Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Mrtvola je mrtvola a mrtvoly mi ublížit nemůžou… aspoň ne přímo, takže jen co se ujistím, že se ten wampí ksicht nezvedne, dál ho nezkoumám a věnuju se zelenýmu tuku. Jo, přiznám se, chtěla jsem ho předtím, než chcípne, trochu dokopat… zajistit mu před smrtí pořádně zlý chvilky, aby moh‘ tam někde, kam po smrti zamíří, vyprávět, že s Quin se nevyjebává, ale to jeho škemrání o život mě baví. Zkrátka baví. Bejt přede mnou představení cirkusu s postiženejma akk čoklama, nebavím se víc. Proto se zaseknu a místo prvního partu šou jménem poprava rodianskýho prasete si jenom sednu na židli a se zájmem ho pozoruju.
Jasně, nevěřím mu ani tu násosku, co má na ksichtu místo huby, ale proč se nepobavit, když pro změnu někdo kňučí u mých nohou. Proč se před tím, než mu z ksichtu udělám zvratky s mátou, trochu nepobavit.
„A jak mi zaplatíš, ty zelenej chrchle, a neříkej mi, že po Nar Shaddaa se válí další kopec kreditů pod oumyvadlem, protože to ti nesežere ani malý děcko. A snaž se, ať je to reálný, jinak mě urazíš ještě víc, než už se tý tvojí tlustý prdeli povedlo.“

V hlavě mi ale pořád hlodá ten tajemnej sráč, co má dost šušňů na uniformovaný, namachrovaný pojeby - ne, fakt mě ani na minutu nenapadlo mu ty prachy jít vrátit, ale dokud nebudu mít dost kreditů, abych vodsud zmizla, nechci ho mít za řití... rozhodně ne dokud nevím, jak velkej pán tu, v kanálech huttích sraček, je a jak daleko se mám zdekovat, aby mi jednoho krásnýho dne nepřismažil prdel. Možná i proto se s tím rodianským prasetem bavím, zkrátka nejde jenom tak ukrást prachy místnímu mafiánovi a čekat, že se vodsud dostanu se zdravou kůží, tak to prostě nefunguje. Musím mít dost, abych vodsud mohla zmizet co nejrychlejc – jen co na to totiž přijde, bude mi u prdele hořet nejen louč, ale celý město.
„A řekni mi, co víš o tom pičusovi, kerýmu tenhle šmejd,“ kejvnu hlavou směrem k mrtvole, „dlužil prachy.“
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Phate »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Serel seděl na podlaze a snažil se rychle vymyslet jak tě uchlácholit. Se zarputilým výrazem v jeho zelené tváři vypadal, že se mu z uší začne kouřit. Očividně to nebyl žádný génius, protože mu trvalo celkem dlouho než vůbec promluvil.
"Jasně, jasně...Pod umyvadlem ne, to bylo jenom provizorní, protože v týhle díře nemáš prachy kam schovat. Byl sem tady jenom než se to venku uklidní a Arel mě nechá bejt." vychrlil ze sebe najednou a zhluboka se nadechl. Zrak mu slej na hlaveň blasteru, která mu neustále mířila na hlavu. Lehce se naklonil, jako by doufal že, v nejhorším možném scénáři, mineš.
"Hele mám takovej malej vobchod s náhradníma dílama do landspeederů. Nevypadá že vynáší, ale peněz tam mám dost, o hodně víc než je tady. Ale zámek trezoru, kterej je navíc schovanej, se otevře jen na kód a sken sítnice. Takže jestli si chceš vydělat, musíš mě nechat žít." vydechl s posledním slovem a opřel se o postel. Vypadal že se mu ulevilo.
Tohreho spálená mrtvola značně otravovala vzduch v pokoji, který vrzající větrák nezvládal vyčistit. Nemluvě o cákaních krve a pohledu na spálené maso.
Situace, která se už takhle pro nebohého rodiana, nevyvíjela vůbec dobře byla stížena faktem, že na tvou malou osobu byl příliš velký a těžký. O to větší byl tento problém když jsis uvědomila, že má zlomenou nohu a jako kulhající vězeň bude přitahovat značnou pozornost.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Kecáš tlusťochu…
Ne, fakt mu nevěřím, z huby mu padaj leda hovna, ale proč to neprubnout, že jo? Jasně, vláčet se s ním nehodlám, je to tlustej překrmenej bagoun, navíc se zlámanejma haksnama, takže nazdar kedlubny, ale když z něj vymámím, kde ten debilní obchod má…
Aspoň si zas zkusím vzpomenout, jestli ještě umím aspoň trochu dešifrovat. Co můžu ztratit… jasně, kejhák, pokud na to ten „Arel“ přijde, ale to už ňák vymáknu, protože jak neříkal Kesh, kdyby říkal, tak si teď někde na Tatooine nehraje na mumii, ale jak říkali podobně seschlý polomrtvoly z toho planetárního pískoviště: „lepší červy v misce, než bantha v jámě sarlacca.“ A maj pravdu, sráči, já se přece spokojím s málem, že?
Ale zkusit to musím…
Čas začít hrát další show.
Přestanu ho propalovat vočima, doteď se snažícíma mu do hlavy vypálit díru, a usměju se, tvářím se, jak kdyby mě vážně přesvědčil. Jak kdybych měla v hlavě stejný vakuum vzduchu a koncentrovaný demence, jako má von, a předstírám, že si to žmoulám v mozku.
„Tlusťochu, ty víš, jak zaujmout ženskou.“
Konečně promluvím, mile – aspoň tak mile, jak to ještě dokážu. Dokonce na něj přestanu mířit, i když zbraň nezandávám a dávám si seksakramentskej pozor, jestli nedělá něco hloupýho. A když naberu podezření, schytá to dřív, než jeho střeva začnou troubit na poplach.
„Můžem to zčekovat, ale řekni mi, kde ten vobchod máš, přeci jen seš rozlámanej jak mandalorianská děvka, tak jak daleko se s tebou budu muset táhnout... dej mi adresu, ať si můžu udělat vobraz.“
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Phate »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Když Serel viděl, že skláníš zbraň, slyšitelně si odddechl. Byl teď trochu klidnější, i když měl pořád obličej skřivený bolestí a strachem z toho co pro něj osud a ty nachystáte.
"Jasně, to chápu, těžko bys mě unesla." odplivl si na špinavou zem a zhluboka nasál vzduch do plic.
"Můj malej vobchůdek je vodsud docela daleko. Zmizel sem ze svýho sektoru abych se vyhnul Arelovejm lidem. Je to v Rudym sektoru poblíž tý velký fabriky co je tak hnusně osvětlená. Určitě víš kde. Tady..." vyndal z malé kapsy datapad a podal ti ho. V něm si mohla najít přesnou adresu včetně planetárních souřadnic a něco málo ze Serelovi korespondence.
Z adresy sis mohla domyslet, že obchod je opravdu velmi daleko a bez airspeederu, dost velkého aby se do něj serel dostal, se tam nedostanete. Dalším problémem bylo zabezpečení o kterém rodian mluvil. Pokud mohl pod umyvadlem schovávat takový obnos peněz, určitě si nepořídil obyčejný trezor.
Rodian z těžka oddychoval. Což bylo způsobeno všim co se mu dělo, ale taky faktem, že větrák čouhající ze stěny přestal ventilovat čerstvější vzduch. Díky tomu byly slyšet kroky ozývající se z chodby, ve které se nacházely ostatní bytové jednotky, včetné té ve které jste se nacházeli
"Tohre, ty velká smradlavá bantho, kde se zase flákáš!" ozval se ženský hlas doprovázející klapot tvrdých podrážek na durabetonovou podlahu.
"A do prdele..." hlesl Serel a zatajil dech.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

