3. Mise pro Dash Spience(Alpha-63 'Dash')

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 14.3.2009 16:53:48

Poškozený Acclamator, široká chodba:

Celkový pocit pevné půdy pod nohama byl pro mně balzámem na duši.Otevřel jse mdveře a s připravenou puškou zkontroloval obě strany.Nickde nebylo ani živáčka ani mrtváčka.Zatím nic co by vypovídalo o tom co se tady dělo a stále děje.Vylezl jsme a zavřel za sebou dveře od šachty k průlezu.Plížil jsem se opatrně kolem stěny a neustále kmital očima.V nepravidelných intervalech jsem kontorloval záda jestli my něco nehrozí.Celkově psotup byl pomalý už z toho důvodu že jsem musel krýt skoro všechny strany.Proto jsem byl radši když jsme šli v týmu.Samotářské akce nebyl zrovna můj šálek čaje.V halvě se my promítali náčrtky acclamatoru.Zamířil jsem jednou chodbou pryč z hlavního koridoru a vydal se k turbovýtahu.Postupoval jsem potichu kdyby byl případně turbovýtah hlídaný.On ale nebyl.To z prozaického důvodu, protože nefungoval.Takže to bude chtít najít náhradní řešení.Otočil jsem se abych viděl do chodby a v podřepu přemýšlel.

Takže Alpho-63 zamysli se.

Vybavila se my v hlavě slova jednoho našeho instruktora.ZAčal sjem si promítat plán Acclamatoru.

Žebřík v údržbářské šachtě.To se my nelíbí.SUndaj mně do zadku dřív než o nich budu vědět.Schody? Ne ty budou dozajsita plný výbušnin. A co reaktor?

Uvažoval jsem si tak pro sebe.Ta třetí varinta byla pěkně bláznivá podle mně, ale myslím že by mohla vyjít.Uvažoval jsem jakoby lod byla obsazena nepřítelem.Vlastně jsem vůbec nevěděl co se tu děje.Lepší bylo počítat s nejhorším.Vyrazil jsem směrem k reaktoru.Obezřetně a co možná nejvíc potichu.

Příspěvek od **Jordi Linx** » 14.3.2009 22:22:49

Poškozený Acclamator, Šachta reaktoru:
Po zvážení třecj možností, které se ti vybavili jsi se rozhlédl po chodbě a zauvažoval kudy se vlastně k reaktoru vydáš. Každopáadně jsi musel chodbou zpátky do hlavní zadní chodby, kerou ji šel předtím. Zabočil jsi doprava, stále v protisměru oproti tvému příchodu, než jsi konečnčně narazil na odbočující chodbou, která skrz dvě další vedla k reaktoru. V té první jsi při zdi našel mrtvé tělo jednoho klonového vojáka, aby jsi důvod jeho smrti objevil na protější zdi. Byl jím zčernalý explodovaný panel, který nebožáka zabil a dle všeho zde nebyl už nikdo, kdo by se pokusil ho zachránit nebo alespoň přenést na ošetřovnu. Byl to první mrtvý, kterého jsi našel a něco ti říkalo, že ne poslední. Opustil jsi ho svému osudu, protože tvůj úkol měl prioritu a konečně jsi otevřel dveře k hlavnímu reaktoru. Věděl jsi, že je obrovský, ale až doposud jsi v žádném nebyl. Stal jsi na ochozu v obrovské místnosti, jejíž střed vyplňoval naležato položený kuželovitý obrovský reaktor, který měl na starosti pohyb samotné loďi. Ochozů jako ten, na kterým jsi nyní byl tu bylo více, ale nikde jsi nespatřil schůdky mezi nima. Došel jsi k zábradlí a pohlédl dolů, hluboko dolů až ke spodním podlažím, kde někde bude i tvoje cesta do strojovny a k tvé smůle žádné schody v dohledu.

