Walter Thran (výcvik pro Gartha)

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

Při pohledu na Corriolana mi poklesla čelist. Byla to kombinace určitého druhu přesvědčení s určitým stupněm morálky, která mne na něm tak udivovala. Vysvětlení mohlo být dvojí:
Fakt, že narazil na rovnocenného soupeře ho překvapil. Kdyby se ve mně neprobudil střípek porozumění a soucitu měl bych ho. Vím, že bych ho zlomil. Dokázal bych to.

Iluze. Copak si vážně myslíš, že to cos hledal, si necháš tak snadno vzít? Jste si sobě prospěšní. Corriolan ukazuje cestu a ty? Jakou roli zde vlastně hraješ ty?
Wyde jakoby vycítil aspoň část mých myšlenek přispěchal s prostou otázkou, která značně utahovala smyčku.
Ne. Mělo by mi být líto vás? Odpověděl jsem navzdory svým pocitům zcela nevzrušeně, až jsem v jednu chvíli zapochyboval o tom, kde se nacházím a co dělám.
Laboratorní myšku. Prolétlo mi hlavou. Ta odpověď byla bohužel pravdivá.

A-32, výslechová místnost

Klišé. Pokud již někdo zažil pocit jménem deja-vu, pak se mu tento můj pocit nerovnal ani zdaleka. Opřen o stěnu a s rukama na prsou jsem sledoval zajímavou hru jménem:
„Kočka přivírá myšce ocásek.“ Bylo snadné si v této roli myšky představit sebe sama a ještě snazší připustit chybu. Připustit chybu ovšem znamenalo dostat při nejbližší příležitosti blasterovým výbojem do zad jak z jedné, tak i z druhé strany.

Wyde se vytasil s těžkým kalibrem mučících nástrojů a ocáskovou techniku si přímo vychutnával. Z čehož se mi po zhlédnutí záznamu a obecných poznatcích zvedal žaludek. Když skončil se svým projevem v němž mimo jiné vylíčil všechny nevýhody a „výhody“ Dragonstaru a Kesellu obrátil se z otázkou na mne.

Ano, skutečně výborné pro komunikaci a poznávání nových způsobů. Odpověděl jsem bezbarvým hlasem a doufal, že to zadržený pochopil.
Už jste skončil s katalogem? Bylo tam toho opravdu spoustu na výběr. Položil jsem řečnickou otázku Wydeovi.

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

Při tvé zmínce o katalogu prolétl Algernonovou tváří pobavený zákmit úsměvu - minimálně jsi mu trochu zvedl náladu.
Řekl bych, že ano. Z toho, co jsem pochopil už dřív, je Kessel opravdu poněkud monotónní, odpověděl ti místo Wydea a ten se zatvářil jako kočka, kterou zrovna malá bílá myš s gustem kousla přímo do čumáku. Skoro to působilo, jako by se ti rozhodl alespoň tímto způsobem poskytnout nějakou tu morální potvoru, protože jinak to prostě nebylo možné.

Však vás ty vtípky přejdou, poznamenal bez jakéhokoli výraznějšího tónu major Wyde a Algernon Corriolan skoro lhostejně pokrčil rameny, buď proto, že mu to bylo jedno, nebo že podobné sliby slyšel už tolikrát a myslel si o nich své.
A ano, bylo to všechno, obrátil se důstojník pak zase k tvé maličkosti. Doufám, že ve svém novém působišti půjdete řádně do sebe a Impérium na vás bude moci být doopravdy hrdé.
Vzápětí vydal rozkaz a eskorta doprovodila vězně zpět do cely - a souběžně jste se vrátili zpět do pozorovatelny, kde ti byl udělen rozchod a poznámka, že mezi povinnosti imperiálních agentů patří i psaní hlášení. Zdálo se, že Adrian Wyde má pro dnešní den vaší krevní skupiny až po krk.

[Garth Devilman]

Psychoanalitický výzkum

S poznámkou: Jistě pane, administrativa nade vše… Jsem Wydea opustil.
Máte pravdu pane, je potřeba sepsat hlášení…
Vyhnul jsem se uklízecímu droidovi, který z pod jednoho stolku právě vytahoval cosi, co vypadalo, jako špatně opečený sendvič. Problém byl vtom, že daná ňamka byla na tom místě pravděpodobně hezky dlouho. Soudě tedy alespoň podle vzhledu.
Nebo má někdo doma šikovnou hospodyňku. Pomyslel jsem si a ponechal droida i potravinu rozkladu.

Poznej svého nepřítele… Jak poetické to pořekadlo. Dnes se používá při šarvátkách, ale dnes nabude svého významu. Svým způsobem.
Dech byl klidný a vyrovnaný. Chůze přesná na dobu. Kroky se ozývaly chodbami a já měl svůj cíl. Poskládat skládanku jménem Algernon Corriolan.
Věděl jsem, že bude nejlepší poslechnout si oba aktéry.