„Ten arbajtlágr? Jo, vím.“
Zvednu prdel a dojdu si pro datapad, držím blaster hezky u těla, kdyby zelenokožce napadlo něco nekalýho, ale furt na něj mířím, aby si nemyslel, že sme najednou nějaký kámoši. Až když se vrátím k židli – tentokrát bez sezení, jenom se opírám o madlo čelem k žabojebovi – začnu zkoumat obsah. Ale už dopředu vím, že mě nepotěší… tak ať nečeká, že já ho potěším, zmrda.
Ten obchod je snad na druhý straně planety.

Není nic horšího, než když se do zajímavýho vobchodu začnou motat vetřelci, třeba nějaká pizda s klapajícíma šuskama, s kterýma by mohla vyťukávat takt celýmu bimmskýmu orchestru. V tu ránu jsem ve střehu, datapad se ani nesnažím narvat někam do oblečení, to by mě jenom zdrželo, nechávám ho v levačce, zatímco sebou svižně seknu o zeď nalevo od hlavních dveří, s kvérem v pravačce připraveným zacílit a vystřelit. Kdyby náhodou.
Střílet bez ptaní ale nehodlám, zaprvý jsem velká humanistka, že jo, a pak by se mi nějaká muší narážečka mohla hodit… jestli se ukáže bejt užitečná.
„Pozvi ji dál,“ zašeptám potichu, ale snad mu uši nebo tykadla zareagujou a bude spolupracovat.