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 15.3.2009 10:41:28

Poškozený Acclamator, Šachta reaktoru:

Zamyslel sjem se a chvíli jsem si nemohl vybavit část plánu, která by mně odsud dovedla k reaktoru.Naštěstí pochvilce něco zapadlo na místo a já si vzpoměl.Vracel sjem se opatrně chodbou.Začínal jsem mít pocit samoty. To nesnáším. Mám kolem sebe radši kupu bratrů nebo idroidů federace jen když nejsu sám.Došel jsem zpět k velké chodbě.Rozhlédl sjem se opatrně a vydal jsem se zpátky.Podél zdi jsem šel tiše jak jen to šlo.Mně samotnému přišlo že dělám hrozný rámus.Po podle mně dlouhé chvíli jsem narazil na tu chodbu do které jsem měl odbočit.Odbočil jsem a uviděl jsem tělo mrtvého klona.RYchle jsem zbystřil a hledal nebezpečí.Vzápětí jsem ho našel.Zčernalý panel, který ho pravděodobně zabil.

Zasloužil by sis čestnější místo kde odpočívat.Pomstím tě!

Mluvil jsem jakoby k mrtvému a rukou mu jen přejel po hledí jako bych mu zatlačoval oči.Pokračoval jsem chodbou dál a hlavou my vrtala otázka co se tu sakra stalo.

Jak něco mohlo vybít celou posádku?

Chtěl sjem to zjsitit a rychle.Krev ve mně začínala vřít, ale instinkty vojáka zůstávaly chladné.Nemohl sjem si dovolit kvůli zlobě udělat nějakou chybu.Ještě že po cestě k reaktoru nebylo žádné nebezpečí protože já se nedokázal soustředit.Došel jsem k reaktoru.Byl obrovský.Pohlédl jsem dolů k ochozům.Začal sjem přemýšlet jak se nejlépe dostat dolů.Zkusím se postupně spouštět po laně z ochpzu na ochoz.Nevím jak my bude stačit lano proto si v případě nutnsoti pomůžu jetpackem.Zase sám do hlubin.

Příspěvek od **Jordi Linx** » 15.3.2009 11:25:28

Poškozený Acclamar, Reaktorová šachta:
Po zjištění, že tvoje lano ti vystačí na přechod mezi jendotlivými ochozy, jsi dále neváhal a začal se postupně slaňovat ochoz po ochozu. Před každým dalším slaněním jsi na chvilku zaváhal a rozhlédl se po případném nebezpečí, ale stále jsi nemohl nic nalézt nebo zahlédnout. Bylo otázkou, co to pro tebe znamená, a proto jsi radši pokračoval dál. Takhle jsi se dostal už hruba do poloviny, když ti přišlo jako by jsi něco zaslechl. Okamžitě jsi přiskočil ke stěně s prstem na spoušti tvé zbraně a opatrně jsi vyčkával a snažil se najít zdroj hluku. Zrakem jsi střídávě pátral jak pod sebou, tak i nad sebou, protože z vlastních zkušeností víš, že když už někde je nějaký nepřítel, tak má tendenci chodit z druhé strany, než by jsi ho čekal. Po minutě pozorování se ti zdálo, že jsi zahlédl ze spoda, v místech, kde by mohl být vchod ke strojovně slabý světelný záblesk, prakticky v místech, kde by ohli být dveře do strojovny. Nic zatím nenasvědčovalo tomu, že by jsi byl objeven ani, že by po tobě někdo pátral, ale na seznam tvých otázek týkajících se této lidi právě přibyla jedna další.

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 15.3.2009 12:20:53

Poškozený Acclamar, Reaktorová šachta:

Všechno šlo jako na drátkách.Postupně jsem slanoval celou půlku šachty.Vždycky když jsem dopadl na ochoz tak jsem si dal chvíli pauzu.Při té jsem hledal možné nebezpečí na ochozu, který bude následovat.Vrtalo my hlavou že jsem tu neviděl nikde žádné mrtvé.Přeci tu musely být skupiny techniků a droidů.Ted měn napadlo že po cestě jsem enviděl ani jednoho droida.Nějakým Astromechem začínaje po malé myší droidy konče.To bylo divný.Slanil jsem půlku když jsem viděl záblesk dole na mém cílovém prostoru.Okamžitě jsem sebou co nejtišeji mrsknul k zemi.Nic se nedělo a já naštěstí asi nebyl objeven.Přemýšlel jsem jak nejlépe postupovat.Rozhlédl jsem se po ochozu a snažil jsem se dostat do hluchého prostoru aby mně nebylo tolik vidět ode dveří.To ted byla asi moje nejlepší šance.Co nejtišeji se dostávat dolů a případné nebezpečí tiše zlikvidovat.Zrychlil se my tep pod přívalem adrenalinu.

