Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrální ubikace AgriCorp:

Na Galand jsi byla přidělena teprve před pár týdny. Nebyla to sice žádná perla vesmíru, ale byl to krásný svět. Krásný a poklidný. Centrála AgriCorp stála na okraji Guihany jednoho z větších měst tohoto světa ale v porovnání s Coruscantem ti to snad ani jako město nepřišlo. Ani centrála se nemohla porovnávat s Jedijským chrámem i když na místní poměry to byl komplex obrovský. V takřka čtyřiceti patrech, deseti sekcích a třech samostatných budovách tu bylo snad vše. Laboratoře, sýpky, vozový park, nákladní doky, ubikace a skoro na tisíc obyvatel. Mnozí z nich byli jen běžní zaměstnanci nemaje o Síle víc než pár obecně povědomích informací, ale asi dvěstě na tom bylo stejně jako ty. A právě k těmto dvěma stovkám patřila i Tei-Lip togrutská dívka jen o pár týdnů mladší než ty která se teď nad tebou skláněla.
Vstávat ospalko. Práce volá.
Slunce s ní podle všeho souhlasilo, když se nekompromisně vkrádalo do oken tvého pokoje. V opozici jim ale pevně stál chronometr na stolku vedle postele, který si zase stál za teprve půl pátou ranní.
Nebo chceš hned první den přijít pozdě?
Prohodila Lip aby tě vyburcovala z postele.
To bude hodně krátký povýšení.
Dodala ještě s úšklebkem a hodila po tobě tunikou. Tei-Lip byla jednou z těch kteří vnímali svůj konec zde u AgriCorp podobně jako ty. Takže také jednou z těch kterým vaše přeřazení k výzkumné sekci přišlo jako povýšení, i když se vám to mistr Jakwin, správce zdejší centrály snažil rozmluvit. Dle jeho slov šlo jen o změnu pracovního zařazení na stejné úrovni a způsob jak pro vás najít nejlepší místo. Jinými slovy to byl jednoduchý způsob jak vás uklidit někam kde, no minimálně Tei-Lip nebude tolik provokovat. To byl ostatně největší rozdíl mezi vámi dvěma. Lip na rozdíl od tebe neměla sebemenší problém se získáváním nových přátel a téměř až nadpřirozený talent na dělání si nepřátel. Tím posledním se stala Gurnan, jedna ze starších členek sboru. Nikdo nebyl schopen přesně říct, jak vlastně k tomu sporu došlo, ale když jsi se k němu přimotala ty, létaly už vzduchem zemědělští droidi v té chvíli sloužící jako vojáci dvou svářených armád.
No tak dělej ospalko!

---------------------------
začneme zlehka. Pokud chceš tak se můžeš rozepsat, koneckonců nástup do práce máte až za půl hodiny

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrální ubikace AgriCorp:

Moc se mi tu nelíbilo. Ne, že by nebyla okolní krajina krásná. Vlastně byla dokonce hezčí než na přetechnizovaném Coruscantu.
Upínala jsem se k tomu, že můj pobyt zde má nějaký smysl. Že mne může někam posunout. Že mým osudem určitě není jen hnojařina, jak se někteří younglingové zemědělským sborům posmívají. Jednosměrná jízdenka do jakéhokoliv sboru nebyla nic, o co bych se jako youngling rvala. Tedy, kdyby se vůbec někdy rvala.
Bylo to pro mne strašně těžké. Zhruba tři roky jsem sledovala, jak mí nadanější spolužáci získávají svého mistra. Spolužáci, kteří se nikdy nemuseli tolik snažit a vlastně se ani nesnažili. Někteří z nich byli dokonce jako Lip… Dívka, u které jsem se ani nedivila, že mi zde dělá společnici. Avšak byla jsem ráda za to, že se se mnou baví. Byla tak oblíbená a být její kamarádkou znamenalo, že se vám znenadání otevírali nejrůznější dveře… stejně jako se jiné s bouchnutím zavíraly.
Ano, Lip, už vstávám,
otočila jsem se na druhou stranu. Ani jsem ji pořádně nevnímala. Včera jsem šla spát opravdu pozdě, protože no… Lip nedokázala zavřít pusu. Znovu jsem usnula.
Zburcovaly mne až její následující věty.
Beze slova jsem popadla tuniku, svlékla pyžamo s rohatou banthou i růžové chlupaté ponožky na spaní a oblékla se.
Nicméně zdálo se mi, že poslední dobou se mi přeci jenom začíná dařit. Byla jsem povýšena.
Třeba to znamená, že se přiblížím k něčemu, co dělají skuteční rytíři. Nebo taky ne. Může to být jen další epizoda.. ale budoucnost musí přece něco trochu lepšího přinést. Prostě musí.
Doufala jsem v prakticky nemožné. Pořád jsem jako měřítko používala rytíře Jedi.
Když jsem zjistila, že nemám tolik času, kolik bych potřebovala, bezhlesně jsem si povzdechla.
Ranní meditaci už nestihnu. Večerní udělám delší a zítra vstanu dřív.
Lip, prosím, jenom po nikom neházej droidy,
neodpustila jsem si. To by opravdu bylo hodně krátké povýšení. Umytí a učesání netrvalo dlouho. Ranní vstáváními nevadilo. Byla jsem zvyklá už z Chrámu vstávat brzy, abych mohla meditovat. Občas jsem dokonce ani spát nechodila vůbec a jenom jsem meditovala. Meditace spánek sice nahradí, ale ne úplně, takže jsem to nemohla dělat pořád.
Stihneme snídani?
Zeptala jsem se, neboť Lip mívala lepší časové odhady. Já bych už raději vyrazila na naše nové pracovní místo, abych náhodou nepřišla pozdě. Jenže Lip… ta umí počítat snad s každou vteřinou.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrální ubikace AgriCorp:

Ovšem.
Nadhodila Lip takřka uraženě na tvou zmínku o snídani.
Copak se dá pracovat s prázdným břichem?
Tohle byla otázka… no velice diskutabilní, ale hádat se s ní na toto téma nemělo cenu. Koneckonců ani tobě se práce s plným žaludkem až tolik nepříčila.

