Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle

Můj meč syčel špičkou zabodnutý v zemi a pálil rostlinky kolem sebe. I s kořínky.
Tupě jsem zíral na to, co jsem vlastně udělal. Jynna a Jaga spustily vojáky dolů na zem. U mých nohou leželo rozpůlené tělo muže, který upíral mrtvý, skelný pohled k nebi. A byl napůl - i když jsem nemířil, světelný meč jím projel jako nůž máslem a byl po všem. Kolem ležely další čtyři stejně vypadající mrtvoly a ostatní younglingové hleděli na to dílo podobně zkoprněle jako já. Právě jsem zabil člověka. A Tala rovnou dva - byla lepší šermíř než my ostatní. A teď nás hnala dál.
"Jo, musíme."
Přisvědčil jsem a s velkým vypětím se přinutil odlepit oči od bezvládného těla. Vypnul jsem meč a když modrá čepel zmizela, nastalo ještě větší ticho. Byla by lež říct, že tohle mnou neotřáslo, a snažil jsem se nutně zaměstnat mozek tak, aby nedošlo na přehrávání vzpomínek toho, co se tu před okamžikem stalo. Rozhlédl jsem se po okolní džungli, a u toho se ujistil, že k nám neběží hlídka dalších vojáků. Vyhýbal jsem se pohledu na zem.

Pohlédl jsem na Eilani, jestli nám řekne, kam dál, když se nad koruny stromů vznesla loď. A vzhledem k tomu, co ta zvláštní dívka řekla, mi bylo jasné, že v ní sedí ostatní younglingové a letí do bezpečí. Ona si byla jistá, že tam i doletí.
Bylo k neuvěření, že když jsme běželi do auly, snažil jsem se ji uklidňovat. Role bychom si spíš mohli vyměnit, Eilani teď byla v perfektním klidu a nezdála se ta otřesená tou potyčkou jako my ostatní. Nebo minimálně já. Spíš než boj to byla poprava, ale naopak to mohlo skončit taky.
Ukázala nám směr a vypnula svůj meč. S obavami jsem pohlédl do hubiny lesa s myšlenkou, kam nás cesta asi zavede. Věděla to jen jedna z nás.
"Tak pojďme.
Řekl jsem nakřapnutě a v ruce se zbraní, která mi dodávala záhadný pocit jistoty, jsem se rozběhl za Eilani dál.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Atalon »

Yavin 4; džungle:

“Uff už jsem se bála, že mě nikdo nezachytí, fakt díky…“
Už jste šli pár minut, následujíc světlehnědou tuniku Eilani, se kterou se teď snažili mluvit poslední příspěvky do vaší skupiny. Obě dívky si hned vyfasovali od vašeho zbrojního inženýra svůj příděl mečů a Ro’aren se teď řádně nadýmal pýchou nad pochvalami kterých se mu za úpravy dostalo. Tou která vedla nejvíce diskuzí, nebo alespoň pokusů o ně, s Eilani, byla Jaga, starší ze sester a podle všeho i ta která vyslala Silou nouzové volání, které Eilani zachytila. Ale to šlo jen těžko říct, protože byla jedinou z vás kdo ho zachytil.
“Tak kam se jde? ...“
Jaga neodbytně zkoušela vydobýt z Eilani jakékoli informace, aby byla nakonec vždy odbyta tou trochou kterou už jste věděli všichni. Eilani rozhodně nepatřila k lidem dvakrát výmluvným, plus na ní bylo vidět, jak je s každým krokem znovu víc a víc nervóznější.
“Myslím, že nás nechce děsit tím co je před námi.“
Ozvala se vedle tebe tiše Jynna, sbírající cestou nějaké rostliny.
“Myslíš jako s těma vojákama...“
Dodala za vámi Tala, ale při zmínce o vojácích jí zradil hlas. Jynna dělala, že si toho nevšimla a jen přikývla.
“Někdy je lepší rázovej šok, než se věcí bůhví jak dlouho užírat předem. U nás se tak dost věcí učí.“

Zničehonic se Eilani zastavila až do ní Jaga narazila a zůstala stát jako by zkameněla. Všichni jste se bezděky otřásli pocitem děsu běžícím vám po zádech. Eilaniny pocity k vám opět promlouvali skrze sílu. Tentokráte ale byla vyděšená za hranici příčetnosti. Tala se pohnula první, natahovala ruku, aby jí položila Eilani na rameno. Ta se ale dřív pohnula sama. Trhnutím se obrátila a pohlédla na nebe, nebe takřka úplně pro vás zakryté stromy a zelení, ne ale pro ní.
“Tma!“
Byl to skoro panický výkřik, Eilani měla zaťaté všechny svaly na těle.
“Tma přichází! Jsou tady!“
Třásla se jako by pohlížela do očí samotného Císaře starého Impéria a se stejnou hrůzou křičela, než se zhroutila na zem a začala panicky kolíbat.
“Tma… tma je tady… přišli…“
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle:

