Ireth Iluminaata - Vítr v kožichu a slunce v duši

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Ireth Iluminaata - Vítr v kožichu a slunce v duši

Příspěvek od Shisco »

Prolog

Psal se rok 3996 BBY a galaxii sužovala válka. Exar Kun, Krathové, Ulic Qel-Droma a jejich Sithské bratrstvo devastovali jeden svět za druhým a nemilosrdně pokračovali vpřed. Sithské učení je zničilo, tahle banda přisluhovačů temné strany Síly s vymytými mozky byla ohavně překrouceným obrazem svých vlastních ideálů. Exar Kun a jemu věrní Jediové opustili Řád, aby se vydali hledat zapomenutou moudrost dávných mistrů Síly. Ano, možná že našli to, co hledali, ovšem obrátilo je to proti galaxii, kterou se zavázali chránit i za cenu vlastních životů.
A teď se vrátili a jediné, co za sebou zanechávali, byla smrt.Při myšlence na Exara, jeho následovníky a temnou stranu samotnou se ti ježily chlupy. Nebylo divu, že se tvůj mistr Sandro zapojil do válečné mašinérie, a tebe vzal jako svého Padawana samozřejmě s sebou.
Seděla jsi v pilotním křesle, ovšem nebyl to tvůj bojový stíhač třídy Aurek, nýbrž tvůj láskyplně opečovávaný závodní kluzák. Padawanka Iluminaata totiž dostala po poslední bitvě týden na rekonvalescenci, aby se dala po nepřetržitém měsíci válčení trochu dohromady, a tady hned vznikl prostor pro to, aby se objevila togorianská poloprofesionální závodnice Ghia.

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Svištěla jsi nad zelenou planinou ve skalách. HUD na širokých leteckých brýlích ti promítal do okrajů zorného pole informace o tvém kluzáku. Aktuální rychlost činila 611 kilometrů za hodinu a rychle se zvyšovala. V levém horním rohu viselo poloprůhledné číslo, které ti oznamovalo, že v současné chvíli jsi čtvrtá z dvanácti. Pro začátek je to pozice docela slušná.
Trať byla dlouhá 565 kilometrů a ty jsi nyní byla asi padesát kilometrů od startu, což odpovídalo pěti minutám letu. Mapa na HUDu brýlí ti ukazovala, že se blíží prudká pravotočivá zatáčka a momentální rychlostí k ní doletíš za 14,9 sekundy. Hned za ní byl krátký úsek prudkých serpentýn, krátká rovinka, kdes to mohla pořádně rozpálit a k tomu ti ještě dopomáhaly gravitační urychlovače po stranách nyní pohodlně široké trati. Takhle urychlenou tě potom trať vedla k blízké skále, velmi, velmi blízké skále. Tahle urychlovací rovinka tě totiž měla zavést do prudkého stoupání, jež tě mělo vymrštit vstříc skále.
Věděla jsi, že tuhle trať nevymýšleli žádní retardovaní blázni a že skokánek - nebo spíše skokan - je propočítán a postaven tak, aby tě odmrštil do trychtýřovitého tubusu vyhloubeného do hory. Ano, bude to záběr pro stabilizátory, ovšem tohle byla poloprofesionální dráha a v její historii na ní ještě nikdo nezemřel.
I když vtíravá myšlenka v tvojí hlavě tě ubezpečovala, že to bylo jenom proto, že tahle trať byla postavena velmi nově.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Ireth Iluminaata - Vítr v kožichu a slunce v duši

Příspěvek od Kazma »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Tlapy jisté. Pokus o uklidnění se za pomoci Síly. Vlastně už není zapotřebí. Zvyk. Pouze zvyk. Válka to z vás všechno vybije. Kolem umírají přátelé. Katapultovaní piloti jsou trháni protivníkovými střelami a vám nezbývá, než se soustředit i ve spánku. Zůstat chladný a klidný. Jinak se vám budou třást ruce, nemluvě o vašem svědomí, které se začne drát na povrch. Co můžete? Můžete zabíjet, můžete umírat, ale stejně jen většinu času zpoza kniplu aureku prskáte nad nespravedlností, ať už prohráváte, nebo ne.
Kontroluji všemožná zapojení, kabely, vodiče. Všechno na svým místě. Běžný-profesionální pohled na celý výjev. Jenom těch pruhů kolik tam je. Minimálně deset naprosto odlišných barev.
Jo čerstvý nátěr se občas hodí.
Fialová, žlutá, modrá, červená, zelená, atd. Bylo fajn, když vás soupeři viděli. Jednalo se částečně i o určitý druh psychologické války.
Boj se, neboť já přilétám.
Pohledy kolem, zase. Co by jste chtěli jiného dělat? Nalevo ode mě bude startovat nějaký verpin. Měříme se navzájem. Odhadujeme. Na žebříčku potencionálních vítězů jsme skoro stejně.

