Výcvik pro MrTukana(Askel Nur Ebion)

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

Behem cekani ve fronte se zkousim zamerit na emoce lidi v mistnosti, avsak po chvili zjistuji, ze moje schopnosti jsou na to prilis slabe a tak od tohohto napadu upoustim. Mezitim se dostanu na radu u vydeje jidla a vyfasuju peknou porci necekane hezky a chutne vypadajiciho gulase.

Hm, vypada a voni to opravdu dobre, proc to jidlo spravce tolik hanil? Jestli bude ui tak dobre, jak vypada, tak si dnes asi opravdu pochutnam

S usmevem premyslim nad jidlem, ktere si nesu k jednomu ze stolu nasledujic spravce a kosntruktera, kteri se usadili u stolu, kde uz sedeli dva jini delnici. Vsichni tri si prisedneme a navzajem se pozdravime s uz vecericimi muzi u stolu. Na prvni pohled to vypada, z u vecere bude prijemna atmosfera. Protoze jsem hladovy, tak hned nasleduji priklad vsech ostatnich u stolu a ochutnam jidlo. Po prvnich soustech si nadsene v duchu libuji, ze to jidlo opravdu neni spatne a musim to potesene, vesele a trochu detsky sdelit i ostatnim u stolu.

Ten gulas je vyborny, proc jste vase jidlo tak hanil spravce?

Je to spise recnicka otazka, takze necekam na odpoved a cpu se dal. Chvilku po moji poznamce se rozhovori jeden z delniku. Posloucham se zajmem jeho vypraveni neprestavajic pojidat gulas. Prvni cast me zaujme, i kdyz si myslim, ze jde jen o povidacku. Avsak stejne jako vsichni ostatni u stolu cekam, jestli delnik prida jeste neco dalsiho.

[Jordi Linx]

Vědecká kolonie, Mrisst:
Mezitím, co si vypravěč spoklne pár svých soust se k tobě natočí s úsměvem správce.
Musíte omluvit mou nevědomost, opravdu nemám ponětí, jakou stravu pro vás chystají v Chrámu Jedi. Tady se vaří spíš jídla pro dělnickou třídu, chudší lidi. Nám většinou chutnají, ale naši dva vědci, které tu máme přidelěny se několikrát zmínili, že se nemohou dočkat, až budou jíst opět na svých univerzitách.
pronese mezi sousty správce a než dostaneš možnost odpověďět, tak se opět rozhovoří dnešní vypravěč se svoji historkou.
Ale to nebylo všechno pánové. To posunutí kontejneru se nám i hodilo, ale když jsme jednou ráno přišli a všechnu naši výbavu, tedy malé pracovní stroje, nařádí jsme místo v pátém patře našli v šestém, to už bylo něco. Není možné aby to jen tak někdo za jednu noc stihl odnosit a ještě po tmě, protože hlídač to párkrát kontroloval a nikde nic nenašel.
pokračoval nadšeně dělník, který se snažil i trochudramatický tón, ale příliš mu to nešlo. Ti jsi mezitím polkl své poslední sousto.

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

Dal si pochutnavam na jidle, kdyz se ke me nakloni spravce a zacne neco zase vysvetlovat ohledne jidla. Vyposlechnu si ho a uz chci reagovat, ale v tom zacne opet vypravet delnik, ktery se na chvili odmlcel, aby ulehcil svemu taliri od nekolika lzic gulase. Znovu se zaposloucham do jeho vypraveni, ale ted uz se na nej divam s jistou davkou neduverivosti, protoze jeho historka zni az moc jako vymysl. Behem jeho slov se pokusim soustredit na jeho mysl a zjistit, jestli si tuhle povidacku prave vymysli nebo zda se opravdu neco takoveho mohlo stat. Po chvili se zase odmlci, aby snedl par dalsich lzic, ja ho jeste chvili pozoruji a potom take dojim svuj gulas, po kterem se na mem taliri jen zaprasilo. Potom zhlednu vsechny kolem stolu a vzpomenu si, ze jsem chtel jeste neco rict spravci. Naklonim se tedy k nemu a tichym hlasem, tak abych nerusil ostatni u stolu mu reknu:

Vite, abych se jeste vratil k tomu jidlu, ja nejsem vybiravy. Vzdy jsem snedl, co jsem dostal. Ale tenhle gulas opravdu neni spatny. Jiste, jsou urcite i lepsi jidla, ale jedl jsem i horsi. A co se tyce tech vedcu, jsou zrejem pekne rozmazleni.

