Mise pro Lukin13 - Silvie!?

[MrTukan]

Dantooine, Derkův krámek

Po promeditovaném dnu jsi se dobře najedl a ještě několik hodin, až do hluboké noci, uklízel a cvičil, abys nevyšel z kondice. Až potom jsi se už dost unavený rozhodl vydat se do svého pokoje a vyspat se do dalšího dne. Převlékl ses a zalehl se spoustou myšlenek. Když jsi už téměř spal, probral tě zase kamínek, který narazil do tvého okna. Hned ti zase v hlavě začalo šrotovat mnoho myšlenek a tvé srdce se divoce rozbušilo.

[Lukin013]

Dantooine - Derkův krám

S Derkem jsme meditovali většinu dne a potom jsem ještě pokračoval ve cvičení s mečem.Byl to dlouhý a namáhavý, přesto však velice pěkný a vydařený den.

Cvičení mě začíná dost bavit.

Pomyslel jsem si, když jsem se celý spocený a unevený ploužil do své milované teplé postele, na kterou jsem se těšil už od chvíle, kdy jsem přestal cvičit.Pomalu ale jistě jsem zavíral oči a chystal se usnout, potom však zazněl onen slastný zvuk kamínku narážejího do mého okna.Rozbušilo se mi srdce.

Je tady!

Rychle jsem přes sebe přehodil nejspodnější část tuniky rytířů Jedi, vlastně tahle část vypadala spíše jako pouhý nátělník(viz. zbytky tuniky Anakina v souboji s Assai Ventress na konci), a vyběhl jsem ke dveřím.Potom jsem na ni zavolal a pozval ji dovnitř.Podržel jsem jí dveře a nechal, ať se posadí.

Rád tě zase vidím.Jak jsi se celý den měla?

Oslovil jsem ji vlídně, když vešla dovnitř a posadila se.

[MrTukan]

Dantooine - Derkův krám

Silvie se nahrnula do domu a potom i do tvého pokoje jako velká voda s pěkným úsměvem v tváři. Jako minule se hned zachumlala do tvé poholné postele a nenechala tam ani kousíček místa. Pak odpověděla na tvou otázku:

Měla jsem se docela dobře, co ty?

Přitom se zase široce usmála a zdálo se, že dnes má opravdu dobrou náladu. Venku, i přez to, že byla tma, bylo docela hezky a nepršelo jako minulou noc, a tak byla dokonce i suchá.

[Lukin013]

Dantooine - Derkův krám

Jen co jsem ji pozval dovnitř, nahrnula se do mého pokoje a zachumlala se do peřin v mé posteli.Dneska vypadala veseleji a díky tomu byla zase o něco hezčí než posledně.Potom mi odpověděla s úsměvem odpověděla a zeptala se na totéž mě.

Taky taky, dneska bylo nádherně, za tu dobu, co jsem na Dantooine jeden z nejhezčích dnů.

Potom jsem si přitáhl židli a posadil se na ni.Stále jsem si ji prohlížel a potom jsem se jí zadíval do očí.Jejich barva byla hnědá, toho jsem si nevšiml.

Je tu trochu nepořádek, toho si nevšímej, když jsme s Derkem docvičili, semtam s tím pokračuju i tady.

Usmál jsem se na ni a zavedl řeč.

[MrTukan]

Dantooine - Derkův krám

Silvie se dál povalovala v tvoji posteli a spokojeně vrněla, zřejmě si naplno užívala pohodlí, které skýtala tvá postel. Když jsi mluvil, tak tě pozoroval tak, že hltala každé tvé slovo a i potom, co jsi skončil tě dál pozorovala svýma krásnýma kukadlama. Po chvilce si svůdně olízla rty a zeptala se:

Co s tím Derkem vlastně furt děláte?

[Lukin013]

Dantooine - Derkův krám

Málem jsem se plácl do čela.

Ajaj, takhle jsem rozhovor začít neměl, není zase tak moc nutné, aby okamžitě věděla, že mě vyrazili z řádu.