Proto je teď za mnou. A jestli se dostane přede mě, tak mu to nedaruju.
Vítr sviští všude kolem.
Zatím je příliš brzo ukázat, co můj kluzák po drobné renovaci umí. No a? Tak můj kluzák váží o něco míň a kastle je o něco tenčí, než je běžné. Kdyby to v tom nějaký ne-Jedi zalomil v zatáčce o nějaký hezký kus šutru, nic by se z něj nenašlo. Ale já přece nejsem obyčejný závodník. Ne. Já jsem Ghia a jestli nezačnu přemýšlet nad dráhou, tak si tu čerstvou zářivou barvu omlátím v nejbližší zatáčce.
Ubrat. Zatočit. Přidat. Zatočit. Nemyslet, myšlení zpomaluje.
Pravotočivá zatáčka byla klidná. Naštěstí to tam nikdo ještě nezaparkoval. Blbě by se objížděl. Snížím rychlost z asi 630 na 615, co jsem měla před chvílí, na riskování bude čas pozděj.

Serppentýny serpentýnama zůstanou,
závodník nemá zdání,
kolik času zůstane mu na poslední přání.


A zatím ještě o moc nejde. Těsně před přechodem na rovinku navýším rychlost. Je sranda, když někam nalítnete s otočkou. Prostě jen na chvíli nahoře bude dole. U diváků pak máte navíc plusový bod.
Tak s tím pohnem.
Vysoká rychlost. Gravitační urychlovače.
Zatraceně rychlá rovinka. K sakru.
Terén se začal zvedat. Ano, věděla jsem to, jenže takové nechutnosti vás překvapí vždycky. Mělo to ovšem svoji podstatnou výhodu. Konečně jsem zahlédla toho zmetka, co se mě před dvěma a půl minutama pokusil vyhodit z dráhy.
No počkej. Ireth je možná ochráncem neexistujícího míru v galaxii, ale Ghia je chladnokrevný závodník, co si tě jde zrovna podat.
Kdyby uměli stabilizátory mluvit, asi by teď neříkaly nic slušného.
Hlavně, aby vydržely. Těžko se bude vysvětlovat Mistrovy, že jsem si během rekonvalesčenčního týdne polámala pár žeber a ještě hůř se bude vysvětlovat, že jsem na Enklávě s průhlednou historkou o úrazu a bez medaile.
Stabilizátory to daly. Byl čas prodrat se na třetí příčku.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Dutina v hoře. Vysoká rychlost. Vítr ti kvílí v uších tak, že skoro ani neslyšíš řev motoru, který se jindy vyrovná řevu hladového rancora. Kolem tebe se míhaly osvětlovací trubice, jejichž neonově červená záře ti připomínala sithský světelný meč. Válcovitý tunel dostatečného průměru na to, aby se v něm mohly pohodlně předjet dvě vznášedla, ovšem chladná černá hornina ozářená tímhle navíc ještě tlumeným osvětlením ti navozovala dojem, že jsi spíše v sithské hrobce než na závodní dráze. Aktivování halogenových světlometů tvého vznášedla ale všechny tyhle představy spolehlivě zahnalo.
Červená šipečka na mapě, kterou jsi viděla před očima na HUDu, na okamžik zazmatkovala a zpomalila. Palubní počítač ti ji nadepsal jménem Bodun. Toho samolibého Selkatha jsi měla tu "čest" znát osobně. Nejprve v kantýně rozlil drink a polil ti kožich od hlavy až k patě něčím lepkavým a teď se tě ještě pokusil vytlačit z dráhy.
Tvůj mistr říkává, že na každou svini se vaří voda a Síla se postará o to, aby každého desperáta jeho skutky nakonec dostihly.
Blížila jsi se k místu, kde se skalní tunel rozdvojoval na dva. Trať byla navržena a postavena tak, aby na veškerých podobných rozdvojkách byly obě poloviny zrcadlově souměrné a nikdo tak neměl výhodu.
Bodun se svým vznášedlem zamířil vpravo. Tys tak mohla zabočit vlevo s tím, že ho prostě objedeš, nebo ses mohla pustit za ním a konfrontovat se s ním jeden na jednoho, vznášedlo na vznášedlo.
Otázkou však zůstávalo, zda by volba Selkathova pronásledování byla právě tou moudřejší, neboť on se nebál hrát špinavě a prováděl finty, za které by ho na profesionální úrovni diskvalifikovali. Tohle však byla poloprofesionální úroveň. Navíc Bodun měl dvě stříbrné medaile a jednu zlatou z Malastaru. Na malastareských závodištích je časté, že si závodníci přimontují na kluzáky lasery a během závodu po sobě střílí, aniž by to bylo proti pravidlům.
Mohla ses tedy vydat buď vlastní cestou, nebo po jeho stopách. Mapa ti ukazovala, že na obou souměrných stranách je veliký looping a jen kousek za ním serpentýný, kterým se říkalo 'Dračí zuby'. A to z dobrého důvodu, neboť se od klasických zatáček lišily tím, že nebyly zleva doprava a zprava doleva, ale shora dolů a zdola nahoru.
Rozdvojka se nemilosrdně blížila a ty ses musela rozhodnout okamžitě, jinak se rozbiješ o prostředek.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Ireth Iluminaata - Vítr v kožichu a slunce v duši

