Napsal: 27.4.2008 19:24:50
Datooine - Enkláva rytířů Jedi
Odešel jsem.
Tak tedy, Sithové chtějí dobýt Nar Shadaa.No, Huttové by jim mohli být prospěšní.
Pomyslel jsem si.Potom jsem vyrazil do svého pokoje, abych si odpočinul.
Tohle bude dlouhý týden.
Než jsem usnul, přemýšlel jsem, jak ho naplním.
Nejspíš bych se měl zaměřit na boj se světelným mečem.
Zkusím se naučit Makashi.Taky na Sílu, budu zlepšovat své schopnosti.Perfektně Sílu neovládá ani neovládal nikdo, vždy je co zlepšovat.
Projížděly mnou různé myšlenky.Zezačátku jsem se z boku na bok, protože mě po chvíli přestala být ta či ona poloha příjemná a přitom jsem si procházel plán onoho týdne.Vzpoměl jsem si také na bitvu nad Tarisem.
Takové ztráty a nulová úspěšnost.Tohle by se nemělo dít.
Za chvíli jsem ale usnul.
.........................................................................................................
Datooine - Enkláva rytířů Jedi - den první
Probudil jsem se.Byl první den v týdnu.Chvíli jsem se v posteli převaloval a protahoval, ale potom jsem vstal, vykonal hygienu a vydal se na snídani.
V jídelně bylo poměrně prázdno.Jen pár padawanů s jejich mistry.Dostal jsem na talíř nějaký chléb a na tom pomazánku.Rychle jsem to slupnul a vydal se do tréninkové místnosti.Byla to docela rozlehlá místnost, na zemi byly žíněnky a kolem se povalovaly různé předměty pro případné cvičení Síly.
Vytasil jsem svůj meč a postavil se do postoje Soresu.Vyčistil jsem svou mysl a představil si nějakého soupeře.
Ouha, proč stále myslím na Dartha Bandona?!Nemůže to být jen Sithský voják?No jo, mysli neporučíš.
Pomyslel jsem si.Darth Bandon byl předmětem mého přemýšlení už od té doby, co jsme byli na Endar Spire(Promiň, doufám, že to byla Endar Spire, alespoň to vše tak naznačovalo).
No nic, tak si ho alespoň představím trochu jednoduššího, porazitelného.
Se zavřenýma očima jsem začal mávat mečem tak, jako bych vykrýval a potom prováděl různé útoky, při tom jsem vždy sklouznul do obrané pozice.Cvičil jsem tímto způsobem asi dvě hodiny, potom jsem zjistil, že je asi poledne.Vypnul jsem meč a vyrazil na oběd.
Tentokrát byla jídelna plnější, obědvalo tu nejmíň 20 rytířů Jedi.Droidi roznášeli různá jídla a nápoje.Zkrátka tam panoval čilý ruch.Věděl jsem, že všichni Jediové, kteří v Enklávě pobývali také celý den cvičí a tak to u nich bude asi dlouhou dobu.Poté jsem vyrazil znovu do výcvikové místnosti.
Tentokrát jsem však necvičil s imaginárním Darthem Bandonem, ale s remoty, i toto jsem musel procvičit.
Zapnul jsem asi 4 tyto malé kulovité droidy a také svůj světelný meč.Potom, abych se mohl cvičit efektivněji, jsem zavřel oči a nechal remoty, ať na mě zaútočí.Zklidnil jsem svůj dech.Droidi vystřelili, ale já to s klidem vykryl, ale střely se rozletěly po místnosti.Ještě stále jsem nebyl dostatečně dobrý, abych ty střely dokázal odrazit zpět na droidy.Někdy se mi to náhodou povedlo, ale jen málo kdy.Pokračoval jsem ještě nějakou dobu s výkryty a potom jsem vyskočil vysoko do vzduchu a doskočil přímo před dva z oněch remotů a oba je přesekl.Za zády se mi však objevil jeden z dalších dvou zbývajících.Vycítil jsem ho a když vystřelil, uhnul jsem, potom jsem se odrazil a ve zduchu jsem s ním Silou mrštil do druhého.Nestihl uhnout a srážka je oba zničila.
