East Wood = Křižující trať

[East.Wood]

Akademie - jídelna

Nepřipadalo mi nutné nějak "slavit" můj první úspěch v těžké zkoušce komise Jediů v čele s Nomarem Khaanem, přesto se můj přítel Ulrin nenechal dlouho pobízet a bez váhání mi donesl ke stolu to, co on považoval za osvěžující, sílu dodávající a povzbuzující doplněk stravy - krátce řečeno nápoj na volné večery po službě! A tímhle mě chce napájet příštích několik volných hodin? Asi se budu muset velice brzy stáhnout do postele, abych zítra vůbec vstal...

Po prvním doušku jsem se cítil poněkud povznešeně, ale přece jen nebyl jsem zvyklý popíjet a tak se mnou sklenička toho dryjáku začala brzy dělat divy... Začalo mi být těžko, v hlavě se mi ozývalo několik bušících kladívek a motal jsem se na lavici ještě, než jsem z ní vstal...

Tma a pohybující se šedé skvrny, semtam nějaké zvuky, či snad lidské hlasy...to bylo vše, co jsem poté vnímal...

Po blíže neurčené době jsem otevřel ztěžklá víčka a zamžoural do potemnělé místnosti...hlava mi přitom třeštila jako po úderu kladivem... Zmateně jsem se díval kolem sebe a nemohl si vzpomenout, proč jsem tady a co se poslední hodiny dělo... Připadalo mi nějak divné, že jsem neležel v ošetřovně na Akademii, tohle nebyla známá místnost!

[Garth Devilman]

Akademie - sterilní pokoj

Dej přece pozor… Vím, že si fakt špičkovej droid, ale i stroje mohou leccos podělat! Podle hlasu se jednalo o tvého přítele Ulrina.
Při trochu větším snažení se ti nakonec podařilo otevřít oči. Ležel si na přístrojích v nějaké nádobě a okolo tebe bylo plastové ochranné pole. Zjistils že jsi připojen k různým hadičkám a mechanismům. Nad tebou se tyčil Wolw, který vypadal že je snad ještě bledší než obvykle.

Když jsem tě před těma dvěma týdnama chtěl napájet ani ve snu by mě nenapadlo, že z toho budeš mít až takovou kocovinu… Pokusil se o vtip.
Neboj můžeš mluvit, v téhle vzdušné bublině je mikrofon. Jak se cítíš? Optal se nejistě.

Víš… Na Akademii se proslíchá, že rytíři Jedi pročesávají okolní systémy po Rebece Theran. Prý po tvém incidentu vypravila na misi a už se nevrátila. Ulrin se nadechl a pokračoval:
Tvoje testy budou samozřejmě pokračovat hned po tvé rekonvalescenci. Což bude tak za měsíc. Můžu pro tebe něco udělat?

[East.Wood]

Akademie - sterilní pokoj

No, pokud jsem už 14 dní na hadičkách a kyslíkovém přístroji z jedné sklenky toho "silnějšího" pití, tak celá láhev by mě mohla zabít... pomyslel jsem si, když mi Ulrin krátce a stručně vylíčil současný stav věci.

Ve stavu, v němž jsem se nyní nacházel, jsem nemohl dělat moc věcí a tak jsem mému příteli jen slabě pokynul a řekl: "Ulrine, kamaráde, co bylo v tom pití?" a když se na mě nechápavě podíval, pokračoval jsem: "Možná na to nevypadám, ale nejsem úplný nováček v pití. U nás, na Iridonii mě otec často brával do místních podniků, abych se seznámil s nejhoršími pobudy a rváči našeho města - tím jsem se měl učit, jak proti alkoholu bojovat. A věř mi, něco jsem už tehdy vypil různých drinků. A tohle, cos mi donesl před 2 týdny v jídelně" a při té vzpomínce se mi mírně zatočila hlava... "tohle přece nebylo obyčejné pití! Musela v něm být zamíchaná nějaká látka, snad i lehčí jed!! Obávám se, žes mi nechtěně podal sklenku, která mě měla omráčit a vyřadit na nějaký čas ze hry..."

