Mise pro Pear(Garry Akesu)

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Verpiňan úspěšně odcouvá pryč a vytratí se, zatímco ti obrátíš svoji pozornost na svého diváka, který je tak trochu v šoku.
V okolí ? No trochu ano ...
pronese zaraženým hlasem netušíc, co se za tvým dotazem skrývá. Nedařilo se ti přesně vyčíst z jeho emocí jestli má strach nebo něco odobného, jenom z jeho výrazu jsi vyčetl, že je pořád trochu mimo poté, co shlédl dění tady venku. Mezitím sis uklidil svůj světelný bič a trochu si proklepal plášť, na němž se stihl zachytit nějaký prach.
Proklatý šššššmejde !
zasyčí zpoza tebe trandoshan a ozve se výstřel z blasterové pistole. Nevěděl jsi, jestli to bylo díky tomu, že byl ještě napůl omráčený, nebo díky svým reflexům v Síle, ale povedlo se ti vyhnout kritickému zásahu. I tak se v tvém levém rameni ozvala palčivá bolest, protože tě trandoshan zastihl nepozorného.

[Pear]

Curamelle, Corullag:

Mno, konečně se mám čeho chyt.....
Mojí myšlenku, jako tenkou nic přetrhne výstřel, a následná palčivá bolest, která mě málem vyvedla z rovnováhy, měl jsem tedy co dělat, abych se udržel.
Sakra, zapoměl jsem "vynesené odpadky" zkontrolovat. Tohle bych si měl vzít jako ponaučení.
Jediná věc, která mně napadla byl skok, kdy jsem se měl ocitnou za trandoshánem, a jeho hlavní, která chtěla určitě opět vystřelit. Moje priorita ho byla odzbrojit, tudiž jsem prvním kopem mířil do zad, aby uvolnil určitě pevný stisk zbraně, a následně silou blaster zachytit, a "škubnutím" si jej přihrát do své ruky, abych neriskoval, že jej někdo za mnou vezme, a střelí mně do zad. Pro jistotu jsme se letmo podíval po celém dvoře, jestli nění přítomen ještě někdo, kdo by mně mohl tak hloupě ohrozit, jako tento trandoshan, přitom jsem ale hleděl stále nejméně jedním okem na trandoshana.

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Jakmile se vzpamatuješ z počátečního šoku, tak se ryhcle přesuneš za trandoshana, který na to nestihnul řádně reagovat a uštědřil jsi mu prudký kopanec do zad, po němž bolestivě zasyčel. Blasteru se však nechtěl pustit a snažil se otočit směrem k tobě. Tentokrát jsi to byl však ty, kdo měl na vrch a ruku s blasterem jsi zachytil ještě dříve, než k tobě dolétla. Šikovně jsi ji zkroutil, takže trandoshanův stisk konečně povolil a jeho blaster tak změnil majitele, a přemístil se do tvé levé ruky, která se ti však nepříjemně klepala. Poté povalíš trandoshana na zem a uděláš krok dozadu, zároveň si překontroluješ druhého omráčeného a nějaké jejich případné posily, které se však odnikud neobjeví. Když máš nyní chvíli jistoty o bezpečí, tak pohledem prozkoumáš své zranění, které se ukáže jako škrábanec ramene, který ti na rameni zanechal spálené maso a pohyb tvé levice byl značně omezen. Velice nepříjmené zranění už ze začátku mise a o to nepříjemnější důvod, jak jsi ho nechal připustit.

[Pear]

Curamelle, Corullag:

Sakra, to by se nemělo stávat, mám stochutí se vrátit. To bych se ale nemohl podívat do očí sám sobě!
Lehce kroutím ramenem, drříc si přotom ruku, která mně nepříjemně bolí.
Ty. Umíš trochu první pomoc? Potřeboval bych to trochu vyčistit a obvázat, sám si tam moc nedošáhnu, je to na špatným místě.
Otočil jsme se na diváka. Na očích mi byla na začátku vidět bolest, ale po chvilce jsme zaujal opět neutrální postoj, svojí zraněnou ruku jsme si samozřejmě držel, protože mi to v ní nepříjemně škubalo, že bych měl onou levou rukou problém zvednout o trochu těžší předmět, než je blaster. Přesto to ale nebylo vážnější zranění, nic, co by čas nevýléčil, to ale byla jediná veličina, kterou jsem neměl.