Příspěvek od Kazma »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Válka je všude a zejména pak v tunelu závodní dráhy.
Tady by byla ale dobrá lest.
Jistě. Skoro nic nevidíš, aktivovaný světelný meč zaměníš za neškodnou neonku a dohráls. Zajímalo by mě, jestli by nějaký Sith byl schopný vymyslet tak náročnou a šílenou lest, aby na mě někde tady čekal. Byl to jen chvilkový myšlenkový záblesk. Občas se mi to stávalo, zejména v boji, ale za kniplem kluzáku ještě ne.
Dusno. Temná hrobka. Jakési runy. Zmar. Hlas volající s temnoty.
Na psichometrii je nejhorší, že se nedá pořádně ovládat a že pak už ani netušíte, jestli jsou to vzpomínky vaše, nebo toho umírajícího, na kterého jste nedávno sáhli, ať už to byl spojenec, nebo nepřítel. Jenže teď nebyl čas, na jakékoliv čachry ze Silou. Teď byl čas na mír v duši, i když skoro všude se válčilo. Mír v duši a vítr v kožichu.
Světlo odpuzuje prý tmu a chmury. Čas rožnout.
Před sebou jsem zahlédla jezdce na třetí příčce. Jaké nabylo efektu chvilkové překvapení, když jsem zjistila, že se jedná o mého starého známého.
Jen zmatkuj ty selkathská svině. Pomsta se blíží. Utopím tě v pohyblivých píscích, jestli tu nějaké najdu. Tak moment.
Musela jsem rychle zvážit všechny možnosti. Nešlo jen o pomstu, jako takovou, někde by se rozflákal, zabil a co potom? Bylo to rychlé uvažování. Mistr říkával něco v tom smyslu, že pomsta je správná motivace, ale jen pokud je ji dosaženo správnou cestou.
Pomsta přijde, ale až ve chvíli, kdy budu projíždět cílem jako první.
Zvolila jsem cestu vlevo. Načase sebou opravdu pohnout, zatím jsem si nevěřila natolik, abych flákala celou jízdu a až nakonec všechny předjela, ale i na to dojde. Navíc, když se hodláte smířit jenom s medailí?
Dělat loping s kluzákem bylo mnohem náročnější, než se stíhačkou. Ve stíhačce jste si neuvědomovali, kde je nahoře a kde dole, alespoň ne ve vesmíru, jenže když nemáte uzvařenej kokpit a ještě lítáte tak říkajíc po zemi … Věřte mi, je to rozdíl.
Nejdřív přidat, pak nahoru, nahoru, nahoru, následně prudce dolů a nerozmáčknout čumák o rychle se přibližující dráhu.
Mapa mi prozradila, že takových srand si ještě užiju. Kde jsou ty časy, kdy záleželo jenom na tom, jak moc rychlej máte kluzák a jak moc dobře dokážete předvídat soupeřův tah a zbrojní arzenál.
A nahorů a dolů, a nahorůů a dolůů, a nahorůůů a dolůůů.
Mohli jste zešílet. Mohli, ale těma bestiemi by jste si museli tak, jako tak projet.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Do loopingu jsi se vřítila s plnou vervou a když jsi jím prolétala, síla motoru tě vmáčkla do sedačky. K tvé neskrývané radosti ses na loopingu nerozmázla a s úspěchem vyjela jeho druhou stranou, urychlena jeho svažující se polovinou. 'Dračí zuby' byly ale skutečně specialitka. Nicméně i ty jsi zvládla překonat živá a zdravá, ačkoliv se ti trochu pohupoval žaludek a ty sis musela v duchu poděkovat za svědomité dodržování zásady, že před závodem nikdy nejíš.
S posledním, zato však vydatným hupsnutím jsi vyjela z posledního dračího zubu a asi sekundu letěla, než se tvůj kluzák setkal s dalším úsekem - tedy spíše prudkým sešupem pod velmi velkým úhlem. Dle upozornění, které na tebe se včasným předstihem vybaflo v HUDu, činila velikost úhlu přesně 30 stupňů, což bylo dost na to, aby čísla rychloměru začala dramatickou rychlostí narůstat, až překročila hranici 900 kilometrů v hodině. Pískání v uších začínalo být téměř nesnesitelné a v duchu jsi záviděla těm z ostatních pilotů, kteří mají uzavřený kokpit. Na druhou stranu, takovou rychlostí jsi ještě s kluzákem jakživ neletěla, neboť vytúrovat to na 900 bylo za hranicí možností tvého stroje. A že to ale byla mašina, když jsi do něho investovala tolik kreditů patřících Řádu, které tvůj mistr nahlásil jako válečné výdaje...
Po chvilce jsi opět hodila očkem po mapě na HUDu. Věděla jsi, že ať se vydáš na jednu či na druhou stranu, tak trať bude vždycky souměrná, ovšem teprve teď sis všimla, že celý tenhle sešup má vlastně tvar hodně protáhlého Y a že z druhé strany toho Y se řítí červená tečka označená jménem Bodun a mezičasem +0,002 sekund. Byli jste tak nastejno, že jsi ho měla před sebou jen o takový mrňavý kousíček. Dvě tisíciny sekundy. To znamenalo, že kdyby v tomhle okamžiku zastavil na nulu - ačkoliv to je možné jen teoreticky -, tak ho předjedeš za pouhé dvě tisíciny sekundy. Řítili jste se proti sobě tak těsně, jak to jen šlo, po obou sbližujících se ramenech rozdvojky zcela souběžně. Bylo jisté, že se setkáte ve vyústění rozdvojky, a vcelku pravděpodobné, že se srazíte a z vás obou zbude jenom mastný flek a hromádka ohořelých součástek.
Hra o nervy. Zpomalí? Mám zpomalit já? Vyhneme se?
Teprve teď sis všimla, že za dobu, po kterou jsi upírala pozornost do HUDu, se povrch tunelu změnil ze vzoru ála sithská hrobka na povrch vzoru ála plavecký bazén. A ty jsi měla tušení, že téhle dráze neříkají Potápník jen tak nadarmo...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Ireth Iluminaata - Vítr v kožichu a slunce v duši