Čekám, až a jestli ženská vstoupí, s jasnou vidinou, že jen co ji budu mít dál od těla, dám o sobě vědět a nechám ji, po patřičným „ukaž ruce kapsy a opasek“, uvelebit se vedle rodiana. Takovej malej dejchánek ve třech…
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Phate »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Serel se na tebe vyjeveně podíval. Kmital mezi tebou a dveřmi, ke kterým se pomalými kroky blížila neznámá žena. Neznámá tobě, Serel očividně věděl co je zač a ještě očividnějí z ní měl strach.
"Pozvat jí dál? Ty ses snad úplně pomátla! To je Miral, námezdní lovkyně s hodně dobrou pověstí a co hůř, je to Tohreho ségra. Jestli zjistí že si ho vodkrouhla, je po nám po vobou!" šeptal směrem k tobě, ale dával na jednotlivá slova velký důraz.
Pomalu se sunul pryč od zapáchajícího těla aby podezření automaticky nepadlo na něj. Když viděl jak na něj neústupně koukáš, svěsil hlavu.
"Fajn, ať je po tvym kurva..." řekl zoufale a zhluboka se nadechl. Zvenku bylo slyšet že Miral je téměř u vašeho pokoje.
"Hej, je tady, dveře sou vodemčený!" křikl aby ho bylo ven pořádně slyšet. Kroky se zastavily.
Dlouhou chvíli se nic nedělo a všichni tři jste mlčky vyčkávali. Až se nakonec dveře s vrzáním zasunuly do stěny. Serel, kteý teď seděl tak, že viděl dost dobře na chodbu se udiveně podíval na tebe. Na chodbě nikdo nebyl.
Oba jste sebou trhli když se z chodby ozval křik. Vteřinu na to kolem tebe proletěla ženská postava a jeden rýchlý krok následoval skok přes stůl, který se za ní převrátil. Serel bezmocně seděl a na hlavu mu mířil těžký blaster, který ve své ruce svírala Miral.
"Tak a teď mi jeden z vás vysvětlí co se tady stalo!" řekla Miral a namířila druhý blaster tvým směrem, většinou těla schovaná za stolem. Z toho co si z ní mohla vidět, byla lehká zbroj, ve které byla oblečená, dlouhé blonďaté vlasy a zelené oči. Nebyla Tohremu ani trochu podobná, ale to v téhle situaci bylo naprosto vedlejší.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Žabojeb si to očividně blbě vykládá, nečumím na něj neústupně, čumím na něj nechápavě, jak alien, kerýmu poprvý na hlavu přistane vesmírná loď, a snažím se v hlavě spojit patřičnej neuronovej spoj a dát si pět a pět dohromady… ten zevláckej zoufalec má vážně ségru nájemnou lovkyni?! To… jako fakt?!