Jynna a Jaga se přidaly k naší skupince a na to, kolik nás bylo, jsme se zvládali pohybovat po džungli docela potichu. Sestry (hlavně Jaga) se snažily z Eilani vypáčit nějaké informace o tom, kam vlastně míříme, ale ta je odbyla vždycky jen tím, co už jsem věděl. Přesto jsme se držel za nimi, kdyby náhodou vedoucí nějaký fakt uvolnila.
Obě sestry už také měly meč z Ro'arenových zásob. Ten zřejmě přišel na jiné myšlenky, když se mu dostalo pochvaly za předělávky na zbraních, ale nikoho určitě špatná, sklíčená nálada neopustila. Mne tedy jistě ne. Vyšlo najevo, že starší z dívek, Jaga, vyslala Silou nouzové volání. Bylo mi podivné, že jsem já nic nezachytil, a vypadalo to, že ani Tala a Ro. Ale bylo dobře, že jsme je našli - a doufal jsem, že na Yavinu už žádní další younglingové nezůstali.
Jynna, která šla tiše vedle mě a sbírala bylinky podél cesty, promluvila ke své sestře. To tvrzení rozhodně mělo něco do sebe - kdybych měl u toho stromu na vojáky čekat déle než několik okamžiků asi bych na tom byl... špatně.
"To je fakt."
Souhlasil jsem. Od té doby, co jsem svolil a nechal se Eilani odtáhnout do džungle byla má hovorná nálada ta tam.

V tom se stalo něco šokujícího.
Eilani v čele se zničehonic zastavila a skrz Sílu jsem už podruhé toho dne cítil její pocity. Ten strach, co do mě prosakoval předtím, byl ale nesrovnatelný s tímto. Byla úplně ochromená, vyděšená až za bodem výdrže. Když se první z toho přílivu emocí vzpamatovala Tala a chtěla jí položit ruku na rameno, Eilani se prudce otočila a hleděla na nebe. Netušil jsem na co, protože mezi oblohou a mnou se klenuly zelené koruny stromů.
Tma?
Eilani vypadala jako v křeči a zbroutila se na zem. Vrhnul jsem se k ní. Kolebála se a mluvila o tmě a o někom, kdo je tady. Ale kdo? A proč se tak bojí? Snad někdo horší než ti vojáci?
Křičela a oči plné hrůzy upírala někam, kde já nic neviděl.
"Eilani? Eilani, klid, slyšíš mě?"
Klekl jsem si k ní. Měl jsem strach celou dobu, bylo mi úzko, a ona mi dodávala jistotu, že jdeme za nějakým cílem a prostě...
Co se to proboha děje?

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Atalon »

Yavin 4; džungle:

Co se dělo s Eilani bylo mimo rovinu tvého chápání, jedinou tvojí útěchou tak bylo, že ostatní na tom nebyli o nic líp. Proto když Eilani znovu ztuhla, působili jste všichni spíše jako sochy, bezzvučí strážci čekající na… na cokoli. Tedy aspoň jste si to mohli myslet.
“Nesmí to získat!“
Eilani si najednou cosi uvědomila a než jste stihli zareagovat vyrazila ze země jako by někdo odstartoval závod. Hnala se přímo do džungle nehledě na okolí, na větve které jí odírali tvář i plášť, na hrboly které se jí stavěli do cesty a rychlostí kterou by jí mohla závidět i divoká gizka.
“Quíík, za ní!“
Tala i vy ostatní jste vyrazili a snažili se alespoň zmenšit její náskok, protože víc dělat prostě nešlo.

“Sílo… Eilani… Zpomal…“
Ro’aren lapal po dechu a snažil se držet tempo, ale stejně jako vy už běžel z posledního, když Eilani konečně zastavila. Tedy přesnější by bylo říct, že jí zastavil kořen stromu postavený do cesty, ale prostě konečně zůstala na místě dost dlouho abyste jí dohnali. Natahovala a nebylo divu, byla doslova pokrytá škrábanci a oděrkami, pořád se ale jako v tranzu snažila pokračovat dál. Dál, někam do hlubin pralesa, než už Tale prostě rupli nervy. Vzhluboka se nadechla, chytla jí za rameno a vrazila jí facku, až se jí na tváři obtisklo pět prstů.
“Uklidni se! Takhle se akorát zabiješ a pak už neuděláš nic.“
Tala přerývaně dýchala a taktak se držela na nohou, stejně jako ostatní, ale zachovávala si dost soudnosti aby se snažila udržet pořádek. A to teď znamenalo dát dohromady Eilani.

Ta se konečně zklidnila a chytla za tvář, po chvíli ale přece přikývla.
“Promiňte, já…“
Zašeptala tiše, ale další slova se jí najít nepodařilo.
“To je dobrý.“
Odtušila s oddechnutím Tala a rozhlédla se po okolí. Od praxea jste byli už hodně daleko, tak daleko, že už k vám nedoléhali ani zvuky boje, nebo ty zvuky už dozněli. Teď jste byli ve východní části džungle kolem praxea, části kam younglingové a vlastně všichni moc nechodili. Podle mistrů tady totiž měla loviště některá z mnoha šelem tohoto světa.

