Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jediů, věž Nejvyšší rady

"Dobrá," přikývnul mistr Yoda. "Že jednat rychle mělo by se, pravdu máš. Meškat teď nesmíte, připravit se na váš úkol příhodno by bylo."
Následně malý zelený skřítek otevřel dveře ze zasedacího sálu, aby se vydal za svými dalšími povinnostmi a vás nechal, ať se připojíte ke svým mistrům, kteří na vás doteď věrně čekali u turbovýtahu dolů do hlavní Chrámové lodi.
"O čem s vámi hovořit přál jsem si, to všechno bude. Řídit řád Jediů já jít teď musím, hmmm... Síla nechť provází vás."
Mistr Mikar stisknul tlačítko u dveří turbovýtahu a ty se hned otevřely, neboť kabina byla již ve stanici.
"Děkujeme, mistře Yodo. Budeme to potřebovat," řekl a zacouval do kabiny.
"Nechť provází i vás, mistře," dodal Isador.
"Nechť provází i vás," zopakoval mistr Dossk rozloučení skrz mezeru v zavírajících se dveřích výtahu, až ty se zavřely úplně a najednou jste měli pocit, jako by se vám podlaha propadla pod nohama, jak rychle se kabina rozjela dolů.
"No? Hádám, že tohle bude dost sranda," řekl Khai'leb a poškrábal se drápem na temeni své šupinaté trandoshaní hlavy, zatímco kabina jela dolů.
"Horší než ta tvoje mise na Ardru to nebude," na to Turja. Isador ti asi před půl rokem vyprávěl o tom, jak se jeho mistr vydal na Denen prošetřit zavánějící praktiky místních těžebních společností a ty se rozhodly, že jej zlikvidují, protože viděl příliš mnoho...
Dotyčná těžební společnost při expandování do dalších soustav kradla půdu místním kolonistům a ti s tím mohli dělat jen málo, neboť firma byla prorostla vládou jako zhoubná rakovina a prosadila si tak zákony podle vlastní vůle, čímž z dotyčného obyvatelstva udělala de facto své poddané. Ti se samozřejmě začali bouřit, korporace si však vydržovala vlastní milici, skoro soukromou armádu, a ta uváděla dané světy do stavu, v jakém mohli pomoci už jedině Jediové.
Tenkrát však Khai'leb nechtěl vzít Isadora s sebou...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, Chrám Jediů, Věž Nejvyšší rady

Po rozloučení s mistrem Yodou jsem si vytyčil jeden přípravný úkol, velice důležitý pro to, splnění úkolu, který nás čekal. Potřeboval jsem se koncentrovat se a získat chladnokrevnou rovnováhu. Houpající se stavy, provázející mě v průběhu celého rána museli pryč, abych později nepřehlédl sebemenší detail, který by mi mohl pomoci odhadnout situaci a abych neudělal nějakou neuváženou hloupost. Bylo by dobré, kdyby se mi povedlo vyšetřit chvilku chvliku klidu v soukromí, která by mi dopomohla k důkladnému zklidnění, ale nevěděl jsem zda-li to bude možné. Možná to budu muset zvládnout za pochodu. No i na to mám svoje metody.
„Pokud to bude sranda, tak si to musíme užít.“ Zareagoval jsem po svém na to co říkal mistr Dossk, pomrkávaje při tom na Isadora. „Tedy já a Isador určitě. Možná i ten třetí z plechu taky, až si ho vyzvedneme. Ale musíme si dát pozor ať nepraskneme, až se budeme smíchy popadat za břicho.“ Ani mě dříve na podobné mise mistr Turja samozřejmě nebral. Přesto, že bylo logické to, že to bylo způsobeno mým pokrokem ve výcviku, nemohl jsem si neuvědomit kontrast mezi takovým úkolem, jaký jsme dostali nyní a mezi těmi, při kterých jsem mistra Turju provázel na počátku naší spolupráce. To co jsem měl na starosti právě dnes bylo něco zcela jiného, než neustále chodit dva kroky za svým mistrem a rutinním způsobem mu pomáhat při vyřizování, často naprosto běžných záležitostí. Vybavil jsem si, jak jsem již dříve na toto téma několikrát zavtipkoval, přesto, že bych nikdy přímým způsobem nezpochybnil způsob, jakým mistr Turja výcvik vedl. Napůl jsem si tehdy utahoval sám ze sebe.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jediů