Příspěvek od Kazma »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

A jedeme dál.
Mozek se rozhodl dát si šlofíka, tak jsem jenom žasla.
890.899.900.910.935. Zatraceně. To je jízda.
SKuste si něco rozumného myslet, když se váš mazlíček řítí nezadržitelnou rychlostí kupředu, když vám v uších píská vítr a ta část mozku, co ještě dokáže myslet děkuje Řádu za kredity.
Mír. Klid. Žádná válka. K sakru.
Jo, vždycky vám stačí jedinej pohled, aby pokazil celou situaci. Jako třeba soupeř bezhlavě se řítící do záhuby. Byla jsem si skoro jistá tím, že tuhle srážku bych já přežila. Jenže, zabývat se potenciální srážkou je blbost, pokud to kolem vás začíná vypadat jak na bazéně.
Já se nechci namočit! Pro Sílu to né. Radši armádu sithů, než bazén plný vody. Za chvíli do tebe napálí soupeř! Slyšíš?! Já se nechci namočit! Já nespomalím. Svému děsu se postavím stejně, jako sithům. Rychle.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Už jenom malinkatý kousíček. Ten Selkath nezpomalil, což znamená, že má nervy z duraoceli, je to naprostý šílenec nebo kombinace obojího. Poslední nádech a...
Vaše vznášedla letěla vedle sebe téměř nalepená jedno na druhé, dělilo vás od sebe pouhých několik centimetrů, a zrovna tak těsno měl každý z vás od stěny trati, jež měla v úseku, kterým jste momentálně prolétali, podobu průhledného tubusu pod mořskou hladinou.
Byli jste tak blízko, že jste jeden druhému viděli do obličeje. Bodun protáhnul skrze průhledný kokpit svoji lososovitě modrou rybí tvář do škodolibého úšklebku. A v dáli jsi viděla něco, co připomínalo gilotinu. Něco stříbřitě lesklého, co tam chvíli bylo a chvíli ne, přesně jako když se otevírá a zavírá gilotina v nějaké počítačové hře. To místo jsi měla označené i na HUDu. Blikalo, když se překážka spouštěla a zase vypínala.
Nyní jsi byla o pořádný kus blíže překážky, takže jsi i očima mohla vidět, že je to vlastně...
Slušně tlustá vodní stěna.
A bude trvat pouhých šest sekund, než dojedeš k ní. Nyní se vypla a z HUDu jsi zpozorovala, že se zapíná a vypíná vždycky po dvou sekundách. Zbývalo jich asi šest a nyní byla zapnutá. A to znamenalo, že za další dvě sekundy se vypne, pak zase zapne a měla by se vypnout přesně v okamžiku, kdy do ní budeš vjíždět. Tedy pokud půjde všechno tak jak má.
Tomu tupému Selkathovi zřejmě nebylo jasné, že když tě natlačí do stěny, zničí to stroje vás obou. Přinejlepším. Přesto se o to pokusil a tys musela vlastním řízením zabrat proti tahu jeho motoru, abys neskončila v průhledné transpariocelové stěně tubusu. Tenhle manévr tě ale zpomalil a vletěla jsi tedy do vodní stěny předtím, než se vypnula. Obrovský proud vody tě na okamžik zbavil zraku a z tvého kokpitu okamžitě udělal brouzdaliště, ne-li přímo bazének. A když jsi s pohledem zmoklé kočky vytřepala vodu z očí, Bodunův za obzorem mizející kluzák ti jakoby na rozloučenou zamával zadním stěračem, kterým setřel z uzavřeného kokpitu vodu.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Ireth Iluminaata - Vítr v kožichu a slunce v duši