“Počkej, já se na ní podívám.“
Do věcí se najednou vložila Jynna, která vytáhla z brašny několik bylin a začala je spolu s nějakou notovačkou přikládat na Eilina zranění. Nebyla to ale nějaká písnička na zasmání, slova která si spíš šeptala byla složitější a propletenější až se z jejich poslouchání točila hlava. Ba co víc, Eilina zranění se pod nimi začala hojit neuvěřitelnou rychlostí, tedy ne že by mizela před očima, ale zatáhla se a přestala krvácet a podle všeho i bolet.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle:

Ve vlhkém vzduchu lesa bylo cítit napětí. Stáli jsme u Eilani a čekali na to, až se pohne. Nebo vzpamatuje. Zkrátka až udělá cokoli jiného než co dělala - byla strnulá. Možná proto, když vyletěla do toho ticha jsem trochu nadskočil a stejně tak i moje srdíčko.
Nesmí to získat!
S těmi slovy vypálila rychle jako střela z blasteru a utíkala pryč. Snažil jsem se rychle vzpamatovat a sledoval jsem, jak se divoce, bez zábran, aniž by jí vadily větve, křoví, trny a porost, Eilani žene kamsi do džungle. Do neznáma.
Na další Talin pokyn jsem se s ostatními rozběhl, co se dalo, za ní. Netušil jsem, že má ta holka tak rychlé nohy, ale vlivem okolností se jejich rychlost snad ztrojnásobila.
Byl jsem zadýchaný a nohy už nechtěly udržovat to velké kmitavé tempo, ke kterému jsem je nutil, ale Eilani prchala pořád dál. Slyšel jsem, jak Ro´aren zafuněl hned vedle mě... A Síla mu jeho přání snad splnila?

Eilani před námi se zastavila, ale setrvačnost jí strhla k zemi. Zakopla totiž o jeden zbloudilý kořen, kterým se do toho okamžiku záhadně stíhala vyhýbat. Posledními těžkými kroky jsme ji konečně dohnali. Byla celá poškrábaná, v očích měla slzy ale jako náměsíčná, mimo sebe, chtěla pokračovat dál. Neměl jsem ani tušení, co s ní, jestli není v nějakým tranzu nebo tak, a snažil jsem se přemýšlet nad tím, co by jí rychle pomohlo....
Tala to vyřešila.
Popadla Eilani za rameno a vrazila jí pořádnou facku. Viděl jsem, jak se jí na tváři rýsuje obtisk Taliny ruky. Ta holka opravdu nic neřešila s rozumem. Ale zato dokázala řešit věci efektivně, a to dělala i teď - protože kdyby nám Ei utekla, těžko říct, co by s námi bylo dál.
"Jo, dobrý."
Přitakal jsem. Konečně jsem si mohl vydechnout. Dlaní jsem si prohrábl naprosto zpocené a mokré vlasy, ofinu dostal mimo čelo a opřel se rukama o kolena. V pravačce jsem přitom pořád svíral světelný meč a cítil jsem, že se mi potí i dlaně. A to rozhodně nebylo z běhu nebo tepla. Ze stresu.

Došlo na zkoumání okolí. Tuhle část džungle jsem neznal, museli jsme být tedy docela daleko od praxea - tím pádem ale paradoxně víc v bezpečí, protože k nám nedoléhaly zvuky boje ani střelby. Tohle by měla být ta část lesa, kde podle mistrů měla svoje teritorium nějaká velká šelma. Ta by nám tu ještě scházela ke štěstí.
Do hovoru se vložila Jynna se svým od Taly naprosto odlišným přístupem. Cestou už předtím sbírala nějaké bylinky, teď je (nebo možná nějaké jiné) vytáhla a začala znovu tak zvláštně zpívat. Slova, nebo spíš ten jazyk, jsem vůbec neznal a znovu to byla taková neveselá melodie kladoucí důraz spíš na rytmus. Ale děly se divy - pod přiloženými bylinkami se Eilanina zranění zatáhla a už nekrvácela, nabrala vzhled růžových ranek přecházejících v jizvy.
"Páni."
Vydechl jsem a znovu si rukávem otřel čelo. Přelétl jsem pohledem ostatní, jestli to taky vidí, protože něco takového jsem já ještě neviděl. Ani když jsem byl malý, maminka to rozhodně nikdy nedělala, když jsem se někde poškrábal.
Otázkou zůstávalo, co teď.
"A co dál?"
Ozval jsem se tiše. Nebyl jsem zrovna ve své obvyklé náladě, ale to se vzhledem k událostem dalo docela dobře pochopit.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Atalon »

Yavin 4; džungle:

Jaga se na výkon své sestry tvářila patřičně hrdě, stejně jako na obdiv který si u vás vysloužil, zato Jynna jen pokrčila se shovívavým úsměvem rameny.
“Matka byla kmenová léčitelka a mě to bavilo. Na rozdíl od někoho…“
Poslední slova dloubli Jagu do citlivých míst protoře po sestře vrhla dohledem před kterým i utekl i rancor, ale nakonec se obě jen rozesmáli.
“No jo no, hold někdo musí taky shánět večeři.“
Odsekla Jaga uprostřed smíchu a obě ještě víc vyprskli smíchy.

“Počítám, že bychom si měli pospíšit.“
Prohlásila ještě trochu zadýchaně Tala a podala Eilani ruku aby jí pomohla vztát.
“Ano…“
Eilani teď byla překvapivě zaražená na to co předváděla ještě před chvílí a obracela se stále k džungli dál vpředu.
“Tak jo lidi…“
Tala stála vzpřímeně jako generál a s rukama v bok koukala stejným směrem.
“Podle tady našeho vševěda je to tam vepředu hodně nebezpečný, ale možnost vrátit se nám odlítla, takže odteď dáváme bacha jeden na druhýho i sami na sebe. Jasný.“
Role generála jí seděla jako ulitá a člověk při pohledu na ní skoro zapomínal že je to jedenáctiletá blonďatá holka, stejná jako vy.