"To jo, no," přikývnul Isador a zazubil se.
"Možná až budeme vyslýchat toho zmrda, co za tím vším stojí, mohli bychom ho ulechtat," nechal se slyšet mistr Dossk, naladěn tvou poznámkou stejně jako Isador, zatímco kabina výtahu směřovala dolů. Jela déle, než když jste jeli nahoru, neboť jste měli namířeno do spodních částí Chrámu.
"Řekne i to, co neví. Příteli, bez ohledu na to, co jsme spolu prožili, ani já nikterak netoužím po tom nechat se lechtat Trandoshanem," na to Turja. Khai'lebovi zajiskřilo v očích a ušklíbnul se právě v okamžiku, kdy se kabina zastavila, o trošku prudšeji, než by bylo tvému žaludku milé, a dveře kabiny se s elektronickým cinknutím odsunuly.
"Nevím, jestli to mám brát jako poklonu, nebo si to mám vzít osobně. Každopádně my chytíme vůdčí členy," kývnul na Turju, zatímco jste vystupovali z výtahu, načež se otočil na tebe a na Isadora:
"A vy se zaměřte na to, aby se zajatci dostali do bezpečí. Nebudeme na sebe nijak čekat, od téhle chvíle jsme dva nezávisle na sobě pracující týmy. V pravý čas poznáte, kdy zasáhnout a co udělat. Teď se všichni půjdeme připravit."
Tvůj mistr si založil ruce na hrudi a navázal na Khai'lebovo vysvětlování:
"Váš droid, Ohdee, na vás bude čekat ve skladu. Vyberte si tam taky odpovídající oblečení a vybavení. Případně nějaký maličký blaster, který stejně poslouží jen k tomu, abyste si ho nechali sebrat."
Když to mistr Mikar dořekl, mistr Dossk významně pohlédnul na Isadora a opět se ujal slova.
"A Isadore, jsem rád, žes jí to konečně řekl."
"Ale mistře, jak to-"
"Jak to vím? Jsem tvůj mistr, kámo, je moje práce to vědět. Síla s vámi všemi, čas jít."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, Chrám Jediů

Pobaveně jsem sledoval bezstarostný směr rozhovoru, který zaváděl myšlenky daleko příjemnějším směrem, tedy tak, že to člověka nutilo usmívat se na celé kolo, a v tu chvíli člověk nemohl moc myslet na nějaké trable. Vtipu na adresu mistra Dosska jsem se dokonce krátce tiše zasmál. Trandoshanem bych se taky opravdu nechtěl nechat lechtat, ovšem vyhlídky na lechtání od nousariana, takového, jako je mistr Turja, by nebyli o mnoho lepší. Dostkrát jsem to, jak dobře umí „lechtat“ měl možnost poznat osobně při tréninku.
Náznak veselí mi zůstal na tváři, i ve chvíli kdy jsme dostávali poslední instrukce, i když na tom samozřejmě nic tak veselého nebylo. Akorát pomyšlení, že máme ve skladu blastery na to, abychom je eventuálně rozdávali, jako protihodnotu za úspěch mise, mi v tomto mnou lehce překrouceném podání připadlo trochu úsměvné. Než jsme se rozešli opětoval jsem tentokráte já rozloučení mistru Dusskovi.
„Neměla by na vás zapomenout. Ať je i při vás mistře Dossku.“ Další slova o chvíli později již opět byla adresována Isadorovi
„Takže předpokládám, že my míříme nejdříve do skladu, což je teď nejdůležitější. Řekl, bych, že v té rokli to bude nebezpečnější spíš později, takže máme chvilku času, ale nesmíme příliš otálet, než nás najdou může to chvíli trvat a takhle to bude asi nejlepší.“ Po krátkém posečkán ze slušnosti, aby Isador mohl případně reagovat jsem vykročil chodbami směrem právě tím směrem. Sotva jsem udělal pár kroků, koutky mě znovu zacukaly.
„Tak vidíš, jak se problémy někdy řeší samy od sebe“ nadhodil jsem na téma Isadorovi soukromé epizody a vpodstatě ne jenom na toto téma v určitém rozsahu se tato poznámka týkala všech bodů našeho předchozího rozhovoru..
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jediů