Páni, tohle se mi ještě nepovedlo, zdá se, že jsem celkem ve formě.
Cvičil jsem až do večera a potom jsem odešel spát.
Jsem rád, že jsem tady, jen je mi líto, že už tu není mistr, zrovna jsem si ho začínal oblibovat a pak přišel ten den, má první mise, a už na ní ztratím mistra.
Přemýšlel jsem nad tím, až jsem došel na ubikace.Sundal jsem si vrchní část tuniky a potom jsem zlehl do postele a šel spát.Byl jsem tak vyřízený dnešním tréninkem, že jsem šel rovnou a bez večeře na kutě.A asi za minutu jsem už spal jako zabitý
...........................................................................................................
Dantooine - Enkláva rytířů Jedi - den druhý
Ležel jsem rozvalený na svém lůžku.Bylo kolem 8 standartních hodin.Slunce Dantooinu mě hřálo a svítilo mi do očí a já jsem už nevydržel spát.Vstal jsem tedy, oblékl jsem se, umyl se a potom jsem vyrazil na snídani.Stejně jako včera tam bylo už jen pár padawanů.Rychle jsem slupnul své jídlo a vypil své pití a potom jsem vyrazil znovu do výcvikové místnosti.Sice jsem znovu zapnul remoty, ale tentokrát jsem se rozhodl zkusit něco nového.Rozhodl jsem se naučit pomocí Síly odrážet výstřely z blasteru, aniž bych měl světelný meč.Myslel jsem si, že pokud znovu půjdu do bitvy, bude se to hodit, když ztratím meč.
Tak se ukaž, nemělo by to být tak těžké, pouze musím reagovat rychleji a pak je jen odrážet.Hmm, snad se mi to povede, někdy.
Remoti byli nastavení pouze aby mě jen lehce "kopli" proudem.Když se mi to nepovede, můžu zkoušet dál bez nějakých následků.
Než jsem však droidy aktivoval, zkoušel jsem se rozcvičit tak, že jsem si přitahoval a zase odrážel různé předměty.Párkrát se mi to nepovedlo a trefilo mě to do obličeje, ale byly to jen lehounké věcičky, jen tak pro zábavu.
Potom jsem už remoty aktivoval a začal se pekelně soustředit na Sílu, sebe a na soupeře.Tak, jak nás to učili.
První remote vystřelil a okamžitě mě zasáhnul.
Jauvajs!
Vykřikl jsem bolestí.Okamžitě jsem se ale hodil do pohody a zkoušel to znovu a znovu.Celé tohle divadlo se odehrávalo asi 4 hodiny, při tom se musel jistě každý kolemjdoucí klátit smíchy.Celé thle cvičení bylo jako vystřižené z němé grotesky, kterou docela rád sleduju na hologramu:
Postavil jsem se do bojového postoje bez meče, droid vystřelil a já poskočil, jako by mě do zadku štípnul kinrath.A tohle se opakovalo výstřel co výstřel.
Potom se ale něco stalo:Výstřel od remota se mi zastavil krátce před mu dlaní a potom odletěl kdesi do zdi.
Páni, tak to je ovšem pokrok.Tohle se mi ještě nikdy nepovedlo.
Byl jsem svým úspěchem tak nadšen, že jsem si nevšim, když droid znovu vypálil a...
Áuuuu!!!
Znovu jsem to schytal.Celý zmučený jsem potom vypnul remota a odešel jsem do jídelny.Rychle jsem se najedl a potom jsem letěl do tréninkové místnosti.
Heh, poslední dobou tu trávím opravdu dlouhý čas.
Začal jsem meditovat.Harmonické zvuky Dantooinského ptactva a šumění stromů mě naprosto uklidňovalo.Dlouho jsem meditoval a úplně jsem ztratil spojení s okolím.V místnosti jsme byli jen já a Síla.Meditace jsem v tomhle ohledu naprosto zbožňoval.Síla při ní byla živější než kdy jindy a cítil jsem mnohdy, jako kdyby ke mě promlouvala.
