Mise pro Pear(Garry Akesu)

[Pear]

Curamelle, Corullag:

No, máš pravdu. Nepředvedl jsem se tam nejlépe. Ale co by nezpravila omluva. Nebo kredity. Snad jich mají ti "pazzakáři" dost.
Napadne mně prohledat ty svázané, jestli u sebe nemají něco, čím by přispěli pro dobrou věc -což určitě v nejbližší době rozhodně neudělali.
Ten lovec je ještě vevnitř? Tajemnej co?
Když na něj přijde řeč, tak se na něj optám. Taky si vzpomenu, co jsem provedl, a že mně vítat nebudou, ovšem tito lidé zapomenou na vše, za pár kreditů -určitě minimálně do doby, co jim zaplatím drink, a než odejdu, poté mi to bude jedno. Počkám, jestli mi něco neřekne Damian, a na jedno očko nakouknu do baru, jak to tam vypadá. Osmělím se vstoupit, přes hlavu mám sice kápi, i když všímavější jedinci si mně asi pomatovat budou.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Vrátíš se tedy ještě ke dvěma svázaným a probereš jim z kapsy pár kreditů, kterých zase tolik není, aby jsi to ještě s nějakou vlastní částkou mohl dát barmanovi.
Na lovce se radši nevyptávám, radši je nevidím. Nerad bych se jim dostal do cesty, nebo nedej bože na seznam obětí. To bych se mohl rovnou zastřelit.
pronese Damian nepříliš nadšeným tónem, což ti jasně dá najevo, že to není zase takový hrdina, aby si troufnul postavit nájemnému lovci. Nic dalšího však už nedodá, tak se rozhodneš vyrazit nazpět dovnitř čelit svým předchozím značně agresivním činům. Lovec je stále na svém místě a ignoruje vše stále stejným způsobem jako ty doposud a nikdo jiný kromě barmana tady už vlastně nebyl, takže ti nezbývalo než dojít k němu.
Čekal bych, že ti tři nabančej, zvlášť po tom jak jsi zdrhnul. Nebo jsi je snad uštval běháním okolo celého Curamelle.
odfrkne si barman a začne pucovat nějakou skleničku, která se mu doposud někde válela.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Když chvázím, pohledem přejedu hlavně po lovci, ovšem v jednom hladkém pohybu, aby si nemohl všimnout, že jsem na něj konkrétně zaměřen. Když bylo v baru prázdno, že mi nezbylo nic jiného, než dojít k člověku, od kterého bych si drink nevzal ani ze slušnosti, k barmanovy. Jeho poznámka byla na místě, ale takhle začínat nemusel.
Upřímně řečeno, uštval jsem je už před tvým barem.
Prohodím jen tak mimochodem, aby jeho řečnění nezůstalo bez odezvy. Nakloním se k němu.
Tamten, co tam sedí. Ten lovec. Jak jak bych si měl vážit tvé informace o něm?
Začnu pomalu, a nechám ho, aby navrhl částku.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Barman vyzdvidhl skleničku směrem k lovci a skrze ní si ho nenápadně prohlížel, aby si ji pak stáhl zpátky a pokračoval v leštění. Chvilku mlčel, jakoby o něčem přemýšlel a nakonec skleničku odložil a ukázal směrem k rozlámanému nábytku z počátku tvého střetu s trojicí hráčů sabaccu.
No pro začátek to, co bylo zničeno, to co nezaplatilo a jeden objednaný drink. Potom budu ochotný se s tebou o něčem bavit. Jistě pochopíš, že se mi nechce svévolně pomáhat někomu, kdo mi něco ... no řekněme spíš dost dluží.
odpoví nakonec bez výrazné změny tónu v hlase a najde si jinou skleničku, které by nyní věnoval svou leštící náladu, které občas přepadne každého barmana bez ohledu na místo, kde pracuje, na druh z něhož pochází a dalších faktorů. Damian dorazil k vám a položi na bar lékarničku a naznačil barmanu Macovi, že už posloužila svému účelu.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Kouknu se na Damiana, rychlým uklonem hlavy ho pozdravím, i naznačím, že sem si ho všiml, a obrátím se zpět na barmana. Jeho požadavky byly v celku předvídatelné a reálné.
Tak, začal bych tím drinkem.
Vytáhnu kredity, abych zaplatil pití, a přitom se nenapádně kouknu, kolik kreditů mi zbývá, a kolik bych odhadem potřeboval. Neměl bych se tady moc zdržet, proto v hlavě vymýšlím ještě další plány.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Barman si odpočítá kredity za pití, které jsi doplatil i za pití, které se ti povedlo náhodou rozlít a už se tváří mnohem spokojeněji, i když mu ještě pořád dlužíš něco za rozbitý nábytek. Po zaplacení pití ti zbyli ještě nějaký kredity, které jsi získal od svého přítele, který teď ležel někde v uličce a když ti barman sdělil ne zrovna nízkou cenu za zničený nábytek, tak jsi po odpočtu zjistil, že ti nakonec po zúčtování zbyde polovina kreditů, které jsi získal pro náklady této mise.
No, to už je o něco lepší. Ale ještě by se slušilo zaplatit rozbité stoly a židle. Cenu jsem ti řekl a pokud se ti nelíbí, tak si běž stěžovat tomu, kdo je vyrábí. Až zaplatíš, tak ti klidně odpovím na nějaké tvoje otázky.
dodá barman po sdělení ceny a čeká na tvou další reakci a hlavně na to, jestli se rozhodneš vzít na sebe plnou zodpovědnost za zničené věci a hlavně za jejich úhradu. Damian mezitím dostane od barmana drink do právě vyleštěné skleničky a pečlivě sleduje tvé počínání.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Takže bychom začali pomalu ne?
Napiju se ze sklenice místního drinku, který by mně možná po několika rundách zachutnal -nyní bych ho radši vyměnil za vodu.
Doufám že toho žoldáka znáš dobře, nebo o něm alespoň něco víc. Co třeba jméno?
Zaklepu si na kapsu s kredity.
Myslím že ten nábytek byl drahý...tudiž by bylo chytré spolupracovat, ať se vám dostanou kredity na jeho zaplacení.
Přimíchám do poslední věty trochu zdravé, vychloubačné arogance, ale jsem stále na pozoru, kdyby se někdo vrátil, nebo nedejbože, nechtěl vyjednávat...