Isador pokrčil rameny a ušklíbnul se.
"Víš, co se říká. Problém, který se do pár dní nevyřeší sám od sebe, si nezasluhuje naši pozornost."
Vykročili jste si ke skladům pro vybavení a pro Ohdeeho. Sklad byl rozlehlý, plný regálů a beden, o jejichž obsahu jste zatím mohli pouze spekulovat, a uvítali vás v něm dva zaměstnanci Chrámu v uniformách techniků - Duros a starý rutianský Twi'lek.
"Zdravím, Padawani. Co byste potřebovali?" zeptal se Twi'lek.
Isador se zamyslel a pohlédnul k mnohopatrovým regálům až po vysoký strop skladu.
"Dobré ráno. Budeme potřebovat... Montérky. Nějaké pevné pracovní boty, kdyby se našly nějaké s ocelovou špičkou, byl bych rád. Pak nějakou košili, hydroklíč se sadou nástavců, komlink - nemusí ani fungovat. Nic z toho nemusí být v extra stavu, protože to možná nedoneseme zpátky."
"Jo, to se tu určitě najde," na to Duros. "A co potřebujete vy, Padawane?" otočil se na tebe.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, Chrám Jediů

Vešel jsem za Isadorem do skladu letmo vypočítávaje v hlavě, co z toho co nezaznělo budeme vlastně potřebovat. Provázel jsem pohledem oba techniky, kteří se vynořili mezi regály, dokud nepřišli k nám a chtěl spustit. Isidor mi svou pohotovou reakcí ušetřil práci. Jeho výčet byl až na jednu položku naprosto bezchybný.
„Potřebuji to samé." Odvětil jsem. „Přesně to, co už tu jednou zaznělo, pokud to tu bude dvakrát. A to bude skoro všechno, až na to, že bychom upotřebili ještě astromechanického droida, tedy toho jedenkrát.“ „A pokud by trochu fungoval ……,“ dodal stejně k technikovi jako k Isadorovi, „možná by se nám hodilo něco z toho co umí.“
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jediů

"Aha, jestli myslíte Ohdeeho..." řekl Twi'lek a ustoupil do strany, čímž odhalil tmavě fialovou, celkem zasloužile vypadající jednotku R2 za sebou.
"To jste měli říct rovnou, máme ho tady pro vás už nachystaného," dokončil, načež jej R2-0D doplnil souhlasným zahvízdáním.
Isador, přehrabujíce se v oblečení, které mu mezitím ukázal Aqualish, si odepnul opasek a rovnou z něho sundal světelný meč, aby se následně obrátil k astromechovi.
"Parťáku, tohle si k tobě s dovolením schovám."
Ohdee zatrylkoval a jílec Isadorova meče v okamžení zajel do hlubin jeho šasi.
"S Ohdeem si starosti dělat nemusíte, není to sice letošní Miss Droid, ale je v perfektně funkčním stavu," navázal Aqualish a položil před tebe komínek oblečení velmi podobného druhu, jako dostal Isador.
"Myslím, že by ti to mělo být."
"Hele, koukni se na mě," zasmál se Isador, zatímco se již oblečen do svého nového oblečení zhlížel v zrcadle. "Vzhůru do velkovýrobního procesu."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, Chrám Jediů, sklad