Z meditace jsem se probral až někdy pozdě, všude už byla tma.Rychle jsem tedy vstal a dal jsem se na cestu do jídelny.
Včera jsem nevečeřel, musím si to vynahradit.
Potom jsem znovu vyrazil do pokoje a tam jsem se rozvalil na pohovce.Tenhle den je u konce, je třeba se vyspat na další den.
...........................................................................................................
Dantooine - Enkláva rytířů Jedi - dalších pět dní...
Se neslo ve stejném duchu, jako předchozí dva.Střídavě jsem se učil jak technikám Síly, tak boje se světelným mečem.Udělal jsem prvník kroky v technice Makashi, samozřejmě jsem ji uměl jen velice povrchně mnohem hůř, než Soresu a Schi-Cho, ale něco málo jsem už pochytil.Taky odrážení střel za pomocí Síly se mi vedlo stále častěji a čím dál tím méně padawanů se pohledem na mě dusilo smíchy.Meditace mě vedla hloběji do nitra Síly.Už jsem se aji docela smířil se smrtí mistra Pauly.Ten týden pro mě znamenal docela rázný pokrok ve výuce.
...........................................................................................................
Dantooine - Enkláva rytířů Jedi - den osmý
Ráno v osm hodin znovu zasvítilo slunce a vyvedlo mě postele.Navlékl jsem si roucho a pak jsem se vydal rovnou do archivu.Chvíli jsem si tam prohlížel různé histroické období, když mě potom napadlo:
Třeba tam už jsou i údaje z bitvy o Taris
Rychle jsem to dal vyhledat.Najednou přede mnou vyjel hologram a v něm scéna z povědomé chodby, ano byla to ta chodba, kde Darth Bandon zabil mého mistra.
Tak se na to podíváme.
Na chodbě byl ještě klid, vojáci se procházeli na svých hlídkách a netušili, co se za nějakou dobu stane.Najednou se ozval otřes a do chodby vtrhli Sithové.Část vojáků po nich střílela, daší už s vytaseným vibromečem zaútočili z blízka.Do této chodby, která byla velmi blízko můstku se hrnuly posily jak ze strany Republiky, tak ze strany Sithů, ale Sithové brzy získávali přesilu.Vojáci však bojovali velce statečně.Jeden voják vydal za dva, rudé střely Sithů byly opláceny střelami vojáků Republiky.Potom jsem tam vběhli my, jenže když jsme chtěli projít dalšími dveřmi, zavřely se a zasekly.To samé se stalo s dveřmi na druhé straně.Vtom jsem ho uviděl.Darth Bandon.Byl oděn v černé kápi a v ruce držel ještě neaktivovaný světelný meč.
Natáhl ruku nad sebe a z ní vytriskly fialové paprsky.Všechno živé kromě mě a mistra Pauly padlo.
Darth Bandon!
Sklonil se ke mě mistr Paula.Darth Bandon se přibližoval a mistr mě vzápětí zvedl a prohodil zaseknutými dveřmi.Podom vytasil své meče a začal se přibližovat k Darthu Bandonovi.Potom se na sebe vrhli.Darth Bandon i mistr Paula bojovali opravdu neuvěřitelně, pohybovali se nadlidskou rychlostí, útok střídal útok a jejich meče se neustále křížily.
Potom mistr dostal Dartha Bandona do úzkých, Bandon ustupoval, ale potom mistra odhodil.Ten se ale okamžitě vzpamatoval a znovu se vrhnul do útoku.Jejich meče se bez ustání křížily.Potom se ale něco stalo, mistr zakopl o trosku jednoho droida a spadl, Darth Bandon toho ihned využil a mistra probodl.
V tu chvíli jako by mi ten meč probodl srdce.
NE!!!Mistr zemřel jen kvůli takové hlouposti?!