Takže Dashi vypadá to, že budeme mít první setkání s našimi hostiteli.
Celkem hodně jsem se na to těšil.Postupně jsem začal co nejtišeji slanovat patro po patru.

Příspěvek od **Jordi Linx** » 15.3.2009 13:09:11

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:
Slanil jsi další dva ochozy, než jsi se musel znova na chvilku ukrýt, protože dveřmi směrem od strojovny zase někdo procházel. Pořád jsi byl relativně vysoko, takže jsi byl dobře skrytý a povedlo se ti dokonce spatřit dva obrysy postav, každý úplně rozdílný. Po chvilce opět zmizeli vevnitř a ty jsi mohl slanit o další ochoz níž. Takhle jsi se postupně blížil níže a blíže k ochozu, když jsi byl konečně už jeden jediný ochoz nad potřebným patrem. Ještě sice bylo několik ochozů níže, ale ty už vedli k palivovým zásobníkům s antihmotou. Už jsi se chtěl chystat k posledním slanění, když se otevřeli dveře a ty jsi s sebou hodil ke stěně v rámci možností nehlušně. Ze současné pozice jsi mohl dvojici spatřit už mnohem lépe a poznal jsi, že minimálně jeden z dvojice e twi'lek a měl na sobě nějaké archaické brnění, alespoň ti tak připadlo v porovnání s tvým.
Kuna kee wabdah pawa.
pronese twi'lek ke svému společníkovi,který je podstatně vyšší než on a má na sobě těžké brnění, ale ten jenom mávne rukou a zajde zase dovnitř. Stihl sis z jeho hlavy pouze všimnout, že to nebyl člověk, ale jeho druh jsi nerozponal. Patrná však byla i kvalitní stavba jeho těla.
Kee baatu baatu.
zavrčí jenom nespokojeně twi'lek a zaleze za svým kolegou. Oba byli docela dobře vyzbrojeni nejlepším blastery na trhu.

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 15.5.2009 21:33:19

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:

Pomalu a obezřetně jsem slanil další ochozi.Rychle jsem přestal když se podemnou objevily nějaké postavy, které procházely do strojovny.Lišili se od sebe.Jeden byl malý a hubený typoval jse mho na člověka.Ten druhý vyšší mohl být taky člověk, ale spíš se ho odhadoval na nějaké ještěrovité stvoření.Když zašli dal jsem se zpět k slanování ochozů.Ta rutina neustále stejně se opakujícíh se pohybů mně po chvíli začala i nudit.Nesnášel jsem dělat furt něco dokola dlouho.Už jsem byl skoro dole když ze dveří vyšli dvě psotavy.Co nejtišeji jsem se přimáčkl ke stěně.Sumky co jsem měl na opasku jemně zachrastili o zed ale ti dva dole si toho zřejmně nevšimli.Ted jsem si konečně mohl prohlédnout tyy dvě psotavy. Mé domění bylo milné. Nebyl to člověk, ale twilek v podivné zbroji.Ta druhá bytost jsem nevěděl co je zač.Jejich jazyku jsem nerozuměl každopádně jsem věděl že si s nima nebude radno zahrávat.Chtěl jsem se pohybovat co nejtišeji, aby mně ti co tu ted ovládali lod objevili co nejdéle.Přemýšlel jsem jak nejlépe odstranit.O mně stále neví takže by nebyl problém je nějak tiše odstranit.Pokud jsem to pochopil dobře procházeli to tu v pravidelných intervalech.Z čehož jsem usuzoval, že nejlepší by bylo dostat je charakterně zezadu. Připravil jsem si DC-15ku abych mohl co nejlépe a nejdříve vystřelit. NAstavil jsem na omráčení, protože to jistě dělá mín hluku. Dorazit je můžu pak dole na zemi. Twileka pravděpodobně omráčí jedna střela ale co ten druhý...to bylo riziko které jsem musel risknout. V pozici čekající na příležitost jsem trpělivě vyščkával až půjdou na další patrolu.