„Jo. To vyjde nastejno. Přesně toho“ prohlásil jsem a maličko sklonil svůj pohled dolů, k právě objevivšímu se R2. Ještě letmý souhlasný pohyb hlavou a pak jsem se obrátil k Isadorovi, který se již začínal připravovat a zaujatě sledoval, jak se z pomocí oblečení pomalu mění na obyčejného mechanika. Přesto, že to jak oděv mění člověka bylo naprosto přirozené, ne každý den jsme si to měli takovou šanci uvědomovat v plném rozsahu, protože jeden Jedi druhého samozřejmě kromě zraku cítil navíc ještě v síle. Přesto byla tahle jednoduchá proměna docela zajímavá. Ucházející mechanik. Sice docela mladý…. Ale jinak žádný problém, zhodnotil jsem v duchu svůj pohled na Isadora, zatím, co jsem se začínal věnovat své vlastní přípravě. Rozhrnul jsem hromádku šatstva rukou a nejdřív si jí prohlédl stejně důkladně jako Isadora, odložil zatím světelný meč stranou a začal se zamyšleně převlékat. Když jsem již zcela změnil svou image, odepnul jsem si vlastní komlink a vyměnil jej za ten, který jsem si podobně jako Isador vyžádal. Zkusil jsem, do jaké míry byl zplněn požadavek na jeho nefunkčnost a pokusil se jej zapnout. Jakmile jsem posbíral nářadí a zasunul ho na patřičná místa, byl jsem prakticky hotov. Teprve potom jsem vzal stranou položený meč od něhož jsem se odlučoval jen protože jsem věděl, že je to nutné a přistoupil k droidovi, abych obohatil obsah jeho útrob ještě o jeden drahocenný exemplář.
„Vezmi k sobě ještě tohle R2“ natáhl jsme směrem k droidovi ruku.
Ještě jednou jsem si prohlédl Isadora a srovnal ho s těmi dvěma techniky ve chvíli, kdy mě k tomu Isador vyzval. Výsledek byl uspokojivý a tak jsem Isadorovi ukzázal zvednutý palec.
„Jen nevím, proč na to tak střašně spěchají“ nasadil jsem překvapený, stejně jako trochu podrážděný tón, protože jsem si chtěl vyzkoušel svoji novou roli se vším všudy.
„Jestli stropili takovej poplach jen proto, že jim někde nesvítí světlo a my se kvůli tomu poženem přes půl Coruscantu, tak na to tam snad nepotřebujou dva techniky se vším vercajkem. Ne?…."
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jediů, sklad

Tvá hromádka obsahovala univerzální sadu nástrojů, zmíněný komlink, který skutečně patřil jakési storírenské firmě, než byl vyřazen jako zastaralý, a přestože komlinky budete používat s největší pravděpodobností jen jako stafáž, stále fungoval, nebo přesněji fungoval by, kdyby byl spárovaný. A co se týká oblečení, vypadalo podobně jako to Isadorovo, neřkuli téměř stejně. Jedna košile, modré montérky a stejně modrá lehká vesta z materiálu, který se dá dobře vyčistit, když se ušpiní. Díky účelnosti tohoto oblečení se stalo de facto uniformou techniků a vyskytovalo se tím pádem i tady v Chrámu Jediů v dostatečném počtu velikostí, aby sis i ty vybral tu svou, i když vesta ti byla trošičku velká, avšak ne tak, aby ti to vadilo.
"Teda Kehliane, nepoznal bych tě, kdybych nevěděl, že jseš to ty," okomentoval Isador tvůj vzhled. "Můžeš na to zkusit sbalit nějakou holku," dodal provokativně.
Nad tvojím roleplayingem jen zavrtěl hlavou a pousmál se, zatímco si přehrnoval nohavice lehce ošoupaných modrých montérek přes těžké, gládám podobné pracovní boty.
"Děkujeme," obrátil se ještě ke dvěma pracovníkům skladu, již vám dodali všechno, co jste potřebovali.
"Jdeme, Ohdee..." řekl ještě Isador směrem k astromechanickému droidovi, který zahvízdal na srozuměnou a za tichého vrčení elektromotorků svých koleček se rozjel za vámi.

Coruscant, Tovární čtvrť, v Roklích

Cesta do Roklí nebyla nijak náročná a neskýtala ani žádné nepříjemnosti. Poté, co jste odešli z Chrámu, jste naskočili na létající vlak hromadné dopravy a ten vás odvezl až k místům, kam jste měli namířeno. Využití transportních vlaků bývá mnohdy o poznání rychlejší než letět vlastním vznášedlem, takže jste se dostali do Tovární čtvrti takřka cobydup, načež stačilo už jen sjet turbovýtahem asi o sedmdesát pater níže a byli jste v Roklích.
"A stejně máš pravdu," řekl Isador, když jste vylezli z výtahu a vykročili napříč velkou rovnou plošinou po okraji útvaru, podle kterého si tohle místo vysloužilo svůj název, a Ohdee poslušně popojížděl za vámi. "Tak to dopadá, když ekonomové kecají inženýrům do jejich práce. Přesně jak to popisuje ten vtip, co se stane, když spolu ekonomové a inženýři jedou vlakem. Znáš to, nebo ne?"
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, Chrám Jediů, sklad