To, co se děje dál… ten pičus ji vážně pozval?! je divný. Až moc dlouho nic a pak všecko až moc rychle. Tohle není dobrý pro čéka s kocovinou… a tohle vůbec není den poté, jak má bejt, to dohajzlu ne! Možná dyby nepromluvila, tak tam zevluju tak dlouho, dokavaď mi do čela nestřílí třetí voko, ale takhle se trochu zmátořím. Dojde mi sakra rychle, že musím začít dřív, než spustí shnilej závin, jinak jsem v hajzlu.
Pustím blaster na zem a trochu ho zakopnu, hrát si s ní na akční film nebudu, dokud nebudu stopro vědět, jestli sem v týhle frašce hlavní klaďas, kterej přežije, i když na něj padne atomovka, nebo sem jeden z miliardy záporáků, který hlavní hrdina kosí jak na běžícím pásu.
„Ty si…,“ jak že to bylo? Ména mi nikdy nešla, ale když mi jde o krk, většinou mi paměť slouží, „Miral, co? Tohreho sestra, upřímnou soustrast.“
Vykouzlím ten nejlítostivější výraz, kterýho jsem schopná… což není tak těžký, stačí si představit, že za pár sekund možná budu rozjebaná na stejnou kaši jako gorilák.
„Já sem kámoška tvýho bráchy, přišli jsme sem, protože tenhle zelenokožec mu dlužil prachy, já s ním mám taky nevyřízený účty, ten hajzl mě nedávno vokrad‘. Porvali se, tvůj brácha mu zlomil nohu, ale tenhle rodianskej sráč vytáhnul blaster a zabil ho, hajzl.“
Posadím hlas do tý nejsmutnější tóniny, přidám špetku hořkosti na dochucení a tvářím se značně tragicky.
„Já sem využila jeho chvilkový nepozornosti a blaster mu vykopla z rukou. Ještě naživu je jen proto, že mi slíbil nějakej balík kreditů… sem si myslela, že by se po tom všem, co udělal, měl nějak revanšovat, chápeš. Část měla jít pro Tohreho rodinu…“
Něco tomu chybí… paraplíčko v airkoňaku.
„Měl tě moc rád, víš?“
Na chvilku dokonce ovládnu paranoiu a svěsím, jakože zkroušeně, hlavu. I když nejsem ten typ, co by si před popravou nechal zavázat voči, teďkonc se čumět na popravčí četu vážně nehodí.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Phate »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Vyjevený Serel seděl a oběma černýma očima hleděl na hlaveň blasteru, který mu visel před obličejem. Neodvažoval se ani pohnout, neboť věděl co je Miral zač a co všechno dovede. Ta mu nevěnovala pozornost. Koukala na tebe a čekala co budeš dělat. Když jsi pustila svůj malý blaster na podlahu a zlehka, ale né příliš daleko, ho odkopla. Usmála se a kývla.
"Tak spusťte!" řekla naprosto klidným hlasem. Ve vypjatých situacích, ve kterých byla ona tou kdo měl navrch, si docela libovala. Serel nestačil ani otevřít svá rodianská ústa, když jsi spustila.
Miral kývla aby potvrdila že je to opravdu ona, ale dále nijak nereagovala. Při líčení událostí z tvého pohledu se chvílemi koukala na Serela, ale i přes to co jsi řikala, naprosto nezaujatě. A to až do chvíli kdy jsi řekla, že jí měl Tohre moc rád. V tu chvíli se na tebe zprudka otočila a zasmála se.
"Ty malá lhářko! Tohre a já sme si šli vždycky po krku, ten hajzl mě několikrát okrad a moc rád mě opravdu neměl. Ani já jeho." řekla trochu nabroušeným tónem a otočila se na Serela.
"A tvoje část příběhu?" zeptala se ostře.
Serel, na kterém bylo vidět že je schopen se na místě podělat strachy, polkl a spustil.
"To co ti ta malá děvka řekla neni úplně tak pravda. Dlužil sem mu prachy, to jo a taky je má teď tahle mrcha, ale já ho teda rozhodně nezabil!" musel trochu popadnout dech aby mohl pokračovat.
"Taky to rozhodně neni žádná jeho kamarádka, byla jen návnada aby mě nechal Tohre bejt a vymlátil z ní duši. Teda to sem si aspoň myslel než se do toho začal srát Arel." svěsil hlavu a vypadal že se každou chvíli rozbrečí. Byl opravdu zoufalý a nebyl schopen vymyslet nic co by mu v téhle situaci trochu pomohlo.
"Ta malá mrcha má u sebe datapad s adresou mýho vobchodu, ve kterym je sejf s nemalou částkou. Když mě necháš žít, řeknu ti jak obej..." než stačil dokončit větu, Miral se ostře podívala na tebe a zmáčkla spoušť. Serelova hlava se rozletěla na několik menších částí a většina jeho malého mozku nyní krášlila zeď pokoje.
"Dost bylo keců." řekla klidně, schovala blastery do pouzder a napřímila se. Nebyla o moc vyšší než ty, ale byla rozhodně silnější.
"Takže když si to shrneme. Ty si tady vlastně náhodou, zabila si mýho bratra a chystala ses zmizet s tučnou částkou kreditů. Do toho všeho je ještě zapojená ta krysa Arel." udělala dva kroky a pomalu ti podala tvůj blaster.
"Líbíš se mi holka, možná bych pro tebe měla kšeft. Ale nejdřív spolu zajedem do obchůdku týhle zelený špíny. Kurva jak já nesnášim rodiany. řekla a vydala se pryč z pokoje.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

A kurva…
Tak jo, všechno jde do prdele, slečinka má bratra ráda stejně, jako celej svět chevinský prasata, takže by mu sama nejradši usmahla půl prdele. Ale jelikož nejsem dnešní, fakt si nemyslím, že z toho, že je tuhej, bude nějak vodvařená…. rodová čest a bla bla bla. Minimálně jí nejsem k užitku, takže… kurva, kurva, kurva!
Už se zas klepu jak ratlík – a zas to není chlastem…
Sem vyjetá jak volej ze spídru, jen čučím na rodiana a přemejšlím, že se narychlo dám na nějakou víru, ať to umírání není takovej vopruz. Ale ne na corellianskou, ti kreténi masochistický maj devět pekel – no je to normální?
Asi stejně normální, jako s blasterem u držky přemejšlet nad debilitou corellianskýho náboženství… kurva, proč přemejšlím nad takovejma pičovinama?!?