“Jak je to ještě daleko?“
Zeptala se Tala po pár minutách chůze Eilani. Mluvila tiše a klidně, snad dokonce konejšivě, asi jí trochu mrzela ta facka kterou jí uštědřila. Eilani se na ní ale nezlobila ani náznakem.
“Ještě nejmíň kilometr.“
Odpověděla a bylo poznat, že jí něco stále trápí. Dokonce i její hlas byl stejně přiškrcený jako v praxeu, když tě žádala abyste se schovali.
“Máš představu co tam na nás čeká?“
Jaga opět zkusila vyzvídat, ale odpověď by tentokráte snad radši neslyšela.
“Oni. Tma.“
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle:

Při zastávce se napětí ve skupince, zdálo se mi, trochu uvolnilo. Sledoval jsem kratší slovní přestřelku mezi sestrami, která nakonec skončila smíchem. Takže Jynna byl ta léčitelka juniorka a Jaga sháněla jídlo? Bylo trochu zvláštní zamyslet se nad tím, že ostatní younglingové vyrůstali v drtivé většině naprosto jinak než já a taky se do praxea jinak dostali.
"Aha, jo, tak to jo."
Usmál jsem se na Jynnu. Fakt, že se tohle naučila od své matky nijak nezmenšoval můj obdiv k tomu, jak rychle se ranky Eilani zatáhly. Nadpřirozeně.
Byl jsem na vážkách, jestli teď skupinu vede Eilani nebo Tala, ale tak nějak se o to spíš podělily. Tala řídila morálku a Eilani směr a postup. Vypadalo to, že se půjde dál, proti čemuž se moje nohy neodvážily protestovat, naštěstí pro ně. Neměly toho za sebou zdaleka tolik, co mohly zvládnout.
Nás nový generál Tala rozdala instrukce. Jestli ona někdy neslyšela proslov nějakého vojenského kapitána, tak to asi fakticky měla v krvi. Eilani, trochu zaražená, se taky zvedla a pokračovali jsme směrem, který předtím nasadila - dál do džungle. Jinudy se tu vlastně ani jít nedalo.

Nešli jsme moc dlouho a já ještě ani nestačil chytit "dospělácké" myšlenky typu -
Co vlastně zmůže skupinka dětí proti ozbrojené invazi, i když to jsou budoucí Jediové?,
které by asi opravdu postrádaly smysl a rozřešení, byly by jen proto, aby se mozek za chůze zabavil. Tala se zrovna Eilani zeptala, jak je to daleko, což mě taky zajímalo, přirozeně. Mluvila ale trochu méně prudkým a velitelským tónem než předtím, možná kvůli červené tváři její společnice.
Nejmíň kilometr bylo vlastně docela blízko. Jaga zkusila ještě něco z EIlani vypáčit, ale dostalo se jí jasné, stručné odpovědi. To už jsem dneska slyšel a i když se mezitím neudálo zrovna málo věcí, nepřišel jsem jejich smysl na kloub. Ale možná to bylo dobře - jediná z nás, co opravdu věděla, co děláme a kam jdeme, z toho totiž nevypadala příliš nadšeně. Spíš utrápeně.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Atalon »

Yavin 4; džungle:

Jaga z Eilanini odpovědi pochopitelně nebyla zrovna nadšená, ale po tom co už jste viděli ani jí nepřišlo moudré se dál ptát. Takže se vaše skupina ponořila do tiché chůze ubíhající džuglí. Ta se stávala čím dál hlubší, až se v některých místech Ro’aren málem pokusil použít světelného meče k proklestění si cesty. Vždy mu v tom ale zabránila buď Jynna, která mu ukázala jak překážku obejít a ještě většinou dodala nějaké poučení, o přírodě a jejím tvoření cest, nebo rovnou Tala, která ho většinou rovnou seřvala nad používáním svítící tyče v šeru podvečerního pralesa a utajení.

Situace se ale brzy měla opět změnit a to ve chvíli kdy už jste všichni začínali pociťovat kilometry v nohách. Jako už obvykle, byla i za tuto změnu zodpovědná Eilani, která opět z vteřiny na vteřinu ztuhla na kamennou sochu, jen chvějící se hrůzou.
“Tma. Blíží se!“
Šeptala, ale její panika jí zbarvovala hlas spíše do úpění. I to ale stačilo Tale, aby vyrazila několik kroků vpřed mezi stromy a skrze houštinu se rozhlédla. Nemohli jste vědět co tam viděla, ale rozhodně jste okamžitě poznali, že něco ano. Tala totiž z houštiny vycouvala pozadu s vyvalenýma očima a k vám se obrátila teprve když do tebe nacouvala.
“P-P-Pryč… rychle!“
Vykoktala ze sebe a chytla tebe a Eilani za ruku tak tvrdě až to bolelo, aby vás odtáhla stranou. Teprve když jste všichni zalehli do nedalekého křovinatého dolíku a nekoukalo z vás něž pět párů očí se trochu uklidnila. Stále ale byla zkoprnělá a tiskla k sobě jílec meče jako by…
Mezi stromy se cosi pohnulo.