Pritom se usmeju a zapremyslim nad tim, kdy se asi vrati mistr a jestli bude mit nejake nove zpravy. Potom se zase podivam na dnesniho vypravece a s ocekavanim na nej koukam, stejen jako ostatni u stolu, jestli ke sve bachorce prida jeste neco dasiho.

[Jordi Linx]

Vědecká kolonie, Mrisst:
Na tvůj komentář o jídle se správce jenom pousměje a i on zhltne několik posledních soust, zatímco okolo vypravěče se strhne diskuze o tom, jestli si vymýšlí nebo ne, ty jsi svým průzkumem dospěl k tomu, že on sám tomu věří, což však není vůbec vypovídající. Diskuze rozdělí obyvatelstvo stolu na dvě skupiny, které spolu živě argumentují. Takhle to chvilku pokračuje, než zasáhne správce.
Pánové, dnes tu máme hosta. Já vím, že tohle je součást vašeho kulturního vyžití, ale přecejenom se jednou můžeme snažit chovat jako vzdělaní a vychovaní dělníci.
pronese správce a diskuze utichne, aby se všichni včetně správce se začnou z vesela smát, což podtrhne přátelskost těhle diskuzí. Po chvilce se začnou postupně všichni zvedat a zamíří do svých ubykací, aby si odpočinuli a přichystali na další pracovní den.
Jestli mě omluvíte, tak si půjdu taky odpočinout, věřím, že do svého domku cestu najdete a já brzo vstávám, abych přerozdělil úkolu. Přeju vám tedy dobrou noc.
pronese správce a s úklonou na rozloučení tajy vyrazí s ostatníma do svého příbytku.

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

Po tom, co zbavim svuj talir i poslednich stop po jidle jeste chvili posloucham zaujatou debatu delniku u stolu, ktere udela pritrz az spravce. Nepatrhnou chvili je klid ale nahle se vsichni rozesmeji a me take dojde, ze to byl vlastne dobry vtip i kdyz na tenhle typ humoru nejsem zrovna zvykly. Take se tedy zasmeju a citim se dobre najeden a v pobaven, takze v duchu hodnotim tento den kladne i prez to, ze jsem v pripade tech sabotazi neudelal zatim zadny pokrok.

Uz aby se vratil mistr. Snad bude mit nejake novinky, ktere nas posunou nekam dal.

Pomyslim si, ale po chvili uz vstavam stejne jako vsichni ostatni u stolu a potazmo v cele jidelne. S pravce se jeste pred odchodem a rozloucenim omluvi a ja mu take popreji dobrou noc:

Samozrejme, dekuji, ze jsem s vami mohl poveceret v tak prijemne atmosfere. Take vam preji dobrou noc.

Pritom se usmeju a stejne jako on se vydam ven z jidelny, avsak ne do sveho pribytku, ale vydam se na obchuzku osady, jeste se takhle vecer porozhlednout. Cestou potkavam delniky, kteri miri do svych pribytku a ja premyslim, jak by bylo jednoduche vyresit problemy v osade, kdyby saboter zautocil prave dnes. Obchuzkou okolo osady mirim az k vodni nadrzi, kde se posadim zady k vode a koukam se smerem k osade, pritom se uvolnim a snazim se nechat zkrze sebe proudit silu. Zavru oci a soustredim se, aby mi vnimani silou nahradilo zrak. Takto soustreden cekam na sveho mistra a doufam, ze se jiz brzy ukaze.