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Barman se na tebe trochu uraženě podívá a nasdí na tvář výraz, který by se možná dal považovat i za neoblomný.
Je mi fuk, že jsi zmastil ty tři hošany, ale na mě nějaké vyhrožování od arogantního náfuky nezabere. Chceš informace ? Zaplať škody a já se s tebou budu bavit, nehodláš uhradit škodu ? Fajn, zavolám místní bezpečnosti a nařknu tě za poškozování veřejného majetku a jestli máš nějaký rejstřík, tak ti to tam rozhodně připíšou ... takže ten kdo se musí rozhodnout jsi ty, ne já ...
pronese přío k tobě barman, čpane nejbližší skleničku, aby do ní trochu plivnul a začal ji pucovat. Jeho mírně zvýšeného tónu a celé této konverzace si nemohl nevšimnout onen lovec, na nějž ses rozhodl zeptat. Netušil jsi kolik toho slyšel a jak dlouho může naslouchat, ale pokud by jsi se ptal na něho, tak by si to mohlo vyžádat trochu obezřetnosti.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Dobře, dejte mi chvilku. Musím najít kredity.
Povím, a odeberu se trochu za roh. Tak bych měl na všechny výhled, ale tak, aby většina těžce viděla, co dělám. Místo přepočítávání kreditů ale vytáhnu comlink. Naladím frekvenci majora Gellina, nicméně čekám, že se ozve hlas důstojníka, který za něj "telefony" bere.
Zdravím, Garry Akesu. Mám technickou otázku, kdybych náhodou v budoucnu rozbil hospodu, ututláte to nějak za mně? Mám nápad,a potřeboval bych někoho zatknout, myslím že na něj nic mít nebudete, ale stačilo by, kdyby mně "napadnul"?
Povím potichu, a ze zkušeností jsem si jistý, že mně nikdo neslyší. Dívám se po všech v baru, jestli si hledí svýho, nebo hledí na mně.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Barman se na tebe trochu nedůvěřivě podíval, ale nic nenamítal, takže jsi se bez potíží mohl vzdálit, tak aby jsi se pokusil dovolat majoru Gellinovi nebo někomu, kdo jej zastupuje. Navázání spojení ti netrvá nijak dlouho a za chvilku zaslechneš známý hlas, který tě bez problémů přepojí přímo ke Gellinovi. Tehdy mu sdělíš svůj požadavek a napjatě čekáš na jeho odpověď.
Ututlat ? Víte, jak je něco těžkého ututlat zvlášť, pokud se jedná o nějaký z místních lokalů ? Už takhle máme občas potíže, když se v nich děje nějaké povyražení a my to máme zastavit ... s tím zatknutím by už nebyl takový problém, kdyby jste onoho dostal mimo kantýnu a pokud možno neměl svědky.
odpoví ti major Gellin nepříliš nadšenou odpověď, alespoň co se dá ze šumu komlinku vyčíst.
Mohu vědět o koho se vůbec jedná ?
zeptá se ještě major Gellin, než tě pustí ke slovu. Ostatní lidé v baru si tě zatím s trochou nedůvěřivosti prohlížejí, tedy až na toho jednoho zákazníka, který sedí u svého stolu.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Zeptat se můžete, ale já to prakticky ani nevím. Je to nějákej žoldák, nebo něco podobného. A vylákat ven říkáte...
Očkem prolétnu po lokále, abych se podíval, jak jsou na tom okolní hosti, a vždy, když se setkám s pohledem návštěvníka, chvilku se do jeho očí zadívám, jako kdybych chtěl říct "Nejseš v ZOO, aby sis mně prohlížel", nicméně jak verbální, tak telekineckou formu nepoužiju. Při pohledu přes lokál využiju svých všímacích schopností, a i když se na "onom" místě ani nepozastavím, zkontroluju, jestli je jeho zbraň na místě. Pokud se mu stále opírá na jeho místě, mám v hlavě ne dokonalej, ale určitě odvážnej plán.
Vylákat ven? Dobře, mějte poblíž nějáký vůz, aby jste byly ihned, co vás budu potřebovat na místě.
Řeknu do vysílačky, a čekám, jestli mi chce ještě něco major říci. V hlavě si ještě stále promýšlím, jak se co nejlépe dostak k žoldákovy,a co víc, jak ho co nejlépe dostat ven. Můj nápad má jedinej háček, a to, že nevím, čím se bude bránit, protože pěsti bych uvítal, ale tihle, počítám, mají v záloze ještě něco jako vibro-meč nebo -dýku. Což by bylo nemilé.
Doufám, že síla dokáže, když se plně soustředím, ochránit uživatele od přímých zásahů, protože takové seknutí do ruky může bolet, a kdyby to síla dokázala trochu eliminovat, byla by to pro mně výhoda!
Proletí mojí myslí, nicméně se opět po vteřince uvedu do reality, a dám k obličeji blíž vysílačku, a čekám na odpověď.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Po své odpovědi se začneš rozhlížet a vše, včetně tvých posílených smyslů, ti říká, že je na svém místě.
Jinak jednotku tam můžeme dostat nejdříve do pěti minut, jen pro ověření bych ještě rád věděl u jaké kantýny chce, a jestli si přejete nějaké specifické rozmístění vojáků před barem, tak teď bude nejvhodnější chvíle mi to sdělit, abych velícímu jednotky mohl tyto informace předat. Pokud to bude vše, tak půjdu vydat rozkazy, aby se šli připravit.
odpoví ti major Gellin a čeká na tvou finální odpověd, stejně jako na případnou specifikaci, jak si představuješ, aby byli muži rozmíštěni a připraveni. Stejně tak to byla příležitost navrhnout některé zbraně, které by se mohli hodit, či další možnosti, které mohli mít místní vojáci k dispozici. V baru se zatím zdálo vše v naprostém pořádku a ani tvůj pečlivý průzkum pohledem ti nepomohl odhalit vyzbrojení onoho muže u stolu, které ti tak zůstávalo absolutní záhadou-

