Výcvik pro Gwendolin

[Xavier]

Neznámá planeta

Podaří se ti přistát u jakéhosi starého chrámu. Když otevřeš poklop své stíhačky okamžitě se do tebe pustí zima. Tím si všimneš že i samotná budova se jakoby z ledu.
Když vystoupíš náhle Síla co z této planety vychází, pro tebe zesílí. Je zde velmisilná, velmi Temná. Až se ti zdálo být divné že jsi to necíila rovnou.
Přišel k tobě jeden Sith.
Potřebujeme sem dovést lidi a materiál z modulů. Timhle směrem jich několik přistálo. Přiveď je.
Ukázal ti směr přes ledové hory.
Ty si tady ještě?
Zeptal se tě nervózně.

[Gwendolin]

Neznámá planeta

Stíhačka jemně dosedne na pevnou zem. Sundám si přilbu a otevřu poklop. Přivítá mě závan ledového větru.
Jestli jsem byla před tím unavená, tak teď jsem dokonale čilá.
Pomyslím si, ale dál zdejší teplotě nevěnuji pozornost. Místo toho vyskočím z kokpitu na zem a se zaujetím sleduji chrám. Světlo se odráží od jeho led připomínajících stěn. Snad i ten chladný vítr vane od chrámu. Ale to co mě nejvíce zajímá je zdroj Temné Síly.
Jak je možné, že jsem to před tím nebyla schopna správně identifikovat?
Nehnutě stojím. Nereaguji ani na příchod jednoho z sithů. Zadá mi úkol, ale pohnu se až, když mě znovu osloví.
Promiňte, hned vyrazím.
Vykročím daným směrem. Několikrát se ještě ohlédnu dokud mi chrám nezmizí za zasněženým kopcem.

[Xavier]

Neznámá planeta

Raději jsi hned vyrazila, Sith vypadal že nějaké otálení není ochoten tolerovat ani omylem. Proto tvůj odchod byl alespoň po dobu co tě mohl sledovat v svižném poklusu.
Cesta byla dosti náročná, nehledě na to že zima byla pořádná, ale Temná strana co touto planetou proudila byla tak silná že ti dodávala sílu pokračovat dál.
Po asi hodině a půl cesty jsi spatřila na první záchraný modul a několik postav pobíhajících okolo něj.
Byl zaseklý do dosti prudkého svahu, a postavy se zdály že mají nějaké potíže.

[Gwendolin]

Neznámá planeta

Zatraceně! Ve vesmíru jsou miliony galaxií a planet a my musíme přistát zrovna na téhle sněhové kouli. Kur*a!
Zanadávám v mysli, když se mi pravá noha zaboří do sněhu až po koleno. Od chvíle co můj pochod začal jsem se rychle naučila šetřit s vyslovenými slovy. Při každém sebemenším otevření úst se mi do pusy dostal ledový vzduch, který spaloval víc než mandalorianská pálenka. Přestože zrovna teď by mi doušek toho dryáku bodnul.
S velkými obtížemi vysvobodím nohu. Chybělo málo a ve sněhu zůstala nadobro pohřbená bota. Pořádně ji dozuji a zkontroluji své oblečení. Nikde se nevytvořil žádný otvor, kterým by si vítr našel cestu k holé kůži. Naneštěstí ani letecký stejnokroj nebyl dělán do takových blizardů, jaké panovaly na této nehostinné planetě, a tak neposkytoval dostatečnou ochranu proti zimě. Zmítá mnou silná třesavka. Tělo začalo prohrávat zoufalý závod s časem a snaží se svalovými kontrakcemi vytvořit aspoň trochu tepla. První znak podchlazení. Soustředím se na Temnou stranu. Na proudění Síly, které pohltím do sebe. S jeho pomocí vyháním chlad z těla. Výsledek není stoprocentní, ale křeče zas na chvíli ustanou a já získávám novou sílu pokračovat.
Těžký terén a nepříznivé počasí způsobili, že první ze záchranných modulů spatřím až po dlouhé hodině a půl. Okolo modulu pobíhají postavy. I z dálky jde poznat, že mají nějaký problém. Závějí si probíjím cestu k nim. Konečně jsem dost blízko, abych byla schopna rozeznat jednotlivé obličeje a mohla s nimi bez větších potíží komunikovat.
Všichni přeživší se mají i s materiálem z modulů dostavit k tomu chrámu ze souřadnic.
Letmo ukážu k místu odkud jsem dorazila. Přiblížím se ještě víc a koukám co se děje.
Máte nějaké problémy? Potřebujete pomoc?

[Xavier]

Neznámá planeta

Souřadnice srazu sice máme, ale nemáme naše souřadnice takže stejně nevíme kam.
Odpověděl ti ten co skupinku zřejmě vedl.
Všimla sis že mají někteří jen uniformy a obyčejné kombinézy techniků. Těm byla opravdu velká zima.
Skupinka se momentálně snažila vytvořit a naložit něco na způsob repulsorové plošiny, až na detail že žádnou plošinu neměli, takže se na síť (síla ví kde jí vzali) snažili přidělat repuslor.
Pomoc by bodla, hlavně pokud máte teplý oblečení, nebo způsob jak tohle odtáhnouuuuut.
Mluvčímu náhle podjela noha a začal sjíždět dolů po svahu.