Probudí mě až výstřel, ale zas mi hlavou neprojde nic jinýho, než v tuhle chvíli absolutně pojebaná a bezpředmětná myšlenka - taková škoda!
Civim na jeho mrtvolu konsternovaně, jak kdyby byla z jiný podělaný dimenze, nebo spíš jak kdybych z ni byla já, však už ani svoje tělo necejtím, jak kdyby mi nepatřilo… ale přece se donutím se na tu ženskou podívat, když něco mele na mě – aha, sumarizuje.
A teď to přijde…
Jenže…
To jako vážně??
Tohle je na mý nervy trochu moc. Klepavka konečně vyhraje a vyřadí tělo, který se drželo na nohou jen ze setrvačnosti, a tak jen co dostanu do rukou blaster, sesunu se podél zdi na zem.
„No kurva, doprdele…“
Nemůžu tomu uvěřit, já fakt mám z prdele kliku, jinak to není možný, tohle je totiž šílený. Posraný štěstí! Konečně!
Zjistím, že se směju jak nafetovanej schízák.
Ale když se má moje nová nejlepší kámoška k odchodu, konečně se probudím z delíria a začne mi v křápce zase trochu cvakat.
„Hej počkej! Ten trezor toho zelenýho sráče potřebuje jeho sítnici, aby se votevřel – a proti blasterům tyhle skříňky s pásem cudnosti bejvaj vošetřený. Škoda, žes ho picla do hlavy, já měla v plánu nechat mu hlavu v celku… znáš lžičkovou metodu?“
Zvednu se na nohy, pořád se klepou, ale v rámci možností držej, takže je to cajk, a vydám se k rodianovi, přičemž pořád melu pantem.
„Jeden psycho-řezník mi ji vysvětloval – nožem opatrně vodsekáš víčka, kůži a sajrajt vokolo, pak vemeš.lžíci a voko vyloupneš – zůstane nepoškozený, i když je jeho majitel na sračky.“
Začnu skenovat místo, kde by měl bejt zelenej sajrajt, kterej před chvílí ještě ležel ve skořápce rodianský lebky, a hledat, jestli aspoň jedno voko zůstalo nepoškozený. No dobře, vzhledem k svinčíku by to bylo naivní, ale aspoň částečně v celku by se hodilo.
Naposledy upravil(a) Heinz dne 13.6.2013 23:02:25, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Phate »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Miral, vycházejíc ven z bytu se zastavila jakmile jsi se sesunula k zemi. Nesnažil se ti pomoct, jen stála v prostoru dveří a čekala.
Takhle z ostrého úhlu ti přišla obrovská, což částečně dělala její zbroj, ale byla celkově lépe stavěná než ty. V její profesi byla perfektní kondice základem, nehledě na další požadavky.
Když jsi se konečně vzpamatovala a postavila se. Miral se pobaveně opřela o rám dveří a pozorovala tě.
"Lžičkovou metodu?" podiveně se zasmála.
To co jsi teď viděla před sebou, bylo jako obraz nějakého zvráceného umělce z okraje galaxie. Tohreho obrovské, na škvár spálené tělo ještě teď lehce doutnalo a neskutečně zapáchalo. A vedle něj ubohý Serel bez hlavy. Rodiané byli odporní jak z venku, tak zevnitř. Lovkyň těžký blaster sice dovedl udělat pořádnou díru, ale naštěstí se Miral trefila do spodní části rodianovy hlavy. Takže pár kusů, jeden včetně nepoškozeného oka, se válelo na posteli.
Tohreho sestra, stále opřená o zárubu dveří, se potutelně usmívala když tě sledovala jak kmitáš očima po pokoji a hledáš oko.
"Támhle, kousek od toho velkýho kusu mozku...Nakonec ani nebudeš potřebovat lžičku. Hoď to do nějakýho kusu hadru ať mi to nezasviní speeder." řekla Miral a napřímila se. I když s ní tato scenérie nic nedělala, zdržovat se na místě činu nebylo nejmoudřejší.
"Lžičková metoda... Jakoby nestačilo trochu výbušniny." brblala si pro sebe Miral když se rozhlížela, jestli je prostor chodby čistý.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

No, nemá cenu předstírat, že to není hnus, protože bez debat je. Ale čék se tady na Huttí prdeli naučí moc nepohoršovat, moc nevzrušovat… naučí se věci ignorovat, proto když civím na bazén z mozku zelenáče, nepřemejšlím nad tím, co to je, ani mě nenapadne, že je to chutný jako zmrzlina z hlenů a nosních nudlí, neřeším, že smrdí jak dech krishe. Jen hledám, co potřebuju, a doufám, že to najdu. Že to ta gorilí sestřička s nezvladatelnou agresivitou nerozložila na ionty.
Kéž by ale rozložila ten zbytek, pak by to aspoň nesmrdělo jak žumpa…
A pak promluví.
Jak milý a užitečný, že se tohohle hrabání v hovnech i zúčastnila, bych to přece bez její rady nenašla, ty vole. Asi mám najít i to druhý voko, ne? Třeba si ho můžu šmiknout do důlku a aspoň něco uvidím…
Kdyby místo kibicování hejbla prdelí a šla to vylovit, udělá líp.