Nemohl jsem se na to dál dívat a tak jsem to vypnul.
Odešel jsem.
Tak tedy, Sithové chtějí dobýt Nar Shadaa.No, Huttové by jim mohli být prospěšní.
Pomyslel jsem si.Potom jsem vyrazil do svého pokoje, abych si odpočinul.
Tohle bude dlouhý týden.
Než jsem usnul, přemýšlel jsem, jak ho naplním.
Nejspíš bych se měl zaměřit na boj se světelným mečem.
Zkusím se naučit Makashi.Taky na Sílu, budu zlepšovat své schopnosti.Perfektně Sílu neovládá ani neovládal nikdo, vždy je co zlepšovat.
Projížděly mnou různé myšlenky.Zezačátku jsem se z boku na bok, protože mě po chvíli přestala být ta či ona poloha příjemná a přitom jsem si procházel plán onoho týdne.Vzpoměl jsem si také na bitvu nad Tarisem.
Takové ztráty a nulová úspěšnost.Tohle by se nemělo dít.
Za chvíli jsem ale usnul.
.........................................................................................................
Datooine - Enkláva rytířů Jedi - den první
Probudil jsem se.Byl první den v týdnu.Chvíli jsem se v posteli převaloval a protahoval, ale potom jsem vstal, vykonal hygienu a vydal se na snídani.
V jídelně bylo poměrně prázdno.Jen pár padawanů s jejich mistry.Dostal jsem na talíř nějaký chléb a na tom pomazánku.Rychle jsem to slupnul a vydal se do tréninkové místnosti.Byla to docela rozlehlá místnost, na zemi byly žíněnky a kolem se povalovaly různé předměty pro případné cvičení Síly.
Vytasil jsem svůj meč a postavil se do postoje Soresu.Vyčistil jsem svou mysl a představil si nějakého soupeře.
Ouha, proč stále myslím na Dartha Bandona?!Nemůže to být jen Sithský voják?No jo, mysli neporučíš.
Pomyslel jsem si.Darth Bandon byl předmětem mého přemýšlení už od té doby, co jsme byli na Endar Spire(Promiň, doufám, že to byla Endar Spire, alespoň to vše tak naznačovalo).
No nic, tak si ho alespoň představím trochu jednoduššího, porazitelného.
Se zavřenýma očima jsem začal mávat mečem tak, jako bych vykrýval a potom prováděl různé útoky, při tom jsem vždy sklouznul do obrané pozice.Cvičil jsem tímto způsobem asi dvě hodiny, potom jsem zjistil, že je asi poledne.Vypnul jsem meč a vyrazil na oběd.
Tentokrát byla jídelna plnější, obědvalo tu nejmíň 20 rytířů Jedi.Droidi roznášeli různá jídla a nápoje.Zkrátka tam panoval čilý ruch.Věděl jsem, že všichni Jediové, kteří v Enklávě pobývali také celý den cvičí a tak to u nich bude asi dlouhou dobu.Poté jsem vyrazil znovu do výcvikové místnosti.
Tentokrát jsem však necvičil s imaginárním Darthem Bandonem, ale s remoty, i toto jsem musel procvičit.
Zapnul jsem asi 4 tyto malé kulovité droidy a také svůj světelný meč.Potom, abych se mohl cvičit efektivněji, jsem zavřel oči a nechal remoty, ať na mě zaútočí.Zklidnil jsem svůj dech.Droidi vystřelili, ale já to s klidem vykryl, ale střely se rozletěly po místnosti.Ještě stále jsem nebyl dostatečně dobrý, abych ty střely dokázal odrazit zpět na droidy.Někdy se mi to náhodou povedlo, ale jen málo kdy.Pokračoval jsem ještě nějakou dobu s výkryty a potom jsem vyskočil vysoko do vzduchu a doskočil přímo před dva z oněch remotů a oba je přesekl.Za zády se mi však objevil jeden z dalších dvou zbývajících.Vycítil jsem ho a když vystřelil, uhnul jsem, potom jsem se odrazil a ve zduchu jsem s ním Silou mrštil do druhého.Nestihl uhnout a srážka je oba zničila.