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Divák se podívá na zbytého trandoshana a uvědomí si, že by se nerad viděl na jeho místě, i když jsi k němu promlouval s větším respektem, než k před tebou ležícím původem plazu.
No vevnitř vudou nějaké obvazy nejspíš, přecejenom rvačky tu jsou na denním pořádku, ale ...
pronese divák a jeho pohled spočine na v bezvědomí ležícím trandoshanovi a durosovi.
Co chcete dělat s nima ? Praštit je pokaždé, když se proberou ?
podotkne ještě a na oba provinilce ukáže prstem. Potom se ohlédne do vnitřku kantýny, kde se toho od tvého rychlého odchodu ven mnoho nezměnilo a čeká na tvou reakci.

[Pear]

Curamelle, Corullag:

To je taky možnost.
Zasměju se.
Ale asi by jsme je měli nějak svázat. Chtělo by to pevnější lano. Pak je hodit někam do rohu, aby si jich nikdo nevšímal, a nás, tedy mně, nemohli obtěžovat. Provaz by tady neměl být nedostatkové zboží.
Vyřknu mu své myšlenky. Letmo se kouknu na moje zranění.
Takže je budem muset nějak pohlídat. Seš schopen sehnat nějáké lano? Já bych je tady pohlídal, aby nemohli utéct. A pak se postaráme o moje zranění, a dokončíme naší, ehm, tedy mojí práci. Souhlasíš?
Svůj proslov ukončím vřelým úsměvem.
Jak ti mám vůbec říkat?
Optám se ho ještě nakonec, abych se jeho jmenování nemusel stále vyhábat.

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Příhlížející štamgast jenom sleduje tvůj přerušovaný monolog a přikyvuje pasáži s lanem i s tvým následným ošetřením. Už se chce otočit, aby došel pro nějaké provazy, když se ho zeptáš na jméno.
Říkejte mi Damian, jako každý tady v Curamelle. Když mě omluvíte, dojdu pro ty provazy.
představí se ti, než se vytratí zpět do kantýny, aby se o nějakou tu minutu později vrátil s dvěma docela dlouhými lany, které by se klidně mohli používat k tažení poškozených landspeederů. Damian dojde až k tobě a podá ti je, aby pak ustoupil o dva kroky nazpět.
Bude to stačit, pane Akesu ? A bude je chtít vzít zpátky dovnitř, nevím jestli se to Makovi bude líbit.
dodá, zatímco pevně a pečlivě svážeš oba své cíle. Jak se ukáže, tak je to akorát právě včas, protože se po dovázání začnou probouzet.
Co to ?
pronese stroze durosan, když zjistí, že je svázanej a začne s sebou škubat, ale provazy nepovolí.

[Pear]

Curamelle, Corullag:

Bude to stačit bohatě...Damiane. Dovnitř bych je nebral, ale co s nima. Spíš bych je šoupl do nějáké uličky, není to sice moc humální, ale dřív nebo později je někdo najde a vysvobodí. Kdo je ten "Mak" mimochodem?
Pořádně se nohou zapřu, abych mohl pevně uvázat uzle. DOtáhnu poslední z nich, následně jej zkontroluju, ale když se začnou probouzet, a škubat sebou, sami mně přesvědčí, že jsem dovedl dobrou práci. Na jeho otázkou, kterou ze sebe dostal durosan jsem měl ze začátku potíž odpovědět, ale nestačila uběhnout ani vteřinka, a já už měl v hlavě připravenou odpověď. Síla byla v tuto chvíly se mnou, a já měl najednou vše dobře promyšlené.
Pššš, nezkaž si to.
Pošetpám mu, očíma zamířím na trandoshána vedle.
Když budeš hodný, tak budu hledat cestu s nejméně hrbolama! Když budeš zlý, mnoo...uvidíme jak si chytrý.
Kouknu na Durosana, Trandoshana a následně na Damiana. Na něj zůstanu hledět.
Těď to rameno. Pokusím se je odtáhnout trochu do ústraní, aby nebyly před vchodem, a ty by jsi sem mohl přijít s lékarničkou, abychom to měli z krku.
Když jsem se chystal čapnout ty dva grázlíky, pro jistotu jsem ještě chtěl zavolat na místní policejní složku, jestli se za dobu, kdy se zde zdržuju, nestálo něco, co bych měl vědět.

