Walter Thran (výcvik pro Gartha)

[Elinor Yall]

A-32, výslechová místnost

Při tvém proslovu o volbách a nevyhnutelnosti tě Algernon Corriolan tě pouze pozoroval a jeho mysl analyzovala celou situaci. Po chvíli rovnice dospěla k závěru, že x=2y/z a mimoděk se pousmál.
Na celém tom momentu bylo cosi tak nepatřičného pro tohle vězení, že se ti nemohl nevrýt do paměti.
Nejspíš měl v úmyslu nějak vstoupit do tvého monologu po slovech On jinou možnost neměl, vy ano... , ale místo toho přišel tvůj dodatek a Corriolanovi nezbylo než ti poskytnout prostor.
Navenek se stáhl do sebe, jenže rozhodně poslouchal. A co bylo důležitější - vnímal, co říkáš.
Výsledek nepatrně změnil tvar na x=y/2z.
A vůbec - něco podstatného se změnilo.
Algernon tě začal brát vážně.
Tedy, ne, že by to předtím nedělal, ale to bylo stejným způsobem, jakým přistupoval k Wydeovi. Nepřítel, kterého bylo nutno odhadnout, vytvořit nejlepší strategii, jak proti němu obstát, nenechat ho proniknout přes jedinou obrannou linii.
Najednou si patrně ke svému překvapení všiml, že tě považuje mnohem méně za vyšetřovate čehosi imperiálního jako za člověka... velmi podobné krevní skupiny.

A-32, část pro pozorovatele

Sotva za tebou zaklaply dveře, ocitl ses znova ve společnosti dvou majorů, jednoho poněkud zarudlého vzteky a druhého potlačujícího potměšilé cukání v koutcích.
Hned, jak byla obnovena zvuková izolace pozorovatelny, Adrian Raiden zatleskal. Dokonalý výkon, Waltere. Až bude potřeba prokádrovat národní imperiální divadlo, nechám tě projít normálním konkurzem do souboru a v talentovkách necháš všechny uchazeče daleko za sebou.
Poušklíbl se a pak ti věnoval podstatně zlověstnější pohled.
A teď chci od tebe slyšet tvoji verzi toho, co děláš a čeho se snažíš dosáhnout.
Wyde poznamenal cosi o skrytých sympatiích k rebelům, ale jeho kolega pouze nadzvedl obočí a se slovy - To bych neřekl. Spíš se snaží vymyslet nějaký alternativní plán a byl bych rád, kdyby mi vysvětlil, jak si sakra představuje, že to bude fungovat! - se obrátil zas k tobě.

*-*

Co se týkalo Corriolana... zdálo se, že had návnadu pozřel. Otázkou zůstávalo, zda a jak ji stráví. Přece jen, ta předhozená krysa byla živá. Snad až příliš živá.

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

Vešel jsem jistým krokem do místnosti. Ovšem vevnitř jsem se od základu klepal. Rozehrál jsi hru, o které nevíš nejen jak skončí, natož ani co je jejím cílem. Bylo to prosté zjištění. Pokud šlo o rovnici, první výpočet proměnných týkající mé osoby byl proveden. Záleželo jen na tom zda díky pomyslné kontrolní kalkulaci bude označen můj matematický postup za správný. Letmým pohledem jsem zhodnotil situaci. Raiden vypadal celkem spokojeně, ovšem čekal vysvětlení, což bylo vzhledem k nastalé konfrontaci více než pochopitelné. Wyde vypadal ještě ruději, než předešle, což se také dalo pochopit. Jeho poznámka o rebelských sympatiích mě jen utvrdila v domněnce, že je rozžhaven na nejvyšší míru. Což je teď jedině ku prospěchu věci. Bude chtít za každou cenu dokázat, že můj „viditelný“ úspěch byla čirá náhoda. Nenechá si ujít jedinou příležitost, aby se ukázal vtom lepším světle. Když do plánu zasvětím, bude mít pocit, že to bude on, kdo bude mít zásluhy. Nechám ho ještě pěnit... Přešel jsem místnost, opřel se zády o nejbližší zeď a nasadil nicneříkající výraz.