Ztěžka jsem oddechl, kouknul se na ni a potom, horečně přemýšlejíc, jak se z toho vyhnout, jsem odpověděl.

Ále, furt samá práce, myslel jsem, že pracovat v obchodě je menší makačka, ale je to i zábava.

O cvičení jsem se nezmínil, nevím, co by si o mě řekla, kdybych jí vyzvonil, že jsem neudržel na uzdě svoje emoce, že jsem málem zabil kamaráda, a že mě pak vykopli.Myslím, že by mě možná měla za podivína, nebo nevím, jak se na rytíře Jedi dívají lidé v civilu.A aji tak, nemůžu se na potkání chlubit tím, že jsem Jedi.

Potom jsem si vzpoměl na ráno, kdy utekla, než jsem stihl vstát.

Proč jsi ráno vlastně odešla tak brzy?Musím uznat, že jsi opravdu ranní ptáče, a já myslel, že když vstanu v pět, že to bude dost brzo.

[MrTukan]

Dantooine - Derkův krám

Silvie tě sice nechala říct vše, cos chtěl, ale již po první větě se na tebe koukala dost šibalským a káravým pohledem, takže když jsi nakonec ztichl, spustila zase ona, hned potom, co se trochu zavrtěla v posteli a sundala si vrchní teplejší část oděvu, takže teď zůstala jen v něčem, co by se s trouchou fantazie dalo nazvat tričkem, které hezky zdůrazňovalo její půvabné křivky.

Hmm, to je zajímavé, pravdu bys mi ale asi říctz nechtěl, viď?

Přitom se škodolibě zašklebila a vyplázla na tebe jazyk na znamení, že vyhrála, protože neumíš lhát líp, než ona rozpoznávat lež od pravdy. Pak však pokračovala už trochu smutnějším tónem krátkou a úsečnou reakcí na tvou otázku.

Musel jsem prostě jít.

[Lukin013]

Dantooine - Derkův krám

Potichu jsem polkl.Snažil jsem se nedívat na její přednosti ale do očí a musel jsem do toho dát všechnu svoji sebekázeň.

Kam se to koukáš ty pitomče?!

Napomenul jsem se potichu. Potom jsem začal přemýšlet, mám-li jí tu pravdu povědět.Nakonec jsem ze sebe kvůli neustálému boji morálky a pudů vykoktal.

Ta...Tak dob...ře. Jen jsem nevěděl, jestli ti to nepříjde moc divné, učím se bojovat s mečem...já vím...no, v době blasterů je to docela hloupost, ale hrozně mě to baví...

Začínalo mi být stále větší dusno a ne jedom lesklém střípku jsem postřehl, že jsem červený jako rak.

A...ale to s tou prací je taky pravda!

Rychle jsem ji začal ujišťovat.Potom, když mi jen odsekla, že musela jít, poznal jsem, že na toto téma se vážně nechce bavit a tak jsem toho nechal.

Nemáš hlad? Nechci se chlubit, ale lepší toasty, než umím já, umí jen málo lidí.

Řekl jsem s veselým úsměvem.Potom jsem se zvedl ze země a chystal jsem se jít do kuchyně, šel jsem ale pomalu, kdyby je nechtěla.

[MrTukan]

Dantooine - Derkův krám

Celou dobu tě pozorovala zaujatým, trochu překvapeným a mírně nechápajícím pohledem. Avšak nezdálo se, že by si o tobě po tomto sdělení myslela něco divného. Zřejmě to na jejím úsudku vůbec nic nezměnilo.

Moc dobře vycítila tvé rozpaky a pochopila, že se chce ztratit dělat toasty aby ses uklidnil, a tak tě s šibalským a provokujícím úsměvem chytla za ruku, právě když jsi kolem ní chvatně procházel a silným škubnutím tě stáhla k sobě do tvé velké postele. Přitom se začla hlasitě a krásně smát a naooko se s tebou prát, lechtat tě a dostat se do takové pozice, abys neměl šanci kamkoli zmizet.

[Lukin013]

Dantooine - Derkův krám

Už jsem se chystal jít do kuchyně, když v tom mě moje návštěvnice chytla za ruku a vtáhla mě k sobě do postele:

Co...ááá...