Místní jídelna, vlastně jedna z několika jídelen se od těch chrámových v ničem nelišila, snad jen ve větší nabídce přírodní stravy, ale to bylo jasné. K tvé velké úlevě se v ní teď nevyskytoval nikdo s almanachu nepřátel, který si tu stihla Tei-Lip vytvořit a naopak tu seděla skupinka děvčat s kterými se dalo mluvit a ke kterým jste si přisedli. Na nějaké velké debaty nebyl čas, takže jste si jen vyměnili pár vět a dozvěděli se proč dnes všichni tak spěchají. Nad planetou už od včerejšího večera zuřila obří bouře která se přesouvala směrem k vám. Před jejím příchodem tedy bylo potřeba učinit mnoho příprav a minimalizovat škody, které by mohla napáchat. To se ale vás dvou moc netýkalo, vy jste se měli hlásit v laboratoři ke své nové práci. Z debaty vás najednou vyrušila jedna z dívek, když nervózně ukázala ke dveřím. Gurnan v nich stála jako sithský generál a rozhlížela se pátravým pohledem který vám jasně říkal že je nejvyšší čas vyklidit pole. Vyklouznout v tom všem zmatku, aniž by si vás všimla nakonec zase takový problém nebyl a když jste si zhluboka oddechli na chodbě přišlo vám to celé spíš k smíchu.
Vidělas jí? Páni vypadala pěkně vytočeně, měla by se naučit prohrávat.
Rýpla si ještě Lip, než jste vyrazili.

Pohyb po centrále byl vcelku bezproblémový. Celý areál byl prostorný a propletený bezpočtem schodišť a výtahů, takže dostat se do výzkumné sekce netrvalo ani deset minut a když jste se ocitli nadohled dveří Jares Flowi, Jedi víceméně na odpočinku, vedoucí zdejší výzkumy, měli jste víc než pět minut k dobru. Tei-Lip ti k tomu právě něco hodlala říct, když jí náhle srazila obří bedna plující na repulzorových nadlehčovacích zpoza které se v mžiku vynořila mužská tvář.
Pozor.
Ozval se zcela opožděně muž a přiskočil. Podle roucha, dlouhých vlasů a světelného meče houpajícího se u pasu, bylo jasné že je to rytíř Jedi a dost roztržitý k tomu. Překvapeně poskakoval na chodbě jako by nevěděl jestli se dříve věnovat uzemněné Tei-Lip pomalu se sbírající ze země, nebo obří bedně která ze střetu vyšla s pár pěknými škrábanci.
Moc se vám omlouvám.
Vypadlo z něj nakonec, když podal Tei-Lip ruku a pomohl jí na nohy.
Doufám že se vám nic nestalo?
Zeptal se slušně a ty jsi jen doufala že Lip neřekne něco… Tohle totiž byla přesně ta situace, která většinou rozšiřovala seznam jejích nepřátel.
Ne nic.
Odsekla nevrle a oklepala ze sebe prach. Nejspíš se chystala k pokračování, ale to už se otevřely dveře kanceláře Jares Flowi.
Copak se tu děje?
Bílovlasá vrásčitá dáma si zachovávala svou vitalitu i schopnost diplomacie hodnou Jediho, proto na její otázku nebyla ani Lip schopna zavrčet.
Jen nehoda.
Vypravila ze sebe rezignovaně a hodila po rytíři příkrým pohledem.

Ah… to je ono?
Zeptala se Jares rytíře, který nadšeně přikývl.
Výborně. Zavezte to do skladu v laboratoři. Právě tu máme trochu moc práce. Blíží se bouře a tak. Jak se přežene, tak se na ty vzorky podívám.
Rytíř chtěl něco namítnout, očividně byl ze své zásilky nadšený, ale nekompromisnímu pohledu staré diplomatky ani on nedokázal vzdorovat a tak se uklonil a tiše odvlekl svou bednu.

Jsem ráda že se vám nic nestalo. Musíte ho omluvit. Je těmi vzorky nadšený. Prosím pojďte.
Jaresina kancelář byla kanceláří snad jen podle stavebních plánů, protože vám přišlo že jste vstoupili do skleníku nebo rovnou džungle.
Vy budete Ion Shaelm a Tei-Lip, mám pravdu? Naše nová posila.
Zeptala se s úsměvem když se posadila za stůl zpola ztracený v záplavě zeleně.
Musím říct že dnešek není pro přestup zrovna nejlepší, asi už jste slyšeli o té bouři a viděli ten chaos. Sama se brzy musím vydat do sběrných stanic a ujistit se že je vše zajištěné před bouří. Ale když už tu jste, tak vaše služby využijeme. Normálně bych vám to tu nejdříve ukázala a pak vás přidělila postupně k jednotlivým pracovištím, aby jste si vyzkoušeli které vám bude nejlépe vyhovovat. Ale pro dnešek vás místo toho přidělím k pozorovatelům. Je to jednoduchá začátečnická práce ze které díky vaší přítomnosti budu moci odvolat zkušenější personál který využijeme jinde, chápete?

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrální ubikace AgriCorp:

Co je to za otázku?
Nahlas jsem neřekla ani ň, ale v duchu jsem se celkem divila.
Samozřejmě, že se dá pracovat s prázdným břichem, stejně jako se dá pracovat v mraze, v horku…
Ale protože se před prací najíst nebylo nic, proti čemu bych nějak výrazněji protestovala, jen jsem následovala svou kamarádku do naší obvyklé jídelny. Sice bych ze všeho nejraději mířila do jiné jídelny na jiné planetě, ale tam se sice můžu vrátit, ale budu se už vždy zdržovat jen v místech, které jsou přidělené pro naše sbory.