Zamyslel jsem se, ale hlava mi v ten moment zcela vypovídala službu. Proto když se mě Ulrin zeptal, zdali něco nepotřebuji, řekl jsem jen, že bych velmi brzy rád viděl mistra Khaana, zajímalo by mě, co na tuto událost řekne on...

Ještě předtím, než odešel, pověděl mi Ulrin o Rebece Theran. Podivil jsem se, že zrovna po našem cvičném boji odjela tak narychlo na misi a ještě se nevrátila, ba co víc, Akademie s ní ztratila kontakt! Až budu zase schopen něco dělat, požádám mistra Skywalkera, abych se mohl hlásit do záchranné mise s cílem najít ji! byl jsem skálopevně rozhodnut...

[Garth Devilman]

Akademie - sterilní pokoj

To by byla možná úvaha pouze v případě pokud bys někomu vyloženě škodil, což zde není ani řeči o tom, že by tomu tak bylo! Předhodí ti Ulrin protiargument, který rozhodně měl něco do sebe.
Pane, myslím, že byste už měl jít… Zhodnotil situaci lékařský droid.
Wolw se zatvářil způsobem, kterým podle všeho dával najevo, že si o droidově způsobu léčby myslí své.
Pane… Žádám vás abyste odešel. Zopakoval lékařský příslušník tuto prosbu již po čtvrté svým typickým monotólnín hlasem.
Já tě slyšel… Ošil se tvůj přítel a mávl nad droidem rukou jakoby nebyl nic víc, než vzduch.
Pane..
Zmlkni, Odpověděl mu Wolw a otočil se k tobě: Chci abys věděl, že udělám všechno proto, abych našel toho bastarda co ti to udělal.
Pane…
Já už jdu!
A tak tě Ulrin i s droidem nechali osudu a opustili místnost, aby mohli nerušeně účinkovat předepsané léky…

***

Akademie (o 14 dní později)

„Všechno zlé je pro něco dobré, všechno zlé jednou skončí…“ Těžko říct zdali by sis vybral tyto, anebo jiné citáty každopádně bylo jasné, že se alespoň jedna věc obrací k lepšímu. Ráno jsi za Wolwowa přispění opustil karanténu a nyní jsi mohl konečně spatřit jiné zdi. Když ses se dostal do tvého pokoje všiml sis, že na tvém nočním stolku leží datapaad, jenž hlásil dvě přichozí zprávy. Jedna byla od mistra Khaana a ta druhá měla zakódovaného adresáta…

[East.Wood]

Akademie - sterilní pokoj

Po měsící v rekonvalescenční místnosti, kde mi společnost dělal denně jen lékařský droid a semtam po službě i nešťastný Ulrin, jsem se už docela těšil na akademii, život v ní a především na pokračování mojí takřka životní zkoušky... Ne, že by i droid neuměl být semtam zábavný, ale jeho komunikace se z 99% omezovala pouze na lékařské termíny, sdělení o mém aktuálním stavu a poslouchat pořád dokola rádoby vtípky typu: "... máte horečku, že byste si mohl na čele uvařit snídani..." mě již docela unavovaly.

Pravda, Ulrin si stále podvědomně dával za vinu to, co se stalo tehda v jídelně, ovšem zřejmě se tu stalo něco nepředvídatelného a můj přítel mi slíbil, že se pokusí zjistit pachatele onoho hnusného činu! Za což jsem mu byl zase o kousek více vděčnější. Ale v mysli mě trošku strašila jednak představa, že někde a možná to není tak daleko za hranicemi akademie, je někdo, kdo mi usiluje o život. A pak taky myšlenka, že to celé byla jen část zkoušky mistra Khaana, ta mě děsila snad ještě více...