Když Isador dokončoval poslední úpravy, byl jsem již hotov a nic dalšího jsem nepotřeboval. Dávka humoru účinkovala stejně spolehlivě jako meditace o níž jsem přemýšlel i přes předpoklad, že na to nebude čas. Bylo to jako droga, která kromě dobré nálady a trochy smíchu nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky. To, jak se Isador umí chytit a přidat se k nějaké té legraci, nebylo vůbec nic nového.
„Nevím......, snad…. kdyby to bylo lépe vyzkoušené…..“ zaprotestoval jsem mírně a během malého okamžiku opustil v patách za Isadorem sklad.

Jakmile jsme opět osaměli, zastavil jsem se o kus dál v chodbě a přidřepl ke droidovi, protože jsem mu ještě před opuštěním chrámu chtěl dát nějaké instrukce. Rozhodl jsem se využít toho, funkčního kotlinku a tak jsem ho opět a zapnul.
„Najdi si můj signál Ohdee a drž se ho! Je to moc důležité.V případě, že by nás rozdělili, musíš mě najít podle signálu.“
Postaviv se, neodpustil jsem si ještě jednu poznámku směřovanou Isadorovi.
„Já být droid, nechtěl bych se stát vozítkem pro huttí děti. Kdo ví, jaké šílenství může ty bratrské darebáky napadnout. Tak ať se můžeme držet pohromadě." Pak jsem navázal přerušenou cestu. Komling jsem si odepnul a vsunul jej pod oblečení tak hluboko, jak jsem mohl a i když jsem nebyl žena, které takové věci dělají poměrně často, doufal jsem, že ho uchráním, pokud nás nebudou svlékat donaha. To byl totiž jediný způsob, jak se pokusit naplnit to, co mi těsně před tím proletělo hlavou.

Coruscant, Tovární čtvrť, v Roklích

„To se ví, že ho znám. Podezříváš mě ze zrady řemesla?“ pospíšil jsem si s odpovědí ve stejně nenuceném stylu v němž jsem hodlal pokračovat, jednak proto abych před našim okolím zakryl svoji skutečnou činnost, jednak protože takové chování bylo způsobilé na sebe přilákat dostatek pozornosti, což jsme právě potřebovali, tedy v případě, že to nepřeženeme.. Uvnitř jsem již byl v rozporu s tím, co jsme navenek prezentoval napjatý jako struna a dokonale ostražitý. Rozhlížel jsem se nenápadně kolem sebe, oči i uši ve střehu, aby mi neuniklo nic, z toho, co by se eventuálně dělo kolem nás.
„Tady někde by měla ta zaseklá potvora bejt, ale kde nic tu nic.“ nahodil jsem po malé mlčendlivé chvíli za niž jsem se stačil všechno prohlédnout udělat obrázek o situaci a srovnat s tím, co jsem viděl na projekci.
„Ještě ke všemu nám ani neřeknou, kde to vlastně je“ zabrblal jsem a ještě jednou přeletěl pohledem zprava přes Isadora až na opačnou stranu. Neustávaje v chůzi, zamířil jsem k nejbližšímu objektu.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Tovární čtvrť, v Roklích