Nebylo mi příjemné, že Lip zamířila k těm holkám. Já bych si nejraději sedla někam bokem. Necítila jsem se mezi nimi moc dobře už jenom proto, že jsem nevěděla, co bych měla říkat. Bála jsem se, že plácnu nějakou hloupost a všechny se mi budou smát. Nechtěla jsem se ztrapnit, vlastně jsem ani neměla pořádně odvahu začít hovořit také, ale Lip se o to postarala i za mne.
Chopila jsem se tedy jiného úkolu. Naslouchání. To mi šlo vždycky lépe už jenom proto, že při tom se ztrapnit nemůžu. Díky tomu jsem se dozvěděla i o přicházející bouři. Trošku jsem znervózněla. Měla jsem nové pracovní zařazení a to nebyl zrovna ideální čas na nějakou bouři.
Celá debata však byla náhle utnuta.
Gurnan.
Jen jsem polkla. Nic jsem jí neudělala, neměla důvod, aby se na mne zlobila, jenže byla jsem kamarádka Lip a svezla jsem se s ní. Možná se jí také nelíbilo, že jsem byla svědkem toho, jak se do té droidí bitvy s Lip zapojila. To totiž neměla dělat. Nebylo to správné. Maximálně se měla bránit a Lip zpacifikovat jiným způsobem. Oplácet jí to neměla. Mohla jí přece ublížit. Lip se nechovala správně a měla být přísně potrestaná, jenže Gurnan také ne a u ní je to horší, protože je o mnoho starší a zkušenější.
Lip se tentokrát (naštěstí) do ničeho nepouštěla a já ji následovala ven. Nechala jsem ji, ať pro nás zvolí tu nejlepší únikovou trasu. Bylo to zvláštní, ale připadala jsem si jako rebel.

Na chodbě jsem nechtěla kazit Lip náladu, takže jsem spolkla větu o tom, že Lip by se zase měla naučit chovat jako správný Jedi. Místo toho jsem jen kývla a zasmála se tomu taky.

Už jsem si začínala myslet, že se dostaneme do práce bez jakéhokoliv problému, když tu najednou Lip ležela na zemi, nad ní se vznášela jakási bedna a já místo jakékoliv reakce ztuhla. Tohle mi nikdy pořádně nešlo. Mám před sebou dvě možnosti. Snažit se podepřít bednu, aby nespadla, nebo odtáhnout Lip, aby ji ta bedna nerozmáčkla, až spadne? Mé dilema naštěstí vyřešil rytíř a já si oddechla. Věděla jsem, že tohle je jedna z věcí, kterou mi mistři v Chrámu také vyčítali. Místo toho, abych rychle zvolila třeba to horší řešení, neudělala jsem vůbec nic. Uvnitř jsem cítila, že jsem selhala. Jedna věc byla našprtat se celou učebnici, druhá věc byla naučit se rychle rozhodovat. To jsem ještě v žádné učebnici nevyčetla.
Rytíř byl starostlivý, hned Lip pomáhal a já jen z výrazu její tváře poznala, že je oheň na střeše.
A jéje.
Všechno je v pořádku,
pokusila jsem se povědět hned po Lip, abych jí zabránila v dalším mluvení. Skoro jsem se tomu rytíři začala ještě omlouvat. Kdyby Lip navážela do problémů jen sebe, to by mi až zas tak nevadilo, ale já se s ní nechci znovu svést a mít dalšího nepřítele. Nechci mít nepřátele. To není cesta Jediho.

I tento problém za mne naštěstí vyřešil někdo jiný. Ta dáma jakoby vyzařovala úctu a respekt… a pochopila to naštěstí i držkatá Lip, takže se držela trochu zpátky. Sice by mohla být ještě o chloupek slušnější, ale na poměry Lip to celkem šlo.
Já se na rytíře usmála, abych trošku změkčila ten nepěkný pohled Lip.
Měla by se víc ovládat.
Mezi tím se mluvilo, já stála a vše pouze poslouchala. Na obě otázky jsem jen přikývla hlavou. Můj úkol se mi moc nezdál, ale správný Jedi si nestěžuje a důvěřuje Síle, takže místo u pozorovatelů bylo stejně dobré, jako kterékoliv jiné.
Pořád jsem nevěděla, kam bych měla jít a kde bych ty pozorovatele měla hledat, ale nezeptala jsem se. Buď to udělá Lip, nebo nám to Jares poví. Její kancelář však byla úžasná. Líbila se mi. Byla dech beroucí i na zdejší poměry. Pokud je na zemědělských sborech něco pozitivního, tak je to bezesporu nádherný životní prostor.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Samozřejmě že se Lip zeptala i když nechat to na ní zase tak dobrý nápad nebyl. Stále v ní doutnal neklid ze střetu s bednou takže její…
Co jsou to jako ti pozorovatelé?
Nevyzněl úplně pokorně. Naštěstí se Jares nemínila zabývat nějakým kázáním o pokoře nebo tvrdošíjně stát na svém postavení, které si přeci jen jistý přístup žádalo. Místo toho se klidně napřímila v křesle.
Pozorovatelé… jak vám to nejlépe popsat?
Na moment zaváhala.
Ano, pozorovatelé se starají o vedení záznamů a sběr dat z probíhajících výzkumů. Jednoduše řečeno, dostanete datapad a v předepsaných intervalech obejdete přidělená stanoviště a zapíšete naměřené informace. To je vše.
Jednoduché, srozumitelné, věcné a…
Není to zbytečný?
Zeptala se Lip drze.
Tedy, nezvládl by totéž protokolární droid, nebo tak něco a asi líp než… no my?
Dodala aby zmírnila mírné zamračení Jares.
Jistě že záznamovou činnost by zastal i nějaký stroj. Ale prací pozorovatele je toho mnohem více. Zkušený pozorovatel nejen že vede záznamy, ale také si všímá změn a reakcí. Mnohdy upozorní vedoucí projektů na drobnosti kterých si ani nevšimli.
Odpověděla jí už zcela Mistrovsky káravým a naučným tónem.
Ale k tomu je potřeba někdy i let nezáživné práce, jak říkáš protokolárního droida.
Lip nasucho polkla a zrudla.
Omlouvám se, mistryně.