Během chvíle se mezi stromy objevili dva stíny, tmavé a ještě skryté v příšeří přicházející noci působily skoro jako siluety vojáků, jen snad trochu větších. Když ale udělali dalších pár kroků a vystoupili ze stínů stromů do posledních paprsků dne, bylo jasné, že tohle lidé nejsou. Ohromná stvoření v černých brněních ze kterých všude možně trčeli ostny a rohy. Vypadali spíše jako krunýř brouka než brnění jaká se používala v republice a to co je oblékalo… obličeje dvou stvoření vypadala jako obraz z noční můry, jejich obličeje připomínali spíše lebku nějak podivně potaženou kůží a potetovanou nebo propíchanou nějakými ornamenty a ozdobami. Se zašpičatělýma ušima, které jim dodávali skoro netopýří rysy. Tohle byli stvoření o kterých jste všichni už slyšeli, ale naštěstí je nikdo z vás ještě neviděl.
Až teď a zvuku by se od vás nikdo nedočkal, vlastně většině z vás se nějak přestalo chtít i dýchat a to se nezměnilo ani hodnou chvíli potom co vás obě stvoření minuli a odešli. Teprve za dobrých pět minut se ozval přidušený hlas.
“Vong…“
Tala nebylo sto pořádně mluvit a zase rozdýchávala šok, dávajíc se dohromady.
“Quíík, já jsem ale Rastak. Tma. Jistě! Jak to, že mi to nedošlo…“
Talin stres se změnil ve vztek, vtek na sebe samu.
“Jistě pro někoho kdo vidí jen skrze Sílu jsou… Tma.“
Vongská, pro Jedie nejtypičtější vlastnost, jejich absence v Síle z nich v Eilaniných “očích“ museli dělat tmu. Tmu, která jí právem děsila.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle

Nikdo, ani já, nepovažoval za vhodné a užitečné se Eilani na cokoli dalšího ptát. Pokračovali jsme tak tiše dál v cestě, kterou si nejednou chtěl Ro´aren proklestit mečem. Co kdyby se tu ale mihli vojáci, které jsme.. viděli předtím, nějací jejich kumpáni? Přepálené listí a větve by na nás asi trochu upozornily. Naštěstí tedy Jynna trpělivě tomu netrpělivci ukázala, že každý strom se dá obejít, nemusí se rovnou kácet. Občasné ticho i kvůli tomu někdy přerušila Tala, které kvůli jejímu kamarádovi ruply nervy, ale proto, že meč svítil a v houstnoucím šeru, které se potichu a pomalu kradlo džunglí dál a dál.
Moje nohy zrovna začaly protestovat proti tomu, kolik toho dneska musely nachodit a já jsem jim ochotně dával za pravdu a chystal se, patrně stejně zbytečně, zeptat Eilani, jak daleko ještě půjdeme, když ztuhla. Na místě, naprosto perfektně, jako jeden z řady kmenů kolem. A bála se.
Tma. Blíží se.
Když to zašeptala, taky mi přejel mráz po zádech. Přešel jsem k ní a se zatajeným dechem sledoval Talu, jak jde kousek dopředu a skrytá v houštině se rozhlíží, co to vlastně Eilani skrz Sílu vidí. Či spíš nevidí.
V tom zmatku jsem se skoro ztratil. Najednou se s vyjeknutím Rychle! Tala vrhla na mou a Eilaninu ruku a odtáhla nás do úkrytu v porostu. Uklidnila se až když jsme všichni, celá skupina, zmizeli v křoví. Zamnul jsem si zápěstí, které mi docela tvrdě chytila a se strachem k ní šeptl-
"Talo, co..."
Tiskla k sobě meč...

A vzápětí jsem věděl proč. Nedaleko se cosi pohnulo a moje svaly se napjaly.
Ves stínu mezi stromy se objevily dvě temné siluety a mě vyrazil pot na čele. Nevědomky jsem křečovitě prsty obemknul jilec meče a seděl zařezaný jako pěna. Hlavně aby to rychle bylo pryč. Jenže ty dva stíny očividně nikam nechvátaly.
Když se vynořili z příšeří, které jim poskytovaly stromy, vyloudil jsem zvuk, co připomínal hodně přiškrcený výkřik, spíš pípnutí, a ani já jsem to skoro nezaslechl. Vypadali příšerně - vysocí a mohutní, mnohem vyšší než lidé, natož já. Obličeje měli jako jakési lebky, s podivným tvarem a předsunutější čelistí před čelem, jejich tváře byly zohavené jakýmisi symboly.. nebo to byly náhodná zranění, jizvy, tetování? K tomu ty jejich špičaté uši, s nimiž nápadně připomínali netopýry..
A ta zbroj. Takovou jsem nikdy neviděl a už vidět nechtěl - jako krovky nějakého brouka, černá, s různými ostny. Minuli nás a.. šli pryč. Ještě dlouho potom jsem dýchal mělce, snad aby mě nezaslechli, nevynořili se třeba se křoví nějací další..
Poznal jsem je a Tala taky.
"Jo."
Pípnul jsem. Pak jsem ale překvapeně otevřel ústa a podíval se na ni. Že mi to nedošlo? Bylo to přece jasné! Ale patrně mi to nedošlo proto, že nejdřív ten den začal normálně a potom jsem měl už tak dost hrůzy na to, abych si ještě domýšlel, že Yavin napadli Vongové. Jako by to nestačilo doteď.
Přikývnul jsem.
"Myslíte.. Že jich tu je hodně? Jako.. fakt hodně?"
Zakroutil jsem nevěřícně hlavou. Co mohli dělat tady.. na Yavinu?!
"Eilani.. Jsi v pořádku? A to kam jdeme, jsme už blízko?"
Přetočil jsem se k ní. Určitě musela být z těch Vongů minimálně stejně otřesená jako my. A nejlepší proti tomu bylo něco dělat.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Atalon »