Dojdu do kuchyně a najdu nůž. Tím začnu odřezávat tu část prostěradla, kterou aspoň částečně od sraček mozku zakryl polštář. Mezitím se moje huba konečně vzpamatovala ze šoku, takže teď jí nic nebrání začít zase žvanit.
„Chápu, že vejbuchy hrajou v tom tvým ‚s ničím se neseru‘ životě velkou roli, ale někdy holt potřebuješ trochu jemný motoriky." Je na tom něco trochu vtipnýho a hodně paradoxního, o jemný motorice poučuje alkáč s klepákem jak dvousetletej důchodce."Vobčas se hodí nemuset věci hledat v kaluži sraček… a pak je ještě muset skládat jak nějakou debilní fakanskou skládačku.“
Rozmrzelost neskrejvám, naopak, přímo se v ní rochním, protože, kurva…, mám tím mozkem volepený boty, to půjde dolů hůř než hovno klacíkem.

Voko mám v prostěradle, ale jsou ještě další věci, na který se zapomenout nesmí. Třeba to, že mrakodrapoid Tohre? měl u sebe cigára, takže s trochou štěstí – jestli je už nevybafal můj blaster – bych mu je mohla šlohnout, ten uhlík už je stejně nepotřebuje. Protože kríza už pomalu klepe na dveře a jestli mým plicím dojde, že už celou věčnost nedostaly svou dávku dehtu a kdovíjakýho sajrajtu, dostanou svůj vlastní soukromej infarkt. Proti tomu bude i Tohreho bota umgullianská masáž.
Až po zčekování, jestli jsou retka ještě v cajku - a v případě trošky toho štěstíčka a srdíčka i nějakej ten kredit k dobru -, vyrazím ke dveřím.
„Můžem jít. A navrhuju zadní východ, jestli ho tahle barabizna má.“
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Phate »

Nar Shaddaa, Undercity, pochybný hotel:

Miral tě sledovala jak balíš zbytek lebky do prostěradla a následně prohlédáváš tělo jejího mrtvého bratra. Na obličejí se jí nehnul ani nerv. Vypadala jako vytesaná do kusu kamene.
Tohre měl u sebe téměř plný balík cigaret a zapalovač s monogramem. Kredity u sebe neměl žádné, takže jsi si musela vystačit s obsahem tašky od nebohého rodiana.
"Ještě něco by si slečna ráda odnesla?" prohodila lovkyně nervle a kývla hlavou směrem ze dveří.
Když jsi konečně byla schopna a ochotna vyrazit, Miral tě strčila před sebe a ukázala ti kudy jít. Naposledy se podívala po pokoji a zavřela rozvrzané dveře.Obě jste se vydaly chodbou směrem k zadnímu schodišti vedoucímu na malé parkoviště v jedné z postranních uliček. I přes to, nebo právě proto, že ti vrátila tvůj malý blaster, si od tebe držela náležitý odstup. Buď to byla nedůvěra, nebo prostě zvyky.
Cesta ze zatuchlého hotelu k parkovišti nebyla dlouhá, ale nijak zvlášť jste nespěchaly. V zadní uličce nebyla ani noha. Ani ruka a jiné části těla. Tedy aspoň z toho co bylo v přítmí vidět. Miral ukázala směrem k airspeederu tmavěšedé barvy. Nebyl to nikterak nový model, ale vypadal solidně.
"Dokuř to a vyrazíme pro zbytek dnešního výdělku." houkla na tebe lovkyně a zapadlo na místo pilota. Startovala stroj, ale neustále tě koutkem oka pozorovala a kontrolovala.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar Shaddaa, Undercity, hotel a parkoviště:

„Už du, už du…“
No fakt, protože to, co chci, už mám – prachy a cigára, co víc si můžu přát, že jo. Taky si hned jedno retko švihnu do huby a zapálím. Nasaju až na doraz, abych dohnala všechny ty krušný chvilky, kdy moje plíce musely dejchat vzduch - díky huttoj že ne čistej, to by nepřežily.
„Enšuldign, ale přece tu nenechám válet cigára. Stejně ste s bráchou žádný pěkný rodinný vztahy neměli, takže to není žádná neúcta nebo tak. A ta půl minuta se v týhle prdeli ztratí, stejně nikoho nezajímá, co se děje vedle, zvědavost škodí zdraví,“
prohlásím omluvně a pokrčím rameny. Mám pravdu, to vím, ale otázkou je, jestli to ví i ona, a tak nemám zrovna radost z toho, že jdu první. Sice mě už mohla odkráglovat v pokoji - teď by to udělala, jen kdyby byla blbá jak gamorrean - ale ten pocit nejistoty je silnější než logika. Pořád je to nájemná lovkyně a pořád se známe jen pár minut – z kterých se většinu času řešil její nahnilej brácha, což moc na klidu nepřidá. A jelikož si ta ženská celou dobu sakra dobře hlídá, aby se nepřiblížila blíž než na dva metry, pocit, že jdu na popravu, která se z kdovíjakýho důvodu bude konat na úplně jiným místě, než je masovej hrob, se jenom prohlubuje.
Hlavně nezapomínat Quin, kdyby tě chtěla zabít, už by to dávno udělala, kurva, jinak to nedává smysl… takže zavři svýmu mozku hubu!
Kéž by.
Protože ten si v hlavě přehrává oblíbenou narshaddaaskou historku o tom, jak se nějakej magor dokonce voženil se svou obětí, odjel s ní na líbánky a až po návratu tu blbku zamilovanou nechal zaživa sežrat přerostlejma, zmutovanejma krysama. Prej prohlásil, že ji chtěl zabít už od začátku, ale byla zábava si hrát na milence. Né teda že bych tomu věřila, ale pořád vím, že lidi sou divný a dělaj různý šílenosti, takže to, že pořád žiju, ještě nemusí znamenat, že budu žít i za pár hodin.
Ale i průchod tmavou uličkou přežiju. Dokonce i k speederu dojdu po svejch. Jasně že ji nevěřím, pořád, kdykoli jí v hlavě může šibnout a bude po prdeli, ale zatím, jenom zatím, to vypadá, že mě fakt nemá v úmyslu voddělat… Zatím.
Sednu na sedadlo spolujezdce, voko si hodím pod nohy – možná ji to trochu zasviní podlahu, ale co, z toho se já neposeru, pro prachy se musí trpět. A když už je řeč o kreditech, tašku s něma nechám na klínu, chci je mít hezky po ruce. A třeba si nájemná švestr rozmyslí střílení, jestli nad ním přemejšlí, když by tím ušpinila a znehodnotila vejdělek.
"Můžem vyrazit."
Naposledy upravil(a) Heinz dne 03.6.2013 23:03:57, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Phate »

Nar Shaddaa, Undercity,parkoviště:

Lovkyně trochu nabroušeně koukla na zakrvavený cár prostěradla na podlaze svého airpseederu, ale neřekla nic. Počkala až se připoutáš a nahodila repulzory. Speeder se lehce zavlnil když překonal gravitační pole a pomalu se vznesl vzhůru nad střechy špinavých budov lemujících uličku kterou jste přišly.
Překonání vzdálenosti mezi Tohreho hotelem a rodianovým obchodem v Rudém sektoru nebyla otázka několika minut. Z téhle výšky jsi mohla vidět Nar Shaddaa takové, jak ho viděli noví návštěvníci, než zjistili jak to tam dole vlastně chodí.
Miral, která se ani tak nevěnovala řízení, jako spíš kontrolování vzdušného prostoru, vypadala celkem klidně. Smrt jejího bratra s ní očividně nic nedělala. Chvílemi zaletěla koutkem oka k tvé osobě aby se ujistila že neplánuješ nějakou akci i když si byla skoro jistá že napadnout řidiče v téhle výšce by nenapadlo ani toho dutého rodiana.

Nar Shaddaa, Rudý sektor:

Když jste konečně doletěli chladnou nocí až do Rudého sektoru, zbývalo ještě najít Serelův obchod. Najít industriální část sektoru nebylo těžké, ale obchod jste hledaly poměrně dlouho. Byl opravdu malý a celkem zapadlý mezi dvěma velkými fabrikami na duraocelovou slitinu.
Miral zaparkovala jestě o ulici dál, pro všechny případy.
"Zůstaň tady, porozhlídnu se okolo než pudem dovnitř." řekla, sebrala těžký blaster ležící na zadních sedadlech a zmizela ve tmě. V okolé landspeederu bylo naprosté ticho i vzhledem k tomu že jste se nacházeli v průmyslové zóně.
Chvíli jsi seděla ve speederu a vyčkávala když jsi uslyšela štěkot blasterových zbraní doléhajících ze směru kterým se tvá společnice vydala.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Příspěvek od Heinz »