V pořádku.
Usmála se Jares.
Chápu, že tohle není zrovna budoucnost v níž byste se rády viděli. Být jazykem nebo i mečem práva, spravedlnosti a pořádku je asi mnohem lákavější než se starat o úrodu obilí. I já byla kdysi mladou padawankou. Ale věřte mi, že Síla má své plány s každým z nás.
Lip jen tiše přikývla.
No, teď ale už běžte. Laboratoř jsou ty velké dveře vedle. Kafrin vás už čeká a večer si promluvíme jestli je to tak hloupá práce.

Najít vchod do laboratoře nebylo těžké, ohromné dvojité dveře kterými by se pohodlně protáhla i menší stíhačka a obrovský nápis v Basicu se nedali přehlédnout. Trochu zvláštní bylo, že tyto dveře vážně připomínaly spíš vchod do hangáru. Byli z plastoceli a na první pohled z nikterak tenké, byly dvojité a v meziprostoru lehce problikávalo sterilizační pole.
Celé laboratoře byly vyrobeny z nákladní lodi, proto ty dveře.
Ozval se za vámi mladý ženský hlas.
Poskytuje nám to jistá snad až přehnaná bezpečnostní opatření, ale kdo ví. Někdy se to může hodit. Třeba jako teď. Díky panelům místo oken se nemusíme obávat bouře.
Za vámi stála vysoká mladá žena v pracovním plášti s kupou datapadů.
Jsem Kafrin Sifrug, ale říkejte mi prostě Kafrin, jako všichni.
Představila se mile a pokynula vám dál.

Pokud byli laboratoře skutečně zbudovány z nákladní lodi, musel to být opravdu kus, protože kopule do níž jste vstoupili byla obrovská. Rozdělená do šesti pater s mnoha průhlednými chodníky a plošinami. Přesto se ale nedalo říct, že by zde bylo místa nazbyt. Většinu plochy zabírali uměle vytvořené záhony s roztodivnými květinami, keři a dokonce i stromy. Všemu pak ve středu vévodil gigantický umělý vodopád napájející bazén s vodními rostlinami. Kopule byla průsvitná a skrze ní sem prosvítali paprsky slunce ale i mraky temnající oblohy. Na žebrech konstrukce tak slunci vypomáhaly snad stovky světel.
Krásné, že?
Zeptala se Kafrin mile a podala ti jeden datapad.
Kvůli bouři stahujeme všechny pozorovatele, takže tu dnes budete sami dvě. Ale nebojte, zrovna tu nemáme žádný kritický projekt. Takže se prostě snažte jak to půjde a určitě bude vše v pořádku. Přirozeně vás musím poučit aby jste tu raději nic netrhali, nejedli a tak. Ale to dá zdravý rozum. Jinak u každého stanoviště je senzor. Stačí když je jednou za dvě hodiny obejdete a zapíšete data z obrazovky senzoru. Toť vše. Osobně bych vám radila chodit po tomhle okruhu.
Kafrin ukázala na žlutou čáru s šipkou táhnoucí se na zemi.
Vede kolem všech stanovišť.
Věnovala vám omluvný výraz.
Neměla bych vám to asi říkat, ale přišli byste na to tak jako tak. Běžně tu je něco kolem třiceti pozorovatelů kteří si rozdělí stanoviště. Ale protože tu dnes budete jen vy dvě, tak vám chci říct, že obejít velký okruh, takovým lehčím tempem zabere asi tak ty dvě hodiny, takže…
Lip překvapeně zamrkala a rozhlédla se po laboratoři.
Takže až skončíme, tak abychom začali nanovo.
Kafrinin výraz se ještě prohloubil.
V podstatě. Moc se omlouvám, ale pozorovatelé znají všechny sběrné stanice a stanoviště mimo komplex, takže kvůli té bouři. Omlouvám se, pro dnešek to prosím vydržte. Příště už to nebude tak hektické a ukážu vám tu několik projektů které se vám určitě budou líbit.
Omlouvala se Kafrin provinile.
Sama bych vám pomohla, ale musím k dráze. Ta bouře smetla několik transportérů se vzorky a všude je chaos. Promiňte.
Omluvila se ještě jednou než vás opustila a zanechala samotné v této botanické zahradě.

No bezva. Tak jak to vidíš? Každá jedním směrem a sejdem se uprostřed? Nebo půjdeme spolu a pokecáme?

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

V momentě, kdy Lip začala mluvit, jen jsem trochu překvapeně zamrkala. Jistě, byla jsem zvyklá na její drzost, ale stejně mne pořád překvapovalo to, jak si něco takového vůbec může dovolit.
Lip!
Vyjekla jsem v okamžiku, kdy i mistryně se tvářila trošku naštvaně, neboť má kamarádka to přepískla, což v zápětí naštěstí pochopila sama a ubrala.
Na následující poučení jsem jen pokývala hlavou. Ano, Síla má plány s každým z nás, jenže ta mistryně přede mnou byla nejen padawan, ale i rytíř a teď má tu nejvyšší hodnost, jaké lze dosáhnout. Ona měla šanci a pro zemědělské sbory se rozhodla dobrovolně. Já teda také, ale já měla na výběr jenom sbory. A ty zemědělské se ke mně asi hodily nejvíc. Při představě, že bych měla někoho něco učit, jsem šla do kolen a ani ostatní sbory pro mne prostě nebyly. Vždycky jsem si myslela, že když budu trénovat tvrději než ostatní, že se padawanem nakonec také stanu. Bylo kruté, jak mne mistři vyvedli z mého omylu. Ona ani má extrémní snaha nikdy nestačila.
Není to zbytečné? Proč se snažit?
V zápětí mne napadly doslova kacířské myšlenky a hned jsem je také zavrhla. Na mistryni jsem se pokusila opět omluvně usmát, byť že ani tento konflikt rozhodně nebyl moje chyba.
Protože jsem poslední věty neposlouchala, musela jsem se nechat vést Lip, byť že zabloudit jsem také nemohla.

