Mise pro Freedoma Nadda - Není čas ztrácet čas

[Xavier]

Gand

Chvíli jsi čekal na odpověď, pak jsi se ohlédl a uviděl že tvůj mistr leží na zemi.
Vrátil jses k němu. Viděl jsi jak má strachem rozšířené oči.
Můj oblek.... Je protržený.
Najednou jsi uviděl že jedna střela ho zasáhla do boku. Protrhla oblek, a ten se začal plnit amonikem.
Sakra. Sakra!!
Nedokázal udržet své emoce mistr.
Opět k vám začali létat blasterové výboje.
Na vem si tohle, já je zdržim, vypadni odtud. Ale bacha, podsvětelné motory nevydrží dlouho, takže ve chvíli kdy se zvedneš ze země musíš skočit do hyperprostoru. Nějaký lítání na orbitě nevdrží.
Dal ti svou poslední, náhradní, lahev. To tě přivedlo na myšleku že za chvíli sám budeš muset vyměnit láhev.
Pak ještě sáhl do kapsy a podal ti lítky na koncert.
Tak dělej. Nebo se od tud nedostaneš.
Blasterové výboje začali létat ještě hustěji a přesněji.

[Freedon Nadd]

Gand

Ale ale mistře......nedořekl jsem mistr mi dal láhev s kyslíkem a já musel utéci.
Ne.....ne...........probíhalo mi hlavou že tentokrát jsem doopravdy podělala vše co jsem mohl.
Utíkal jsem na loď. Když jsem tam došel smutně jsem otevřel dveře a vešel jsem dovnitř. Zavřel jsem za sebou a utíkal do kokpitu. Měl jsem v plánu nastartovat loď. Ale v srdci jsem cítil zlost, utrpení, pomstu, ale po asi 5 sekundách sem se uklidnil a snažil jsem se vzlétnout.

[Xavier]

Gand

Ač s těžkým srdcem, přeci jsi mistra opustil a vyběhl opět směrem k lodi.
Zrovna když sis měnil láhev se vzduchem za novou to přišlo.
Psychycká rána tě poslala do kolen a z náhle ochablých rukou ti vypadla prázdná láhev.
Ve vteřině jsi pochopil o co se jednalo.
Byl to důsledek tvého pouta s mistrem. Ucítil jsi v Síle jeho smrt.
Opět ses zvedl neboť ti bylo jasné že tví pronásledovatelé za tebou opět půjdou.
Nevěděl jsi zda mistra zabil blasterový výboj, či otrava zdejší atmosférou, ale na to nebyl čas.
Bolestivě sis uvědomoval že odletíš sám. Ale nemůžeš odletět dříve než bude hyperpohon opět fungovat, což jsi nevěděl jak daleko jsou s jeho obnovou. A za tebou se hnala místní stráž.

[Freedon Nadd]

Gand

Běžel jsem dál a přemýšlel jsem jak asi pojede loď. Sakra!!! Taky nám mohli jediové dát lepší loď.
Běžel jsem a běžel a abych byl o něco rychlejší rozběhl jsem se pomocí Síly.
Byl jsem velice zvědav jak se dostanu z planety Gand pryč.

[Xavier]

Gand

Běžel jsi co to šlo. Sice tě lehce brzdil ochraný oděv ale Síla tuto nevýhodu vykompenzovala.
Když ses dostal do přístaviště tak ses zarazil.
Před vstupem do doků stáli strážní. Nevěděl jsi jestli jdou po tobě i oni. Ale jeslti dostali zprávu komlinkem tak na tebe již čekají.

[Freedon Nadd]

Gand

Byl jsem připravenej je pomocí Síly omráčit. Přesněji: Pomocí síli bych je srazil hlavami dosebe takovou prudkostí že by bylo riziko i o zlomení vazu.
Šel jsem z ždibcem odvahy dál.
Šel jsem rychleji a doufal jsem. že Sílu nebudu muset použít.
Ať na mě nezaútočí.

[Xavier]

Gand

Přílišné štestí jsi neměl. Místním došlo že asi budete chtít odletět z planety a tak informovaly doky.
To jeden z nich! Sejmi ho!
Vykřikl jeden strážný.
Tvůj pokus o jejich omráčení stroskotal na vzdálenosti obouch strážných. Vzhledem k tmu že každý stál na opačné straně vchodu jsi je dohodil jen na hromadu, ze které se museli chvíli vyplétat.
Ale výkřik slyšeli jistě i ostatní strážní, takže jsi měl velmi málo času.

[Freedon Nadd]

Gand

Aby neměli tak jednoduchá se dotaz z té hromady hodil jsem na ně pomocí Síly barel.
Hned potom jsem se rozběhl pomocí Síly k letadlu. Začínal jsem mít strach.
To je zase akce!

[Xavier]

Gand

Přihodil jsi na strážné ještě barel. Sice se od nich ozvalo heknutí ale barel se zase hned odkutálel pryč.
Tebe to naopak zdrželo. Od nedalekých budov vyběhlo několik strážných.
Vyrazil jsi k lodi. Po cestě tě nikdo nezastavil. A tak ses dostal až do lodi nikým nezastaven.
O nějakém utajení sis však mohl nechat jen zdát. Strážní dobře věděli kde jsi.