Příspěvek od **Jordi Linx** » 16.5.2009 12:25:32

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:
Rozhodl jsi se nehledat žádnou další cestu a ani nejít oklikou, a proto jsi si přichystal svou zbraň na omráčení a připravil se do pozice z které zaútočíš, jakmile dostaneš příležitost. Tvoje doměnka o jejich hlídkování se ti potrvdila, když se po nějaké té minutě objevili znova. Tentokrát nic neříkali, protože twi'lek byl očividně na svého kolegu naštvaný a nechtěl s ním nějakou dobu mluvit. Tomu se to zase zdálo úplně fuk. Po rozhlídnutí se reaktorovou šachtou se oba otočili a chystali se vejít opět dovnitř. To jsi si vybral za vhodnou chvíli a zahájil jsi svůj útok. Seskočil jsi dolů z ochozu a během skoku jsi stihl jednou vystřelit na twi'leka, který se i přes svoje brnění pohotově skácel k zemi. Hned po dopadu jsi vypálil další dvě rány na jeho parťáka a i když jedna určitě zasáhla, tak stále stál na zemi. Reagoval opravdu pohotově a bleskově vystartoval proti tobě, takže ti ndal další možnost k výstřelu. Prudce do tebe vrazil a přimáčknul tě k zábradlí, což rozhodně nebylo nijak příjemné. Během jeho nárazu jsi bohuželo neudržel svou DC-15ku, která se nyní válela u dveří. Naštěstí pro tebe jsi v současné pozici měl alespoň volné ruce.

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 10.7.2009 19:41:39

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:

Občas jsem řešil problémy tou nejpřímější cestou. Přepnul jsem na omráčení a začal zhluboka dýchat. Uklidnil jsem se a připravil na okamžiky následující.Naše dvojice přišla v obvyklém složení jen se změnou v náladě. Podle mně by ten twilek toho velkého nejradši zabil. Rozhlédli se a otáčeli když jsem skočil. Ještě v letu jsem vystřelil a twilek se složil na zem s dutým žuchnutím. Dopadl jsem a v rychlém sledu jsem vypálil dvě střely, které jistě zasáhli cíl, ale měli stejný výsledek asi jako když bych do Acclamatoru střílel ručním blasterem. On už mi nedal šanci vystřelit. Narazil do mne a moje zbran mi vypadla z rukou. Namáčknul mne na zábradli a byla to rána, která mi skorro vyrazila dech. ZAtím mi nechal volné ruce proto jsem začal jednat. Vysunul jsem nůž ze zápěstního pouzdra a zaútočil na nejbližší neobrněné místo nejlépe hlavu když to půjde. Druhou rukou jsem šátral u opasku pro jednu z DC-17tek abych si trochu pomohl v boji, protože tady mi asi moje svaly jen tak nepomohou.

Příspěvek od **Jordi Linx** » 10.7.2009 20:11:35

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:
I v tíživé situaci, do které jsi se dostal se ti povedlo udržet soudnost a rozvážnost, takže jsi jednal proti svému soupeři rychle. Pomohla ti určitě i tvoje výzbroj a s nožem v levé ruce jsi dlouho neotálel a zarazil ho svému soupeři do pravého podpáždí, takže povolí tvůj drtivý stisk dost na to, aby jsi ho od sebe mohl odstrčit nohou a vyprázdnit do něj zásobník ze své DC-17ky. Na výsledek není zrovna hezký pohled, protože většina tvých střel šla přímo na hlavu. Nyní jsi mohl konečně zhluboka vydechnout a promnout si záda, na kterých jsi i přes silný pancíř jasně cítil jednotlivé části zábradlí. Na přední části tvého brnění se také objevily krvavé stopy od tvého protivníka a nebyly jasně červené, jakou mají běžní humanoidi. Twi'lek mezitím ležel opodál omráčený a nevědomky čekal na tvé rozhodnutí, jak s ním naložíš, jakmile se sebereš ze svého střetu s nepřítelem.