[Gwendolin]

Neznámá planeta

Přistoupím k muži, který se ujal slova. Nejspíše to byl samozvaný vůdce této skupiny. Zatímco hovoří, já si prohlížím ostatní. Asi tři měli oblečení "dostačující" pro zdejší podmínky. Ale většina měla pouze uniformy a kombinézy techniků. Přestože všem byla zima, tihle ti museli skutečně trpět. Společně nakládali materiál a zásoby na nějakou síť, ke které se snažili přidělat repuslor.
Znovu věnuji pozornost mluvčímu. Dříve než mu stačím odpovědět, doslova se propadne do země. Nebo spíše začne sjíždět ze svahu.
Přiskočím ke kraji svahu. Zarazím se na místě o kterém vím, že mě udrží. Natáhnu ruce k mizejícímu muži a soustředím se na Sílu s úmyslem ho zachytit a zastavit jeho sestup.

[Xavier]

Neznámá planeta

Podařilo se ti zajistit jeho sestup a s vypětím sil ho vytáhnout nahoru.
Ty...Vy jste jedna ze Sithů?
Zeptal se tě poněkud nejistě. Bylo poznat že na tebe pohlíží najednou zcela jinak, teď v tom bylo mnohem více strachu a respektu než když tě předtím považoval za pilota.
Pak se ale vzpamatoval.
Tak pánové pohnem ať tu už nemusíme strašit! Přichyť to tamhle! Fajn.
Během chvíle to měli dodělané a zyžli nevzhedný balík, nadlehčovaný repulsorem sunout do směru ze kterého jsi přišla.
Madam, nevím jaké máte rozkazy ale ještě dva moduly přistáli někde tamhle.
Ukázal rukou šikmo do svahu opačným směrem než odcházeli.

[Gwendolin]

Neznámá planeta

Klečím na sněhu a natahuji ruce k muži dole. Cítím jak Síla a energie z mého těla pomalu vyprchává. Naopak se do mě opírá chladný vítr.
Už jen kousek.
Zhluboka si vydechnu, když se mi povede muže vytáhnout. Soustředím se na Sílu, která je zde všude, tak mocná a načerpávám novou energii.
Ano.
Odpovím na jeho otázku. Těžce, ale přeci se vyhrabu na nohy a pozoruji, jak se vše okolo mě rázem urychlilo. Najednou to co před tím nefungovalo nebo nebylo dodělané už běželo jak má. Stejně i postoj lidí vůči mě se změnil. Jen skutečnost, že patřím mezi sithy měla tak obrovskou moc. Bylo to nádherné. Teď jsem já byla velitel.
Děkuji. Vy se vydejte tímto směrem k chrámu. Já se podívám po těch dvou modulech.
Ukážu rukou k místu od kterého jsem přišla a sama zamířím opačným směrem.

[Xavier]

Neznámá planeta

Zasalutují ti a vyrazí směrem k chrámu. Ty mezitím vyrazíš udaným směrem k dalším přistávacím modulům.
Po chvíli škrábání do svahu je konečně spatříš, jsou od sebe asi sto metrů a i zde se tohemží postavami, zde to však vypadá že posádka jednoho modulu ošetřuje posádku druhého modulu.

[Gwendolin]

Neznámá planeta

Razím si cestu netknutou sněhovou pokrývkou. Na jejím povrchu se lesknou drobné ledové krystalky a vločky. Vypadají jako úlomky hvězdy, která dopadla na tuto nehostinnou planetu, při nárazu se roztříštila a její zbytky se rozletěly do všech stran. Malé klenoty závislé na chladné pustině se pod dotyky slunce blyští. Na několika místech tuto podmanivou krásu naruší stopy malého živočicha, kterého Síla obdařila schopností přežít i v těchto podmínkách. Jaké to jsou a vzhled tvora mi zůstává utajený. Vlastně na něj ve vteřině zapomenu, to když se začnu hrabat do svahu. Přestože si pomáhám rukama, je výstup náročný.
Zatraceně, to je fuška! Kdy to, ale na téhle planetě bylo jiné?
Pomyslím si a s vypětím všech sil se dostanu nahoru. Jak se říká u nás na Dantooinu, jsou ve vzdálenosti co by blasterem dostřelil dva moduly. Z jednoho stoupá k zamračeným nebesům dým.
Tvrdé přistání.
Procedím mezi zuby. Když se přiblížím, tak se má domněnka potvrdí. Lidé pobíhají od jednoho modulu k druhému a ošetřují zraněné.
Přistání se nepovedlo? Jak to s vámi vypadá? Jsou nějací těžce ranění?
Obrátím se s otázkou na muže, který má obvázanou hlavu. Nechci odvádět od práce ostatní. Tady ten je vcelku v dobrém stavu a zvládne mi odpovědět.