Příspěvek od Kazma »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Blbe zpomal!
Nezpomalil. Letěli jsme vedle sebe a já si vyčlenila chvilku na něj pohlédnout a ukázat mu univerzální meziplanetární gesto, co si o něm opravdu myslím. Asi ho to vyzvalo.
Debile! Debile! Debile!
Byla moje jediná myšlenka, když jsem zjistila, že se namočím.
Chtělo by to možná konečně uzavřený kluzák.
No dobře, tak dvě myšlenky před tím, než jsem měla z kluzáku za drahé Řádové prachy bazének. Prskala jsem vodu. Byla všude.
Jen počkej tuňáku. Dám si tě s lehkou oblohou čerstvého chřestu.
Já vím, nebyl to zrovna Jediský přístup, ale Ghia není Jedi. Obrátila jsem na chvíli kluzák hlavou dolů, aby z něj vytekla voda, zařadila rychlost a letěla za Selkathem doufajíce, že jsem zase tolik času neztratila.
Tuňák půjde na gril, na plátky.
Slibovala jsem mu pomstu, když jsem hnala svůj kluzák nejvyšší možnou rychlostí po dráze.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Vytřepala jsi vodu z uší, čumáku a pusy jako zmoklá kočka, kterou jsi vlastně byla. Setřela sis mokrou tlapou vodu z brýlí, abys viděla, v rozezleném gestu jsi se zaprskáním rozevřela ústa dokořán a vycenila ostré špičáky. Pak jsi sešlápnula plynový pedál na podlahu, trochu to začvachtalo, jak v kokpitu kluzáku zůstala trocha vody, která během vývrtkovitého manévru nevytekla. Motor zaburácel, jako když za bouřky zahřmí a tvůj stroj opět vyrazil neúprosně kupředu.
Tvé vznášedlo bylo sice rychlejší než Bodunovo, ovšem mělo o poznání horší akceleraci. To znamená, že možnou strategií k jeho dohnání bylo zrychlovat tak, jak je to jenom možné a doufat, že se vymázne dřív, než dojede do cíle.
HUD poslušně hlásil, že máš před sebou ještě šest podobných vodních gilotin. Šipka znázorňující Selkathův kluzák přejela po okraji HUDu a zmizela z mapy.
Podpořená předchozí mokrou zkušeností jsi dala přednost pečlivému vyměření před spoléháním na štěstí. Přineslo to úspěch, neboť když jsi vyjížděla z poslední gilotiny, vodní stěna se aktivovala za tebou, a to tak, že na tobě nespočinula ani jedna další kapka.
S každým dalším ujetým metrem se ti odhalil další a další kousíček mapy. Neustále rovně, rovně a zase rovně. Jako by ti mapa šla na ruku a poskytla ti prostor k pořádnému zrychlení, aby ses přehoupla přes maximální rychlost Bodunova kluzáku a začala ho tak dohánět. Červená šipečka se pozadu přehoupla přes okraj HUDu zpátky na mapu.