Páni, tohle se mi ještě nepovedlo, zdá se, že jsem celkem ve formě.
Cvičil jsem až do večera a potom jsem odešel spát.
Jsem rád, že jsem tady, jen je mi líto, že už tu není mistr, zrovna jsem si ho začínal oblibovat a pak přišel ten den, má první mise, a už na ní ztratím mistra.
Přemýšlel jsem nad tím, až jsem došel na ubikace.Sundal jsem si vrchní část tuniky a potom jsem zlehl do postele a šel spát.Byl jsem tak vyřízený dnešním tréninkem, že jsem šel rovnou a bez večeře na kutě.A asi za minutu jsem už spal jako zabitý
...........................................................................................................
Dantooine - Enkláva rytířů Jedi - den druhý
Ležel jsem rozvalený na svém lůžku.Bylo kolem 8 standartních hodin.Slunce Dantooinu mě hřálo a svítilo mi do očí a já jsem už nevydržel spát.Vstal jsem tedy, oblékl jsem se, umyl se a potom jsem vyrazil na snídani.Stejně jako včera tam bylo už jen pár padawanů.Rychle jsem slupnul své jídlo a vypil své pití a potom jsem vyrazil znovu do výcvikové místnosti.Sice jsem znovu zapnul remoty, ale tentokrát jsem se rozhodl zkusit něco nového.Rozhodl jsem se naučit pomocí Síly odrážet výstřely z blasteru, aniž bych měl světelný meč.Myslel jsem si, že pokud znovu půjdu do bitvy, bude se to hodit, když ztratím meč.
Tak se ukaž, nemělo by to být tak těžké, pouze musím reagovat rychleji a pak je jen odrážet.Hmm, snad se mi to povede, někdy.
Remoti byli nastavení pouze aby mě jen lehce "kopli" proudem.Když se mi to nepovede, můžu zkoušet dál bez nějakých následků.
Než jsem však droidy aktivoval, zkoušel jsem se rozcvičit tak, že jsem si přitahoval a zase odrážel různé předměty.Párkrát se mi to nepovedlo a trefilo mě to do obličeje, ale byly to jen lehounké věcičky, jen tak pro zábavu.
Potom jsem už remoty aktivoval a začal se pekelně soustředit na Sílu, sebe a na soupeře.Tak, jak nás to učili.
První remote vystřelil a okamžitě mě zasáhnul.
Jauvajs!
Vykřikl jsem bolestí.Okamžitě jsem se ale hodil do pohody a zkoušel to znovu a znovu.Celé tohle divadlo se odehrávalo asi 4 hodiny, při tom se musel jistě každý kolemjdoucí klátit smíchy.Celé thle cvičení bylo jako vystřižené z němé grotesky, kterou docela rád sleduju na hologramu:
Postavil jsem se do bojového postoje bez meče, droid vystřelil a já poskočil, jako by mě do zadku štípnul kinrath.A tohle se opakovalo výstřel co výstřel.
Potom se ale něco stalo:Výstřel od remota se mi zastavil krátce před mu dlaní a potom odletěl kdesi do zdi.
Páni, tak to je ovšem pokrok.Tohle se mi ještě nikdy nepovedlo.
Byl jsem svým úspěchem tak nadšen, že jsem si nevšim, když droid znovu vypálil a...
Áuuuu!!!
Znovu jsem to schytal.Celý zmučený jsem potom vypnul remota a odešel jsem do jídelny.Rychle jsem se najedl a potom jsem letěl do tréninkové místnosti.
Heh, poslední dobou tu trávím opravdu dlouhý čas.
Začal jsem meditovat.Harmonické zvuky Dantooinského ptactva a šumění stromů mě naprosto uklidňovalo.Dlouho jsem meditoval a úplně jsem ztratil spojení s okolím.V místnosti jsme byli jen já a Síla.Meditace jsem v tomhle ohledu naprosto zbožňoval.Síla při ní byla živější než kdy jindy a cítil jsem mnohdy, jako kdyby ke mě promlouvala.