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 10.7.2009 20:37:31

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:

Akce byla celkem rychlá a i s mnou neočekávanou přesností jsem trefil nepřítelovo podpaždí a zarazil mu nůž do rány až po rukojet. Přestal jsme cítit stisk paží toho tvora a rychle jsem vykopl nohou abych ho dostal odsebe. Zavrávoral a vzdálil se dost na to abych stihl tasit a vystřelit. Věděl jsem že má obří výdrž a proto jsme nešetřil municí. Se vztekem v očích a bolesti v zádech jsem mačkal spoust až už nevyšel z hlavně ani výstřel. Podíval jsme se na tělo a trochu se mi zvedl žaludek. Jeho hlava vypadal víc jak krvavá kaše než obličej nějakého tvora. Vyměnil jsem zásobník a zasunul Dc-17ku zpět do pouzdra. Když jsem se ohybal pro DC-15ku uviděl jsme skvrny od krve na svém brnění. První myšlenka vojáka by asi byla jestli je má nebo nepřítele, ale mne jako první napadla myšlenka která mne provázela už od vícviku.

Argh kdo to má zase čistit

To mi proletělo vždycky hlavou. Nevím ani proč. Dovolil jsmesi tenhle krátký únik mimo tuhle lod a hned jsem se zase vrátil do reality. Uvědomil jsme si, že krev není tak rudá jako více zelená. Podíval jsme se na twileka a uvažoval o jeho osudu. Došel jsme k mrtvole a vytáhl z rány nůž. Ten jsem potěžkal v ruce a podíval se na hrdl otwileka. To by urychlilo můj postup, ale zase bych nic nevěděl proto jsem se rozhodl jinak. Do twileka jsme pro jistotu poslal ještě jeden výstřel na omráčení a začal jednat. Nemohl jsem zůstat tady v průchozí části. Odepnul jsem všechno co vypadalo jako mikrofon od twileka i toho druhého a zbraně hodil do šachty. Kam jsem následně se snažil dovalit když to šlo i mrtvého ještěra. Následně jsem s puškou připravenou vyrazil ke strojovně zkontrolovat jestli je prázdná abych tam v klidu mohl vyslechnout omráčeného twileka.

Příspěvek od **Jordi Linx** » 10.7.2009 21:14:07

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:
Po krátkém oddechu jsi posbíral své zbraně, nabil je, případně očistil a připravil k dalšímu použití, než jsi se odhodlal k alespoň částečnému rychloúklidu spouště všude okolo. Zbraně nepřátel, stejně jako tělo s rozstřelenou hlavou zmizeli v hlubinách hlavní reaktorové šachty acclamatoru. Dále jsi rychle nahlédnul do strojovny připravený s prstem na spoušti, ale poté, co jsi zjistil, že je prázdná, tak jsi už vláčel tělo omráčeného twi'leka dovnitř. Strojovna byla typická jako asi u každého acclamatoru, které jsi měl doposud možnost vidět. Veliká místnost převážně kruhového průřezu, kterou musela obsluhovat minimálně desítka klonů vzhledem k počtů počítačových konzolí. Nikde žádné výraznější známky poškození, tedy až na jeden silně černý panel pod nímž stála i bedna s jakýmsi nářadím. Nic dalšího tu však nikde nebylo, ani žádné mrtvoly, které by prozrazovali, že tu někdo byl. Čím dál tím víc začínala loď projevovat charakteristiky lodě duchů, které popisují kloni spíše pro zábavu, než pro realitu.