Když za mnou znenadání promluvila nějaká žena, lekla jsem se. Bylo to sice smutné, ale já ji v Síle nevycítila. Jenže s tím se nedalo prostě nic dělat. Zvykla jsem si, že nezvládám ani ty nejběžnější younglingské dovednosti pořádně ani teď.
Zamračila jsem se a zatvářila se trošku podrážděně, dneska vůbec poprvé. Má neschopnost mne občas vytáčela. A nejhorší na tom bylo to, že to nebyla moje vina.
Jediho přece nedělá to, jak velký předmět dokáže uzvednout…
Na mysli mi vytanula slova mistryně Alait, která vedla náš klan a kterými mne kdysi utěšovala. Trošku jsem se uvolnila.
Kafrin sice byla příjemná, jenže čím déle mluvila, tím více práce mi vyvstávalo před očima. Ono se řekne, zapisovat čísla, ale takové číslo musí být několikrát zkontrolováno, abych se třeba náhodou nespletla. Svírala jsem podaný datapad a snažila jsem se nejen poslouchat, ale dávat i pozor na Lip, aby zase něco neřekla… což se také stalo. Jen jsem se nadechla.
To je v pořádku. My to zvládneme,
po chvíli uvažování, jestli mám vůbec promluvit, jsem tu potřebnou odvahu nakonec našla. Jen jsem se trochu bála, abych neřekla něco hloupého. Před Lip jsem se už mluvit naučila, jenže Kafrin byla cizí.
Neomlouvejte se. Není to vaše chyba,
pochvíli jsem ještě dodala a pokud to bylo na mé kůži vidět, tak mne polilo horko a byla jsem celá rudá. Byla to pro mne strašně nepříjemná situace. Na jedné straně Lip, která by jenom za dnešek skutečně měla být potrestaná a na druhé Kafrin, která se nás snaží snad udobřovat z mě neznámého důvodu.
Laboratoř byla kouzelná. Vždycky jsem si totiž jakékoliv labiny představovala jako malé kamrlíky, nebo menší místnosti, ale má představivost nikdy nedosáhla takových to rozměrů. Ačkoliv na této planetě nějaký ten den jsem, neustále mne něco nového překvapovalo.
Ještě před tím, než Kafrin zmizela, znovu jsem se bála, že Lip řekne něco nevhodného. Naštěstí si to nechala pro sebe, dokud naše společná nadřízená nezmizela.

Lip, neměla bys,
neúspěšně jsem se ji pokusila usměrnit, ale spíše jsem jen znovu zrudla. Můj mozek totiž zaujala jiná, horší katastrofa.
Pokecat?
Tedy, Lip si vystačí většinou sama a já jen poslouchám, jenže nemohla bych se soustředit na práci, čísla a ještě dávat pozor na to, co Lip říká.
Každá z jedné strany,
zvolila jsem zcela logicky.
Bude to rychlejší,
dodala jsem pro jistotu, aby neměla pocit, že se jí chci stranit.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Lip jen klidně přikývla, podle všeho jí to bylo jedno. Už dávno jsi přišla na to, že Lip má k práci velmi podobný přístup jako ty a je pro ní prostě úkolem vrcholné priority který se musí vykonat. Na rozdíl od tebe ale k tomu většinou ještě dodávala, aby se pak mohlo užívat volna a bavit se. Vůbec tě občas napadalo jestli to byl opravdu nedostatek talentu co Lip zařídilo jízdenku do sborů, nebo jestli to byl opět jen tah mistrů který jí měl uklidit někam kde bude pod dozorem ale kde bude… neškodnější. Na druhou stranu ale tohle byly sbory, jak Lip ráda připomínala. A vy už jste nebyli ani padawany, vlastně to jediné co vás odlišovalo od tisíců běžných pracovníků sborů byla jen ta o něco větší vnímavost vůči Síle, která jak jsi se již sama několikrát přesvědčila vám byla většinou zcela k ničemu. A samozřejmě pár let výchovy v chrámu na které prostě někteří jako Lip dokázali zapomenout snáze než jiní.

Z myšlenek tě vytrhl hrom rezonující plastem oken. Bouře konečně dorazila a kopuli laboratoře začala bombardovat pruhy deště a meči blesků. Byla opravdu děsivá. Černá mračna nebrala konce a vítr sebou hnal oblaka prachu, polámané větve a dokonce i kusy hliněných vesnických domů. Být v takové bouři venku muselo být zlé. Ale ani tady to nebylo nic jednoduchého.
Vzorek 74A-32GHI-12C; Vlhkost – 25.478 AH; Kyselost – 6.47 PH; Obsah solí – vyrovnaný -2.47; Vektor růstu – 17; Nutriční koeficient – 64/12/5-34; Obsah Kavam – 64%; Obsah Alazhi – 46%.
Opsala jsi další obrazovku do datapadu a prohlédla si divnou tučnolistou trávu s modrými pruhy. Tvůj už asi stý záznam za zhruba půl hodiny vaší práce. Kde v útrobách obrovské zahrady se vlastně nacházíš, jsi se už ani neodvažovala hádat. Vstupní dveře ti totiž už dávno zmizely z dohledu, stejně jako Lip a jediným udavatelem směru ti tak byla nekonečná žlutá čára na podlaze mizející v obou směrech v zákrutu klikatící se stezky. Protáhla jsi ztuhlá záda a zamířila k další lehkým modrým světlem zářící obrazovce.