Co uděláte Wyde proto, abyste měl dobrou večeři bez toho aniž byste si zbytečně sáhl hluboko do kapsy? Obrátil jsem se k Raidenovi. Chci zjistit o Corollianovi co se dá. Ať je Ruen kdokoli, není zajisté absolutistickým vládcem. Jejich postupy jsou tvořeny podle jakýchsi demokratických principů. Byť se vám jejich postupy zdají přinejmenším „nehumální,“ sledují určitý cíl a díky svému rozprášení po galaxii mají obrovskou výhodu. Při slově nehumální mě podivně zaškrábalo v krku, ale přicházející kašel jsem zadržel. Kdybych se držel podle původního plánu, tak bych se nikdy nedostal ani do čtvrtiny toho jejich sdružení. Zatímco s Corllianovou pomocí můžeme Rebely zasáhnout na poměrně vysokých postech. Já chci tučnou večeři... Poznamenal jsem směrem k Wydeovi.

Odlepil jsem se ode zdi a přešel ke kávovému automatu. Potřebuju navodit zdání, že mně Impérium sleduje, a že mi nedůvěřuje. Navolil jsem kávu s mlékem. Což si myslím nebude problém že? Jsem si totiž jistý, že mě budou chtít prověřit. Tato poznámka patřila Adrianu Wydeovi. Kdy převáží vězně? Vyslal jsem otázku do éteru. Chci mít místo v eskortě. Sehnul jsem se pro kelímek a usrkl si. Poté jsem přešel jsem ke sklu a pozoroval Algermona, který ještě stále seděl na židli za stolem. Doufám, že mi dáš dobrý důvod začlenit se do kolektivu kamaráde...

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

Wyde se ti chystal cosi zostra odpovědět, ale Raiden ho přerušil a sám se ujal slova:
Na místě je otázka, jak přesvědčíš večeři, aby ti napochodovala na talíř a ještě si zavolala přílohu.
Pohled mu také sklouzl směrem k Corriolanovi, a pak zas k tobě.
Mohl bych dát ruku do ohně za to, že zrovna přemýšlí, co by dělal na tvém místě on. A i na základě špatných výchozích předpokladů má celkem slušnou šanci dospět ke správnému závěru.
Zívl si a pak pokračoval:
Se zdáním, že ti Impérium nevěří, ani s místem v eskortě nebudou problémy, i když osobně bych to vyřešil spíš formou tvého přeložení do vězeňské stráže a to se vším všudy.
Jenže oboje vyžaduje určitou námahu a chci vědět, jak hodláš zamezit asi největšímu riziku, co tu vidím. Mohly by ti pomoct ty záznamy předchozích výsledků a složka, kterou o Corriolanovi sestavili v IIA, plus složka, kterou jsme to doplnili my, ale myslím, že jsi ho o své krevní skupině přesvědčil... až moc.
Jinak transport by se měl konat... za dva dny něco?
Při těch slovech koukl po Wydeovi, který se zatím notně stáhl do pozadí, patrně aby nerušil váš vnitroorganizační dialog.
Tak nějak, můžu se kouknout na datapad.
Jinak bych tě chtěl upozornit, že změny provedené ve všech úředních a služebních záznamech budou pochopitelně co nejkomplexnější. Se vším všudy. A to minimálně do konce této operace, možná i déle.
Poslední věta sice obsahovala naprostou banalitu, ale způsob, jakým ji major Raiden vyslovil, v sobě skrýval až příliš dobře znatelnou hrozbu.

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

Jako na minovém poli. Šlápnu vedle na jedné straně, mám v zádech výboj z blasteru. Šlápnu vedle na druhé straně a dostanu výboje z blasterů. Jako na Coruscanské pouti. Akorát, že místo krásných cizokrajných kytiček se bude na šňůrkách houpat moje hlava s vyplazeným jazykem někde v místech, kde by měl být krk. Představa to byla celkem příjemná s ohledem na to co by mne mohlo čekat ve skutečnosti. Neustále jsem sledoval Corolliana a popíjel kávu. Při Raidenově proslovu bylo možno zaznamenat stopu pohrůžky. Nepřekvapilo mne to. Adrian Raiden byl typ člověka, který dbal Imperiálních direktiv. Mohl jsem se o tom několikrát přesvědčit v rámci výcviku. Pouze mé dobré výsledky mne vždy zachránili u komise. Dnes však bylo vše jen a jen na mně. S kelímkem v ruce jsem se na Raidena otočil a nasadil netečný výraz.