"Jestli ještě jednou budeme muset obcházet celé Rokle kvůli nějaké malichernosti, tak přísahám, že tomu Sullustanovi narvu tenhle hydroklíč do řiti širokým koncem napřed," řekl Isador, aniž by měl v povědomí, jaké myšlenky se ti ubíraly hlavou před chvílí. Což o to, nápad to nebyl zlý a komlink byl docela maličký na to, aby ses tímto způsobem mohl vyhnout jeho odhalení v případě, že budeš svléknut donaha, avšak mohl jsi být vděčný za to, že máte s sebou Ohdeeho, protože schovávat takhle světelný meč by byl mnohem větší hardcore.
"A nemusíme tak spěchat, čím víc věcí stihneme, tím víc nám jich naloží. Inženýrova práce není nikdy hotová..."
Na Isadorovi to nešlo vidět, avšak vzhledem k tomu, že jsi ho dobře znal, jsi vnímal, jak se natahuje v Síle po okolí a hledá živé bytosti poblíž.
Někdo tady je, ale zatím je daleko, poslal ti v myšlenkách zprávu a udělal několik kroků ke stěně, kde byl výklenek a v něm narezlá skříňka, na níž se skvěla zásuvka s datovým portem pro droida.
"Ohdee, připoj se prosím tě tady do toho rozhraní, zkontroluj energetické uzly, zjisti, který dělá neplechu, a ukaž ho na mapě."
Astromech hvízdnul na srozuměnou, poslušně vsunul zástrčku do portu a zakroutil s ní do sytosti. Isador mezitím pokračoval v rozšiřování svého vědomí v Síle a poslouchal, stejně jako ty. Vjem získával jasnější obrys a nyní jsi mohl cítit, že ta bytost není jedna, ale rovnou čtyři. Ohdee vydal disharmonický trylek a promítnul před sebe dvojrozměrný hologram s půdorysem tohoto patra Roklí, kde bylo symbolem žlutého špendlíku označeno ono místo, kde je potřeba opravu provést.
"Tady jseš, potvůrko. Nu což, hned tě opravíme," pronesl Isador, načež jste vykročili kupředu, Ohdee se odpojil od datového portu a rozjel se za vámi.
A když jste šli, cítili jste, jak začíná být něčí přítomnost čím dál tím nepříjemnější a čím dál tím blíže za vámi. To byla jedna skupinka, dva jedinci blíže neurčitelné rasy. Plazi, něco studenokrevného. Možná Trandoshani nebo Barabelové. A ve směru, kam jste šli, již čekali za rohem druzí dva, s úmyslem vás vzít do kleští a odříznout vám jak cestu dopředu, tak cestu zpátky. Jeden velký a teplokrevný, možná Wookiee nebo něco podobné tělesné stavby, a druhý chladný, asi příslušník nějaké hmyzí rasy, snad Verpin, nebo možná Tarc, na Ganda byl příliš velký.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, Tovární čtvrť, v Roklích

„Pokud budou vědět, že už jsme hotoví…. ale jinak bych si dokázal představit lepší místo, kde trčet. Za tuhle díru by nám měli účtovat navíc nějaké to Corellinské.“ usoudil jsem na oko s trochu potlačovaným úsměškem, protižečícím mé ostražitosti. Ostražitost se ale ještě zvýšila, když Isidor jako první ucítil přítomnost cizích osob. Doteď jsem se snažil co nejvíc zjistit vlastními smysly, tak jak by to mohl udělat opravdový mechanik a v síle jsem svoje informace spíš tak nějak doplňoval. Po té, co mi v mysli zazněla Isidorova slova jsem zpozorněl a plně se zabral do studia okolí připraven svoji mysl stáhnout a uzavřít hned, jakmile by došlo ke střetu.
Taky je cítím, potvrdil jsem Isidorovi v myšlenkách stručně. Myslíš, že mají moc malou přesilu.
Na hologram vyvolaný droidem jsem se díval pozorně, ale snažil jsem se předstírat nevelký zájem a nadšení. Opět jsem si to označené místo zasunul v paměti do skládačky svých poznatků. Cokoliv se mohlo hodit.
Ha! tak tady na nás číhate! vykřikl jsem v duchu jak jsme postupovali vstříc stále se přibližující hrozbě.
To jste si teda pospíšili. Přepadnout nás hned na kraji naší cesty Roklemi. Počítám, že jste si vybrali takové místo, že už nebude možnost odbočit, nebo utéct. Škoda vzal bych vás na malý zábavný výlet. jenže tak hloupí vi nejste. Co?! Však vy budete ještě mrkat. Možná že umíte počítat moc málo na to, abyste poznali hned, že jste se přepočítali. Jazykem jsem si soustředěně přejel po vnitřní straně rtu a abych svoje chování nenechal vyjít napovrtch, pustil jsem se raději do skoro přerušeného rozhovoru.
„Včera když jsme končili díval jsem se měli tam pár pěknejch kousků, nablýskanejch Měli tam i celkem pěkný vznášedlo. To bylo ucházející pokoukání. Kdyby nám dali opravovat něco takovýho, tak neřeknu, ale klidně bych se s tebou vsadil, že to bude něco, starýho jako Coruscant sám. Takhle zneužívat dva experty jako jsem my.“ dopřál jsem si krátký osobního monolog s účelem přesvědčit ty čtyři, že jsme plně pohlceni lamentacemi na práci, o níž jsme mi dva samozřejmě věděli, že neexistuje."Setkání" jsem čekal každým okamžikem a vlastně jsem i chtěl aby dlouho neotáleli.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Tovární čtvrť, v Roklích