Dělilo tě od ní už jen pár kroků když zničehonic zablikala světla. Nad kopulí se znovu přehnal blesk a světla se ustálila. Chvíli jsi počkala, ale nic se nedělo. Právě ve chvíli kdy jsi se ale odhodlala vrátit k práci světla zhasla. Tentokráte podle všeho trvale. Kolem tebe se rozhostila temnota a ani občasná záře blesku, ani mihotavá světla datapadu nebo senzorových obrazovek jí nepomáhali mírnit. Chvíli jsi doufala že naskočí náhradní zdroj za ten který nejspíše vyřadila bouře, nebo že se rozsvítí nějaká forma náhradního osvětlení, ale nedělo se nic. Stěží jsi dohlédla pod své nohy o cestě dál ani nemluvě. Pár pátravých kroků abys našla obrubník stezky, vodítko které by tě dovedlo k senzorové obrazovce, jedinému dalšímu zdroji světla v dosahu.

Skoro jsi vyskočila když tmu prořízl výkřik. Byla to Lip, to jsi poznala okamžitě. Výkřik děsu a volání o pomoc. Neviděla jsi odkud, neviděla jsi vůbec nic. Napravo od tebe něco zašustilo. Nic jsi tam ale neviděla, ani světlo obrazovky datapadu ti nepomohlo. Jediné co jsi viděla byly rostliny skryté ve stínu tmy. Další výkřik Lip, tentokráte jsi jí skoro slyšela naříkat, ale ve skutečnosti nebyl o nic blíž než ten první, to si jen s tvými smysly pohrával adrenalin.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:
Nad Lip jsem jednu dobu uvažovala. Osobně si myslím, že kdyby si dávala větší pozor na pusu, tak z ní mohl být prvotřídní padawan. Takto je naše společná nejvyšší dosažená hodnost younglingská a tím se prostě nemůžeme chlubit. Alespoň, že mne neoslovují „younglingu Shaelm“. To bych se asi hanbou propadla půl metru do země.
Zatímco jsem pracovala a opisovala neustále podobná čísla, říkala jsem si, jestli tohle má být mým osudem. Do konce života psát čísla, která mi něco skutečně řeknou až za pár let. Tedy, s trochou štěstí, pokud si všimnu nějaké té odchylky.
Třeba bych mohla vytvořit novou rovnici pro vlhkost. Říkalo by se jí Shaelmina rovnice. Nebo nový postup při určení předpokládaného obsahu Alazhi.
I když jsem se na tom něco zajímavého snažila najít, moc se mi to nedařilo. Vlastně jsem nechápala, co se na této práci může ostatním tak líbit. Po chvíli jsem věděla jedno.
Nechci být pozorovatelem. Toto povýšení nechci. Požádám o jiné pracovní zařazení. Možná bych mohla být…
Jéj,
jen jsem vykřikla. Dnes už podruhé jsem se pořádně lekla. I když nyní to nebylo kvůli mému mizernému spojení se Sílou. Mohla za to příroda. Takto příšernou bouři jsem na této planetě ještě nezažila. Vlastně, já nikdy nezažila takovouto bouři. Kdyby bylo kam, tak bych se asi schovala. Jenže rostlinám zde nerozumím a se svým štěstím bych se schovala pod nějakou prudce jedovatou. Místo schovávání se jsem se tedy trochu třásla strachy a strašně jsem litovala toho, že Lip je někde v tahu. Ta by mne určitě povzbuzovala a nenechala by mne, abych se bála. I přes svou držkatou pusu byla v jádru hodná holka.

Nakonec jsem se rozhodla, že třepat se strachy mohu i při práci, tak jsem vykročila k dalšímu stanovišti. Jenže nebylo mi souzeno tam dojít. Nastala taková tma, že ani můj datapad nebyl dobrým zdrojem osvětlení a jakoukoliv lumu či baterku jsem u sebe jaksi neměla. Nezbývalo mi nic jiného než stát a čekat. Musí se přece rozsvítit náhradní osvětlení, a kam bych měla chodit, když si nevidím na špičku svého nosu?

Můj úmysl ohledně prostého čekání byl náhle zmařen tím výkřikem. Zalila mne další vlna strachu a děsu.
Co mám dělat? Co bych udělala, kdyby byla padawan?
Nevěděla jsem, jak bych Lip měla pomoci. Zkusit se k ní natáhnout pomocí Síly? Stejně bych ji nedokázala uzvednout. Mám k ní běžet? Ale kudy? Zkusit se držet cesty, nebo se vrhnout mezi rostliny? Místo nějaké reakce jsem tam jen stála, očima se snažila prohledat tmu a nevěděla jsem, co bych měla udělat, aby to bylo správné rozhodnutí.
Z rozhodování o tom, co vlastně udělám, mne probral až další výkřik Lip. Otočila jsem se, pokusila jsem se držet cesty a jít tak rychle ve vlastních stopách, jak mi to má paměť a hlavně tma dovolovala. Lokalizovat jsem ji ještě nezkoušela, to udělám až v místech, kde jsme se zhruba rozdělily. Nezvládla bych dělat víc věcí najednou. Musím to vzít hezky popořadě.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Krok, a další, a.. už asi popáté jsi se ocitla na zemi a na svých kolenou ucítila nepříjemný pocit otevřené ranky lepící ti nohavici k noze zasychající krví. Mihotavé světýlko datapadu sotva stačilo na osvětlení žluté šipky úzkého chodníku který ti teď připadal ještě užší a hrbolatější než když jsi jím kráčela prvně. A byl tu ten zvuk. Vlastně ty zvuky. Šustění trávy, pohupování větví, klokotání vodopádu vpovzdálí. Všechny teď sílili a obkličovali tě.