Zainteresovaného bychom měli, teď ještě co mi k tomu řekne „ten nad věcí.“
Stanul jsem před pracovnou majora Raidena.

[Elinor Yall]

centrála ISB, pracovna majora Raidena

Doufám, že před těmi dveřmi nestojíš dlouho, pozval tě po chvíli dál major Adrian Raiden, když vykoukl z pracovny cestou k automatu s kafem na chodbě, zatímco s táckem pokračoval pro několik express.
Vzbuzoval dojem, že na něčem zrovna intenzivně pracuje a asi to nebude Corriolanův případ, protože než se znova uvelebil za psacím stolem, odklidil většinu roztahaných materiálů stranou a vylovil jiné složky.
"Nadílka", kterou sis včera nevyzvedl, ležela vzorně poskládaná v koutě.
Takže případ Algernona Corriolana a té tvojí slavné infiltrace... už se ti Wyde pochlubil, že nebýt jednoho inkvizitora, z jeho slavných plánů A až G by bylo slavné fiasko?
Znělo to... no, automaticky sis při Raidenově tónu vybavil droida a obstarožní sendvič.

[Garth Devilman]

Centrála ISB, pracovna majora Raidena

Jen jsem si myslel, že by bylo dobré, jednou okusit, jak chutnají dobré mravy. Odpověděl jsem nevinným hlasem a rozhodil ruce na znamení kapitulace.
Ale zřejmě je to stejně k ničemu… Dodal jsem rychle a otevřel Raidenovi dveře a galantně ho pustil, abych pak vzápětí vešel za ním a dveře zavřel.
Odborná škola etiky: Prošel!

Zběžně jsem přelétl majorův stůl, abych pak mohl seznat, že Raiden nepatří k těm, co by ztráceli čas. Práce holt uklidňuje a pokud přináší potěšení…
Příliš pozdě jsem si uvědomil, že zde nejde o sledování telenovel na Holonetu (a přemítání zda to ten Zabrak táhne s tou barmankou od vedle…) zde asi nebude pochopeno jako ideální příklad uvolnění a relaxace.

Byl jsem věru rád, že mě s podobných úvah Adrian Raiden vytrhl a nasadil jedno z mých oblíbených témat, kterým jsem se teď zabýval poslední dobou opravdu nejvíce. Totiž co je příčinou střetu Corriolan versus Wyde. Jistě mohla to být nenávist z přesvědčení nebo z důvodu zainteresovanosti inkvizitora, ale ať už šlo o cokoliv mělo to pro úspěch „akce“ jistě cenu.
Byl neobvykle strohý. Odpověděl jsem. Náhlé nutkání navštívit zubaře zřejmě zapříčinilo jeho strohost. Pokud vím, vy však žádné zdravotní problémy nemáte. Nemýlím-li se?

[Elinor Yall]

Centrála ISB, pracovna majora Raidena

Major si okázale zívl.
Co konkrétního potřebuješ vědět? Wyde se rozhodl vybrat rebelské hnízdo. Nicméně Corriolanovi došlo, že to bude past, a pomohl nejtučnější části kořisti ke zdrhání. Po menším kličkování meteorickým polem to vypadalo, že zdrhnou, když se z druhé strany objevila loď inkvizitora jménem Barkas a lapila jejich frachťák do vlečného paprsku.
Kořist byla předána IIA v rámci organizační kooperace.
Tolik všechny drby na toto téma v kostce.
Chvíli si tě zamyšleně prohlížel a pak pokračoval:
Pokud jde o inkvizitora, hlavní důvod jeho přítomnosti bylo zjištění, že se na srazu teroristů bude nacházet i Algernon Corriolan. Podle toho, co mi Barkas řekl, ten člověk působil jako spojka mezi povícero skupinami - a vzhledem k tomu, že jeden Jedi podobného jména mezi teroristy působí, stálo mu to za osobní cestu a rozhodnutí požádat Wydea, aby si s tímto zajatcem mohl promluvit.
Takže Wyde má na Algernona zlost z toho důvodu, že z něj udělal idiota před půlkou týmu, a později i před inkvizitorem. Algernon Corriolan... přijde mi, že jeho averze k Wydeovi byla jen taktika, jak jej vyprovokovat k rychlé likvidaci, případně jak co nejrychleji vypadnout z pohostinství IIA nohama napřed. Rozhodně není hloupý - a rozhodně měl k ruce dost informací předem, aby věděl, co ho tady může tak čekat.

