Výcvik pro Xaviera(Xavier Kirsten)

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Vrchní patro budovy:
Strážní pořád váhali, čehož jsi využil ke svému dalšímu kroku ve svém postupu vpřed. Svůj šťít jsi nyní proměnil v něco jako beranidlo a vrhnul jsi ho do zdi strážných před tebou. Než jsi jim mohl dát nějakou příležitost se vzpamatovat, tak už se rozpřehoal svým světelným mečem a nemilosrdně jsi sekal do jednoho strážného za druhým. Ani jsi nevěnoval nějaký čas, aby jsi se porozhlédnul za spouští, kterou jsi za sebou zanechal, za rozpolcenými těly s ranami spálenými od světelného meče. Byl jsi si jistý jenom tím, že i kdyby někdo přežil, tak po tobě nestřílel, takže jsi dál pokračoval kupředu ke schodišti na střechu. Jakmile jsi k němu dorazil, tak se zpoza rohu chodby, kde jsi ještě před několika momenty stál vynořila čtveřice dalšch strážných, kteří po tobě jenom jednou zbrkle vystřelili. To tě však už nezajímalo tolik, jako zdolávání dalších schodů před tebou. S využitím Síly jsi rozpoznal, že na střeše je poměrně velká skupina jedinců a že minimálně dvá stojí zvenčí u dveří na střechu, kam za chvíli dorazíš.

[Xavier]

Melida/Daan, Vrchní patro budovy

Taky mohli víc šetřit na strážnejch.
Zlobně jsem si pomyslel. Potřeboval jsem lokalizovat zda je můj cíl na střeše. Bohužel pomocí Síly by to trvalo příliš dlouho, a strážní co mne honili tu budou za chvíli.
Takže zase strčim hlavu Kraytskýmu drakovi do tlamy.
Uvědomil jsem si nevesele.
Sevřel jsem meč do jedné ruky a sáhl po Síle.
Otevřel jsem dveře a vyrazil.
Strážného co stál vpravo jsem probodl. Strážného vlevo jsem odhodil Silou co to šlo.
Než však po mě začali střílet tak jsem pomocí Síly vyskočil zpět, na nástavbu s vchodem. To by mi mělo dát dostatečné krytí pro to aby neměli tak snadnou palbu, a já mohl snáze mečem odrážet střely, a abych zjistil zda je zde můj cíl.
Jestli tu neni tak se na o vy....

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Střecha budovy:
Místo prozkoumávání Sílou se tentokrát rozhodneš pro shlédnutí situace vlastníma očima. Prudce vyrazíš kupředu dveřmi a než stačí oba strážní u dveří reagovat, tak na nich vykonáš další část své zkázy. Ten vpravo se zhroutí poté, co se v jeho hrudníku objevila díra skrz, zatímco tendruhý se proletí dobrých patnáct metrů vzduchem, než to s ním třískne o zem. Ty mezitím saltem nazad vyskočíš na stříšku od vchodu na střechu připraven odrážet případné střely dalších strážných a snažíš se zahlédnout svůj cíl. A to se opravdu skoro hned podaří, avšak jeho pozice nevěstí nic dobrého. Výstřely trojice strážných okolo něho tě zaměstnávají s tvou obranou, zatímco na střeše přistane landspeeder a tvůj cíl se do něj začne hned soukat. Celá situace byla o to nepříjemnější, že landspeeder byl na druhé straně střechy a bylo jasné, že se každou chvíli vznese do vzduchu a vyrazí pryč od budovy, ale především od tebe. Celé se to tedy zdá jako velice nepříjemná komplikace.

[Xavier]

Melida/Daan, Střecha budovy

A do Huttí kloaky!!!
Že hodlá můj cíl odletět se mi ani trochu nezamlouvalo.
Tak. Hurá zpátky na stromy.
Síla mi prozradila že mám ještě chvíli než dorazí druhá skupina strážných ze zdola a vzpamatuje se odhozený strážný.
Stůj!!!
Vykřikl jsem na cíl, a přidal k tomu Silový rozkaz, doufaje že ho to zabrzdí alespoň na moment.
Nečekal jsem však, na to jestli se skutečně zastaví ,a Silou uvedřil do hloučku strážných co mě odstřelovali. Odrazil jsem se o roh nástavby a pelášil k vznášedlu.
Zraněná noha sice o sobě dala vědět, ale zaťal jsem zuby a překonal ji.
Po cestě jsem se snažil mečem odehnat příliš přítulné nebezpečí, jako blasterové výboje a podobně.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Střecha budovy:
Pokusíš se svůj cíl ohromit svým výkřikem, ale přes rachot blasterové střelby a motorů přilétajícího landspeederu se k němu tvůj výkřik nedostane, takže pokračuje směle v nastupování dál. Tušíce v nehativní výsledek této snahy jsi se pokusil Silou udeřit do tvých ostřelovačů, bohužel pro tebe byli příliš vzdálení od tebe, než aby to mělo nějaký výrazný účinek, maximálně tak lehký závan vzduchu před nima. Po neúspěchu i tohoto pokusu jsi se rozhodl spoléhat na vlstní síly a co nejrychleji vyrazil k vznášedlu, která se už zvedlo do vzduchu a pomalu odlétalo. Každý krok ti přišel neuvěřitelně krátký a vzdálenost k tvému cíli naopak neúměrně dlouhá, navíc ti nohy těžkly, když se ozvalo tvoje předchozí zranění. Překážka v podobě trojice strážných se nakonec ukázala jako ta nejmenší, protože jsi se ani příliš nezastavil a jedním táhlým úderem světelného meče jsi je vyřídil všechny tři. Nalétl jsi totiž přímo mezi ně, takže stáli dva napravo a jeden nalevo, když jsi k nim dorazil. Tomu nalevo jsi uťal špičkou světelného hlaveň zbraně a ty dva napravo jsi následně zasáhl v druhé fázi tvého úderu. Zanechávajíc odzbrojené a ochromené strážné za sebou jsi však jenom mohl sledovat jak se černomodré vznášedlo už vzdaluje od budovy. Mimo dosah tvých schopností, aby se později zařadilo do dopravního proudu, který sice nebyl nijak výrazný, ale přesto se na této straně budovy sem tam míhalo nějaké vozidlo, ať už jedním nebo druhým směrem. Fakt, že od kraje budovy, kde jsi se zastavil to bylo k dopravnímu pruhu několik desítek metrů však nebyl nejpříjemnější.