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Damian sleduje tvoji pochybnou konverzaci s oběma svázanými jedinci a rozhodne se v tom raši moc nepitvat.
Mako je barman a majitel kantýny, jistě jste si ho již všimnul. A nemá moc radost z toho ... co jste provedl.
odpoví ti ještě Damian, než se vypaří zpátky do kantýny, aby ti přinesl věci na ošetření. Ty se zatím chopíš obou svázaných a začneš je tahat trochu bokem, aby neodrazovali případné návštěvníky kantýny. I když otázka nad naávštěvníky v tuto dobu a navíc nad návštěvníky této kantýny byla pochybná sama o sobě. Poté, co jsi oba agresory odtáhl do ulice za roh, kde jsi si ještě ověřil, že jejich provazy nepovolili, jsi vytáhl komlink a pokusil se navázat spojení s místní policejní složkou. Po chvilce se ti ozve hlas, který jistě nepatří majoru Gellinu s kterým jsi již dříve mluvil.
Dobrý den, jak vám mohu pomoci ?
pronese onen hlas, který by se dal odhadnout na někoho mladého.
--------------
Já vím, že jsi moder, ale i tak by sis mohl hlídat tvar příspěvků ... konkrétně nadpisů

[Pear]

Curamelle, Corullag:

Zdravím, jsem Gerry Akesu, vyšetřuji zde případ, a potřebuji se ujistit, jestli se nějak, za tu dobu co jsem měl jisté potíže, nějak nezměnila situace, konkrétněji poloha mého subjektu.
Následně mu nahlásím udaje o mém subjektu, a zmínim se i o majorovy Gellinovy. Pro jistotu ještě zkontroluju uzly, i když mám na rameni památku, naučila mně být opatrnější než předtím.
Doufám že má trochu zkušenosti, a ví o čem sem mluvil, i když Gallin říkal, že tam asi nebude, když ho budu kontaktovat, raději bych nyní mluvil s ním.
Napadne mně, když uslyším hlas na druhé straně komunikátoru. Když se kouknu po dvouch "bitkařích", kteří leží svázáni na zemi, rozhodnu se je tam nechat, a pomalu se vydávám ke vchodu, jestli tam není Damian. Moc ale nespěchám, protože čekám na odpověď, a byl bych nejraději, kdybych byl jediný, který to uslyší. Jak odcházím, kouknu se po svázané dvojce, ale myšlenka je vyslechnout mně opustí, když si uvědomím, že na mně zaútočily, protože sem jim rozházel hru, když jsem se trochu spletl co je a co není dobrý plán. Více jsme už o nich nepřemýšlel, a vyhlížel jsme dveře baru, ke kterým sem se vydal, dovniř jsme se ale nechystal.
_________________________
Jo, promiň, ale na noťasu jsem bez myši trochu neohrabaný, takže co si nenapíšu sám, tak to ěžko naklikávám, plus ještě pomalej net, tudiž čekat než se zobrazí odpověď, nedej bože se kouknout na náhled u mně zatím neexistuje
Nadpis jsme samozřejmě upravil, aby to bylo v richtigu.
Snad sem zvolil dobře azurovou barvu dodatečně...

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Čekajíc na odpověď od styčného důstojníka pro tvou komunikaci s úřady se přemístíš dál od obou rváčů, ale zase ne ještě úplně ke vchodu do kantýny, protože jsi si chtěl zachovat utajení některých informací, jak jen to šlo. Chvilka ticha z druhé strany ti však příliš uklidňující nepřišla.
Omlouvám se za zdržení pane Akesu, jenom jsem něco prověřoval. Bohužel pro vás nemám žádnou novou zprávu. Kdyby se stalo něco důležitého, tak mě major Gellin pověřil vás neprodleně informovat, k tomu však doposud nedošlo.
odpoví nakonec mladý důstojník a neoznámí ti nic nového, co by ti jakkoliv pomohlo v hledání, takže ti nezbývalo nic víc, než se spolehnout na vlastní metody. Mezitím jsi došel už docela blízko ke vchodu do kantýny, odkud se právě vynořil Damian s lékarničkou v ruce a zvědavě se po tobě rozhlížel. Nemohl slyšet, co jsi doposud říkal, ale fakt, že si s někým voláš, mu nejspíš neujde.