[Garth Devilman]

Centrála ISB, pracovna majora Raidena

A ani se nemusel moc snažit… Utkvělo mi v mysli, kterak se Adrian Wyde vyděsil, když mne spatřil poprvé.
Připomenul jsem mu jeho vlastní neúspěch. A co víc? Ještě jsem ho hlouběji potopil.
Poškrábal jsem se na bradě a znovu se tak pozastavil nad provázaností.
Což je více než pravděpodobné… Vypustil jsem větu a nechal ji viset ve vzduchu.
Pokud měl Algermon Corriolan něco společného s Jedii musel byť jen částečně vědět do čeho jde. Jediové a jejich okolí byli pověstni tím, že vždy měli nějaký trumf, kterým přebyli vše, co jim stálo v cestě. Byli téže známí tím, že většinou měli delší krok a já pochyboval o tom, že celá tahle šaráda byla náhodou.
A to ať už pro mne skončí jakkoli.

Máte pravdu majore. Navázal jsem na předchozí větu. Není hloupý. A pokud máme uspět měl byste mi pomoct s tím konkurzem…
Vzpomněl jsem si na poznámku o divadle, ale zároveň i na Raidenovu pohrůžku.
Měl byste vědět majore, že udělám vše abych uspěl a přijímám zodpovědnost za své budoucí jednání. Impériu a Císaři čest! Zasalutoval jsem a chystal se odejít. Corriolanova složka zůstala ležet v koutě.

[Elinor Yall]

Centrála ISB, pracovna majora Raidena

Nějaká konkrétní představa, nebo mám dělat svou práci po svém? poušklíbl se Raiden a ani nečekal na odpověď - stejně jako ty -, a vrátil se zas k datapadu.
Byl jsi už ve dveřích, když si major odkašlal.
Ehm. Poručíku, mám takový pocit, že jste si něco zapomněl. Pokud jste se tedy nerozhodl se s těmi těžkými krámy netahat zcela úmyslně... což ale chápu, vzhledem k dnešnímu divadelnímu kroužku.
Upřeně se na tebe díval, podobným způsobem, jako vornskr v kresleném holovizním seriálu při pohledu na malého bílého roztomilého králíčka - ale zároveň zachovával svůj netečný výraz a jemný, ironický úsměv.
Někdo by to považoval za zvláštní výraz, ale ty jsi byl zvyklý ze základního kurzu.

[Garth Devilman]

Centrála ISB, pracovna majora Raidena

Stačí, když mi pak napíšete vysoké hodnocení. Otočil jsem se ve dveřích.
Já hlava děravá, svou opěrnou berlu jsem si tu zapomněl... Udělal jsem dva kroky zpět a sebral Corrolianovy složky.
_Ach promiňte pane majore... S těmito slovy jsem zmizel z kanceláře a zaznamenal už jen Raidenův úsměv.

[Elinor Yall]

Centrála ISB

Major Raiden ještě poznamenal něco o tom, že se obával, že mu na ty krámy bude sedat prach, a připomenul ti, abys po nastudování vrátil spis do archivu. Asi se mu ulevilo, že tím nebude muset ztrácet čas.
Jeho pohled tě vyprovodil na chodbu a cítil jsi jej, i když se dveře zaklaply a ty ses vydal dohnat Corriolanovým výslechem zameškaný spánkový deficit.

Měl jsi před sebou rozehranou hezky vysokou partii sabbacu - a i když ti nepadly špatné karty, kdykoli mohlo dojít k jejich nečekané změně. Jak už bývá u této hazardní hry zvykem.

---KONEC 1. ČÁSTI---

[Elinor Yall]

hodnocení:

Výcvik - 1. část příběhu o hrdinném imperiálním rozvědčíkovi
Vedla: Elinor

Tvar příspěvků: Občas kratší, ale vesměs standardní délky
Chování charakteru: Nemohu si stěžovat
Postup v příběhu: vcelku plynulé tempo, občas mě překvapila jeho schopnost trefit se do pozadí jisté postavy
Reakce na podněty: velmi dobrá; vymyslel vlastní plán a dokázal ho prosadit proti majoru Wydeovi... a Walter jako osobnost byl vylíčen dost hezky.

shrnutí: velmi kvalitní výcvik, který mě bavil - i když si myslím, že je to ještě kam posunout. 95%

+ získal si respekt a do určité míry i důvěru Algernona Corriolana
+ procvičeny herecké dovednosti - opravdu by ten konkurz spatra vyhrál
- poštval si proti sobě majora Wydea, který je v celé akci jeho přímý nadřízený
+/- úpravy služebního hodnocení v rámci krytí pro vlastní akci

Pokud se k tomu chceš vyjádřit, Garthe, máš do večera možnost, pak výcvik přesouvám do uzavřených.
Misi zakládám večer, někdy ve stejné době dostaneš na PM stručné seznámení se spisem AC.

[Garth Devilman]

___________________________________________________________________

Mě hlavně udivuje, že jsi to se mnou dokázala vydržet... Já se přímo královsky bavil a jsem na to děsně zvědavý...