_________________________________

Kód: Vybrat vše

http://www.youtube.com/watch?v=YGBqCSTDtWA
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Ireth Iluminaata - Vítr v kožichu a slunce v duši

Příspěvek od Kazma »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Pojďme se nekoupat.
A já se divila proč Potápník.
Nedalo se nic dělat, než se za ním vrhnout a doufal, že jej doženu. Ghia hraje vždycky o všechno, Ireth ne, Ghia ano. Ghia to teď požene co nejrychleji za tím budoucím pikantním rybím steakem na grilu.
Tak proto se tak divně dívali, když jsem jim přitáhla svůj kluzák, prý testem. Jo testem na vodu! A on mi to nikdo neřek a mně to mohlo dojít.
Zrychluju, zrychluju, jak to jenom jde až…
Ha, mám tě.
Přidala jsem, bylo zajímavé sledovat kolik ten kluzák dokáže, když má řidič správnou motivaci.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Let's get ready to rumble...

Příspěvek od Shisco »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Byl to tak uspokojující pocit. Čísla na tachometru v HUDu tvých brýlí přeskakovala na vyšší a vyšší hodnoty. Během několika desítek sekund jsi získala s Bodunem vizuální kontakt. Jeho vznášedlo ti připomínalo takovou tu čistící rybičku, co leští stěny akvária v Sálu tisíce fontán v zahradách Chrámu Jediů na Coruscantu. Stejný tvar, skvrnitý tmavý lak a protáhlý ocas, který možná funguje jako kormidlo, ale klidně by se v něm mohl skrývat laserový kanón. A to, že mířil dozadu přímo na předek tvého vznášedla, na tebe opravdu, ale opravdu nepůsobilo dobře.
Bodun se snažil všelijak kličkovat, aby ti zabránit ho předjet. Za tohle by dostal v dopravních pruzích na Coruscantu pořádně tučnou pokutu. Nakonec jsi ho ale nadletěla a zatlačila ovládání nahoru, abys odpověděla na prasárnu prasárnou a Bodunův stroj hezky přitlačila dolů k průhledné stěně tubusu. Šťavnatě to zajiskřilo a ozvalo se zakřupání mačkajících se plechů a...
Něco, co znělo jako křupnutí skla.
Podařilo se ti promáčknout průhledný tubus, kterým vedla trať. Vytlačila jsi tak Bodunův stroj z dráhy ven. Udělal do podlahy krásnou dlouhou oválnou díru a zmizel ve vodních hlubinách. Pozice v rožku brýlí ti radostně přeblikla z čísla 4 na číslo 3. Tubus se najednou zalil červeným světlem značícím nebezpečí a letmým pohledem do zpětného zrcátka se ti naskytnul pohled na to, jak se k tobě zezadu valí malá tsunami. Těžko říct, jestli to bylo v zrcátku nebo skrze Sílu, ale na zlomek sekundy jsi zahlédla Boduna, jak se ze všech sil snaží otevřit promáčklý kryt kokpitu, do kterého vniká voda.
Pořadatel volá Ghiu! Co se to tam děje? ozval se ti ze sluchátek mírně zkreslený hlas.
Sotva jsi mu stihla odpovědět, aktivoval se bezpečnostní systém, který s největší pravděpodobností utěsnil trhlinu, a strašidelná červená světla všude kolem pohasla.
To se ti ale do sluchátek ozval druhý hlas, velmi zkreslený, ale stále srozumitelný. A podle způsobu mluvy jsi poznala, komu patřil, velmistrovi Řádu Jedi, jenž byl zároveň Nejvyšším kancléřem Republiky.
Zdravím, Padawanko Iluminaato. Omlouvám se, že tě ruším při rekonvalescenci, ale Rada Jediů tě s okamžitou platností odvolala zpět, a to z důvodu útoku sithské flotily na Coruscant.
Ano, trhlina byla možná zacelená, ale tsunami, která tě honila a hrozila spolknout, na své intenzitě ztratila jen maličko. Trať se totiž stále svažovala dolů.
Co se děje? Padawanko Iluminaato, mám tě celou kostičkovanou, skoro až k nepoznání. Kde jsi?
Brýle ti velmistra neukázaly, protože jeho obraz by ti překážel při řízení. On tebe viděl, ale mohla jsi poděkovat rušení v několikasetmetrové hloubce pod vodní hladinou za to, že se tvé inkognito neprovalilo.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Může to být ještě horší?