[Pear]

Curamelle, Corullag:

Mno, co taky čekat. I když jsem doufal...mno, můžu zkusit meditovat, když to zvládnu v čase, kdy mně bude Damian ošetřovat, ušetřím čas, a možná budu úspěšný. A taky mi to pomůže lépe zahojit to zranění
Popřemýšlím o svých akcích, a když uvidím vycházet Damiana z kantýny, tak, tak vyjdu proti němu.
Telefonát mému odvozu... Mno a vše co mělo být vyřízeno je vyřízeno, teda až na jednu věc...kouknu směrem ke svému ramenu... Pokud ti to nebude vadit, tak budu při ošetřování meditovat. Nech si ale záležet, protože i přes hluboké meditace mám přehled co se děje okolo mně.
Pokleknu před ním, možná to, co jsem řekl není uplná pravda, ale díky svému výcviku a zkušenostem vím jak se tvářit, tudiž, pokud není neznámým mistrem, což určitě není, tak by neměl, navíc tak malou, lež poznat. Zavřu oči, a snažím se spojit, jako dříve, na přítomnost, aby se mi odhalila budoucnost. Vyzbrojen zkušenostmi, věřím, že nyní dokážu lépe rozpoznat své vize, než dříve, což by mohlo být v této misi důležité. To že mu ten asasín utekl minule znamená pro mně jediné -nyní ho musím chytit!

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Damian jenom přikývne, že rozumí a počká, než začneš meditovat, aby se pustil do tvého ošetřování. Ty se mezitím pokusíš ve své meditaci přivolat na pomoci vize, které jsi už několikrát zažil. Bohužel tentokrát se k tobě žádná vize nedostala a potvrdila se tak známá pravda, že ani mistři Jedi si nedokážou samovolně přivolaz vizi, kdy se jim to zlíbí a tím méně mladší rytíři. Když jsi se probíral ze své meditace, tak už jsi bolest v rameni prakticky necítil a mohl jsi s ním do jisté míry i hýbat. Přímo před tebou stál Damian a zvědavě tě pozoroval, což ti napovědělo, že v meditaci jsi nějakou tu minutu strávil a on se musel nejspíš bavit nad výrazem, který jsi při meditaci měl.
Všechno pořádku pane Akesu ?
zeptá se, když už jsi plně při vědomí a zvedáš se ze země.

[Pear]

Curamelle, Corullag:

Škoda, že se jsem neměl vizi. Mohlo to vše ulehčit, minimálně jsem to mohl urychlit. Ale nyní mi nezbylo nic jiného, než se obrátit na klasické vyšetřování. Vzpoměl jsem si, že bar byl posledním místem, kde byl můj subjekt viděn, a že to byl důvod mé navštěvy tohoto baru. Daián se na mně zvědavě, pobaveně díval. Kdyby takhle na mně po mé meditaci zíral někdo neznámý, určitě bych se lekl. S Damiánem jsem ale počítal. Zkontroloval jsem, jestli mám u sebe nějákou podobiznu toho, kterého hledám. V tom se mně Damián zeptal, jestli je vše v pořádku.
Eh, jistě. V nejlepím pořádku.
Zahýbal jsem ramenem, abych se ujistil, jestli už je ošetřené. K mé radosti jsem s nim mohl v omezené míře hýbat, a bolest už jsem téměř necitíl. Odvedl při meditacích dobrou práci, která byla patrná na první pohled.
Díky za ošetření, odvedl jsi dobrou práci. Nevíš mimochodem o někom, kdo je tady celé dny, a mohl by vidět jistého hosta?
Optám se ho. Taky by mně zajímalo, jestli je ten lovec, co celou dobu seděl na místě, a nikoho si nevšímal stále vevnitř. Sice jsem odešel na chvilku za roh, a pár minut jsem meditoval, odejít by ale zatím nemusel, i když domluvit ses ním by byl větší problém, než uzemnit toho trandoshána. Na osobu lovce se ale ptát nebudu, protože jsou věci, které si raději ověřím sám.

[Jordi Linx]

Curamelle, Corullag:
Damian se po tvé otázce zamyslí nad tím, kdo by ti mohl pomoci, co se hostů v baru týká.
No, Mac má docela slušnou paměť na liďi, takže by si mohl na někoho vzpomenout. Já tu jsem jenom, když mám volno a to není zas tak časté. A co říkal, tak jeden štamgast, co vypadá jak nějakej lovec tu je poslední čtyři dny, jinak nikdo jinej.
odpoví ti Damian a začne skládat věci zpět do lékarničky, tak aby tam vypadali úhledně a přehledně, stejně jako před tím, než tě začal ošetřovat.
Jen nevím, jak rád tě Mac uvidí. Přecejenom jsi tam vevnitř udělal docela nepořádek a to Mac nesnáší ze všeho nejvíc, hned po rozbíjení kantýny všemožnými způsoby. Není sice bůhvíco, ale pořád to je jeho živobytí.
dodá ještě Damian připomínku k tvé akci, kteoru jsi předtím provedl v baru.