Stihl jsem jen vykřiknout když jsme se naoko prali v posteli, lechtala mě a já se dusil smíchem.

Ne...NE TAM NE!!!HEHE!!!To lechtá!

Zalykal jsem se smíchem.Potom, když trochu zmírnila jsem ze sebe vypustil poněkud zbytečné konstatování:

No, tak to vypadá, že toasty asi nechceš,

a se smíchem jsem ji lehce praštil polštářem po hlavě a začal ji lechtat.

[MrTukan]

Dantooine - Derkův krám

Silvie nic neříkala, jenom se chychotala a dál tě lechtala. Když ses vložil do lechtání i ty, netrvalo ti vůbec dlouho, než ses s ní dokázal převalit tak, že jsi nad ní teď klečel a lechtal jí tak, že se smíchy svíjela a nebyla skoro schopná se bránit a oplácet ti to. Každopádně ale vypadala šťastně a určitě jí to vůbec nevadilo.

Měli jste štěstí, že jsi měl tak velkou psotel, jinak byste už dávno spadli na podlahu. Po chvíli, když jsi lehtání taky zmírnil, se ti stále se smíchem začala dlouze kouka do očí a ty ses začal v jejích krásných velikých kukadlách doslova topit a myšlenky se ti náhle vypařovaly z hlavy. Náhle ses cítil lehce a uvolněně jako nikdy předtím.

[Lukin013]

Dantooine - Derkův krám

Oba jsme se navzájem lechtali ještě chvíli, nakonec jsem taky polevil a ona se mi koukla do očí.Ačkoli to bylo už po několikáté, znovu jsem se podivil nad jejich krásou.Každý takový pohled mě vždycky jakoby léčil ode všech strastí.Dnes jsem se cítil šťastnější, než kdy předtím a poprvé po dlouhé době se mi vykouřily z hlavy i myšlenky na řád Jedi i na to, že bych se rád podíval do enklávy.V galaxii jsme byli pouze ona a já.
Po chvíli jsem si oddechl a potom si sedl na kraj postele.

Páni, je to neuvěřitelné, když je takhle veselá, je snad ještě hezčí, než normálně.

[MrTukan]

Dantooine - Derkův krám

Když ses zvedl a posadil se na kraj postele, zachytil jsi v Silviiných očích, které byly do té doby plné očekávání, pšetku sklamání a smutku. Ještě chvilku ležela, ale potom se zvedla a sedla si vedle tebe tak těsně, že se doslova přitulila a zeptala se zkoumavým hlasem:

Děje se něco?

Přitom tě lehce pohladila svou jemnou a malou ručkou, na které však byly znatelné známky práce, po tvé, oproti její, daleko chlupatější ruce.

[Lukin013]

Dantooine - Derkův krám

Když se posadila ke mě, otočil jsem se kouknul na ni.Nikdy jsem si nezvykl na takový příliv štěstí, prostě jsem na to neuměl zareagovat tak, jako normální člověk.Když se mě potom zeptala, jestli se něco děje, odpověděl jsem.

Ještě nikdy jsem se necítil tak skvěle jako teď, chvilku mi potrvá, než si na to zvyknu.Jakobych vyšel z temnoty a teď si zvykal na nával světla.

Potom jsem se na ni podíval.

Sakra.Ještě chvilku a bude mě mít za podivína.

Pomyslel jsem si.

Nikdy by mě nenapadlo, že potkám někoho takového jako jsi ty.

[MrTukan]

Dantooine - Derkův krám

Odpovědí ti byl jen letmý chápavý úsměv a následně teplé obejmutí, při kterém tě objala jako klíště a zřejmě se nehodlala v nejbližší době pustit. Svou hlavu ti polozila na rameno a tebe opět zalilo horko a teplo jejího krásného a mladého těla, které se na tebe tisklo. I přes to jsi však nemohl tušit, co se ji honí v hlavě a začalo tě zajímat mnoho věcí o ní samotné i o tom, co si myslí o tobě.