Příspěvek od Kazma »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

No vidíš. A teď počkej ty slizká věci.
Snažím se jej předjet.
Sakra, jak to řídíš, jestli si nepřestaneš hrát na … Máš co sis zasloužil.
Já za to fakt nemohla, byl to jenom takovej cvak, vnuknutí od Síly. Dobře tak od Síly ne, ale byl to nápad neplánovaný. Já jsem opravdu s ním nechtěla prorvat závodní dráhu. Tak možná jo.
Jedu. Je mi jedno, co se s ním stane. Vám by to taky bylo jedno, kdyby se za vámi hnala pořádná voda a vy měli otevřený kluzák.
Bodůnův kluzák se prorval …
Jak to jenom nazvat?
Tunelééém a mám za sebou vodúúú.
Dodám první vhodné slovo, které mě napadne na adresu té smrtící věci, notně zkreslenou intonací situace. A nehorší na tom je, že jestli ten kluzák nepojede ještě rychlej, tak se namočím.
Kdo to zas?
Následné myšlenky nepatřily dráze.
Sakrasakraalepročdovšechzatracenejchsithskejchhrobekzrovnatenteďatadyvtýhlesituaci?*
Vždycky to může být horší.
I já vás, mistře.
Podařilo se mi dostat ze sebe relativně klidným hlasem.
No a co že Sithové útočí na Coruscant, ať si ho klidně dobijou, já tu mám tsunamíííííííííííííí.
V mých myšlenkách to vřelo, jednak ta voda, jednak se tunel začal svažovat dolů a aby toho nebylo málo.
Špatný signál.
Odpovím okamžitě.
Leť! Leť! Nebo je po nás!
Dorazím tam, co nejdříve.
Pokusím se vyhnout jeho otázce příliš se blížící tématu, co dělám a kde to dělám.

-----------------------
* sakra-sakra-ale-proč-do-všech-zatracenejch-sithskejch-hrobek-zrovna-ten-teď-a-tady-v-týhle-situaci-?
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Velmistr se na druhé straně přenosu přívětivě usmál do holokamery, nevěda, že ho nemůžeš vidět.
Potřebujeme každý stíhač, každého pilota. Dokonce i rozdíl jediného stíhače může zvrátit průběh bitvy a klidně to může být i ten tvůj. Nechť tě provází Sí-
Co to?

Ve sluchátkách se ozvalo zabzučení zapínaného světelného meče a než se asi o dvě sekundy později hovor ukončil, znělo to, jako by paprsek velmistrova meče odrážel střely z blasterů.
Sotva ses však ocitla myšlenkami zpátky na závodní dráze, sešup se začínal chýlit ke konci a tys musela prudce stočit řízení nahoru, abys nevyvrtala druhou díru do tubusu ty.
Dobrá zpráva byla i to, že se aktivovaly bezpečnostní turboodsávačky a začaly odsávat vniknutou vodu zpátky ven, kam patřila. Čísla tachometru udávala hodnotu kousíček za maximální rychlostí tvého vznášedla.
Při pohledu na údaje na HUDu sis uvědomila, že už jsi zhruba v polovině trati. Před sebou jsi měla krátký oddechový úsek rovinky, takže sis mohla vychutnat pohled v zrcátku na to, jak turboodsávačky dokončily svou práci a vyply se. Za sebou jsi už neměla ani kapku vody a nad sebou jsi skrz průhlednou stěnu tubusu zahlédnula rejnokovi podobné stvoření, které mohlo vážit několik tun. Než jsi mu v mnohasetkilometrové rychlosti zmizela z dohledu, upoutala jsi jeho pozornost.
Podle mapy jsi před sebou měla looping. Podivila ses, jak velkým symbolem je na mapě znázorněný. A když jsi k němu asi po dvou minutách šinutí po rovince doletěla, došlo ti to. S tak velkým loopingem ses ještě v životě nesetkala. Za ním bylo podle mapy stoupání, a to velmi prudké. Vypadalo to, že podvodní část trati nyní necháš definitivně za sebou.