Pokoj č. 85


Po návratu na svou ubikaci jsem neměl vpravdě nic moc na práci, jelikož droidí lékař mi naordinoval ještě den v klidu na pokoji. Chtěl jsem už už začít meditovat, mí spolubydlící se jistě vrátí až odpoledne z výcviků a hodin, takže času jsem měl habaděj... Jenomže mé "plány" zhatil problikávající datapad, kde se objevovaly dvě nepřečtené právy...
No, aspoň někdo na mne za tu dobu myslel! řekl jsem si pro sebe a nedočkavě se vrhnul po přístroji.

První zpráva byla tak trochu očekávaná, mistr Skywalker mi v ní stroze oznamoval, že již slyšel o mém zotavení a je rád, že jsem živ a zdráv a ještě mi vzkazoval, že mistr Khaan mě zítra brzy ráno netrpělivě očekává v přijímacím sálu! "Pcha, mistr neztrácí rozhodně čas." zabručel jsem si. Ale byla tu ještě jedna zpráva a ta neměla uvedeno, od koho a odkud přichází, což mne na nejvyšší míru ohromilo, neboť všichni, co znám zde na Akademii, mi rozhodně nejsou cizí a ani nemají důvod mi tajit své jméno v komunikačním přístroji... Nebo že by přece? Je někdo v nebezpečí, že zatajil své informace pro případné vyzrazení?? Horlivě jsem zapnul tlačítko a před očima mi projela stručná zpráva, které jsem moc nerozumněl...

[Garth Devilman]

Akademie

Kód: Vybrat vše

Kryj si záda…

Takhle krátká a výstižná byla zpráva, jenž se po chvíli nabíhání a kódování zobrazila. Byla nejasná, ale obsahovala jasné varování ohledně tvých nocí příštích. Zároveň tě vyrušilo tiché zaklepání na dveře. Ve dveřích stál Ulrin.
Co takhle krátká procházka… Navrhne hlasem, který v konečném účtování nesnese námitek.
Tvůj přítel si zřejmě vzal starost o tvůj zdravotní stav velmi k srdci, protože se nyní tvářil jako přísný starší bratr. Kdo by ho také vinil? Vždyť jsi díky němu, byť nepřímo málem přišel o život.

Při cestě do zahrad tě vyrušil dvojí pocit. Za prvé jsi ucítil podivně známé sevření v žaludku a pocítil nutkání vrhnout. Zpozoroval si jak Ulrin při pohledu na tebe zbledl. Zároveň bylo slyšet nepříliš vzdálenou hádku dvou hlasů.
Uvědom si laskavě, že to co chceš udělat je holý nesmysl Nomare, není vycvičen ani připraven Je to chlapec!

Luku, ten tvůj „chlapec“ zachránil celý transport budoucích padawanů!

Jistě, ale za jakou cenu! Tím, že obětuje větší část svému já nějakému artefaktu, o kterém v podstatě nic nevíme.

Zvládne to…

A to chceš dokázat jak? Poslat ho na křížovou výpravu za Rebecou Theran? Vždyť ani nevíme jakou roli hrála. Víme jen, že se skrývá někde na Bakuře. A ty ho tam chceš poslat bez dokončení testu?

Tohle je test ať chceš nebo ne…

Ale já s tím nesouhlasím…

[East.Wood]

Akademie

Pořád ještě ve mně převládal ten nepříjemný pocit jednak z mé nehody v jídelně a jednak z nečekaných potíží se zmizením Rebecy Theran, jež jsem si pořád nějakým způsobem dával za vinu. Měl jsem teď jediný cíl: Bleskurychle se zotavit s sdělit mistrům Khaanovi a Skywalkerovi, že jsem připraven dokončit mou zkoušku bytí či nebytí zde, na Akademii a požádat je o svolení najít rytířku Tharen a ujistit se tak, že jí nehrozí nebezpečí. Nikdy bych si neodpustil, že snad nějakou mu chybou, nebo neznalostí kodexu by se mohla dostat do stavu, v němž je snadno zranitelná!