V našem řemesle je každý špión užitečný do doby dokud není prozrazen. Základní poučka... Zmačkal jsem kelímek a hodil ho s přesnou trefou do koše, (který stál pár kroků od Wydea...) Někdy je důležité trochu pozměnit matematické vzorce, zvláště pokud máme před sebou takovou spletitou sněť jako je právě Corollian. Máme ho na lopatě. Pokud však máte pocit, že jde o operaci příliš riskantní vyšlete někoho jinýho. Vtom případě chci do svého pokoje přímý přenos z akce. Sázím se s vámi o sto kreditů, že ten šťastlivec nevydrží ani týden...

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

A já bych vsadil měsíční plat, že by to netrvalo dýl než tři dny, přisadil si major Raiden. Jenže IIA tu není od toho, aby nám organizovala reality show.
Po těch slovech se zvedl a oběma vám věnoval přísný pohled.
Musím vás zde ponechat osudu, mám také svoji práci. Jenom doufám, že si uvědomíte, že by žádného z našich nadřízených nepotěšilo, kdyby si lidé z IIA a ISB šli vzájemně po krku, místo aby odchytávali teroristy.
Jinak přeji dobré ráno... a, Waltre, předpokládám, že tentokrát si pro podklady zajdeš!

A tak jste s majorem Adrianem Wydem osaměli.
Wyde se zlomyslně pousmál, patrně na chvíli zauvažoval, co s tebou.
Tu úpravu služebních záznamů si vezmu na starost... a udělám takové, že vás jakákoli vzbouřenecká jednotka přivítá s otevřenou náručí. Máte v tomto ohledu nějaká speciální přání?
Lehce nadzvedl obočí.
Tedy, s výjimkou atentátu na císaře a lorda Vadera. TAK blbí zase nejsou, aby sežrali něco takového.
Zdálo se, že pozici tvého přímého nadřízeného pro tuto misi si nehorázně užívá, už vzhledem k tvému předchozímu chování vůči jeho osobě.

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

Jistě pane, očekávejte mne se zazvoněním vašeho budíku… Odpověděl jsem neutrálním hlasem. Musel jsem si poněkud poopravit názor na Raidena. Bez ohledu na naše počáteční neshody jsem ho začal ve skrytu duše vážit, ne-li dokonce snad obdivovat. Buď se tento člověk uměl dokonale ovládat nebo v něm bylo cosi, co se u příslušníka Imperiálních služeb hned tak nevidí. Ryzí lidská upřímnost, ba dokonce snad starost, která byla jinak pohřbena pod maskou tvrdé práce a drilu. To jak se mě zastával bylo přinejmenším nečekané... Díval jsem se jak odchází a na tváři se mi objevil mírný úsměv. Když mi zmizel z dohledu uvědomil jsem si, že nejsem v místnosti sám, a že by přílišná ignorace z mé strany Wydea přinejmenším rozladila.

Jsem si jistý, že se vynasnažíte, a proto celou tuhle šarádu vás nechám skonstruovat. Ve vymýšlení podvodů a úskoků jste jednička vy. Já jsem pod vámi a vy jste šéf… Obrátil jsem svůj zrak zpět na primární objekt. Tato "lichotka" měla poodhalit karty. Nijak mne netěšilo, že jsem skončil zrovna pod Wydem. Nicméně malé polechtání ega mu neuškodí… Usoudil jsem a vzápětí dodal: Prosil bych hlavně ne žádného zkorumpovaného uživatele návykových látek a přál bych si mít poněkud „smíšené“ hodnocení. Což nebude problém že? Nemusel jsem příliš studovat obličej svého nadřízeného, abych mohl konstatovat: A toliko k polechtání ega… Po rtech mi přeběhl mlhavý úsměv. Zdá se mi že pozici podřízeného si vzhledem k chování ke Wydeově osobě opravdu užiju. ..