[Xavier]

Melida/Daan, Střecha budovy

Pozoroval jsem jak se můj cíl vzdaluje.
Sakra co teď?
Napadl mne jen jediný způsob jak ho pronásledovat. Byl to sice šílený plán, nicméně plán. Věděl jsem že nemůže vyjít, přesto, vědom si toho že se jedná o zbytečnost, jsem si stoupl k okraji a z plných plyc jsem zakřičel, zvedaje ruku:
TAXI!!!
Neustále jsem však byl ve střehu, kdyby chtěl nějaký ze strážných si zahrát na hrdinu.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Střecha budovy:
Poté, co se ti tvůj začal vzdalovat, ji se pokusil o poněkud tristní řešení, kterým byl pokusit přivolat si nějakou dopravu. Jenomže vzhledem k tomu, že dopravní pruh samotný je několik desítek metrů pod tebou a vede vzduchem, tak bylo hodně málo pravděpodobné, že by jsi tu sehnal taxi. Aby jsi měl situaci ještě více nepříjemnou, tak se odhozený strážný probral a ze dveří, kterými jsi před chvilkou přišel se vyřítila další trojice, která po tobě začala bez přemýšlení pálit, čímž se snažili využít situace, kdy stojíš na kraji budovy, jsi od nich daleko na použití Síly. Jakoby doufali, že s odstraněním tebe samotného je už impérium nechá na pokoji, stejně jako jejich vilitele, který ti stále dál ujížděl a pomalu se ztrácel z dohledu. Jetě než jsi odrazil další sérii střel, tak jsi pohled dolů do dopravního pruhu a všiml jsi si jednoho pomalejšího landpeederu, který se přibližoval z opačného směru, než zmizel tvůj cíl.

[Xavier]

Melida/Daan, Střecha budovy

No co, stejně mi bylo jasný že to nevyjde.
Usmál jsem se, už poněkud nepříčetně.
Náhle po mě začal ten strážný střílet.
Hej dej si pohov!
Ošil jsem se a začal odrážet výboje zpět. Při ohlédnutí jsem i všiml pomalejšího landspeedru.
No co, stejně se mi nechce zpátky do týhle budovy.
Řekl jsem si a pokusil se přeskočit na speeder.

Povede-li se:
Po dopadu jsem se otočil na pilota.
Jménem IIA sledujte támleten speeder!
Přikázal jsem mu a abych mu pomohl s rozhodováním a stočil jsem ovládací prvek do otočky aby jsme se otočili a pronásledovali ho.

Nepovede-li se:
Užívám si výhledu až do dopadu.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Rychlostní silnice:
Vzhledem k tlaku přiběhnuvších stráží a nutnosti rychle se vydat na cestu, se po vteřince zaváhání vrhneš dolů z budovy tak, aby jsi dopadl na jeden z pomalejších landspeederů. Po odrazu ti přijde, jako by se pro tebe zpomalil čas, cítíš, že pod tebou je nepřívětivá zem a ty se k ní pomalu blížíš se vzrůstající rychlostí. Po očku koukneš po tvém vyhlídnutím ladnspeederu a vyneseš modlitbu, aby jel stále stejnou rychlostí. Oba se rychle blížíte k vašemu bodu setkání a ty si uvědomíš, že padáš o něco rychleji. Instinktivně se natáhneš po Síle, otočíš se ve vzduchu a ... a dopadneš přímo na čelní kapotu landspeederu a ještě k tomu na nohu, která na tom byla hůře. Projede tebou prudká vlna bolesti obzvlášť od zraněné nohy, takže málem neudržíš rovnováhu. To celé trvá několik dalších vteřin, než přijdeš k sobě a vyštěkneš rozkaz na dosavadního řidiče, aby jsi se zatím nasoukal na místo spolujezdce a otočil mu řízením do pruhu, čímž jsi málem způsobil bouračku s jiným speederem, jehož řidič tě počastoval nehezkým výrokem.
... jaký speeder ?
pronese vydešeně řidič tvého landspeederu a nemůže z tebe spustit oči, jako by jsi pro něj byl nějaké zjevení, přece jenom na kapotu landspeederu vám někdo nespadne každý den.