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Nevědět výzbroj nepřítele je první strategická chyba. Ta se bude muset vyvážit něčím jiným. Předpokládám, že v mém případě to bude síla.
Dobře kapitáne. Ta kantýna se jmenuje u U Tlustého rodiana. Posílal jste mně sem. Pokud by to šlo, tak by se hodilo aby byly hlídky trochu maskováni, nelíbí se mi představa, že hlídky na něj budou mířit obuškem hned jak vyjde. Něco mi říká, že mu dojde oč běží. Jinak je moc nerozmisťujte. Možná pár do postraních uliček a připraveno vozidlo abych mohl odjet. Nicméně mějte připraveny jednotky, možná ani nebudou potřeba, zkusit to nejdříve mírovou cestou, obávám se že budete stejně potřeba.
Sdělám mu vše, co je potřeba a co mně napadá. Poté se vydám přímo k žoldákovy, nebo co vlastně je. Nedívám se stále konkrétně na něj, vzájemným pohledum se ale vyhnout nesnažím. Vezmu to teda mírným obloukem, abych šel kolem hospodského a když sem dostatečně blízko pronesu:
Stoly počkaj, zatím si dejte na mně drink.
Hodím před pár kreditů, v ceně jednoho drinku. Je mi jasné, že on si to může brát zadarmo, ale i když neplánuju moc dopředu, vím co dělám -na začátku sem to teda s těma třema přehnal, ale nyní jsme se poučil. A navíc procvičil.
V cestě jsem poté pokračoval už přímo k žoldákovy. nezastavoval jsem, nezrychloval, nezpomaloval. Až jsem se nečekaně zastavil před stolem a mrštně posadil naproti němu. Držel jsem od něj jistý odstup, ať už z důvodu, abych mu prokázal jistou úctu, ale také abych mohl rychleji reagovat an jeho akce, pokud nějáké budou.
Zdravím...předpokládám že je zde volno.
Povím pěkně pomalým a znuděným hlasem. Dal sem tři násosky, což by dokázal kde kdo, ale přeci jenom sem na to svým hlasem upozornil.
Hospodo, drink na můj účet. A další drink tady na účet pána.
Zakřičím směrem k baru.
Tak, napijem se na naše nové přátelství, těší mně, Akesu...
Ruku mu nepodávám, spíš pedvedu něco jako zmenšenou formu uklony v sedě.