[Jordi Linx]

Vědecká kolonie, Mrisst:
Sedíš uklidněný a prstoupený Sílou na menším vyvýšeném výběžku, odkud dobře vidíš na celou osadu. Jak tu klidně sedíš a medituješ, tak občas zahlédneš v osadě pohyb dělníků, kteří mají na večer ještě jiné plány, než rovnou začít odpočívat na svých ubykacích. Uplyne nějaká doba, až si teprve uvědomíš, že už je skoro tma a ruch v osadě také prakticky utichl. Po této delší meditaci se cítíš silný a uklidněný a také ne tolik vyčerpaní, jako jsou nejspíš dělníci. Tvoji koncentraci však nenaruší nadcházející tma, nebo něco v osadě, ale tvůj komunikátor, který se ti teď ozve.
Askeli, doufám, že vše je v pořádku, zatímco jsem pryč. Ohledně mého návratu budeš muset ještě počkat do zítra. Teď večer mám v plánu se podívat na jedno místo ještě, které by mohlo přinést ... řekněme další nápovědu, jinak jsem nepokročil, tak jak jsem si představoval. Takže dnes večer mě ještě nečekej a v kolonii je vše v pořádku ?
ozve se ti důvěrně známý hlas tvého mistra z vysílačky, kterou má k dispozici asi většina týmů složených z Jediů po celé galaxii.

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

Zatim co se nad osadou rozleha cim dal tim vetsi temnota, v poklidu medituji na peknem vyvysenem miste, ktere jsem si nasel a odkud mam dobry vyhled. Z koncentrace me vyrusi az hlas z meho komunikatoru, ktery nemohl patrit nikomu jinemu nez memu mistrovi. Az ted, kdyz jsem se probral z meditace zjistuji, ze jsem unavenejsi nez jsem si myslel. To uz vsak pozorne posloucham sveho mistra, protoze jsem velice zvedavy na co prisel. Jak se v zapeti dozvidam, tak neprisel na nic noveho a navic se nevrati ani v tento den, zminil se vsak jeste o mistu, ktere musi prozkoumat, coz me zase trochu uklidnilo, protoze nevim, jak bychom jinak postupovali. Kdyz domluvi, tak do komunikatoru, nejprve veselym hlasem, ale v poslednich vetach tissim a vaznejsim hlasem, odpovim:

Zdravim vas, mistre. Ano, tady je zatim vse v poradku, k vasi smule jste zmeskal vyborny gulas, o ktery se tu se mnou podelili. Tak vam preji hodne stesti v hledani napoved, protoze kdyz nic nenajdete, tak netusim, jak budeme pokracovat, protoze tady nic neni. Jedine, na co jsem prisel je ma domenka, ze ten saboter jiste nechtel znicit celou osadu a zrejme ani ublizit jakemukoli z obyvatel. Protoze kdyby chtel znicit osadu, stacilo by vyhodit do povetri prehradu a to by ji smetlo i se spicimi delniky. Budu vas tedy cekat zitra. Necht vas provazi sila mistre.

Na konec rozhovoru se s mistrem rozloucim, protoze pocitam s tim, ze jiste zase nekam specha, samozrejem bych jeste rad slysel par jeho slov, protoze kazde z nich me dokaze uklidni a podporit mou koncentraci. Kdyz komunikator znovu utichne, pokousim se vratit zpet k meditaci, kterou jsem hovorem prerusil. predtim se vsak trochu vic zabalim do sveho cerneho plaste, aby mi nebyla zima a aby neprosvitala ma bila kosile, ktera je ve tme prilis napadna.

[Jordi Linx]

Vědecká kolonie, Mrisst:
Zklidníš svůj dech, zpomalí se ti tlukot srdce, až by některý nezkušený lékář neznalý Jediských metod prohlásil, že jsi přešel do nějakého stavu kómatu nebo nějaké hibernace. Uvolnil jsi svoje tělo, každičký jeho sval, který jsi mohl svou vůlí uvolnit a nechal jsi se prostoupit Sílou, aby sis dopřál odpočinek. Přesto si však některé smysly nechával v pohotovosti. Tato technika je mezi Jedii prakticky využívaná neustále, protože jim umožní odpočinout si, ale zároveň zůstat ve střehu a také je dokáže osvěžit lépe než jiné známé techniky včetně spánku. Takto jsi setrvával až se úplně setmělo a nastala tma, když tě něco vyrušilo , tak jsi nemohl říct, kolik hodin přesně uplynulo, ale že je zhruba prostředek noci. Probral jsi se a zbystřil jsi smysly směrem k táboru, i když bylo zataženo, tak jsi spatřil nějaký pohyb na druhé straně tábora oproti tvé současné pozici. Nebyl příliš hlučný, ale nedařilo se ti rozeznat o koho, či o co jde.