[Xavier]

Melida/Daan, Rychlostní silnice

Když sebou hejbneš, tak ho i uvidíš.
Oznámím mu.
Buď se budeš snažit nebo si vystup!
Postavím ho před nepříjemné ultimátum, má smůlu, mě zas nepříjemně bolí noha.
Všeobecně se ho snažím popohnat, abysme stihli onen landspeeder, než nám zmizí.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Rychlostní silnice:
Viděl jsi, jak vyděšený řidič není prakticky schopen sebemenšího pohybu a rozhodl jsi se přejít k ostřejšímu tónu svého hlasu, což nebylo zase tolik složité, prostě jsi tudy jenom ventilovat svoji zlobu z bolesti nohy. Až poznámka o možnosti vystoupení ho konečně trochu probrala a trochu na to dupnul.
... to bych nerad.
podotknul k možnosti vystoupení a vaše rychlost se srovnála s ostatními, což však pořád nedostačovalo a mezi hledáním 'svého' landspeederu v provozu jsi na svého šófera vrhnul další zlostný pohled.
Tenhle landspeeder je ještě nový. Prakticky není vůbec zajetý, nevím ani na kolik je stavěný.
snaží se vymlouvat šófer, který rozhodně nepatří mezi žádné odvážné jedince a sám se divíš, že se mu tolik netřesou ruce strachy anebo se bojí, aby se mu před tebou netřásli.

[Xavier]

Melida/Daan, Rychlostní silnice

To že je nový, znamená že má motor ještě v pořádku.
Začl jsem mu šeptat do ucha.
Takže na to dupni pořádně. Jestli se mi nebude zdát že je doháníme dostatečně rychle tak si sednu za řízení sám, ale to už tobě vadit v tu chvíli nebude.
Pokračovoval jsem v šeptání z blízka do jeho ucha.
TAKŽE TO ROZJEĎ POŘÁDNĚ!
Přešel jsem náhle do křiku a uchopil řízení a srovnal jízdu, neboť sebou leknutím trhnul.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Rychlostní silnice:
Tvůj řidič s sebou trhnul a kdyby jsi včas nezachytil řízení, tak to nemuselo dopadnout dobře. Jakmile se vzpamatoval, tak prudce sešlápl plyn až váš landspeeder poskočil a ty jsi měl z pozice spolujezdce co dělat, aby ses vyhnul vozu před váma. Tvůj šofér zaváhal a nevěděl, jestli se má natáhnout po řízení nebo ne. Měl z tebe čirou hrůzu a ty jsi mohl cítit jeho obrovský strach a měl jsi z toho takový divný pocit. Na jednu stranu příjemný, na druhou trochu děsivý, bylo na tobě, kterou emoci si vybereš.
Budete ... řídit dál ... nebo ... to mám vzít ?
vykoktá ze sebe tvůj šófer, zatímco těsně míjíte jedno vozidlo za druhým a ty s těží stíháš hledat svůj cíl. Jediné štěstí, že se hlavní pruh zatím nijak nerozdvojuje a kdyby něco sjelo z cesty, tak by to bylo dobře vidět.

[Xavier]

Melida/Daan, Rychlostní silnice

Cítil jsem se neuvěřitelně živý, cítil jsem se jakoby v extázi. Pak jsem ulsyšel řidičův dotaz.
Druhou rukou, než držím řízení, mu dám ruce na ovládací prvky.
Jeď! Jeď! Ať ti vlajou vlasy!
Vykřiknu a pohladím ho po jeho lysé hlavě.
Pak si uvědomím že tu jsem přece jen pracovně a začnu pátrat po uprchlém landspeedru.
Tak kampak jsi nám zalezl?

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Rychlostní silnice:
Gestem ruky přenecháš řízení majiteli vozidla, který se teď neopovažuje zpomalit, aby si tě nerozhněval. Mezitím utrousíš možná trochu nevkusnou poznámku k jeho řidkému porostu hlavy, vlastně prakticky žádnému, než se začneš věnovat hledání svého cíle. Napneš všechny své smysly a pozorně se rozhlížíš po landpsdeederech před tebou. V dosahu tvého zraku se jich nyní pohybuje asi šest. První byl červenozelený a byl k vám nejblíž, další landspeeder černobílý a hned vedle něho se hnal žlutomodrý. Za nima se od nich rychleji vzdaloval jeden modročerný a úplně ke konci jsi viděl už trochu rozmazaně jeden černozelený a černomodrý, které si jeli navzájem bok po boku. Bohužel se ti nedařilo zahlédnout posádky jednotlivých landspeederů a mnoho dalších identifikátorů tu nebylo, protože většina landspeederů byla stejného tipu.