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

Rebelové by se bezpochyby zbláznili radostí, nad něčím takovým... sykl s lehkým úšklebkem. A navíc, upravené hodnocení by se nemělo příliš lišit od dojmu, který si o vás udělal Corriolan. ON se k vašim záznamům nedostane - ale vzbouřenci tam venku ano. A vhodně nastavené může také fungovat jako dobré krytí.
Zdálo se, že má o tom všem určitou představu, a tak se skoro vesele pousmál. Problémy s plněním rozkazů, podezření na sabotáž, kázeňské potíže... to poslední asi nebude třeba zvlášť doplňovat, k tomu je bezpochyby spousta reálných podkladů. No netvařte se tak překvapeně, musíte mezi ty skety zapadnout. Jestli chcete s katskými psy žíti, musíte s nimi pochopitelně i výti. Nebo to alespoň dost dobře předstírat.
Jestli jsem pochopil dobře, plánujete pomoci Corriolanovi s útěkem a při té příležitosti se vpašovat mezi teroristy. Mohl byste tento nápad nějak konkrétněji rozvést?

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

Musel jsem Wydeovi blahopřát. Pokud šlo o akci byl ve svém živlu. Zdrojem této poměrně veselé nálady byl pravděpodobně fakt že při zmínce: „Vhodně nastavené může také fungovat jako dobré krytí.“ Se vesele pousmál. Pravda nebylo to nic příjemného a jinému by se už asi klepaly i nozdry, jako rozdováděné břišní tanečnice, nicméně mé nozdry se pomalounku zatřepetaly a najednou jsem věděl, že je zle. Strčil jsem si ruku v rychlosti k místu, kde se obvykle dá takový nenadálý kýchot zastavit. No povedlo se mi to aspoň z části. Pořádné hýřnuto-pšiknutí jsem sice zarazil, ale mé tváře se vlivem zpětného tlaku nadmuly, až mi z toho bolestí začaly slzet oči. A to zrovna ve chvíli, kdy Wyde konstatoval: „No netvařte se tak překvapeně, musíte mezi ty skety zapadnout. Jestli chcete s katskými psy žíti, musíte s nimi pochopitelně i výti.“ Opatrně jsem si rukou, kterou jsem držel onu kůstku přejel po jedné z tváří. Stejně tak jako nos stále ještě bolela, nicméně už podstatně méně, takže jsem mohl (již z rukou podél těla ) odpovědět na jeho otázku.

Víte… (Začal jsem a opatrným pohybem levého oka zabránil slze aby skápla na zem…) Nemůžete plánovat dopředu, protože nikdy nevíte co protivník udělá. Chtěl bych Algernona přesvědčit, že jsem jedním z nich. A to nedokážu bez menší, Imperiální razie. Potřebuju, aby ten útěk byl pokud možno sehrán věrohodně. Máte po ruce plán převozu? Kolik členů eskorty je potřeba na převoz? Věděl jsem, že útěk a záchrana nesmí vypadat z jako nějakého, předraženého, filmového bijáku. Zároveň jsem však nesměl dopustit, aby přílišný, snadný útěk nebyl pro Corriolana stínem pochybnosti. Víte o nějaké nejbližší teroristické základně, kterou máme pod dohledem bez jejich vědomí? Pokud se mi podaří získat jejich důvěru, můžeme je zasáhnout na nějakém citlivém místě přímo v srdci uskupení. To je vše co vám k tomu teď můžu říct.