______________________________
400. příspěvek :tieinterceptor: :tiefighter: :tiefighter: :tiefighter:
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Může ...

Příspěvek od Kazma »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

No tak, leť, leť!
I vá … co to sakra?
Zvuk světelného meče a blasterových střel.
Proč dneska? Proč se musí kazit všechno zatraceně dneska?! Jděte mi všichni …
Pak jsem raděj přestala myslet kam, neboť se dráha začala prudce zvyšovat.
Ani voda mi už nedělá společnost.
Kluzák si to rychle šinul po dráze a já doufala, že někde potkám soupeře, co jsem měla zrovna před sebou. Výhra by byla jediná pozitivní věc tohole celýho zkaženýho dne.
A jéje.
Looping vypadal opravdu přátelsky, až příliš.
Jestli tohle zvládnu, tak jakmile se dostanu na Coruscant, tak to použiju.
Slíbila jsem si a zvedla kluzák do úhlu, ve kterém bych to mohla proletět.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Alderaan, poloprofesionální závodní dráha Potápník

Šlápnula jsi na to a vletěla do loopingu se vší kočičí vervou. Úhel stoupání začal dramaticky vzrůstat, jak se tunel zvedal, aby udělal smyčku a poté pokračoval dále vzhůru. Při tak prudkém stoupání nemohlo tvé vznášedlo účinně akcelerovat, což se projevilo rapidním klesáním okamžité rychlosti, ačkoliv chlupatá tlapa držela pedál sešlápnutý na podlaze, otáčkoměr byl v červených hodnotách a motor řval jako rozzuřený rancor. Navíc vzhledem k velkému poloměru loopingu si i tvůj žaludek uvědomil, že gravitace působí jaksi opačným směrem, než je obvyklé, a do hlavy se ti navalila krev z těla. A když k tomu připočítáš ještě přetížení a fakt, že tě před ním nechrání žádný kokpit, nechybí mnoho k tomu, aby se člověk - nebo i kočka - pozvracel.
Žaludek se ti zhoupnul, před očima se ti roztančily mžitky a najednou byl svět tak, jak měl být. Cítila jsi euforii, kterou ti navodil adrenalin vyplavující se do krve vlivem vzrušující jízdy. Looping jsi měla za sebou a vjížděla jsi na zrychlovače, které tě vystřelily vzhůru po rampě prudce se svažující nahoru. Cítila ses jako něco mezi létajícím Čestmírem a Kocourem v botách, když tě proud vzduchu ze zrychlovačů vystřelil z tubusu podobně jako špunt, který vyletěl z lahve archivního šampaňského. Brýle se ti automaticky polarizovaly, aby tě náhlý příval slunečního světla neoslnil. Byla jsi nad vodou. Doslova. Svištěla sis to nad hladinou moře, ze kterého čněly ocelové ostrůvky tribun plných jásajících fanoušků všemožných živočišných druhů. Tribuny zároveň fungovaly jako ohraničení trati a vedly tě napříč mořem.
Přicházela akrobatičtější část trati. Více serpentýn a překážek určených pro potěšení oka diváka.
Přátelé, máme tady nový rychlostní rekord! zazněl z ampliónů hlas pořadatele, notně zkreslený dopplerovým jevem.
Na HUDu se ti vysvítila šipečka znázorňující závodníka na druhé pozici. Byla to maličká čtyřruká Xextanka jménem Binimuno, měřila jen něco málo přes metr a její vznášedlo pro někoho tvojí tělesné stavby vypadalo jako maličká krabička s kokpitem připevněná několika tyčovými pruty ke dvěma motorům. Tvé vznášedlo vypadalo oproti tomu jejímu až obludně velké. Mezi ostatními závodníky se říkalo, že si tím Binimuno něco kompenzuje. Jakožto Xextan měla velmi silný smysl pro odvahu a pro čest, takže jsi od ní mohla očekávat jen zdravou soutěživost a žádné prasárny. S jejím ultralehkým strojem by stejně přetlačovaná s tebou skončila katastrofálně. Tuhle zranitelnost si ale její stroj vynahrazoval skoro až démonickou obratností, jako přízrak dokázala proletět i škvírami, které jsi ty musela s prskáním objet.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“