Ulrin mě po přečtení kódované zprávy s nicneříkajícími slovy "Kryj si záda" vytáhl na vzduch do zahrad Akademie. Měl jsem tam přijít na jiné myšlenky, ale stále se mi vracela pachuť neznámého patoku,podpořená antitoxikačními látkami, jimiž mě bohatě nacpával lékařský droid celé ty dlouhé týdny... I Ulrin to spozoroval.

Hmm, Ulrin! Co jsme se poznali, mám pocit, že je mi druhým bratrem, kamarádem do nepohody i přítelem v nouzi. Ale co o něm skutečně vím?? Náhodou jsme se potkali v transportu... nebo to nebyla náhoda?? Mám dojem, že kolikrát ví víc věcí, než skutečně říká... Ale třeba se v něm pletu, je přece známým na Akademii a všichni si ho tu váží pro jeho dobrosrdečnost a hbitý jazyk. A navíc mám toho pacholka jednoduše rád, přirostl mi k srdci... "Kryj si záda" - vyjevila se v mém podvědomí najednou zase ta slova z datapadu od neznámého odesílatele...

Z těchto zajímavých úvah mne vyrušily hlasy, ne neznámé, ozývajíce se z otevřených oken pracovny mistra Khaana. Zřejmě jsem tato slova neměl slyšet, ale co se dalo dělat...

[Garth Devilman]

Akademie

Vypadá to, že si mistři dali příjemný pohovor u ranního čaje. Pošeptal ti Wolw, který buď nijak nepostřehl tvé myšlenkové pochody anebo jen rostě neměl chuť se jimi pro tuto chvíli zatěžovat.
Koneckonců byly tu teď k řešení jiné otázky na což také vzápětí upozornil.
Co myslíš, že je mezi Khaanem a Skywallkerem? Zeptal se tě přímo, když jste se posadili na lavičku.

Budu hádat. Poslední dobou žije na Akademii půl roku jedna osoba, která dokáže během půl roku rozvrátit toto místo na dva tábory. Lord temné strany to není, natož pak já… Ulrin si mírně poposedl.
Easte… Napadlo tě, že tohle celé může být daleko hlubší podtext, než jen nějaký soupeření na Akademii? Teď tě možná překvapím, ale ta látka tě neměla zabít… Promluví tvůj přítel naprosto vážně.
Sice jsme provedli něco jako detoxikaci, ale vypadá to, že trochu té látky tam pořád někde je a my nevíme o co jde. Proto by ses měl co nejrychleji dát do kupy a začít hledat odpovědi!
Wolw si protřel oči a pokračoval: Vím že jsem podezřelým číslo jedna. Jestli mi nevěříš pojď do mýho pokoje a klidně mě i prošacuj, ale věř mi, že bych ti nikdy neublížil!

[East.Wood]

Akademie

Ulrin mě překvapil, skutečně bych nečekal, že bude mluvit o osobě, která rozvrací lidi na Akademii. I když od té doby, co "přistála" transportní loď na povrchu měsíce Yavinu 4 a já společně se skupinou přiletivších studentů započal svůj výcvik na rytíře Jedi. Ale jelikož mému příletu předcházely tajemné a vpravdě ne moc příjemné události a také mé uvedení zde nebylo to pravé, věděl jsem, že to mohu být právě já, kdo působí problémy mezi mistry Akademie. Nikdo nechtěl zezačátku přijmout za padawana Zabraka, který má přinejmenším trochu temnou minulost a ne příliš světlou budoucnost! A když už jsem se k nějakému výcviku dostal, hned první zkouška dopadla tak, že rytířka Theran odletěla na misi na Bakuru (pokud jsem dobře slyšel mistra Luka - což jsem asi neměl...) a odtamtud se ještě nevrátila, ba co více, zřejmě se tam dostala do blíže nespecifikovaných problémů... Po tom všem se nedivím, že já jsem ten rušivý element a upřímně chápu obavy mistra Skywalkera v souvislosti s mou osobou...