[Jordi Linx]

Corullag, Curamelle:
Vypověděl jsi majorovi své přání a nějaký návrh rozestavení místních jednotek, jež ti pošle na pomoc.
Dobře, jednotku hned vysílám. Jak jsem říkal, dejte jim tak pět mint na cestu a nějakou tu minutu na rozestavení do hodných pozic, aby vás mohli krýt.
odpoví ti major Gellin, než ukončíš spojení a mírným obloučkem se vrátíš k barmanovi, kde pohodíš malou sumu kreditů. Barman si něco odfrkne, ale je mu těžko rozumět a určitě se nejedná o nic podstatného, takže zamíříš přímo ke svému cíli, jemuž se kvapně představíš. Barman po tvém vybídnutí začne připravovat pití a neujde tvé pozornosti, že pro muže naproti tobě si dá záležet na výběru sklenky. Muž naproti pozvedne hlavu směrem k tobě a letmo si tě prohlédne, pak si je zase mlčky sklopí dolů.
Hmm, Akesu. Nevím, že by na tebe byla vypsaná nějaká odměna, tedy mě nezajímáš. Zajímat bys mě mohl jenom, kdyby jsi měl dost peněz na to, aby mě to mohlo zajímat.
odfrkne si nevrle a nevyjádří sebemenší zájem s tebou komunikovat.

[Pear]

Corullag, Curamelle:

Hmm, nejlepší sklenka pro vážěnýho hosta. A mně to nalije do takový žumpy...
Vše se točí okolo peněz, ale vlídného slova se od nikoho nedočkám...
Snažím se promluvit ale odpověď nečekám. A ani mu nedám čas zareagovat, protože na svojí řeč se hned napojím.
Myslím že se mýlíš. Tady pan hospodský na mně vypsal odměnu, který se rovná ceně nábytku, co jsem tu rozbil. I když nečekám, že by jsi se o mně vůbec zajímal, a už vůbec nečekám, že by jsi mně vůbec dokázal zastavit, alespoň jedno vřelé slovo by přineslo světlo do duše nám oboum.
Opět mu nedám možnost se vyjádřit, i když se možná ani vyjádřit nechce. Spíš mně zajímá, jak bude reagovat, když ho tady budu "obtěžovat". Jestli mně bude stále ignorovat, nebo se rozmluví - či něco víc.
Jak by tě zajímal člověk, který nemá peníze, ale vylil by tvůj drink...nebo můj drink...na tvojí hlavu?
Začal jsem lehce houpat v ruce sklenkou. Zatím jsem neměl v plánu nic provádět, protože jsem čekal na pomoc majora.