Yavin 4; džungle:

Eilani byla ve stavu… no v nějakém, který neměl daleko k meditaci, nebo nervovému zhroucení, na to ale dýchala příliš pravidelně. Teprve když s ní Tala trochu zatřásla se probrala.
“Ještě je čas...“
Tohle nebyla zrovna odpověď která by dávala smysl, přesto v případě Eilani jste se shodli, že je důkazem návratu k běžnému stavu, tedy minimálně tomu dnešnímu. Eilani byla vždycky trochu zvláštní youngling, měla celkem problém zapadnout, byla drobná, sice ne malá ale takový ten za laťkový plot schovatelný typ, zamlklá a dokonale vyčnívající. Mistři si o ní vždy mnoho mysleli a nejednou jste slyšeli jak ohromný dar má, nikdy vám ale nikdo neřekl jaký dar to vlastně je.
“Musím… Měla bych pokračovat.“
Eilani na první pohled padala únavou a po tom všem, nebyla sama. Bušení srdce na hranici infarktu a zpět, sprint lesem, souboj… to vše si žádalo svou daň a právě teď, s vědomostí k čemu kráčíte se nadšení do další cesty u ostatních celkem vytrácelo. Jedinou výjimkou jsi byl ty a ostatní se na tebe díky tomu také začali dívat shovívavými pohledy, přisuzujíc tvé záměry pořekadlu „ať už to máme z krku, tak či jinak“. Nakonec se ale ozvala opět Tala.
“Jestli je čas? Možná by ho mohlo být dost i na spánek?“
To jakou reakci tohle vyvolalo ve vaší skupině se dá popsat jen stěží, protože reakce tu byla, o tom nebylo pochyb, ale neměla žádný obsah. Nikdo nejásal, nikdo neprotestoval, všichni si jen vyměňovali pohledy. Teprve když Eilany přikývla na souhlas, se věci začali hýbat…
“Spát kde? Mezi těma příšerama?“
Ro si nikdy nebral servítky s vyjadřováním nesouhlasu, zvláště s mistry, takže Tala v jeho očích musela celkem povýšit. Místo ní mu ale odpoví Jynna.
“Spíš na stromě. Je to bezpečnější po všech směrech no a…“
Zlehka se rozhlédla a rozhodila rukama.
“…řekněme že máme široký výběr apartmá.“

“Co myslíte vy?“
Obrátila se Tala k vám ostatním.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle

Vypadalo to, že Eilani se takž jakž navrací do normálu. Tedy, ne že by vždycky zapadala do normálu jako my ostatní (i když i ohledně toho by se dalo být na vážkách), ale nevypadala už jako v absolutním tranzu mimo sebe. Tala s ní zatřásla a dostalo se mi odpovědi, i když, Eilani mi asi přímo neodpovídala. Prý byl ještě čas... Otázkou zůstávalo, na co.
Zrovna tahle miraluka vždycky vyčnívala z řad younglingů, ale ne výškou, spíš charakterem. Mistři si jí docela dost všímali a patřila k takové té nadané sféře asi jako Jynna a Jaga. Ro taky měl svůj talent na techniku a Tala se uměla suprově ohánět mečem.. Jenom já jsem byl v naší skupince jako k ničemu. Záhadou bylo, jak a co to vlastně Eilani věděla.

Na moje slova ale moc velký ohlas nenastal - od unavených kamarádů se mi dostalo ne zrovna nadšených pohledů. Jistě i já jsem byl unavený, ale.. prostě.. představa spaní v divoké džungli, kde se potulovali vojáci, Vongové a kde se mohlo každou chvíli začít střílet se mi pranic nelíbila. Navíc, kdybychom tu záležitost, za kterou jsme se hnali, vyřešili hned, kdyby to vůbec šlo, mohli bychom..
Už asi neodletíme.
Když jsem si tohle uvědomil naplno, jakoby mi do žaludku padl kámen.
Eilani přikývla, že na to čas je. To mi nesedělo, proč tedy nejdřív vyrazila jako splašená?
Ale už mi to moc nemyslelo. Po tom dni jsem byl fakt unavený, hlavně duševně než fyzicky, a nebylo se čemu divit. Ohledně spaní v korunách stromů jsem byl sice trochu skeptický, protože se mi hned vybavil obraz, jak se ve spaní překulím a skončím v zeleni dole u kořenů, ale bylo to rozumné. Kdoví, jaká zvířata se tu mohla potulovat, nehledě na hrozbu útočících vojáků.
"Tak jo."
Souhlasil jsem stručně, když se Tala zeptala na náš názor.
"Teda, líp to asi nevymyslíme, že?"
Přešel jsem tedy pod nejbližší strom a pohlédl nahoru. Světla tedy už moc nebylo, takže by bylo lepší se nahoru vyškrábat co nejdřív.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Atalon »

Yavin 4; džungle:

“Teď se předveď živitelko.“
Jynna si rýpla do sestry, za její předchozí poznámky, ale jinak to byl návrh hromadně celkem přívětivě přijatý, den honění se v lesích hladu neprospíval a to co vás nejspíš čekalo si asi bude žádat hodně sil. Jaga překvapivě neprotestovala, vlastně naopak s klidným úsměvem vyrazila do džungle, dokonce odmítla i Talin doprovod, nejspíš ze strachu o Eilani, která byla pořád tak trochu mimo.
Co se ubytování týkalo, byl Yavin vybaven opravdu dobře, sice tu nebyly wroshyrské stromy Kashyyyku, ale i místní zeleň nezahálela a stromy čněly vysoko do nebes, stačilo si vybrat. Nakonec padlo víceméně hromadné rozhodnutí na skupinku vzájemně prorostlých stromů opodál, kam jste se vešli všichni pohromadě a jejichž koruny vás spolehlivě ukryjí.
“Večeře.“
Jaga vážně nebyla špatný sběrač večeří, přinášela hned několik trsů jedlého ovoce, dost pro všechny a podle jejího pohledu i pár novinek.

“Je jich tu celkem dost, těch potvor.“
Oznámila tiše když se vydrápala za vámi na stromy a usadila se k jídlu.
“Cestou jsem viděla další tři hlídky, jako tamta. Nevypadá to že něco hledají, spíš hlídkují a prohledávají.“
Upřesnila a zakousla se do ovoce.
Byly to plody místních stromů, sladké a šťavnaté, dobré na doplnění energie, když víte kde je najít.
“To je dobře.“
Zamyslela se vážně Tala.
“V takovýhle džungli jsou hlídky snadno obejditelný. Větší rojnice by byl větší problém.“
Tala lovila očividně z nějakých zkušeností, jen bylo otázkou kde mohla jedenáctiletá adeptka na padawana řádu takové zkušenosti vzít. Ale takový už Nový řád byl, plný lidí a dětí s více zkušenostmi než by měli mít. Jediů bylo pořád málo, příliš málo než aby fungovalo nějak efektivně nabírání adeptů starými způsoby, o kterých vám vykládali a které dostali do řádu i tebe. Většinu ostatních younglingů tak do řádu přihlásili jejich rodiny, nebo jiné okolnosti a ne náhodné vycítění nějakým kolem se potulujícím Jedim.
“Škoda že si nemůžeme dovolit oheň.“
Postěžoval si Ro’aren když se s prohlubující nocí ozval chlad zvedající nad džunglí opar padající rosy.
“Na to je nejlepší jít spát.“
Odsekne mu Tala a sama se uloží.

Spadané listí a několik větví stočených a vzájemně prorostlých tvoří celkem pohodlný košík na spaní, pravda stále s dostatkem děr aby si jeden musel dávat pozor kam šlape, ale také dost měkký na pohodlné uložení po namáhavém dni, takže není divu když za pár minut už všichni spíte. Všichni až na tebe. Pocit výšky tě nepřechází a nebezpečí pádu tě odrazuje od spánku, proto nakonec skončíš někde mezi mžouráním a meditací pro nabrání sil. A to je dobře jak se brzy ukáže.
První uslyšíš slabé zapraskání, nic neobvyklého, když se k němu ale přidá i pohyb, už to stačí k upoutání pozornosti. Místo nějakého zvířete ale uvidíš stín younglingské tuniky soukající se dolů ze stromu. I přes rozespalost a tmu poznáš Eilani i to, že si dává dobrý pozor aby dělala co nejméně hluku.
Snaží se vytratit.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle

Jaga a Jynna dál pokračovaly v úlohách, které měly zastávat a zastávala u nich doma, před tím, než přišly do praxea. Jaga se tedy vytratila dál od nás pro večeři, jak to nazvaly, a odmítla i Talin doprovod.
Snad tedy nepůjde daleko.
Ale hlad byl hlad - žaludek se mi v břiše kroutil, když slyšel o jídle, a hlasitě zakručel. To snad museli slyšet všichni Vongové na Yavinu, chtělo by to něčím zajíst. S ostatními jsem mezitím, než se sběračka vrátila, našel, či spíš schválil, vhodné stromy ke spaní, které rostly blízko u sebe a tvořily částečně propletenou korunu tak, abychom mohli spát všichni pohromadě. Nahoru jsem se dostal bez větších potíží a vzápětí se k nám už Jaga připojila.
K večeři nám, rychle na to, kolik toho bylo, pořídila ovocné plody odkudsi z džungle. Já jsem se nezabýval tím, abych se snažil určit druh či původ, což by se mi stejně nepodařilo, a zakousl jsem se do nich. Jakmile se dívka, která nám naplnila žaludky, vyšplhala na strom, informovala nás.
"Hmm..."
Zamumlal jsem s plnou pusou. Pokud Vongové po dvou nebo jen pár členech pročesávali džungli, bylo to špatné. I jeden z nich byl totiž pro nás, hrstku younglingů, silný nepřítel. Ale jak podotkla Tala, bylo to lepší, než kdyby postupovali pohromadě, třeba po desítkách - to by nebylo tak snadné se před nimi skrýt na stromě nebo kdekoli jinde.
Celkově dneska Tala poodhalila tvář, kterou jsem doposud neměl šanci moc poznat - chovala se zodpovědně, velitelsky a věděla, co dělat. Jako kdyby čerpala z nějakých zkušeností. Asi z dětství? Vrátil jsem se v myšlenkách o krok zpátky. Ano, všichni ostatní tu v něčem vynikali, ale to zřejmě bylo výchovou nebo minimálně talentem, já jsem neměl to druhé určitě a o tom první se ani mluvit nebylo. Mě Jediové tak nějak odtáhli od matky a ani už pořádně nevím, jak a za jakých okolností.
Ro si postěžoval, že by to chtělo oheň - rozhodně by to prosvětlilo děsivou tmu, která se v hloubce noci bude prostírat všude okolo, ale rázem by se k nám slétli Vongové. Jako můry.