Nar shaddaa, aneb sentimentální chvilka Qu(sv)iňáka

Nar Shaddaa, z vrchu možná hezká, svítivá… ale furt kopa eklhaftu v hezkým oblečku – a to jenom když se tam stavíš na pár skleniček. Jakmile tam totiž seš dýl než pár dní, poznáš, že je to horší než jenom eklhaft, že takhle nějak si představuješ nedonošenej huttskej fetus vymáchanej v jejich obědu. Obzvlášť vyblitým obědu.
Ještě si pamatuju, jak se mi planeta takhle seshora líbila kdysi, kdysi, když jsme se na ní sem tam zastavili s Keshem, někdy kvůli zakázce, jindy jenom kvůli tomu, že tady se ten vůl rád scházel se svejma pazaakovejma kumpánama – a ty kurvy z jeho gamblerský partičky rády přijely, protože věděly, že je čeká snadnej vejdělek. Po každý párty s jeho kumpanií jsme byli švorc nejmíň tejden a žrali leda rez z lodi.
Tehdá městský světýlka vypadaly jak ohňostroj na Den Republiky, do toho ruch speederů, dokonce i ten smog se v tom barevným paskvilu tvářil jak barevnej kouř, ten pro efekt, kterej se při podobných slavnostech vypouští, aby šou vypadala kór vesele… celá planeta byla v pohybu, celá planeta pulzovala životem a tvářila se jak velkej svět. Malej Coruscant. Anebo mi to nějakou blbou a sentimentální záhadou připomínalo Taris. Starej dobrej Taris, kam ale ani za dva sklepy alkáče nepáchnu, už nikdy. Ale byla to iluze, stejně jako je to iluze teď. Pohřebiště pro nepotřebný, nic víc to není. Místo, kam posílaj šmejdy mýho typu chcípnout. A že ta zkurvená iluze vypadala hezky? Možná jenom proto, že tu ten sráč byl se mnou, že to bylo ještě v době, kdy mě nepustil k vodě, kdy si ještě nenechal proděravět kebuli nějakým zmrdem ve stejnokroji. Ale stejně. Tehdá bylo všecko jednodušší.
Dost, konec nostalgie, ta je na hovno sama o sobě, natožpak s nájemnou švestr vedle na sedadle a jejím kanónem poblíž. Nejvyšší čas přestat se zasnívat jak puberťačka před obrázkem oblíbený kindrhvězdičky a zase se hezky rychle vrátit nohama na zem. Navíc, minulost je minulost, důležitá je jenom přítomnost, když je poblíž pár beden tvrdýho a dost sajrajtu na protahování plic.

Nar Shaddaa, Rudý sektor:

Trvá to snad věčnost, při který mám hodně intenzivní pocit, že se pod náma střídaj pořád dvě zkurvený, jak vyžraná tasemnice dlouhý továrny, kolem kterých se točíme dokolečka, ale švestr se snad chytá. Minimálně se tak tváří, když začne přistávat.
Nemám důvod protestovat, když se rozhodne pro procházku, protože i kdyby chystala podraz, dokud budu nakvartýrovaná v jejím vozítku, nikam mi nezdrhne… jestli není kradený a jestli to celý nesehrála a a vypni tu posranou paranoiu. Zkrátka, když budu mít zadek nalepenej v tomhle autě, mám svůj díl peněz zajištěnej.
V ideálním stavu.

První štěkot zbraní mi málem obarví kalhoty nahnědo. Zvlášť v tom tichu je to rámus, jak kdyby vybouchla rovnou bomba… už vůbec, když to čék nečeká. Dobrých deset vteřin hledám dech a dobrou půlminutu hledám mozek a rozum.
Sakra… proč se furt všechno musí srát… To se ta ženská musí nachomejtnout do každýho průseru? To se musím nachomejtnout do každýho průseru?!
Co teď… jasně, moc možností nemám, buď tu čekat hovno, zalízt do nějaký uličky s výhledem a pak čekat, nebo vyrazit. Mrknout se tam? Já přece nejsem sebevrah! Jenže… tam, kde se ta ...jak se vlastně jmenuje…, prostě bigsis mlátí, tam jsou moje prachy, moje prachy, který potřebuju. Který chci.
Takže rozhodnuto.
„No doprdele.“
Bejt tohle ideální případ, tak to obejdu nějakou úzkou a děsně tajnou uličkou, ale ideální případy nikdy neexistujou. V tuhle chvíli jen vím, že to tu znám asi stejně jako Senát, protože záblesky z pořádnýho alkoholovýho vokna jsou stejný jako vzpomínky na zprávy v HoloNetu – pár jich je, ale informační hodnota nula. Zkrátka, nic jinýho mi nezbejvá.
Ještě jednou si hezky od plic zanadávám, u toho švihnu pěstí o palubku, což je sice blbej nápad vzhledem k tomu, jak to bolí, ale potřebnej, a vystoupím. Nadšením celá posraná – ještě že ne doslova.
S blasterem v ruce a namáčklá ke stěně se pomalu, jak z nechuti tak proto, že mi pořád žebra bolí, jak kdyby se mi do hrudníku nastěhovalo vosí hnízdo - a ještě budou, jestli je ten bantholiž fakt zlámal -, blížím k rohu budovy, kde se ulice střetávaj, a lituju, že u sebe nemám jako každá správná „jůůů čivava“ fiflena zrcátko, protože by se teď kurva hodilo. Takhle nezbejvá než vykouknout hezky s vlastním ksichtíkem.
Tak do toho.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“