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

Major Wyde přikývl, opatrně zpod stolu vytáhl tašku s pouzdrem na datapad a chvíli se bez jediného slova vrtal v datech.
Pak se obrátil zase k tobě.
Myslím, že máš problém. A ten se jmenuje... ano, Dragonstar. Vězeňská loď třídy Lictor.
Dal ti chvíli na vychutnání té informace, a pokračoval: jinak je to standardní imperiální vězeňská loď. Sice by mohli mít víc posádky, je jich jenom 400, ale to nám nijak nepomůže. A dozorců je tam taky lehce podstav, 325 místo 400 - ale tím spíš tě tam budu moct přeřadit.
Jeho výraz získal podezřele zamyšlený nádech.
A velí tomu Ethair Barkas. Což mi připomíná, že bych ho měl psychicky připravit, že mu v rámci tajné akce IIA zdrhne jeden z lidí určených na samotku.
Souběžně s tím Wyde začal cosi vyťukávat do datapadu.
Tak radost z toho rozhodně mít nebude, ale pokud mu to neřekneme předem, asi bys skončil jako mastný flek putující po vesmíru bez skafandru. V tom lepším případě, pokračoval jen tak mimochodem, však znáš inkvizitory.
Nejradši by si patrně odplivl, ale plivat na podlahu by nebylo nejvhodnější.
Takže cestování na Kessel to bude doopravdy zajímavé. A jo, abych nezapomněl - navigační počítač Lictorů obsahuje výhradně dvě souřadnice. Start - a cíl.
Přerušil ťukání na klávesnici a znova se na tebe upřeně zadíval, jako by se snažil odhadnout, co se ti zrovna honí v hlavě. Wydeovy zorničky se ještě víc stáhly, takže připomínaly pohled dravce sledujícího ze zálohy kořist.
A o teroristické základně, kterou máme pod dohledem bez jejich vědomí, fakt nevím. Vím jenom o několika skupinách, které jsou solidně infiltrované. Ale čím míň lidí bude vědět o tom, jak je to s tvou dezercí doopravdy, tím lépe. Přece jenom, bylo tu několik kauz s úniky informací... a tak vůbec.
A zajímalo by mě, jak přesvědčíš Corriolana, že jsi jeden z nich. Rád bych TOHLE probral podrobněji, protože mám vlastní návrh, jak ho zkusit postrčit k tomu, aby tě považoval za důvěryhodnou osobu.

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

Myslíte, že mám problém?? Mírně jsem našpulil pusu a spolkl slinu, která se drala na povrch. Když vezmu v úvahu, že mám cestovat z několika stovkami vězňů… Tato myšlenka už mi nepřipadala na druhé sežmoulání v ústech tak drastická. Byť si dal nadřízený záležet na tom, aby vzápětí mou domněnku slastným hlasem potvrdil. Za vlast, pro život a pro Císaře… Trvalo mi hodně dlouhou chvíli, než jsem si uvědomil, jak nafoukle a namyšleně to zní. Už jen podle zkušeností vlastních a záznamů Imperiálních. Posteskl jsem si.

V souvislosti s akcí padlo jméno Ethair Barkas. Nešlo mi ani tak o to, že celé akci velí inkvizitor, jako spíš o fakt, který se prokázal o pár chvilek později. Wyde měl co dělat, aby udržel jakés, takés dekorum na toto téma. Jistě, každý humanoid i s tím zbytkem mozku (co mu ještě zbýval po omamných látkách,) si radši přál rychlou a „pokojnou“ smrt výstřelem z blasteru, než přítomnost, ba dokonce zainteresovanost inkvizitora samého. Wyde se mi do teď jevil, jako tvrďák. Co hrozného se muselo stát, aby takový člověk, který byl znám svou tvrdou povahou (což jsem měl možnost si ověřit nejen vizuálně ale i na živo ) najednou pokud šlo o inkvizitora, by nejraděj vycouval?

Moje myšlenky však byly otupěny ve chvíli, kdy vyhodnocoval letovou dráhu transportu. Ten pohled dokonale vymazal většinu mých pochybností o Wydeově příslušnosti. Jako sonda… Bylo mi jedno jestli můj šéf ten úsměv zaznamená nebo ne. Vědomí, že jsme oba v tu chvíli dělali přesně totéž mě víceméně pobavilo. „K čemu je žák, který se od svého učitele nic nenaučí? A k čemu je tedy pak učitel, který si nedokáže vyplnit žákem onu mezírku, která mu chybí?“ Marně jsem se snažil vzpomenout, kde jsem tu větu slyšel. Marně jsem…---