"Pěkných kousků říkáš, hm?" mrknul na tebe Isador, když jste se blížili k rohu, a jeho bezstarostná tvář byla stejně jako u tebe jen maskou, za níž se schovávalo napětí a nervozita. "A mluvíš o vznášedlech nebo o dívkách? Jo, tam tu dobře rostlou hnědovlásku bych vydržel opečovávat od rána až do no-"
Nestihnul to ani doříci, než zpoza rohu vyskočily dvě bytosti, jež jste už předtím cítili v Síle, a zatarasily vám cestu.
"Ale copak, človíčci? Možná byste potřebovali trochu opečovat spíše vy..." řekl drsným hlubokým hlasem ten první - Yuzzem, dva a půl metru vysoká chlupatá a zubatá černá potvora. Ten druhý byl Vratix, kobylkovité stvoření s kusadly, velkýma složenýma očima, tykadly a dlouhým štíhlým chitinovým krkem.
Mezitím k vám zezadu dorazila i druhá dvojice. Trandoshan a Barabel. Byli jste k nim otočení zády a ti dva šli opatrně, aby při tom nevydávali žádný zvuk, ale vy jste je cítili v Síle. Stejně jako jste postřehli skutečnost, že vytahovali blastery. Pocítil jsi z Isadora v Síle leknutí, následně si ale zřejmě uvědomil, že Bratrstvo potřebuje živé lidi, mrtví by jim byli k ničemu, a blastery jsou tedy nastavené na omračování.
"Dobrou noc," zasyčel Barabel za Isadorem a stisknul spoušť zároveň s Trandoshanem za tebou, načež jste se ty i Isador střeleni do zad skáceli k zemi a svět kolem se začal rychle rozplývat...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Kehlian Agmeter - Čistí jako lilie

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, Tovární čtvrť, v Roklích

„Dívky tam? Tos uhádl….“ zamumlal jsem si ironicky, i když Isador již opět mluvil. V té chvíli měl Isador štěstí, že jsem nebyl sám sebou. Vznášedla, motorky, trysky, chromování, droidi, o čemkoliv bych se bavil relativně zasvěceně. Ostatně jsem se taky narodil na Abridonu, kde podobná témata patřili zcela k dennímu chlebu, i když jsem v tomhle ohledu nebyl až takový expert za jakého jsem se vydával a ani moje předstíraná hantýrka nebyla ideální. Ale ono ne. Isador na mě musí zrovna teď vypálit s dívkami, s hnědovláskou a se svými problémy, které jsem už pustil z hlavy, odložil je jako vyřešený případ. Nemůže s tím dát pokoj alespoň na misi? Asi ne, pomyslel jsme si, ale věděl jsem, že bych za to nedokázal na tak dobrého přítele být doopravdy naštvaný. Mohl jsem si něco mumlat, mít nějakou drobnou poznámku, přesto jsem mu ve skutečnosti rozuměl. Tak nějak se to k jeho osobě hodilo, i když ne k jeho povinnostem.
Na to co se dělo potom jsem nestihl téměř vůbec zareagovat. Snad, že jsem byl zabrán do myšlenek víc, než bych si připustil a polevil ve vnímání věcí kolem sebe. Nevím. Každopádně se to událo velice rychle a udělalo mi to trochu čáru přes rozpočet. Byl jsem připravený na ledacos na daleko větší bandu, na to, že se budu chvilku alespoň chabě pro formu bránit,vypustím pár kleteb, stížností a pak podlehnu přesile, že budu svázaný a odvedený, tak nějak jsem to v hlavě měl narýsované. Doufal jsem, že budu mít situaci plně pod kontrolou, budu přesně vědět, co se děje a budu moci vybrat jakýkoliv okamžik k zahájení akce. Blaster v zádech mi to všechno zcela překazil už z toho důvodu, že jakákoliv reakce by nás prozradila. Nestihl jsem ani odpovědět na Yuzzenův nezdvořilý pozdrav. Poslední, co mě napadlo, než jsem ztratil vědomí bylo poznání, že ve spánku si se mnou můžou dělat co chtějí a nepomůže mi ani to, že jsem Jedi.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, základna Bratrstva čistoty