[Freedon Nadd]

Gand

Uvědomil jsem si že mi jde o holí život. Neváhal jsem vlezl jsem do kokpitu a zavřel jsem za sebou dveře. Jak u vchodu na loď tak do kokpitu.
Ted jsem se posadil do křesla pilota a nervózně jsem se připoutal. A snažil jsem se nastartovat loď. Nastartování lodi mi problém nedělalo. Ale měl jsem strach že nevzlítnu.
Tak, jestli nevzlítnu co bude pak? Říkal jsem si. Asi budu chvíli bojovat.....ale potom jistě zemřu.
Musím to nastartovat a dostat se na orbitu! Jeď ty kráááááááááme!!! Zařval jsem naštvaně a udeřil jsem do toho.

[Xavier]

Gand, kosmoport

I když komunikační panel neukazoval že by přišla zpráva o vyřešení problému s hyperpohonem rozhodl jses odstartovat.
Motorům se nechtělo, ale kydž jsi jim začal domlouvat, přestože, nebo možná proto, že bylo domlouvání nejedijsky vášnivé, se přece jenom probudili k životu.
Mistrův odhad že by měli vydržet až na oběžnou dráhu se však ukázal poněkud přehnaný. Zřejmě jim příliš neprospělo těch několik zásahů co ještě dostali od strážných na zemi. Každopádně jsi opět začal klesat a nedolo se s tím příliš mnoho dělat. Sice jsi opustil kosmoport, ale loď neměla sílu se dále příliš zvedat. Letěl jsi bezmocně do divočiny.
V špatném tušení tě potvrdilo zhasnutí motorů. Havaroval jsi a obestřela tě temnota.

Gand, pustiny

Když jses probral zjistil jsi, k nemalé úlevě, že jsi stále na živu a nejsi ve vězení. Radostý výkřik však utlumila pořádná bolest hlavy.
Přestože jsi neodletěl příliš daleko, a podle chronometru uteklo dosti času, nikdo zde nebyl. Podle tobo jsi usoudil že tě považují za mrtvého.
Kontrola co zbylo z lodě nepřinesla zrovna nejhorší výsledky. Generátor vzduchu byl funkční, i když mlel z poslních sil, komunikační panel byl v pořádku, i když odeslat někomu zprávu si říkalo aby tě tu našli, ale mohl jsi přijímat. Co nebylo nic příjemného, ale nebylo nic nového, bylo že jsi byl uzavřen v kokpitu, protože zbytek lodi měl praskliny a byl naplněn amoniakem.
Motory jsi ani nekontroloval, věděl jsi že jsou definitivně mrtvé.

[Freedon Nadd]

Gand, kosmoport

Když jsem udeřil do zařízení, loď se nastartovala a zvedal. Byl jsem štěstím bez sebe. Ale potom my došlo, že mě začali strážníci pěkně kosit. PO chvíli jsem se dostal z kosmoportu. Ale objevil se další problém. Když jsem letěl nad junglí začala loď klesat. Po pár sekundách spadla loď i semnou do divočiny. Všude byla tma.

Gand, pustiny

Probral jsem se v kokpitu. Bolela mě hlava a zjistil jsem že jsem uzavřen v kokpitu. Hlavou se my honili myšlenky: Neměl bych poslat zprávu rytířům jedi?
A pak jsem se podíval kolik mám kyslíkových bomb.

[Xavier]

Gand, pustiny

Poté co jsi zavrhl posílat zprávu jediům, jsi se podíval kolik vzduchových lahví máš.
Výsledek nepatřil k nejšťastnějším. Jedna plná a jedna plná ze tří čtvrtin.
Na cestu zpět by ti to mělo stačit, ale nějaké otálení už moc ne.
Prázdné láhve jsi neměl, jelikož jsi je zahodil při útěku aby tě netížili.

[Freedon Nadd]

Gand, pustiny

Nevěděl jsem co dělat. A tak jsem zvažoval možnosti a šance na přežití. Kdybych vyšel ven a pročesával bych se junglí tak by mě zabila nějaká bestie. A kdyby mě žádná nedostala tak by my nestačil kyslík. S radou jedi se asi nespojím a kdybych náhodou došel zpátky do města Gandů, tak by my buď došel kyslík nebo by mě dostali stráže. Z toho vyplívá že moje šance na přežití je opravdu malá. Teď už budu muset doufat jen v zázrak. Řekl jsem si a když jsem zvážil všechny možnosti tak jsem byl v koncích. Sedl jsem si na turka a začal jsem meditovat a velice silně meditovat. Velice jsem se snažil prostřednictvím Síly se nějak spojit s radou i když jsem věděl že to nebude možné, přesto jsem to zkusil.

[Xavier]

Gand, pustiny

Seděl jsi a snažil jses spojit s ostatními jedii. Bohužel se tvé Síle nepodařilo překonat tu ohromnou vzdálenost co vás dělila. Nehledě na to že dokud nebudou hypermotory republikových lodí opět funkční, tak se k tobě nikdo nedostane.
Stačil sis ale vše rozmyslet.
Putovat nazdařbůh nemělo smysl. Cesta do města taky nevypadala nejlépe, na druhou stranu, byl jsi evidentně považován za mrtvého. A mohla by se ti povést ukrást loď, ale to by chtělo funkční hypepohon. Čekání se ti tedy jevilo jako nejschůdnější cesta, prozatím.