Do přítomnosti mě vrátila až Wyedova otázka ohledně Corriolana. Poškrábal jsem se na bradě a pronesl: A jak mám přesvědčit „vás,“ abyste „vy“ mne považoval za důvěryhodnou osobu? Chvíli jsem pomlčel, aby Wyde přestál náhlou změnu tlaku a poté jsem nevzrušeně pokračoval: Jedině tak, že udělám něco, co by „vás“ z mé strany potěšilo a dalo možnost si o mně poopravit hodnocení. Není-liž pravda? A proto chci nejprve od „vás“ slyšet návrh a budu doufat, že půjde skloubit s plánem mým…

___________________________________________________________________________
Uvozovky (u zájmen) = menší zdůraznění hlasu

Doufám, že jsem to nepřehnal...

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

Jestli tvé obavy o přehánění byly na místě či ne, jsi neměl šanci zjistit. Nejpravděpodobnější zdůvodnění se dalo najít v tom, že tvůj pobyt na Dragonstar shledává jako naprosto dostačující satisfakci.
Nicméně jsi nebyl inkvizitor, a tak sis to přesně v jeho myšlenkách vyhrabat nemohl.
Místo toho jsi ale mohl pozorovat, jak tvář tvého nadřízeného nabyla výrazu notně zmlsané kočky.
Pro začátek - přesvědčit Corriolana, že on už je prakticky mimo hru. Podle Raidenových analýz výslechu je to totiž přesně to, oč se snažil v průběhu celé návštěvy, a tak bychom mu mohli dopřát alespoň iluzi dobrého pocitu, že se mu to podařilo.
A zároveň v něm posílit obrázek, který si o tobě začíná dělat.
Takže co takhle ho použít k tomu, abys dostal lekci ohledně fungování imperiální rozvědky a všeho kolem? Prostě mu oznámím přesun, tebe pověřím klasickým dozorem, takže si to budeš muset vyslechnout taky, i s rýpáním, které by mělo dávat smysl především tobě, a pak tě "za trest" přeřadí na Dragonstar, kde jediný zasvěcený do akce bude velitel lodi.
Wyde se protáhl a jeho obličej získal zase strohý úřednický výraz.
Ale v pozici operativce jsi ty - a u těchto operací mají v plánování poslední slovo ti, co půjdou do terénu a udělají to. Takže...?

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

Právě jsme přesvědčili Corriolana, že je naopak ve hře. Oponoval jsem. A to je možná jeden z důvodů, proč ISB přenesla odpovědnost na IIA. A Wyde si na ni v rámci svého egoismu vylámal zuby... Měl jsem co dělat, abych se bez zábran nezačal chechtat. Wyde udělal zřejmě přesně to, co měl Raiden v úmyslu už od začátku. Dávalo to dokonalý smysl. Otázkou ovšem zůstávalo, jakou úlohu v této hře hraji já. Soupeření mezi frakcemi ISB a IIA zřejmě dostupovalo vrcholu. Nejvyšší čas začít rozehrát vlastní hru...

Dobře s tímhle souhlasím... Odpověděl jsem jako bych si dával hodně velkou práci s tím, abych tuto alternativu přijmul. Ale chci záruku. Dá se do transportu propašovat sada skafandrů? Když jsem si uvědomil, že moje otázka zní možná trochu nelogicky z ohledem na okolnosti dodal jsem: Věřím totiž, že náš milý host má téže záložní plán. Jaké byly okolnosti jeho zatčení?

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

Sada skafandrů by neměla být problém, pousmál se major Wyde poněkud samolibě a došel si pro kafe. Pak znova zasedl na své místo a věnoval svou pozornost i dalším věcem, které jsi po něm chtěl.
A pokud jde o záložní plány našeho hosta - proč myslíte, že jsem se mu svého času postaral o pokoj na Dragonstar?
Ale k okolnostem zatčení. Na hranicích huttského prostoru působila jedna skupina teroristů, kterou vedl Garlik Myrto. A tito teroristé už nějakou dobu prudili a navazovali kontakt s ostatními skupinami. A tak jsme za pomoci jedné, která byla pod kontrolou, zorganizovali setkání teroristů na planetě, jejíž jméno si musím nechat pro sebe. Cíl byl jednoduchý, prostě je pochytat, až tam dorazí všichni.
Jenže došlo ke komplikacím a Algernon Corriolan si nejspíš vytvořil velmi rychle velmi přesný obrázek o situaci. Následkem nichž naše protiteroristické komando honilo Myrtovu loď po pásu asteroidů.
Působilo to dojmem, jako by i ze vzpomínky na tuhle situaci majora velmi intenzivně bolel zub.
Nakonec byla loď zastavena díky zásahu Ethaira Barky, a zajatci nám byli předáni, protože nebyli pro inkvizitora zrovna zajímaví.