Další krok, takřka po čtyřech a ucítíš je. Věděla jsi že tu někde budou, ale teprve teď představovali reálný problém. Schody. Schodiště spojující druhé patro s třetím, na kterém právě jsi. Jen asi dvacet schodů z lehkého průhledného plastu, tak snadná překážka že místo zábradlí dostali jen pár pruhů kovu formujících jednoduchou konstrukci s dostatkem prostoru k propadnutí. Proč dělat celistvé zábradlí, proč se namáhat plastovou nebo kovovou výplní mezi jednotlivými sloupky? Vždyť není problém vyjít ani sejít takové schodiště. Vždyť je dost široké aby se na něj vešli pohodlně tři lidé vedle sebe. Proč se zabývat bezpečností? Copak se je někdy bude snažit sejít poslepu nějaká padawanka?

Au! Ion, pomóc! Au! Pomoc prosím!
Lip křičí a naříká, mezi výkřiky slyšíš popotahování breku a v hlase zoufalství. Ale tentokráte je toho víc, tentokráte dokážeš odhadnout i směr. V prázdné temnotě něco uvidíš. Slabé mihotavé světélko které se zběsile zmítá, bliká a poskakuje. Je to datapad, to poznáš, svítí stejně jako tvůj a jinak než senzorové obrazovky, ty mihotavé hvězdičky všude kolem. Ale kde to je? Druhé patro, nejspíš. Na druhé straně polokoule, nejspíše jedna z vysutých plošin. Na druhém patře jsi jich sama prošla nejméně šest na své straně cesty. Tvořili jakousi propojenou síť, to jsi si vybavovala. Možná, když bys našla tu žlutou rostlinu, malou, trsovitou, pokrývající příkrou skálu, od schodiště nemůže být daleko. U ní byl chodník který odbočoval ze žluté trasy, který by mohl vést zhruba do těch míst.
Au! Prosím, Pomóc! ION!

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:
Cestou narážím do všeho možného i nemožného. Cestičku vymetu vlastním tělem tak, jak ještě nikdy vymetena snad ani nebyla. Zcela určitě jsem si roztrhla kalhoty a odřela koleno. Pálí, ale nevnímám to. Tam někde v té temnotě je Lip a žere ji nějaká kytka.
Musím jí pomoct. Musím ji zachránit.
Sice jsem nevěděla, jak ji chci zachraňovat, ani nevím, co se jí stalo, ale nějak to jít musí. A ke všemu ty zvuky zněly tak... strašidelně. Padwan by se určitě nebál.
Jenže já nejsem padawan...
Na to, abych se cítila nějak blbě, nebyl čas. Tedy prozatím. Na nějaký extrémní strach nebyl prostor. Bát se budu moci pak. Byla jsem plně zaměstnaná hledáním cesty v této skoro džungli.

Schody představovaly reálný problém. Dostat se z třetího podlaží na druhé bylo prostě o hubu. Rukama jsem šmátrala po zábradlí a snažila se je rychle sejít, což se ukázalo jako ne zrovna chytrý nápad, neboť to zábradlí bylo úplně zbytečné a vlastně tam bylo jen na ozdobu. Když jsem málem sletěla dolů, usoudila jsem, že v tomto případě bude ideální spěchat pomalu a zvolnila jsem krok.
Když se sama zabiji, tak tím Lip nepomůžu...

Klid! Zachovej Klid! Snažím se k tobě dostat!
Vypadlo ze mne v odpověď. Vlastně jsem jen zopakovala to, co jsem slýchávala jako youngling, když se stala nějaká nehoda. Jedné štěstí bylo, že jsem si nevzpomněla i na další poučení, neboť bych přemýšlela, jaké bych měla použít.
Konečně jsem mohla odhadnout i směr. Navíc jsem uviděla blikat něco, co senzro určitě nebyl.
Že by Lip?
Musela jsem zvážit, kudy se k ní dostat a to jsem nemohla dělat za chůze. Nedokážu myslet při běhu.
Možná kolem té žluté kytky... přes rostliny to brát nemohu, i když by to bylo kratší. Tedy, pokud tu kytku nenajdu, vezmu to přes ty rostliny.
Mé jediné štěstí bylo, že jsem se zde příliš neorientovala a nemohla jsem tedy vymyslet příliš mnoho alternativ. Vyrazila jsem tedy tím směrem, o kterém jsem si myslela, že je správný. Dokonce jsem se pokusila ještě přidat do kroku. Co kdybych se spletla? Musela jsem pro jistotu nahnat nějaký čas.
Lip! Snaž se uklidnit! Musíš zachovat klid! Snažím se k tobě dostat,
odpovídala jsem kamarádce, aby si nemyslela, že se mi buď něco stalo, nebo že mi je ukradená. Dokonce jsem se pokusila i běžet, byť že to ohrožovalo mne samotnou. Ale Lip vážně musela umírat, nebo ji napadl třeba nějaký hnusný osten… jinak by tak nevyváděla. Pod slovíčkem "projekty" se může schovávat kde co.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Tvé pár sekundové visení ze zábradlí schodiště tě naučilo vcelku cenou lekci Jediů, tedy alespoň lekci jíž horlivě učili, protože jejích reálných praktikantů zase tolik nebylo a to, spěchej pomalu. Škoda že ti nevydržela déle než pár kroků za schodiště když jsi se pokusila rozeběhnout. Rázem jsi pochopila její nedostatek, jakmile se tvé nohy zarazily o další zábradlí, tentokráte patřící vysuté plošině pod schody. Chodník jí spojující s další plošinou, jsi minula jen o necelé dva metry. Větší problém ale byla tvá dynamika. Tím že jsi do zábradlí vlastně naběhla, jsi se rázem octla ohnutá v pase přes zábradlí s nohama tak tak na zemi. Navíc, snad zákonem schválnosti, nebe znovu osvítil blesk a posvítil ti na takřka šestimetrovou hloubku pod tebou.