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

Z meditace, kterou si pokousim odpocnout, i kdyz nechavam sve smysly v pohotovosti, me neco vyrusilo. Okamzite jsem se vzpamatoval ze sve meditace a ted jiz lepe odpocat v naproste tme upiram sve veskere smysly na druhou stranu osady, odkud rusive elementy prichazeji. Bohuzel se mi nepodarilo zjistit kdo nebo co vydava zvuky, ktere me vyrusily a tak se rychlym, ale zaroven tichym krokem vydam na msito, odkud jsem zaslechl ten hluk. Stale se soustredim na Silu a snazim se jeji pomoci urychlit svuj krok, abych neprisel pozde a abych mel take dost casu na to, zjistit o co tam vlastne jde.

Co to muze byt? Ze bych mel stesti a saboter se objevil i prez moji pritomnost? Snad budu mit stesti a neutece mi driv, nez se tam dostanu!

Premyslim trochu naivne a netrpelive zatim co specham k mistu puvodu hluku.

[Jordi Linx]

Vědecká kolonie, Mrisst:
Díky svému tréninku, ale i Síle ti netrvá dlouho dorazit na místo původu hluku, které bylo mezi několika budovama na druhém konci vesnice. Tvé naděje, že se jedná o sabotéra se však rozptylovali, jak jsi se blížil místu, odkud hluk pocházel. Když už jsi byl obbudovy, tak jsi konečně řádně rozlišil příčíinu hluku, kterou byli tři opilí muži a jejich hlasité projevy. Vykouknul jsi zpoza budovy a spatřil, jak jeden z nich klečí na zemi a ti další dva se mu smějí. Všichni měli vypito více než dost. Vyrazil jsi směrem k nim a podíval jsi se na toho, který stál nejblíž.
Ááá, pán Jedi. Brý večer, promiňte, že rušíme tak nahlas, ale tady vědátora dotáhnout domů je větší zážitek, než stavět ty nejkrkolomější budovy.
pronese hlasitě, jakmile si tě všimne a ty pohlédneš na klečícího muže, který bude nejspíš ten vědec. A fakt, že není pravidelný pijan je na něm hodně znát. Ještě navíc začne lehce pršet a vypadá to, že déšť bude jenom zesilovat.

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

Cim vic se blizim mistu, odkud vychazi hluk, tim vice zacinam byt sklamany, protoze to nezni jako sabotaz, ale spis jako nekolik opilcu. Kdyz dojdu o nekolik budov dal, uz vidim dva muze, jak se sklaneji nad tretim, kteremu je z nich zrejme nejvice spatne. Prijdu tedy az k nim a to uz na me jeden z nich opileckym tonem promluvi. Ja si na jednu stranu oddechnu, ze o nic nejde, ale na druhou stranu jsme se vlastne i trochu tesil na nebezpeci a to, ze to bude opravdu ten saboter. Pak se asi trochu naivne zeptam delnika, ktery na me promluvil:

Proc se tak nadral?

Pritom prejizdim pohledem z jednoho na druheho pri cemz zacne mrholit a vypada to, ze bude nehezky prset. Potom tedy jeste reknu:

Chlapi, meli byste ho rychle dotahnout domu, aby moc nezmokl, protoze jeho prace bude jiste take urcite potreba. Stene tak vy mate zejtra zas nakou praci, ze? Takze vam preji dobrou noc.

Pockam az vedce zvednou a vydaji se s nim znovu na cestu k jeho domu a ja se pote take odeberu do sveho pribytku meditovat, abych uplne nepromokl.

[Jordi Linx]

Vědecká kolonie, Mrisst:
No začal mrmlat nějaké svoje vědecké bláboly, tak jsme mu naplnili sklenku a pak už pil sám. Nevěděli jsme, že toho moc nesnese.
pousměje se jeden z mužů, zatímco druhý dojde k vědci a zvedne ho, aby ho podepřel.
A my se z toho vyspíme, pijeme párkrát do týdne a to si člověk zvykne a ona nás ta tvrdá práce ráno probere, ale díky za starost a omlouváme se za případné potíže.
pronese ten druhý, zatímco mu první pomůže a společně zamíří s vědcem do obytných buněk, stejně jako učiníš po chvíli i ty. Mezitím déšť zhoustne a když ve svém příbytku odložíš plášť, tak ti přijde, že by jsi z něj vyždímal víc než jedno vědro vody. Najdeš něco, za co bys jej pověsil, tak aby mohl proschnout a poté se natáhneš na svoji postel a po chvilce naslouchání bubnovábí deště do střechy se ti povede usnout.
Když se ráno probereš připadáš si značně čerstvý a podle sluchu vycítíš, že po dešti není ani památky. Oblečeš se tedy a vyjdeš se podívat ven. Hned první co upoutá tvoji pozornost je louže, do které okamžitě šlápneš a zašpiníš si nohavice, stejně tak i spodní konec tvého pláště, který ti stačil přes zbytek noci vyschnout. Když jsi se rozhlédl, tak ono po celé kolonii bylo nezvykle hodně louží a některé byli až nečekaně velké.