Z meditace jsem se probral až někdy pozdě, všude už byla tma.Rychle jsem tedy vstal a dal jsem se na cestu do jídelny.
Včera jsem nevečeřel, musím si to vynahradit.
Potom jsem znovu vyrazil do pokoje a tam jsem se rozvalil na pohovce.Tenhle den je u konce, je třeba se vyspat na další den.
...........................................................................................................
Dantooine - Enkláva rytířů Jedi - dalších pět dní...
Se neslo ve stejném duchu, jako předchozí dva.Střídavě jsem se učil jak technikám Síly, tak boje se světelným mečem.Udělal jsem prvník kroky v technice Makashi, samozřejmě jsem ji uměl jen velice povrchně mnohem hůř, než Soresu a Schi-Cho, ale něco málo jsem už pochytil.Taky odrážení střel za pomocí Síly se mi vedlo stále častěji a čím dál tím méně padawanů se pohledem na mě dusilo smíchy.Meditace mě vedla hloběji do nitra Síly.Už jsem se aji docela smířil se smrtí mistra Pauly.Ten týden pro mě znamenal docela rázný pokrok ve výuce.
...........................................................................................................
Dantooine - Enkláva rytířů Jedi - den osmý
Ráno v osm hodin znovu zasvítilo slunce a vyvedlo mě postele.Navlékl jsem si roucho a pak jsem se vydal rovnou do archivu.Chvíli jsem si tam prohlížel různé histroické období, když mě potom napadlo:
Třeba tam už jsou i údaje z bitvy o Taris
Rychle jsem to dal vyhledat.Najednou přede mnou vyjel hologram a v něm scéna z povědomé chodby, ano byla to ta chodba, kde Darth Bandon zabil mého mistra.
Tak se na to podíváme.
Na chodbě byl ještě klid, vojáci se procházeli na svých hlídkách a netušili, co se za nějakou dobu stane.Najednou se ozval otřes a do chodby vtrhli Sithové.Část vojáků po nich střílela, daší už s vytaseným vibromečem zaútočili z blízka.Do této chodby, která byla velmi blízko můstku se hrnuly posily jak ze strany Republiky, tak ze strany Sithů, ale Sithové brzy získávali přesilu.Vojáci však bojovali velce statečně.Jeden voják vydal za dva, rudé střely Sithů byly opláceny střelami vojáků Republiky.Potom jsem tam vběhli my, jenže když jsme chtěli projít dalšími dveřmi, zavřely se a zasekly.To samé se stalo s dveřmi na druhé straně.Vtom jsem ho uviděl.Darth Bandon.Byl oděn v černé kápi a v ruce držel ještě neaktivovaný světelný meč.
Natáhl ruku nad sebe a z ní vytriskly fialové paprsky.Všechno živé kromě mě a mistra Pauly padlo.
Darth Bandon!
Sklonil se ke mě mistr Paula.Darth Bandon se přibližoval a mistr mě vzápětí zvedl a prohodil zaseknutými dveřmi.Podom vytasil své meče a začal se přibližovat k Darthu Bandonovi.Potom se na sebe vrhli.Darth Bandon i mistr Paula bojovali opravdu neuvěřitelně, pohybovali se nadlidskou rychlostí, útok střídal útok a jejich meče se neustále křížily.
Potom mistr dostal Dartha Bandona do úzkých, Bandon ustupoval, ale potom mistra odhodil.Ten se ale okamžitě vzpamatoval a znovu se vrhnul do útoku.Jejich meče se bez ustání křížily.Potom se ale něco stalo, mistr zakopl o trosku jednoho droida a spadl, Darth Bandon toho ihned využil a mistra probodl.
V tu chvíli jako by mi ten meč probodl srdce.
NE!!!Mistr zemřel jen kvůli takové hlouposti?!
Nemohl jsem se na to dál dívat a tak jsem to vypnul.