[Garth Devilman]

A-32, část pro pozorovatele

V jednu chvíli jsem zalitoval své nedochvilnosti a neschopnosti koupit si popcorn... Wyde se evidentně vyžíval v líčení událostí, nicméně líčení záštiplných osob při soudu nikdy nebylo dobré řešení. Při představě Wyda, jak mává rukama a dožaduje se spravedlnosti mi zacukalo v koutcích.
Toho se asi nedočkám... Tento poněkud cynický poznatek ve mně probudil určitý respekt k demokratickým zásadám. Odolal jsem nutkání se zeptat: „A jak to bylo dál?“ Místo toho jsem vypustil do ovzduší otázku:

Jestli nejste proti, rád bych už sehrál tu divadelní frašku... Podrbal jsem se za uchem a podíval se přes sklo na zajatce.
Daří se ti to čím dál líp...

[Elinor Yall]

A-32, část pro pozorovatele

Algernon seděl celou dobu víceméně vzorně za stolem a snažil se nespat. Buď se mu to skutečně dařilo, nebo dokázal základní bdělý stav obdivuhodně předstírat.
Wyde pokrčil rameny a zvedl se.
Doufám, že ti ho není líto.


A-32, výslechová místnost

Držel ses "kajícně" u dveří, přesně podle instrukcí.
Při majorově vstupu do místnosti Algernon Corriolan až podezřele ožil. Ve zlomku sekundy si uvědomil Wydeovu přítomnost - a bleskově se stáhl do čehosi připomínajícího plnou bdělost.
Nějak ti nebylo jasné, kde na to po délce svého pobytu bere pořád sílu a energii.
Už jsem myslel, že vás poslali na zdravotní dovolenou, přivítal majora Wydea, ale mohl sis všimnout, že jde spíš o chňapnutí, dokud je dotyčný v dostatečné vzdálenosti a ještě může být nějak rozhozen.
Wyde rozhodně nezareagoval podle Corriolanova plánu.
Dovolená mě teprve čeká. Za... při těch slovech se major podíval na hodinky. ...za třicet pět hodin, dvacet minut a přesně pět vteřin mi totiž definitivně zmizíte z dohledu. Odpovědnost za vás ponese Ethair Barkas, a protože jste spolu již měli tu čest... doporučil bych nedělat problémy. Možná na vás bude mít nějaké soukromé dotazy, s nimiž laskavě počkal, až s vámi skončí naše sekce, a v tom případě doufám, že se zachováte úplně stejně jako během svého pobytu na Coruscantu.
Koutkem oka, jako by mimoděk, šlehl po tobě.
Setkání a nutnost vyjít s inkvizitorem pro vás bude bezpochyby užitečná zkušenost, která v budoucnu ovlivní vaše chování tím pozitivním způsobem.
Asi na zlomek vteřiny jsi měl pocit, že by Algernon Corriolan mohl být i vyděšený.
O tom, jaká životnost je v dolech na Kesselu, jsme mluvili už před delší dobou... a o podmínkách také. Předpokládám, že jste názor nezměnil.
Vězeň přikývl. Pochopitelně, že ne.
Minimálně v tomhle ohledu byl rád, že bude mít konečně klid. Tedy... svým způsobem. Až na představu rozhovoru s inkvizitorem vypadal vpodstatě spokojeně - a i tak se mu rozhodně ulevilo, toho sis mohl všimnout i ty.
Tvrdohlavost a nepřïzpůsobivost, potřásl major hlavou, ale každý sv¨ého štěstí strůjcem.
A potom se obrátil na tebe: nějaké poznámky, poručíku Thrane?