[Xavier]

Neznámá planeta

No s tim je to kapku složitější. Zranění nejsou příliš závažná. S tim si poradíme v pohodě. Problém je ten že nemáme vybavení do týhle zimy a ranění potřebují být v teple. Přenechali jsme jim naše teplý oblečení, ale takhle ani jedni z nás dlouho nevydrží. Materiál nemáme prakticky žádnej.
Seznamoval tě jeden "ošetřovatel" se situací.
Prakticky jde jen o to jak je co nejrychleji dostat do tepla. Odnést je nikam moc nemůžem. A nemáme tu žádnej komlink, kterym bbychom mohli přivolat loď, pro převoz.
Poslední větu vyslovil nevěřícně. Bylo mu opravdu divné že nikdo nemá komlink a ty v modulech byly poškozeny.

[Gwendolin]

Neznámá planeta

Zamýšlím se nad jeho slovy. Přestože nejsou žádní vážně zranění v konečném důsledku to vyjde na stejně. Mráz je všechny pomalu připraví o sílu a nakonec i o životy. Navíc nezemřou jen zranění, ale i ti, kteří se s nimi podělili o oblečení. Není pravděpodobné, že by někdo z nich dokázal ujít cestu, kterou jsem přišla já. Poslední nadějí je spojit se s některou z lodí.
Komlink!
Vykřiknu a začnu zběsile prohledávat všechny kapsy.
Kde je! Určitě jsem si ho brala s sebou. Na takové drobnosti nikdy neza...
Vytáhnu z kapsy malý předmět.
Tady Rayla Vreis, slyší mě někdo? Jsem u záchranného modulu, který byl během přistání poškozen. Je zde několik zraněných. Potřebujeme loď! Souřadnice...
Řeknu přibližné souřadnice místa přistání a čekám na odpověď.

[Xavier]

Neznámá planeta

V komlinku to zapraská a poté se ozve hlas.
Rozumím, čekejte loď během několika minut.
A jak slíbil tak se také stalo. Za pár minut přiletěla loď a nabrala posádku z modulů, vzhledem k faktu že tvá pochůzka zde končila tak jsi se nalodila též.
Během chvíle jste zpět u chrámu, tentokrát však přistanete již v improvizovaném hangáru.
Když vystupujete z lodi přiběhne k tobě jden poskok.
Vy patříte k Temným Jediům? Máte poradu v hlavní místnosti.
Informuje tě a odvede tě k ostatním, kteří tě již očekávají.

[Gwendolin]

Neznámá planeta

Opojena úspěchem zastrčím malý předmět zpět do kapsy. Nálada se zlepšila a všichni se začínají připravovat na opuštění tohoto místa. Vzhlédnu k nebi, když zaslechnu známé zvuky blížící se lodi. Zanedlouho ji spatřím. Zastaví nad zasněženým polem, které se zdá být pro přistání nejbezpečnější a začne klesat. Konečně je na zemi. Následuji přeživší do transportu.
Můj úkol zde končí, nevím proč bych se s nimi neměla vrátit.
Pohněte trochu! Ani močálový slimák není, tak pomalej! HONEM! Ta zranění nejsou zas, tak vážná aby jste se museli tak plazit! U Síly, kdybych jich pár zabila, tak by v lodi přibilo místo a zároveň bych udělala službu světu.
Postěžuji si a zavřu za sebou dveře transportu. V lodi je příjemné teplo. Tedy, teplo není správný výraz. Venku mohlo být něco okolo -50 nebo i víc, tady může být tak -20, což už je mnohem snesitelnější. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zde na nás nemůže chladný vítr, který spaloval kůži. Netrvá to ani deset minut a přistáváme. Vylezu ven a přestanu se o zachráněné lidi z modulů zajímat. Namířím si to zpět ke své stíhačce. Dříve než k ní ale dorazím zastaví mě jeden chlap.
Ano, doveď mě za nimi.
Následuji muže do hlavní místnosti.

[Xavier]

Neznámá planeta, palác

Došla jsi do hlavní místnosti, všichni ostatní zde už byli.
Tak, jsme tu konečně všichni.
Začal rozmrzele velitel, zatímco jsi se přidala k hloučku zbylých učedníků.
Začneme tím kde jsme. Dámy a pánová toto je Ziost!

Ziost, palác, hlavní místnost

Pro ty kdo by snad o této planetě nikdy neslyšel tak řknu že jsme nedaleko Korribanu. Je zde velmi silná Temná strana, ale to již všichni víte. Toto byl domov pradávných sithů, a bylo sem v jednu dobu přeneseno hlavní centrum Sithské říše.
Seznámil vás v rychlosti s planetou.Poté se podíval na vaši skupinku učňů.
Co se vašeho výcviku týče tak v něm budete pokračovat pod dohledem nás Mistrů. Většinu ale budete muset zjistit sami, nebude čas se vaším výcvikem zabývat plně, takže očekávám od vás značnou samostatnost při výcviku. Dokud nebudeme mít spolehlyvý přísun pacovní síly tak nebudou trpěny žádné popravy.
S tím se otočil na všechny, pak ale zase stočil zrak k vám.
A to znamená že se nikdo z vás v souboji nezabije nebo nezmrzačí. Porušení tohoto pravidla bude tvrdě trestáno.
Dotazy?