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

Nad opilci jen zakroutim hlavou a vydam se vyspat do sve ubykace. Po poveseni mokreho kabatu jsem ulehl do postele a rychle usnul za bubnovani deste o strechu. Rano jsem se probudil prijemne odpocat a s radosti jsem zjistil, ze uz vlastne neprsi a tak jsem si oblekl plast a vyrazil ven. Po otevreni dveri jsem hned prvnim krokem skoncil v obrovske louzi a potichu jsem trochu rozzlobene zaklel, protoze jsem si namocil jak nohavice, tak i spodni cast sveho ne uplne sucheho plaste. Pak se tomu vsak zasmeju a reknu si ze priste musim koukat, kam slapu. Po te se rozhlednu kolem, kde jsou vsude same louze, po vydatnem nocnim desti a vyrazim do jidelny klickujic mezi kaluzemi. Po ceste se rozhlizim po cele osade, jestli je vse v poradku.

[Jordi Linx]

Vědecká kolonie, Mrisst:
Po nepříliš dlouhé cestě k jídelně, kdy jsi se musel vyhýbat nezvykle velkému množství louží o velkých rozměrech. Když jsi dorazil k jídelně, tak jsi si až teď uvědomil, že je oproti ostatním budovám položena níže. Faktu, že jsi si to uvědomil až teď napomohla hladina vidy, která vyplnila jídelnu. Nebyla příliš vysoká, pouze tak do půl metru, ale i tak to bylo hodně vody.
To je divné, vždyť nepršelo tak dlouho.
poznamená za tebou jeden z dělníků, který také právě přišel a ty v něm rozpoznáš jednoho z těch dvou, co táhli toho podnapitého vědce z jejich máleho srazu. Stejně jako ty byl dost promáčený a měl mokré spodní části oblečení, pod očima jsi mu viděl i menší kruhy pod očima naznačující, že by mu ještě hodinky spánku neuškodila, ale tvářil si docela vyrovnaně a spokojeně v rámci možností.

[MrTukan]

Vědecká kolonie, Mrisst:

trochu bezradne zustanu stat hledic na zatopenou jidelnu a v hlave se mi rozplyva pomysleni na dobrou, sladkou a teplou snidani. Mokre nohavice se mi neprijemne lepi na nohy a plast je nezvykle tezky, ale presto se citim odpocaty a v ramci moznosti nemam ani tak spatnou naladu. Je to mozna i tim, ze po desti se zmenil vzduch. Neni v nem tolik prachu a je prijmene vlhky a studeny. Jak tak stojim nad jidelnou mezi velikymi kaluzemi, tak si vzpomenu na mistra a sabotera a tak je moje dobra nalada tatam. Doufam, ze se msitr brzy vrati, protoze sam jsem ted tady bezradny a ztraceny. V tom me vyrusi delnik, ktereho jsem hned poznal - jeden z tech opilcu z vecera. Na jeho poznamku zareaguji s usmevem:

Tak jak jste se vyspal, po tom veselejsim veceru?

Potom ale trochu zvaznim a pokracuji otazkami:

Proc je to tak divne? Jak dlouho tu neprselo? Vypada to tu snad jinak, kdyz uz prsi?

Pri tech otazkach mi bleskne hlavou sileny napad, ale rychle ho zavrhnu, protoze podle toho, jak jsem si minuly den prohlizel prehradu, tak by jeji protrzeni znamenalo smeteni cele osady, aspon podle meho skromneho odhadu. I prez to upru svuj zrak smerem k prehrade, na kterou odsud ale stejne nemam vyhled.