Ion?! Slyším tě! Ion! Pomoc, něco tady je!
Zavřískala Lip vyděšeně.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Ta lekce, která mi byla Sílou udělena, byla sice zaznamenána, ale nedávala jsem jí patřičnou důležitost, což bylo zanedlouho odměněno mým visením nad tou příšernou propastí.
Áááách,
zaječela jsem, neboť jsem se lekla nejen nárazu, ale i té hloubky. Bolelo mne trochu břicho a ten pohled dolů rozhodně nebyl zajímavý. Byl děsivý. Kdyby skutečně spadla, tak z Lip bude něčí oběd. V tom lepším případě si na ní pochutná nějaká masožravka, v tom horším snad i nějaká obří myš.
Nohama jsem naštěstí na pevnou zem dosáhla, takže jsem se chtěla zapřít, co to půjde nejpevněji a opatrně slézt tělem tak, jak to půjde. Rukama jsem se držela zábradlí, abych se mohla odrazit a dopadnout třeba na zadek, ale hlavně hezky dozadu na něco pevného. Padat dopředu by asi průměrný padawan zvládl bez zranění, jenže já nemám takovou úroveň skoku, abych to zvládla.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Jakmile pominul prvotní nápor rychlosti a po něm přicházející závratě, jsi se uklidnila a udělala to jediné co ti zbývalo, krom zřejmě dost bolestivé zkratky do přízemí. Vzepřela jsi se celým tělem a vrátila se na pevnou zem. Možná že to nebyl výkon jaký dokáže padawan, nebo Jedi. Pro ty by řešení něčeho podobného možná bylo banalitou. A také by se jim nejspíše nepodlomili kolena tak jako teď tobě, když jsi se složila vedle zábradlí, které jsi pořád ještě křečovitě svírala. Ale na druhou stranu to také nebylo něco, čeho by byl schopen kdokoli. Mnoho z těch, kteří by se v podobné situaci ocitli by se oddalo panice, místo hledání bezpečné cesty ven a nejspíše by skončilo tam dole. Pravda, ten pocit by byl asi o něco lepší, kdyby ti přestaly cvakat zuby.

Ion?!
Lipin výkřik byl ještě vyděšenější než ty před tím.
Ion, Slyšíš mě? Ion!

Další blesk, tentokráte narazil přímo do bleskosvodu kopule s ohlušujícím úderem hromu. A osvítil ti jen metr a půl vzdálený chodníkový most, připojující další plošinu a tam za ní. Tam za ještě jedním mostem v záři blesku se lesknoucí skálu pokrytou květy. A za ní? Za ní, už jen asi jednu, nanejvýše dvě plošiny, byl datapad Lip, stále se mihotající a divoce blikající. Skoro jsi měla pocit, jako bys zahlédla mezi listy i Lip ležící na zemi, ale než jsi zkoncentrovala oči, opět vše pohltila temnota.

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Hayasan »

Galand; Centrála AgriCorp:

Ne zrovna důstojně jsem se svalila na zem a chvíli jen ztěžka dýchala. Ani ve snu by mne nenapadlo, že se zde mohu málem zabít. Nevím, jak dlouho jsem seděla a snažila se ze sebe dostat ten děs a tu hrůzu z možného pádu. Zpět do reality mne však vrátil opětovný výkřik Lip.
Lip, jsem v pohodě! Jen malá nehoda! Už jdu!
Překulila jsem se na „čtyři“ a z bezpečné vzdáleností od té hlubiny jsem vstala. Ještě jsem úplně nebyla zvednutá, když do kupole znovu uhodil blesk a já se znovu rozplácla na zemi. Bála jsem se. Něco tak strašného jsem ještě nezažila.
Není to třeba konec světa?
Zvedla jsem hlavu a zahlédla… možná Lip? A stejně jako já i ona se válela na zemi. Ale už neřvala. To nebylo dobré. Ačkoliv se mi třepaly kolena i ruce a nebyla jsem schopná dostat ze sebe hlásku, vydolovala jsem všechny své rezervní síly, znovu jsem se zvedla a tentokrát velmi opatrně jsem se snažila dostat za Lip. Na úsecích, které se mi zdály bezpečné, jsem trochu přidávala do kroku, ale rozhodně jsem neběžela a než znovu viset přes zábradlí… no, mrtvá bych Lip moc nepomohla.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvek od Atalon »

Galand; Centrála AgriCorp:

Znovu jsi se vydala na cestu. Pomalu opatrně vpřed. Toužila jsi pokračovat, pomoci Lip, možná pomoci sobě. Od temnoty, od samoty, od…
Přešla jsi most. Zábradlí pod tvou rukou se stočilo do neznáma. Další plošina, kdoví jak velká. Světlo datapadu v tvé ruce ti sotva pomůže s dalším krokem, přesto je tak dobře že jsi ho tam u toho zábradlí včas upustila, že teď neleží o podlaží níž. Dalších pár kroků a narazíš. Špička tvé boty se zastavila o obrubník záhonu. Zahlédneš za ním hlínu, trávu, rostliny. Je to jen nějaká nízká tráva, malá překážka. Slabé modré světélko. Senzorová obrazovka na druhém konci záhonu. Není to nějaká tráva, není to okrasa. Je to zdejší projekt.

Blesk zaplaví kopuly další vlnou modrého světla a Lip se znovu rozkřičí. Nejsou to slova, jen výkřiky paniky. Nevidíš jí, ve výhledu ti brání rostliny. Vidíš jen je. Jen záhon před tebou zabírající čtvrtinu plošiny. Není tak velká jak se zdálo. Rozdělená křížem na čtyři záhony a tam, na druhé straně takřka přímo před tebou. Tam za trsy vyšších kukuřici podobných rostlin je most.
Vše opět pohltí temnota. Vše kromě slabého kuželu mihotavého světla datapadu. Vše kromě znovu neustávajících výkřiků Lip.

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“