Akademie Síly

Hotel Nearstrat, střední patra Coruscantu:

Cesta služební části hotelu byla zajímavá. Přinejmenším. Také by se dala označit za příliš hlučnou. Ale naštěstí jsem měla pocit, že jsem zůstala aspoň trochu skrytá a nenápadná. Jen čas teď rozhodně neběžel, on totiž doslova letěl příšerným tempem. Měla jsem co dělat, abych všechno, co jsem měla naplánováno, stihla.
Bez přemýšlení a bez jakékoliv kontroly jsem trošku vtrhla do míst, kde jsem neměla co dělat. A ihned jsem byla odměněna první komplikací.
Do háje,
zaklela jsem v duchu. Nahlas jsem totiž nadávat nemohla. Za tuto situaci jsem si mohla sama. Kdybych postupovala opatrněji... Ale na zpytování svědomí teď nebyla vhodná chvíle. Jestliže úplně selžu, tak mi mistři v Chrámu poskytnou dost času k přemýšlení nad svým chováním.
Děkuji ti za milou nabídku,
ihned jsem se na dívku před sebou usmála.
Ale já pomoc nepotřebuji,
udělala jsem to známé gesto všem Jediům. Pokusila jsem se totiž o myšlenkový trik, který by mi všechno usnadnil. Pomocí Síly jsem se pokoušela podsunout dívce před sebou styl chování, který by mi momentálně celou situaci usnadnil.
Nerada bych tě zdržovala. Jistě máš spoustu neodkladných povinností. Raději se jim běž věnovat,
pokračovala jsem. Znovu jsem se usmála na dívku.
Pokud dívka skutečně odešla, vydala jsem se v jejích stopách. Ty čisté tuniky musela někam složit... Ale šla jsem velmi opatrně, potichu a pomocí Síly jsem si kontrolovala, aby mne někdo jen tak nenachytal.
Jestliže jsem selhala... nu, pak jsem asi měla problém o trošku větší než před chvílí.

Hotel Nearstrat, střední patra Coruscantu:

Twilecká dívka patřila k té sortě bytostí, co nejsou žádní velcí myslitelé, ale rohlíkem se opít nedají. Tvoje přesvědčovací metody dosáhly jen polovičního efektu. Twilečka nervózně přešlápla, protože jsi v ní svým upozorněním posílila skutečně existující dilema. Dobře věděla, že si měla jít po svém, místo toho, aby tu jen tak zbůhdarma postávala. Hotelový personál o práci neměl nouzi. Když se neuklízelo na chodbách, vyžadovala si více pozornosti hotelová kuchyně, atd. Přebytek práce však ještě neznamenal, že se rázem zapomene na pravidla nedoporučující volný pohyb hostů v technickém zázemí hotelu. Twilecké dívce úplně neunikl paradoxní význam toho, kdo se chystá k průchodu přímo do prostor prádelny, aniž něco potřebuje. V důsledku protichůdnosti obou celkem jasných myšlenek zůstávala zdánlivě dlouhé vteřiny bezradně stát. Asi by se dala, snadno dorazit, tj. pohnout k tomu, aby pokračovala ve své cestě za předáním vypraných tunik. Nicméně tvou přítomnost v druhém podlaží pod vstupní halou by nepřestala reflektovat a dřív či později by ji měla příležitost nahlásit.
„Spousta hostů si nás přivolá, nebo nás kontaktuje přes recepci. Dovnitř prádelny by tě správně měl někdo doprovodit," vyslovila svoji námitku, neopouštějíce manipulační prostor vyhrazený pravidly.

Tuniky přehozené přes její ruku byly trochu větší, spíš pánské. S největší pravděpodobností s nimi mířila do pokoje jednoho z hostů ubytovaných na delší dobu. Zjistit do které části hotelu tuniky patřily, by bylo celkem reálné. Stačilo by ti sledovat pohyb služebního turbovýtahu. Nalezení dveří onoho pokoje, aniž bys na Twilecou dívku znovu narazila opět znesnadňovalo hned několik překážek v podobě příliš nápadného chování.