A Ulrin to věděl a jen se mi snažil vše ulehčit, ale nepovedlo se... Měl jsem z toho sklíčený pocit...

Teď mne dokonce napadaly myšlenky, jež by u mě jako u budoucího Jedie převládat neměly: Odejdu z Akademie a na vlastní pěst najdu a přivedu zpět Rebecu Theran a dokážu tak mistrům, že nademnou neměli lámat hůl a dát mi šanci být jako ostatní padawani! Jenže tu byly věci, které se nesměly brát na lehkou váhu - například tajemná zpráva, zakódovaná a jen tříslovná: "Kryj si záda". Můj medailonek, který v sobě stále ukrýval nějakou moc a bylo nemyslitelné, abych na něj zapomínal... A pak taky nedávná událost s mou otravou alkoholem. Ty látky, o nichž můj přítel mluvil... Měly z celým případem nějakou spojitost???

Otázky, otázky a zase jen otázky. Otočil jsem se k Ulrinovi a zeptal se jej: "Ulrine, ten, kdo za něco může, jsem já... Měl bych něco udělat! Pomůžeš mi?"

[Garth Devilman]

Akademie

Ulrin se zatvářil jako malé dítě, které právě přistihli při krádeži lízátka. Nechápavě se na tebe podíval a po chvíli konstatoval:
Při vší úctě, tvůj zjev vjímaje… Vypadáš jako čestný občan z mírumilovné planetky.
Když zjistil, že asi přestřelil opravil se: Prostě jen uvažuju co bys musel udělat tak hroznýho, aby sis dával za vinu kvanta věcí. Šlohnul si snad jednookýmu pirátovi poklad nebo co?

Když Wolw zjistil, že neuspěl ani napodruhé dal se podat: Musím uznat, že hra na tajemnýho ti v poslední dobou vážně jde. Musí to být něco zatraceně velkýho, když si byl ještě před pár dnama na kapačkách…
Samozřejmě že jo. Koneckonců si musím odčinit ten dryják. Odpověděl na otázku.

[East.Wood]

Akademie

"Ulrine, zdá se, že jsi jediný, komu prozatím mohu prozradit své tajemství!" a s těmito slovy jsem na nic nechápavého mužíka spustil krátkou historii, jež se udála před naším seznámením v jediiském transportu...

Ulrin mě vytrvale a nastraženě poslouchal, takže když jsem dořekl poslední události při prvním setkání s mistrem Lukem, po nichž jsem byl nucen využít služeb lékaře, nedokázal reagovat ani jedním slovem. Vstal jsem proto a nechal ho, aby mu čerstvě načerpané informace proudily do mozku zcela nerušeně. Zažehnul jsem svůj světelný meč, který okamžitě vzplál svou žlutavou září a jen tak mimochodem začal přesekávat nízké keříky v zahradě, které se normálně likvidují jako plevel...

Jelikož rozhovor mezi mistry Skywalkerem a Khaanem již nepokračoval, rozhodl jsem se zanechat Ulrina v jeho meditování nad mým příběhem a rozloučit se s ním pro dnešní dopoledne. S tím, že jdu do jídelny na pozdní snídani jsem mu nabídl, ať jde se mnou: "Dáme si stimkávu, co říkáš? A pak bych Tě poprosil o laskavost, příteli... Jelikož jsem se rozhodl požádat mistra Skywalkera o uvolnění z Akademie a přihlásit se na její záchrannou nebo možná pátrací misi, chtěl jsem, aby jsi se za mne přimluvil! Jistě máš zde docela slušné slovo, znají Tě a jsi oblíbený. Co Ty na to, příteli?" a s očima ewokského mimina jsem se obrátil s menší prosbou na Ulrina Wolwa...

