit. Nemohla jsem na jídlo chodit do nekonečna, abych nevzbudila moc pozornosti.
Už abych mohla chodit pryč.

————————
Také se omlouvám, že jsem teď chvíli nebyla online...

[Jordi Linx]

Stance Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
Nádobí a vše jste měly s Dorothy již uklizené a tys měla mít pro zbytek večera volno, nicméně, když jsi odcházela z kuchyně, tak tě ještě zastavilo mírné odkašlání Dorothy.
Slečno Eilim, vydržte ještě chvilinku,
zastavila tě ještě a dala si na čas dobrou půl minutku, než doklidila jeden tác a poté pohledem přehlédla uklizené nádobí, jakoby tam hledala nějakou chybičku. Skříňku pak bez povšimnutí zavřela a dorazila k tobě na vzdálenost jednoho metru.
Na zítřek bude zapotřebí zařídit množství nákupů kvůli nečekané návštěvě, protože aktuálně nejsme adekvátně zásobeni. Zatím se jevíš velmi šikovně a spolehlivě, tak bych chtěla část z toho svěřit tobě. Samozřejmě to znamená, že upravím zítřejší rozpis, abys měla dopoledne volné a mohla vše zařídit. A nemusíš se trápit ani tím, že bys musela některé obchody hledat nebo zjišťovat, kde co mají - máme dobře zmapováno, které podniky mají vyhovující zásoby a vše by bylo připraveno. Naši bothanští hosté totiž budou mít nejvyšší nároky na připravené stolování a vše potřebné, tak je potřeba se připravit,
zeptala se tě a tys mohla poznat, že tam byl i jistý prostor pro odmítnutí, stejně jako možnost se tím prokázat a dále pracovat na své pověsti. Nehledě na to, že to nabízelo další příležitosti, které jsi doposud neměla.

Bez ohledu na odpověď jsi se pak v pokoji mohla věnovat čtení zprávy, protože Sanni v tu chvíli řešila praní ložního prádla a minimálně do večeře jsi ji neměla vidět.
Ve studiu zbylých informací na datakartě jsi mohla vidět, že se již zaměřovaly na osoby, které se dostávají do kontaktu se samotným Ve'tem. Našla jsi zmínku i o Dorothy a tom, že měla velmi dobré záznamy a doporučené, to až tak, že tvému mistrovi přišly podezřelé, stejně jako to, že v záznamech chybí dva roky a stálo by za to ji pozorovat a zkusit o ní zjistit více.
Dále tam pak byla zmínka o jistém místním obchodníkovi jménem Heskell, který se s Ve'tem pravidelně setkával a měl také nějaké vazby na již zmíněného Otuga. Hlavně však tento obchodník urdžoval kontakty s kosmoportem a měl tam dle všeho i různé postranní zájmy, které nebyly evidovány v žádných záznamech.
Poslední zajímavou informací pak bylo, že se mistr rozhodl každý den kolem jedenácté hodiny zdržovat v jedné zapadlé kavárně a nechal ti tam i přesné instrukce, kudy se tam dostat. Místo označil za důvěrné a prověřené s tím, že je možnost se tam setkat.

[Safira]

Stanice Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
Když jsme s Dorothy uklidily nádobí, byla jsem už připravená k odchodu do mého pokoje, kde jsem si chtěla dočíst zprávu od mého mistra, když mne zarazil Dorothynin hlas. Zastavila jsem se a mlčky jsem čekala, až uklidí poslední tác a řekne mi co po mně chce.
Její žádost mne trochu překvapila a téměř bez rozmýšlení jsem se rozhodla možnosti na chvíli se vytratit ze sídla chytnout. Nejen že jsem to považovala za trochu zpestření, ale také jsem mohla obhlédnout kontakty, se kterými se sídlo pravidelně dostává do styku. A kdyby se mi to povedlo, mohlo by mi to zlepšit alespoň o trochu mou pověst a spolehlivost. Tím lépe pro mě.
Jak si přejete, odpověděla jsem jí s drobnou vděčnou úklonou hlavy. Když už pak nic neříkala, vydala jsem se chodbou do svého pokoje, k datapadu.

V pokoji nikdo nebyl, což jsem z části očekávala a byla jsem za trochu soukromí vděčná. V klidu jsem si dočetla zbytek zprávy od mého mistra a v duchu jsem se zaradovala, že jsem Dorothy řekla ano. Měla jsem jistou šanci se dostat při nákupu k Heskellovi a trochu to tam prozkoumat i z jiného úhlu, než může můj mistr.
Že přijde Dorothy mému mistrovi trochu podezřelejší co se záznamů týče, jsem si zapamatovala. Asi by bylo nejlepší ji nějak více poznat, rozhodla jsem se. Přeci jen má na Ve'tua jisté vazby...
To, že můj mistr objevil bezpečnou zapadlou kavárničku ke schůzce mi připadlo trochu podezřelé, i přes ujištění, že je bezpečná. Přece jen, Síla-ví, co vše má Ve'tu pod kontrolou. Ale zase na druhou stranu, když to prověřil můj mistr, bude to pravda... Navíc jsem se rozhodla, že bych tam zatím neměla chodit, ne do doby, kdy budu mít povolené vycházky ze sídla.

Po přečtení jsem se rozhodla, že začnu psát další zprávu pro mého mistra. Psala jsem hlavně o blížící se návštěvě z Bothawui a Ve'tuových večerních vycházkách, připojila jsem i zítřejší nákup a poté jsem už jen čekala o večera na možnost se vypařit a předat mému mistrovi novou zprávu.

[Jordi Linx]

Stanice Void, Sídlo Groleho Ve’tu:
Ještě, než jsi se dostala k odepsání vlastní zprávy, přelétla jsi pohledem ještě nějaké další informace a znovu omrkla Heskella, jestli by třeba náhodou nemohl být jedním z oněch oveřených zdrojů pro nákup. Nicméně opětovné prozkoumání záznamů ohledně Heskella ti prozradilo, že přímo se nepohyboval v konkrétních obchodech, což tvůj mistr označil jako další podezřelý faktor, ale působil spíš jako přeprodejce, lepší označení by pak mohlo být zásobovatel pro místní obchody. V záznamech pak byla zmínka, že se nespecializoval na jeden typ zboží, jako třeba potraviny, ale spíš na celou širokou škálu, od potravin, přes oděvy až po nějakou techniku.

Samotnou zprávu jsi pak měla sepsanou během chvilky, stejně jako i připravenou na datakartě pro případné předání svému mistrovi, nicméně v tu chvíli ti ještě zbývalo značné množství času, které jsi mohla využít ve své volné aktivity v rámci samotného sídla. Kromě možností koupele, úpravy a vyprání vlastního oblečení či trávení času ve vlastním pokoji, jsi pak mohla využít i místní knihovny, byť její náplň nebyla tak obšírná, jako jsi mohla vidět někde jinde, či služebnického salónku, kde se občas sdružovaly různé služebné ve chvílích oddechu. Většinou tam s sebou měly nějaký nápoj a mohli tam sledovat i nějaké seriály nebo filmy z holovize, nicméně v naprosté většině případu šlo o program převážně romantického rázu, občas nějaké kriminální drama. Jednou jsi tam mohla zahlédnout jednu starší služebnou, jak si tam dokonce něco pletla a každé příchozí nabízela čas a sušenky, což mohlo působit značně úsměvně.
Zjistila jsi taky, že v nepřítomnosti pána domu bylo možno využít i některých dalších zařízení, nicméně dnešek nebyl tím správným dnem, protože Grole Ve'tu byl přítomen a měly jste informaci, že dnes v domě bude mít všechna jídla.