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 10.7.2009 22:07:17

Poškozený Acclamator, Reaktorová šachta:

Na dno šachty ten plaz dopadl poněkud hlučněji než bych chtěl, ale jestli náš souboj někoho nezburcoval pak tohle už ani náhodně. Pomalu jsem došel až ke dveřím a otevřel je. Čekal jsme že mně uvítá salva blasterové palby ale nic. Rychle jsem prohlédl strojovnu. Můj pohled upoutala zčernalá konzole. Nemohl jsme posoudit jestli byla zničena při přestřelce nebo vybouchla při případném boji, který tato lod svedla. V tuhle chvíli jsem po tom přestal pátrat a vypustil jsem to z hlavy. Nepřítomnost mrtvol klonů mi přišla více divná. Přeci kdyby tu lod obsadili tak je tu spousta mrtvých bratrů nebo ten co lod obsadil byl velice čistotný a všechny klony i členy posádky někam uklidil. Tahle záhada bude mít jistě pokračování někde jinde. Vrátil jsem se k twilecovi a začal ho táhnout směrem do strojovny kde bych měl lepší ochranu a možnost bránit se kdyby byli případné problémy. ZAtáhnu ho za nejbližší konzoli a začnu z něj sundávat všechno co by pro mně bylo teoreticky nebezezpečné. Ještě si ho jednou pro jistotu prohlédnu aby mně nemohl něčím překvapit. Hodím si na záda DC-15ku a vytáhnu DC-17ku, která se mi hodí do ruky na kratší vzdálenost lépe než dlouhá puška. Potřeboval jsem se ho zeptat na pár věcí ohledně počtu těch kdo tu jsou a co jsou zač.

Příspěvek od **Jordi Linx** » 11.7.2009 19:41:30

Poškozený Acclamator, Strojovna:
Předtím, než jsi chtěl zahájit výslechovou část tvého setkání s twi'lekem, tak jsi jej kompletně odzbrojil, takže jsi nakonec nechal svázaného jenom v jeho spodním prádle pod nímž už toho neměl mnoho co skrývat. Bylo jasné, že mu ještě chvilku potrvá než se probere, takže jsi se mohl rozhlédnout po strojovně a zjistit, že kromě vchodu, kterým jsi přišel ty, tu byli ještě tři další dveří, z toho dvoje větší do hlavních chodeb. Kromě jedné poškozené konzole se všechny ostatní zdály plně funkční a nevypadalo to, že by tu něco utrpělo nějaké větší poškození, což mohlo svědčit o dobrém stavu lodi. A tedy i o jejím případném dalším použití, i když jsi jen těžko mohl odhadovat poškození v dalších důležitých sekcích či třeba jen na můstku, jehož kritický zásah mohl nadělat mnoho škody. V hlavě jsi si odhadnul, že do probuzení twi'leka zbývají vzhledem k jeho fyzické stavbě asi tři až čtyři minuty, které jsi mohl využít jinak.

Dash Spience · Příspěvek od **Dash Spience** » 13.7.2009 17:55:14

Poškozený Acclamator, Strojovna:

Twilekovi toho moc nezbylo a já se vydal dál do strojovny. Rychle jsem obešel všechny dveře a prozatimně je zablokoval kdyby někdo chtěl rušit můj malý výslech. Šel jsme se podívat po konzolích a přípádných zastrčených mrtvých tělech. Nebyl jsme technik takže konzole mi nic neříkali, ale rychle jsem je obešel abych aspon s trochou toho svého technického vícviku zjsitil jak že si stojíme. Tahle lod se mohla teoreticky dál používat. Když jsem šel sem dolů nikde to nevypadalo na sáhodlouhé dobívání patra po patře a místnosti po místnosti. Neměl jsem vícvik pro bránění lodi , ale moje logika mi říkala, že tady mělo být jedno z hlavních ohnisek odporu. Zrovna takhle to tu nevypadalo. Tohle svědčilo spíš o tom, že někdo záhadně vymlátil posádku nějakým plynem nebo něčím takovým i když to mi přišlo nepravděpodobné. Naše helmy by si s tím měli poradit i když to všechno bylo teoreticky. Zastavil jsem se u jedné konzole co vypadala jako jedna z těch hlavních. Nechal jsme si pušku plandat na popruhu a začnu se trochu hrabat v konzoli, abych aspon trochu zjsitil jestli jsme ještě schopný provozu a jestli se nedostanu přes ten terminál na nějaká další potřebná data.