[Garth Devilman]

Akademie

Ehm… Odkašlal si Ulrin poté co jsi mu převyprávěl ságu o svém temném dobrodružství s lordem Maulem.
Sázky na tebe stoupají kamaráde… Dodal.
Zdá se, že kamkoli se pohneš způsobíš zemětřesení. S takovým darem bys našel uplatnění dokonce i v senátu. Prohodil a zvedl se.
Tím narážím na fakt, že pro nejbližší týden ti budu vymejšlet slogany typu: „Podporujte Easta v jeho snaze udržet naživu sebe i jiné.“ Máš pravdu. To kafe vážně potřebuju.
Prošli jste přes chodby až do jídelny k automatu na kávu.
A ještě něco: Jestli si vážně myslíš, že popularita se hodnotí podle užvaněnosti, tak to mi vážně fandíš... Ulrin zadal požadovanou kávu, aby vzápětí požil onu povzbuzující látku.

Ne, že bych neslyšel a chroupal křupky vždycky, když se na váhy dalo světlo a tma… Ale nebylo by vážně mnohem jednoduší odletět a ohlásit se až tam. Co můžou udělat? Pomocí Síly přivolat lodičku? Wolw poodstoupil, aby sis mohl vybrat.
Nebyla by najednou moc velká „náhoda“ kdyby ses hlásil? Tím neříkám, že ti nepomůžu. Kryl si hned záda.
Jen by ses měl nad tím vším pořádně zamyslet a zvážit důsledky…

[East.Wood]

Akademie - jídelna

Poté, co jsem Ulrinovi bez obalu vyzradil svůj záměr, ani se tomu nepodivoval, ba právě naopak - podpořil mě v tom smyslu, že mi navrhl okamžitý odlet na Bakuru a uskutečnění mého plánu! Což pro mne bylo jako blesk z čistého nebe. Čekal bych od něj jinou reakci, přinejmenším alespoň to, že mi celou záležitost bude rozmlouvat. Vždyť je to proti všem pravidlům a kodexům, co znám. Pokud bych se rozhodl jednat a letět na tu misi, mohlo by to ohrozit moje další působení na Akademii. Na druhou stranu, mistr Khaan přece říkal, že sám uvažoval o mém poslání na místo zmizení Rebecy Theran. Tím, že bych sám bez pokynu mistrů odletěl, bych splnil jeho očekávání a mistru Lukovi nemusel sáhodlouze vysvětlovat důvody mého rozhodnutí. Kdyby byl ovšem proti, mohl by jako nejvyšší mistr Akademie zařídit, abych byl vypovězen z jejích bran.

Ať tak, či onak, byl jsem rozhodnut, že dám přednost záchranné akci na Bakuře před dokončením zkoušek mně uložených. Bylo pošetilé myslet si, že za můj čin budu snad pochválen, ale pokud ve mě má pochybnosti i samotný Ulrin, co pak mistři Akademie? Zdá se, že se mi tu v širším okruhu prostě a jednoduše nevěří. Ulrinovy připomínky typu " sázky na tebe stoupají" a podobně - tohle jsem nemusel brát vážně, ale spíše mi dělaly starosti mé vize, které se již museli dostat do kuloárů, ne snad díky Ulrinovi, tomu jsem to pověděl čerstvě, ale takový mistr Skywalker není žádný začátečník, aby nepoznal, co se se mnou tehdy dělo... Možná i proto ta tajemnost, moje oddělenost od ostatních studentů, samostatnost a nepřítomnost mého mistra, to vše bylo zřejmým důsledkem mých podivných okolností příletu na Yavin 4. Třeba tím, co udělám, nikoho nepřekvapím a možná budou i rádi, že jsem odletěl!

Dopili jsme s Ulrinem stimkávu z automatu, kde se mezitím shluklo několik padawanů a můj přítel spěchal do služby. V tomhle byl pečlivý a ani teď nechtěl přijít pozdě. A mě po jeho odchodu zbylo jediné: Přichystat se na možná nebezpečnou, ale důležitou cestu na pro mne neznámou planetu a zde vyhledat rytířku Jedi, s ní se pak vrátit a čelit svému osudu na Akademii Jedi... Možná se nevrátím, což by mou situaci výrazně ulehčilo...