Po blíže neurčitelné době jsi začínal vnímat, jak tě táhnou po zemi. Smysly jeden po druhém začaly naskakovat - fungoval hmat, neboť jsi cítil tvrdou podlahu pod sebou, po níž ses ne až tak dobrovolně a z vlastní vůle sunul, a fungoval i sluch, neboť zvuky okolo přestávaly být neurčitou změtí a jednotlivé jejich zdroje už spolu nesplývaly a bylo možné je odlišit.
Pořád ses ale nemohl hýbat a nemohl jsi dokonce ani otevřít oči. Jako Jedi jsi sice nepotřeboval oči k tomu, abys viděl, avšak i kdybys měl tuto schopnost dobře procvičenou, dosáhnout soustředění potřebného k používání Síly by byl takřka nadlidský úkol. V hlavě ti hučelo hůř než po tvrdě prochlastané noci na utajeném padawanském večírku a poprvé ve svém životě jsi tak měl možnost se na vlastní kůži přesvědčit o tom, co umí taková omračovací střela.
"Kdo jste?" ozval se odněkud jakýsi hlas.
"Jsme čistí jako lilie," ozvalo se v odpověď hrubým hlubokým hlasem někde těsně u tebe, z čehož jsi mohl usoudit, že z těch čtyř je to právě Yuzzem, kdo tě táhne.
"Pokračujte, bratři. Gratuluji k úlovku."
Následně jsi uslyšel, jak se otevírají jakési dveře. Pravděpodobně výtahové, protože o několik úderů srdce později se ozvalo hučení a žaludek se ti prudce zhoupnul dolů.
Čas měl nejasné hranice a celá ta doba ti připadala jako naprostá věčnost.
Do normálu se vrátil i čich. Praštil tě do nosu smrad jako ze žumpy. Výkaly, moč, hnijící odpadky. Hodili tě na zem, přistál jsi tvrdě na kostrč, pak se ozvalo cvaknutí a už nic. Ticho. Klid.
"Netěší mě, že dostali dalšího, a ještě k tomu tak mladičkého," ozval po chvilce někde vedle tebe hlas. Lidský, pochopitelně, neboť tvé myšlenkové procesy už byly schopné fungovat relativně v pořádku, tedy dost na to, aby ti došlo, že jsi v cele. Ten, kdo k tobě mluvil, byla jakási stará žena. Ucítil jsi její ruce na svém těle, asi když se přesvědčovala, jestli nejsi poraněný.
"Neměj strach, ta paralýza už odeznívá. Za chvíli se budeš moct zase hýbat."
A měla pravdu. Nejprve opět šly otevřít oči, pak naskočily motorické funkce a mohl ses postavit.
Byl jsi v kobce osvětlené jen jednou malou zářičkou zabudovanou ve stěně, která vrhala mdlé načervenalé světlo a občas poblikávala. Kobka byla poměrně velká a bylo v ní asi patnáct lidí oddělených od chodby Většina jich buď spala, nebo tak aspoň vypadali, a někteří jen seděli opření o vlhkou zeď a tupě zírali před sebe jako zfetovaní. Vzduch byl zatuchlý a cítil jsi nemoc, špínu a hlad.
"Co jsem říkala. Nejsi zraněný?" zeptala se stará dáma starostlivě. Měla do copu sepnuté šedivé vlasy a na sobě potrhané, ale vcelku čisté domácí oblečení.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“