Nadešel čas spát. Myslel jsem, že po takovém únavném dny zaberu jako když mě do vody honí a přinejhorším se mi pak budou zdát noční můry, o kterých se vlastně nedalo pochybovat, ale nějak jsem nemohl najít pohodlnou polohu. Ani usnout. Víčka jako by se nechtěla zavřít a já přejížděl pohledem po zeleni okolo.
Co když se přetočím a spadnu? Zlomím si vaz?
Takovéhle myšlenky mi jako chmury létaly kolem hlavy, až jsem se po nekonečném přesouvání a šoupání nějak opřel do polosedu pololehu a alespoň odpočíval. Byl jsem tak ve stavu napůl spánku, bdění a meditace, když se ozvalo zapraskání.
Jistě, v lese toho mohlo praskat hodně, ale... zahlédl jsem ji. Plížila se tiše, jak jen dokázala, dolů a pryč. Rozeznal jsem ji i za tak chatrného světla.
Kam jde? Chce se vytratit?
Prolétlo mi hlavou. Rozhodně jsem ji nemohl nechat jen tak odejít.
Trochu mátožně jsem se zvedl a zamířil ke kmeni, abych jí dohnal a pokud možno nenechal odejít. To nemohla, nemohla nás tu nechat, po tom, co jsme to podnikali kvůli ní!

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Atalon »

Yavin 4; džungle:

Dohnat Eilani nebyl až zase takový problém, přeci jen byl jsi o něco trénovanější a mrštnější, i když si to vyžádalo trochu adrenalinu. Párkrát jsi totiž potmě našel mezeru mezi větvemi vašeho “apartmá“ a málem si cestu dolů zkrátil až přespříliš. Podobně probíhalo i hledání bezpečné cesty po kmeni, což se potmě ukázalo být trochu složitější než jak vypadala Eilani. Takže jsi nakonec celkem neohrabaně dosedl na zem vedle ní, když jsi minul poslední větev a zbytek vzal volným pádem. Nebylo to ale tak vysoko aby z toho bylo víc než bolest v kostrči a celkem překvapeně nadskakující Eilani, její vnitřní oči se nejspíš natolik soustředili na okolí, že si tvé přítomnosti nevšimla a teď překvapeně vyjekla, než si uvědomila kdo jsi.
“Jerayi? Co tady děláš? Vrať se nahoru.“
Eilani šeptá tak tiše, že jí skoro neslyšíš ani ty a skoro zoufale se rozhlíží.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Levyn Abraham
Učedník
Učedník
Příspěvky: 80
Registrován: 23.4.2014 20:01:05
Bydliště: Krabice od sušenek

Re: Jeray Raw - Kdo si hraje (ne)zlobí Vongy (Levyn Abraham)

Příspěvek od Levyn Abraham »

Yavin 4; džungle

Hrůza z náhlého pádu a zlámaného vazu mě neopustila ani když jsem se snažil skloubit nemožné - rychle, tiše a bezpečně dohnat Eilani. Propletl jsem se, jak to šlo, naším "apartmánem", přičemž jsem se každou chvíli viděl při pádu dolů do zelenočerného moře. Několikrát jsem k tomu opravdu daleko neměl, třeba když jsem špatně odhadl umístění větve a nohou jsem stoupl do prázdna. Naštěstí jsem si ale nezkrátil cestu místo po kmenu přímou čarou po hlavě dolů.
Trochu jsem snížil náskok Eilani, která vypadala, že si mě prozatím nevšimla, a snažil se opět co nejefektivněji slézt po kmeni dolů. S hledáním bezpečné cesty to bylo trochu horší, noha i ruka se mi sem tam smýkly, ale pravidlo tří ze čtyř bylo účinné - nikdy jsem se nepouštěl víc než jednou končetinou naráz.
Dohnal jsem jí. Sice jsem ne moc obratně žuchl na zem, přímo na zadek, protože tam kde měla být ten poslední záchytný bod nebylo nic, ale byl jsem dole. Když jsem vstal, musel jsem se chytnout za kostrč, protože jsem si jí asi trochu narazil, ale pokračoval jsem za ní. Konečně si mě všimla, a vypadala překvapeně.
"Spíš co tu děláš ty? Kam jdeš?"
Opáčil jsem rychle a na to, že bych jí nechal jít a vylezl zpátky nahoru jsem neměl ani pomyšlení. Kam se může takhle plížit, když se očividně snažila nikoho jiného nevzbudit?
"A proč se tak plížíš?"
Dodal jsem upřímně - ano, co na srdci, to na jazyku. Ale měl jsem trochu nejasné uvažování ohledně čehokoli, protože můj noční odpočinek byl víc než mizerný a byl jsem pořád unavený. Ze všeho. Třeba bych na ní normálně takhle netlačil.

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“