[Garth Devilman]

Akademie - pokoj

Poté co tě přítel opustil, aby nastoupil službu vešel jsi do pokoje a vrhl se do příprav. Samotný akt sbalení věcí by nebyl takový problém. Jenže tvůj plán měl jednu vážnou nevýhodu. Bylo potřeba skloubit přesné načasování s dokonalým plánem, který by byl na dobu určitou neprůstřelný. Jenomže šance, že v budově plné Jediů byla takováto operace přiměřeně řečeno riskantní…
Až mne jednou budeš potřebovat, víš jak mne najdeš… Ozval se ti známý hlas v hlavě.
Jistě, s pomocí Maulovou by se ti možná podařilo oklamat stráže a s Ulrinovou pomocí překódovat plán lodi. Otázka tedy v konečném důsledku nezněla jestli se dostanete s Akademie, spíše šlo o jistou rozhodnost mezi způsobem provedení.

Najednou jsi zjistil, že tvá mysl se pohybuje kdesi v dáli, zatímco tělo zůstalo v pokoji. Viděl jsi nejasně, jelikož vidění bylo rozostřené. Spatřil jsi prostředí jakéhosi šerého skladu a vprostřed ležící mladou ženu. Jako hradba nyní ležela mezi dvěma muži co měli zažehnuté světelné meče.

Tomuhle můžeš předejít. Jen vnímej a naslouchej… Ozval se znovu ten neznámý hlas který si slyšel při první zkoušce…

[East.Wood]

Akademie - pokoj

Při mém přemýšlení jsem vynechal patrně několik drobností a v mé ubikaci jsem na ně přišel zčistajasna a najednou mi to všechno připadalo těžší, než jsem si původně myslel. Ale moje mysl se počala zaobírat tím temnějším, co měla v sobě a opět jsem zaslechl tajemný, hluboký, ale jasný hlas lorda Maula. Zřejmě se objeví zrovna v potížích, které u mě nejsou úplně vzácné, pomyslel jsme si... Zase ta slova: Až mne jednou budeš potřebovat, víš jak mne najdeš… Potřásl jsem hlavou, odmítaje jakékoliv výlety do jiné dimenze, jak tomu bylo po příletu na Akademii a začal vymýšlet plán mé neschválené mise...

Ale mozek si zřejmě řekl, že mne ještě jednou vyzkouší. Objevil se mi v mysli obraz, místo neznámé, šeré, možná sklad, či hangár, kdo ví... Mě ovšem zaujala ležící postava, patrně žena. Ta se nacházela zrovna uprostřed dvou stojících postav a ... obě měly tasené světelné meče! Chtěl jsem se probudit do reálna, ale ještě v myšlenkovém pochodu jsem stačil vyrozumnět slova: Tomuhle můžeš předejít. Jen vnímej a naslouchej. Poté jsem již zavrávoral a ztěžka dosedl na mou postel. Pokud mě takovéhle výlevy budou provázet ještě nějaký čas, měl bych vyhledat lékaře, napadlo mě, když jsem ucítil palčivou bolest hlavy...

Přemýšlel jsem, jestli s tou vizí mám jít za Ulrinem. Přece jen budu potřebovat pomoct nenápadně se vytratit z budovy Akademie, alespoň pro začátek. A navíc, ona žena, kterou jsem viděl ve své vizi, by mohla být nebohá Rebeca Theran, tudíž v potížích a to jsem musel nahlásit minimálně svému příteli, ne-li rovnou mistru Skywalkerovi... Ano! Konec skrývání, mistr se musí dozvědět, že jsem patrně viděl budoucnost a zabránit tomu mohu jedině já!! Moje rozhodnutí bylo nečekané, avšak bleskové. Pochopil jsem najednou, že sám a na vlastní pěst nezmohu nic a lepší bude ohlásit to vedení Akademie! Už už jsem se chystal otevřít a vyjít na chodbu, když se zvenčí ozvaly nějaké kroky...